Iva Bittová odhalila čistou esenci hudby. Pražský komorní balet exceloval na hranici krásy. tisková zpráva č. 7/

Transkript

1 tisková zpráva č. 7/ Mezinárodní hudební festival Lípa Musica 2013: Druhý týden festivalu nabídl pestrou paletu hudebních zážitků. Zveme na třetí týden ve znamení dialogu staré a moderní hudby. 12. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica pokračoval minulý týden pestrou přehlídkou různých hudebních žánrů. Baziliku Všech svatých v České Lípě vyprodala Iva Bittová, v Jiráskově divadle exceloval Pražský komorní balet, klavír na žitavské radnici rozezpíval Michal Mašek a svatováclavský víkend ozdobil vynikající sopranista Robert Crowe. Třetí festivalový týden nabídne druhé vystoupení královéhradeckého sboru Jitro, Nejsladší vzdechy v podání barytonisty Tomáše Krále, jazzovou improvizaci na středověké zpěvy z dílny Tiburtiny a jazzového tria Davida Dorůžky nebo koncert renomovaného německého ansámblu Stimmwerck. Poslední vstupenky jsou stále ještě v prodeji. Iva Bittová odhalila čistou esenci hudby V pondělí 23. září se na festivalu Lípa Musica již po několikáté představila nonkonformní zpěvačka a houslistka Iva Bittová. Do zaplněné baziliky Všech svatých v České Lípě tentokráte přijela představit program ze svého úspěšného autorského alba Fragments, které letos vydala u prestižního švýcarského vydavatelství ECM. Kritiky opěvovaný počin je návratem k ryzímu sólovému výrazu, jež tvoří jen osobitá hra na housle, kalimbu a bohatý hlas. Svůj festivalový koncert Bittová navíc okořenila množstvím improvizací Hudební materiál, se kterým Bittová pracuje, je neobyčejně pestrý, příslovečně fragmentární. Pracuje s útržky moravské lidové, romské, židovské muziky, poznáváme ozvuky soudobé klasické, především minimalistické hudby, orientální prvky či hrdelní zpěvy sibiřských národů. Hudební proud se mysticky vznáší jakoby z nebes, pluje v časoprostoru odnikud nikam, reflektuje neuchopitelné stavy duše, pulsuje inspirován výrazem rozličných etnik. A odhaluje čistou esenci hudby. Nabízí se parafráze slov Antoina de Saint Exupéryho: Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. Při poslechu Bittové si posluchač najednou uvědomí, že co je v jejím hudebním poselství důležité, to je slovy nepopsatelné a žádnými definicemi a škatulkami nespoutatelné. Hudební jazyk Bittové není nekomplikovaný, používá časté modulace, složité harmonické struktury, inspiruje se orientálními módy, je tonálně labilní, ale přesto promlouvá zcela zřejmě a přímo k duši a srdci posluchače. Její hudba je ve své nejednoznačnosti životadárná, osvěžující, očišťující a přesto mihotavá a efemérní. Živelnost a energičnost Bittové střídá zklidnění, éterická tanečnost pohybů, sounáležitost s publikem a na povrch vyplouvá tajemný vnitřní hlas, který nutí k meditaci a zamyšlení. Duchovní obsah umocněný sakrálním prostředím baziliky dává zapomenout na všednosti života a povznáší posluchače do jiných sfér. Chvilka usebrání zastavující příboj rušivé a unavující každodennosti světa Pražský komorní balet exceloval na hranici krásy V úterý 24. září se v rámci 12. ročníku MHF Lípa Musica představil v České Lípě vůbec poprvé Pražský komorní balet. Největší profesionální nezávislý baletní soubor, který v příštím roce oslaví již 50 let své existence, je špičkovým reprezentantem baletního umění u nás i v zahraničí, a to potvrdil i na svém festivalovém debutu. Tři originální choreografie z dílny mladých českých choreografů výrazně obohatily umělecký rozlet festivalu a zaplněnému Jiráskovu divadlu nabídly možnost silného emocionálního zážitku jakoby z jiné světa. 1

2 Večer otevřela choreografie člena souboru baletu Národního divadla v Praze Tomáše Rychetského nazvaná Nevyřčené ticho. Intimní niterná miniatura pro jednoho muže a tři ženy inspirovaná klavírní sonátou Leoše Janáčka Z ulice na motivy studentské tragédie z roku Subtilní dílo zaujalo výtvarnou bohatostí, abstrakcí, prací s kulisou a skvělými tanečními výkony. Trýznivý příběh opuštěné ženy v rozhovoru s vnitřními hlasy podpořila sugestivní hudba Leoše Janáčka a dala vyniknout syrovému lidskému dramatu, pocitům zoufalství, zatracení, sebezničení končící až sebevraždou. V druhé části se divákům choreograficky představila nová umělecká vedoucí Pražského komorního baletu Hana Polanská Turečková s abstraktně pohybovými kreacemi Hádej kolik je hvězd a Mono No Aware. První z nich je volně inspirována knihou Jacka Londona Tulák po hvězdách, ve které hlavní hrdina uvězněný ve svěrací kazajce umrtvuje své tělo, aby oživil svou duši a putoval bez hranic životy lidí, a tím poznával duši lidstva. Je to příběh o svobodě a síle ducha, které překonají všechny ubohé stavy těla a rozletí se ke hvězdám. Turečková s tímto námětem pracuje velmi volně a náznakově. Scéna pokrytá kousky igelitu v nasvícení symbolizující spadané hvězdy je dějištěm tanečního dialogu muže a ženy, které coby odpoutané duše putují vesmírem. Silný emocionální zážitek z tanečního příběhu o poznávání hlubin, tajů a rozporů mysli a duše podtrhuje mystická klavírní hudba soudobého skladatele Arvo Pärta. Mono No Aware (Na hranici krásy) je projekt inspirovaný butó, zenovou filosofií, fyzickým pohybem, který choreografka předkládá od čisté podoby až k rozpadu a improvizaci. Název mono no aware se objevuje v japonské literatuře a lze ho volně přeložit jako autentický povzdech bytosti, schopnost velké citlivosti, uvědomění si krásy a pomíjivosti estetického předmětu nebo bytosti, jejímž ztělesněním je v japonské tradici například krátké trvání sakurového květu. Je to jakýsi výkřik duše, vyřčení úžasu nad pomíjivou křehkostí nádherných lidských snů, ale i nad prchavostí, bolestí, stárnutím a často zvrhlou, neodbytnou žádostivostí, i nad všudypřítomným zánikem a rozkladem. V zachycení této rozpadající se krásy v tanci se dotýká Hana Turečková kolektivní paměti lidstva. Myšlenku na toto téma vytvořit choreografii jí vnukl butó workshop s geniální japonskou butó tanečnicí Sumako Koseki a její výklad a ztvárnění krásy, která pomíjí. Hudba je založena na protikladu. Vášnivá barokní hudba Georga Friedricha Händela (operní árie v podání Magdaleny Kožené) kontrastují s moderní hudbou Štěpána Polanského zkomponovanou přímo pro tuto choreografii. A stejně tak oscilují i silné emoce života a smrti, zrodu a zániku, krásy a zmaru. Exprese, symbolika pohybu, hloubka myšlenky a celkové audiovizuální vyznění díla je v dokonalé rovnováze. Syrově existenciální výpověď fascinuje a silně dráždí, burcuje a rozeznívá estetické vnímání snad každého z diváků. Klavírní gala v podání Michala Maška První koncert saské části 12. ročníku Lípy Musicy nabídl v pátek 27. září setkání s renomovaným českým klavíristou mladší generace Michalem Maškem. Honosný sál žitavské radnice pod jeho prsty naplnily klavírní tóny pestré palety skladeb českých i světových autorů v pravdě mistrovském podání. Mašek má na svém kontě řadu zajímavých aktivit a projektů. A jedním z nich je i propagace klavírního díla Bohuslava Martinů, které úspěšně představil na svém albu v netradičním propojení s méně známým výtvarným dílem skladatele. Mašek / Martinů je ve světě klasické hudby již takřka zažitým pojmem. Bylo by proto chybou skladby Bohuslava Martinů v podání Michala Maška na jeho žitavský recitál nezařadit. Martinůovský blok složený z poetických, hravých a rytmicky důvtipných miniatur, známých stále bohužel více ve světě než u nás, doplnila ještě náladová skladba Motýli v květinách, první část jeho klavírního cyklu Motýli a rajky. Skladby Martinů proložil Mašek reprezentativním výběrem z tvorby polského básníka klavíru Fryderyka Chopina a nabídl po jedné ukázky z jeho slavných mazurek, scherz, nocturn i balad. V těchto vysoce virtuózních skladbách Mašek prokázal svůj neobyčejný talent, technickou výbavu a brilanci i výrazovou vyzrálost a dokonale rozehrál radniční Bechstein jemnocitem pianissim i přiměřenou razancí fortissim v citlivém tempovém odstínění. Paletu impresionistických barev Mašek měkce rozvinul v následující Debussyho snové Dívce s vlasy jako len. Večer uzavřela populární tečka opět z českého hudebního odkazu oblíbená Dvořákova Humoreska a Smetanův zemitý Furiant. 2

3 Takřka zaplněná žitavská radnice pozorně poslouchala barvitý hudební tok, který Mašek jen střídmě přerušoval a nutil tak publikum k vysoké koncentraci bez možnosti děkovného potlesku. O to větší nadšení si mohl vychutnat na konci koncertu, kdy vřelé ovace publika odměnil tento vynikající klavírista živým ragtimovým přídavkem. Robert Crowe: Andělský zpěv dotýkající se nebes Svatováclavský víkend nabídl v rámci 12. ročníku Lípy Musicy netradiční hudební setkání. V kostele sv. Vavřince v Jezvé a bazilice Panny Marie ve Filipově u Rumburku vystoupil renomovaný mužský sopranista Robert Crowe za varhanního doprovodu Michaela Ebertha. Plnohodnotný návrat do doby baroka v programu i formě interpretace se dočkal nadšeného přijetí publika a ovací vstoje! Hlasový obor mužského sopránu je v současné době spíše vzácností, které se věnuje jen úzká skupina pěvců. V dobách baroka byli naopak mužští sopranisté ztělesněním ideálu krásy v operním repertoáru a byli obsazování do titulních rolí vládců a válečníků. V sakrální hudbě pak suplovali ženy, jejichž zpěv byl v chrámových prostorách zcela zapovězen. Zpěvu v této vysoké hlavové poloze hlasu se věnuje jen hrstka pěvců a jedním z nejvýznamnějších ve světovém měřítku je právě Robert Crowe. Pro svůj festivalový debut si tento pěvec vybral program dramaturgicky uceleně zasazený do raně barokní doby převážně italské provenience. Forma koncertantních motet s výraznou zpěvnou linkou v jednohlasu dala vyniknout všem krásám Crowova sopránu. Překvapil pružností a ohebností hlasu, vykreslením drobných ozdob a fines do nejjemnějších detailů, zaujal silou hlasu v nejvyšších polohách i schopností závratných výšek a především okouzlil lehkostí skoro neslyšitelných pianissim a dokonalým legatem. Výrazově nezaostal za svými technickými dovednostmi a plasticky vymodeloval emociálně nabité texty převážně mariánských motet s přiměřenou dávkou afektu. Z Crowovy interpretace je na první poslech patrné, že není pěvcem paušálně přistupujícím k jednotlivým partům, ale do jeho výrazu se promítá znalost a pochopení nejen samotných skladeb, ale také širších dobových a společenských souvislostí a podstaty zpěvu barokních kastrátů. Role doprovazeče, ale i sólového hráče na varhany se se ctí zhostil proslulý německý varhaník Michael Eberth. Souhra obou umělců byla zcela přirozená a nenucená a s obdobnou nonšalancí a precizností se Eberth představil i v nelehkých partech sólových varhanních skladeb volně koncipovaných toccát a skladeb pracujících s vokální předlohou. Oba večery svatováclavského víkendu přispěli k slavnostní atmosféře těchto dní. Niterný duchovní obsah i radostnější tóny ve skladbách obsažené dokonale rezonovaly s krásnými posvátnými prostory obou sakrálních památek a skvostné podání těchto výjimečných umělců vyšperkovalo celkový dojem z těchto koncertů, který publikum ohodnotilo na nejvyšší úrovni a odměnilo potleskem vstoje. Vystupení dua Crowe a Eberth se tak zařadilo k nejvýraznějším momentům nejen 12. ročníku, ale celé dosavadní historie festivalu. Zveme na třetí týden ve znamení dialogu staré a moderní hudby Mezinárodní hudební festival Lípa Musica vstupuje pomalu do poloviny svého 12. ročníku a nabízí v tomto týdnu čtveřici zajímavých hudebních setkání. Jako červená nit se takřka všemi programy tohoto týdne line dialog staré a moderní hudby v různých formách a podobách. Jitro v Großschönau Ve čtvrtek 3. října se na festivalu letos již podruhé představí vynikající královéhradecký dětský sbor Jitro se svým sbormistrem Jiřím Skopalem. Po úspěchu v Novém Oldřichově představí děti v evangelickém kostele v Großschönau za doprovodu klavíristy Michala Chrobáka slavné sbory skladatelů 16., ale i 21. století v programu Proč bychom se netěšili. 3

4 Program: Ad te levavi animam meam Jacobus Gallus ( ): Ascendit Deus Jan Campanus Vodňanský ( ): Favete linquis singuli Ilja Hurník ( ): Deo Gratias Henk Badings ( ): Kyrie eleison Petr Eben ( ): Liturgické zpěvy César Franck ( ): Panis Angelicus Petr Rezníček (1937): Salve Regina Bedřich Smetana ( ): Proč bychom se netěšili Antonín Dvořák ( ): Dyby byla kosa nabróšená, V dobrým sme se sešli, Slavíkovský polečko malý, Holub na javoře, Zajatá, Prsten z cyklu Moravské dvojzpěvy Otmar Mácha ( ): Maryjánek, Halekačka, Lašťuvěnka z cyklu Moravské lidové písně Otakar Jeremiáš ( ): Hoj, hura, hoj, Směs národních písní Jan Vičar (1949): Gorale Dětský sbor Jitro Sbor působící ve městě Hradec Králové (od r. 1973) řídí od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který během dvou let uplatnil dlouhodobé sborové zkušenosti, studium pedagogiky a psychologie přivedl Jitro k opakovanému vítězství na národní soutěži v Olomouci (Zlatá palma , Zlatý vavřín ). Od roku 1980 sbor uskutečňuje koncertní turné v mnoha evropských státech (Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Lichtenštejnsko, Německo, Nizozemí, Rakousko, Řecko, Španělsko, Velká Británie). Z deseti mezinárodních soutěží, kterých se zúčastnil, se sbor devětkrát vrátil jako vítěz. K největším zahraničním úspěchům patří vítězství v konkurenci 36 sborů z celého světa na prestižní soutěži v Llangollenu (Wales, 1988) a 1. cena v konkurenci 19 vynikajících sborů z celé Evropy na 4. ročníku soutěže dětských sborů v Nantes (Francie, 1989). Od roku 1990 je Jitro každoročním účastníkem amerických turné. Vrcholem těchto cest byla účast na Národní konferenci Asociace amerických sbormistrů v San Antoniu (Texas, USA, 1993): Členové naší Asociace si budou dlouho pamatovat vaše koncerty, protože byly hlavním vrcholem konvence Nadšení vybraného auditoria sbormistrů a jejich vytrvalý aplaus tento fakt potvrzuje. (dr. J. B. Haberlen, president ACDA). Profesorka Doreen Rao, Toronto University, pronesla při této příležitosti vizionářskou tezi: Víte vy vůbec, že jste právě navždycky změnili charakter a styl celého amerického sborového zpěvu? (více viz reference níže) Do rámce oslav třicetileté činnosti sboru spadá i koncertní cesta do Tokya a Hong Kongu v srpnu 1993, 2001 a 2004.Jitro pravidelně spolupracuje s rozhlasem, televizí, vydává gramofonové desky, CD disky a kazety. Repertoár zahrnuje díla vokální polyfonie, oratorní tituly, spirituál, úpravy lidových písní i soudobou tvorbu. Vystupuje na premiérových koncertech Asociace českých skladatelů koncertních umělců, je nositelem cen Českého hudebního fondu za interpretační výkony. Vzácného partnera má sbor i sbormistr v klavíristovi Michalu Chrobákovi. Michal Chrobák, klavírista Pochází z Olomouce (1951), kde také začal se studiem klavírní hry a absolvoval studijní obor hudební výchova na Filozofické fakultě Univerzity Palackého ( ). Zároveň se věnoval klavírní hře na Státní konzervatoři v Brně. V roce 1977 byl přijat ke studiu na klavírní oddělení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde absolvoval pod vedením doc. J. Smýkala (1981). Od roku 1976 vyučuje klavírní hru na hudební katedře Univerzity Hradec Králové, kterou také od roku 1994 úspěšně vede. Jeho jmenování docentem (1998) klavírní hry je akademickým oceněním odpovědné, citlivé a obětavé umělecko-pedagogické práce. Sólové koncerty zastiňuje jeho soustavná korepetitorská a koncertní součinnost s královéhradeckým sborem Jitro na koncertních cestách po celém světě a v nahrávacích studiích, která podstatně přispívá k uměleckému profilu tělesa. Nejsladší vzdechy při svíčkách Další z tradic, kterou festival bude ctít i v letošním roce, jsou koncerty při svíčkách v malebném kostele sv. Barbory v Zahrádkách. Zde se setkáte opět s žánrem vokálního recitálu, který 4. října představí úspěšný barytonista Tomáš Král za doprovodu theorby a barokní kytary, které rozezní Jan Krejča. V programu Dolcissimi sospiri Nejsladší vzdechy s nimi zavítáme v písních Cacciniho, Castaldiho a Corbetty do Itálie počátku 17. století. 4

5 Dolcissimi sospiri Nejsladší vzdechy pozměněný název jedné ze sólových skladeb Giulia Cacciniho přesně vystihuje barokní rozervanost, oblibu v kontrastech, svár lásky a radosti s bolestí a smrtí. Zároveň charakterizuje umělecké ovzduší v Itálii na počátku 17. století. Nově vznikající hudební styl tehdy přinesl silné afekty obsažené v textu a vyjádřené stejně emocionálně vypjatými hudebními prostředky. Kolébkou nového stylu byla Florencie, kde vznikl umělecký spolek nazvaný florentská camerata, zabývající se nastavením pravidel barokní hudby. Jeho členem byl i Giulio Caccini, který celou svoji kariéru zpěváka, loutnisty, violisty, harfenisty a skladatele prožil ve službách rodu Medicejů. Díky své pěvecké zkušenosti se stal určujícím tvůrcem recitativního stylu, který byl svým deklamativním charakterem blízký mluvené řeči. Všechna vokální čísla dnešního programu pocházejí z Cacciniho tvorby. Skladby pro drnkací nástroje ochutnáme z tvorby dvou méně známých autorů Bellerofonta Castaldiho a Francesca Corbetty. Oba byli virtuosy na teorbu a barokní kytaru a spoluvytvářeli nový, čistě instrumentální skladatelský i interpretační styl. Program: Giulio Caccini (ca ): Vedrò l mio sol, Amor ch attendi Bellerofonte Castaldi ( ): Fantasia detta Pegasea, Cromatica corrente Giulio Caccini: Tutto il di piango Bellerofonte Castaldi: Perfidiosa corrente, Cechina corrente Giulio Caccini: Amor l ali Bellerofonte Castaldi: La folia Giulio Caccini: Mentre che fra dogli e pene Francesco Corbetta ( ): Preludio al 5to tono Giulio Caccini: Dalla porta d oriente Francesco Corbetta: Passacaglia sopra D Giulio Caccini: Movetevi a pietà Bellerofonte Castaldi: Tasteggio soave Giulio Caccini: Queste lagrim amare Bellerofonte Castaldi: Arpeggiata al mio modo Giulio Caccini: Dolcissimo sospiro, Odi, Euterpe il dolce canto Tomáš Král vystudoval zpěv na JAMU u Adriany Hlavsové a dále se zdokonaloval na kurzech u Julie Hasler, Howarda Crooka, Petera Schreiera či Joela Frederiksena a formou konzultací u Ivana Kusnjera. Od roku 2005 pravidelně spolupracuje se soubory Collegium 1704, Collegium Marianum, Musica Florea, Capella Regia, Ensemble Inégal, Ensemble Tourbillon, Ensemble Baroque a je zakládajícím členem souboru Collegium Vocale 1704, s nímž se představil v projektu Bach Praha 2005 a opakovaně na festivalech Pražské Jaro, Dresdner Festspiele, Festival de La Chaise Dieu, Festival de Sablé, Festival d Ambronay, Tage Alte Music Regensburg, Oude Muziek Utrecht, MA Brugge aj. Příležitostně spolupracuje také se soubory Collegium Vocale Gent, Doulce Mémoire, Wroclawský Barokní Orchestr, Musica Aeterna, Red Herring, L Aura Soave di Cremona a Cinquecento. Tomáš Král se věnuje také opeře, představil se jako Uberto v komickém intermezzu La Serva Padrona od G. B. Pergolesiho s Collegiem Marianum (ČR, Francie, Finsko), Lisingo v Le Cinesi Ch. W. Glucka s Collegiem 1704, Ernesto v Il mondo della Luna J. Haydna s Ensemble Baroque či jako host v Moravském divadle Olomouc v operetní inscenaci Boccaccio (titulní role) a v Mozartově opeře Cosi fan tutte (role Guglielma). Tomáš Král se podílel na řadě vysoce ceněných nahrávek především s díly Jana Dismase Zelenky (Missa Votiva, Requiem & Officium defunctorum, Responsoria pro hebdomada sancta, Sepolcri aj.). Pravidělně spolupracuje s rozhlasem (ČRO, France Musique, Radio Clara) a televizí (Mezzo, Arte, Česká televize). Jan Krejča (1972) - studoval nejprve hru na renesanční loutnu pod vedením Rudolfa Měřinského a poté svůj zájem, již jako samouk, rozšířil i o teorbu a barokní kytaru. Zúčastnil se četných interpretačních kurzů pod vedením E. Mascardi, H. Smithe, L. Sayce, J. Lindberga a dalších. Zejména jako vyhledávaný hráč bassa continua spolupracuje s mnoha domácími a zahraničními soubory (Collegium Marianum, Collegium 1704, Ensemble tourbillon, Capella Regia, Societas incognitorum, Verba Chordis, Musica Flora, Harmonologia aj.), ale vystupuje též sólově a věnuje se i pedagogické činnosti. Opakovaně koncertuje na festivalech jako je Pražské Jaro, Pražský podzim, Concentus Moraviae, Svatováclavské slavnosti, Haydnova Lukavice, Letní slavnosti staré hudby apod. Zúčastnil se četných nahrávek pro ČT, ČR, Arta records, Supraphon, Rosa aj. Nahrál sólové album Intavolatura di Tiorba pro firmu Arta records. 5

6 Při příležitosti konání koncertu v Zahrádkách si dovolujeme upozornit na probíhající sbírku místní farnosti na opravu místních varhan. Varhany byly dokončeny 15. října V současné době jsou ve velmi špatném stavu. Varhany jsou pravidelně využívány při bohoslužbách. Ke koncertním účelům je v současné době nelze použít. Kontaktní osoba: Mgr Markéta Kirschnerová, Apokalypsa Zjevení sv. Jana Další neotřelý program si své místo najde v sobotu 5. října v prostorách kostela sv. Jakuba v Železném Brodě. Připravili jsme pro vás netradiční spojení, které je příslibem nevšedního zážitku. S programem Apokalypsa Zjevení sv. Jana vystoupí u Svatého Jakuba společně ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble, který se specializuje na interpretaci gregoriánského chorálu a středověkého vícehlasu, a jazzové trio Davida Dorůžky. Inspirativním a hlavním zdrojem programu jsou skladby z Codexu Las Huelgas, rukopisného hudebního pramene z 12. a 13. století, který vznikl pro ženský cisterciácký klášter Las Huelgas ve španělském Burgos. Témata konduktů a motet v interpretaci ženského ansámblu se stanou inspirací pro improvizaci hledající paralely mezi skladebnými druhy středověku a jazzovou skladbou 21. století. Soubory Tiburtina a Dorůžkovo jazzové trio sbírají v posledních době s touto osobitou fúzí středověké hudby s jazzem úspěchy po celé republice i v zahraničí. Nepropásněte proto nabídku mimořádného uměleckého zážitku, jež umocní sugestivní prostředí železnobrodského sakrálního komplexu. Ve 13. století dochází k důležitému zlomu v dějinách západoevropské hudby. Po tradici vokální vícehlasé, téměř improvizační praxi organa vycházející z gregoriánského chorálu, přichází druhá vlna důsledněji fixované vícehlasé hudby. I ta je však pro interpreta obrovskou výzvou k improvizaci. Melodický a rytmický průběh skladeb je v rukopisech sice určen notací, ale obsazení jednotlivých hlasů a práce s nimi je v určitých mezích otevřená a plná možností. Proto jsme zvolili právě tento repertoár k propojení vokálního souboru interpretujícího středověkou hudbu s jazzovými nástroji. Jazzové trio se dostává jak do pozice zástupce středověkých nástrojů, tak i do pozice hudebního vypravěče příběhu, který v textech chorálních a vícehlasých skladeb přinášejí ženské hlasy. Vzniká tak syntéza určité konzervativní improvizační praxe středověku s jazzovou improvizací 21. století, představuje program Barbora Sojková, umělecká vedoucí ansámblu Tiburtina. Program: APOKALYPSA ZJEVENÍ SV. JANA Duchovní hudba středověkého rukopisu španělského kláštera Las Huelgas jako inspirace pro jazzovou improvizaci 21. století Conductus Audi, pontus, audi, tellus Off ertorium Stetit Angelus (Apokalypsa 8: 3 4) Conductus Dum sigillum Introitus Signum magnum (Apokalypsa 12: 1, Žalm 97) Moteto In sekulum Communio Dico vobis (Lukáš 15: 10) Kyrie Lectio Ad decus ecclesiae / Lectio Libri Apocalypsi Moteto Homo miserabilis Brumas 6

7 est mors Hymnus Benedictus es Domine Deus (Daniel 3: 52 56) Moteto Belial vocatur Moteto Tres sunt Conductus Casta catholica Antiphona Audivi vocem (Apokalypsa 14: 13, Žalm 120) Sequentia Dies irae Conductus Audi, pontus, audi, tellus Tiburtina Ensemble Barbora Sojková soprán, umělecká vedoucí Ivana Bilej Brouková, Hana Blažíková, Tereza Havlíková, Lucie Havránková soprán Marta Fadljevičová, Anna Chadimová Havlíková mezzosoprán Daniela Čermáková alt Trio Davida Dorůžky David Dorůžka kytara Marcel Bárta saxofony, klarinet Martin Novák perkuse Tiburtina Ensemble vznikl v roce Věnuje se interpretaci gregoriánského chorálu, středověkého vícehlasu a soudobé hudby. Hlavním interpretačním zájmem souboru je správná deklamace jazyka ve spojení s hudební složkou a vokální technikou, na základě znalosti dobové hudební praxe a teorie. Tiburtina Ensemble měl možnost vystoupit na předních českých a zahraničních festivalech. Svůj název si soubor vybral mezi historickými postavami středověku. Tiburtina (Sibylla Tiburtina, či Sibyla Tiburtská) byla věštkyně, která se stala nejznámější Sibylou středověku především proto, že její věštby úzce souvisely s křesťanstvím. Barbora Sojková byla členkou a sólistkou Kühnova dětského sboru. Absolvovala obor Sbormistrovství chrámové hudby na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a dokončuje studium hudební vědy na Filozofi cké fakultě Univerzity Karlovy. Zpěv studuje soukromě (I. Kusnjer, J. Jonášová, E. Toperczerová), intenzivně se zabývá interpretací staré hudby (kurzy M. van Alteny, P. Kooije, J. Hassler, H. Crooka a J. Frederiksena). Středověké hudbě se začala věnovat jako členka souboru Schola Benedicta (v letech ). Hraje na gotickou harfu a psalterium. David Dorůžka od čtrnácti let účinkoval s předními hudebníky české jazzové scény. V letech studoval skladbu a improvizaci na Berklee College of Music, mezi jeho učiteli byli Joe Lovano, Mick Goodrick a George Garzone. V roce 2000 se zúčastnil mistrovského kurzu v Aspenu v Coloradu s lektory Herbie Hancockem, Brianem Bladem, Joshuou Redmanem a Christianem McBridem. Dorůžka byl do tohoto kurzu vybrán jako jediný kytarista, na doporučení Pata Methenyho. Marcel Bárta absolvoval Konzervatoř Plzeň. Spolupracoval s řadou známých jazzových hudebníků, jako je James Moody (USA), Tony Lakatos (Maďarsko) či Andrea Keller (Austrálie). Hrál mimo jiné s Orchestrem Gustava Broma, působí též v kapelách Vertigo kvintet, Zuzana Dumková band nebo Open sextet. Martin Novák hrál na housle, na kytaru a od deseti let na bicí nástroje, jazzovému hraní se začal věnovat na letních jazzových dílnách, nejprve ve Frýdlantu v Čechách, poté v Praze. Od roku 2005 vystupuje s Najponk Triem, je členem Tria Davida Dorůžky, Tria Beaty Hlavenkové, dála pak kapel Jan Kořínek & Groove, Infnite Quintet, Petr Kalfus Trio, Jakub Doležal Quartet a Jan Tengler Trio. 7

8 Stimmwerck v Kravařích K propojení staré a soudobé hudby dojde v programu koncertu renomovaného německého vokálního ansámblu Stimmwerck. Ten v neděli 6. října v Kravařích zazpívá písně německé renesance i moderny Im Himmel frei. Tento úspěšný řezensko-mnichovský vokální ansámbl je známý hudebně badatelskou činností, jejímž výsledkem je celá řada cenných, znovu objevených skladeb. Kromě staré hudby se však toto vokální kvarteto nevyhýbá ani péči o odkaz hudby nové. A s oběma těmito stránkami se budete moci setkat i na koncertu v Kravařích, kde zazní skladby starých mistrů Leonharda Pamingera, Ludwiga Senfla nebo současníků Arvo Pärta či Maxe Beckschäfera. Program: IM HIMMEL FREI: Písně německé renesance a moderny Anonym (Codex Apel, ca 1500): Nigra sum Leonhard Paminger ( ): Descendi in hortum neum Arvo Pärt (*1935): Most Holy Mother of God (2003) Ludwig Senfl (ca ): Non usitata Max Beckschäfer (*1952): Wie got kumet in die sele (2011 pro Stimmwerck), Ze sexte zit, Ich gruesse dich vrowe Conrad Rupsch ( ): Maria salve virginum Arvo Pärt: And one of the Pharisees (1990) Anonym (Codex St. Emmeram, ca 1430): Credo Caspar Othmayr ( ): Non secus atque olim Sylvano Bussotti (*1931): Lachrimae (1978) Anonym (Codex Guatemala, ca 1500): Ave sanktissima Náš program Im Himmel frei se pokouší spojit hudební světy, které od sebe leží vzdálené několik století. Chtěli bychom upozornit na to, jaké texty a obsahy působily na lidi v 16. století a jak jsou podobné těm, které nás oslovují a jsou zhudebňovány v dnešních dnech. To je velice napínavé! Razíme rovněž mosty směrem k novověku. Milujeme experimenty, neznámé věci a kusy, které nebyly nikdy uvedeny. Náš program na festivalu prezentuje ty nejlepší kompozice, které jsou všechny v tomto smyslu spolu svázány. Ostatně i v názvu programu Im Himmel frei jsme použili citát z moteta písně dnes zcela neznámého skladatele Caspara Othmayra, který zkomponoval v reakci na smrt svého skladatelského kolegy, představuje své vystoupení zástupce souboru tenorista Klaus Wenk. Stimmwerck Franz Vitzthum kontratenor Klaus Wenk tenor Gerhard Hölzle tenor Marcus Schmidl basbaryton Vokální soubor Stimmwerck přijíždí na festival z Mnichova a Řezna. Vznikl v roce 2001 jako unikátní spojení tří poloh mužských hlasů od kontratenoru po bas. Je známý svými objevy a provozováním zapomenuté hudby minulých staletí. Jako příklad uveďme dílo skladatelů Heinricha Fincka, Adama z Fuldy nebo repertoár spektakulárního pozdně středověkého rukopisu Codex St. Emmeram, jehož nahrávku odborný tisk vysoce ocenil. Podnikavé kvarteto se občas pouští i do napínavé interpretace současné vokální hudby, čímž vytváří mosty mezi současností a minulostí. Název Stimmwerck pochází z teoretické práce Syntagma Musicum německého renesančního učence Michaela Praetoria, který tak označuje skupinu stejných nástrojů. 8

9 Program čtvrtého týdne: pátek 11. října, Bautzen, Maria und Martha Kirche Antica e moderna Schola Gregoriana Pragensis David Eben umělecký vedoucí Tomáš Thon varhany sobota 12. října, Liberec, divadlo F. X. Šaldy Operní gala Mozart, Čajkovskij, Saint-Saëns, Wagner Dagmar Pecková mezzosoprán Severočeská filharmonie Teplice Martin Doubravský dirigent Vstupenky: Předprodej vstupenek byl zahájen na začátku června. Vstupenky jsou k dostání on-line na webových stránkách festivalu v sekci "program a vstupenky" s možností tisku vlastní e-vstupenky nebo ve festivalové kanceláři v Klášterní ulici 464/11 v České Lípě. Otevírací doba: pondělí až pátek Další možností je pak online rezervace s následným vyzvednutím vstupenky ve festivalové kanceláři. Na vstupenky (v případě jednotné ceny vstupenek) poskytujeme slevy pro důchodce, studenty a děti do 15 let ve výši 25 % a pro držitele průkazu ZTP ve výši 50 %. Partneři festivalu: 12. ročník festivalu se koná pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Martina Půty a J. E. Detlefa Lingemanna, velvyslance Spolkové republiky Německo v ČR. Generálním partnerem festivalu je společnost Everesta. Hlavním partnerem festivalu je Ještědská stavební společnost. Spolupořadatelem festivalu je Město Česká Lípa za podpory ČLT, a. s. člena skupiny MVV Energie CZ. Festival se dále koná díky laskavé podpoře Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, Nadačního fondu Bohemia Heritage Fund, Libereckého kraje, Ústeckého kraje, Česko-německého fondu budoucnosti, Nizozemského království a Ziel 3 / Cíl 3, který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Partnerskými městy jsou Nový Bor, Grossschönau, Děčín, Stráž pod Ralskem, Zittau a Bautzen. Oficiálními partnery jsou společnosti Horejsek a hotel Berg. Mediálními partnery festivalu jsou Českolipský deník, Regionální televize, Rádio Contact Liberec, Harmonie, i- noviny.cz, magazín Lípa, Týdeník Rozhlas, Parlamentní magazín, Prager Zeitung, Svět ženy, kulturissimo.cz, scena.cz, kdykde.cz, kino Sněžník, kino Crystal. Více informací o partnerech najdete na Všem partnerům děkujeme za laskavou podporu! 9

10 Dvanáctý ročník mezinárodní hudební přehlídky Lípa Musica se v letošním roce uskuteční v termínu od 20. září do 26. října 2013 a v řadě 20 koncertů, divadelních představení a projekcí nabídne setkání s klasickou hudbou, operou, baletem, swingem, soulem i alternativní hudbou na 14 místech Libereckého a Ústeckého kraje a v příhraniční části německého Saska. V programu se představí celá řada renomovaných tuzemských i zahraničních umělců v čele s Dagmar Peckovou, Ivou Bittovou, Václavem Hudečkem, Josefem Špačkem, Ondřejem Havelkou, americkým pěvcem Robertem Crowem nebo kamerunskou soulovou zpěvačkou Ntjam Rosie. Ze souborů do severních Čech zamíří německý vokální soubor Stimmwerck, Schola Gregoriana Pragensis, Collegium Marianum či Tiburtina ensemble s Jazzovým triem Davida Dorůžky. Chybět nebude ani opera a balet naživo i v 3D, programy pro děti nebo hudební soutěž Lípa Cantantes pro žáky základních uměleckých škol. MHF Lípa Musica, která se koná pod záštitou hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půty a J. E. Detlefa Lingemanna, velvyslance Spolkové republiky Německo v ČR, slibuje 6 týdnů plných pestrých hudebních a divadelních zážitků v krásných prostorách nejen spolupořadatelského města Česká Lípa, ale i na dalších zajímavých místech severních Čech a Saska, kam festival mnohdy své návštěvníky zdarma zaveze svým autobusem. Vstupenky na festival jsou k dostání buď online na webu festivalu, nebo v českolipské festivalové kanceláři. Generálním partnerem festivalu je společnost Everesta. Více informací najdete na Více informací najdete na Sledujte nás na facebooku: Presskit s aktuálními fotografiemi v tiskovém rozlišení najdete na: Kontakt: Ing. Lucie Johanovská, marketing & PR MHF Lípa Musica, Klášterní 464/11, Česká lucie.johanovska@lipamusica.cz, GSM: ,