Portrét interpreta a pedagoga Jozefa Zsapky

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERSITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav hudební vědy Diplomová práce Portrét interpreta a pedagoga Jozefa Zsapky A portrait an artist and teacher on Jozef Zsapka Bc. Miloš Háva Vedoucí práce: doc. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D. Brno 2014

2 Děkuji vedoucímu diplomové práce doc. PhDr. Lubomíru Spurnému, za cenné rady a odbornou pomoc při zpracování této práce. Váženému panu Prof. Jozefu Zsapkovi za jeho vstřícnost a čas, který mi věnoval.

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. V Přerově dne

4 J O Z E F Z S A P K A ( ) 4

5 OBSAH PŘEDMLUVA... 7 ÚVOD ŽIVOTOPIS JOZEFA ZSAPKY KONCERTNÍ ČINNOST Domácí koncerty Zahraniční koncerty Nastudované skladby hrané na koncertech UMĚLECKÁ ČINNOST Diskografie Televizní a rozhlasové účinkování Věnované skladby Ocenění, domácí a zahraniční kritiky Reference nahrávky slavné kytarové skladby Spolupráce na tvorbě hudebních nosičů PUBLIKAČNÍ ČINNOST Skladby pro sólovou kytaru a transkripce pro kytaru a flétnu Vědecká činnost ORGANIZAČNÍ ČINNOST FESTIVAL J. K. MERTZE PEDAGOGICKÁ ČINNOST Metodika výuky hry Mistrovské kurzy Ocenění studenti na soutěžích

6 ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY ZUSAMMENFASSUNG SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY PŘÍLOHY Obrazová dokumentace Obsah skladeb na přiloženém CD

7 PŘEDMLUVA K napsání práce mne přivedla zvídavost a fakt, že literatury vázající se k problematice klasické kytary a především některým osobnostem té nejvyšší umělecké úrovně jednoduše chybí. Předních umělců, kteří již v bývalém Československu dosáhli světového věhlasu a významnou měrou přispěli k dobrému renomé naší země, je hned několik. I když se dnes kytaře dostává přece jenom větší pozornosti, nadále můžeme konstatovat, že o mnohých víme jen velmi málo, byť již dosáhli mezinárodních úspěchů. Takovou osobností, která si jistě zaslouží bližší pojednání, je i slovenský kytarový virtuoz Jozef Zsapka. Jeho působení na československé a nyní slovenské scéně trvající více než 40 let je nepřehlédnutelné. Téma bylo pro mne jako kytaristu velmi lákavé a vzhledem k možnostem a dosud neuveřejněným informacím nanejvýš zajímavé. Důležitým zdrojem mi byl článek otisknutý v časopise,,svět klasické kytary, 1 kterému Zsapka poskytl rozhovor, a díky němuž bylo možné určit a zařadit jeho význam. Práce, kterou předkládám veřejnosti, si klade za cíl představit Zsapkovu osobnost v celé jeho šíři. Téma se obrací především k hudebně orientovaným zájemcům, zejména pak k příznivcům klasické kytary, jimž poslouží jako hlubší zdroj informací. Jako pedagog si této příležitosti cením o to více, že mohu práci rozšířit o další téma, které je se jménem Jozefa Zsapky spojené, a sice pohled na metodiku výuky kytarové hry. Umělcův široký záběr dotýkající se koncertní, pedagogické, aranžérské, organizační a vydavatelské činnosti si vyžadoval práci rozdělit na několik okruhů, přičemž mezi nimi dochází k vzájemné interakci. Úvodní část je zaměřena na životopisné údaje a přibližení Zsapkovy osobnosti. Další dvě kapitoly se vzájemně prolínají a představují stěžejní údaje o koncertní a další umělecké práci. Zde je kladen důraz především na přehlednost a úplnost s využitím všech dostupných informací. Následuje oblast publikační, jež se zároveň dotýká vědecké a pedagogické části. Zvláštní kapitolou je organizační činnost spojená s historicky významným kytarovým festivalem nesoucím název po skladateli Johannu Kasparu Mertzovi. Poslední velkou kapitolou je Zsapkovo 1 Petrášek, Vladislav: Na návštěvě u Jozefa Zsapky. Svět klasické kytary, 2/2004, ročník 2, č. 5, str

8 pedagogické působení, které přináší zajímavý pohled na minulost i současnost metodiky výuky. Zejména tato část práce předpokládá, alespoň základní znalosti historické problematiky klasické kytary a standardní metodické postupy, jež Zsapka rozšiřuje o další možnosti. Stěžejní myšlenkou bylo poskytnout veškeré informace, které přispějí k vytvoření komplexního obrazu o umělci a okolnostech, za kterých tvořil. Spis uzavírá obrazová příloha a přiložený kompaktní disk s vybranými hudebními ukázkami. 8

9 ÚVOD Od konce devadesátých let 20. století můžeme vypozorovat značný nárust zájmu o problematiku klasické kytary u nás. Dokladem jsou knižní publikace, články i odborné časopisy věnující se výhradně klasické kytaře. 2 Příčin, proč byla tato oblast opomíjena je několik. Předně se většina odborníků i hudebních laiků domnívala, že kytara jako nástroj koncertní v konkurenci jiných instrumentů neobstojí pro svůj poměrně krátký ozev a slabý, leč lyrický tón. Velkou bariérou se stala herní náročnost, kterou kytara vyžaduje, navíc situace v bývalém Československu neposkytovala veřejnosti dostatek prostoru a informací pro sledování kulturního dění v jiných zemích. Přesto se u nás našlo několik kytaristů, kteří se svou virtuozitou prosadili. 3 Díky nim se postupem času dostávala klasická kytara i u nás do širšího povědomí. Velkou pozornost si jistě právem získal především Štěpán Rak, který vystupoval nejen jako fenomenální kytarista, ale upoutal i svou skladatelskou činností. Právě jemu bylo v literatuře věnováno nejvíce prostoru, 4 ačkoliv nebyl jediným českým celosvětově uznávaným umělcem. Práce, kterou zde předkládám, pojednává o jedné z nejvýznamnějších uměleckých osobností, působící mnoho let na československé, dnes již slovenské kytarové scéně. Literatura věnovaná Jozefu Zsapkovi je dosti chudá. Jeho jméno obvykle nenalezneme v žádném českém hudebním slovníku. Stručný popis lze nalézt pouze na určitých internetových odkazech, především pak na stránkách, jejichž autorem je sám Zsapka. 5 Zřejmě se jedná o první práci o tomto umělci. Toto prvenství s sebou neslo i nutnost vyhledat a stanovit všechny dostupné a relevantní informace o jeho osobnosti. V tomto směru mi byla klíčovou osobní 2 Časopisy: Svět klasické kytary (od r. 2004, čtvrtletník), Kytara (od r. 2003), Barek, Stanislav: Cesty české kytary. (Ekopress, s.), Bláha, Vladislav: Dějiny kytary s přihlédnutím k literatuře nástroje. (Prepress s.), Hájková, Eva: Česká kytarová tvorba v období po roce 1945; disertační práce. (Praha: Katedra hudební vědy, s.) a mnoho dalších. 3 Mezi nevýznamnější československé umělce patří především Štěpán Rak (1945), který svým uměním představil klasickou kytaru ve zcela novém světle. Dalšími významnými kytaristy této generace jsou Milan Zelenka (1939), Jozef Zsapka (1947), Vladimír Mikulka (1950), Lubomír Brabec (1953), později Pavel Steidl (1961), Vladimír Tomčányi (1964). 4 Například práce: Pszczolka, Jaroslav: Sondy do života a díla Štěpána Raka; (bakalářská práce. Olomouc: Katedra muzikologie, 1999) Urbanová, Jaroslava - Rak, Štěpán: Kytara má láska. (Eminent, s.) a další studie a články. 5 Odkaz: Další informace byly uvedeny jinými autory, např. odkazy: / menu=2&inter=16 / 9

10 návštěva u Jozefa Zsapky přímo na katedře VŠMU v Bratislavě. 6 Díky rozhovoru a obdržení mnoha Zsapkových materiálů, které mi zapůjčil, bylo možné uskutečnit tuto studii. Především v kapitole věnující se pedagogické činnosti a jeho uměleckému růstu, bylo nezbytné využít informací z interwiev. Záznamy koncertní činnosti obsažené v různých tiskovinách, které jsem měl k dispozici, si vyžadovaly pečlivý výběr a mnohé překlady cizojazyčného textu. Pro přehlednost byly tyto informace utříděny do tabulek, stejně jako další jmenné části textu. Důležitým a cenným zdrojem pro mou práci mi byl rovněž článek uveřejněný v časopise Svět klasické kytary (II. ročník č. 5), ve kterém je mnoho zajímavých výpovědí. 7 Díky návštěvě u Jozefa Zsapky jsem získal dostatek potřebných dokumentů pro svou práci. Některé chybějící informace bylo možné dále telefonicky konzultovat osobně s panem Zsapkou, který mi byl v mnohém velmi nápomocen. Výsledkem této badatelské činnosti je práce, předkládající řadu informací, jež dosud nebyly uveřejněny a poslouží především zájemcům orientujícím se v oblasti klasické kytary. Poněkud stranou zájmu mé práce zůstala Zsapkova aranžérská činnost. Důvodem je i méně pramenů, ovšem toto téma by svým rozsahem a charakterem vyžadovalo další odbornou studii, která již nebyla mým záměrem. Přesto je tento portrét dosud nejobsáhlejším svědectvím a cenným zdrojem pro další studie odborně zaměřených prací. Obrazová dokumentace snad poslouží k utvoření jasnější představy, stejně jako přiložený kompaktní disk s vybranými skladbami. 6 Vlastní interwiev Petrášek, Vladislav: Na návštěvě u Josefa Zsapky. Svět klasické kytary, 2/2004, ročník 2, č. 5, str

11 1. ŽIVOTOPIS JOZEFA ZSAPKY Jozef Zsapka se narodil 17. ledna 1947 v Komárně jako druhé dítě Alžběty a Jozefa Zsapkových. Otec byl povoláním krejčí a matka, rozená Feketeová, pracovala jako úřednice. Jozef měl celkem pět sourozenců. Starší a dvě mladší sestry a mladšího bratra Tomáše, který hrál na basovou kytaru v kapele, se kterou procestoval mnoho evropských zemí. Jozef si své hudební cítění rozvíjel nejprve skrze populární hudbu a z poslechu rádia. Z počátku bubnoval do rytmu na nejrůznější předměty, načež jeho otec usoudil, že by bylo vhodné, kdyby studoval hru na nějaký hudební nástroj. Nejprve mu vybral akordeon, který ovšem rázně odmítl. Poté vyzkoušel hru na housle, ale se stejným výsledkem. Jeho učitel houslí, pan Doba Gézy svolil, že by ho učil hře na kytaru. Jozef souhlasil a ve svých čtrnácti letech zahájil studium kytary na ZUŠ v Komárně, která, aniž by to tehdy tušil, nakonec ovlivnila celý jeho život. Svou první kytaru musel vyměnit, jelikož se nejednalo o klasickou španělskou kytaru. Počáteční výuka spočívala zejména ve cvičení všech stupnic i v terciích a obratech, které představovaly opěrný pilíř pro další rozvoj. Tehdejší stav literatury pro klasickou kytaru byl velmi chudý a tak využíval metodiku Fernanda Carulliho, jež byla dostupná. V té době však Jozefa lákaly také klasické populární písně jako "Včera neděle byla" aj., jejíž melodie nejprve vybrnkával jedním prstem. Zajímavostí bylo, že jeho učitel kytary, který na škole působil jako učitel houslí a na kytaru v podstatě neuměl vůbec hrát, jej přesto dokázal hudebně vzdělat natolik, že byl po roce a půl přijat na konzervatoř. Po ukončení devítileté základní školní docházky ( ) nastoupil v roce 1962 na Konzervatoř v Brně jako první student klasické kytary. Zde studoval nejprve u Jiřího Křižáka, který po dvou letech odešel, a následně pak u pana Vojtěcha Tukače 8 který jej vyučoval ve 3. a 4. ročníku. V průběhu 3. ročníku si své vzdělání doplňoval předmětem základy dirigování. V průběhu studia jej tehdejší vedoucí oddělení lidových nástrojů pan Koričan dokonce bez upozornění přeložil z kytary na hru na cimbál.,,zřejmě usoudil, že když jsem Slovák, tak mi lépe sedne cimbál než kytara. Samozřejmě jsem nebyl ochotný tento nástroj 8 Tukač, Vojtěch ( ) sehrál důležitou roli v rozvoji kytary zejména na Moravě. Od roku 1948 se stal prvním pedagogem hry na kytaru na brněnské konzervatoři. V 60. letech byl předsedou společnosti kytarový kroužek v Brně. V. Bláha: Dějiny kytary. Brno, Prepress JAMU s

12 studovat a za to mi hrozilo vyloučení ze školy. Naštěstí mne zachránil tehdejší ředitel školy pan Jozef Tomaštík, kterému jsem dodnes velmi vděčný. 9 Studium na konzervatoři ukončil v roce 1966 maturitní zkouškou s hlavním oborem klasická kytara. Jozef Zsapka se v Brně věnoval také jazzové hudbě. Spolu se synem Gustava Broma, který v Brně rovněž studoval, měli i jazzovou kapelu. Zsapka byl dokonce pokládán za zakladatele bigbeatové hudby v Brně a v tomto období byl více nakloněný této hudbě a klasice se věnoval méně. Důvodem byla přílišná konzervatičnost učitele Tukače, což se mnohostranně orientovanému Jozefu příliš nelíbilo.,,byl nadšeným kytaristou. Patřil do generace těch lidí, kteří upravovali skladby. Např. mne tři roky trápil s Mozartovými variacemi v jeho úpravě a to se jednoduše hrát nedalo, protože to nebylo fyzicky zvládnutelné a já tu skladbu nenáviděl. 10 Poslední dva roky studoval dálkově u prof. Arnošta Sádlíka 11 především z rodinných důvodů. Studium u Sádlíka bylo pro Zsapkův další rozvoj klíčové.,,velmi mne ovlivnil co se týče muzikality. Otevřel mi oči a ukázal, co všechno se dá na kytaru zahrát. Začal jsem spoustu věcí chápat jinak. 12 Při dálkovém studiu pracoval nejprve na LŠU v Levičanech ( ) jako učitel hry na kytaru a po té na LŠU v Komárně ( ). Paralelně s pedagogickou praxí a studiem na konzervatoři v Brně si své vzdělání dále rozšiřoval na Hudební akademii v Miláně ( ). Za pomoci tehdejší prezidentky "Jeunesse musicale" baronky Lanni della Quara si rozšířil obzory, což v bývalém Československu nebylo jednoduché. Zde poprvé navázal kontakty se zahraničními hudebníky, se kterými v budoucnu dále spolupracoval. Studium na Konzervatoři v Brně úspěšně ukončil v roce 1968 obdržením absolutoria.,,v té době se ve mně něco osvobodilo a začal jsem sám dělat co mě bavilo a to co jsem chtěl hrát. Také jsem se rozhodoval, jestli budu pokračovat v populární hudbě, a tehdy jsem dostal nabídku Slovenského komorního orchestru Bohdana Warchala na turné po Itálii a to byl obrovský zlom! Od té doby jsem se věnoval téměř výhradně klasice. Zsapkovo působení na LŠU v Komárně bylo přerušeno po studiu konzervatoře, kdy musel nastoupit povinnou dvouletou vojenskou službu ( ), nejprve v Nitře a poté byl převelen do Topolčan. Díky vykonání zkoušky radisty 9 Petrášek, Vladislav: Na návštěvě u Jozefa Zsapky. Svět klasické kytary, 2/2004, ročník 2, č. 5, str Vlastní iterwiev: VŠMU Bratislava Osobní vyjádření. 11 Prof. Sádlík, Arnošt ( ) přední pedagogická osobnost klasické kytary, je považován za zakladatele české kytarové školy. Působil na školách v Bostonu, Vídni, ale především v Brně, Praze a Bratislavě kde vychoval mnoho žáků, dnes předních kytarových umělců (M. Mysliveček, P. Steidl ad.) 12 Vlastní iterwiev: tamtéž 12

13 se zařazením do 1. třídy se po roce a půl služby dostal do Bratislavy na mobilizační radiostanici. Zde měl místnost jen pro sebe, což mu umožnilo se opět více věnovat hře na kytaru. V Bratislavě také vyučoval na Divadelní fakultě VŠMU, kde působil během i po ukončení vojenské služby. Od roku 1971 vyučoval na ZUŠ v Bratislavě ( ) 13 a záhy se stal i externím pedagogem kytarového oddělení na Konzervatoři v Bratislavě ( ), kde po úspěšném absolvování kurzu (1971) nastoupil jako interní pedagog. Tím došlo k otevření první oficiální kytarové třídy na konzervatoriální úrovni na Slovensku. Toto období znamenalo pro Zsapku velký skok především v pracovním nasazení. Paralelně působil na třech školách, přičemž pracoval na osnovách pro konzervatoře v oboru hra na kytaru, komorní hra, dějiny a literatura kytary. Tyto osnovy dokončené v roce 1972 tehdy převzaly všechny konzervatoře v bývalém Československu. Jeho další aktivitou mimo jiné bylo založení kytarového festivalu J. K. Mertze, který se každým rokem pořádá již od vzniku roku K tomu je třeba připočíst koncertní vystupování sólové, ale i spolupráci s flétnistou Milošem Jurkovičem, se kterým (od roku 1974) nastudoval a následně nahrál mnoho skladeb. Tehdy na VŠMU v Bratislavě ještě neexistovalo kytarové oddělení. Zsapka pociťoval absenci vysokoškolského studia a díky udělené výjimce mu bylo umožněno vystudovat v letech dálkovou formou jeho oboru pod pedagogickým vedením prof. Arnošta Sádlíka. V roce 1980 se Jozef Zsapka oženil s flétnistkou Dagmar Šebestovou, se kterou započal úspěšně vystupovat v komorním duu. 14 Po absolvování VŠMU ukončené diplomovým recitálovým koncertem, zde od roku 1985 začal externě vyučovat jako odborný asistent. O čtyři roky později nastoupil do interního poměru a mimo hlavní zaměření hra na kytaru, zde vedl interpretační seminář, metodiku, dějiny a literaturu kytary. V roce 1992 obhájil svou docentskou práci a stal se docentem kytarové hry. Funkci proděkana pro zahraniční záležitosti na HTF VŠMU pak zastával od roku 1994 a v roce 1997 se stal prvním profesorem kytarové hry na Slovensku. 15 Díky koncertním cestám po mnoha zemích světa navázal zahraniční kontakty, které daly vzniknout různým projektům. V roce 1995 byl osloven, zda by 13 ZUŠ Miloše Ruppeldta dříve (od r. 1955) sídlem na ulici Štefánikova, kde Zsapka vyučoval. 14 První spolupráce s flétnistkou Dagmar Šebstovou započala už v roce Pro srovnání v České republice byl prvním profesorem kytary jmenován Štěpán Rak v roce

14 se stal členem vědeckého týmu specialistů na literaturu o kytaře "Guitar reference" se sídlem v Římě. Zsapka se tak spolupodílel na vzniku několika publikací vztahujících se k tématu dějin a literatury klasické kytary. Již řadu let byl zván do porot na mnohé významné kytarové soutěže, což jej inspirovalo k vytvoření Mezinárodní kytarové soutěže i na Slovensku. Využil již založeného festivalu J. K. Mertze, kde se od roku 1995 koná i Mezinárodní kytarová soutěž, které se účastní mnoho soutěžících z celého světa. 16 Díky koncertní cestě do Portugalska v roce 2002, kde vystupoval i se svou manželkou flétnistkou Dagmar, byl osloven, zda by měl zájem vyučovat kytaru i na Univesdade di Aveiro v Portugalsku. Zsapka byl potěšen, avšak prve tuto nabídku nebral jako reálnou.,,odepsal jsem jim, že bylo to šlo jen stěží, protože jsem rád, že jsem na Slovensku založil kytarovou třídu na VŠMU a nemám tu za sebe zástupce. Odepsal jsem však také, že pokud by to nevadilo, mohl bych jednou měsíčně u nich vyučovat jako hostující profesor. 17 Odezva byla kladná a od roku 2000 zde Zsapka vyučuje, mimo jiné také působí na universitách v Portu a Lisabonu. Jazykové bariéry nepředstavují pro Jozefa Zsapku větší problém, jelikož ovládá devět světových jazyků, kterým se s oblibou věnoval již od mládí. Působení v jiném prostředí jej příznivě inspirovalo v další činnosti, i když počátky zdejší výuky nebyly úplně snadné.,,byl to pro mne šok. Portugalci nikdy neuznávali klasickou španělskou kytaru oni mají tu svoji kulatou. 18 To je zapříčiněno tím, že jsou odedávna se Španěly tak trochu konkurenti. Po vstupu do evropské unie se však začali o kytaru více zajímat. Začalo to tam dobře fungovat. Oni jsou takový bezproblémoví lidé, kteří si nedělají z ničeho problém. 19 Jozef Zsapka si během svého působení vydobyl uznání a je vyhledávaným pedagogem. Díky svým zkušenostem přispěl k velkému rozmachu kytary nejen na Slovensku, kde stále působí jako prof. hry na kytaru. Vzhledem ke své vytíženosti si rád najde i čas na své další záliby. K nim patří především létání, které jej zajímalo již od šesti let a baví jej dodnes. Je také držitelem Senator karty a létá s ní pravidelně do Portugalska. Volné chvíle s oblibou tráví s manželkou na své chatě v Ostravici, kde odpočívá a píše svá aranžmá pro flétnu a kytaru. Manželé 16 Podrobnosti - viz. 5. kapitola 17 Vlastní interwiev: tamtéž 18 Portugalská kytara která se dodnes používá, má srdcový tvar korpusy (podobně jako anglická). Počet zdvojených kovových strun je od čtyř do sedmi, někdy až do třinácti sborů. V. Bláha: Dějiny kytary. Brno, Prepress JAMU s Vlastní interwiev: tamtéž 14

15 Zsapkovi mají syna Jozefa (1985), který se také věnoval klasické kytaře. V roce 2002 absolvoval na VŠMU obor hra na kytaru pod vedením svého otce, se kterým i veřejně koncertoval. Jozef Zsapka se díky své mnohostrannosti řadí mezi světově nejuznávanější osobnosti klasické kytary. Profesně pokryl veškerou problematiku klasické kytary a v současné době stále publikuje, koncertuje a přispívá k dobrému jménu nejen slovenské kytarové školy. Jeho profesionální přístup, mnohá životní rozhodnutí i životní nadhled, jej nasměrovali k neobyčejně pestré a bohaté dráze umělce, který bude stále vyhledáván studenty z celého světa. Přehled o kontinuální pedagogické činnosti ve studijním oboru hudební umění Studia Základní škola Konzervatórium v Brně s maturitou Konzervatórium v Brně absolutorium - při zaměstnání Hudební akademie v Miláně externě Vysoká škola múzických umění v Bratislavě - externě Zaměstnání Ľudová škola umenia v Leviciach Ľudová škola umenia v Komárně Ľudová škola umenia v Bratislavě Konzervatórium v Bratislavě Vysoká škola muzických umení odborný asistent Vysoká škola muzických umení Docent Vysoká škola muzických umení Profesor Univesdade di Aveiro Portugalsko hostující Prof

16 2. KONCERTNÍ ČINNOST Široký záběr koncertů sólových, komorních a orchestrálních je velmi pestrý a zaujímá v Zsapkově životě důležité místo. Jako každý vysoce uznávaný interpret své umění formoval pozvolna a skrze koncertní pódia se dostával do podvědomí veřejnosti. Koncertně začal vystupovat už v průběhu studií na konzervatoři v Brně. Jeho samostatné koncerty v Československu i v zahraničí jej mimořádně povzbuzovali k další práci.,,mé první kroky už bez pedagogického vedení mne vyprovokovali k maximálním výkonům. Jako první slovenský kytarista ve svém oboru, jsem se začal brodit překážkami, které toto prvenství sebou přinášelo. 20 Z počátku byl nucen na naléhání organizátorů přistoupit na kompromis koncertovat v komorním složení. Do programů koncertů však postupně začal vkládat i sólové kytarové skladby a po čase už mu bylo umožněno připravovat a uvádět sólové recitály.,,podařilo se mi tehdy z mého pohledu strategickým, pomalým bojem přesvědčit širokou hudební veřejnost o právoplatnosti a umělecké hodnotě klasické kytary. Zkušenosti, které na své koncertní dráze získával, mu pomohly zformovat svou osobnost. Za svůj život vystřídal několik různých výrobců kytar. Přehled všech kytar, na které hrál v období studia i své koncertní dráhy Franz Metal Josef Kubla Ivan Rohožka Jan Schneider José Ramirez (provedení cedr) Masaru Kohno (provedení smrk) Masaru Kohno model Maestro (provedení smrk) současnost Zsapka vždy preferoval typ nástroje, který má skvělé herní a především zvukové kvality.,,kytara Ivana Rohožky byla u nás velmi oblíbená a dobře mi seděla v rukách, nicméně české kytary mne tolik neoslovily. Když jsem poprvé vyzkoušel kytaru José Ramirez, ihned jsem pochopil, jak je nástroj důležitý a to nejenom v síle, ale i kráse tónu. Díky ní jsem měl i obrovskou herní jistotu, bohužel méně ladila s flétnou. V roce 1982 se jeho žák Vladimír Tomčanyi zúčastnil mezinárodní kytarové soutěže v Paříží odkud si přivezl kytaru Kohno, jíž Zsapka 20 Portfolio Jozef Zsapka: Listinné materiály (neutříděno) 16

17 později odkoupil. S tímto nástrojem odehrál v roce 1990 i koncert v Tokiu, jehož se účastnil i výrobce kytary pan Kohno. Ten záhy přislíbil vyrobit kvalitnější model, který Zsapkovi věnoval v roce 1991.,,Jde o jednu z nejlepších kytar, kterou vyrobil. Je to fenomenální nástroj, který má duši. Ta kvalita se vždy projeví především v sále. 21 Zsapkův slohový repertoár není nijak omezen. Volil jej dle příležitosti a ohlasu publika. Přesto více tíhl ke klasickému repertoáru, který pro každého kytaristu představuje základ, na němž lze dále stavět a neustále se jím inspirovat.,,díky mé pedagogické praxi se nedá říci, že bych nějaký repertoár neměl rád. Ovšem u některých moderních skladatelů není snadné nalést záměr skladby a ty se pak těžko realizují. Dá se říci, že se nevyhýbám žádným skladatelům, ale raději volím tradičnější repertoár, protože se domnívám, že moderním skladbám málo kdo rozumí a neupoutá tolik poblikum. 22 Na počátku své kariéry Zsapka vystupoval se Slovenským Komorním Orchestrem, jejímž uměleckým vedoucím byl zasloužilý umělec Bohdam Warchal a kde Zsapka působil jako sólista. Poprvé se souborem vystoupil už 18. února 1972 v Trnavském divadle v rámci 3. ročnímu koncertů Jeunesse Musicale. Následovaly další koncerty s tímto souborem, ale i komorní a sólové recitály. Spolupráce s mnohými umělci s různým nástrojovým obsazením byla jen dalším krokem k Zsapkovu uměleckému růstu. Zásadním momentem však bylo pro Zsapkovu další hudební dráhu spojení kytary s flétnou. Prvním flétnistou, se kterým Zsapka od roku 1974 intensivně spolupracoval, byl Miloš Jurkovič. 23 Spolu provedli mnoho koncertů a nahrávek, které zaznamenaly značný ohlas nejen u domácího publika. V tomto nástrojovém spojení našel velké zalíbení, které dále vyústilo v celoživotní spolupráci s jeho pozdější ženou, flétnistkou Dagmar Šebestovou-Zsapkou. 24 Jejich spolupráce započala již v roce 1979, a časem spolu vytvořili dokonalý duet, který se stal celosvětově nejuznávanějším a přispěl k větší závažnosti tohoto nástrojového spojení.,,nejde jenom o souhru, ale také 21 Vlastní interwiev: tamtéž 22 Vlastní interwiev: tamtéž 23 Prof. Jurkovič, Miloš (1937) od roku 1965 pedagogem hry na příčnou flétnu i rektorem na VŠMU ( ). Profesorem od roku Prvním flétnistou Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu ( ), od roku 1963 aktivním koncertním umělcem v oblasti evropské hudby. Působil i v jazzových formacích ( ). Generálním ředitelm Opusu ( ). 24 ArtD. Šebestová-Zsapková, Dagmar (1956) studium příčné flétny na VŠMU u M. Jurkoviče ( ), titul artis doctor obdržela na v r na VŠMU, kde od roku 2007 působí i pedagogicky. V duu s Jozefem Zsapkou od r koncertuje na příčnou flétnu značky Philipp Hamming. 17

18 o propojení těchto dvou nástrojů. Většina vnímá kombinaci kytary s flétnou jako takové lehké hraní, které nemá velkou hodnotu. To mi vždy vadilo, tak jsem začal vybírat skladby virtuózní a takové, které flétnisti uznávají, např. Bizet/Borne Carmen Fantasi apod. 25 V průběhu své kariéry Zsapka koncertoval s mnohými umělci a nástroji, avšak žádné spojení nebylo tak intenzivní jako s flétnou, pro kterou později upravoval mnohé skladby světových skladatelů. 26 Po dobu své koncertní dráhy měnili manželé repertoár skladeb především z odezvy publika, které se jim stalo hlavním inspiračním zdrojem.,,raději si vybíráme skladby programní, které jsou rytmické, a zaujmou a osloví i více lidí. U Bacha už je třeba vyhraněné bublikum, ale např. Piazzolla nebo Villa-Lobos má vždy velmi doboru odezvu. Zajímavé je, že ikdyž hrajeme některé skladby už řadu let, vždy na nich nalézáme nové podměty, což je do jisté míry u hudebníků dané i mírou mentálního vyzrávání. Nácvik skladeb tak přináší neustále nové zkušenosti i překvapení a nelze tedy přesně určit dobu jejich dotvoření. Jde tedy o celoživotní práci. 27 Zsapka spolupráci se svou chotí hodnotí velmi pozitině, jelikož jeho předešlé sólové vystupování s sebou neslo i různá úskalí.,,jsem velice rád, že mohu koncertovat se svojí manželkou. Dříve jsem vystupoval sólově a nemám na tu dobu příliž dobré vzpomínky, protože jsem často cestoval sám po různých hotelech a to nebylo příliš příjemné. 28 Zsapkovo účinkování s dalšími uměleckými tělesy a sólisty nejlépe reflektuje následující seznam umělců a výpis domácích a zahraničních koncertů v druhé kapitole této práce. Seznam umělců, ansáblů a orchestrů, se kterými spolupracoval a účinkoval. 29 Warchal, Bohdan housle Slovensko Höbling, Anna housle Rakousko Höbling, Quido housle Rakousko Brunner, Vladimír flétna Slovensko Jurkovič, Miloš flétna Slovensko Zsapková, Dagmar flétna Slovensko Cardoso, Jorge kytara Argentina Cotsiolis, Costas kytara Řecko Menšík, Alois kytara Česko 25 Vlastní interwiev: tamtéž 26 Vlastní úpravy skladeb pro duet flétny s kytarou vydává nadále. Viz. kapitola Rozhovor z koncertu Cithara Aediculae Nitra. 28 Rozhovor: tamtéž 29 Portfolio Jozef Zsapka: Listinné materiály 18

19 Mikulka, Vladimír kytara Česko Mysliveček, Martin kytara Česko Rak, Štěpán kytara Česko Koudelak, Leon kytara Švýcarsko Kanneci, Ahmet kytara Turecko Grondona, Stefano kytara Itálie Guerra, Rey kytara Kuba Lendle, Wolfgang kytara Německo Panetsos, Jorgos kytara Řecko Russell, David kytara Irsko Quiroga, Fernando kytara Uruguay Hazuchová, Nina zpěv Slovensko Cordero, Ernesto skladatel Portoriko Babcock, David skladatel USA Brouwer, Leo skladatel Kuba Duarte, John W. skladatel Anglie Martinček, Dušan skladatel Slovensko Rechin, Igor skladatel Rusko Vidal, Robert ORF Francie Quara, Baronessa Lanni Presidentka Itálie hudební mládeže Lichtenštejnské kvarteto Lichtenštejnsko Košické kvarteto Slovensko Slovenské kvarteto Slovensko Bratislavské kvarteto Slovensko Janáčkovo kvarteto Česko Slovenský komorní orchestr Slovensko - Bratislava Štátny komorný orchester Slovensko - Žilina Štátna filharmónia - Košice Slovensko Symfonické a komorní orchestry ve světových metropolích Milán, Vídeň, Budapešť, Luxemburg, Praha, Oviedo, Sofia, Izmír, aj. 19

20 2. 1. DOMÁCÍ KONCERTY Seznam uvádí pouze Zsapkovy závažné koncerty evidované od roku Neuvádí lázeňské, příležitostné nebo výchovné koncerty Bratislava SKO - Slovenský komorní orchestr (Warchal) Bratislava SKO Bratislava SKO Bratislava SKO Praha Recitál (neurčeno) Piešťany SKO Žiar nad Hronom Recitál Žilina Recitál Bratislava Polorecitál sólo Púchov Recitál Bratislava Bratislavský komorní sólisti Košice Polorecitál sólo Nová Dubnica Recitál Bratislava Bratislavské kvarteto Komárno Recitál Martin Recitál Bratislava Bratislavské kvarteto Zvolen Recitál Nové Zámky Recitál Piešťany Recitál Zvolen Bratislavské kvarteto Trenčianské Teplice Bratislavské kvarteto Bratislava Recitál Dunajská Streda Recitál Bratislava Bratislavský komorní sólisti Piešťany Recitál Bratislava Bratislavské kvarteto Piešťany Polorecitál Banská Štiavnica Polorecitál Zvolen Recitál Trenčín Recitál Brezno Recitál Bratislava Recitál Bojnice Recitál Koncerty před rokem 1972 nebyly zdokumentovány, stejně tak veškeré méně zavažné koncerty. Sezanam uvádí koncerty do roku Řazeno dle abecedy. Portfolio Jozef Zsapka: Listinné materiály. Neutříděno. 32 Uměleckým vedoucím SKO byl zasloužilý umělec Bohdan Warchal. 33 Označení Recitál - neurčeno zda se jedná o sólový nebo komorní výstup. 34 Program koncertu byl rozdělen na výstup dvou sólových umělců. Zde kromě Zsapky vystoupil i hobojista Emil Hargaš. 20

21 Martin Recitál Humenné Recitál Košice Recitál Ružomberok Recitál Michalovce Recitál Prešov Recitál Banská Štiavnica Recitál Bratislava Recitál Bratislava Recitál Banská Bystrica Recitál Bojnice Recitál Bratislava Recitál duo (Jurkovič) Piešťany Recitál Košice Recitál Topolčany Recitál Kolárovo Recitál Žilina SKO (Fischer) Zvolen Recitál Bratislava Recitál Martin Recitál Komárno Recitál Bratislava Bratislavské kvarteto Bratislava Recitál Kežmarok Pro Arte Musica Revúca Pro Arte Musica Košice Košické kvarteto Košice Košické kvarteto Bratislava Pro Arte Musica Senica Pro Arte Musica Brezno Pro Arte Musica Prievidza Pro Arte Musica Nitra Pro Arte Musica Kežmarok Recitál Revúca Recitál Bratislava Polorecitál Banská Bystrica SKO (Warchal) Bojnice Recitál Trenčianské Teplice Recitál Piešťany Recitál Zvolen Recitál Bratislava BHS (Bratislavské hudební slavnosti) Kolárovo Recitál Holič Recitál Senica Recitál Koncertní výstupy s flétnistou Milošem Jurkovičem trvaly až do roku Dirigentem koncertu SKO Žilina byl Eduard Fischer. 37 Sólisti BHS: Miloš Jurkovič (flétna), Jozef Zsapka (kytara), Jozef Hanušovský (hoboj), Brigita Šulcová (soprán). Spoluúčinkovalo Bratislavské dechové kvinteto. 21

22 Bratislava Recitál Žiar nad Hronom Recitál Piešťany Recitál Bratislava Recitál duo (Hazuchová) Martin Recitál Čalovo Recitál Trnava Recitál Trenčín Recitál Topolčany Polorecitál Slanický Ostrov Recitál Banská Bystrica Recitál Bojnice Recitál Bratislava Recitál duo (Menšík) Bratislava SKO (Warchal) Žilina Recitál Bratislava Recitál Rožňava Recitál Nitra Recitál Bojnice Recitál Banská Štiavnica Recitál Manetín Recitál Chodov Recitál Plzeň Recitál Levoča Recitál Svidník Recitál Prešov Recitál Pieštany Recitál Bratislava Recitál trio (Brunner, Macudzinski) Piešťany Recitál Nové Zámky Recitál Piešťany Recitál Považská Bystrica Polorecitál Bánovce nad Bebravou Polorecitál Martin Recitál Dunajská Streda Bratislavské kvarteto Trenčín Recitál Praha Recitál Žilina Recitál Senica Polorecitál Vojnice Bratislavské kvarteto Žiar nad Hronom Polorecitál Bratislava Recitál Bratislava Recitál Levice Recitál Komorní duo: Nina Hazuchová (mezzosoprán), Jozef Zsapka (kytara). 39 Kytarové duo: Jozef Zsapka, Alois Menšík. 40 Komorní trio: Vladislav Brunner (flétna), Rudolf Macudzinsky (klavír), Jozef Zsapka (kytara). 22

23 Bojnice Recitál Senica Bratislavské kvarteto Piešťany Recitál Hurbanovo Recitál Marcelová Recitál Bánovce nad Bebravou Polorecitál Trnava Recitál duo (Menšík) Zvolen Recitál Žilina Recitál Svidník Polorecitál Nitra Polorecitál Vojnice Recitál Bratislava Recitál sólo Dubnica nad Váhom Recitál Uherské Hradiště Recitál Banská Bystrica Recitál Žiar nad Hronom Recitál Banská Štiavnica Recitál Zvolen Recitál Pezinok Recitál Piešťany Recitál Brno Recitál Svodín Recitál Komárno Recitál Liptovský Mikuláš Polorecitál Hlohovec Recitál Vranov Recitál Lučenec Recitál Svodín Bratislavské kvarteto Humenné Recitál Kolárovo Recitál Bratislava SF - Slovenská filharmonie Bratislava SF Krupina Recitál Michalovce Recitál Rimavská Sobota Recitál duo Žiar nad Hronom Recitál Bratislava Recitál Piešťany Recitál Bytča Recitál Levoča Recitál Šafárikovo Recitál Poprad Recitál Bardejov Recitál Bratislava Recitál duo (Šebestová) Žilina Recitál Komorní duo: Dagmar Šebestová (flétna), Jozef Zsapka (kytara). 23

24 Levice Polorecitál Velký Krtíš Recitál Banská Štiavnica Recitál Brezno Recitál Nové Zámky Recitál Opava Recitál duo (Jurkovič) Žilina Recitál Považská Bystrica Recitál Bratislava Recitál Piešťany Recitál Banská Bystrica Recitál Košice Recitál Banská Štiavnica Recitál Zvolen Recitál Bratislava Polorecitál duo (Šebestová) Bratislava Recitál Humenné Recitál Michalovce Recitál trio (Hölblingovci) Bardejov Recitál Čadca Polorecitál Bratislava Recitál Bratislava SKO (Macura) Vojnice Recitál Nové Město nad Váhom Recitál Trnava Recitál Martin Recitál Rimavská Sobota Recitál Trnava Recitál Turzovka Recitál Hurbanovo Recitál Komárno Polorecitál Bratislava Recitál Krupina Recitál Považská Bystrica Recitál Dubnica nad Váhom Polorecitál Kremnica Recitál Jelšava Recitál Bratislava Recitál Bratislava Recitál Bratislava Recitál Banská Bystrica Recitál duo (Jurkovič) Piešťany Recitál Kežmarok Recitál Svidník Recitál Komorní trio: Anna a Quido Hölblingovi (housle), Jozef Zsapka (kytara). 43 Dirigentem SKO Stanislav Macura. Sólisti: Jozef Zsapka (kytara), Pavol Grúň (klarinet). 44 V rámci literárně-hudebního pásma Óda na radost účinkovala i Ida Rapaičová (recitace). 24

25 Dolná Krupá Recitál Trenčín Recitál sólo Poprad Recitál Bratislava Recitál Púchov Recitál Turčianské Teplice Recitál Dubnica nad Váhom Recitál Dolný Kubín Recitál Spišská Nová Ves Státní filharmonie Košice (Valta) Košice Státní filharmonie Košice Malacky Polorecitál Senica Recitál Michalovce Recitál duo (Šebestová) Spišská Nová Ves Recitál Poprad Recitál Piešťany Recitál Slanický Ostrov Recitál Banská Bystrica Recitál Trenčín Polorecitál Dunajská Streda Recitál Galanta Polorecitál Liptovský Mikuláš Recitál Moldava nad Bodvou Recitál Revúca Recitál Vranov Recitál Košice Recitál Trnava Recitál Lučenec Recitál Zvolen Recitál Brezno Recitál Handlová Recitál Krupina Recitál Žilina Recitál Klobouky u Brna Recitál Lučenec Recitál Komárno Recitál Kremnica Recitál Starý Smokovec Recitál Poprad Recitál Praha Recitál sólo Levoča Recitál Nitra Recitál Sečovce Recitál Kutná Hora Recitál Šéfdirigentem Státní filharmonie Košice byl Jan Valta. Sólisti: Mária Adamcová ml. (alt), Eva Malatincová (soprán), Jozef Zsapka (kytara). 25

26 Piešťany Recitál Bratislava Recitál Košice Recitál Bardejov Recitál Karlovy Vary Recitál Šamorín Recitál Praha Polorecitál duo (Jurkovič) Smolenice Recitál Hurbanovo Polorecitál Bratislava Recitál Turčianské Teplice Recitál Bratislava Recitál Strážnice Recitál Michalovce Recitál Banská Bystrica Recitál Nové Zámky Recitál Prakovce Recitál Poprad Recitál Kežmarok Recitál Žiar nad Hronom Recitál Piešťany Recitál Dubnica nad Váhom Recitál Dunajská Streda Recitál Zvolen Recitál Žiar nad Hronom Recitál Prievidza Recitál Senica Recitál Banská Bystrica SKO (Valta) Žilina SKO (Valta) Kysucké Nové Město SKO (Valta) Nové Zámky Recitál Malacky Recitál Martin Recitál Ružomberok Recitál Brezno Recitál Banská Bystrica Recitál Banská Štiavnica Recitál Martin Recitál Nové Zámky Recitál Banská Bystrica Recitál Piešťany Recitál Bratislava Recitál Dubnica nad Váhom Recitál Bratislava Polorecitál Kolárovo Recitál Dirigent Jan Valta. Sólisti SKO v Žilině: Jozef Zsapka (kytara), Jozef Kováčik (hoboj), Pavol Púchovský (klarinet), Vlatimír Ďurana (fagot), Štefan Ladovský (lesní roh). 26

27 Stará Turá Recitál Praha Recitál Myjava Recitál Bánovce nad Bebravou Recitál Vojnice Recitál Trnava Recitál Piešťany Recitál Bratislava Recitál Čalovo Recitál Žilina Recitál Liptovský Mikuláš Recitál Bratislava Recitál Trenčín Recitál Liptovský Hrádok Recitál Žilina Recitál Dubnica nad Váhom Recitál Banská Bystrica Recitál Žilina Recitál duo (Šebestová-Zsapková) Michalovce Recitál duo (Šebestová-Zsapková) Považská Bystrica Recitál Poprad Recitál Stará Ľubovňa Recitál Prešov Recitál duo Trenčianské Teplice Recitál Starý Smokovec Recitál Bardejov Recitál Kutná Hora Recitál Bratislava Recitál Slanický Ostrov Recitál Topolčany Recitál Trenčín Recitál Štúrovo Recitál Čadca Recitál Bratislava Recitál Prievidza Recitál Turčianské Teplice Recitál Hlohovec Recitál Senica Recitál Rožňava Recitál Bardejov Recitál Košice Recitál Bratislava Recitál duo Komárno Recitál Kremnica Recitál Dolná Krupá Recitál Sliač Recitál Od roku 1984 Zsapka vystupoval výhradně v duu s chotí Dagmar Šebestovou-Zsapkovou. 27

28 Bratislava Recitál Lučenec Recitál Galanta Recitál Zlaté Moravce Recitál Trenčianské Teplice Recitál Bratislava Recitál Svit Recitál Zvolen Recitál Liptovský Mikuláš Recitál Poprad Recitál Žilina Recitál Nové Mesto nad Váhom Recitál Zvolen Recitál Banská Bystrica Recitál Spišská Nová Ves Recitál Krompachy Recitál Púchov Recitál Bratislava Recitál Sliač Recitál Humenné Recitál Brno Janáčkovo kvarteto Dolný Kubín Recitál Nitra Recitál Bratislava BHS Bratislava BHS Kysucké Nové Mesto Recitál Cífer Recitál Medzilaborce Recitál Poprad Recitál Starý Smokovec Recitál Bratislava Recitál duo Nitra Recitál Hurbanovo Recitál Trenčín Recitál Nitra Recitál Stará Turá Recitál Komárno Recitál Lučenec Recitál Kežmarok Recitál Čadca Recitál Liptovský Mikuláš Recitál Brezno Recitál Sliač Recitál Piešťany Recitál Janáčkovo kvarteto a jeho hosté: Sólistou Jozef Zsapka. 49 Účinkoval SKO pod vedením Bohdana Warchala. Sólisti: Miloš Jurkovič (flétna), Bohdan Warchal (housle), Chihoko Nakata (soprán), Daniela Rusó (čembalo), Helena Gáfforová (klavír), Jozef Zsapka. 28