Cenový výzkum. Substituční efekt Veblenův efekt Guttenbergův efekt Atraktivní efekt Spekulační efekt

Transkript

1 Cenový výzkum Nelze zapomínat na využívání cenové pružnosti cenových strategiích a taktikách Zkoumání vznikajících ch efektů při i cenových změnách Substituční efekt Veblenův efekt Guttenbergův efekt Atraktivní efekt Spekulační efekt

2 Prožívání cen Ceny jsou vnímány i z hlediska psychologického. METODY přístupu k prožívání ceny: Westendorpova metoda NSS Do určité úrovně - cena nízká, vyvolává nedůvěru Do určité úrovně cena nízká, relativně výhodná, pozitivní Do určité úrovně cena relativně vysoká, ale přijatelná Do určité úrovně cena vysoká, nepřijatelná zákazníkem Počet výrobků a c a cena nepřijatelně nízká Q b cena relativně nízká c cena relativně vysoká b d d cena nepřijatelně vysoká cena

3 Prožívání cen Batzova konfigurační frekvenční analýza Hodnocení výrobku reprezentativním vzorkem osob a jsou dotazováni na postoj k ceně, která se postuopně navyšuje od zvoleného minima. Četnost přijímání ceny 100% 1. práh Dotazovanými 50% 2.práh 0% 3.práh předpokládaná cena v %

4 Cenová statistika sleduje vývoj cen a cenové hladiny řady cenových okruhů index spotřebitelských cen důležitým indikátorem cenového vývoje měří v časovém m vývoji relativní změny konečných ných spotřebitelských cen zboží a služeb Rodinné účty zdroj sociálních informací o vývoji a struktuře konečné soukromé spotřeby, poskytovanými pravidelně souborem vybraných domácností. Primární údaje (terénní výzkum) zpravodajské deníky v domácnostech Zahrnuje více než 3000 domácností podle sčítání lidu 1 2 % vybírány nahodilým výběrem Repre znaky: - sociálně společenská skupina domácnosti dělnicko zaměstnanecká, zemědělská, podnikatelská, důchodecká. - příjmová skupina domácností - počet nezaopatřených dětí. Doba setrvání v souboru respondentních domácnost cností je minimáln lně 1 rok.

5 Rodinné účty - příjmy Příjmy se sledují měsíčně a člení se: příjmy z hlavního zaměstnání v nezemědělských oborech příjmy z pracovníčinnosti v zemědělství příjmy z vlastního soukromého podnikání ostatní příjmy - rovněž ve výše uvedeném členění příjmy z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení důchody, nemocenské, podpora při ošetřováníčlena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, přídavky na děti a ostatní dávky z nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti, dávky sociální potřebnosti až do výše životního minima, státní dávky sociální péče, příspěvek na nájemné jiné peněžní příjmy prodej zemědělských výrobků, pojistné náhrady, podpory od nestátních organizací, peněžité dary, příjmy z prodeje a pronájmu movitých a nemovitých věcí, alimenty, stipendia, zděděné finanční částky, stravné za služební cesty, odměny za pracovní výročí, výhry, odměny za dárcovství, služné a ostatní peněžní příjmy vybrané úspory, výpůjčky výnosy z cenných papírů naturální příjmy

6 Rodinné účty - výdaje Výdaje se sledují měsíčně a člení se: 1. vydání za potraviny, nápoje a společné stravování (58 třímístných podskupin) 2. vydání za nepotravinářské zboží vč. tabáku a tabákových výrobků (73 podskupin) 3. vydání za nájemné a komunální služby, dopravu a spoje, opravy a zakázkové práce, osobní služby, vzdělávání, kulturní a sportovní služby, rekreaci, léčebnou péči a dětská zařízení a ostatní služby, zejména za provoz automobilů a finanční služby (47 podskupin) 4. daně, poplatky notářské, správní, soudní, místní a celní, pokuty a penále, pojištění osobní a věcná, příspěvky organizacím, sázky, losy a hry, dary příbuzným a ostatní platby jako dědické vyrovnání, alimenty, dobročinné dary apod. (19 podskupin) 5. vklady, půjčky, úvěry, obligace, akcie, připojištění (8 podskupin) 6. jiná vydání jako jsou koupě nemovitostí, hospodářské a pěstitelské potřeby, vydání na domácí zvířata, ztráta peněz apod. (4 podskupiny) 7. vydání na soukromé podnikání převedené z rozpočtu domácností na soukr. podnikání (2 podskupiny) 8. naturální osobní spotřeba, naturální vydání, naturální dary (27 podskupin)

7 Rodinné účty využit ití,, výhody Obecné využití statistiky rodinných účtů: Pro přímou aplikaci v celostátním, odvětvovém, makroekonomickém měřítku V průřezových analýzách V časových a prostorových řadách Při marketingovém řízení V sociální politice. Konkrétní využití statistiky rodinných účtů: Rychlé hodnocení vývoje a struktury příjmů pro vládu V soustavě národních účtů zdrojem potřeby domácností Možnost kontroly a dopočtu maloobchodního obratu Pro poměrová, strukturní data sociální statistiky pro vybrané skupiny a soubory domácností Podklad pro revizi vahových schémat indexu spotřebitelských cen Pro výpočet indexu spotřebitelských cen na běžných (aktuálních) vahach. VÝHODY Věrohodnost a úplnost primárních dat ve zpravodajských denících domácností Dobrovolnost zápisů do deníků předpokládá vyšší míru přesnosti zápisů NEVÝHODY Obtížnost zabezpečení reprezentativnosti souborů podle kvótních kritérií Růst nákladů na primární výzkum, respondenty,.

8 Rodinné účty harmonizace s EU Harmonizační kroky zemí Evropské unie: uplatnění místo kvótních výběrů - princip náhodného výběru Přejít z měsíční periodicity šetření na podstatně delší frekvenci šetření Sladit dobu zápisu jednotlivých skupin výrobků Rozsah výběru (počet domácností) se liší v jednotlivých zemích EU. Koordinaci harmonizačního procesu v EU zabezpečuje EUROSTAT

9 Index spotřebitelských cen LASPAYRESŮV V CENOVÝ INDEX srovnává hodnotu produkce (prodej,vydání,spotřebu) základního období oceněnou cenami běžného období s hodnotou téže produkce vyjádřenou cenami základního období. Růst hodnoty produkce v důsledku cen za předpokladu, že prodané (spotřebované) množství výrobků zůstane na úrovni základního období. Index spotřebitelských cen je měsíčně počítán na stálých vahách základního období.

10 Index spotřebitelských cen PAASCHEÚV V CENOVÝ INDEX srovnává hodnotu produkce (prodej,vydání,spotřebu) běžného období s hodnotou téže produkce v cenách základního období. Informuje o růstu hodnoty produkce v důsledku změny cen za předpokladu, že vyrobené množství jednotlivých výrobků volíme z běžného období. DŮVODY PROVÁDĚNÍ REVIZÍ INDEXNÍHO SCHÉMATU MATU: Změny ve struktuře e a sezónnosti spotřeby Výrazná diverzifikace sortimentu spotřebn ebního zboží a služeb Požadavek na vyšší míru mezinárodn rodní srovnatelnosti výsledků na bázi b metodických doporučen ení EUROSTATu

11 Index spotřebitelských cen VAHOVÝ SYSTÉM M PRO VÝPOČET INDEXU SPOTŘEBITELSKÝCH CEN Základem vahového systému je statistika rodinných účtů běžně používaná v EU. Existence 238 skupin třímístných statistických znaků. Základem vahového systému je na cca 1200 podskupin pětimístných statistických znaků velmi podrobnéčlen lenění výdajů na 1 člena domácnosti. Soustava indexů spotřebitelských cen 1. Úhrnný index spotřebitelských cen 2. Domácnost cností zaměstnanc stnanců celkem 3. Domácnost cností důchodců celkem 4. Domácnost cností zaměstnanc stnanců s dětmid 5. Domácnost cností žijící v hlavním m městm stě Praha Rozdíly ve vahových schématech mezi jednotl. sociálními skupinami zaměstnanců a důchodců vyplývají z rozdílných ekonomických a životních podmínek, které se promítají do do diferencovaných struktur výdajů domácností-

12 Výběr r cenových reprezentantů Podílejí se významně na: celkovém objemu spotřeby (tržeb, maloobchodního obratu) uspokojování specifické potřeby reprezentují specifickou užitnou hodnotu Pro výběr reprezentantů je přihlížení k jeho vahovému podílu k : stálosti na trhu snadné zaměnitelnosti v budoucnosti výrobky různých cenových poloh výrobky tuzemské i zahraniční provenience výrobky I. jakosti Minimalizace místnm stních, prostorových a časových odlišnost ností v poptávce a nabídce konkrétn tními varietami výrobků a služeb. Varieta je konkretizována: 1. Obchodní značkou nebo konkrétním dodavatelem 2. Konkrétní hmotností nebo jiným kvantitativním znakem 3. Přípustnou kvalitativní odchylkou od standardu

13 Výběr r reprezentantů pro spotřebn ební koš Výběr r reprezentantů pro spotřebn ební koš je prováděn metodou záměrnz rného výběru. UMOŽŇUJE PROVĚŘIT ÚČELNOST ČI NEÚČELNOST PONECHÁNÍ TĚCH REPREZENTANTŮ, JEJICHŽ PODÍL NA SPOTŘEBĚ ZŮSTÁVÁ VÝZNAMNÝ OBMĚNA SPOTŘEBNÍHO KOŠE JE ZPRAVIDLA NÍZKÁ ZÁLEŽÍ NA FAKTORECH: inovaci a diverzifikaci sortimentu spotřebn ebního zboží nové pojetí spotřebn ebního koše rozší šíření sortimentu dovozem Spotřebn ební koš je členěn n do 12 oddílů spotřebn ebního zboží a služeb (str. 210, Obchodní nauka, 2004/2005) K minimalizaci v rozdílnostech nabídky spotřebn ebního zboží jsou zpracovány konkrétn tní popisy výrobků a služeb s přihlp ihlédnutím m k místnm stní nabídce!!!

14 Metodiky zjišťov ování cen Ve vybraných prodejnách a provozovnách služeb odbornými pracovníky ČSÚ. Měsíčně je šetřeno eno cca tisíc c konkrétn tních cen Zpravodajské jednotky významná centra prodeje či i poskytování služeb Provozovny různých r majitelů a právn vních forem s rozdílným sortimentem Reprezentanti se šetří 1 x měsíčně m ( kalendářního dne /měsíc) Regulované a jednotné státn tní ceny se sledují centráln lně podle věstnv stníků MF cena elektrická energie, ceny zemního plynu, ceny lehkého ho topného oleje,

15 INFLACE Cenová statistika trvalejší růst cen, vyjadřovaný % nárůstem n všeobecnv eobecné cenové úrovně za jednotku času DEFLACE trvalejší pokles všeobecnv eobecné cenové úrovně,, vyjadřovaný tempem poklesu cenové úrovně za jednotku času. Podstata nerovnovážný ný vývoj základnz kladních ekonomických veličin in (nabídky a poptávky, investic a spotřeby)

16 Podstata inflačního vývoje Podstata inflačního vývoje 1. růst cen výrobců,, cen zahraničního ho obchodu a spotřebitelských cen předbp edbíhá růst výroby; spotřeby a reálných mezd 2. nadměrn rná poptávka, která má za následek n růst r cen (poptávkov vková inflace) nebo promítání vyšší šších cen vstupů (mzdových nákladn kladů,, cen surovin, energií, technologií apod.) do cen výrobků (nákladov kladová inflace); 3. růst peněž ěžních výdajů v hospodářstv ství a to v důsledku d růstu r peněž ěžní zásoby nebo v důsledku d zrychlení oběhu peněz; 4. nadměrn rná emise peněz, která vede k jejich znehodnocení; 5. z hlediska měnovm nového: jako inflační vývoj se posuzuje zrychlení dynamiky růstu peněž ěžní zásoby před p dynamikou výroby; 6. z hlediska důchodovd chodového: ho: jako inflační vývoj se posuzuje zrychlení dynamiky peněž ěžních důchodd chodů před růstem r hrubého ho domácího produktu ve stálých cenách; ch; 7. z hlediska vztahu poptávky a nabídky: jako inflační vývoj se posuzuje rychlejší růst poptávky před p nabídkou; 8. růst cenové hladiny a souběž ěžný pokles kupní síly měny. m

17 Faktory inflačního vývoje Faktory inflačního vývoje neúměrný podíl l hrubé tvorby kapitálu na hrubém m domácím m produktu, kterému neodpovídá dostatečná tvorba úspor; když tento podíl vzrůstá, relativně se omezuje prostor pro růst výroby spotřebního zboží a prostor pro rozvoj služeb, takže vzniká napětí na spotřebitelském trhu; stagnace resp. pomalý růst r společensk enské produktivity práce jako celku, v podnicích spotřebního a potravinářského průmyslu a služeb zvláště; zhoršov ování podmínek při p i vývozu zboží do zahraničí a převaha p dovozu nad vývozem; výkyvy v zemědělsk lské výrobě; pokles zemědělské výroby omezuje nabídku potravinářského zboží a tím vyvolává napětí na trhu spotřebních předmětů; nesoulad ve vývoji produktivity práce mezi odvětv tvími a obory prvovýroby na jedné straně a odvětvími a obory vyrábějícími spotřební předměty vede k disproporcím mezi poptávkou a nabídkou na trhu spotřebního zboží; neúměrn rná výše e výdajů na obranu a bezpečnost a na tzv. veřejnou spotřebu.

18 Cenová statistika Index spotřebitelských cen měřm ěří průměrnou rnou změnu cenové hladiny spotřebn ebního zboží a služeb. Základním m východiskem je sledování cen (cenové hladiny) ve zpravodajské síti prodejen a provozoven. Podstatný není růst cen jednotlivých výrobků nebo služeb, ale růst r cen agregovaných podskupin, skupin, oddílů a agregovaného úhrnu zboží a služeb. Jako míra m inflace je index spotřebitelských cen široce využíván prakticky ve všech v zemích. Je vyjádřen roční procentní změnou znehodnocení měny.

19 Vyjadřov ování míry inflace Vyjadřov ování míry inflace 1/ z hlediska časového: 2/ z hlediska prostorového: 3/ z hlediska sortimentního : - krátkodobou míru m inflace - dlouhodobou míru m inflace - celostátn tní (republikovou) míru m inflace - regionáln lní míru inflace - úhrnnou míru m inflace - dílčí míry inflace 4/ z hlediska sociáln lní stratifikace společnosti: - úhrnnou míru m inflace - dílčí míry inflace 5/ z hlediska metodického: - průměrnou rnou míru m inflace - koncovou (bodovou, kumulativní) ) míru m inflace

20 Vyjadřov ování míry inflace Míra inflace vyjádřen ená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsícim ci. Míra inflace vyjádřen ená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci m předchozp edchozího roku. Míra inflace vyjádřen ená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k průměru ru vybraného roku (např.. průměr r roku 1994 = 100). Míra inflace vyjádřen ená přírůstkem průměrn rného ročního indexu spotřebitelských cen. Průměrný rný index spotřebitelských cen. Míra inflace vyjádřen ená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (prosinec 1999 = 100).