Countries. International Review of Comparative Public Policy 7: pp

Transkript

1 Restratifikace české politiky. Vývoj třídně zakotveného volebního chování v České republice v letech Michael L. Smith Sociologický ústav AVČR Petr Matějů Vysoká škola CEVRO Institut Struktura Téma třídní ukotvenosti volebního chování a její měření - vývoj Teorie a hypotézy pro analýzu vývoje třídní ukotvenosti volebního chování v ČR Data a použitá metoda Výsledky Závěry 2 1

2 Třídní ukotvenost volebního chování V 60. až 80. letech: class voting jedním z velkých témat světové sociologie, zejména v kontextu rodící se politické sociologie a diskurzu o roli tradičních sociálních tříd o Anderson, Dewey, Percy Davidson Ballots and the democratic class struggle : a study in the background of political education. Stanford: Stanford University Press. o Lazarsfeld, Paul F., Bernard Berelson, Hazel Gaudet The People s Choice: How the Voter Makes up his Mind in a Presidential Campaign, 2nd ed. New York: Columbia University Press. o Lipset, Seymour M Political Man: The Social Bases of Politics. Baltimore: Johns Hopkins University Press. Většina prací z 60. až 80. let prokazovala, že voliči z nižších tříd preferují levicové strany (prosazující větší sociální rovnost a redistribuci), zatímco voliči z vyšších inklinují spíše k pravicovým stranám (podporujícím principy volného trhu, což umožňuje reprodukci třídních výhod) Třídní ukotvenost volebního chování V 90. létech: řada analýz začíná docházet k závěru, že vliv třídy na volební rozhodování se zmenšuje, začínají se prosazovat jinak založené rozdíly Ringdal, Kristen, Kjell Hines Patterns in Class Voting in Norway : Decline or Trendless Fluxuations? Acta Soiologica 38: Nieuwbeerta Paul, Nan Dirk De Graaf Traditional Class Voting in Twenty Postwar Societies. Pp in Geoffrey Evans (ed.), The End of Class Politics? Class Voting in Comparative Perspective. Oxford: Oxford University Press. Nieuwbeerta, Paul The Democratic Class Struggle in Postwar Societies: Class Voting in Twenty Countries Acta Sociologica 39: Zájem o vliv třídy na volební chování v moderních industriálních společnostech začíná klesat. 4 3

3 Třídní ukotvenost volebního chování Nový impuls pro analýzy class-voting : změny v post-komunistických zemích: společnosti nerovnosti rostou, společnosti se začínají stratifikovat formují se třídy artikulující své zájmy svobodné volby umožňují těmto zájmům se projevit v politických preferencích inkonzistence sociálního statusu, zejména mezi objektivní a subjektivní dimenzí vítězové a poražení transformace obraty doleva (left-turns). o Matějů, Petr In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Countries. International Review of Comparative Public Policy 7: pp o Rueschemeyer, Marilyn, Sharon L. Wolchik The Return of Left-Oriented Parties in Eastern Germany and the Czech Republic and their Social Policies. Pp in Linda J. Cook, Mitchell A. Orenstein, Marilyn Rueschemeyer (eds.), Left Parties and Social Policies in Postcommunist Europe. Boulder: Westview Press. o Matějů, Petr, Martin Kreidl Vývoj statusové konzistence v České republice Czech Sociological Review/Sociologický časopis 35: Třídní ukotvenost volebního chování V 90. létech řada analýz provedených v post-komunistických zemích dochází k závěru, že vliv sociální třídy na politické postoje a volební rozhodování se začíná zvětšovat: Matějů, Petr, Blanka Řeháková Proměny volebního chování sociálních tříd v letech Pp in Petr Matějů, Klara Vlachová, (eds.). Nerovnost, spravedlnost, politika. Praha: Sociologické nakladatelství. Matějů, Petr, Blanka Řeháková, Geoffrey Evans The Politics of Interests and Class Realignment in the Czech Republic, Pp in Geoffrey Evans (ed.). The End of Class Politics? Class Voting in Comparative Context. Oxford: Oxford University Press. Vlachová, Klára, Blanka Řeháková Sociální třída a její vliv na volební chování. Pp in Tomáš Lebeda, Lukáš Linek, Pat Lyons, Klára Vlachová (eds.). Voliči a volby Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Proto v duchu předchozích prací na téma class-party realignment formulujeme hypotézu o re-stratifikaci české politiky. 6 5

4 Hypotéza o restratifikaci české politiky Tři fáze vývoje: až polovina 90. let: počátky destratifikace zděděného rovnostářského systému a vznik transformačních elit sociální a ekonomické nerovnosti rostou transformační elity úspěšně konvertují sociální a politický kapitál z minulosti na kapitál ekonomický skupiny vítězů a poražených transformace postupně krystalizují stále převládá transformační étos třídně zakotvené volební chováni se formuje pomaleji než v jiných post-komunistických zemích Hypotéza o restratifikaci české politiky Tři fáze vývoje: 2. od poloviny 90. let do roku 2000: nerovnosti dále rostou sociálně-ekonomický status krystalizuje do podoby běžné ve vyspělých západních demokraciích formují se třídy západního stylu v subjektivní rovině dochází ke krystalizaci norem distributivní spravedlnosti a posilují se vazby těchto norem na sociálněekonomický status. dochází i k mobilizaci voličstva na bázi tradičních ideologií, působí i politická nestabilita vazba mezi sociální třídou a volebním rozhodováním se posiluje 8 7

5 Hypotéza o restratifikaci české politiky Tři fáze vývoje: do současnosti: stratifikační systém západního typu se konsoliduje (ale slabá střední třída) politické strany stále více definují své programy v třídním duchu třídní polarizace politiky vrcholí ve volbách 2010 vazba mezi sociální třídou a volebním rozhodováním se dále posiluje Hypotéza o restratifikaci české politiky Prochází-li země procesem restratifikace tedy procesem, který v souvislosti s přechodem k tržní ekonomice po dlouhém období destratifikace (souvisejícím s komunistickou rovnostářskou ideologií a vnucenou nivelizací) znovu posiluje sociální identity založené na třídě, lze očekávat růst významu sociálně-třídního postavení v politické orientaci a tudíž i ve volebním rozhodování. 10 9

6 Měření třídní ukotvenosti volebního rozhodování První fáze: Alfordův index o Alford, Robert A Suggested Index of the Association of Social Class and Voting. Public Opinion Quarterly 26: Druhá fáze: strukturní modely s více proměnnými o McAllister, Ian, Jonathan Kelley Class, Ethnicity and Voting Behaviour in Australia. Politics: The Journal of the Australasian Political Studies Association 17: o Kelley, Jonathan, Ian McAllister Class and Party in Australia: A Comparison with Britain and the USA. British Journal of Sociology 36: o Franklin, Mark The Decline of Class Voting in Britain: Changes in the Basis of Electoral Choice, Oxford: Clarendon Press. Třetí fáze: logaritmy poměru šancí (log-odds ratio) z loglineárních a logitových modelů o Evans, Geoffrey, Anthony Heath, Clive Payne Modelling Trends in the Class/Party Relationship Electoral Studies 10 (2): o Evans, Geoffrey The Continued Significance of Class Voting. Annual Review of Political Science 3: o Knutsen, Oddbjørn Class Voting in Western Europe - A Comparative Longitudinal Study. Lanham: Lexington. o Heath, Anthony, Roger Jowell, John Curtice How Britain Votes. Oxford: Pergamon Press. 11 Alfordův index Idea: třídní ukotvenost volebního rozhodování lze vyjádřit jako rozdíl mezi procentem voličů volících správně (C) a procentem voličů volících deviantně (D) Manuální Nemanuální Levice 75 C 45 D Pravice 25 D 55 C Celkem Alfordův index = = =30 Kritika: hodnota indexu závisí na marginálních četnostech 12

7 Strukturní modely s více proměnnými Příklad: Kelley, Jonathan, Ian McAllister Class and Party in Australia: A Comparison with Britain and the USA. British Journal of Sociology 36: Poměry šancí a logaritmy poměru šancí (odds ratios a log odds ratios) Úsilí relativizovat hodnotu indexu: Manuální Nemanuální Levice Pravice Celkem % NM volící Pravici / % NM volících Levici % M volících Pravici / % M volících Levici / 45 25/ 75 1,222 0, = = ln 3,66 = 1,29 3,66 Nevýhoda: stále je možné pracovat jen s binárními proměnnými 14

8 Index Kappa založený na logaritmech poměru šancí Umožňuje jako závisle proměnnou použít proměnnou o více hodnotách (úplnou třídní klasifikaci) o Hout, Michael, Clem Brooks, Jeff Manza The Persistence of Classes in Post-Industrial Societies. International Sociology 8 (3): o Hout, Michael, Clem Brooks, Jeff Manza The Democratic Class Struggle in the United States, American Sociological Review 60 (6): Vstupem jsou regresní koeficienty z logistických regresí, tj. ve skutečnosti logaritmy poměrů nerovností Hodnota kappa indexu se počítá jako směrodatná odchylka ze série regresních koeficientů Výhoda: do logistické regrese mohou vstoupit i další (kontrolní) proměnné čistý kappa index 15 Index Kappa založený na logaritmech poměru šancí - příklad Logaritmus poměru šancí levo-pravého volebního rozhodnutí (třída/vyšší duš.). Kappa=směrodatná odchylka hodnot v příslušném sloupci Referenční skupina 16

9 Definice tříd pro analýzy (vychází z ISCO68 resp. ISCO88, resp. KZAM) 17 Definice volebního rozhodování Tři možnosti: Každá ze stran je považována za možnou volbu (0 nezvolena, 1 zvolena) Levicové strany (ČSSD, KSČM, Levý blok) vs. Ostatní Levicové strany vs. Pravicové strany Velká proměnna stranického systému neumožnila jinou než binární klasifikaci vícenásobná binomiální logistická regrese Použitá klasifikace: Levicové strany (ČSSD, KSČM, Levý blok) vs. Ostatní 18

10 Další (kontrolní) proměnné Pohlaví Vzdělání: základní, neúplné střední, úplné střední, vysokoškolské Region: Praha, Středočeský, Jihočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský, Severomoravský 19 Rok Data Výzkum Ekonomická očekávání a postoje IVVM IVVM ESS + ISSP CVVM CVVM Výchozí klasifikace ISCO68 KZAM-ISCO KZAM-ISCO ISCO88 KZAM-ISCO KZAM-ISCO Počet případů

11 Výsledky analýzy Hlasování pro levicové versus ostatní politické strany v českých volbách v letech podle sociálních tříd 22

12 Logaritmy poměru šancí (log-odds-ratios) třídního hlasování v jednotlivých letech (referenční třídou jsou vyšší nemanuální pracovníci). 23 Testované modely Model 0 nulový model, obsahující pouze konstantu. Model 1 jednoduchý trendový model: k nulovému modelu přidává hlavní efekt volebního roku (změna v popularitě levicových stran, nulový efekt třídy). Model 2 model konstantních efektů třídy: k modelu 1 dodává efekt třídy, který se v čase nemění. Model 3 model jednotných rozdílů (uniform differences model): k modelu 2 přidává interakci mezi rokem a třídou určenou na škále 1-6. Předpokládá, že třídy uspořádat podle přirozeného volebního chování. Model 4 model lineárních trendů : stejně jako model 3 k modelu 2 dodává interakci mezi rokem a třídou, ale třídy jsou reprezentovány dummy proměnnými a roky jsou konstruovány jako škála (1992 = 1, 1996, = 2, 2010 = 6). Třídy se díky tomu mohou politicky přeskupit, ale předpokládá se linearita změn ve vztahu mezi třídou a volbou. Model 5 plný interakční model, který k modelu 2 přidává interakci třídy a roku, obojí konstruované jako dummy proměnné, takže se třídy mohou mezi volbami politicky přeskládat, a to nelineárně. 24

13 Modelování vztahu mezi třídou, volbou a rokem: logistická regrese 25 Modelování vztahu mezi třídou, volbou a rokem: log-lineární model Log-lineární model potvrzuje potřebu akceptovat plný interakční model 26

14 Hrubý index Kappa 27 Čistý index Kappa 28

15 Hrubý a čistý index Kappa 29 Závěry Zatímco ve všech západních zemích podrobených analýze jsou trendy efektu třídy na volební rozhodování klesající nebo vykazují fluktuaci bez zřetelného trendu, v České republice tomu bylo naopak. Nevíme o žádné jiné zemi, která by v třídním hlasování po roce 1998 vykazovala vzestupný trend. Výsledky, k nimž jsme dospěli, reflektují proces, který jsme nazvali restratifikace české politiky class-vote realignment. Základem tohoto procesu je prohlubující se diferenciace společnosti. Rostou příjmové a majetkové nerovnosti i nerovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání, krystalizuje sociálně-ekonomický status a formují se sociální třídy západního typu. Současně dochází ke konsolidaci stranického systému. Tyto procesy vytváří podmínky pro posilování vazeb mezi stratifikačními proměnnými, politickými postoji a orientacemi a tudíž i volebním chováním. Vše nasvědčuje tomu, že v průběhu postkomunistické transformace intenzita třídně zakotveného volebního rozhodování dosáhla vyšší hladiny než západních demokraciích (Smith 2009). 30

16 Děkujeme za pozornost