ÚZEMNÍ PLÁN PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

Transkript

1 Malá Morava ÚZEMNÍ PLÁN PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST březen 2010

2 Objednatel: Obec Malá Morava Olomoucký kraj Pořizovatel: Městský úřad Šumperk Olomoucký kraj Zhotovitel: SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové Vedoucí Projektového střediska: Ing. arch. Alena Koutová ZPRACOVATELSKÝ TÝM Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa Ing. arch. Václav Kout Mgr. Ludmila Hovorková Mgr. Vít Andrejs Mgr. David Šebesta RNDr. František Bárta Ing. Josef Smíšek Leona Svobodová, DiS. Vlastimil Kašpar Vladimír Kraus Bohdana Koptová IKKO, s.r.o., Hradec Králové 2

3 OBSAH I. TEXTOVÁ ČÁST I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. Základní údaje I.A.2. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území I.A.3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje hodnot území I.A.4. Limity využití území I.A.5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území I.B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území I.B.2. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích II. GRAFICKÁ ČÁST II.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II.A.1 Výkres hodnot území 1:5000 II.A.2 Výkres limitů využití území 1:5000 II.A.3 Výkres záměrů na provedení změn v území 1:5000 II.B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II.B.1 Výkres problémů k řešení 1:5000 3

4 I. TEXTOVÁ ČÁST 4

5 OBSAH I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. Základní údaje 6 I.A.1.1. Vymezení řešeného území 6 I.A.1.2. Seznam sledovaných jevů zjištěných v řešeném území 6 I.A.2. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území 10 I.A.2.1. Širší vztahy 10 I.A.2.2. Popis sledovaných jevů zjištěných v řešeném území 13 I.A.3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje hodnot území 47 I.A.3.1. Civilizační hodnoty 47 I.A.3.2. Přírodní hodnoty 47 I.A.3.3. Kulturní hodnoty 48 I.A.4. Limity využití území 52 I.A.5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území 56 I.B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.B.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území 58 I.B.1.1. Vyhodnocení udržitelného rozvoje území 58 I.B Horninové prostředí a geologie 58 I.B Vodní režim 58 I.B Hygiena životního prostředí 59 I.B Ochrana přírody a krajiny 60 I.B Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 60 I.B Veřejná dopravní a technická infrastruktura 61 I.B Sociodemografické podmínky 67 I.B Bydlení 74 I.B Rekreace 78 I.B Hospodářské podmínky 79 I.B.1.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek 82 I.B.2. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích 91 I.B.2.1. v zásadách územního rozvoje 91 I.B.2.2. v územním plánu 91 I.B.2.3. v regulačním plánu 92 5

6 I.A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I.A.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE I.A.1.1. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno katastrálními hranicemi území obce Malá Morava, které tvoří Křivá Voda, Malá Morava, Podlesí-město, Sklené u Malé Moravy, Vlaské, Vojtíškov, Vysoká u Malé Moravy, Vysoký Potok a Zlatý Potok o celkové rozloze ha. I.A.1.2. Seznam sledovaných jevů zjištěných v řešeném území Tabulka z přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. s vyznačením podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území: Řádek číslo Sledovaný jev ÚAP Doplnění 1 zastavěné území 1-2 plochy výroby - 2,5,6,8 3 plochy občanského vybavení 2,5,6,7,8, plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně - - ochranného pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty 1 5,8,17 12 region lidové architektury historicky významná stavba, soubor 1 5,8 14 architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události 1-20 významný vyhlídkový bod 1 5,8,15 21 územní systém ekologické stability 1 2,3,6,8 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou - - 6

7 Řádek číslo Sledovaný jev ÚAP Doplnění 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 evropsky významná lokalita NATURA 2000 ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů - - s národním významem 37 lesy ochranné 1-38 lesy zvláštního určení 1-39 lesy hospodářské 1-40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 1-41 bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody, včetně ochranných pásem 1 2,5,18,19 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod 1 2,19 48 vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice 1 2,19 50 záplavové území 1-51 aktivní zóna záplavového území 1-52 území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně - - ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma 1 5,8,18 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma 1 5,8,18 7

8 Řádek číslo Sledovaný jev ÚAP Doplnění 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně - 5,8,18,22 ochranného pásma 70 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma - 5,8,18,22 71 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma - 5,8 72 elektrická stanice včetně ochranného pásma 1 2,8,12 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma 1 2,8,12 74 technologický objekt zásobování zemním plynem vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem teplovod včetně ochranného pásma elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma 1-83 jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma 1 2,8,13 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 1 2,8,13 93 místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 1 2,8,14 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 1 2,8,14 96 koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 1 8, objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany - 2,5,6,8 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České Republiky - - 8

9 Řádek číslo Sledovaný jev ÚAP Doplnění 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k každého roku zastavitelná plocha jiné záměry - 2,3,5,8 119 další dostupné informace Poznámka: - zjištění neexistence sledovaného jevu vychází z informací poskytnutých pořizovatelem nebo příslušným orgánem státní správy - název zdroje informací pro Doplnění Průzkumů a rozborů je vysvětlen pod příslušným číslem v následující tabulce Číslo zdroje informací Název zdroje informací 1 Územně analytické podklady (ÚAP) pro správní obvod obce s rozšířenou působností Šumperk, Územní plán obce (ÚPO) Malá Morava - koncept Zásady územního rozvoje (ZÚR) Olomouckého kraje, Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), Obec Malá Morava 6 ORP Šumperk 7 Krajský úřad Olomouckého kraje 8 Vlastní průzkumy území 9 Úřad práce Šumperk 10 Český statistický úřad 11 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 12 ČEZ, Distribuce, a.s. 13 Ředitelství silnic a dálnic ČR 14 IDOS 15 mapy KČT 16 Místní program obnovy vesnice Malá Morava 17 Malá Morava Na hranici Moravy a Čech ve dvou pohořích 18 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (PRVK OK) 19 Základní vodohospodářská mapa ČR 20 Povodí Moravy, s.p. 21 Ministerstvo životního prostředí ČR 22 Pasportizace kanalizace obce 23 Povodňový plán obce Poslední podklady pro zpracování doplňujících Průzkumů a rozborů byly poskytnuty ke dni

10 I.A.2. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ I.A.2.1. Širší vztahy ÚAP: Řešené území obce Malá Morava se nachází při západní hranici Olomouckého kraje, ve správním území obce s rozšířenou působností Šumperk (SO ORP Šumperk), jehož tvoří rovněž západní hranici. Řešené území obce Malá Morava se nachází na rozhraní geomorfologických celků Králický Sněžník, vrcholící stejnojmenným vrcholem (1424 m n. m.), a Hanušovická vrchovina, vrcholící Jeřábem (1003 m n. m.). Jedná se o velmi členité území, které lze charakterizovat jako členitou vrchovinu až plochou hornatinu. Geologicky je tvořeno přeměněnými horninami orlicko-kladského krystalinika. Do řešeného území zasahuje NPR Králický Sněžník, EVL Králický Sněžník a Ptačí oblast Králický Sněžník. Zásobování řešeného území elektrickou energií je realizováno v celém rozsahu systémem 22 kv, výkonově zajištěným z TR110/22 kv Hanušovice. V oblasti telekomunikací a radiokomunikací je prostor řešeného území plně vykryt. Spolu s celým SO ORP Šumperk je součástí Politikou územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008) vymezené Specifické oblasti SOB3 Jeseníky-Králický Sněžník. Spolu s okolními obcemi v regionu je členem Místní akční skupiny Horní Pomoraví, která sdružuje celkem 16 obcí za účelem společného postupu při dosahování rozvoje území. Obec Malá Morava leží mimo významnější dopravní tahy, a to na silnici II/312 (Králíky Hanušovice) a na železniční trati č. 025 (Dolní Lipka Hanušovice). Jiné druhy dopravy se v území nevyskytují. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK): Priority územního plánování na území Olomouckého kraje se stanovují s cílem vytvořit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Řešené území obce se nachází mimo vymezené rozvojové oblasti a rozvojové osy ve vymezené specifické oblasti SOB 4 Specifická oblast Jeseníky Králický Sněžník (území obcí s rozšířenou působností Jeseník, Šumperk, Králíky, Rýmařov a Bruntál). V této oblasti se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, které svým významem přesahují území kraje. Je zde třeba podporovat hospodářský rozvoj a sociální soudržnost a vytvářet tak podmínky pro: 10

11 - zlepšení a stabilizaci životní úrovně obyvatel a zlepšení atraktivity území pro investory; - přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení; - zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury a také zlepšení dostupnosti území; - územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu, ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích a i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny; - vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru (zatravňování, pastvinářství); - optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině; - stanovení opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři. Území specifické oblasti Jeseníky v oblasti cestovního ruchu a rekreace je rozděleno na 8 rekreačních krajinných celků a o území obce Malá Morava byl rozšířen rekreační krajinný celek Staré Město. V souladu s principy stanovenými pro rozvoj v jednotlivých RKC se navrhuje řešit dobudování komplexní infrastruktury cestovního ruchu v podrobnější územně plánovací dokumentaci (územní plán) obce. Při jejich zpracování vycházet z těchto doporučení: - rozvoj lůžkových kapacit realizovat v celoročně využitelných ubytovacích zařízeních, která by soustředila další základní, vyšší i specifickou vybavenost a to v rozsahu a struktuře odpovídající významu a obslužné funkci střediska; - uplatňovat prioritu rozvoje hromadné rekreace (především penziony s kapacitou do 50 lůžek); významnou pozici by mělo získat ubytování v soukromí (soukromé byty, prázdninové byty, penziony), omezuje se zde rozvoj individuální rekreace, přírůstek kapacit bude realizován pouze výjimečně a výhradně přeměnou původních venkovských objektů na rekreační chalupy v souladu se ZÚR OK; - při zabezpečení nároků ubytovaných a pasantních návštěvníků se klade důraz na odpovídající rozvoj dalších standardních a specifických zařízení občanské vybavenosti a služeb ve střediscích cestovního ruchu a rekreace, a to především v oblasti stravování, maloobchodu, služeb, sportovně technické vybavenosti a kultury, které by zásadním způsobem povýšily kvalitu rekreačního procesu a atraktivitu území a rozmanitostí nabídky rekreačních činností a služeb, tak, aby přispěly k racionálnějšímu využití území, a to i mimo hlavní turistickou sezónu; - preferovat rozvoj měkké turistiky (tzv. ekoturistiky) ubytování ve venkovských chalupách, pohyb v přírodě vlastní silou (pěšky, na kole, na bezmotorových plavidlech) a další způsoby ekologické přepravy. Žádoucí je postupně dobudovat síť turistických stezek, cyklostezek a zimních běžeckých tratí, tímto způsobem posílit propojení turistických aktivit v jednotlivých obcích a napomoct tak v nich k využití potřebného zázemí. Lze tím do určité míry omezit, resp. zmírnit tlak na budování nových hotelů, penzionů, parkovišť a dalších komunikací uvnitř chráněných a turisticky atraktivních území. Záměry převzaté z platných ÚP VÚC Jeseníky a Olomoucké aglomerace do Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje: 11

12 - vodní hospodářství: rezerva lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod suchý poldr (dotčené katastrální území: Malá Morava, Červený Potok) = V2, rezerva lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod (dotčené katastrální území: Malá Morava, Vlaské) = V5. Poznámka: chybně v ZÚR OK u V5 uveden výčet k.ú. do území k.ú. Malá Morava nezasahuje, naopak zasahuje do k.ú. Vojtíškov. Zásady využití území dotčených ochranou nerostných surovin: Ložisko č název: Sklené u Malé Moravy surovina: SK; odůvodnění, návrh zásad využití objektu: netěženo, neuvažováno s těžbou, objekt částečně dotčen limity ochrany přírody 1c zásady využití objektu upřesní územní plán obce a dále 1f (EIA); poznámka: odlehlost, CHOPAV, Natura 2000 Koncepce ochrany kulturních a civilizačních hodnot: Území obce Malá Morava je zařazeno do kulturní krajiny oblasti Hanušovická vrchovina (dále vymezena v rámci správních sídel Staré Město, Šléglov, Vikantice, Jindřichov, Hanušovice). Oblast je cenná pro jedinečné přírodní scenérie plné dalekých výhledů, které uzavírají mohutné hřbety nejvyšších jesenických vrcholů, pro zástavbu soustředěnou do malebných podhorských osad a pro množství historicky cenných staveb a areálů. Drobné členění krajiny, remízky s původními mezemi, jejich prostorové uspořádání tvoří hodnotný rámec dochované architektury usedlostí, které si ve většině udržely původní ráz, typický pro danou oblast. Původní charakter, materiály, stavební sloh je patrný u mnoha dalších dochovaných společensky významných staveb (kaple, kapličky, boží muka,hřbitovy,hostince,památníky apod.). Krajina je charakteristická rozptýlenou zástavbou, která s krajinnými úpravami vytváří kultivovaný harmonický celek. Koncepce územního systému ekologické stability (ÚSES): Při využití území respektovat návrh nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. B I O C E N T R A Číslo Název Charakter (cílové ekosystémy) Úroveň 64 Raškov mezofilní bučinné nadregionální 358 Králický Sněžník horské regionální 443 Moravský Karlov mezofilní bučinné regionální 479 Kámen mezofilní bučinné regionální B I O K O R I D O R Y Číslo Charakter (cílové ekosystémy) Úroveň K 80 mezofilní bučiná osa nadregionální osa K 84 mezofilní bučiná osa nadregionální osa RK 831 mezofilní bučinné až horské regionální biokoridor RK 832 mezofilní bučinné až horské regionální biokoridor RK 833 mezofilní bučinné až horské regionální biokoridor 12

13 I.A.2.2. Popis sledovaných jevů zjištěných v řešeném území 1 - zastavěné území ÚAP: Zastavěné území je tvořeno zastavěnými územími všech částí obce vymezenými v ÚAP dle Konceptu ÚPO plochy výroby ÚAP: --- Nejvýznamnější ekonomické výrobní subjekty v obci: Název firmy Sídlo podniku Počet zaměstnanců Předmět činnosti Farma Morava, s.r.o. Malá Morava zemědělská výroba Rozhled Morava, spol. s.r.o. Malá Morava 74 2 zemědělská výroba Botpal, s.r.o. Šumperk provozovna Malá Morava 1 5 jatka a výrobna uzenin Hanušovická lesní, a.s. Vlaské 4 35 dřevozpracující podnik Pstruhařství Vysoký Potok Vysoký Potok 4 2 pstruží líheň Ceh Jaroslav Vysoký Potok 4 6 stavební firma Šiko Roman Malá Morava 21 2 stavební firma Šiko Jan Malá Morava 21 1 tesařská výroba Morong Miroslav Vysoký Potok 35 1 tesařská výroba Markovský Roman Malá Morava 95 1 zednické práce Morong Štefan Vysoký Potok 25 2 podlahářské práce Morong Marek Vysoký Potok 25 2 výroba nábytku Zdroj: Obecní úřad Malá Morava V obci svou činnost provozuje 126 podnikatelských subjektů k Podle převažující činnosti se jedná zejména o obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství; stavebnictví; zemědělství, lesnictví, rybolov. Všechny podnikatelské subjekty lze zařadit do kategorie malého a středního podnikání. Nejvýznamnější ekonomické subjekty v obci jsou Hanušovická lesní, a.s. (35 zaměstnanců) a Farma Morava (30 zaměstnanců). Ostatní firmy mají nejvýše 6 zaměstnanců. Velmi silně je zastoupena kategorie pracujících na vlastní účet, tj. firem bez jediného zaměstnance. 13

14 3 - plochy občanského vybavení ÚAP: --- Školství: Mateřská škola Ubytování a stravování: Chalupa Vojtíškov (chalupa,10 lůžek, k dispozici kulečník, stolní fotbal, stolní tenis, bazén a tenisový kurt) Chata U Strašidla (chata, 6 lůžek) Chata Zlatěnka (chata, 20 lůžek) Penzion Zlatý Potok (penzion, 13 lůžek + 4 přistýlky) Severomoravská chata (chata,100 lůžek, k dispozici hřiště, stolní tenis, salonek, gril) Horský hotel Figura (hotel, 45 lůžek, k dispozici bazén, fitcentrum, sauna, solárium, bar) TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ: lyžařský areál Severomoravská chata cyklotrasa Velikost sídla i funkce ve struktuře osídlení ovlivňuje také stávající skladbu i rozsah občanského vybavení a služeb. Doplnění rozboru situace v oboru občanského vybavení je popsán v následujícím textu: VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA: Správa a řízení: v obci: Obecní úřad Hasičská zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů Podlesí dojížďka: Pošta, spořitelna - Hanušovice Matrika - Hanušovice Finanční úřad - Šumperk Stavební úřad - Hanušovice Katastrální úřad - Šumperk Policie ČR, obvodní oddělení - Šumperk Hasičská zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů (kategorie JPO II) Hanušovice Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje Šumperk Objekty civilní ochrany - Šumperk Školství: v obci: dojížďka: Mateřská škola - pro děti ve věku 3-6 let Základní škola ročník - Hanušovice Základní umělecká škola - Šumperk Víceleté gymnázium - Šumperk Střední a učňovské školy - studenti dojíždějí převážně do Šumperka, Olomouce a Králík Vyšší a vysoké školy - studenti dojíždějí do Olomouce 14

15 Zdravotní péče: dojížďka: Praktický lékař pro dospělé - Hanušovice Praktický lékař pro děti a mladistvé - Hanušovice Stomatologická ordinace - Hanušovice Poliklinika, ordinace specializovaných lékařů - Šumperk, Hanušovice Nemocnice, pohotovostní služba - Oblastní nemocnice Šumperk, Fakultní nemocnice Olomouc Sídlo rychlé záchranné pomoci (RZP) - Šumperk Letecká záchranná služba - Olomouc Hlavním nedostatkem, dle dotazníku vyplněného obecním úřadem, je velmi dlouhá dojezdová doba pro příjezd rychlé záchranné pomoci a také špatná dostupnost ordinací nejen praktických lékařů, ale i specializovaných ordinací lékařů (Hanušovice, Králíky, Šumperk). Sociální péče: v obci nejsou k dispozici žádná zařízení poskytující sociální péči peněžní sociální dávky vypláceny Městským úřadem Hanušovice Kultura: Veřejná knihovna - v místních částech Malá Morava a Podlesí Kulturní dům - v místní části Malá Morava Hřbitov - v místních částech Malá Morava, Podlesí, Vojtíškov Kostel Nanebevzetí Panny Marie v místní části Malá Morava, kostel sv. Máří Magdalény v místní části Podlesí, kostel v místní části Vojtíškov, 2 kaple Nejsvětější Trojice v místních částech Vysoká a Vysoký Potok Za dalšími kulturními zařízeními (např. divadlo, kino aj.) dojíždí občané např. do Hanušovic, Králík, Šumperka nebo Olomouce. Spolková činnost: Sbor dobrovolných hasičů Podlesí Myslivecké sdružení Horal Malá Morava Myslivecké sdružení Pod Jeřábem Podlesí Spolek chatařů Vysoká i Malé Moravy TJ Sokol Malá Morava Alienteam.cz - klub pro trávení volného času Činnost spolků v obci se významně podílí na sounáležitosti obyvatel s daným územím, přispívá ke zvýšení vzdělanosti, nabízí širokou škálu volnočasových a sportovních aktivit atd. Obecní úřad jako jednu z hlavních priorit pro rozvoj obce uvedl i podporu rozvoje kulturního a společenského života v obci. I společenský život je v obci velmi důležitý a přispívá k sounáležitosti obyvatel, jejich vzdělání, odpočinku a relaxaci. KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ: Služby: Obchod se smíšeným zbožím, 3x - v místních částech Malá Morava, Podlesí a Vojtíškov Dalšími podnikatelskými subjekty jsou z oborového hlediska: dřevovýroba, stavební řemesla, tesařská výroba, výroba uzenin, pstruhařství, zemědělství. Nabídka služeb v obci není dostačující. Za dalšími službami a nákupními možnostmi jsou občané nuceni dojíždět především do okolních měst Králíky, Hanušovice a Šumperk. 15

16 Spádovým centrem s vyšší nabídkou nákupních možností, služeb a finančních služeb jsou města Hanušovice a Šumperk. Ubytování a stravování: Penzion Sport Vojtíškov (90 lůžek, k dispozici: sportovní areál, venkovní bazén, 2 velké ohniště s posezením a grilem, vlastní lyžařský vlek a sjezdová trať, hospůdka, jídelna, vinárna) Penzion Zlatý Potok, Malá Morava (90 lůžek, k dispozici: venkovní gril, bazén, tenisový kurt, vlastní osvětlená sjezdovka, možnost rybaření, pěších výletů a výletů na kole a také možnost vyjížděk na koni) Penzion Tones, Podlesí (2 prostorné apartmány, k dispozici: bar, sauna, společenská místnost) Horská chata, Vojtíškov (6+1 lůžko, plně vybavená) Severomoravská chata, Podlesí (k dispozici také: vlastní lyžařský areál, restaurace) Penzion Zámeček, Malá Morava - Vlaské (23 lůžek, k dispozici: domácí kuchyně, turistické vycházky, cykloturistické trasy, možnost rybolovu v pstruhových vodách) Horská chata - Vysoká (10 lůžek, k dispozici: krytý bazén, sauna, vybavená kuchyň, společenská místnost) Rybářská bašta, Malá Morava - Vysoký Potok (10 lůžek, restaurace s rybími specialitami, možnost chytání ryb na udici, k dispozici: dětské hřiště s prolézačkami) Penzion Arivaranch, Podlesí (10 lůžek, k dispozici: vybavená kuchyň, možnost vyjížděk na koni) Medová chaloupka, Malá Morava - Vysoká (8 lůžek, plně vybavená) TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ: Hřiště (2x obecní, 1x Alienteam Malá Morava, 1x TJ Sokol Malá Morava) Sportovní areál - u Penzionu Sport v místní části Vojtíškov (8 hřišť - 3 kurty na volejbal, tenisový kurt, 2 fotbalová hřiště na malou kopanou, tréninkový kurt - antuka - na volejbal, nohejbal, basketbal, tréninkový kurt - písek) Sjezdová trať s vlekem (areál Severomoravská chata, u Penzionu Zlatý Potok a u Penzionu Sport Vojtíškov Lyžařské běžecké tratě Možnost rybolovu v pstruhových vodách Možnost vyjížděk na koni Turistická trasa a cyklostezky Obec postrádá víceúčelové sportoviště pro trávení volného času a pro další sportovní a společenské aktivity. Za dalšími zařízeními pro rekreační vyžití, tělovýchovu a sport vyjíždějí obyvatelé obce do okolních obcí či do větších center osídlení - např. do Hanušovic, Velkých Losin, Šumperku aj. 4 - plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ÚAP: --- Tento typ ploch se nachází v části obce Podlesí (do roku 1945 městečko Krumperky). V části území je nutná asanace, v části (prostor náměstí) se nachází řada dosud nevyužívaných objektů. 16

17 8 - nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ÚAP: V obci je 10 nemovitých kulturních památek zapsaných do Seznamu nemovitých kulturních památek: - kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha Panny Marie Immaculaty - v místní části Podlesí: kostel sv.máří Magdalény, sloup se sousoším Mariánský sloup, fara, měšťanský dům čp v místní části Vlaské: socha Panny Marie Immaculaty, socha sv. Jana Nepomuckého - v místní části Vysoká: kaple Nejsvětější Trojice - v místní části Vysoký Potok: kaple Nejsvětějsí Trojice V textové části ÚAP je chybně uveden jako nemovitá kulturní památka zapsaná do Seznamu nemovitých kulturních památek měšťanský dům čp. 65. V následující tabulce jsou podrobně popsány nemovité kulturní památky na území obce, které jsou zapsány do Seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Obec Malá Morava Část obce Malá Morava Obec s rozšířenou působností Číslo rejstříku ÚSKP Šumperk 16456/ Malá Malá Šumperk 20580/8- Morava Morava 1018 Malá Podlesí Šumperk 29497/8- Morava 1086 Malá Podlesí Šumperk 33413/8- Morava 1087 Malá Morava Malá Morava Malá Morava Malá Morava Malá Morava Památka kostel Nanebevzetí P. Marie socha P. Marie Immaculaty kostel sv. Máří Magdalény sloup se sousoším - Mariánský sloup Čp. Ulice, náměstí /umístění Podlesí Šumperk fara 1 u kostela sv. Máří Magdalény Vlaské Šumperk socha Panny Marie Immaculaty Vlaské Šumperk socha sv. Jana Nepomuckého Vysoká Šumperk 14045/ Vysoký Potok Šumperk 29979/ kaple Nejsvětější Trojice kaple při cestě do Hanušovic vpravo u silnice Podlesí Malá Morava západní část obce střed obce, u místní komunikace vpravo od silnice Památkou od:

18 11 - urbanistické hodnoty ÚAP: V obci je touto hodnotou vojenská památka srub a pás objektů pevnostního opevnění při severozápadní části řešeného území. Vojenská památka v obci Malá Morava je Pěchotní srub KS 5, tento srub je přístupný pouze z obce Dolní Morava, bylo by dobré zvážit možnost propojení turistickou, případně cyklistickou stezkou z obce Malá Morava. Významnou urbanistickou hodnotou je založení části Podlesí (bývalé městečko Krumperky) na pravidelném půdoryse historicky významná stavba, soubor ÚAP: Dle údajů uvedených v územně analytických podkladech jsou na území obce tyto historicky významné stavby: vojenský bunkr a rodiště otce hudebního skladatele Franze Schuberta. Historicky významnou stavbou je v obci také budova staré radnice v části Podlesí architektonicky cenná stavba, soubor ÚAP: K těmto stavbám v obci patří: - 6 památníků padlým, I. sv. válka ( tyto památníky se nacházejí v místních částech Vojtíškov, Sklené, Malá Morava, Podlesí, Vlaské a Vysoká u Malé Moravy) - budova MŠ, stará budova - radnice - kašna - fara - kaple - socha Panny Marie - budova bývalé školy - požární zbrojnice, stará budova Na území obce jsou dále zemědělské kamenné stavby - terasy, valy v okolí Malé Moravy, Skleného a Vojtíškova z 18. století. 18

19 16 - území s archeologickými nálezy ÚAP: --- Dle předaných podkladů jsou na území obce území s archeologickými nálezy (k.ú. Malá Morava, k. ú. Vojtíškov) místo významné události ÚAP: Dle údajů uvedených v ÚAP jsou na území obce 3 místa významných událostí: kaplička Svaté Trojice (poutní místo, místní část Vysoký Potok), historické náměstí (místní část Podlesí) a kaplička Nejsvětější Trojice (poutní místo, místní část Vysoká) významný vyhlídkový bod ÚAP: Dle údajů uvedených v ÚAP jsou na území obce 2 významné vyhlídkové body, oba se nacházejí u Severomoravské chaty (vyhlídka a rozhledna). Řešené území obce Malá Morava je velmi členité a bohaté na místa a návrší se zajímavým výhledem do kraje, na okolní horské masívy Králického Sněžníku, Orlických a Rychlebských hor, Hanušovické vrchoviny a Hrubého Jeseníku. Z těchto míst je možno vyzdvihnout vyhlídku u Severomoravské chaty územní systém ekologické stability ÚAP: V řešeném území je vymezen nadregionální a regionální ÚSES. V řešeném území byla kostra ekologické stability vymezena v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje, a to pro nadregionální a regionální úroveň. Místní systém ekologické stability je zpracován v generelu místního územního systému ekologické stability. Takto vymezené kostry územního systému ekologické stability budou pro zpracování územního plánu. Na severním okraji k.ú. Sklené, v prostoru Souš (1224 m), Velká Šindelná, Tetřeví hora (1251 m), Chlum (1119 m), je regionální biocentrum 358 Králický Sněžník, v místech, kde je stávající zvláště chráněné území přírody NPR Kralický Sněžník. 19

20 Z tohoto území vychází nadregionální biokoridor 84, který je veden po hřebeni Sviní hory (1074 m) na vrch Kámen (829 m), kde je situováno další regionální biocentrum 479 Kámen. Odtud sestupuje trasa biokoridoru do údolí řeky Moravy, vyhýbá se zastavěnému území Malé Moravy a pokračuje na druhém svahu údolí přes k.ú. Zlatý Potok na vrch Jeřáb (1003 m). V ochranném pásmu tohoto nadregionálního biokoridoru je kromě k.ú. Křivá Voda a části k.ú. Vojtíškov celé správní území obce Malá Morava. Na vrchu Sviní hora navazuje na tento NRBK 84 směrem jihovýchodním navrhovaný regionální biokoridor 833. Na jihovýchodním konci navazuje RBK 833 na stávající nadregionální biocentrum 64 Raškov, které se dotýká správního území obce Malá Morava na jeho jihovýchodním okraji. V tomto prostoru z NRBC 64 vychází regionální biokoridor 832. Na jižním okraji k.ú. v místě prameniště Březné navazuje RBK 832 na regionální biocentrum 443 Moravský Karlov. Na západní straně je RBC 443 propojeno s NRBK 84 regionálním biokoridorem 831. Prvky nadregionálního ÚSES 1. Nadregionální biokoridor NRBK 84 k.ú. Sklené, Malá Morava, Velký Potok, Zlatý Potok funkční Dominantní dřevinou je smrk, místy provázaný modřínem a jedlí. Z listnatých dřevin je nejvíce zastoupený buk s klenem, ojediněle jilm horský. Z hlediska typologického jsou hospodářské lesy zařazeny do vegetačního stupně s převažujícími trofickými řadami A, AB a B. Na osu nadregionálního biokoridoru navazují regionální a lokální biokoridory s hospodářskými porosty se shodnou typologickou klasifikací. 2. Nadregionální biokoridor NRBK 80 k.ú. Vysoký Potok funkční Dominantní dřevinou je smrk prostoupený původními dřevinami, tj. bukem a jedlí, místy i klenem. Jde převážně o ekologickou řadu A a B. 3. Nadregionální biocentrum NRBC 64 Raškov k.ú. Podlesí-město, Křivá Voda funkční Zasahuje do západního okraje řešeného území s dominantní dřevinou smrkem, který je doplněný porosty bučin. Cílovým ekosystémem jsou v tomto NRBC mezofilní bučiny. Prvky regionálního ÚSES 1. Biocentrum RBC 479 Kámen k.ú. Malá Morava funkční STG: 5A3, 5AB3, 5BC3, 6A2, 6BC3, rozloha 48 ha, kultura: les Ekotop: Lesní porosty na bývalé zemědělské půdě převážně s JV, J a JZ expozicí s nejvyšším vrcholem Kámen (829 m n.m.) Biota: Nekvalitní smrkové porosty různých věkových kategorií, místy prostoupené listnatými dřevinami, tvořené bukem, klenem, břízou a jehličnatými dřevinami modřínem a jedlí. Typologicky byly lesní porosty zařazeny do svěží, kyselé, chudé a bohaté jedlové bučiny, kyselé, chudé, vlhké a skeletové bučiny. 20

21 Návrh opatření: Předčasová obnova nekvalitních porostů s převodem na jedlové bučiny. 2. Regionální biocentrum RBC 358 Králický Sněžník k.ú. Sklené u Malé Moravy funkční Biocentrum je tvořeno převážně druhotnými smrkovými porosty zčásti tvořené horskými smrčinami se zbytky horských bučin. 3. Regionální biocentrum RBK 443 Moravský Karlov k.ú. Zlatý Potok funkční Biocentrum zasahuje do východní části řešeného území. Je tvořeno převážně hospodářskými smrkovými porosty se zbytky bukových porostů. Cílovým ekosystémem jsou v tomto RBC mezofilní bučiny. 4. Regionální biokoridor RBK 832 k.ú. Vysoký potok, Polesí funkční Obdobné typologické a ekologické zařazení a hospodářské porosty jako u NRBK. 5. Regionální biokoridor RBK 833 k.ú. Vojtíškov, Vlaské, Sklené funkční Obdobné typologické a ekologické zařazení a hospodářské porosty jako u NRBK. 6. Regionální biokoridor RBK 831 k.ú. Malá Morava, Zlatý Potok funkční Obdobné typologické a ekologické zařazení a hospodářské porosty jako u NRBK. Lokální ÚSES Výčet jednotlivých prvků lokálního systému ekologické stability: 1. Biocentrum LBC 1 Sviní hora k.ú. Sklené funkční STG: 5A3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop: Střední až příkrý kamenitý a balvanitý jihozápadní svah v rozmezí nadmořských výšek m. Na rule ranker s písčitohlinitou půdou, balvanitou, mírně vlhkou a kyselou. 2. Biocentrum LBC 2 U Johanesa k.ú. Sklené funkční STG: 6A3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Střední západní svah v rozmezí nadmořských výšek m, v horní části svah přechází v plošinu. Na rule oligotrofní horská hnědozem podzolovaná s písčitohlinitou až štěrkovitou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a kyselou půdou. 21

22 3. Biocentrum LBC 3 U sedmi cest k.ú. Sklené funkční STG: 6A3, rozloha 4,5 ha, kultura: les Ekotop: Střední část prudkého svahu v rozmezí nadmořských výšek m. Na rule humusový podzol s písčitohlinitou, štěrkovitou a kamenitou půdou, čerstvě vlhkou a kyselou. 4. Biocentrum LBC 4 Souš k.ú. Sklené funkční STG: 7A3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Východní svah v rozmezí nadmořských výšek m. Na rule humusový podzol s půdou hlinitopísčitou, štěrkopískovou, středně hlubokou a kyselou. 5. Biocentrum LBC 5 Na močálech k.ú. Sklené funkční STG: 7A3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Východní až jihovýchodní svah v rozmezí nadmořských výšek m. Na rule humusový podzol s půdou hlinitopísčitou, štěrkovitou, středně hlubokou a kyselou. 6. Biocentrum LBC 6 Podbělka k.ú. Sklené funkční STG: 7A3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Jižní svah v rozmezí nadmořských výšek m. Na rule humusový podzol s půdou hlinitopísčitou, štěrkovitou, středně hlubokou a kyselou. 7. Biocentrum LBC 7 Milíř k.ú. Sklené, Velká Morava funkční rozloha 5 ha Lokální biocentrum je převzato LÚSES Velká Morava, okres Ústí nad Orlicí, kde bylo popsáno pod číslem LB26. Poznámka: toto biocentrum není v grafické části znázorněno, protože v tomto prostoru je navrženo regionální biocentrum RBC Biocentrum LBC 8 Velká Šindelná k.ú. Sklené funkční STG: 6A3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop: Střední svah s jižní expozicí v rozmezí nadmořských výšek m. Na rule humusový podzol s půdou písčitohlinitou, štěrkovitou a kamenitou, čerstvě vlhkou a kyselou. 9. Biocentrum LBC 9 U zatáčky k.ú. Chrastice funkční STG: 5BC3, rozloha 4,5 ha, kultura: les 10. Biocentrum LBC 10 Sklené k.ú. Sklené funkční 22

23 STG: 5A3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Střední až příkrý kamenitý západní svah v rozmezí nadmořských výšek m. Na rule trouchový ranker s písčitohlinitou půdou, kamenitou, mělkou, mírně vlhkou a kyselou. 11. Biocentrum LBC 17 K Velké Moravě k.ú. Malá Morava funkční STG: 5BC4, rozloha 4,5 ha, kultura: les a louka Ekotop: Biocentrum leží na plošině s přilehlým JV mírným svahem v nadmořské výšce m. Převažujícím půdním typem je oligomezotrofní podzolová hnědozem se surovým humusem a aciditou středně až silně kyselou. Půda je hlinitopísčitá, středně hluboká a čerstvě vlhká. 12. Biocentrum LBC 16 Strýčkův les k.ú. Malá Morava funkční STG: 5AB3, rozloha 4 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na mírném až středním svahu s JZ expozicí v nadmořské výšce m. Půdním typem je oligomezotrofní hnědozem, moder, acidita slabě kyselá, půda je písčitohlinitá až štěrkovitá, místy kamenitá až balvanitá, středně hluboká, čerstvě vlhká a drobivá. 13. Biocentrum LBC 15 Malá Morava k.ú. Malá Morava funkční STG: 5AB3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na středním až prudkém svahu s JZ expozicí včetně aluvia v nadmořské výšce m. Půdním typem je oligomezotrofní hnědozem, moder, acidita slabě kyselá, půda je písčitohlinitá až štěrkovitá, místy kamenitá až balvanitá, středně hluboká, čerstvě vlhká a drobivá. 14. Biocentrum LBC 14 Rybníček k.ú. Zlatý Potok funkční STG: 4BC4, rozloha 4,5 ha, kultura: louka, potok a rybník Ekotop a biota: Na mírně svažité louce a pastvině úžlabina s potokem a rybníčkem je nepravidelně lemována převážně středně vyspělými až vyspělými jedinci olše lepkavé, olše šedé, vrby křehké, vrby jívy, vrby ušaté, jasanu, osiky, na sušších místech bříza, smrk, jeřáb, bez černý a růže šípková. Podél potoka a zvláště u rybníčku vlhkomilné, pobřežní a bažinaté rostliny včetně rákosin. 15. Biocentrum LBC 13 Na pramenech k.ú. Zlatý Potok funkční STG: 5BC4, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost v ploché úžlabině se S expozicí v nadmořské výšce m. Vodou obohacená úžlabina s oglejenou mezotrofní hnědozemí, hnědým glejem, mullovým moderem a neutrální aciditou. Půda je hlinitopísčitá až jílovitá, středně hluboká, vlhká a vazká. 16. Biocentrum LBC 12 Na mokrém k.ú. Vysoký Potok 23

24 funkční STG: 5A3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na mírném až středním svahu s J expozicí v nadmořské výšce m. Na rule podzolová hnědozem se surovým moderem a kyselou aciditou. Půda je písčitohlinitá až kamenitá, středně hluboká, čerstvě vlhká a drobivá. 17. Biocentrum LBC 11 Jeřáb k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 6A3, rozloha 4,5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na plochém hřebenu a mírném svahu s JV expozicí v nadmořské výšce m. Půdním typem je humusový podzol se surovým humusem a kyselou aciditou. Půda je hlinitopísčitá až štěrková, středně hluboká, čerstvě vlhká a kyprá. 18. Biocentrum LBC 10 Nad Františkovou chatou k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 6A3, rozloha 4 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na středním svahu s J expozicí v nadmořské výšce m. Půdním typem je humusový podzol se surovým humusem a kyselou aciditou. Půda je hlinitopísčitá až štěrková, středně hluboká, čerstvě vlhká a kyprá. 19. Biocentrum LBC 9 Pod Pohořelcem k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5A3, rozloha 4,5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na prudším svahu se SZ expozicí v nadmořské výšce m. Na rule podzolovaná hnědozem s písčitohlinitou až kamenitou půdou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a kyselou. 20. Biocentrum LBC 7 Na Raškovské cestě k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5AB3, rozloha 4 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na mírném až středním svahu se S-SZ expozicí v nadmořské výšce m. Na rule oligomezotrofní horská hnědozem s písčitohlinitou až středně štěrkovitou půdou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a středně kyselou. 21. Biocentrum LBC 6 U Jana k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5A3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na úzké plošině přecházející v mírný svah s V expozicí v nadmořské výšce m. Na rule podzolovaná hnědozem s písčitohlinitou až hlinitopísčitou a zčásti štěrkovitou půdou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a středně kyselou. 22. Biocentrum LBC 5 Březná k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5AB3, rozloha 4,5 ha, kultura: les 24

25 Ekotop: Hospodářský porost na mírném až středním svahu se západní expozicí v rozmezí nadmořských výšek m. Na rule oligomezotrofní hnědozem s písčitohlinitou až štěrkovitou půdou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a slabě kyselou. 23. Biocentrum LBC 4 Pod Bulharem k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5AB3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na mírném až středním svahu se západní expozicí v rozmezí nadmořských výšek m. Na rule oligomezotrofní hnědozem s písčitohlinitou až štěrkovitou půdou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a slabě kyselou. 24. Biocentrum LBC 3 Bouda k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5AB3, rozloha 5 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na středně prudkém svahu s JV expozicí v nadmořské výšce m. Původním typem je oligomezotrofní horská hnědozem s půdou písčitohlinitou, slabě až středně štěrkovitou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a středně kyselou. 25. Biocentrum LBC 2 Boudka k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5AB3, rozloha 4 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost v horní části mírného až středního svahu s JV expozicí v nadmořské výšce m. Původním typem je oligomezotrofní horská hnědozem s písčitohlinitou půdou, slabě až středně štěrkovitou, středně hlubokou, čerstvě vlhkou a středně kyselou. 26. Biocentrum LBC 1 Kamenec k.ú. Vysoký Potok funkční STG: 5BC3, rozloha 3 ha, kultura: les Ekotop: Hospodářský porost na prudším svahu s JV expozicí v nadmořské výšce m. Na rule nevyvinutá mezotrofní hnědozem s kamenitou až balvanovitou půdou, písčitohlinitou, mělkou až středně hlubokou, čerstvě vlhkou a slabě kyselou. 27. Biocentrum LBC 8 Pod Lysinou k.ú. Podlesí - město funkční STG: 5AB3, rozloha 4 ha, kultura: les 28. Biocentrum LBC 1 Vlaské k.ú. Žleb funkční STG: 4B3, rozloha 3,5 ha, kultura: les 29. Biocentrum LBC 2 Zelený potok k.ú. Žleb funkční STG: 4B3, rozloha 3,5 ha, kultura: les 25

26 30. Biocentrum LBC 3 Žďár k.ú. Vojtíškov funkční STG: 4B3, rozloha 3,5 ha, kultura: les Ekotop a biota: Kvalitní smíšená kmenovina tvořená smrkem 75, bukem 20 a jedlí 5, v západní a východní části ohryzem poškozená smrková tyčovina. 31. Biocentrum LBC 4 k.ú. Vojtíškov, Žleb, Vysoká funkční STG: 4B3, rozloha 4 ha, kultura: les Ekotop a biota: Dospělá smrková kmenovina s příměsí modřínu, buku, klenu, místy nízké zmlazení buku, ve střední části smíšená smrková mlazina až tyčkovina. 32. Biocentrum LBC 5 Vojtíškov k.ú. Vojtíškov funkční STG: 5B3, 5AB3, rozloha 9 ha, kultura: louka s mezemi porostlými dřevinami Ekotop a biota: Na svažité louce meze vedené převážně po vrstevnicích jsou porostlé středně vzrostlými jedinci klenu, jasanu, vtroušeně javor mléč, střemcha, bříza, osika, jeřáb, vrba popelavá, bez černý, růže šípková a maliník. 33. Biocentrum LBC 6 U Valbeřic k.ú. Vojtíškov funkční STG: 5AB3, rozloha 37 ha, kultura: louka prostoupená dřevinami na mezích, kamenitých ostrůvcích Ekotop a biota: Svažitá louka nepravidelně prostoupená kratšími nebo delšími mezemi a kamenitými ostrůvky porostlými mladšími až středně vzrostlými dřevinami, z nichž se výrazně uplatňuje osika, klen a jasan, vtroušeně bříza, jeřáb, střemcha, bez černý, vrba popelavá, ojediněle buk, třešeň a hrušeň, na zamokřeném místě vrba ušatá. Maloplošně jsou zastoupeny lesíky s obdobnou strukturou dřevin. 34. Biocentrum LBC 7 U silnice k.ú. Vlaské, Vojtíškov funkční/nefunkční STG: 5AB3, rozloha 4,5 ha, kultura: les Ekotop a biota: Jednotlivě smíšená tvárná kmenovina s příměsí jedle, modřínu, borovice a buku, v jižní části rozvrácená kalamitou. 35. Biocentrum LBC 33 k.ú. Zlatý potok funkční 36. Lokální biokoridory LBK 1, LBK 2, LBK 3, LBK 4, LBK 27 funkční 26

27 23 - významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou ÚAP: --- Z významných krajinných prvků chráněných zákonem se v území vyskytují lesy, vodní toky a plochy, které jsou popsány samostatně národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma ÚAP: Do severozápadní části řešeného území zasahuje Národní přírodní rezervace (NPR) Králický Sněžník. NPR o celkové rozloze 1694,67 ha zahrnuje centrální a vrcholovou část masívu s přirozenými porosty, vysokohorské hole a rašeliniště. Nachází se na hranicích Pardubického kraje (SO ORP Králíky) a Olomouckého kraje (SO ORP Šumperk). NPR Králický Sněžník vyhlášena vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR ze dne Předmětem ochrany NPR je komplex unikátních rostlinných společenstev tohoto pohoří, která se zachovala roztroušeně v porostech druhotných smrčin. Jsou to zejména zbytky přirozených horských bučin a suťových javořin, rašelinišť, pramenišť, subalpinských a alpinských luk v nejvyšších vrcholových částech. Pozoruhodné jsou krasové jevy v ložisku vápenců (tropický kras, jeskyně, ponory, vyvěračky) a balvanitá koryta Moravy a dalších vodních toků. Fragmenty horských smrčin v posledních dvaceti letech téměř zcela podlehly vlivu emisí. Jedná se o území v nadmořské výšce m památný strom včetně ochranného pásma ÚAP: V řešeném území obce Malá Morava je registrováno 6 památných stromů nebo jejich skupin. Jsou to lípy malolisté Lípa na Podlesí a Lípa u Křivé Vody, lípy velkolisté Lípa v Podlesí a Lípa u Vojtíškova a dále skupiny lip Lípy ve Vysokém Potoce a Lípy v Křivé Vodě. V řešeném správním území obce Malá Morava je registrováno celkem 6 stromů nebo jejich skupin jako památné. Je to v k.ú. Podlesí-město jednak lípa obecná označovaná jako Lípa na Podlesí, vysoká 35 m, o obvodu kmene 548 cm, na p.č Dále je to lípa velkolistá označovaná jako Lípa v Podlesí, vysoká 17 m, o obvodu kmene 477 cm, u kostela, u vchodu na hřbitov, na p.č. 161/2. V k.ú. Křivá Voda je to jednak lípa malolistá, označovaná jako Lípa u Křivé Vody, vysoká 23 m, o obvodu kmene 503 cm, severně od kóty 585 cm, na p.č. 25. Dále jsou to 2 lípy velkolisté označované jako Lípy v Křivé Vodě, jižně od kravína, na p.č. 188/2. V k.ú. Vojtíškov je to lípa velkolistá označovaná jako Lípa u Vojtíškova vysoká 25 m, o obvodu kmene 445 cm, východně od kóty 602, u bývalého polesí, na p.č V k.ú. 27

28 Vysoký Potok jsou to 2 lípy velkolisté označované jako Lípy ve Vysokém Potoce, u domu č.p. 26 poblíž silnice do Malé Moravy, č.p NATURA 2000 evropsky významná lokalita ÚAP: S NPR Králický Sněžník se z velké části kryje Evropsky významná lokalita (EVL) Králický Sněžník, zasahující rovněž do severozápadní části řešeného území. EVL o celkové rozloze 1726,3 ha zahrnuje aktivní vrchoviště, rašelinný les, alpínská a boreální vřesoviště, jeskyně nepřístupné veřejnosti, silikátové alpínské a boreální trávníky, silikátové sutě horského až niválního stupně. Nachází se na hranicích Pardubického kraje (SO ORP Králíky) a Olomouckého kraje (SO ORP Šumperk) EVL Králický Sněžník byla vyhlášena nařízením vlády ČR 132/2005 Sb. ze dne Převážná část území Králického Sněžníku je tvořena lesními porosty. Horské třtinové smrčiny (cca od 1100 m n. m.) zaujímají široký pás ve východní polovině a okrajový pás na severu a severovýchodě ve vrcholových partiích vybíhajících hřebenů. Uprostřed pásu ve východní polovině lokality jsou maloplošně zastoupeny rašelinné a podmáčené smrčiny (na zamokřených stanovištích v horních částech údolí - převážně v okolí vrcholů Souš, Podbělka, Tetřeví hora, Milíř, Sušina a Černá Kupa) a dále fragmenty horských papradkových smrčin, které jsou nejvíce vyvinuty na vnitřním okraji pásu smrčin na východě. Po okrajích tohoto pásu jsou mozaikovitě vytvořené různě velké paseky s podrostem původního lesa. Téměř celou západní polovinu a značný pás na východním okraji tvoří porosty lesních kultur s nepůvodními jehličnatými dřevinami v mozaice s přírodními biotopy. Hlavně v západní polovině lokality jsou v kulturních smrčinách mozaikovitě zastoupeny fragmenty původních acidofilních bučin. Údolní jasanovo-olšové luhy jsou zastoupeny pouze liniově na dně zaříznutých údolí při vodních tocích (Morava, Malá Morava, Prudký potok). Na členitých svazích jsou také místy zachovány fragmenty suťových lesů. Květnaté bučiny jsou vyvinuty minimálně, často v mozaice s dalšími biotopy (zejména v okolí "Mramorového lomu" při ústí Kamenitého potoka). Alpínské bezlesí je vyvinuto ve vrcholové partii Králického Sněžníku. Tvoří jej maloplošné fragmenty vyfoukávaných a zapojených alpinských trávníků, subalpínské brusnicové vegetace a v lavinové dráze subalpínské kapradinové nivy. Významné zastoupení má acidofilní vegetace alpínských skal a drolin (vrcholové partie Králického Sněžníku, Vlaštovčí skály - droliny, skály a skalky, suťová pole). Lokalita je velmi bohatá na prameniště. Nejhojněji jsou zastoupena lesní prameniště bez tvorby pěnovců (převážně jižní, jihozápadní a jihovýchodní svahy jižní poloviny území, jihozápadní svahy Králického Sněžníku), méně luční prameniště bez tvorby pěnovců a na jediném místě (pramen Moravy) subalpínské prameniště. Velmi cenná jsou otevřená vrchoviště a vrchovištní šlenky vázané zejména na srážky bohatý tzv. Mokrý hřbet. Luční společenstva jsou zastoupena fragmentárně v údolí toku Moravy v jižní části území (obec Velká Morava). Jedná se o mezofilní ovsíkové louky přecházející na zamokřených místech v blízkosti toku do vlhkých pcháčových luk nebo devětsilových lemů horských potoků (které jsou místně zastoupeny i při ostatních tocích, často v mozaice). Tok Moravy má přírodě blízký charakter (přirozené koryto, bez makrofytní vegetace). V roce 2005 byl na území EVL v oblasti u vodopádu Na Strašidlech nalezen evropsky významný mech z přílohy II Směrnice o stanovištích šikoušek zelený. 28