PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU, STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR A ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. Hlavní město Praha

Transkript

1 PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU, STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR A ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. ANALÝZA VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ ŽÁKŮ 6. TŘÍD Hlavní město Praha Zpracování výsledků testování žáků šestých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií z českého jazyka, matematiky, obecných studijních předpokladů a klíčových kompetencí v roce 27. Zpracování dotazníkového šetření a jeho vyhodnocení.

2 Praha 27/28 6. třídy OBSAH Použité veličiny a zkratky Obecné informace o testování Počty testovaných žáků a souhrnné výsledky testů podle typu školy (základní školy, víceletá gymnázia) výsledky testů celkem v rámci republiky i v rámci Prahy. Vyhodnocení testů a analýza výsledků zaměřená na odlišnosti v jednotlivých městských částech Český jazyk Matematika Obecné studijní předpoklady Klíčové kompetence Využití studijního potenciálu Vyhodnocení dotazníků žáků Vyhodnocení dotazníků rodičů a učitelů Strana 2 (celkem 3)

3 Praha 27/28 6. třídy POUŽITÉ VELIČINY, VYSVĚTLIVKY, ZKRATKY hrubá úspěšnost v testu podíl počtu správně vyřešených úloh na celkového počtu úloh v testu v procentech skóre v testu počet bodů, které žák v testu získal; za každou správně vyřešenou úlohu se do skóre započetl jeden bod, za každou chybně vyřešenou úlohu se mu od bodů získaných za správně vyřešené úlohy odečetla část bodu daná vztahem 1/počet nesprávných možností v úloze (tj. třetina bodu u úloh se čtyřmi nabídnutými odpověďmi, kdy jedna z nich je správná, čtvrtina bodu u úloh s pěti nabídnutými odpověďmi, jeden bod u úloh s dvěma nabídnutými odpověďmi atd.), za vynechanou úlohu se nic nepřičítá ani neodečítá čistá úspěšnost v testu podíl skóre žáka k počtu bodů, který bylo možné v testu získat (ten je dán celkovým počtem úloh v testu, protože každá úloha byla oceněna jedním bodem); čistá úspěšnost oproti hrubé úspěšnosti zohledňuje i to, jakou část úloh žák vynechal a jakou zodpověděl chybně percentil vzhledem k tomu, že základní myšlenkou projektu testování je porovnávání výsledků žáků (a jejich průměrů za třídy a školy), bylo skóre každého žáka přepočteno na percentil ten na stupnici 1 vyjadřuje, kolik procent ze všech testovaných žáků daný žák svým výsledkem v testu předstihl (měl vyšší skóre než oni) žák s percentilem 5 má skóre vyšší než 5 % všech testovaných, žák s percentilem 1 je nejlepší ze všech, žák s percentilem je naopak nejhorší ze všech celkový percentil percentil je spočtený ze vzorku všech testovaných žáků v ČR bez ohledu na typ jejich školy a i na to, ze kterého kraje pocházejí; umožňuje hrubé, orientační, ale srozumitelné hodnocení výsledků skupinový percentil percentil je spočtený ze vzorku všech testovaných žáků ze stejného typu školy v celé ČR (základní školy nebo víceletá gymnázia) využití studijního potenciálu rozdíl mezi percentilem v testu z daného předmětu a percentilem v testu OSP. Kladné hodnoty znamenají, že žák dosáhl v předmětovém testu lepších výsledků, než odpovídá jeho studijním předpokladům, záporné hodnoty ukazují, že žák své studijní předpoklady nevyužívá tak, jak by mohl. Vedle působení školy má na využití studijního potenciálu vliv i mnoho dalších faktorů, např. motivace. P1 P1 označení městských částí v grafech a tabulkách Strana 3 (celkem 3)

4 Praha 27/28 6. třídy OBECNÉ INFORMACE O TESTOVÁNÍ Testování projektu Evaluace na školách na území hlavního města Prahy proběhlo v říjnu 27. Ve stejném termínu proběhlo na území České republiky testování stejně starých dětí v rámci projektů Komplexní evaluační analýza a Srovnávací testování. Pro všechny tři projekty byly použity identické testy z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů. Projekt Evaluace v Praze zahrnoval navíc test z klíčových kompetencí. Součástí tohoto projektu bylo i dotazníkové šetření pro tři skupiny respondentů žáky, rodiče a učitele. Zadávání testů probíhalo zcela v režii jednotlivých škol, vyhodnocení proběhlo centrálně ve společnosti Scio. Výstupy v této zprávě jsou počítány ze dvou různých skupin dat. Výsledky testů, které byly součástí celorepublikového šetření, jsou počítány z databáze výsledků všech zúčastněných dětí, protože čím větší je počet testovaných respondentů, tím jsou výsledky průkaznější. Hodnocení testu klíčových kompetencí a dotazníkového šetření zahrnuje jen výsledky projektu Evaluace v Praze. Souhrnné tabulky obsahují pro každý z testů údaje o počtu testovaných dětí, průměrné čisté úspěšnosti, průměrném využití studijního potenciálu a tři různé percentily. Ty byly pro účely analýzy spočteny v rámci všech zúčastněných škol (celkový průměrný percentil), v rámci všech škol stejného typu (průměrný skupinový percentil za ČR) a v rámci škol na území Prahy (průměrný percentil jen v rámci Prahy). Vedle údajů za jednotlivé pražské městské části (Praha 1 až Praha 1) a za Prahu celkem obsahují pro porovnání i údaj za všechny účastníky testování v ČR. Tabulky jsou rozděleny podle typu školy na tři části základní školy a gymnázia celkem, jen základní školy a jen gymnázia. Tabulky zaměřené na výsledky testování nejsou členěny podle pohlaví dětí, protože identifikační část testu údaj o pohlaví dítěte neobsahuje. Tyto informace byly součástí pouze dotazníkového šetření. Výsledky dotazníkového šetření jsou hodnoceny podle pohlaví dětí a podle typu školy. Děti na dané otázky odpovídaly ano nebo ne, grafická analýza zobrazuje kladné odpovědi jednotlivých skupin respondentů(v %). Smyslem celého projektu je monitorovat výsledky výuky v základních školách při přechodu žáků na druhý stupeň a v odpovídajících ročnících osmiletých gymnázií. Získaná data přinesou školám informace o jejich silných a slabých stránkách, inspiraci pro korekci, případně doplnění vzdělávacích cílů a podklady pro jejich autoevaluační činnost. Po doplnění výsledků z výstupního testování týchž žáků na konci jejich základní školní docházky mohou být jedním z podkladů pro stanovení přidané hodnoty školy (porovnání rozdílů mezi výstupním a vstupním výsledkem žáka). Strana 4 (celkem 3)

5 Praha 27/28 6. třídy K testování bylo v rámci škol hlavního města Prahy přihlášeno celkem žáků z 269 tříd ve 151 školách, pro které byly připraveny a distribuovány testové materiály a dotazníky. Do zpracování byly nakonec zahrnuty testy od 4 91 žáků z 231 tříd ze 141 škol. Dotazníky ke zpracování odevzdalo dětí ze 171 tříd ze 13 škol. Nižší počet zpracovaných testů a dotazníků mohl být zapříčiněn několika důvody například je školy z nejrůznějších vlastních provozních důvodů nevyplnily a neodeslaly, nebo se na nich vyskytly chyby takového charakteru, že nebylo možné formulář jednoznačně přiřadit konkrétnímu žákovi (třídě, škole), a proto musel být ze zpracování vyřazen. Strana 5 (celkem 3)

6 Praha 27/28 6. třídy POČTY TESTOVANÝCH ŽÁKŮ A SOUHRNNÉ VÝSLEDKY TESTŮ V následujících tabulkách jsou uvedeny počty žáků v členění dle jednotlivých městských částí a k nim náležející průměrné výsledky. V tabulkách jsou použity zkratky: N počet žáků, ČU průměrná čistá úspěšnost, SP průměrné využití studijního potenciálu, PC průměrný celkový percentil, PS průměrný skupinový percentil za celou ČR, PS1 průměrný celkový percentil jen v rámci Prahy. ZÁKLADNÍ ŠKOLY I GYMNÁZIA DOHROMADY ČESKÝ JAZYK MATEMATIKA obec N ČU SP PC PS PS1 N ČU SP PC PS PS1 Praha ,6 2,9 61, 54,1 45, ,2,8 59,8 53,6 43,6 Praha ,9-2, 55,3 48,5 59, ,5-4,8 52,4 45,8 56,5 Praha ,7-2,8 35,2 29,3 38, ,8 -,1 37,8 31,4 41,2 Praha ,5-3,9 54,6 47,9 53, ,7-3,7 54,7 48,4 53,2 Praha , -2, 53,9 46,9 52, , -3,1 52,9 46,6 51,5 Praha ,3 -,8 56,1 49,4 57, ,7-3,4 53,6 47,6 54,8 Praha ,8-9,4 66,5 65, 38, ,1-6,3 7,9 68,9 42,2 Praha ,8 -,6 53,8 46,8 54, ,8,5 54,9 48,2 55,2 Praha ,2-3,3 49,3 42,5 51, ,1-5,1 47,2 4,9 48,8 Praha ,6 -,7 52, 45,2 51, ,6-2,8 5, 43,8 49,6 Praha ,8-2,3 53,8 47,6 5, ,6-2,8 53,4 47,5 49,6 ČR ,2 -,5 49,4 49,3 49, ,7 -,8 49,1 49, 49,1 OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY KLÍČOVÉ KOMPETENCE obec N ČU SP PC PS PS1 N ČU SP PC PS PS1 Praha ,1-58,6 5,4 41, 92 36,5-8,4 58,9 58,9 38,8 Praha ,5-56,9 48,5 61, ,4-7, 48,8 48,8 54,5 Praha , - 37,8 29,5 41, ,5-7,4 29,8 29,8 34,2 Praha ,6-58,7 5,2 57, ,1-1,3 48,2 48,2 48,7 Praha ,2-55, 46,5 55, ,6-7,9 47,3 47,3 48,4 Praha ,2-56,9 49, 59, ,5-8,7 48,1 48,1 51,2 Praha ,6-77,8 75,3 51, ,8-6, 63,7 63,7 55,7 Praha ,1-54,2 45,7 55, , -9,4 44,2 44,2 46, Praha ,8-52,3 43,6 54, ,4-9,9 43, 43, 46,5 Praha ,9-53,4 45,2 53, ,2-9,3 44,1 44,1 45, Praha ,3-56,2 48,4 53, ,8-8,4 47,6 47,6 46,9 ČR ,7-49,9 49,8 49, Strana 6 (celkem 3)

7 Praha 27/28 6. třídy ZÁKLADNÍ ŠKOLY ČESKÝ JAZYK MATEMATIKA obec N ČU SP PC PS PS1 N ČU SP PC PS PS1 Praha ,3 5,1 48,3 51,8 41, ,7-1,2 43,4 47, 37,1 Praha ,9-2, 55,3 59, 48, ,5-4,8 52,4 56,5 45,8 Praha ,7-2,8 35,2 38,1 29, ,8 -,1 37,8 41,2 31,4 Praha ,8-4,1 5,5 54,2 43, ,6-3,2 51,3 55,2 44,8 Praha ,9-1,2 5,4 54,2 43, ,6-2,9 49,2 53, 42,7 Praha ,1 -,6 52,8 56,5 45, ,4-3,3 5,1 53,8 43,8 Praha ,9 -,3 5,4 53,8 44, ,8-7,7 47,6 51,5 41, Praha ,6 -,6 5,5 54,3 43, , 2, 52,9 57,1 46,1 Praha ,8-3,2 46,6 5,2 39, , -4,6 44,9 48,6 38,5 Praha ,2 -,6 48,2 51,9 41, ,8-3,1 45,9 49,6 39,5 Praha ,2-1,9 49,6 53,3 42, ,2-3, 48,6 52,4 42,1 ČR , -,2 45,8 49,3 45, ,3 -,6 45,4 49,1 45,5 OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY KLÍČOVÉ KOMPETENCE obec N ČU SP PC PS PS1 N ČU SP PC PS PS1 Praha ,7-43,7 47,5 35, ,5-7,9 44,4 49,7 44,4 Praha ,5-56,9 61, 48, ,4-7, 48,8 54,5 48,8 Praha , - 37,8 41,1 29, ,5-7,4 29,8 34,2 29,8 Praha ,8-54,9 59,1 45, ,4-9,9 44,7 5,2 44,7 Praha ,1-51,9 56, 43, ,3-8,3 43, 48,6 43, Praha ,2-53,3 57,4 45, 62 26,3-8,9 44,3 49,6 44,3 Praha ,6-54,9 59,3 45, ,6-5,7 49,1 55,1 49,1 Praha ,4-5,8 54,9 41, ,1-9,8 4,3 45,6 4,3 Praha ,9-49,6 53,7 4, ,5-9,9 4,4 45,8 4,4 Praha ,4-5, 53,9 41, ,5-8,6 4,5 45,8 4,5 Praha ,1-51,7 55,8 43, ,9-9,1 42,5 47,9 42,5 ČR ,2-46, 49,8 46, ,8-9,1 43,6 49,1 43,6 Strana 7 (celkem 3)

8 Praha 27/28 6. třídy GYMNÁZIA ČESKÝ JAZYK MATEMATIKA obec N ČU SP PC PS PS1 N ČU SP PC PS PS1 Praha ,4 -,1 77,9 36,1 7, ,2 3,3 81,3 39,1 75,2 Praha ,3-3,6 85,2 52,2 79, ,4-5,9 83, 44,5 77,5 Praha ,3-6,4 82,2 47,8 76, ,2-3,2 83,8 47,3 78,6 Praha ,8-3,3 92,9 7,1 89, ,2-3,9 92,3 65, 89, Praha ,6-1,2 78,7 39, 77,4 8 77,2-5,7 83,3 41,4 81,8 Praha , -3,5 9,7 61,9 86, ,2-6,7 87,2 49,4 82, Praha ,5-3,4 86,9 56,6 81, ,3-3,9 86,4 54,1 82, Praha ,9-1,6 78,8 46,3 73, ,8-1,1 78,7 44,4 73,7 Praha ,2-4,2 83, 49,4 78, 73 77,8-3,6 83,3 46,6 78,7 ČR ,7-3,4 82,6 48,8 81, ,2-2,4 83,7 47,6 82,4 OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY KLÍČOVÉ KOMPETENCE obec N ČU SP PC PS PS1 N ČU SP PC PS PS1 Praha ,9-78, 32,7 7, 54 43,5-8,8 69,2 31,2 69,2 Praha ,2-88,9 54,9 83,4 86 5,2-12,4 76,5 42,7 76,5 Praha ,2-84,3 45,1 77, ,8-4,8 81,5 53,2 81,5 Praha ,5-96,3 76,5 93, ,8-5,6 9,5 69, 9,5 Praha ,7-88,9 52,1 87, ,6-6,5 85,7 56,7 85,7 Praha ,8-93,9 66,2 89, ,5-11,4 82,3 49,3 82,3 Praha ,1-9,4 58,5 85, ,2-8,7 81,5 5,4 81,5 Praha ,6-79,9 45,1 73, ,1-11,2 68,5 37,9 68,5 Praha 71 48,6-86,5 52, 81, ,5-9,4 77,7 47, 77,7 ČR ,9-85,9 49,9 84, ,2-8,9 8, 49,1 8, Strana 8 (celkem 3)

9 Praha 27/28 6. třídy VYHODNOCENÍ TESTŮ A ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZAMĚŘENÁ NA ODLIŠNOSTI V JEDNOTLIVÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTECH ČESKÝ JAZYK Celkem bylo vyhodnoceno testů z českého jazyka, z toho od žáků pražských škol a od žáků mimopražských. V Praze se testování z českého jazyka zúčastnilo dětí ze základních škol a 723 z víceletých gymnázií. Mimo Prahu bylo ze základních škol otestováno a z víceletých gymnázií 742 dětí. Český jazyk - průměrné celkové percentily celkový průměrný percentil Základní školy Gymnázia Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha ČR V grafu průměrných celkových percentilů je vidět, že ve srovnání základních škol byli nejúspěšnější žáci v obvodu Prahy 2 a Prahy 6, nejméně úspěšní naopak žáci v obvodu Prahy 3. Celkově ve všech obvodech, kromě Prahy 3, žáci překročili celorepublikový průměr základních škol. U víceletých gymnázií byli nejúspěšnější studenti z obvodu Prahy 6, naopak nejméně úspěšní byli studenti z obvodu Prahy 1. Podle očekávání byly výsledky víceletých gymnázií lepší než výsledky základních škol. Průměrný rozdíl percentilových bodů mezi základními školami a víceletými gymnázii dosahoval téměř 35. Ve třech obvodech tento rozdíl překročil 4 percentilových bodů. celkový průměrný percentil Český jazyk - průměrné skupinové percentily Základní školy Gymnázia Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha ČR Strana 9 (celkem 3)

10 Praha 27/28 6. třídy V grafu průměrných skupinových percentilů je vidět, že výsledky škol, v porovnání se školami stejného typu, nejsou zejména u gymnázií zdaleka tak vyrovnané, jako v celkovém srovnání. Výsledky čtyř obvodů byly nižší než pražský i celorepublikový skupinový průměr. Nejúspěšnější byli studenti z Prahy 6, nejméně úspěšní byli v Praze 1. Zajímavý může být pohled na rozpětí výsledků jednotlivých obvodů. Zatímco v porovnání průměrných celkových percentilů je rozdíl mezi nejhorším a nejlepším obvodním výsledkem 15 bodů, u průměrných skupinových percentilů tento rozdíl činí již 34 bodů. Velké rozpětí je známkou výrazné nevyrovnanosti sledovaných škol. Výsledky základních škol ve srovnání skupinových percentilů jsou velmi podobné výsledkům celkových percentilů, jen jsou všechny v průměru asi o 3 body vyšší. Stejně jako u celkových výsledků byli tedy nejúspěšnější žáci ze základních škol v Praze 2 a v Praze 6 a nejméně úspěšní žáci v Praze 3. Kromě Prahy 3 všechny ostatní obvody dosáhly v porovnání základních škol lepších výsledků, než byl celorepublikový průměr. Při pohledu na rozpětí výsledků všech pražských obvodů nepřekvapí téměř shodný rozdíl v průměrných celkových i skupinových percentilech (2,1 a 2,9 bodů). Názorný graf prezentující průměrné celkové percentily žáků v jednotlivých školách poskytuje dobrý souhrnný pohled na výsledky škol i z hlediska posouzení rozptylu výsledků uvnitř městských částí. Víceletá gymnázia jsou značena žlutě. Celkový průměrný percentil škol - český jazyk P 1 P 2 P 3 P 4 P 5 P 6 P 7 P 8 P 9 P1 Výsledky jsou v grafu řazeny dle jednotlivých pražských obvodů a v jejich rámci podle klesající hodnoty percentilu. Výsledky škol jsou i uvnitř městských obvodů výrazně diferencované, např. v obvodu Prahy 2 je u základních škol rozpětí průměrných percentilů 57,4 bodů a v Praze 5 tento rozdíl činí 55,1 bodů. U víceletých gymnázií je možné pozorovat poměrně vyrovnanou úroveň výsledků v obvodech Prahy 4 a 9. Zajímavé jsou i velmi dobré výsledky dvou základních škol (v Praze 2 a v Praze 5), které jsou na úrovni republikového skupinového průměru víceletých gymnázií a mají lepší výsledek než některá pražská gymnázia. Naopak jedno z gymnázií na Praze 1 je hluboce pod skupinovým průměrem a je jen o několik bodů lepší než průměr základních škol. Strana 1 (celkem 3)

11 Praha 27/28 6. třídy MATEMATIKA Z matematiky bylo vyhodnoceno celkem testů, z toho od žáků pražských škol a od žáků mimopražských. V Praze se testování z matematiky zúčastnilo 4 8 dětí ze základních škol a 73 z víceletých gymnázií. Mimo Prahu bylo ze základních škol otestováno a z víceletých gymnázií 744 dětí. Matematika - průměrné celkové percentily celkový průměrný percentil Základní školy Gymnázia Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha ČR Pohled na graf průměrných celkových percentilů nabízí podobný obrázek jako u testu z českého jazyka. Ve srovnání základních škol byli nejúspěšnější žáci v obvodu Prahy 8, nejméně úspěšní byli opět žáci v obvodu Prahy 3. U víceletých gymnázií byli nejúspěšnější studenti z obvodu Prahy 6, naopak nejméně úspěšní byli studenti z obvodu Prahy 1. Stejně jako u testu z českého jazyka, byly i v matematice výsledky víceletých gymnázií lepší než výsledky základních škol. Průměrný rozdíl zde překročil 36 percentilových bodů. Matematika - průměrné skupinové percentily celkový průměrný percentil Základní školy Gymnázia Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha ČR V grafu průměrných skupinových percentilů je vidět, že v matematice jsou výsledky škol, v porovnání se školami stejného typu, poněkud vyrovnanější než v českém jazyce. Průměrné výsledky gymnázií čtyř obvodů byly i v matematice nižší než pražský skupinový průměr, v celorepublikovém porovnání bylo slabších dokonce pět městských částí. Nejúspěšnější byli studenti z Prahy 6, nejméně úspěšní gymnazisté z Prahy 1. Zajímavý může být pohled na rozpětí výsledků jednotlivých Strana 11 (celkem 3)

12 Praha 27/28 6. třídy obvodů. Zatímco v porovnání průměrných celkových percentilů je rozdíl mezi nejhorším a nejlepším obvodním výsledkem 14,6 bodů, u průměrných skupinových percentilů tento rozdíl činí 25,9 bodů. Velké rozpětí výsledků ukazuje na nevyrovnanou úroveň sledovaných škol. Srovnání skupinových percentilů základních škol nám přináší velmi podobný obrázek jako u testů z českého jazyka. Výsledky všech obvodů jsou v průměru o 3,8 bodů vyšší. Stejně jako u celkových výsledků byli tedy nejúspěšnější žáci ze základních škol v Praze 8 a nejméně úspěšní žáci v Praze 3. Při pohledu na rozpětí výsledků všech pražských obvodů vidíme opět téměř shodný rozdíl v průměrných celkových i skupinových percentilech (15,1 a 15,9 bodů). Názorný graf prezentující průměrné celkové percentily žáků v jednotlivých školách poskytuje dobrý souhrnný pohled na výsledky škol i z hlediska posouzení rozptylu výsledků uvnitř městských částí. Víceletá gymnázia jsou značena žlutě. 1 Celkový průměrný percentil škol - matematika P 1 P 2 P 3 P 4 P 5 P 6 P 7 P 8 P 9 P 1 Výsledky jsou v grafu řazeny dle jednotlivých pražských obvodů a v jejich rámci podle klesající hodnoty percentilu. Výsledky škol jsou i uvnitř městských obvodů výrazně diferencované, např. v obvodu Prahy 5 je u základních škol rozpětí průměrných percentilů 57, bodů a v Praze 2 tento rozdíl činí 47,6 bodů. U víceletých gymnázií je možné pozorovat nevyrovnanou úroveň výsledků v Praze 1. I v matematice vyčnívají velmi dobré výsledky dvou základních škol (v Praze 2 a v Praze 5), které mají lepší výsledek než některá pražská gymnázia. Naopak výsledek jednoho z gymnázií na Praze 1 je hluboce pod skupinovým průměrem, blíží se spíše průměru základních škol a 19 % testovaných základních škol uspělo lépe. Strana 12 (celkem 3)

13 Praha 27/28 6. třídy OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY Z obecných studijních předpokladů bylo vyhodnoceno celkem 15 9 testů, z toho od žáků pražských škol a od žáků mimopražských. V Praze se testování obecných studijních předpokladů zúčastnilo dětí ze základních škol a 71 z víceletých gymnázií. Mimo Prahu bylo ze základních škol otestováno a z víceletých gymnázií 742 dětí. Jestliže výsledky žáků v českém jazyce a v matematice lze oprávněně dávat do souvislosti s výukou ve školách, u studijních předpokladů tvoří základ toho, co jsou žáci schopni předvést v testu, dovednosti, které si do školy přinášejí (vrozené předpoklady, vliv rodinného prostředí apod.) Pohled na graf průměrných celkových percentilů potvrzuje hypotézu, že děti s nejlepšími studijními předpoklady (v průměru) odcházejí ze základních škol na osmiletá gymnázia. Obecné studijní předpoklady - průměrné celkové percentily celkový průměrný percentil Základní školy Gymnázia Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha ČR Při pohledu na graf průměrných celkových percentilů vidíme vysoké hodnoty víceletých gymnázií vedle poměrně vyrovnaných, ale výrazně nižších hodnot základních škol. Průměrný rozdíl mezi oběma skupinami je 36,4 percentilových bodů. Mezi základními školami byli nejúspěšnější žáci v obvodu Prahy 2, nejméně úspěšní byli žáci v obvodu Prahy 3. U víceletých gymnázií byli nejúspěšnější studenti z obvodu Prahy 6, naopak nejméně úspěšní byli studenti z obvodu Prahy 1. OSP - průměrné skupinové percentily celkový průměrný percentil Základní školy Gymnázia Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha ČR Strana 13 (celkem 3)

14 Praha 27/28 6. třídy V grafu průměrných skupinových percentilů je vidět, že průměrné výsledky gymnázií v obvodech Prahy 1, 5 a 1 byly v testu obecných studijních předpokladů nižší než pražský i celorepublikový skupinový průměr. Nejúspěšnější byli studenti z Prahy 6, spolu s gymnazisty z Prahy 8 dosáhli výrazně nadprůměrných výsledků, nejméně úspěšní byli studenti z Prahy 1. Pohled na rozpětí výsledků jednotlivých obvodů ukazuje, že zatímco v porovnání průměrných celkových percentilů je rozdíl mezi nejhorším a nejlepším obvodním výsledkem 18,3 bodů, u průměrných skupinových percentilů tento rozdíl činí dokonce 43,8 bodů. Velké rozpětí výsledků signalizuje nevyrovnanou úroveň sledovaných škol. Stejně jako u celkových výsledků byli i v porovnání průměrných skupinových percentilů základních škol nejúspěšnější žáci v Praze 2 a nejméně úspěšní žáci v Praze 3. Při pohledu na rozpětí výsledků všech pražských obvodů vidíme opět téměř shodný rozdíl v průměrných celkových i skupinových percentilech (19,1 a 19,9 bodů). Následující graf prezentuje průměrné celkové percentily žáků v jednotlivých školách. Dobře ilustruje souhrnný pohled na výsledky škol i z hlediska posouzení rozptylu výsledků uvnitř městských částí. Víceletá gymnázia jsou značena žlutě. Celkový průměrný percentil škol - obecné studijní předpoklady P 1 P 2 P 3 P 4 P 5 P 6 P 7 P 8 P 9 P 1 Výsledky jsou v grafu řazeny dle jednotlivých pražských obvodů a v jejich rámci podle klesající hodnoty percentilu. Výsledky škol jsou i uvnitř městských obvodů výrazně diferencované, např. v obvodu Prahy 5 je u základních škol rozpětí průměrných percentilů 67,2 bodů a v Praze 2 tento rozdíl činí 5,1 bodů. U víceletých gymnázií je možné pozorovat nevyrovnanou úroveň výsledků v Praze 1, kde jedno gymnázium má horší výsledky než 35 % zúčastněných pražských základních škol. Strana 14 (celkem 3)

15 Praha 27/28 6. třídy KLÍČOVÉ KOMPETENCE Klíčové kompetence se testovaly jen v rámci projektu Evaluace Praha, z toho důvodu pro ně nemáme celkové srovnání v rámci republiky. Celkem bylo vyhodnoceno testů, z toho ze základních škol a 71 z víceletých gymnázií. celkový průměrný percentil Klíčové kompetence - průměrné celkové percentily Základní školy Gymnázia Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha V grafu průměrných celkových percentilů je vidět, že ve srovnání základních škol byli nejúspěšnější žáci v obvodu Prahy 2 a Prahy 7, nejméně úspěšní naopak žáci v obvodu Prahy 3. U víceletých gymnázií byli nejúspěšnější studenti z obvodu Prahy 6, naopak nejméně úspěšní byli studenti z obvodu Prahy 1. Výsledky víceletých gymnázií jsou mnohem diferencovanější, než tomu bylo v předchozích třech testech. Průměrný rozdíl mezi základními školami a víceletými gymnázii dosahoval 36 percentilových bodů, podobně jako ve výsledcích testů z matematiky a obecných studijních předpokladů. Ve Praze 6 a 8 tento rozdíl dosáhl dokonce 43 percentilových bodů. Klíčové kompetence - průměrné skupinové percentily celkový průměrný percentil Základní školy Gymnázia Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha V grafu průměrných skupinových percentilů je vidět, že s klíčovými kompetencemi se školy vypořádávají velmi nevyrovnaně, zejména to lze říct o víceletých gymnáziích. Rozpětí nejlepšího a nejhoršího obvodního průměru se blíží ke 4 percentilovým bodům, pražský i republikový průměr se nachází přibližně v polovině tohoto rozpětí. Znamená to, že vedle obvodů průměrných jsou v Praze Strana 15 (celkem 3)

16 Praha 27/28 6. třídy obvody, které mají o 2 bodů více než průměr (Praha 6), i obvody, které proti průměrným hodnotám 2 percentilových bodů ztrácejí (Praha 1). Ve srovnání skupinových percentilů základních škol byli, stejně jako u celkových výsledků, nejúspěšnější žáci ze základních škol v Praze 7 a nejméně úspěšní žáci v Praze 3. Rozdíl v průměrných celkových i skupinových percentilech výsledků všech pražských obvodů je, stejně jako v ostatních testech, téměř shodný (2 p. b.). Následující graf prezentuje průměrné celkové percentily žáků v jednotlivých školách. Dobře ilustruje souhrnný pohled na výsledky škol i z hlediska posouzení rozptylu výsledků uvnitř městských částí. Víceletá gymnázia jsou značena žlutě. 1 Celkový průměrný percentil škol - klíčové kompetence P 1 P 2 P 3 P 4 P 5 P 6 P 7 P 8 P 9 P 1 Výsledky jsou v grafu řazeny dle jednotlivých pražských obvodů a v jejich rámci podle klesající hodnoty percentilu. Výsledky škol jsou i uvnitř městských obvodů výrazně diferencované, např. v obvodu Prahy 5 je u základních škol rozpětí průměrných percentilů 53,1 bodů a v Praze 2 tento rozdíl činí 5,2 bodů. U víceletých gymnázií je možné pozorovat jejich nevyrovnanou úroveň v Praze 1, kde jedno gymnázium má horší výsledky než 37,5 % zúčastněných pražských základních škol. Strana 16 (celkem 3)

17 Praha 27/28 6. třídy VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU Informaci o tom, nakolik žáci využívají nebo nevyužívají své studijní předpoklady v testovaných předmětech, přináší veličina nazvaná využití studijního potenciálu. Je konstruovaná jako rozdíl mezi celkovým percentilem žáka v předmětovém testu a percentilem téhož žáka v testu z obecných studijních předpokladů. Kladná hodnota znamená, že žák své studijní předpoklady plně využívá; čím vyšší hodnota, tím více pracuje nad své možnosti. Naopak záporná hodnota využití studijního potenciálu ukazuje, že žák zaostává za svými možnostmi; jeho studijním předpokladům by odpovídal lepší výsledek v předmětovém testu. Pohled na graf průměrného využití studijního potenciálu v českém jazyce ukazuje, že jen v prvním pražském obvodě žáci základních škol využívali svůj studijní potenciál nadprůměrně. Základní školy v Praze 6, 7, 8 a 1 měly výsledky v testu z českého jazyka na úrovni jejich studijních předpokladů a zároveň byly lepší než pražský průměr. Všechny ostatní základní školy nevyužily svých možností a jejich výsledky v testu z českého jazyka byly v průměru horší, než by odpovídalo jejich studijním předpokladům. využití studijního potenciálu Využití studijního potenciálu v českém jazyce průměrné rozdíly percentilů v ČJ a OSP Základní školy Gymnázia -12 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha ČR Při pohledu na výsledky víceletých gymnázií vidíme, že pouze v Praze 1 výsledek testu z českého jazyka odpovídal výsledku testu obecných studijních předpokladů. Studenti v Praze 1 se pohybovali mírně pod svými možnostmi, ale byli lepší než republikový i pražský průměr. Obvody Prahy 4, 6, 8 a 9 jsou na hranici republikového průměru (- 3,4 p.b.). Osmiletá gymnázia Prahy 5 a 7 dosáhla záporné hodnoty využití studijního potenciálu. To znamená, že by studenti těchto gymnázií, s ohledem na jejich studijní předpoklady, měli v průměru dosáhnout v testu z českého jazyka lepších výsledků. Pohled na graf využití studijního potenciálu v matematice ukazuje, že průměrné obvodní výsledky se v obou předmětech dost výrazně liší. Nadprůměrné využití Strana 17 (celkem 3)

18 Praha 27/28 6. třídy studijního potenciálu vykázaly jen základní školy v Praze 8 a víceletá gymnázia v Praze 1. Na úrovni svých studijních předpokladů test z matematiky napsaly základní školy v Praze 1 a v Praze 3 a také víceletá gymnázia v Praze 1. Všechny ostatní základní školy i víceletá gymnázia nevyužily svých možností a jejich výsledky v testu z matematiky byly v průměru horší, než by odpovídalo jejich studijním předpokladům. Dalo by se říci, že základní školy svůj studijní potenciál využily lépe při testu z českého jazyka, u víceletých gymnázií nebyl mezi průměrnými výsledky v obou předmětových testech výrazný rozdíl. Využití studijního potenciálu v klíčových kompetencích průměrné rozdíly percentilů v KK a OSP využití studijního potenciálu Základní školy Gymnázia -14 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha Úplně jiný pohled nám nabízí graf, který sleduje využití studijního potenciálu v souvislosti s testem klíčových kompetencí. Výsledek je v obou skupinách škol ve všech pražských obvodech výrazně záporný. Tato skutečnost nejspíše svědčí o tom, že tématu klíčových kompetencí se na školách nevěnuje dostatečná pozornost. Je trochu škoda, že tento test byl součástí šetření jen na pražských školách a nemáme tedy k dispozici údaje pro srovnání se školami z jiných regionů. využití studijního potenciálu Praha 1 Praha 2 Využití studijního potenciálu v matematice průměrné rozdíly percentilů v M a OSP Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Základní školy Gymnázia Praha ČR Strana 18 (celkem 3)

19 Praha 27/28 6. třídy VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ ŽÁKŮ Při zpracování dotazníkové části byly vyhodnoceny dotazníky dětí ze 13 pražských škol. Dotazníky byly zaměřené na to, jak děti vnímají určité faktory ve výuce českého jazyka a matematiky (otázky byly stejné pro každý předmět zvlášť), čemu se věnují ve svém volném čase a jestli ovládají některé důležité dovednosti, které ve škole potřebují. Odpovědi na otázky týkající se výuky hlavních předmětů jsou zobrazeny v následujících grafech. Jednotlivé sloupce vyjadřují procento kladných odpovědí na uvedenou otázku, zvlášť za žáky základních škol a zvlášť za víceletá gymnázia, silně rámovaný široký sloupec představuje hodnotu za všechny školy celkem. Baví tě výuka uvedeného předmětu? Nudíš se v hodině? 1 8 g zs zs+g 1 8 g zs zs+g % o d p o vě d í a n o 6 4 % o d p o vě d í a n o matematika český jazyk matematika český jazyk Z odpovědí na otázky Baví tě výuka v hodině? a Nudíš se v hodině? lze vyčíst, že matematika je pro děti na obou typech škol zábavnější než český jazyk. Na gymnáziích je výuka obou předmětů oblíbenější než na základních školách, zvláště to platí u českého jazyka. Vysvětluje učitel v hodině, proč se co učíte?? 1 g zs zs+g Nechá tě učitel objevovat nové věci, souvislosti? g zs zs+g % o d p o vě d í a n o 6 4 % o d p o vě d í a n o matematika český jazyk matematika český jazyk Strana 19 (celkem 3)

20 Praha 27/28 6. třídy Překvapením asi není ani zjištění, že více nechávají učitelé objevovat nové věci a souvislosti studenty gymnázií než žáky základních škol, kterým naopak více vysvětlují, proč se co učí. Více objevování v matematice je pochopitelné už ze samotného charakteru předmětu. Celkově se ale odpovědi dětí ani v rámci předmětů, ani v rámci skupin škol, významně neliší. 1 8 Umí učitel v hodině navodit dobrou atmosféru? g zs zs+g Když se tě učitel na něco zeptá v hodině, je ti jasné, na co se ptá? 1 g zs zs+g 8 % o d p o vě d í a n o 6 4 % o d p o vě d í a n o matematika český jazyk matematika český jazyk Téměř čtyři pětiny dětí si myslí, že učitel umí navodit v hodině příjemnou atmosféru, v tomto směru dopadlo hodnocení učitelů matematiky i českého jazyka velmi podobně. Otázkám učitelů rozumí víc dětí na víceletých gymnáziích, o něco lépe v češtině než v matematice. Na základních školách dopadlo srovnání mezi předměty opačně, děti méně chápou, na co se jich ptá jejich učitel češtiny. 1 Víš, co si máš z hodiny zapamatovat a naučit se? 1 Musíš se učit hodně věcí nazpaměť? 8 8 g zs zs+g % o d p o vě d í a n o matematika g zs zs+g český jazyk % o d p o vě d í a n o matematika český jazyk Naprostá většina dětí ze všech škol ví, co si mají z hodin zapamatovat a naučit se, o něco více jich je na gymnáziích. Naopak děti ze základních škol mají intenzivnější pocit, že se musí učit hodně věcí nazpaměť, zejména z českého jazyka. Strana 2 (celkem 3)

21 Praha 27/28 6. třídy 1 Chápeš, co tě mají naučit domácí úkoly, referáty, projekty? 1 Zažil jsi alespoň jednou pocit úspěchu v hodině? 8 8 g zs zs+g % o d p o vě d í a n o matematika g zs zs+g český jazyk % o d p o vě d í a n o matematika český jazyk Zdá se, že děti nemají velký problém s chápáním smyslu přípravy referátů, projektů a domácích úloh, odpovědi se v podstatě neliší ani v rámci předmětů, ani mezi skupinami škol. Pocit úspěchu v hodině alespoň někdy zažívá více dětí ze základních škol a v obou skupinách škol ho děti zažívají častěji v hodinách matematiky. 1 Pomáhají ti doma s domácími úkoly (rodiče, sourozenci)? 1 Kontroluje učitel domácí úkoly? 8 8 % o d p o vě d í a n o % o d p o vě d í a n o matematika g zs zs+g český jazyk matematika g zs zs+g český jazyk Více než polovina dětí ze základních škol píše domácí úkoly s pomocí někoho z rodiny, ze studentů gymnázií si nechávají poradit jen dvě pětiny z nich. Děti ze základních škol potřebují častěji pomoc s úkolem z českého jazyka. Domácí úkoly učitelé kontrolují stejnoměrně z matematiky i z českého jazyka, trochu více na základních školách. Jen o něco více než polovinu z nich ale učitelé doprovodí i nějakým komentářem. Strana 21 (celkem 3)

22 Praha 27/28 6. třídy Komentuje učitel vypracované domácí úkoly? 1 8 % o d p o vě d í a n o matematika g zs zs+g český jazyk Druhá část dotazníku se zaměřila na zkoumání zájmů a koníčků dětí. Tři oblasti volnočasových aktivit označilo za svoje oblíbené devět z deseti dětí, bez ohledu na typ školy, kterou navštěvují, chlapci stejně jako děvčata. Jedná se o počítače, sport a divadlo a filmy. Dá se předpokládat, že v kategorii divadlo a filmy bude mít na jejím úspěchu výrazně vyšší váhu produkce kinematografie. Některé oblasti byly výraznou doménou dívek. Malování, kreslení a keramiku označilo jako svůj koníček více než 8 % dívek, ale jen necelých 5 % chlapců, hudba, zpěv a tanec zajímá asi 7 % dívek a opět necelých 5 % chlapců. Chlapci se naproti tomu věnují intenzivně technice a elektronice (více než 8 %), kdežto dívky tato oblast příliš nezajímá - přihlásila se k ní jen každá třetí dívka. V dosud jmenovaných kategoriích nehrál v podstatě žádnou roli typ školy, na kterou děti chodí. Důležitou roli sehrálo spíše pohlaví dětí. Vyskytly se ale i oblasti, které jako své oblíbené označily výrazně častěji děti z víceletých gymnázií než ze základních škol. Především to byla literatura četba, psaní povídek a básniček, která zajímala 75 % dívek a 62 % chlapců z víceletých gymnázií, ale jen 55 % dívek a 34 % chlapců ze základních škol. Podobná situace je i se zájmem o cizí jazyky - jako činnost, které se věnují ve volném čase ji označilo 7 % dívek a 66 % chlapců z gymnázií, ale jen 56 % dívek a 5 % chlapců ze základních škol. O přírodu se zajímá 83 % dívek z gymnázií a 78 % dívek ze základních škol, chlapci ji jako svoji oblast zájmu označili v 67 % v obou skupinách škol. O matematiku a logické hry se zajímá 73 % studentů víceletých gymnázií, ze základních škol ji mají o něco raději dívky (66 %) než chlapci (63 %). O historii překvapivě projevili největší zájem chlapci ze základních škol (64 %), vyrovnaný zájem projevili gymnazisté (6 %), nejméně se o ní zajímají dívky ze základních škol (52 %). Strana 22 (celkem 3)

23 Praha 27/28 6. třídy Zájmy a koníčky dětí technika, elektronika historie, dějepis příroda matematika (logické hry, sudoku) počítače cizí jazyky hudba, zpěv, tanec četba, psaní povídek, básniček G - dívky ZŠ - dívky G - chlapci ZŠ - chlapci divadlo, filmy malování, kreslení keramika sport % kladných odpovědí Otázky v poslední části dotazníku pro žáky zjišťovaly zvládání některých dovedností, které děti ve škole potřebují. Žáci mohli na otázky odpovědět ano nebo ne. Zkoumali jsme odpovědi dětí ve skupinách podle jejich pohlaví a podle skupiny škol, do které chodí. V grafu je zobrazen podíl kladných odpovědí dětí podle těchto skupin. Děti si dokáží najít potřebné informace, využívat jejich různé zdroje, vypracovat referát. Podíly dětí, které tyto činnosti považují za zvládnuté, jsou mírně vyšší ve skupinách gymnazistů, o něco více si věří chlapci než dívky. Největším problémem pro děti, napříč všemi sledovanými skupinami, je sebejisté přednesení referátu bez trémy. Strana 23 (celkem 3)

24 Praha 27/28 6. třídy Zvládnutí některých dovedností Když tě nějaký problém nebo učivo osloví natolik, že by ses o něm chtěl/a dozvědět více, najdeš si sám/sama o dané věci více informací (v časopisech, na internetu, zajdeš do knihovny, zhlédneš dokumentární film )? Umíš pracovat ve skupině (domluvit se se spolužáky, rozdělit si úkoly)? Když něčemu z probíraného učiva nerozumíš, umíš se na to zeptat? Umíš si samostatně dělat výpisky z výkladu učitele v hodině? Když máš před celou třídou referát, jsi sebejistý/á, bez trémy a věříš si? Využíváš při přípravě referátu více zdrojů (zajdeš do knihovny, podíváš se na článek v časopise, na internet)? Když máš do školy připravit referát, uděláš ho bez větších problémů? zš - chlapci zš - dívky g - chlapci g - dívky % kladných odpovědí Strana 24 (celkem 3)

25 Praha 27/28 6. třídy VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ RODIČŮ A UČITELŮ Ke zpracování bylo přijato 275 dotazníků od učitelů a dotazníků rodičovských. Rodičovský dotazník obsahoval čtyři tematické okruhy otázek. První část byla zaměřená na zjištění faktorů, které rodiče považují za možnou překážku pro plynulý přechod jejich dítěte na druhý stupeň školní výuky. Největší obavy mají rodiče z toho, že vzrostou nároky učitelů, že se děti budou muset doma více učit (s tím souvisí i méně volného času), a obavy mají rovněž z odlišného stylu výuky na druhém stupni. Obecně se téměř u všech uvedených faktorů projevují mírně vyšší obavy ze strany rodičů dětí na základních školách. 1 V čem rodiče spatřují možné překážky k úspěšnému zvládnutí přechodu na druhý stupeň? % rodičů g zš 2 nové předměty náročný rozvrh větší nároky učitelů větší samostatnost méně volného času přetížení dítěte více domácích úkolů vztahy s novými učiteli nutnost více se učit doma odlišný styl výuky než na 1. stupni Druhá skupina otázek se zaměřila na to, jak dítě prožívá hodiny matematiky a českého jazyka. Rodiče odpovídali na stejnou otázku pro každý předmět zvlášť. Některé z těchto otázek se v podobné formulaci objevily i v dotaznících pro žáky i pro učitele. Celkově toto hodnocení vyznívá pro školy spíše pozitivně. Pohled rodičů na výuku matematiky 1 p o d íl klad n ých o d p o věd í v % Bav í v aše dítě v ýuka? g Nudí se v aše dítě v hodině? zš Musí se v aše dítě učit hodně věcí nazpaměť? Nechá v aše dítě učitel objev ov at nov é věci, souv islosti? Ví v aše dítě, co si má z hodiny zapamatov at a naučit se? Chápe v aše dítě, co ho mají naučit úkoly, ref eráty, projekty? Pomáháte dítěti s domácími úkoly? Pomáháte dítěti s příprav ou na v y učov ání? Strana 25 (celkem 3)

26 Praha 27/28 6. třídy Pohled rodičů na výuku českého jazyka podíl kladných odpovědí v % Bav í v aše dítě v ýuka? g Nudí se v aše dítě v hodině? zš Musí se v aše dítě učit hodně věcí nazpaměť? Nechá v aše dítě učitel objev ov at nov é věci, souv islosti? Ví v aše dítě, co si má z hodiny zapamatov at a naučit se? Chápe v aše dítě, co ho mají naučit úkoly, ref eráty, projekty? Pomáháte dítěti s domácími úkoly? Pomáháte dítěti s příprav ou na v y učov ání? Třetí skupina otázek se týkala zájmů a koníčků dětí. Velmi zajímavé je porovnání odpovědí rodičů, kteří uvedli co si myslí, že jejich děti baví, a skutečných odpovědí dětí na tutéž otázku. Odpovědi dětí jsou v předcházející kapitole. Rodiče vcelku dobře odhadli u svých dětí zájem o sport, počítače, divadlo a filmy a historii a dějepis. V dalších oblastech se odpovědi mírně lišily oběma směry, nejvíce se ovšem rozcházely v oblasti techniky a elektroniky, kde ji jako zájem svých dětí deklarovala asi polovina rodičů, ale uvedlo ji přes 8 % chlapců. Je to možné vysvětlit i tím, že výsledky dětí jsou rozdělené podle pohlaví a výsledky rodičů jsou za děti celkem. Je to proto, že rodičovské dotazníky nebyly vázány na konkrétní dítě, ale na třídu, do které chodí. V celkovém průměru by rozdíl nebyl tak veliký. Zájmy a koníčky dětí z pohledu rodičů 1 p o d íl klad n ých o d p o věd í v % s port m alov ání, k res lení keram ika div adlo, film y č etba, ps aní pov ídek, bás nič ek hudba, z pěv, tanec c iz í jaz y k y poč ítač e m atem atik a (logick é hry, sudok u) příroda his torie, dějepis g zš tec hnik a, elek tronik a Poslední skupina otázek zjišťovala faktory, se kterými jsou rodiče na své škole spokojeni, případně které je vedly k výběru školy, kterou jejich dítě právě navštěvuje. Otázky se týkaly především oblastí, které by se daly souhrnně nazvat klima školy a kvalita výuky. Z výsledků vyplývá, že nejméně rodičům vyhovuje nabídka Strana 26 (celkem 3)

27 Praha 27/28 6. třídy mimoškolních aktivit (to zejména na víceletých gymnáziích) a kvalita výuky cizích jazyků. Celkový pohled rodičů na školu (odpovědi na otázku, zda jsou spokojeni s uvedeným faktorem) % souhlasících rodičů g zš vztahy učitelů s žáky vztahy učitelů s rodiči příjemné prostředí prostředí přátelské žákům bezpečné prostředí školy malé procento výchovných problémů zaměření, profilace školy nabídka mimoškolních aktivit kvalita výuky cizích jazyků kvalita pedagogického sboru vybavenost školy metody a způsob výuky Učitelské dotazníky vyplňovali pro každou třídu jejich učitelé českého jazyka a matematiky. Otázky byly zaměřené zejména na atmosféru v hodinách a na metody výuky, které učitelé využívají. V grafické analýze jsou respondenti šetření rozděleni do čtyř skupin podle předmětu, který učí a podle příslušné skupiny škol. V učitelském dotazníku byla na rozdíl od předchozích dvou skupin dotazníků čtyřbodová škála odpovědí, kdy učitelé měli možnost si vybrat odpovědi určitě ano, spíše ano, spíše ne a určitě ne. Z tohoto důvodu jsou použity 1% skládané pruhové grafy, které porovnávají procentuální příspěvek každé hodnoty k celkovému součtu pro různé kategorie. Metody výuky - učitelé českého jazyka, gymnázia Snažíte se o individualizaci a diferenciaci výuky? Zadáváte žákům různé úkoly podle jejich možností? Mohou si vybrat vaši žáci, jak úkoly vypracují? Mohou si vaši žáci v hodině vybírat cvičení, úkol, referát? Vysvětlujete svým žákům, jak se mají doma připravovat na vaše hodiny? Snažíte se poskytnout žákům zpětnou vazbu? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Komentujete vypracované domácí úkoly? Kontrolujete pravidelně domácí úkoly? Vysvětlujete žákům, proč se co učí? % 2% 4% 6% 8% 1% Strana 27 (celkem 3)

28 Praha 27/28 6. třídy Metody výuky - učitelé matematiky, gymnázia Snažíte se o individualizaci a diferenciaci výuky? Zadáváte žákům různé úkoly podle jejich možností? Mohou si vybrat vaši žáci, jak úkoly vypracují? Mohou si vaši žáci v hodině vybírat cvičení, úkol, referát? Vysvětlujete svým žákům, jak se mají doma připravovat na vaše hodiny? Snažíte se poskytnout žákům zpětnou vazbu? Komentujete vypracované domácí úkoly? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Kontrolujete pravidelně domácí úkoly? Vysvětlujete žákům, proč se co učí? % 2% 4% 6% 8% 1% V části dotazníku zaměřené na metody výuky učitelé odpovídali na otázky, které zjišťovaly, jakou míru samostatnosti ve výuce a v přípravě na ni svým žákům poskytují, jak intenzivně ji následně kontrolují a také jestli svým žákům vysvětlují, jak se na výuku mají připravit a proč se právě probíranou látku vlastně učí. Z uvedených grafů je zřejmé, že větší prostor pro individuální přístup k výuce poskytuje spíše český jazyk než matematika, což vzhledem k charakterům obou předmětů není zas tak veliké překvapení. Při porovnání údajů z hlediska typu školy je vidět, že více osobního prostoru poskytují svým studentům víceletá gymnázia. Platí to zejména pro výuku českého jazyka. Zajímavý je pohled na odpovědi dětí a učitelů na otázku, zda učitelé komentují domácí úkoly. Kladně na ní odpovědělo méně než 6 % dětí, ale na obou typech škol v obou předmětech odpovědělo ano v průměru 9 % učitelů. Metody výuky - učitelé českého jazyka, základní školy Snažíte se o individualizaci a diferenciaci výuky? Zadáváte žákům různé úkoly podle jejich možností? Mohou si vybrat vaši žáci, jak úkoly vypracují? Mohou si vaši žáci v hodině vybírat cvičení, úkol, referát? Vysvětlujete svým žákům, jak se mají doma připravovat na vaše hodiny? Snažíte se poskytnout žákům zpětnou vazbu? Komentujete vypracované domácí úkoly? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Kontrolujete pravidelně domácí úkoly? Vysvětlujete žákům, proč se co učí? % 2% 4% 6% 8% 1% Strana 28 (celkem 3)

29 Praha 27/28 6. třídy Metody výuky - učitelé matematiky, základní školy Snažíte se o individualizaci a diferenciaci výuky? Zadáváte žákům různé úkoly podle jejich možností? Mohou si vybrat vaši žáci, jak úkoly vypracují? Mohou si vaši žáci v hodině vybírat cvičení, úkol, referát? Vysvětlujete svým žákům, jak se mají doma připravovat na vaše hodiny? Snažíte se poskytnout žákům zpětnou vazbu? Komentujete vypracované domácí úkoly? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Kontrolujete pravidelně domácí úkoly? Vysvětlujete žákům, proč se co učí? % 2% 4% 6% 8% 1% Poslední oblast otázek se zaměřila na zkoumání atmosféry v hodinách a vztahů ve třídě. Na víceletých gymnáziích učitelé odpovídali téměř výhradně pozitivně, myslí si, že žáky výuka baví, v hodinách se jim daří navozovat dobrou atmosféru, děti se nenudí (malé procento učitelů českého jazyka připustilo, že se děti nudí, z matikářů ani jeden) a vztahy ve třídě jsou dobré a bezproblémové. Atmosféra výuky - český jazyk, gymnázia Myslíte si, že vaše vztahy s žáky v této třídě jsou dobré, otevřené a bezproblémové? Zažívají vaši žáci pocit úspěchu v hodině? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Nudí se vaši žáci v hodině? Daří se vám v hodině navodit dobrou atmosféru? Baví žáky v této třídě výuka, daří se vám žáky zaujmout? % 2% 4% 6% 8% 1% Na základních školách bylo hodnocení podobné, několik procent učitelů připouští, že výuka děti nebaví, nebo se jim nedaří je zaujmout. Na rozdíl od učitelů z víceletých gymnázií používají častěji hodnocení spíše ano než určitě ano. Pozitivnější hodnocení na obou typech škol podávají učitelé matematiky. Strana 29 (celkem 3)

30 Praha 27/28 6. třídy Myslíte si, že vaše vztahy s žáky v této třídě jsou dobré, otevřené a bezproblémové? Atmosféra výuky - matematika, gymnázia Zažívají vaši žáci pocit úspěchu v hodině? Nudí se vaši žáci v hodině? Daří se vám v hodině navodit dobrou atmosféru? Baví žáky v této třídě výuka, daří se vám žáky zaujmout? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne % 2% 4% 6% 8% 1% Myslíte si, že vaše vztahy s žáky v této třídě jsou dobré, otevřené a bezproblémové? Atmosféra výuky - český jazyk, základní školy Zažívají vaši žáci pocit úspěchu v hodině? Nudí se vaši žáci v hodině? Daří se vám v hodině navodit dobrou atmosféru? Baví žáky v této třídě výuka, daří se vám žáky zaujmout? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne % 2% 4% 6% 8% 1% Myslíte si, že vaše vztahy s žáky v této třídě jsou dobré, otevřené a bezproblémové? Atmosféra výuky - matematika, základní školy Zažívají vaši žáci pocit úspěchu v hodině? Nudí se vaši žáci v hodině? Daří se vám v hodině navodit dobrou atmosféru? Baví žáky v této třídě výuka, daří se vám žáky zaujmout? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne % 2% 4% 6% 8% 1% Strana 3 (celkem 3)