INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

Transkript

1 9. přednáška INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

2 9. přednáška I. Inflace II. Nezaměstnanost Ing. A. Ecková,, PhD.

3 9. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Inflace, deflace, desinflace,, cenové indexy, Phillipsova křivka, míra m nezaměstnanosti, Okunův zákon Ing. A. Ecková,, PhD.

4 I. Inflace neustálý růst cenové hladiny (agregátní) změna (není to totéž, co vysoká cenová hladina) Růst všeobecné cenové hladiny Ing. A. Ecková,, PhD.

5 INFLACE Měření inflace Příčiny a formy inflace Důsledky inflace Inflace a nezaměstnanost

6 Měření inflace Míra inflace (π)( - meziměsíční - meziroční - Měření pomocí cenových indexů

7 Měření inflace CENOVÉ INDEXY index spotřebitelských cen (CPI) Index cen výrobců (PPI) Deflátor HDP

8 Měření inflace index spotřebitelských cen (CPI) zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží (spotřební koš - Q0) každý měsíc, průměrná domácnost tzv. Laspeyresův index CPI = P1 Q0 P0 Q0 Harmonizovaný CPI CPI1-CPI0 Π = *100 CPI0

9 Měření inflace Index cen výrobců (PPI) index cen stavebnictvím průmyslu česká statistika stejný princip jako u CPI-fixní koš statků a služeb nejprve změna výrobců, pak CPI

10 Měření inflace Deflátor HDP (cenový( deflátor) vyjadřuje změnu všech cen, ne vybraný koš tzv. Paascheho index P1 Q1 defhdp = = P P = P0 Q1 Yn Yr P >1 P < 1 P = 1 zvýšení cenové hladiny snížení cenové hladiny nulová změna cen inflace deflace není inflace

11 Inflace Deflace Desinflace opak inflace, pokles všeobecné cenové hladiny pokles tempa míry inflace snížení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)

12 Inflace Formy inflace (podle míry inflace) mírná inflace jednotky až desítky % (do 10 %) pádivá inflace stovky % (nad 10 %) hyperinflace tisíce % - kolaps ekonomiky

13 Inflace Příčiny inflace setrvačná (očekávaná) inflace poptávková inflace nabídková inflace

14 Inflace setrvačná (očekávaná) inflace očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají) inflační očekávání

15 Inflace poptávková inflace inflace tažená poptávkou (poptávkový šok) - nárůst poptávky bez změny nabídky příčiny inflace na straně agregátní poptávky (nadměrný růst AD) může to způsobit: příliš expanzivní fiskální a monetární politika politika zaměstnanosti (vysoká zaměstnanost) permanentní státní deficit růst poptávky se projeví v růstu cen tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka AD P náklady (mzdy) AS

16 Inflace nabídková inflace inflace tažená nabídkou (nabídkový šok) zdroje příčin na straně nabídky nejdůležitější zdroj na straně nabídky - náklady (nákladová inflace) rostou ceny vstupů agregátní nabídka klesá nákladů AS snaha zvýšit agregátní poptávku a vrátit s k rovnováze

17 Inflace stagflace = stagnace + inflace náklady stále rostou, ale produkt stagnuje ekonomický růst je nulový národohospodářský produkt neroste a inflace je vysoká, vysoká je i nezaměstnanost

18 Inflace slumpflace = pokles + inflace dochází k poklesu produktu + vysoká inflace a nezaměstnanost náklady rostou

19 Důsledky inflace mikroekonomické důsledky důsledky na přerozdělení důchodů (bohatství) dopady na alokaci výrobních faktorů znehodnocení hotovosti a úspor (výhodné pro dlužníky) mzdy zaostávají za cenami (klesá reálná mzda a tím i životní úroveň) makroekonomické důsledky KO, DO

20 Inflace Protiinflační politika: restriktivní fiskální a monetární politika, cílem je dezinflace metody léčení inflace: výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou) (cold turkey) gradualistická metoda - cíl - postupné snižování růstu agregátní poptávky

21 II. Nezaměstnanost Měření nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti

22 Nezaměstnanost Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní Ekonomicky neaktivní zaměstnaní nezaměstnaní důchodci studenti MD

23 Nezaměstnanost Rozdělení obyvatelstva: 1. ekonomicky aktivní zaměstnaní (skutečně přítomny v práci nebo PN) nezaměstnaní (ek. aktivní, starší 15 l.) 2. ekonomicky neaktivní objektivní důvody (studenti, děti, důchodci) subjektivní důvody (nemají potřebu pracovat)

24 Nezaměstnanost vyjádření: absolutní počet míra nezaměstnanosti

25 Měření nezaměstnanosti U u = * 100 L + U u U L míra nezaměstnanosti počet nezaměstnaných počet zaměstnaných

26 Nezaměstnanost Nezaměstnaný člověk: nezaměstnaný ekonomicky aktivní nesmí být zaměstnaný nebo sebezaměstnaný musí aktivně hledat práci je schopen do práce nastoupit do určité doby (14 dní)

27 Typy nezaměstnanosti 1. Frikční nezaměstnanost (+ sezónn nní) 2. Strukturáln lní nezaměstnanost (rekvalifikace,..) 3. Cyklická nezaměstnanost

28 Nezaměstnanost 1. frikční nezaměstnanost zaměstnanec dobrovolně opustí práci a hledá novou (dočasně je nezaměstnaný) po skončení školy existuje vždy, nelze ji snížit

29 Nezaměstnanost 2. strukturální nezaměstnanost z důvodu nesouladu agregátní nabídky práce a agregátní poptávky po práci místní nerovnováha (nízká mobilita, dopravní obslužnost, ) z hlediska regionálního a odvětvového (horníci)

30 Nezaměstnanost 3. cyklická nezaměstnanost přebytek poptávky práce nad nabídkou (nedostatek volných míst) souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky nejsou volná pracovní místa sezónní nezaměstnanost např. v zemědělství, ve stavebnictví, ve školství

31 NEZAMĚSTNANOST Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dopady nezaměstnanosti (ekonomické,, sociáln lní) Okunův zákon Politika zaměstnanosti (pasivní,, aktivní politika)

32 Okunův zákon vyjadřuje vztah mezi tempem růstu HDP a mírou nezaměstnanosti zpoždění reakce míry nezaměstnanosti na růst produktu růst reáln lného HDP převyp evyšující 2 % ročně vede k poklesu míry m nezaměstnanosti pouze o 1 %

33 Phillipsova křivka vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností platí pro KO poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost inflace PC nezaměstnanost

34 Etapy Phillipsovy křivky původní mzdová Phillipsova křivka modifikovaná Phillipsova křivka rozšířená Phillipsova křivka

35 Původní mzdová Phillipsova křivka (PC) vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností SPC Y* SPC krátkodobá Phillipsova křivka u* přirozená nezaměstnanost u* u(%)

36 Modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson, Solow) inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace π π (%) SPC přirozená míra nezaměstnanosti (u* = cca 4%) nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace u* u(%)

37 Rozšířená Phillipsova křivka (Friedman) platí pro DO, i očekávání substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí inflace očekávaná = skutečná inflace π SPC LPC u* u(%)