KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE"

Transkript

1 KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE Pokroky v biologii buňky (přednáškový kurz): Koordinátor a odborný garant kurzu: prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc., Ústav buněčné biologie a patologie 1. LF UK v Praze, Albertov 4, Praha 2, Tel , Fax: , Kurz se koná každý druhý rok - zpravidla začátkem kalendářního roku. Příští kurz se bude konat začátkem roku Kontaktní osoba: Mgr. Štěpánka Melčáková, Ústav buněčné biologie a patologie 1. LF UK v Praze, Albertov 4, Praha 2, Tel , Kurz je povinný. Anotace: Jedná se o cyklus přednášek v rozsahu 24 hodin (1x týdně 4 přednášky, po dobu 4 týdnů, od 9 do 16 hod). Cyklus tvoří přednášky uznávaných odborníků v oboru buněčné biologie a patologie z Univerzity Karlovy, z ústavů Akademie věd ČR a dalších pracovišť. Přednáškový cyklus poskytne postgraduálním studentům nejnovější poznatky vybraných témat v oboru buněčné biologie a patologie. Přednášky se týkají jednak využití moderních technik v současném biomedicínském výzkumu a především vlastního vědeckého bádání v oblastech organizace buněčného jádra, genové exprese a její regulace, buněčného cyklu, cytoskeletálních struktur buňky, kmenových buněk, buněčných a virových onkogenů, genetických onemocnění a imunitního systému apod.. Doporučená literatura: Bruce Alberts a kol.: Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky, 2004, český překlad, Espero Publishing Bruce Alberts et al.: Molecular Biology of the Cell (5th EDITION), 2008, Garland Science Thomas D. Pollard and William C. Earnshaw: Cell Biology (2nd EDITION), 2008, Elsevier Harvey Lodish et al.: Molecular Cell Biology (6th EDITION), 2007, W.H. Freeman and Co. Robert Weinberg: The Biology of Cancer, 2006, Cold Spring Harbor Laboratory Press Pokroky v molekulární biologii a genetice

2 Koordinátor a odborný garant kurzu: prof. MUDr. Jiří Jonák, DrSc., Ústav molekulární genetiky AV CR, v.v.i., Vídeňská 1083, Praha 4-Krč Tel.: , Fax: Kurz se koná každý rok v listopadu (přesný termín a místo konání kurzu u koordinátora). Kurz je povinný. Anotace: 14ti denní přednáškový kurz určený především pro doktorandy (PhD studenty) v oboru biomedicína a začínající vědecké pracovníky. Cílem kurzu je poskytnout informace o vědeckých pokrocích v molekulární biologii a genetice včetně některých rozvíjejících se biotechnologií. Přednášejícími (letos v počtu 28) jsou vždy významní vědečtí pracovníci z celé ČR, specialisté v jednotlivých přednášených oborech. Účastnící kurzu obdrží 2 sborníky (event. CD) s přednáškami. Doporučená literatura: Kolektiv autorů: Molekulární biologie a genetika X (2002), XI (2004), XII (2006). (J. Jonák jun. a J. Jonák, ed.) Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i., Praha (ISBN , , ) a odkazy doprovázející jednotlivé kapitoly těchto sborníků Více informací: Pokročilé metody elektronové mikroskopie (praktický kurz) Koordinátor a odborný garant kurzu: prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc. Ústav buněčné biologie a patologie 1. LF UK v Praze, Albertov 4, Praha 2, Tel , Fax: , Termín konání kurzu: listopadu 2015 Kontaktní osoba: Doc. RNDr. Dušan Cmarko, Ph.D., Ústav buněčné biologie a patologie 1. LF UK v Praze, Albertov 4, Praha 2, Tel , Kurz je doporučený. Anotace: Týdenní intenzivní praktický kurz je určen pro postgraduální studenty a pracovníky v oblasti světelné a elektronové mikroskopie a v oblastech překrývání elektronové mikroskopie s mikroskopií světelnou. Účastníci kurzu získají praktické dovednosti v moderních metodách světelné a elektronové mikroskopie, a to zejména ve 4D mikroskopii, superrozlišení, v korelační světelné a elektronové mikroskopii (CLEM), kryo-elektronové mikroskopii, 3D rekonstrukci individuálních makromolekul (single-particle analysis) a v elektronové tomografii. Kurz je jediný svého druhu v České republice. Je veden v českém i anglickém jazyku. Kurz se

3 koná každý rok na podzim. Přesný termín u kontaktní osoby nebo na Požadavky na školitele: 1. pět let od dosažení vědecké hodnosti, 2. vědecká, tj. publikační a přednášková aktivita v uplynulých pěti letech, 3. souhlas vedení pracoviště, 4. průběžně sledovat plnění studijních povinností studenta a pravidelně s ním konzultovat výsledky jeho studia, 5. zajistit pravidelné semináře (i mimo předepsané semináře oborové rady) jako plnohodnotnou informaci o oboru biologie a patologie buňky tak, aby mohl student v závěru svého studia splnit deklarovaný profil absolventa doktorského studijního programu Biologie a patologie buňky Povinnosti studenta: Povinností studenta doktorského studijního programu je osvojit si vědeckou práci v laboratoři tak, aby byl po skončení studia schopen samostatné vědecké činnosti a publikace jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech. Student musí během svého studia 1. absolvovat nejméně dva výukové kurzy organizované v rámci doktorského studia biomedicíny, tj. kromě výše uvedených kurzů je možné absolvovat jakýkoliv další kurz organizovaný jinými oborovými radami se zaměřením blízkým k vlastnímu studentovu programu, 2. složit mezinárodně uznávanou zkoušku z angličtiny s příslušným certifikátem nebo zkoušku z odborného jazyka na Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků, 3. složit státní doktorskou zkoušku, 4. předložit minimálně dvě původní práce přijaté k publikaci v časopisech s definovaným impakt faktorem (V ideální situaci bude student na obou publikacích prvním autorem. V případě, že tomu tak nebude, přijatelné bude, když bude školitelem potvrzen jeho významný podíl na dané publikaci. Téma těchto prací by mělo v ideálním případě odpovídat tématu disertace. Lze připustit odchylku od tématu disertace po předchozí dohodě s vedením OR. Pro OR nejsou přijatelné nepublikované výsledky, byť velmi dobré kvality!), 5. obhájit doktorskou disertační práci Student se dle pokynů školitele musí aktivně zúčastňovat vědeckých konferencí, kongresů a sjezdů vědeckých společností a pravidelně referovat o svých výsledcích na seminářích. Požadavky a pravidla pro vykonání státní zkoušky a obhajoby disertace: Požadavky a pravidla pro vykonání státní doktorské zkoušky a obhajoby disertace se řídí Organizačním řádem doktorského studia biomedicíny. V případě dotazů se mohou studenti obrátit přímo na oddělení vědy příslušné fakulty.

4 Předmět státní doktorské zkoušky: Zkouška se skládá z jedné části z krátkého přehledu vlastních dosažených výsledků vědecké práce během studia. V druhé části budou studentovi položeny 3 otázky z níže uvedených tematických okruhů/otázek. Cílem zkoušky je prověřit vědecký způsob myšlení studenta, tj. jeho schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení. Tematické okruhy/otázky ke státní doktorské zkoušce 1. základní chemické složení buněk (anorganické a organické složky) 2. interakce cukrů s bílkovinami glykokód 3. buněčný metabolismus - přehled základních metabolických drah 4. centrální dogma molekulární biologie 5. organizace genomů (velikost a struktura u různých organismů) 6. struktura DNA (princip párování, antiparalelita, prostorové uspořádání) 7. struktura a funkce chromozomů 8. karyotyp a chromozomové aberace (numerické a strukturní aberace) 9. replikace DNA (princip, obecný průběh) 10. poškození a oprava DNA (druhy poškození, reparační mechanismy) 11. transkripce DNA (princip, obecný průběh) 12. typy RNA (kódující RNA, nekódující RNA) 13. mrna (struktura, funkce) 14. sestřih a další úprava pre-mrna (intron, exon, snrnp, alternativní sestřih, formování 5 a 3 konce pre-mrna) 15. intracelulární transport mrna z místa vzniku k ribozomům 16. regulace genové exprese na úrovni transkripce (organizace chromatinu, transkripční faktory) 17. epigenetika (definice, modifikace DNA a histonů, inaktivace chromozomu X, genový imprinting) 18. post-transkripční regulace genové exprese - regulační RNA 19. biologické funkce proteinů (receptory, enzymy, membránové proteiny, interakce s DNA a RNA apod.) 20. sbalování a kontrola kvality nově syntetizovaných proteinů a úloha chaperonů, degradace proteinů, proteasom 21. priony, prionová onemocnění 22. signální sekvence proteinů (systém adresování bílkovin) 23. post-translační modifikace proteinů, prostetické skupiny 24. enzymy (principy katalýzy, typy enzymů podle katalyzované reakce, regulace aktivity apod.) 25. translace (princip genetický kód, způsoby, průběh, ribosom) 26. obecná charakteristika virů (struktura, DNA viry, RNA viry) 27. rozdíly mezi eukaryotickou a prokaryotickou buňkou (morfologie, metabolismus, buněčné dělení apod.) 28. zvláštnosti rostlinných buněk a tkání

5 29. organely a vnitřní členění živočišných buněk 30. struktura buněčných membrán živočišných buněk 31. základní mechanismy membránového transportu (propustnost membrán, typy přenašečů apod.) 32. iontové kanály (základní struktura, typy, funkce) 33. membránový potenciál (definice, klidový potenciál, změny membránového potenciálu) 34. buněčné jádro (struktura, funkce) 35. jaderná tělíska (Cajalova tělíska, PML tělíska, speckles) 36. chemické složení a struktura chromatinu - aktivní vs. neaktivní chromatin 37. jadérko (funkce, struktura) 38. jaderný obal (struktura, funkce) 39. laminy, proteiny asociované s laminy, laminopatie (progerie) 40. patologie buněčného jádra a jadérka (karyolýza, karyorexe, změny u nádorových buněk apod.) 41. struktura a funkce chloroplastů, fotosyntéza 42. mitochondrie (struktura, funkce, koncept endosymbiózy) 43. mitochondriální onemocnění (příklady onemocnění, příčiny, příznaky) 44. endoplasmatické retikulum (struktura a funkce) 45. Golgiho komplex (struktura a funkce) 46. vesikulární transport (organizace a funkce, adresování vesikul) 47. exocytosa (průběh, funkce) 48. endosomální/lysosomální systém (organizace, funkce) 49. lysosomální onemocnění (příklady onemocnění, příčiny) 50. peroxisomy (struktura, funkce, patologie) 51. buněčné inkluze (glykogen, lipidy, krystaly a parakrystaly, pigmenty apod.) 52. mikrotubuly (stavební proteiny, struktura, dynamika, asociované proteiny, funkce, mikrotubulové motory) 53. mikrofilamenta (stavební proteiny, struktura, dynamika, asociované proteiny, funkce, mikrofilamentové motory, svalová kontrakce) 54. intermediární filamenta (stavební proteiny, struktura, tkáňová specifita, funkce, využití v diagnostice nádorů) 55. fáze buněčného cyklu (G1, S, G2, M fáze) 56. regulace buněčného cyklu (kontrolní body, regulační komplexy, poruchy) 57. mitóza (fáze mitózy, cytokineze, poruchy) 58. meióza (definice, meióza I, meióza II, crosing-over, poruchy) 59. nádorová transformace buňky (mechanismy vzniku rakovinné buňky, klíčové molekuly, základní typy nádorů) 60. ireversibilní poškození buňky (apoptóza vs. nekróza, dynamika, příčiny) 61. atrofie, hypertrofie, hyperplázie buněk 62. kmenové buňky (typy, vlastnosti, využití) 63. reprogramování somatických buněk (ips buňky, buněčná terapie apod.) 64. buněčná diferenciace, maturace, stárnutí 65. nervová tkáň (typy buněk, zvláštnosti) 66. svalová tkáň (typy buněk, zvláštnosti)

6 67. buňky pojivových tkání (typy buněk, zvláštnosti) 68. epitelové buňky (morfologie, zvláštnosti) 69. krevní elementy (typy buněk, zvláštnosti) 70. extracelulární matrix (složení, význam, fibrosa) 71. mezibuněčné kontakty (typy, struktura, buněčná adhese) 72. mezibuněčná signalizace (typy, receptory, signalizační molekuly) 73. základy buněčné signalizace (fosforylační kaskády, camp, lipidová signalizace, vápníková signalizace) 74. intracelulární receptory (typy, ligandy, funkce) 75. zánět (definice, příčiny, mechanismy, morfologické projevy) 76. základní modelové organismy (kvasinky, Arabidopsis, Caenorhabditis, Drosophila, myš) 77. buněčné/tkáňové kultury (typy, využití) 78. světelná mikroskopie (principy, základní metody, fluorescenční a konfokální mikroskopie) 79. cytochemické metody (cytologická barvení, imunocytochemické metody, radioaktivní značení, lektinové barvení) 80. protilátky (struktura, typy, třídy imunoglobulinů, příprava, využití) 81. hybridomová technologie (princip, výhody a nevýhody monoklonálních protilátek, využití) 82. fluorescenční proteiny (princip fluorescence, varianty, využití) 83. metody fluorescenční mikroskopie (fluorochromy, FRAP, FRET, FLIM, in vivo studie) 84. super-rozlišovací metody světelné mikroskopie (SIM, STED, STORM/PALM, TIRF) 85. elektronová mikroskopie (princip, metody) 86. imunometody v elektronové mikroskopii (princip, využití) 87. základy cytogenetického vyšetřování buněk (princip, metody, využití) 88. průtoková cytometrie (princip, aplikace) 89. frakcionace buněk, (centrifugace, separace buněčných organel apod.) 90. detekce DNA a RNA in situ (hybridizace apod.) 91. klonování DNA (restrikční endonukleázy, vektory) 92. PCR (princip, design primerů, kvalitativní vs kvantitativní PCR, aplikace metody) 93. sekvenování nukleových kyselin (princip, metody) 94. RNA interference (sirna, shrna; využití) 95. DNA microarray technologie (princip metody, využití) 96. genová terapie (principy, využití) 97. elektroforetické metody identifikace proteinů a nukleových kyselin (agarózová elektroforéza, SDS-PAGE, isoelektrická fokusace, 2D-PAGE apod.) 98. blotovací metody nukleových kyselin a proteinů (Southern, Northern a Western blotting) 99. chromatografie (princip, typy, využití) 100. hmotnostní spektrometrie (princip, použití, MALDI-TOF) 101. rentgenová krystalografie (princip metody, krystalizace proteinů) 102. imunoprecipitace, chromatinová imunoprecipitace 103. transfekce buněk (metody, využití) 104. transgenní organismy (metodika, využití) 105. determinace, diferenciace, metaplazie, modulace

7 106. amyloidóza 107. fyziologie a patologie kalcifikace 108. buněčná patologie edému 109. buněčný pohyb a migrace 110. regenerace a reparace, hojení rány 111. angiogenese a vaskulogenese 112. cukrovka jako příklad metabolické nemoci 113. interakce (lidských) buněk s patogeny (bakterie, viry, prvoci) 114. imunitní systém a integrita organismu Literatura: Alberts B et al.: Essential Cell Biology (6th EDITION, 2014), Garland Science Alberts B a kol.: Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky, 2004, český překlad, Espero Publishing Alberts B et al.: Molecular Biology of the Cell (5th EDITION, 2008), Garland Science Pollard TD and Earnshaw WC: Cell Biology, 2nd Edition, 2008, Saunders Elsevier Lodish H et al.: Molecular Cell Biology (6th EDITION, 2007), W. H. Freeman and Co. Elleder M a Sikora J: Biologie buňky, 2008 Elleder M: Vybrané kapitoly z patologie buňky I, 1997, Karolinum, Praha. Elleder M: Vybrané kapitoly z patologie buňky II, 1999, Karolinum, Praha. Masopust J, Průša R a spol.: Patobiochemie buňky, 2003, Univerzita Karlova, 2. LF, Praha. Sambrook J et al: Molecular cloning: A laboratory manual/joseph Sambrook, David W. Russel, (3 th EDITION) Cold Spring Harbor, NY: Cold Spring Harbor Laboratory, c2001. Povýšil C a kol.: Obecná patologie 2011, Galén, Praha Postup při podání žádosti o vykonání státní doktorské zkoušky a obhajoby disertace: Státní doktorská z kouška (SDZ): Na základě všech splněných studijních povinností si může student podat žádost o složení státní doktorské zkoušky. Vyplněná žádost se podává na oddělení vědy příslušné fakulty včetně strukturovaného životopisu, potvrzení o absolvovaných kursech, potvrzení o složení mezinárodně uznávané zkoušky z angličtiny, přehledu a kopií dosavadních publikovaných prací a dalších dokumentů hodných zvláštního zřetele. Lhůta pro stanovení termínu SDZ je 3 měsíce od doručení žádosti. Termín nelze stanovit 14 dní po doručení žádosti. O termínu SDZ bude student informován prostřednictvím příslušného oddělení vědy. Obhajoba disertační práce: Pro vykonání obhajoby disertace je nutné prostřednictvím oddělení vědy příslušné fakulty předložit předsedovi oborové rady 4 vyhotovení disertační práce (v češtině nebo v angličtině) v listinné podobě a v elektronické podobě na 4 hmotných nosičích (CD-ROM/DVD) včetně tezí

8 (autoreferátu), které by měly obsahovat abstrakt v češtině a v angličtině. Dále zároveň s žádostí o obhajobu disertační práce, kde bude uveden název práce v českém i v anglickém jazyce, student předloží seznam publikační činnosti k tématu disertace taktéž v českém a anglickém jazyce. Pro obhajobu disertační práce musí komise určit alespoň 2 oponenty, kteří vypracují oponentské posudky na předloženou práci. Oponenti jsou povinni odevzdat předsedovi komise posudek nejpozději do 2 měsíců po obdržení práce nebo nejpozději do 14 dnů oznámit, že posudek vypracovat nemohou. Obhajoba disertační práce se zpravidla koná do 6 týdnů po doručení oponentských posudků. Datum a místo obhajoby stanoví děkan a oznámí je nejméně 3 týdny předem členům komise a oponentům. O termínu obhajoby bude student informován prostřednictvím příslušného oddělení vědy. Důležitá poznámka: Žádá-li student uznání zkoušky z angličtiny, nesmí být absolvování zkoušky starší 10-ti let. Totéž platí pro uznání absolvovaných povinných kurzů. Profil absolventa doktorského studijního programu Biologie a patologie buňky: Absolvent oboru je seznámen se základy biologie buňky a s biologickou podstatou základních typů patologických procesů. Rozsáhlé znalosti jsou vyžadovány v oblasti problematiky disertační práce. Je seznámen se základními typy metodických přístupů používaných ke studiu buněk. Osvojil si samostatné vědecké myšlení, tj. schopnost shromáždit a kriticky zhodnotit současný stav vědomostí a navrhnout řešení, včetně experimentálního modelování. Metodické přístupy zvolené pro řešení tématu zvládá samostatně. Je schopen interpretace získaných výsledků a diskusi k nim na vědeckých akcích. Své znalosti z oboru a nově získané poznatky je schopen předávat v rámci pre- i postgraduálních výukových procesů.

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE Předseda: Stanislav Štípek, prof., MUDr., DrSc. Ústav lékařske biochemie a laboratorní disgnostiky 1. LF UK Kateřinská 32, 121 08 Praha 2 tel.: 224 964 283 fax: 224

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

Příloha č.1 PŘIHLÁŠKA KE STÁTNÍ DOKTORSKÉ ZKOUŠCE Jméno a příjmení studenta včetně titulů: Kontaktní adresa: e-mail univerzitní: e-mail osobní: telefon: Školitel: Doktorský studijní program: Teoretické

Více

Semestrální přednášky a kurzy ve školním roce 2013/2014

Semestrální přednášky a kurzy ve školním roce 2013/2014 Semestrální přednášky a kurzy ve školním roce 2013/2014 Základy molekulární biologie - 17AMBZMB, zimní semestr (ZS), 2+2 hod. týdně, Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI), ČVUT v Praze. Kurz seznamuje

Více

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

OR Biomedicínská informatika

OR Biomedicínská informatika OR Biomedicínská informatika Předsedkyně oborové rady Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. Ústav informatiky Akademie věd ČR, v.v.i. Pod Vodárenskou věží 2 182 07 Praha 8 tel.: 266 053 640 fax: 286 581 453

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka Předseda Prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc. Fyziologický ústav 1. LF UK, Albertov 5, 128 00 Praha 2 e-mail: jaroslav.pokorny@lf1.cuni.cz Členové Prof.

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG Místo konání: Datum a doba konání: Budova F, Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4-Krč 31. 10. 2014 od 9:00 do 16:00 hod. Kontakt pro styk s veřejností: Organizační záležitosti: Leona

Více

P 7310 Filologie SLOVANSKÉ LITERATURY

P 7310 Filologie SLOVANSKÉ LITERATURY P 7310 Filologie SLOVANSKÉ LITERATURY Vstupní požadavky Uchazeč musí být absolventem magisterského studia, nejlépe některého z oborů slovanské filologie. Doktorské studium oboru předpokládá dobrou aktivní

Více

Vzdělávání zdravotních laborantek v oblasti molekulární biologie

Vzdělávání zdravotních laborantek v oblasti molekulární biologie Vzdělávání zdravotních laborantek v oblasti molekulární biologie Beránek M., Drastíková M. Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové beranek@lfhk.cuni.cz

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Postgraduální výuka na akreditovaných pracovištích a v IPVZ

Postgraduální výuka na akreditovaných pracovištích a v IPVZ Postgraduální výuka na akreditovaných pracovištích a v IPVZ Koordinátor: prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc. doc. MUDr. Filip Růžička, PhD V. Výroční zasedání společnosti pro lékařskou mikrobiologii České

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů. Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako

Více

Mgr. Veronika Papoušková, Ph.D. Brno, 20. března 2014

Mgr. Veronika Papoušková, Ph.D. Brno, 20. března 2014 Co je to CEITEC? Mgr. Veronika Papoušková, Ph.D. Brno, 20. března 2014 Pět oborů budoucnosti, které se vyplatí studovat HN 28. 1. 2013 1. Biochemie 2. Biomedicínské inženýrství 3. Průmyslový design 4.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus

Více

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání

Více

P 7310 Filologie TEORIE A DĚJINY LITERATUR ZEMÍ ASIE A AFRIKY

P 7310 Filologie TEORIE A DĚJINY LITERATUR ZEMÍ ASIE A AFRIKY P 7310 Filologie TEORIE A DĚJINY LITERATUR ZEMÍ ASIE A AFRIKY Vstupní požadavky Uchazeč musí být absolventem magisterského studia nejlépe filologických oborů zaměřených na jazyky, literatury a dějiny kultur

Více

Podmínky přijetí ke studiu v doktorských studijních programech na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava

Podmínky přijetí ke studiu v doktorských studijních programech na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava Garant dokumentu: Proděkan pro vědu a výzkum FAST_SME_10_005 Verze:H Účinnost dokumentu od: 10.6.2014 Směrnice děkana Fakulty stavební Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Podmínky přijetí

Více

Studijní obor: Bioanalytik odborný pracovník v laboratorních metodách

Studijní obor: Bioanalytik odborný pracovník v laboratorních metodách Magisterský studijní program Biochemie (doplněk ke studijnímu katalogu zveřejněnému na webových stránkách fakultu http://www.sci.muni.cz/katalog/katalog2015/katalogbch.pdf) Garant studijního programu Prof.

Více

Studium všeobecného lékařství s rozšířenou vědeckou průpravou. (P-PooL LF MU Brno)

Studium všeobecného lékařství s rozšířenou vědeckou průpravou. (P-PooL LF MU Brno) Studium všeobecného lékařství s rozšířenou vědeckou průpravou Pregraduální Program pro motivované studenty Lékařství s rozšířenou vědeckou přípravou (P-PooL LF MU Brno) Cíle programu P- PooL připravit

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Schéma průběhu transkripce

Schéma průběhu transkripce Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna

Více

Jmenovací dekret komise pro doktorskou zkoušku

Jmenovací dekret komise pro doktorskou zkoušku 13.2.2015 Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze Jmenovací dekret komise pro doktorskou zkoušku splnila pod vedením školitele prof. Ing. Václava Bunce, CSc. svůj studijní program v

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

75-07 Specializace v pedagogice. Hudební teorie a pedagogika

75-07 Specializace v pedagogice. Hudební teorie a pedagogika Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc Doktorský studijní program: 75-07 Specializace v pedagogice oboru Hudební teorie a pedagogika Program se řídí Zákonem

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Úvod do doktorského studia Agronomické fakulty MENDELU 30. září 2011

Úvod do doktorského studia Agronomické fakulty MENDELU 30. září 2011 Úvod do doktorského studia Agronomické fakulty MENDELU 30. září 2011 Studijní a zkušební řád doktorského studia, doporučený postup studia Excelence doktorského studia na AF MENDELU pro navazující evropskou

Více

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů

Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů Ústav úspěšně dokončil realizaci dvou investičních projektů s využitím prostředků z Operačního

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8. Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Článek 1 Obecná ustanovení

Článek 1 Obecná ustanovení ŘÁD DOKTORSKÉHO STUDIA NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY Článek 1 Obecná ustanovení 1. Tento řád vychází ze zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách (zákon o vysokých školách) v platném znění

Více

Směrnice děkana FZV UP ke Studijnímu a zkušebnímu řádu. Univerzity Palackého v Olomouci. postgraduální studium

Směrnice děkana FZV UP ke Studijnímu a zkušebnímu řádu. Univerzity Palackého v Olomouci. postgraduální studium FZV-SD-1/2014 FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD UP V OLOMOUCI PROVÁDĚCÍ NORMA Směrnice děkana FZV UP ke Studijnímu a zkušebnímu řádu Univerzity Palackého v Olomouci postgraduální studium Obsah: Touto směrnicí

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A

Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A Lenka Fajkusová Centrum molekulární biologie a genové terapie Fakultní nemocnice Brno Pletencové svalové dystrofie (Limb Girdle Muscular Dystrophy

Více

Název: Hmoto, jsi živá? I

Název: Hmoto, jsi živá? I Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):

Více

přednášek domácího nebo zahraničního hosta na pracovišti. Součástí volitelné části studijního plánu je i podíl studenta na pedagogické činnosti

přednášek domácího nebo zahraničního hosta na pracovišti. Součástí volitelné části studijního plánu je i podíl studenta na pedagogické činnosti P 7105 Historické vědy DĚJINY A KULTURY ZEMÍ ASIE A AFRIKY Vstupní požadavky Uchazeč musí být absolventem magisterského studia nejlépe orientalistických či příbuzných humanitních oborů (historie, filozofie,

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Vrozené vývojové vady, genetika

Vrozené vývojové vady, genetika UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Vrozené vývojové vady, genetika studijní opora pro kombinovanou formu studia Aplikovaná tělesná výchova a sport Doc.MUDr. Eva Kohlíková, CSc.

Více

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Maturitní témata BIOLOGIE

Maturitní témata BIOLOGIE Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

Příklad č. 1. Příklady pochybení vzniklých při studiu doktorských studijních programů na FPR

Příklad č. 1. Příklady pochybení vzniklých při studiu doktorských studijních programů na FPR Příklady pochybení vzniklých při studiu doktorských studijních programů na FPR Zveřejněno na žádost představitelů studentské komory AS ZČU Příklad č. 1. - pro obor pracovního práva na katedře pracovního

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

1 Biochemické animace na internetu

1 Biochemické animace na internetu 1 Biochemické animace na internetu V dnešní době patří internet mezi nejužívanější zdroje informací. Velmi často lze pomocí internetu legálně stáhnout řadu již vytvořených výukových materiálů sloužících

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Roční hodnocení práce studentů doktorských studijních programů na FSI VUT v Brně

Roční hodnocení práce studentů doktorských studijních programů na FSI VUT v Brně Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Datum vydání: 7. 7. 01 Čj.:S57/13900/01 Za věcnou stránku odpovídá: prof. Ing. Rudolf Foret CSc., proděkan Závaznost: všechny součásti FSI Vydává:

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

O původu života na Zemi Václav Pačes

O původu života na Zemi Václav Pačes O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413

Více

Studijní obor 7.1.3 normální a patologická fyziologie

Studijní obor 7.1.3 normální a patologická fyziologie Posudek oponenta odborného materiálu na jmenovací řízení profesorem Doc. MUDr. Michala Javorku, Ph.D. Z Fyziologického ústavu Jesseniova Lékařská fakulta UK v Martine Studijní obor 7.1.3 normální a patologická

Více

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Výzkumné centrum genomiky a proteomiky Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Systém pro sekvenování Systém pro čipovou analýzu Systém pro proteinovou analýzu Automatický sběrač buněk Systém pro sekvenování

Více

U N I V E R Z I T A O B R A N Y

U N I V E R Z I T A O B R A N Y U N I V E R Z I T A O B R A N Y PRAVIDLA PRO PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ A PODMÍNKY PŘIJETÍ KE STUDIU na Univerzitě obrany pro akademický rok 2010/2011 v doktorském studijním programu Vojenská logistika B r n o 2

Více

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie Apoptóza Veronika Žižková Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie Apoptóza Úvod Apoptóza vs nekróza Role apoptózy v organismu Mechanismus apoptózy Metody detekce Úvod -

Více

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA http://wwwdata.muni.cz/study/branch.asp?subjekt=arts&program=85&typ=d&forma=p&obor=7310v115 STUDIJNÍ PROGRAM P7310 FILOLOGIE OBECNÁ JAZYKOVĚDA (7310V115) Oborová

Více

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN I. Přehled RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Definice bioinformatiky (Molecular) bio informatics: bioinformatics is conceptualising biology

Více