INTERKULTURNÍ DÍLNA PŘEDSUDKY

Transkript

1 STRANA 1 Úvod: Předsudky, jejich vznik a vývoj Předsudek 1 v multikulturní společnosti znamená, že příslušníky jiné kultury odsuzujeme na základě nepodstatných, vnějších znaků, aniž bychom je lépe poznali (např. černoši jsou méně civilizovaní než běloši ). Obsahuje hodnocení bez hlubšího poznání člověka. Probíhá jako bezprostřední, bezmyšlenkovité odmítnutí druhého člověka. Funguje v prostředí postiženém skrytým nebo otevřeným kulturním konfliktem. Projevuje se komplikacemi, odmítáním spolupráce bez argumentů. Může mít různé podoby předsudek vůči náboženství, barvě pleti, fyzickému vzhledu, etnický předsudek atp. V situaci, kdy se jedinec střetává s neznámým nositelem odlišné kultury, často k němu přistupuje na základě předsudků, které si o dané kultuře dosud vytvořil. Předsudky jsou z psychologického hlediska zvláštní hodnotící postoje. Jde o postoje předpojaté, subjektivní a většinou velmi emočně nasycené. Předsudky vůči menšinám se vztahují na všechny příslušníky určité skupiny (např. Romové kradou ). Problém je v tom, že existuje poměrně vysoké riziko, že lidé s předsudky vůči jiným skupinám se budou vůči nim chovat diskriminačně. Pro vznik a vývoj předsudků je rozhodující prostředí, v němž jednotlivec od dětství vyrůstá. Děti si osvojují etnické předsudky nejprve od svých rodičů a příbuzných a již v předškolním věku se naučí rozpoznávat rozdíly mezi etnickými skupinami 2. Do školy tedy děti nastupují již s určitými etnickými stereotypy a předsudky. Stereotyp 3 Komunikaci nejvíc zatěžují stereotypy, protože, na rozdíl od předsudků (názorů), představují komplexní postoje, které je velmi těžké změnit. V multikulturalismu stereotyp: Znamená, že příslušníky jiné kultury hodnotíme stále stejným způsobem jen na základě vnějších nebo nepodstatných znaků, nebo na základě nedostatečných informací ( všichni Palestinci jsou teroristé ) Jde o zafixovaný obraz, který ovlivňuje chování a postoje. Znamená standardní a opakující se chování, při kterém člověk reaguje stejně v odlišných situacích. Obsahuje opakované, nereflektované a stejné hodnocení, ustálený postoj ( Němci jsou precizní ) nebo ustálené chování ( s lidmi bez akademického titulu se nebavím ). Projevuje se jako opakování ustáleného hodnocení, postoje nebo chování vůči jiným lidem ( bojím se Čečenců, protože jsou teroristé ). Funguje v interkulturní komunikaci, hlavně v situaci nejistoty (nevím, co si mám myslet o člověku přede mnou, ale vím, že pochází z Londýna, proto ho stereotypně označím za chladného Angličana). Projevuje se opakováním stejných argumentů, stejných slov v hodnocení, stejným označováním různých lidí ( vždyť Němci vyvraždili Židy, co čekáte od blondýny? ) nebo opakovaným chováním ( on je homosexuál, určitě má HIV, raději se ho ani nedotknu ). 1 Multi-kulti na školách: Metodická príručka pre multikultúrnu výchovu, Nadácia Milana Šimečku, S Průcha, Jan, Multikulturní výchova, Praha: Triton, S Multi-kulti na školách: Metodická príručka pre multikultúrnu výchovu, Nadácia Milana Šimečku, S

2 STRANA 2 Stereotyp Tendence přisoudit jedinci vlastnosti, které údajně charakterizují jeho skupinu ( Italové jsou vášniví apod.). Zjednodušené názory na skupinu, které zastírají rozdíly mezi jednotlivci ( Cizinci v Čechách kradou apod.). Toto zjednodušování způsobuje, že: Jedinec nás přestává zajímat, jeho osobní charakteristiky (např. to, že je absolventem VŠ, umí hrát fotbal atd.) nehrají roli. (Ukrajinci pracují jako dělníci na stavbách.) Operuje se s přisouzenou skupinovou příslušností, ( Dívky jsou hodnější než chlapci. Všichni Dánové jsou opilci.) nikoliv se sebeidentifikací jednotlivců. Stereotyp vzniká nekritickým přejímáním osobně neověřených informací ( Lidi to říkají ). Čím je stereotyp nebezpečný? majiteli (tomu, kdo jej hlásá): uzavírá možnost komunikace brání přijímání vlastních pozitivních zkušeností nositeli (tomu, na kterého je namířen): odrazuje od osobní aktivity bere motivaci vyniknout Na obou stranách potom zvyšuje strach, stupňuje napětí, nese nebezpečí konfliktu. 2. Připusťte si svůj strach z vlastní reakce na tyto situace. Snažte se překonat své vlastní obavy čelit diskriminaci, stanovte si žebříček hodnot a jednejte. 3. Připusťte si svá omezení, své postoje, stereotypy a pocity marnosti, které zamlžují váš úhel pohledu. Každý z nás je poznamenán stereotypními představami a diskriminačním chováním, kterému jsme byli vystaveni. 4. Nebojte se možného napětí a konfliktu. V jistých situacích se mu není možné vyhnout. Jedná se o hluboká a citlivá témata, změna tu nenastane bez určitého procesu, někdy i bolestného. 5. Vytvořte atmosféru porozumění, dojde-li k diskriminačnímu činu. 6. Vysvětlujte a angažujte se, když se s předsudky setkáte. Snažte se ale nekázat nebo dokazovat si svou vlastní pravdu. 7. Vykořenění rasismu je dlouhodobý proces, který vyžaduje neustálou změnu a růst. Snažte se nebýt příliš frustrováni z nezdarů. 8. Jděte sami příkladem. Praktikujte pozitivní hodnoty, které se snažíte učit. 9. Rozlišujte mezi kategorickým myšlením a stereotypy. Např. židák je kategorie, ale židácká lichva je stereotyp. 10. Otázky lidské důstojnosti, rovnosti a práva na pocit bezpečí jsou neoddiskutovatelné. Jak čelit předsudkům 4 1. Neignorujte je! Nedovolte, aby etnické posměšky, vtipy nebo diskriminační jednání prošly bez povšimnutí nebo bez reakce. Když na ně nebudete reagovat, dáváte najevo, že s takovým jednáním nebo postoji souhlasíte. 4 Derman-Sparks, L.: Anti-bias kurikulum, překlad Marta Vančurová, Vydalo Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea ve spolupráci s nadací EGEM, Praha 1999.

3 STRANA 3 Klíčová slova předsudek, zjednodušený pohled, tolerance Cíle kurzu Seznámit se s pojmem předsudek a s druhy předsudků. Uvědomit si komunikační bariéry na základě předsudků. Uvědomit si předsudky ve společnosti a vytvořit si pozitivní a tolerantní postoje bez předsudků. Aktivita 1 Uvítání, představení se 1. Lektoři se představí interaktivním způsobem. Každý z lektorů se postaví na druhý konec místnosti a jeden z lektorů se ptá na určité otázky (např. Kdo z nás dvou strávil poslední léto na Blízkém Východě? ). Žáci mají za úkol hádat, ke kterému lektorovi daná charakteristika patří. Na základě svého rozhodnutí si stoupnou buď k jednomu, nebo druhému lektorovi. Vhodné je zadat přibližně 2 otázky na jednoho lektora. 2. Rozdají se samolepící štítky a fixy. Žáci na ně napíší, jak chtějí být oslovováni. 3. Žáci se jeden po druhém představí: řeknou své jméno a větu, která je podle jeho názoru nejvíce vystihuje/ nebo jak se dnes cítí. Kolečko představování začnou lektoři, aby děti měly představu, co říkat. Aktivita 2: Pravidla: Stanovení pravidel pro spolupráci Cíl aktivity: Stanovit si pravidla chování v následné hodině. Doba trvání: 20 minut Pomůcky: na 5ti barevných A4 napsaná pravidla: Nechej mobil na pokoji. Hraj fair play. Mluví jen jeden. Respektuj názor druhého. Jaké si to uděláš, takové to máš. 1. Lektor uvede, že by si s žáky chtěl stanovit 5 pravidel, které se budou v následné hodině dodržovat. A to jak ze strany žáků, tak ze strany lektorů. 2. Lektor vyzve pět odvážlivců, kteří postupně jeden po jednom tahají pravidla. Po vytáhnutí pravidla se ho žák pokusí vysvětlit, přičemž ostatní žáci ho mohou doplňovat. 3. Na závěru se všichni dobrovolně shodnou, že tato pravidla budou dodržovat. Především pravidlo: Mluví jen jeden! Aktivita 3 Co je to předsudek? Cíl aktivity: Seznámit se s pojmem předsudek, uvědomit a upřesnit si jeho význam. Doba trvání: 10 minut Pomůcky: flipchart nebo tabule, psací potřeby 1. Brainstorming Co se vám vybaví, když se řekne předsudek? 2. Vše se zapisuje na tabuli, pak se lektor snaží vybrat to, co je charakteristické. Směřuje k pojmu předsudek Před-sudek, soudit někoho na základě vnějšího znaku Další otázky Proti komu je možné mít předsudek? Je předsudek negativní nebo pozitivní? V čem může být předsudek nebezpečný? Ve zjednodušujícím pohledu na skutečnost. 4. Výstup: mít na tabuli po celou dobu dílny napsáno předsudek názor/soud na/někoho na základě vnějšího znaku.

4 STRANA 4 Aktivita 4 Domlouvání schůzek 5 Cíl aktivity: Uvědomit si kulturní odlišnosti ve způsobech komunikace. Zažít bariéry v komunikaci a uvědomit si jejich vliv na postoje k druhým. Uvědomit si příčiny nedorozumění a naučit se nedorozuměním předcházet. Připravit se na různosti komunikace při setkání a spolupráci s druhými. Doba trvání: 20 minut Pomůcky: kartičky s rozvrhem, nastříhané proužky s charakteristikami, psací potřeby 1. Stanovení si pravidel: Lektor sdělí žákům, že jejich úkolem bude domluvit si schůzku s ostatními (s každým zvlášť). Domluva schůzky se potvrzuje zapsáním křestního jména do časového rozvrhu. Cílem je domluvit si schůzku s co nejvíce lidmi. S každým člověkem si žáci smí domluvit pouze jednu schůzku. Časový limit pro domlouvání schůzek je cca 5 minut. Před zahájením vlastního domlouvání schůzek dostane každý účastník lístek s instrukcí, neboli jednou konkrétní charakteristikou, která určuje jeho způsob komunikace. Každý si lísteček přečte a nikomu neukazuje ani nesděluje, co na něm má napsáno. Podle této charakteristiky se žák musí chovat po celou dobu domlouvání schůzek. 2. Reflexe, závěrečná diskuse: Poté, co lektor uzná za vhodné domlouvání schůzek přerušit (po cca 5ti minutách), následuje řízená reflexe v kruhu. Možné otázky a témata: Jaké se vám hra líbila? Jaké jsou vaše první dojmy a pocity? Následuje odhalení charakteristik druhých účastníků. Kdo z vás poznal, jaké charakteristiky měli ostatní? Jací byli ti druzí, co vás zaujalo na jejich chování? Jaká setkání, situace jste zažili? Jaké bylo plnit instrukci na lístečku? Bylo to těžké, lehké? Jak jste se cítili? S kým se vám dohadovalo dobře a s kým to bylo obtížnější a v čem? Co nám přineslo zahrát si tuto hru? Co jsme si mysleli o tom druhém? Jak nás ovlivnila jeho instrukce? Znáte takové situace, zažili jste něco podobného v životě? Co vaše instrukce mohla připomínat v reálném životě? Téma multikulturní komunikace. Lektoři uvedou příklady zvyklostí v komunikaci u jiných kultur, např.: Vzdálenost: Jih: Italové/Španělé/Balkánci/Řekové/ Kavkazané Češi; Sever: Norové/Švédové/Finové. Dívání se do očí: u nás v muslimských zemích. Gestikulace: kývání hlavou u nás v Bulharsku, mávání u nás ve Vietnamu. Mluvení okolo a mluvení k věci: u nás USA. Zdravení: podávání ruky u nás polibky na tvář ve Francii/Rusku/na Balkáně. Nemluvení: Kdo se podle vás setkává s problémem, že nemůže mluvit? Němý, cizinec, uprchlík Setkali jste se někdy s těmito nebo jinými odlišnostmi? Co si myslíme o druhém, pokud se setkáme s chováním, kterému nerozumíme? Pojem předsudek. Jaké to asi je, chovat se určitým způsobem a být v menšině, či sám mezi lidmi, kteří se chovají jinak? Uvést příklady menšin v naší zemi, například Romy. 3. Brainstorming na téma Co můžeme udělat pro to, abychom si vzájemně lépe porozuměli, překonali možné bariéry v komunikaci? Zapisujeme na velký papír všechny nápady. 5 Příručka pro učitele 2. stupeň ZŠ. Vzdělávací metodologie pro podporu romských žáků. Projekt PHARE CZ Podpora romské integrace, s

5 STRANA 5 Možná návaznost, obměny aktivity: Práce s informacemi o různých kulturách: např. skupinová práce s literaturou o zvyklostech, stylu komunikace určité kultury vysvětlí jejich kontext. Pozvání zástupce menšiny, člověka s přímou zkušeností jiné kultury. Shodnout se na zásadách komunikace, multikulturní komunikace, vyvěsit některé zásady ve třídě, příp. vrátit se k nim po určité době s novými zkušenostmi. Rozvrh schůzek Ráno Dopoledne Odpoledne Večer Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Texty na lístečcích: 1. Při rozhovoru se dotýkáš rukou paže druhého. 2. Při rozhovoru si držíš vzdálenost od druhého trochu větší, než je natažená paže. 3. Při rozhovoru se díváš co nejvíce přímo do očí druhému. 4. Při rozhovoru klopíš zrak, nedíváš se do očí druhému. 5. Při rozhovoru se ptáš Jak se máš?, zajímá tě odpověď. 6. Při rozhovoru mluvíš jen k věci, nemluvíš o ničem jiném. 7. S každým si na začátku rozhovoru potřes rukou, stiskni mu ji oběma rukama. 8. Při domlouvání rozumíš, ale nemůžeš mluvit, používej gesta, ruce, posunky. 9. Při rozhovoru mluv hlasitěji. Pozn.: Tyto instrukce jsou inspirovány kulturně odlišnými prvky v komunikaci, necharakterizují určitou kulturní zvyklost, pouze ji připomínají. Počet instrukcí závisí na počtu účastníků, lze použít jen část. Základem jsou takové instrukce, které jsou vzájemně v opozici. Opakovat vícekrát stejnou instrukci na lístečku může vnést další rozměr zkušenost ze setkání s někým, kdo je na tom stejně jako já.

6 STRANA 6 Aktivita 5 Transsibiřskou magistrálou 6 Cíl aktivity: Podnítit diskusi o předsudcích, stereotypech, různých hodnotách a limitech naší tolerance. Napomoci žákům vnímat osobní i skupinové předsudky k ostatním lidem a minoritám. Uvědomit si, jak první dojem nebo negativní zkušenost poznamenává naše budoucí chování. Doba trvání: 25 minut. Pomůcky: kopie scénářů a tužky pro všechny účastníky (říct jim, aby si vzali vlastní) 1. Rozpohybování žáků žáci mají za úkol vytvořit jednu řadu od největšího po nejmenší v co nejkratším čase. Lektoři se žáků nejprve mohou ptát na tipy, jak dlouho jim to bude trvat. Pak je hecovat, měřit čas, ocenit správné tipy. 2. Vytvořenou řadu rozdělit do dvojic osoby stojící vedle sebe utvoří dvojice (= pražce). 3. Navození atmosféry jedete transsibiřskou magistrálou z Moskvy do Vladivostoku, je to nejdelší železniční trať na světě = km. Instruktoři předvedou, jak mašinka jede po pražcích dvojice zvednou ruce a instruktoři proběhnou pod nimi, třeba i 2x. Během celé hry stále platí legenda z úvodu: jedeme transsibiřskou magistrálou, vyjíždíme z Moskvy a stále sedíme v kupé pouze dva První zastávka vlaku: přijíždíme do Jekatěrinburgu a přisedají další cestující. Ve dvojicích se dohodněte, koho vezmete k sobě do kupé na týdenní cestu dvojice má chvíli na argumentaci a dohodu. 4. Lektoři odkryjí (na tabuli napsaný) seznam přistoupivších (viz. seznam níže) a spojí dvojice do čtveřic Druhá zastávka vlaku: přijíždíme do Omsku, kde nastupují další lidé. Čtveřice se opět musí shodnout, koho do svého kupé přijmou (nabídka přistoupivších může zůstat stejná nebo ji lektoři mohou rozšířit). 5. Lektoři spojí čtveřice do skupin po osmi Třetí zastávka vlaku: přijíždíme do Novosibirska spojí se dvě čtveřice a hledají jednoho vhodného přistoupivšího. V Irkutsku se vlak zaplní všichni se musí shodnout na jednou přistupujícím do kupé. 6. Volně přejděte do diskuse (diskuse o pojmenování předsudků, o tom, jak vznikají, jestli se přistihli přitom, že mají předsudky, stereotypní pojímání jednotlivých skupin). Možné otázky pro diskusi: Jaká jste uplatnili kritéria pro své osobní rozhodnutí? Změnili jste je při práci ve skupině? Jak se vám podařilo se ve skupině dohodnout? V čem jste se shodli? V čem jste se nemohli shodnout? Co vám pomáhalo a co vaší dohodě bránilo? Kdy se vám nejlépe pracovalo? Kdy se vám nejlépe argumentovalo? Cítili jste se lépe ve dvojici, čtveřici, osmici nebo v celém kolektivu? Proč? Kde myslíte, že tkvěla chyba při hledání kompromisu ve větší skupině? Myslíte si, že tato aktivita vám v něčem pomohla? Diskuse o předsudcích a stereotypech: Jaké stereotypy k spolucestujícím se objevovaly? Proč jste nechtěli sedět s Co vám na něm vadí? Uvědomění si předsudků Pozorovali jste sami u sebe předsudky? Jak vznikají? Existují v dnešní společnosti? Vznik předsudků Z čeho může vzniknout předsudek? Jak si obvykle představujeme muslima? Myslíte si, že obecná představa muslima je správná? Nezavání to zjednodušováním? 6 Šišková, T.: Výchova k toleranci a proti rasismu, Praha: Portál, S (zkráceno).

7 STRANA 7 Hodnocení/reflexe (příprava na diskusi): Jak ovlivňuje stereotyp můj pohled na lidi? Vede můj stereotypní pohled na lidi k tomu, že určité lidi hodnotím příliš vysoko a druhé vysloveně diskriminuji? Je u nás či v sousedství naší školy či obce nějaká jinaká menšina? Postižení, etnikum, uprchlíci? Jak se k nim chovají lidé? Jaké jsou o nich vžité stereotypy? Jaké já osobně mám pocity, když se setkám s někým z oné jinaké skupiny? Snažím se těmto jiným lidem dávat najevo své pocity (jakékoliv)? Jak si já osobně, ve svém vlastním hodnocení, stojím jako člověk, který se dá/nedá ovlivnit stereotypem ve svém vztahu k jinakému sousedovi? Pomůcky: kopie listu s druhy předsudků 1. Nejprve žákům rozdáme list s druhy předsudků. 2. Všechny druhy předsudků projdeme, vysvětlíme a přidáme k nim příklad. 3. Žáci mají za úkol napsat do listu, jaké předsudky mohou vyvolávat lidé přistupující do vlaku. 4. Následuje kontrola odpovědí a otázky. Proč si myslíte, že právě on/ona může vyvolávat ten a ten předsudek? Seznam možných spolucestujících Afričanka, která prodává kožené zboží Rom cestující na Slovensko Ukrajinský dělník, který se nechce vrátit domů Rumunka ve středních letech, která je bez víza s ročním dítětem v náručí Kurdský uprchlík žijící v Německu, který je na cestě do Libye Český emigrant, kterého právě propustili z portugalského vězení Slepý muzikant z Rakouska, který neustále hraje na tahací harmoniku. Obézní švýcarský bankéř HIV-pozitivní mladý umělec Aktivita 6 Druhy předsudků Cíl aktivity: Uvědomit si různé druhy předsudků a napomoci žákům vnímat osobní i skupinové předsudky k ostatním lidem a minoritám. Doba trvání: 15 minut

8 STRANA 8 Předsudky Je mnoho předsudků. Pod každý z níže uvedených napište situaci, ve které se předsudek může konkrétně projevit. Předsudek vůči věku: předsudky vůči někomu pro jeho věk: Náboženský předsudek: předsudky vůči někomu pro náboženství, které vyznává: Etnický předsudek: předsudek vůči lidem patřícím k jiné etnické skupině, vůči jejich kultuře, jazyku, zvykům, způsobu oblékání, typickým jídlům nebo sociální struktuře: Rasové předsudky: předsudky vůči někomu na základě jeho barvy pleti nebo jiné charakteristické vlastnosti jeho rasy: Předsudek vůči fyzickému vzhledu: předsudek vůči lidem proto, jak vypadají: Předsudek vůči osobám s postižením: předsudek vůči lidem s fyzickým nebo duševním postižením, např.: slepota, hluchota, vůči vozíčkářům: Předsudek vůči příslušnosti k mužskému nebo ženskému pohlaví: předsudek vůči osobě proto, že je muž nebo žena: Ekonomické nebo třídní předsudky: předsudky vůči lidem na základě toho, zda jsou bohatí nebo chudí: Profesní předsudky: předsudky vůči lidem na základě jejich profese:

9 STRANA 9 Aktivita 7 Rodinná večeře 7 Cíl aktivity: Pomocí hraní rolí se vcítit do situace diskriminovaného. Uvědomit si předsudky, stereotypy, úlohu rodiny při předávání společenských norem, předsudků a stereotypů a rozvíjet svou argumentaci. Doba trvání: 25 minut Pomůcky: lístečky se zadáním rolí (role možno obměňovat např. přítel Rom, muslim, uprchlík ) 1. Lektor vyberte 4 dobrovolníky (2 chlapce a 2 děvčata) a přidělí jim role. 2. Žáci mají chvíli na to, aby si každý sám za sebe připravili, jak budou zadanou situaci řešit - co budou říkat a jak se budou chovat? Připraví si argumenty. 3. Poté následuje hraní scénky před ostatními. Ostatní žáci pozorují a hádají, co se stalo? 4. Následuje řízená reflexe. 5. Možné hraní rolí ještě jednou či dvakrát zopakovat s jinými dobrovolníky a obměněnými rolemi. Reflexe a závěrečná diskuse: NEJPRVE pozorovatelů Čeho se scénka týkala? Co se stalo? Kdo byl přesvědčivý? POTÉ herců Jak jste se cítili? Co bylo nejtěžší? Měli jste pocit, že vaše argumenty mají nějakou váhu? Víte, jaká jsou Vaše práva a kam se obrátit v případě jejich porušování? Co byste ještě mohli udělat? Jak byste mohli reagovat? Změnilo by to něco? Na všechny Zažili jste někdy něco podobného? Jak jste to řešili? Pomohl vám někdo? Slyšeli jste o někom, kdo zažívá/al něco podobného? Kartičky s rolemi Dcera Situace: Jsi zamilovaná do jednoho kluka ze třídy a chtěla bys jet s ním a jeho rodiči v létě na prázdniny. Trochu to komplikuje to, že tvoje láska je černoch. Ty celou hru začínáš. Vracíš se pozdě ze školy, protože jsi celé odpoledne strávila se svojí láskou. Po návratu domů naštvaným rodičům oznamuješ, že bys chtěla jet v létě se svým kamarádem a jeho rodiči na prázdniny. Rodičům se tvůj kamarád nelíbí, a to především proto, že je černoch. Pokoušej se obhájit své rozhodnutí a argumentuj, že jsi proti předsudkům, které si tvoji rodiče vytvořili Matka Situace: Tvá dcera přijde pozdě ze školy a navíc ti oznámí, že chce strávit prázdniny se svým kamarádem černochem, do kterého je evidentně zamilovaná. Velmi svou dceru miluješ a nechápeš, jak se může takhle blízce kamarádit s černochem. Manžela podporuješ ve všem, co říká a co dělá. Své dceři nevyhrožuješ, spíš se v ní snažíš vzbudit pocit viny. Jsi přesvědčená, že kamarádit se blízce s černochem může být nebezpečné Člověk v tísni,

10 STRANA 10 Starší bratr Situace: Tvá mladší sestra přijde pozdě ze školy a navíc rodičům oznámí, že chce strávit prázdniny se svým kamarádem černochem, do kterého je evidentně zamilovaná. V zásadě se nestaráš o to, jestli tvá sestra stráví prázdniny se svým kamarádem. Jsi přesvědčen, že už není tak malá a že si může dělat, co chce. Ale když matka namítne, že kamarádství s černochem může být nebezpečné, začneš mít o sestru strach Otec Situace: Tvá dcera přijde pozdě ze školy a navíc ti oznámí, že chce strávit prázdniny se svým kamarádem černochem, do kterého je evidentně zamilovaná. Doma platíš za autoritu. Zásadně nesouhlasíš, aby tvá dcera trávila prázdniny s nějakým černochem. Znáš lidi a umíš si představit, co by tomu asi řekli. Nejsi rasista, ale prázdniny dcera bude trávit u babičky na chatě a žádný černošský kamarád nepřichází v úvahu. Jde ti přece jen o její dobro. Aktivita 8 Reflexe Cíl aktivity: Zopakovat téma předsudků a osobně si uvědomit své vlastní předsudky. Doba trvání: 15 minut Pomůcky: flipchart a fixy 1. Lektor rozdělí žáky do skupin po čtyřech. 2. Každá skupina dostane jeden flipchart a fixu. 3. Žáci dostanou za úkol zamyslet se nad otázkou: Pocítili jste někdy předsudek vůči někomu? Jestli ano, tak vůči komu? 4. Poté následuje prezentace jednotlivých skupin a diskuze. Autorky metodiky: Kateřina Chobotová, Kristýna Fialová (2008)