Hardwarová realizace Petriho sítí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hardwarová realizace Petriho sítí"

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra počítačů Bakalářská práce Hardwarová realizace Petriho sítí Petr Soukup Vedoucí práce: doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Studijní program: Elektrotechnika a informatika, strukturovaný, Bakalářský Obor: Výpočetní technika 7. ledna 2011

2 ii

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat doc. Ing. Haně Kubátové, CSc. za cenné rady a připomínky při tvorbě této práce. iii

4 iv

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu 60 zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Havlíčkově Brodě dne 7. ledna 2011 v

6 vi

7 Abstract This bachelor thesis contains a proposal and implement and the implementation of the model of Petri nets to FPGA. Design model is created and simulation using the program HPSim. The resulting model is divided into component and converted into VHDL. The platform for system design is used Xilinx ISE WebPack The result is the visualization into the FPGA Spartan 3E. Abstrakt Tato práce obsahuje návrh a implementaci modelu Petriho sítě do hradlového pole FPGA. Návrh modelu je vytvořen v programu HPSim a provedena simulace správné funkce. Výsledný model je rozdělen na komponenty a převeden do jazyka VHDL. Jako vývojová platforma je použit návrhový systém Xilinx ISE WebPack Výsledkem práce je visualizace modelu do přípravku Spartan 3E. vii

8 viii

9 Obsah 1. Úvod Popis problému, specifikace cíle Popis řešeného problému Cíl práce Analýza a návrh řešení P/T Petriho sítě Testovací a inhibiční hrany Návrh Petriho sítě pomocí programu HPSim Popis křižovatky v programu HPSim Řízení semaforů Křižovatka Popis simulace Realizace Popis programovacího jazyka VHDL Základní struktura realizovaného modelu Popis jednotlivých komponent Místo ( Place ) Přechod ( Transition ) Propojení místa a přechodu Testovací hrany Inhibiční hrany Vjezd automobilů do křižovatky Výjez automobilů z křižovatky Omezení kapacity místa na jeden token Řídící část křižovatky Realizace řídící části křižovatky Systém semaforů Křižovatka Zobrazení průjezdu automobilů a zobrazení semaforů Timer Připojení Timeru ke komponentám Zobrazení textu na LCD displeji Závěr Literatura Přílohy...35 ix

10 7.1. Úvod do Petriho sítí Modelování diskrétních systémů Petriho sítěmi Struktura P/T Petriho sítí Incidenční funkce Incidenční matice Vlastnosti Petriho sítí Ohraničená síť Živá síť Reverzibilní síť Konzervativní síť Matematické definice Petriho sítí Popis hardwaru pro realizaci Základní architektura obvodu FPGA Obsah přiloženého CD...51 x

11 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr Popis značení v Petriho sítích...5 Obr Odpálení přechodu v Petriho síti s ohodnocenými hranami...6 Obr. 3.3 Model připojovacího pruhu...7 Obr. 3.4 Kompletní model křižovatky...9 Obr Řídící část semaforu...10 Obr Křižovatka a očíslování semaforů...11 Obr Část modelu křižovatky...12 Obr Token prošel přechodem T2 a nachází se v místě P Obr Aktuální stav simulace v křižovatce, přes zeleně označené přechody již token prošel...13 Obr Blokové schema realizovaného modelu...15 Obr Schematické znázornění místa...16 Obr Schematické znázornění přechodu...16 Obr Implementace místa a přechodu, odpálením dojde k vyresetování příslušných míst modelu...17 Obr Implementace testovací hrany...18 Obr Implementace inhibiční hrany vložením invertoru...18 Obr Implementace vjezdu automobilu do křižovatky...19 Obr Implementace výjezdu automobilů z křižovatky...19 Obr Implementace omezení kapacity...19 Obr Část řizení s výstupní testovací hranou...20 Obr Simulace řídícího okruhu...21 Obr Simulace semaforů...22 Obr Testovací hrany ze semaforu...22 Obr Základní rozvržení směrů křižovatky...23 Obr Více přechodů do jednoho místa...24 Obr Simulace celé křižovatky...25 Obr LED diody přípravku a jejich implementace...26 Obr Časování...26 Obr Průběh simulace komponenty Timer...27 Obr Propojení komponenty Timer a Place...27 xi

12 Obr Simulace průběhu s použitím signálu SIG...28 Obr Schéma křižovatky s komponentou Timer...28 Obr Blokové schema LCD driveru...29 Obr Umístění textu v paměti RAM...30 Obr LCD display s textem...30 Obr Distribuce stavu na parcialní stavy...36 Obr Odpálení přechodu Petriho sítí...36 Obr P/T Petriho síť...38 Obr Základní popis desky Spartan 3E...46 Obr Typická struktura obvodu FPGA...46 Obr Struktura konfigurovatelného bloku...46 Obr Základní architektura přípravku Spartan 3E...49 xii

13 Kapitola 1- Úvod 1. Úvod Oblast Petriho sítí se nejčastěji uplatňuje při návrhu, modelování a analýze distribuovaných systémů. Jako příklad si můžeme uvést telekomunikační systémy, automatizované průmyslové systémy, databázové systémy. Použití modelovacích schopností Petriho sítí má důležitý význam v této práci, neboťpři vytváření modelu můžu provést analýzu funkčnosti ještě před vlastním reálným návrhem. Reálný návrh je vlastně převod částí Petriho sítě do jazyka VHDL a vytvoření funkčního celku z těchto komponent. 1

14 Kapitola 1- Úvod 2

15 Kapitola 2 Popis problému, specifikace cíle 2. Popis problému, specifikace cíle 2.1. Popis řešeného problému Petriho sítě představují návrh a modelování určité problematiky na teoretické bázi. Stěžejní částí této práce je hardwarová realizace, což znamená převedení prvků Petriho sítě do jazyka VHDL a jejich implementace do hradlového pole přípravku Spartan 3E. Jako vhodný model jsem si zvolil křižovatku se semafory a řídícím okruhem. Pro vlastní návrh jsem zvolil grafický editor HPSim, který umožňuje rychle a intuitivně navrhnout vybraný model. Výsledkem je návržený systém, skládající se z míst, přechodů, testovacích a inhibičních hran. Pro hardwarovou implementaci jsem použil vývojové prostředí Xilinx ISE WebPack 10.1., ve kterém provedu vytvoření projektu s klíčovými komponenty Petriho sítě, převedenými do jazyka VHDL. Výsledný návrh odsimuluji v programu ModelSim pro kontrolu správné funkčnosti a nahraji do hradlového pole zkušebního přípravku Spartan 3E. 2.2 Cíl práce Cílem této práce je: 1. provést návrh křžovatky pomocí Petriho sítí a) v programu HPSim provést návrh křižovatky b) otestovat funkčnost, provést simulaci 2. provést převod do jazyka VHDL a realizace do základní desky přípravku Spartan 3E a) pomocí Xilinx ISE WebPack provést návrh a odladění projektu b) naprogramování do přípravku Spartan 3E a konečná visualizace projektu 3

16 Kapitola 2 Popis Problému, specifikace cíle 4

17 Kapitola 3 Analýza a návrh řešení 3. Analýza a návrh řešení Kapitola obsahuje základní seznámení s problematikou Petriho sítí. Jelikož rozsah Petriho sítí přesahuje rámec této kapitoly, uvedu zde základní popis. Podrobnější vysvětlení a popis Petriho sítí jsem odsunul do přílohy bakalářské práce. Před realizací provedu návrh modelu pomocí programu HPSim, kde si ověřím správnou funkčnost modelu a otestuji průběh simulace. Návrh řešení spočívá v realizaci komponent v jazyku VHDL na bázi Petriho sítí. Z těchto komponent je potom složen výsledný model křižovatky P/T Petriho sítě Místo dlouhé teorie jsem zvolil popis Petriho sítí pomocí obr. 3.1., na kterém vidíme část křižovatky nakreslenou pomocí P/T Petriho sítí ( Place/Transition Petri Nets ). Obsahuje místa, přechody, orientované, testovací a inhibiční hrany, použité v této práci. Obr Popis značení v Petriho sítích 5

18 Kapitola 3 Analýza a návrh řešení Dále bych chtěl zmínit, že každá orientovaná hrana sítě je udána svoji vahou, kterou charakterizuje přirozené číslo, určující její násobnost. Tím, že odpálíme přechod, tak z místa odebereme tolik tokenů, kolik je hodnota hrany, která spojuje toto místo s přechodem. Následující místo obrží stejný počet tokenů podle hodnoty příslušné hrany. Hrana, která není v grafu sítě explicitně ohodnocena, má váhu jedna. Blíže nám to charakterizuje obr Každé místo v sítí můžeme určit počátečním značením, které charakterizuje počtem tokenů v tomto místě. Obr Odpálení přechodu v Petriho sítí s ohodnocnými hranami. Obrázek (a) znázorňuje stav před odpálením, obrázek (b) po odpálení [6] Značení místa může být neomezené, tj. může nabývat libovolné celočíselné hodnoty nebo může být omezeno kapacitou místa. To je dáno celým kladným číslem udávajícím maximální možný počet značek v daném místě. Kapacitní omezení se využívá při modelování situací, kdy chceme vyloučit přeplnění např. vyrovnávací paměti nebo délky fronty. V takovém případě je pravidlo pro provedení přechodu doplněno o podmínku na značení výstupních míst přechodu. Přechod může být proveden, jestliže nebude překročena kapacita jeho některého výstupního místa. [6] Testovací a inhibiční hrany Testovací hranu používáme pro vstupní podmínky a to v případě, že pro odpal přechodu testovaná podmínka musí být splněna. Důležitá věc je ta, že odpalem přechodu se platnost podmínky nezmění. Počet tokenů se v místě spojeném s přechodem testovací hranou nezmění. V grafické reperezentaci jí označujeme čárkovanou čarou. Testovací hrana může být také jako obyčejná hrana ohodnocená. Pro to, aby byl přechod v aktuálním značení aktivní, je nutné, aby počet tokenů v místě byl alespoň roven hodnotě testovací hrany. [6] Použití testovacích hran nepředstavuje žádné rozšíření simulačních schopností Petriho sítí, ani žádné větší zjednodušení, protože testovací hranu můžeme nahradit přidáním hrany s opačnou orientací. Výhodou jejich použití je jen o něco přehlednější grafická repezentace. [6] Inhibiční hrana ( Inhibitor ) je dodatečná speciální podmínka přechodu reprezentovaná 6

19 Kapitola 3 Analýza a návrh řešení dodatečnou vstupní hranou přechodu. Je-li místo spojeno s přechodem inhibitorem, pak je přechod aktivní jen pokud bude ve vstupním místě méně tokenů než je ohodnocení inhibitoru. V grafické reprezentaci ho znázorňujeme jako vstupní hrany, zakončené kolečkem. Inhibiční hrana směřuje výhradně od míst k přechodům. Počet tokenů se v místě spojeném s přechodem inhibitorem nezmění. Modelovací síla Petriho sítí s inhibičními hranami je stejná jako modelovací síla Turingových strojů1. [6] Na obr vidíme zjednodušený model připojovacího pruhu na dálnici, hlavní silnice je vstup A, připojovací pruh vstup B. Vozidla ze vstupu B mohou vjet do místa pripoj jen v případě, že bude na hlavní silnici ( místo P1 ) volno, tzn, místo P1 bude bez tokenu. To nám právě zajišťuje inhibiční hrana mezi místem P1 a přechodem T2. [6] Obr. 3.3 Model připojovacího pruhu [6] 1 Turingův stroj ( Turing machine ) navrhl anglický matematik Alan M. Turing v roce 1936 jako abstraktní model číslicového počítače. Turingův stroj je podobný konečnému automatu, ale má k dispozici nekonečně velkou paměť díky niž je schopen namodelovat jakýkoliv výpočet ( Churchova teze ). Přestože Churchovu tezi nikdy nebude možné dokázat, je všeobecně považována za platnou. 7

20 Kapitola 3 Analýza a návrh řešení 3.2. Návrh Petriho sítě pomocí programu HPSim Pro návrh křižovatky pomocí Petriho sítí byl využit program HPSim [10]. Je to německý grafický editor se základními simulačními schopnostmi pro tvorbu P/T Petriho sítí. HPSim slouží pro návrh a simulaci Petriho sítí v grafické podobě. Po vytvoření modelu můžeme spustit simulaci a to buď v průběžném režimu nebo krokovém režimu. Práce s programem je intuitivní, provedeme výběr místa a přechodu, umístíme je na kreslící plochu a provádíme jejich propojení pomocí hran určených směrem Popis křižovatky v programu HPSim Pro popis křižovatky v programu HPSim jsem vycházel z návrhu křižovatky podle [2]. Pro simulaci a analýzu byl vytvořen model, který se skládá z řídící části, která generuje jednotlivé světelné fáze, systému semaforů pro řízení a dále samotného modelu křižovatky, představujícího jednotlivá místa do kterých se mohou auta během svého průjezdu dostat. Křižovatkou budou projíždět automobily, to je v tomto programu realizováno přechody a místy. Vjezd do křižovatky představuje místo s nastavenou kapacitou místa, což nám značí počet aut na simulační cyklus. Výjezd automobilů z křižovatky je realizován také místem, taky kapacitně omezených, ve kterých síť končí a nikam dále už nevede. Dále jsou zde pro každý hlaní směr čtyřramenné křižovatky semafory, které povolují nebo zakazují průjezd automobilů v jednotlivých směrech na klíčových přechodech. Do modelu je potřeba vložit značky jako počáteční stav sítě. Značky ( tokeny ) jsou umístěné v místě P0 řídícího okruhu, ve žlutých barvách všech semaforů a na pozicích vjezdu automobilů do křižovatky. Na následujícím obrázku vidíme kompletní model křižovatky, tokeny jsou zobrazeny jako černá tečka. 8

21 Kapitola 3 Analýza a návrh řešení Obr. 3.4 Kompletní model křižovatky 9

22 Kapitola 3 Analýza a návrh řešení Řízení semaforů Pro řízení semaforu je čas nahrazen přechody a stavy jdoucími za sebou, poněvadž P/T Petriho sítě nejsou schopny vyjádřit pojem čas. Řízení semaforu obsahuje přechody mezi čtyřmi stavy. První stav, jdoucí z místa P0 ve formě testovací hrany povoluje provedení přechodu T23, kterým se provede přepnutí fází na semaforech v křižovatce na zelenou pro semafory č. 2 a č. 4 a červenou pro semafory č.1 a č.3. Tímto je umožněn volný průjezd automobilů ve směru sever-jih a jih-sever. V druhé fázi řízení jde testovací hrana z místa P9 do přechodu T25, po jeho odpálení se přepnou všechny semafory na žlutou barvu. V další fázi z místa P11 jde testovací hrana do přechodu T24, po jeho odpálení se přepnou semafory č. 1 a č. 3 na zelenou barvu a semafory č.2 a č.4 na červenou. Tímto je umožněn průjezd automobilů ze směrů východ-západ a západ-východ. Konečně po dosažení poslední fáze z místa P13 testovací hranou do přechodu T22 po odpálení se provede opět přepnutí všech semaforů na žlutou barvu. Tento cyklus se potom dále neustále opakuje. Obr Řídící část semaforu Křižovatka Značky v každém místě křižovatky představují auta, které projíždějí daným směrem. Vstupní místa vjezdu automobilů do křižovatky ( P35, P78, P46, P81, P49, P75, P56, P72 ) jsou nastavena na kapacitu 20 aut. Výstupní místa výjezdu automobilů z křižovatky jsou kapacitně omezena na 100. Průjezd aut křižovatkou je možný v přímém směru a odbočením doprava. Bezpečnost průjezdu aut je zajištěna tím, že jsou všechny místa ( vyjma výše jmenovaných ) kapacitně omezena na 1, což znamená, že v jednom místě může být maximálně jeden automobil. 10

23 Kapitola 3 Analýza a návrh řešení Obr Křižovatka a očíslování semaforů Na obr vidíme jednu část křižovatky, která se nám opakuje čtyřikrát a na které si popíšeme její funkci. Automobil se po vjezdu do křižovatky dostane do místa P47, ze kterého po odpálení přechodu T58 odbočuje doprava a druhým pruhem do místa P77, ze kterého po odpálení přechodu T48 pokračuje rovně.toto nám je umožněno navíc za předpokladu, že svítí zelená světla na semaforu č.4, tzn. testovacími hranami, jdoucímí do těchto zmíněných přechodů. Navíc v místech P61 a P62 nesmí být auto, toto nám zajišťují inhibiční hrany, vedené z těchto míst do přechodů T48 a T58. Auto jedoucí ze směru západ-východ z místa P61 do místa P38, odpálením přechodu T41, tak mají přednost před automobily v místě P47 a P77, protože inhibiční hrany, které jdou z místa P61 do přechodů T63, T58 provedení těchto přechodů zakazují. Navíc tento průjezd je umožněn signálem červené na semaforu č.4 pro auta jedoucí z jihu. 11

24 Kapitola 3 Analýza a návrh řešení Obr Část modelu křižovatky Popis simulace Vlastní simulaci navrženého modelu spustíme tak, že v menu na liště zvolíme "Simulation" a vybereme "Sim Mode". Automaticky se nám otevře okno s o stavu naší sítě během simulace. Okno zavřeme a na liště se nám zobrazí ikony pro spuštění simulačního programu a to buď v automatickém nebo krokovém módu. Tím se začnou pohybovat jednotlivé tokeny mezi jednotlivými místy sítě a mi si můžeme zkontrolovat korektnost průběhu simulace. Rychlost průběhu simulace lze korigovat posuvníkem v horní části lišty. Aktuální průchod tokenu přechodem se nám zvýrazní zelenou barvou. Ukázky simulace vidíme na obr a obr Obr Token prošel přechodem T2 a nachází se v místě P3 12

25 Kapitola 3 Analýza a návrh řešení Obr Aktuální stav simulace v křižovatce, přes zeleně označené přechody již token prošel 13

26 Kapitola 3 Analýza a návrh řešení 14

27 Kapitola 4 - Realizace 4. Realizace 4.1. Popis programovacího jazyka VHDL Jako programovací jazyk byl zvolen jazyk VHDL. Zkratka znamená Very High Speed Intergrated Circuits Hardware Description Language a je to jazyk vysoké úrovně navržený speciálně pro účely popisu návrhu a simulace velmi rozsáhlých číslicových obvodů a systémů. Jedná se tedy o jazyk pro popis hardware. Výhodou tohoto jazyka jsou jeho bohaté vyjadřovací schopnosti a nezávislost číslicového systému popsaného jazykem VHDL na cílové technologie jeho realizace nebo výroby. Vytvořený kód v tomto jazyce ještě navíc prochází syntézou, jejichž výsledkem bude zapojení z hradel a klopných obvodů [15]. Jazyk VHDL byl vyvinut v osmdesátých letech na popud US. Ministerstva Obrany a v roce 1987 bylo ustanoveno jako IEEE 1076 standard. V roce 1994 byl tento standard rozšířen a dnes jako IEEE standard , označovaný také jako VHDL VHDL je stále dále vyvíjeno s pracovním značením VHDL 200x [17] Základní struktura realizovaného modelu Zjednodušené blokové schéma realizovaného systému vidíme na obr.4.1. Celý návrhu systému je možno rozdělit na řídící okruh, vlastní síť se systémem semaforů a výstup na LED diody a LCD display. Obr Blokové schema realizovaného modelu 15

28 Kapitola 4 - Realizace 4.3. Popis jednotlivých komponent Celý systém řízení křižovatky se skládá z několika klíčových komponent. Předně je třeba uvést komponenty vycházející z principu fungování Petriho sítí a jejich převodu do VHDL. Při popisu jednotlivých komponent jsem vycházel z bakalářské práce podle [1] Místo ( Place ) Pro implementaci místa použijeme klopný obvod typu D, který obsahuje vstup hodinového signálu a resetovací vstup. Princip činnosti je takový, že máme na vstupu D log 1 ( příchozí token ), po příchodu náběžné hrany hodin signalu clock dojde k přesunu log 1 na výstup Q ( odchod tokenu ). V rámci implementace této práce není nutné implementovat do tohoto obvodu pomocný čítač tokenů, protože příjde a odejde vždy jeden token. Omezení kapacity místa bude znázorněno později. Více tokenů v jednom místě by znamenalo kolizi automobilů. V návrhu se také nachází speciální typ místa, v němž je na počátku token. Implementováno pomocí automatu, jehož počátečním stavem je jednička. Jakmile token odejde z místa, přejde automat do následujícího stavu, fungujícího jako klasické místo. Obr Schematické znázornění místa Přechod ( Transition ) K vytvoření přechodu stačí hradlo AND. Podle principu logického součinu platí, že aby se na výstupu objevila log 1 ( došlo k odpálení přechodu ), musí být log 1 na všech jeho vstupech. Implementačně jsou vstupem tohoto hradla všechny výstupní hrany všech vstupních míst přechodu. Obr Schematické znázornění přechodu 16

29 Kapitola 4 - Realizace Prostým pospojováním těchto dvou prvků nám síť samozřejmě fungovat nebude. Pro korektní funkci musíme provést drobné úpravy. V první řadě musí být vytvořena zpětná vazba z přechodu zpět do místa, aby místo vědělo, jestli token odešel přes přechod. Hodnota log 1 musí zůstat v místě do doby, než dojde k odpálení přechodu Na vstupu místa musí být předřazeno hradlo OR, které má funkci udržování log 1 do doby, než dojde k odpálení přechodu. Výstup z přechodu ( hradlo AND ) jde do dalších míst a navíc je použit k resetu všech vstupních míst daného přechodu, což nám zaručí, že po odpálení přechou dojde k vyresetování daného místa Propojení místa a přechodu Obr Implementace místa a přechodu, odpálením dojde k vyresetování příslušných míst modelu Testovací hrany Rozšířením modelovacích schopností Petriho sítí jsou testovací a inhibiční hrany. Testovací hrana nám určuje vstupní podmínku pro splnění přechodu. Co se týče samotné implementace těchto hran, tak v modelu zajišťují splnění klíčových přechodů pro vjezd automobilů do křižovatky a jsou směrovány od světel semaforu k těmto přechodům. Důležitým poznatkem je, že tyto hrany neodebírají token ( neresetují místo ). Implementačně to znamená, že resetovací vstup konkrétního místa není zapojen. Orientační ukázku zapojení můžeme vidět na obr

30 Kapitola 4 - Realizace Obr Implementace testovací hrany Inhibiční hrany Implmentace inhibiční hrany v modelu se provede negací signálu, což můžeme znázornit vložením invertoru mezi místo a přechod. Pokud je v tomto místě log 1 značící token, tak přes invertor se k přechodu dostane log 0, což neumožní hradlu AND provedení ( odpálení ) přechodu. Obr Implementace inhibiční hrany vložením invertoru Model Petriho sítě představuje křižovatku, musíme proto také vyřešit vjezd a výjezd automobilů. K tomuto jsou imlementovány dvě komponenty. Jedna zajišťuje vjezd automobilů do křižovatky, druhá výjez automobilů z křižovatky ven. 18

31 Kapitola 4 - Realizace Vjezd automobilů do křižovatky Vstupní místo vjezdu automobilů do křižovatky je implementováno tak, že na vstup místa je neustále připojena log 1 a nedochází k resetování místa. To nám zajišťuje, že automobily přijíždí neustále. V simulačním programu HPSim je tato situace vyřešena jednoduše kapacitním omezením místa. Obr Implementace vjezdu automobilu do křižovatky Výjez automobilů z křižovatky Výjezd je koncipován tak, že resetovací signál je trvale připojen na nulu, tzn. jakmile dorazí token ( příjezd auta ), tak se automaticky smaže. Tímto se implementuje výjezd automobilů z křižovatky. Obr Implementace výjezdu automobilů z křižovatky Omezení kapacity místa na jeden token Výstup místa je propojen s přechodem ( hradlo AND ) před vstupem tohoto místa a je znegován. Tímto nemůže dojít k odpálení jeho vstupního přechodu a nasunutí dalšího tokenu do tohoto místa. Obr Implementace omezení kapacity 19

32 Kapitola 4 - Realizace 4.4. Řídící část křižovatky Řídící část je realizována jako posloupnost míst a přechodů jdoucí za sebou. Vstupem této komponenty je pouze hodinový signál.výstupy komponenty jsou testovací hrany vycházející z předem daných míst a jdoucí do klíčových přechodů T23, T25, T24 a T22. Tyto přechody pak signál dále rozvádějí do míst označených jako barvy semaforu. Z přechodu T23 ( první fáze ) nám výstupní hrany směřují do semaforu a zajišťují rozsvícení zelených a červených světel. Semafor č.2 jako zelená, do semaforu č.3 jako červená, do semaforu č.1 jako červená a do semaforu č.4 jako zelená. Vždy jsou volné směry proti sobě a zbylé dva mají červenou. Z přechodu T25 (druhá fáze ) jdou signály na žlutá světla všech semaforů. Z přechodu T24 ( třetí fáze ) dochází k přepínání semaforů tak, že kde původně byla zelená, tak tam je červená a naopak. Z přechodu T22 ( čtvrtá fáze ) se semafory přepínají na žlutou barvu. Takhle se to opakuje celé dokola jako nekonečná smyčka. Vyplnění jednotlivých fází místy a přechody nám zaručí určitou časovou prodlevu. Časová prodleva tímto způsobem je samozřejmně možná pouze v simulaci. Při realizaci do přípravku je nutné implementovat komponentu, která nám zaruční zpomalený průchod přes místa a přechody Realizace řídící části křižovatky V programu Xilinx ISE vytvořena komponenta řízení, která se skládá z klíčových komponent Place ( místo ), Transition ( přechod ) a Start_Place ( počáteční pozice s tokenem místo P0). Výstupy z této entity jsou čtyři signály F1, F2, F3, F4, které jdou do přechodů T23, T25, T24, T22. Hrany mezi místy a přechody jsou označeny pomocnými signály H, pomocí kterých namapujeme spojení řídícího okruhu. S realizací této komponenty jsem nezaznamenal vážnější problém. Obr Část řizení s výstupní testovací hranou Pro otestování správné funkce řídícího systému byl k VHDL souboru vytvořen testbench 20

33 Kapitola 4 - Realizace soubor. Vstupem je hodinový signál t_clk a výstupem jsou výstupní signály z řízení t_f1, t_f2, t_f3, t_f4. Korektní výsledek simulace můžeme vidět na obr Obr Simulace řídícího okruhu 4.5. Systém semaforů V křižovatce jsou instalovány čtyři semafory, které umožňují průjezd vozidel všemi dovolenými směry. V programu Xilinx je vytvořena komponenta semafor, kde společně s komponentou řízení má hlavní funkci pro řízení celé křižovatky. V této komponentě jsou implementovány signály Z1,C1,Z2,C2,Z3,C3,Z4,C4, které slouží jako výstupní signály ze semaforu pro umožnění nebo zakázání průjezdu automobilů v křižovatce. Semafory jsou vlastně další místa v křižovatce, pomocí nichž a určených přechodů se rozvádí signály zelené a červené barvy ve formě testovacích hran na klíčové přechody v křižovatce. Pří realizaci nebyl zaznamenán vážnější problém. Správná funkčnost je opět ověřena pomocí programu ModelSim, kde průběhy signálů vidíme na obr Vstupem je hodinový signál a výstupem jsou červené a zelené signály čtyř semaforů: t_z1 zelená ze semaforu 1, t_c1 -červená ze semaforu 1, t_z2 zelená ze semaforu 2, t_c2 -červená ze semaforu 2, t_z3 zelená ze semaforu 3, t_c3 -červená ze semaforu 3, t_z4 zelená ze semaforu 4,t_c4 -červená ze semaforu 4. V prvním cyklu vidíme volný průjezd ze směrů východ-západ a západ-východ ( t_z1 a t_z3 v log1 ) a stop pro směry sever-jih a jih-sever ( t_c2 a t_c4 v log1 ) 21

34 Kapitola 4 - Realizace Obr Simulace semaforů Na obr vidíme signál červené do přechodu T63 a signál zelené do přechodů T48 a T58. Obr Testovací hrany ze semaforu 4.6. Křižovatka Průjezd křižovatkou je v každém směru povolen přímo a doprava. Schematicky je to znázorněno na obr Vstupní místa křižovatky nám simulují vjezd automobilů, což je implementováno tak, že je neustále na vstupu log 1 a reset není zapojen. Tímto dosáhneme toho, že auta přijíždí 22

35 Kapitola 4 - Realizace neustále. Na konci každé části křižovatky jsou konečná místa, simulující odjezd automobilů. Implementováno tak, že výstup je připojen na reset a s každým výstupem se provede resetování příslušného místa. Obr Základní rozvržení směrů křižovatky V celém modelu křižovatky není jenom přímé propojení míst a přechodů. Vzhledem k různým a křížícím se jízdních směrů dochází k situacím, kdy nelze jednoduše provést mapování, je třeba použít drobných úprav. Zde si vypíšeme a znázorníme určité situace v systému křižovatky. Jedna ze situací je ta, kdy se více jízdních pruhů schází v jeden. Na obr jdou do místa P55 výstupy ze tří přechodů T64, T30 a T59. Provedeme mapování místa P55 s tím, že jako vstupní signál bude označení vstupu I_P55, do kterého nasměrujeme výstupy z těchto přechodů s použitím logické funkce OR. I_P55 <= O_T59 or O_T30 or O_T64 or O_T67 23

36 Kapitola 4 - Realizace Obr Více přechodů do jednoho místa Dále na obr vidíme, že do přechodu T59 vstupují inhibiční hrany z míst P63 a P64 a také signál zelené barvy od semaforu č.1. Tedy průjezd křižovatkou ze směru vychod-vpravo bude možný za předpokladu, že z jihu nebudou v místech P63 a P64 žádná vozidla a na semaforu bude zelená barva. Opět výpis pomocí logických funkcí NOT a AND. I_T59 <= O_P37 and (not O_P55) and (not O_P63) and (not O_P64) and O_Z1; Na obr z programu ModelSim můžeme vidět celý průběh simulace křižovatky. Jsou zde výstupy směrů průjezdu křižovatkou a signály zelené barvy pro všechny směry. Simulace nám ukazuje dva průjezdy křižovatkou. 24

37 Kapitola 4 - Realizace Obr Simulace celé křižovatky Průjezd automobilu ze směru sever a jih, rovně a doprava Zelená barva na semaforech ve směru sever-jih a jih-sever 4.7. Zobrazení průjezdu automobilů a zobrazení semaforů Dlouho jsem přemýšlel, jak implementovat do přípravku zobrazení průjezdu automobilů křižovatkou a zobrazení semaforů. Vyřešil jsem to tak, že jsem si zvolil kontrolní přechody a z těch vyvedu signál na LED diody. Pro směr západ-východ to je přechod T50, pro směr východ-západ to je přechod T51, pro směr jih-sever to je T52 a pro směr sever-jih to je T53. Na přípravku Spartan 3E, kde je celkem 8 LED diod, budou pro toto zobrazení vyhrazeny 4 zelené LED diody přípravku pro čtyři přímé směry v křižovatce, jsou označeny LED_JR, LED_SR, LED_VR, LED_ZR.Zbylé čtyři zelené LED diody jsou pro zobrazení zelených světel na semaforu pro příslušný směr jízdy, označených LED_Z1, LED_Z2, LED_Z3,LED_Z4. Zapojení těchto LED diod přípravku je provedeno ve ucf soubor, kterým se výstupní signály namapuje přímo na piny přípravku Spartan 3E. Myslím si, že takto provedená visualizace je plně dostačující. Více diod na přpravku není k dispozici, navíc nějaké zapojení tak, aby jedna dioda měla více zobrazovacích funkcí by působilo hodně nepřehledně. 25

38 Kapitola 4 - Realizace Obr LED diody přípravku a jejich implementace Timer Aby bylo možné na přípravku korektně zobrazit visualizaci projektu, je nutné realizovat komponentu, která provede na základě vstupního hodinového signálu výstupní povolovací signál SIG, kterým s pomocí hlavního kmitočtu bude použit k řízení. Komponenta funguje tak, že je v ní implementován čítač, který na základě hodinového signálu provádí čítání až do určité nastavené hodnoty. Až této hodnoty dosáhne, provede se nastavení signálu SIG na log 1 a zároveň se provede vynulování čítače a čítá se znovu. Přípravek Spartan 3E má kmitočet 50 Mhz, což znamená periodu 20ns. Použil jsem 25-ti bitový čítač s nastaveným čítáním do hodnoty , tím vychází takt signalu SIG na 0.5s. Důležité je, že se pro řízení bude používat stále signál CLK, výstup z komponenty Timer bude fungovat jako povolovací signál, aby byla zaručena synchronnost návrhu. Obr Časování 26

39 Kapitola 4 - Realizace Výsledek simulace vidíme na obr. 4.19, kde clk je hodinový signál a v určité fázi je signál sig v log 1. Pro účely simulace jsem použil 4-bitový čítač, aby nebyl problém se zobrazením simulace, protože by se musel nastavit dlouhý časový rozsah. Obr Průběh simulace komponenty Timer Připojení Timeru ke komponentám Napřed jsem implementoval signal SIG do komponenty místa ( place ), který bude spolu s hlavním hodinovým signálem zajišťovat korekní průběh. Na obr můžeme vidět propojení komponenty Place s komponentou Timer. Obr Propojení komponenty Timer a Place Komponenta Place reaguje jak na hodinový signál CLK, tak na signál SIG. Je-li doměnka správná, můžeme vidět na následující simulaci, kde jsem nasimuloval dva funkční stavy místa. 27

40 Kapitola 4 - Realizace Obr Simulace průběhu s použitím signálu SIG Na vstupu obvodu je token (log1), na výstupu se objeví až při příchodu signálu SIG1 Na vystupu je log 0 při současném signálu reset a SIG1 Signal SIG jsem implementoval do projektu, nejprve do komponenty Place, kde podle simulace byl průběh signálu v pořádku. Potom jsem provedl mapování komponenty do návrhu a rozvod signál SIG do všech komponent návrhu tak, aby společně s hodinovým signálem CLK zajišťoval korektní průběh časování. Avšak složitost modelu křižovatky mi zatím v tomto okamžiku nedovolila korektní dokončení a simulaci. Na obr můžeme vidět orientační blokové schéma křižovatky s komponentou timer. Obr Schéma křižovatky s komponentou timer 28

41 Kapitola 4 - Realizace 4.8. Zobrazení textu na LCD displeji Při realizaci této kapitoly jsem vycházel z [8]. Zobrazovací jednotka přípravku Spartan 3E je LCD display pod označením Sitronix ST7066U, který zobrazuje znaky ve dvou řadách po šestnácti znacích. V tomto projektu bude sloužit k zobrazování požadovaných informací pro jednotlivé směry jízdy automobilu. Bude probíhat zobrazení textu: car north free volný vjezd automobilů ze severu, car south free volný vjezd automobilů z jihu, car west free - volný vjezd automobilů ze západu, car east free - volný vjezd automobilů z východu. Obr Blokové schema LCD driveru [8] Popis signálů: OPER požadovaná operace LCD_E - read write enable pulse, na ostatních vstupech platná data a display je může začít zpracovávat LCD_RS - register select, příkaz nebo znak LCD_RW - read write, nastavení LCD do režimu čtení zápis RDY - display připraven ASCII - kód znaku pozice kurzoru VLD - potvrzení vstupních signálů Komponenty LCD driveru: conf_drv.vhd - slouží ke konfiguraci LCD displeje, tzn. nastavení pozice kurzoru, automatický posun atd. lcd_init_drv.vhd - slouží k inicializaci displeje, zajišťuje automat, nutný průběh inicializační 29

42 Kapitola 4 - Realizace sekvence dle manualu pro Spartan 3E [21] conv8to4.vhd konfigurační komponenta pro přenos dat, 8b příkaz je rozložen na dva 4b přenosy rozložené do 1 µs. time_drv.vhd slouží pro správné časování kvůli rychlosti LCD displeje, zajišťuje automat lcd_text zobrazení samotného textu, uloženého v blokové paměti Samotné zobrazení využívá blokovou paměť BlockRam. Pro Spartan 3E jsem vybral jako nejvhodnější RAMB16_S9 bez využití paritního bitu, kde číslo 9 specifikuje datovou šířku prvního a druhého portu o velikosti 9 bitů. Paměť je synchronní. Kód je uložen v paměti a jeho výpis se provádí pomocí čítače. Realizovaná komponenta používá blokovou paměť pro uložení textu, který se bude zobrazovat na LCD displeji. Tento text je uložen v blokové paměti fromou ASCII znaků v hexadecimálním tvaru. Implementaci v paměti vidíme na obr Obr Umístění textu v paměti RAM Výpis znaku z blokové paměti provádí automat. Automat přečte adresu a provede výpis ascii textu, instrukce konce textu je označena FF. Tato komponenta ještě není implementována do křižovatky, funguje samostatně s výpisem prvního textu.na obr vidíme výsledný text zobrazený na LCD. Obr LCD display s textem 30

43 Kapitola 5 - Závěr 5. Závěr Podle vytyčených cílů na začátku této práce se mi podařilo provést návrh modelu v programu HPSim. Výsledkem je systém křižovatky se semafory a řídícím okruhem, který byl úspěšně odsimulován. Dále jsem realizoval převod jednotlivých komponent Petriho sítě do jazyka VHDL. V návrhovém systému Xilinx ISE jsem založil projekt křižovatky, kde jsem provedl spojení jednotlivých komponent v jeden funkční celek, provedl výstupy na LED diody a naprogramoval do přípravku Spartan 3E. Dále jsem realizoval LCD driver pro zobrazování informací o stavu sítě, avšak tato komponenta ještě není implementována do systému křižovatky, funguje pouze samostaně se zobrazením prvního uloženého textu. Pro výslednou visualizaci je potřeba zpomalit běh aplikace, aby bylo možno sledovat výstupy na LED diody v reálném čase. Navrhl jsem způsob, jak realizovat zpomalení, a to pomocí komponenty Timer. Úspěšně se mi ji podařilo odsimulovat a realizovat samostatně, ve spojení s kompletním návrhem křižovatky ještě plně funkční není. Jako další pokračování této práce bych viděl doladění projektu s touto komponentou, provedení simulace a odzkoušení funkčnosti na přípravku Spartan 3E. Pro zpracování této bakalářské práce jsem nastudoval část oblasti Petriho sítí, programovací jazyk VHDL, práci s návrhovým systémem Xilinx ISE a dokumentací k přípravku Spartan 3E. Díky této práci jsem měl možnost se seznámit se zajímavým a obsáhlým tématem hardwarové realizace Petriho sítí. 31

44 Kapitola 5 - Závěr 32

45 Kapitola 6 - Literatura 6. Literatura [1] Jaroslav Fibinger: Implementace modelu křižovatky v hradlovém poli, Bakalářská práce ČVUT 2009 [2] Oleksandr Snopkov: Formalizace návrhového procesu s využitím Petriho sítí, Bakalářská práce ČVUT 2007 [3] Comtel - Katedra telekomunikační techniky ČVUT [4] Uživatelský manuál přípravku Spartan 3E [5] Češka, M.: Petriho sítě. Brno, CERM 1994 [6] Úvod do modelování procesů Petriho sítěmi, skriptum ČVUT, Fakulta dopravní, 2008, autoři: Šárka Voráčková, Martin Pěnička, Jaroslav Veselý [7] Webové stránky předmětu X36LOB [8] Webové stránky předmětu Syntéza Integrovaných Elektronických Systémů, Doc. Ing. Pavel Hazdra, Csc., Dostupné webové stránky, prosinec 2010 [9] Oficiální stránky firmy Xilinx, Dostupné webové stránky, prosinec 2010 [10] Oficiální stránky programu HPSim, Dostupné webové stránky, prosinec 2010 [11] Petriho sítě na stránkách University of Hamburg, Germany, Dostupné webové stránky, prosinec 2010 [12] Fakulta informačních technologií Brno, Dostupné webové stránky, prosinec [13] Dostupné webové stránky, prosinec 2010 [14] Hanzálek, Z.: Petriho sítě. Praha, FEL CVUT, Dostupné webové stránky, prosinec 2010, [15] Pinker J., Poupa M, : Číslicové systémy a jazyk VHDL, BEN technická literatura, Praha 2006, 1. vydání [16] Jiří Král: Řešené příklady ve VHDL hradlová pole FPGA pro začátečníky, BEN technická literatura, Praha 2010 [17] Dostupné webové stránky, prosinec 2010 [18] Dostupné webové stránky, prosinec 2010 [19] Dostupné webové stránky, prosinec 2010 [20] DataSheet Spartan 3E, prosinec 2010 [21] Dostupné webové stránky firmy Digilentinc, prosinec 2010 [22] Dostupné webové stránky Xilinx pro BlockRam, prosinec

46 Kapitola 6 - Literatura 34

47 Kapitola 7 - Přílohy 7. Přílohy 7.1. Úvod do Petriho sítí Při zpracovávání kapitol 7.1., 7.2., 7.3., 7.4. jsem vycházel ze zdrojů [5],[6]. Petriho sítěmi je označována široká škála matematických modelů, které umožňují grafický popis paralelismu informační závislosti a konfliktů moderních distributivních systémů. Srozumitelnost a analyzovatelnost Petriho sítí je dána jejich jednoduchostí. Model je popsán místy ( places ), která obsahují stavovou informaci ve formě tokenů a přechody ( transitions ), které představují možné změny stavů. Místa jsou s relevantními přechody spojeny hranami ( arcs ). Významná výhoda tohoto modelovacího nástroje je možnost grafického vyjádření a možnost simulovat graficky dynamické chování modelu. Jako klasické Petriho sítě můžeme označit C/E Petriho sítě ( Condition Event PN ), které jsou z hlediska vyjadřovacích schopností nejslabší. Odpovídají síle konečných automatů a každé místo může obsahovat pouze jeden token. Jako další to jsou P/T Petriho sítě ( Place Transition PN ), které umožňují do každého místa umístit více než jeden token. Navíc pomocí inhibičních hran se vyjadřovací síla těchto sítí zvýší na úroveň Turingova stroje. Rozšíření klasických Petriho sítí o možnost popisu časových vztahů či datových typů poskytují tzv. Petriho sítě vyšší úrovně ( high-level Petri net ). Jsou to Barevné Petriho sítě ( Coloured PN ), Hiearchické Petriho sítě ( Hiearchial PN ), Objektové Petriho sítě ( Object oriented PN ), Časované Petriho sítě ( Timed PN ), Stochastické Petriho sítě ( Stochastic PN ), Frontové Petriho sítě. Výhody Petriho sítě vyšší úrovně oproti základním Petriho sítím jsou často porovnávány s výhodami a možnostmi vyšších programovacích jazyků ve srovnání s jazyky symbolických instrukcí. Petriho sítě poprvé představil Carl Adam Petri, německý matematik a počítačový vědec, v roce 1962 ve své disertační práci Kommunikation mit Automaten. V sedmdesátých letech se velmi rychle ukázalo, že se jedná o jeden z nejlepších a nejvhodnějších jazyků pro popis, modelování a analýzu systémů, ve kterých se vyskytují synchronizační, komunikační a zdroje sdílející procesy. Nicméně pokusy praktického použití Petriho sítí ukázaly jejich dvě nevýhody. Prvním je chybějící koncept práce s daty. Z tohoto důvodu se vznikající modely stávají nepřiměřeně veliké, protože veškerá manipulace s daty musí být prezentována přímo do struktury sítě. Druhou nevýhodou je chybějící hierarchický koncept a proto není možno stavět velké modely z množiny menších sub-modelů s dobře definovaným vzájemným rozhraním. Rozvoj vyšších Petriho sítí v 70-tých letech 20. století a rozvoj hierarchických Petriho sítí v druhé polovině 80-tých let odstranily výše zmiňované nevýhody. Barevné Petriho sítě jsou jedním ze dvou nejznámějších typů vyšších Petriho sítí. Obsahují jak jak integraci datových struktur, tak možnost hierarchické dekompozice. Pojem Petriho sítě byl tak postupně obohacován a zobecňován tak, aby jeho modelovací schopnost vyhověla praktickým 35

48 Kapitola 7 - Přílohy potřebám Modelování diskrétních systémů Petriho sítěmi Petriho síť lze chápat jako automat, který definuje chování systému posloupnosti událostí a odpovídajícími stavovými změnami systému. V případě konečných automatů byl stav systému jednoznačně určen prvkem množiny stavů. V případě Petriho sítí je okamžitý stav modelovaného systému konstituován určitými parciálními stavy spojenými s příslušnými místy sítě. Pokud daný systém rozložíme na subsystémy, potom je nutné popsat kombinaci stavů jednotlivých subsystémů tzv. parciálními stavy. Obr Distribuce stavu na parcialní stavy Obr Odpálení přechodu Znázorněná distribuce stavů s1 a s2 na parciální stavy, které jsou vyjádřeny doplňujícími vlastnostmi a podmínkami a spojení těchto podmínek s událostmi systému je základní myšlenkou popisu diskrétního systému Petriho sítí. Parciální stavy, graficky zobrazené jako malé kružnice, se nazývají místa ( places ). Vzory možných událostí jsou modelovány spojením míst s přechody ( transitions ). Přechod označujeme v grafu obdélníkem. Aktuální stav systému je definován umístěním tzv. tokenů ( značek ), což graficky vyznačujeme tečkami v kružnicích. Přítomnost značky v místě modeluje zkutečnost, že daný aspekt stavu je v tomto okamžiku splněn. Každý přechod má definovaná vstupní a výstupní místa, což je v grafu vyjádřeno orientovanými hranami. Tím je deklarováno, které aspekty stavu podmiňují výskyt odpovídajících událostí (enabling rule ) a které aspekty jsou výskytem této události ovlivněny ( firing rule ). Událost může být uskutečněna jen v případě, že jsou všechny vstupní podmínky splněny. Uskutečnitelné události odpovídají v Petriho sítích aktivním přechodům, tedy přechod je aktivní jen pokud všechny vstupní místa obsahují značky. Uskutečněním události se změní vstupní a výstupní aspekty, tj. provedením přechodu ( firing rule ) se odstraní tokeny ze vstupních míst ( vstupní podmínky přestanou platit ) a umístí se nové žetony do vstupních míst ( uplatní se nové podmínky ). 36

49 Kapitola 7 - Přílohy Struktura P/T Petriho sítí Petriho sítě jsou vždy přesně definovanou matematickou strukturou s jasně určenou syntaxí i sémantikou. Pro přehlednější formulace budeme v dalším textu používat následující značení. P = {p1, p2,, pn} je konečná neprázdná množina míst ( places ) T = {t1, t2,, tm} je konečná neprázdná množina přechodů ( transitions ) Aktuální stav systému, popsaného Petriho sítí je určen rozmístěním tokenů v místech. Definice: Značení sítě je funkce, která každému místu přiřadí celé nezáporné číslo z: P N Incidenční funkce Počet vstupních podmínek v místech nutných pro odpálení daného přechodu je dán hodnotou hrany vstupující do uzlu. Tuto hodnotu označujeme jako zpětnou incidenční funkci. Hodota hrany vstupující do uzlu určuje současně počet tokenů, které budou z daného místa odebrány, bude-li přechod odpálen. Definice: Počet tokenů odebraných z místa p odpálením přechodu t je zpětná incidenční funkce I - ( p,t ). Podobně počet tokenů, které odpálením přechodu přidáme do výstupního místa přechodu nazýváme dopředná incidenční funkce I + ( p,t ). Definice: Petriho síť je uspořádaná pětice ( P,T,I +,I -,z0 ) P = {p1, p2,, pn} je konečná neprázdná množina míst T = {t1, t2,, tm} je konečná neprázdná množina přechodů množiny P,T jsou disjunktní P T = 0 I +,I - jsou icidenční funkce P x T N0 z0: P N0 je počáteční značení Petriho síť jsme definovali jako stroj, který odpalováním přechodů postupně mění označení sítě. Pokud rozpozná v reprezentaci aktuálního stavu systému, že jsou splněny podmínky pro odpal nějakého přechodu, nahradí aktuální značení jiným, odpovdajícím incidenčním funkcím daného přechodu. Přechod se projevuje pouze lokálně, zbytek reprezentace systému zůstáva nezměněn. 37

50 Kapitola 7 - Přílohy Incidenční matice Incidenční funkce lze zapsat do tzv. incidenční matice. Do řádků píšeme hodnoty vztahující se k jednomu místu, záhlaví sloupců je určeno všemi přechody. Prvky zpětné incidenční matice jsou všechny zpětné incidenční funkce a analogicky dopředná incidenční matice je tvořena hodnotami dopředných incidenčních funkcí. Definice: Nechť má Petriho síť n míst P = {p1, p2,, pn} a m přechodů T = {t1, t2,, tm}. Zpětná incidenční matice C- typu n x m je určena c -ij = I - ( pi, tj ), pi P, tj T Dopředná incidenční matice C+ typu n x m je tvořena c +ij = I + ( pi, tj ), pi P, tj T Incidenční matice C je definována jako rozdíl C = C+ - C- Obr P/T Petriho síť Přechod je aktivní v aktuálním značení, pokud jsou všechny vstupní podmínky splněny. Na obr jsou v aktuálním značení aktivní přechody T1 a T3. Přechod je v daném značení uskutečněn jen pokud není počet značek ve vstupních místech daného přechodu menší než váhy příslušných hran. Definice: Přechod t je aktivní ( proveditelný ) v aktuálním značení z, pokud pro všechna místa sítě platí z ( pi ) Ι ( pi, t ); i = 1... n. 38

51 Kapitola 7 - Přílohy Pro určení aktivních přechodů v daném ohodnocení použijeme zpěnou incidenční matici. Hodnoty zpětných incidenčních funkcí daného přechodu jsou zapsány pod sebe do příslušného sloupce. Porovnáním složek vektoru aktuálního ohodnocení z a vektoru sloupce zpětné incidenční matice příslušejícího k přechodu t zjistíme, zda z ( pi ) Ι ( pi, t ); i = 1... n. Pokud modelovaná síť nemá vlastní cykly, pak můžeme k určení aktivních přechodů využít přímo incidenční matici. Záporné prvky se vztahují ke zpětné incidenční matici, určují počet tokenů nutných pro odpalení. Kladné představují dopředné incidenční funkce a určují počet tokenů, které do míst přidáme. Definice: Nechť tj je přechod Petriho sítě s incidenční maticí C. Sloupec incidenční matice příslušející danému přechodu, tzn. j-tý sloupec nazveme vektorem přechodu. Tj = ( c1j, c2j,, cnj ). Na obr máme vytvořenou P/T Petriho síť. Pořadí míst i přechodů ponecháme tak, jak je určeno jejich jménem. V záhlaví řádků jsou místa P0, P1, P2, P3, v záhlaví sloupců jsou všechny přechody T0, T1, T2, T3, T4, T5. Hodnoty hran vedoucích z míst k přechodům tvoří zpětnou incidenční matici C-. Dopředná incidenční matice C+ je tvořena hodnotami hran vycházejících z přechodů. C- = C+ = C = Vektor počátečního ohodnocení je tvořen počty tokenů v místech při stejném pořadí míst z 0 = ( 1,2,0,0 ). V počátečním ohodnocení z0 = ( 1,2,0,0 ) Petriho sítě na obr je přechod T1 aktivní, protože druhý sloupec zpětné incidenční matice má všechny složky menší než příslušné složky z0. ( Ι ( P0, T1 ), Ι ( P1, T1 ), Ι ( P2, T1 ), Ι ( P3, T1 ) ) = ( 0,1,0,0 ) Síť obsahuje vlastní smyčku mezi přechodem T5 a mástem P2, proto pro určení aktivity přechodu T5 nemůžeme použít vektor přechodu. Vektor přechodu T5 je nulový (poslední sloupec C), což by znamenalo, že je aktivní v každém značení. Pro přechod s vlastní smyčkou musíme požít zpětný vektor přechodu, tj. sloupec ve zpětné incidenční matici C -. U zbývajících přechodů využijeme podmínku t + z > 0, tj. zjistíme, zda všechny složky součtu vektoru přechodu a aktuálního značení jsou kladné. Z toho nám vyplývá, že v počátečním ohodnocení z0 = ( 1,2,0,0 ) jsou aktivní přechody T1 a T3. 39

52 Kapitola 7 - Přílohy 7.3. Vlastnosti Petriho sítí Pří návrhu kritických aplikací je důležitá formální analýza, je třeba popsat všechny dosažitelné stavy. Na úrovni abstraktního modelu máme navíc možnost prokázat funkčnost a bezchybnost systému ještě před jeho praktickou realizací. Po vytvoření grafického modelu Petriho sítě máme možnost prokázat, jaké má systém vlastnosti Ohraničená síť Definice: Místo p Petriho sítě nazýváme ohraničené, jestliže existuje přirozené číslo h takové, že v každém dosažitelném značení je počet tokenů v místě p nejvýše h. zi ; z ( p ) h Petriho síť je ohraničená ( omezená ), pokud jsou ohraničená všechna její místa. 1ohraničené sítě nazýváme bezpečné sítě. Bezpečnost sítě zaručuje, že počet tokenů žádného místa v libovolném značení nepřevíší 1. Tyto sítě označujeme také jako binární. Tohle omezení je využito i v této práci Živá síť Definice: Nechť je dána Petriho síť, z0 je její počáteční značení. Přechod t nazveme živý na úrovni 0, nebo-li mrtvý, jestliže neexistuje dosažitelné značení, ve kterém by byl přechod aktivní živý na úrovni 1, jestliže existuje posloupnost odpálených přechodů, které bude alespoň jednou aktivní živý na úrovni 2, jetliže existuje posloupnost odpálených přechodů, ve které bude alespoň k krát aktivní živý na úrovni 3, jetliže existuje posloupnost odpálených přechodů, ve které bude počet výskytů přechodu t neomezený živý na úrovni 4, nebo-li živý, jestliže z každého dosažitelného značení sestrojíme posloupnost odpálených přechodů, ve které bude t alespoň jednou aktivní Model systému pomocí Petriho sítě může skrývat možnost mrtvého stavu ( deadlock ). Tento stav je dosažitelné značení, ve kterém žádný přechod není aktivní. Jinak také řečeno, Petriho síť je živá, jestliže jsou živé všechny její přechody. 40

53 Kapitola 7 - Přílohy Reverzibilní síť Definice: Petriho síť nazveme reverzibilní, pokud ke každému dosažitelnému značení existuje posloupnost odpálených přechodů, ve kterém je počáteční značení aktivní. Mnohé systémy obsahují procesy s cyklicým charakterem jako jsou např. výrobní proces, obsluhy zákazníka apod. se opakují cyklicky Konzervativní síť Definice: Síť, ve které je v každém dosažitelném značení konstantní součet počtu tokenů nazýváme striktně konzervativní. zk ; zk ( pi ) = konst Součet tokenů ve všech místech sítě musí být konstantní. Striktně konzervativní síť také poznáme přímo z matice incidence. Při každém odpalu musí vzniknout tolik tokenů ( značek ), kolik jich odpal spotřeboval. 41

54 Kapitola 7 - Přílohy 7.4. Matematické definice Petriho sítí Petriho síť lze také charakterizovat jako matematický stroj s přesně definovanou syntaxí a sémantikou. Zde si uvedeme základní matematické definice Petriho sítí. Definice 1. Trojici N = (P, T, F) nazýváme sítí, jestliže (1) P a T jsou disjunktní množiny a (2) F (P T) (T P) je binární relace Množina P se nazývá množinou míst (Places) sítě N, množina T množinou přechodů (Transitions) sítě N a relace F tokovou relací (Folow relation) sítě N. Grafem sítě nazveme grafovou reprezentaci relace F Grafem sítě je bipartitiní orientovaný graf s množinou uzlů P T vrcholů. Definice 2. Nechť N = (P, T, F) je sít. (1) Pro všechna x (P T ) x = {y yfx} se nazývá vstupní množinou (preset) prvku x x = {y xfy} se nazývá výstupní množinou (postset) prvku x Nechť X (P T) je Zřejmě pro každé x, y (P T) platí : x y y x (2) Uspořádaná dvojice <p, t> P T se nazývá vlastní cyklus (self-loop), jestliže pft tfp. Neobsahuje-li N vlastní cyklus, pak se nazývá čistou sítí (pure net). 42

55 Kapitola 7 - Přílohy (3) Prvek x (P T ) se nazývá izolovaný, jestliže x x = Ø. Definice 3. 6-tici N = (P, T, F, W, K, M0) nazýváme P/T Petriho sítí ( Place/Transition Petri Net ), jestliže (1) (P, T, F) je konečná sít (2) W : F N\{0} je ohodnocení hran grafu sítě určující váhu každé hrany (3) K : P N {ω}je zobrazení specifikující kapacitu (i neomezenou) každého místa (4) M0 : P N {ω}je počáteční značení míst sítě respektující kapacity míst, tj. M0(p) K(p) pro všechna p P. Dále budeme Petriho sítí rozumět P/T Petriho sít. Následující definice vymezuje přesně pravidla pro provádění přechodů Petriho sítě. Definice 4. Nechť N = (P, T, F, W, K, M0) je Petriho sít. (1) Zobrazení M : P N { }se nazývá značení (Marking) Petriho sítě N, jestliže p P : M(p) K(p) Nechť M je značení Petriho sítě N. (2) Přechod t T je proveditelný (enabled) při značení M, stručněji M-proveditelný (M-enabled), jestliže p t : M(p) W(p, t) p t : M(p) K(p) -W(t, p) (3) Je-li přechod t T proveditelný při značení M, pak jeho provedením získáme následné značení M` ke značení M, které je definováno takto: 43

56 Kapitola 7 - Přílohy Provedení přechodu t ( transition firing ) ze značení M do značení M ' zapisujeme symbolicky: M [t Μ ' (4) Označme symbolem [M nejmenší množinu různých značení sítě N takovou, že platí: (a) M [M (b) je-li M1 [M a pro nějaké t Τ platí M1 [t Μ2 [M Množina [M se nazývá množinou dosažitelných značení ( reachability set ) ze značení M; množina [M0 dosažitelných značení z počátečního značení se nazývá množinou dosažitelných značení sítě N. Definice 5. Petriho sít N = (P, T, F, W, K, M0) se nazývá bezkontaktní (contact-free), jestliže pro všechna M [M0 a pro všechna t T platí: Jestliže p t: M( p) W( p,t), pak přechod t je proveditelný při značení M, tj. p t :M( p) K( p) W(t, p). Pokud je sít bezkontaktní, pak máme zaručeno, že při provedení přechodu nedojde k překročení kapacity místa. 44

57 Kapitola 7 - Přílohy Definice 6. Nechť N = (P, T, F, W, K, M0) je Petriho sít. Místo p P se nazývá bezpečné místo (safe place), jestliže platí: M [M0 : M(p) 1 Je-li každé místo Petriho sítě N bezpečné, pak N se nazývá bezpečnou Petriho sítí (safe Petri net). Bezpečnost (safeness) sítě tedy zaručuje, že počet značek žádného místa v libovolném stavu Petriho sítě nepřevýší hodnotu 1. Definice 7. Nechť N = (P, T, F, W, K, M0) je Petriho sít. Místo p P se nazývá k-omezené (k-bounded), jestliže platí: k N : M [M : M(p) k 0 Místo p se nazývá omezené, je-li k-omezené pro určité k N. Je-li každé místo Petriho sítě N omezené, pak N se nazývá omezenou Petriho sítí (bounded Petri net). Definice 8. Nechť N = (P, T, F, W, K, M0) je Petriho síť a v : P N vektor. Síť N je konzervativní vzhledem k váhovému vektoru v jestliže platí: Petriho síť nazveme konzervativní, je-li konzervtivní vzhledem k váhovému vektoru v > 0. ( v > 0 p P: v(p) > 0 ). Definice 9. Nechť N = (P, T, F, W, K, M0) je Petriho sít. Značení 0 M [M je živé, jestliže pro všechna t T existuje značení M` [M takové, že přechod t je M`- proveditelný. Jsou-li všechna značení z 0 [M živá, pak Petriho sít N se nazývá živá Petriho sít (live Petri net). 45

58 Kapitola 7 - Přílohy 7.5. Popis hardwaru pro realizaci Při zpracování kapitoly 7.5. jsem vycházel ze zdrojů [13], [19], [20], [21], [22]. Pro visualizaci výsledného programu jsem si zvolil přípravek Spartan 3E. Je to moderní deska od firmy Xilinx vhodná pro výslednou realizaci tohoto projektu. Na obrázku vidíme základní popis důležitých součástí desky. Integrované obvody řady Spartan vyráběné firmou Xilinx jsou rozsáhlé, vysoce výkonné programovatelné obvody typu FPGA s širokým rozsahem použití. Deska je plně kompatibilní se všemi verzemi Xilinx ISE nástroji včtetně volně dostupného WebPacku. Obr Základní popis desky Spartan 3E 46

59 Kapitola 7 - Přílohy Základní charakteristika obvodu Xilinx XC3S500E Spartan 3E FPGA 232 využitelných I/O 320 pinové FBGA pouzdro více než logických buněk Xilinx 4 Mbit Flash konfigurační paměť PROM Xilinx 64 makrobuněk XC2C64A CoolRunner CPLD 64 MByte ( 512 Mbite ) DDR SDRAM paměti, x16 datové rozhraní, 100+ MHz 16 MByte ( 128 Mbit ) paralelní NOR Flash Paměti ( Intel StrataFlash ) 16 Mbit s SPI sériové Flash ( STMicro ) LCD display, 16 znaků, 2 řádky PS 2 port pro myš či klávesnici VGA výstup pro display Ethernet dvojice 9 pinových RS 232 portů ( 1xDTE+1xDCE ) vestavěné rozhraní pro debugging připojitelné pomocí USB 50 MHz vnitřní oscilátor SHA 1 propojená se sériovou EEPROM pamětí pro kontrolu bitového toku Hirose FX2 rozšiřující konektor trojice Digilent 6 pinových rozšiřujících konektorů 4 vstupový D A konvertory 2 vstupový A D konvertory s programovatelným předzesílením port pro ChipScope Soft Touch debugging otočný spínač s tlačítkovou funkcí 8 indikačních LED diod 4 přepínače posuvné 4 spínače tlačítka SMA vstup pro externí zdroj taktu 8 pinová patice pro přídavný oscilátor 47

60 Kapitola 7 - Přílohy Základní architektura obvodu FPGA Obvody typu FPGA (Field Programmable Gate Array) mají z programovatelných obvodů nejobecnější strukturu a obsahují nejvíce logiky. Současné největší obvody FPGA obsahují až 6 milionů ekvivalentních hradel (typické dvouvstupové hradlo NAND). Typickou strukturu obvodu FPGA znázorňuje následující obrázek. Obr Typická struktura obvodu FPGA [13] Bloky označené IOB (Input/Output Block) představují vstupně-výstupní obvody pro každý v-v pin FPGA. Tyto bloky obvykle obsahují registr, budič, multiplexer a ochranné obvody. Bloky LB (Logic Block) představují vlastní programovatelné logické bloky. Všechny bloky mohou být různě propojeny globální propojovací maticí. Nejpoužívanější struktura konfigurovatelného logického bloku je znázorněna na následujícím obrázku. Obr Struktura konfigurovatelného bloku [13] FPGA obvykle umožňují propojit některé signály logických bloků přímo se sousedním bez nutnosti využívat globální propojovací matici. Takovéto spoje mají mnohem menší zpoždění 48

61 Kapitola 7 - Přílohy a umožňují tak realizovat například rychlé obvody šíření přenosu, což je nezbytné pro sčítačky nebo násobičky. Kromě bloků znázorněných na předchozích obrázcích integrují výrobci do FPGA další prvky. Většina moderních FPGA obsahuje několik bloků rychlé synchronní statické paměti RAM. Velmi často obvody FPGA obsahují PLL (Phase Locked Loop) nebo DLL (Delay Locked Loop) pro obnovení charakteristik hodinového signálu, případně pro násobení nebo dělení jeho frekvence. Obr Základní architektura přípravku Spartan 3E [21] 49

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Univerzita Pardubice Ústav elektrotechniky a informatiky Pardubice, Studentská 95 L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Příjmení Paar Číslo úlohy: 2 Jméno: Jiří Datum měření: 15. 5. 2007 Školní rok: 2006

Více

Hardwarová realizace konečných automatů

Hardwarová realizace konečných automatů BI-AAG - Automaty a gramatiky Katedra teoretické informatiky ČVUT FIT 11.1.21 Co potřebujeme Úvod Potřebujeme: zakódovat vstupní abecedu, zakódovat stavy automatu, pamatovat si současný stav, realizovat

Více

Vzorový příklad. Postup v prostředí ISE. Zadání: x 1 x 0 y Rovnicí y = x 1. Přiřazení signálů:

Vzorový příklad. Postup v prostředí ISE. Zadání: x 1 x 0 y Rovnicí y = x 1. Přiřazení signálů: Vzorový příklad. Zadání: Na přípravku realizujte kombinační obvod představující funkci logického součinu dvou vstupů. Mající následující pravdivostní tabulku. x 1 x 0 y 0 0 0 0 1 0 1 0 0 1 1 1 Rovnicí

Více

Vzorový příklad. Postup v prostředí ISE. Zadání: x 1 x 0 y. Rovnicí y = x 1. x 0. Přiřazení signálů: ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Vzorový příklad. Postup v prostředí ISE. Zadání: x 1 x 0 y. Rovnicí y = x 1. x 0. Přiřazení signálů: ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Vzorový příklad. Zadání: Na přípravku realizujte kombinační obvod představující funkci logického součinu dvou vstupů. Mající následující pravdivostní tabulku. x 1 x 0 y 0 0 0 0 1 0 1 0 0 1 1 1 Rovnicí

Více

enos dat rnici inicializaci adresování adresu enosu zprávy start bit átek zprávy paritními bity Ukon ení zprávy stop bitu ijíma potvrzuje p

enos dat rnici inicializaci adresování adresu enosu zprávy start bit átek zprávy paritními bity Ukon ení zprávy stop bitu ijíma potvrzuje p Přenos dat Ing. Jiří Vlček Následující text je určen pro výuku předmětu Číslicová technika a doplňuje publikaci Moderní elektronika. Je vhodný i pro výuku předmětu Elektronická měření. Přenos digitálních

Více

SEKVENČNÍ LOGICKÉ OBVODY

SEKVENČNÍ LOGICKÉ OBVODY Sekvenční logický obvod je elektronický obvod složený z logických členů. Sekvenční obvod se skládá ze dvou částí kombinační a paměťové. Abychom mohli určit hodnotu výstupní proměnné, je potřeba u sekvenčních

Více

MLE2 a MLE8. Datalogery událostí

MLE2 a MLE8. Datalogery událostí MLE2 a MLE8 Datalogery událostí Zapisovač počtu pulsů a událostí Návod k obsluze modelů MLE2 MLE8 Doporučujeme vytisknout tento soubor, abyste jej mohli používat, když se budete učit zacházet se zapisovačem.

Více

Zkouškové otázky z A7B31ELI

Zkouškové otázky z A7B31ELI Zkouškové otázky z A7B31ELI 1 V jakých jednotkách se vyjadřuje napětí - uveďte název a značku jednotky 2 V jakých jednotkách se vyjadřuje proud - uveďte název a značku jednotky 3 V jakých jednotkách se

Více

GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY

GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY KATEDRA INFORMATIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY ARNOŠT VEČERKA VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ

Více

... sekvenční výstupy. Obr. 1: Obecné schéma stavového automatu

... sekvenční výstupy. Obr. 1: Obecné schéma stavového automatu Předmět Ústav Úloha č. 10 BDIO - Digitální obvody Ústav mikroelektroniky Komplexní příklad - návrh řídicí logiky pro jednoduchý nápojový automat, kombinační + sekvenční logika (stavové automaty) Student

Více

Manuál programu HPSim

Manuál programu HPSim Manuál programu HPSim Základní informace o programu HPSim Program si můžete zdarma stáhnou z domovské stránky tohoto programu na adrese: http://www.winpesim.de. Tento software je volně šiřitelný pro potřeby

Více

1. Programování PLC. Programovatelné automaty II - 1 -

1. Programování PLC. Programovatelné automaty II - 1 - Programovatelné automaty II - 1-1. Programování PLC Centrální jednotka Poskytuje programovatelnému automatu inteligenci. Realizuje soubor instrukcí a systémových služeb, zajišťuje i základní komunikační

Více

Rámcový manuál pro práci s programem TopoL pro Windows

Rámcový manuál pro práci s programem TopoL pro Windows Rámcový manuál pro práci s programem TopoL pro Windows Příkazy v nabídce Předmět Volba rastru rychlá klávesa F4 Příkaz otevře vybraný rastr; tj. zobrazí ho v předmětu zájmu. Po vyvolání příkazu se objeví

Více

Alfanumerické displeje

Alfanumerické displeje Alfanumerické displeje Alfanumerické displeje jsou schopné zobrazovat pouze alfanumerické údaje (tj. písmena, číslice) a případně jednoduché grafické symboly definované v základním rastru znaků. Výhoda

Více

Signálové a mezisystémové převodníky

Signálové a mezisystémové převodníky Signálové a mezisystémové převodníky Tyto převodníky slouží pro generování jednotného nebo unifikovaného signálu z přirozených signálů vznikajících v čidlech. Často jsou nazývány vysílači příslušné fyzikální

Více

Projekt: Přístupový terminál

Projekt: Přístupový terminál Projekt: Přístupový terminál 1. Zadání 1. Seznamte se s přípravkem FITKit a způsobem připojení jeho periférií, zejména klávesnice a LCD displeje. 2. Prostudujte si zdrojové kódy projektu v jazyce VHDL.

Více

Jakub Š astný FPGA prakticky Realizace èíslicových systémù pro programovatelná hradlová pole Praha 2010 Tato publikace je vìnována praktickým aspektùm návrhu èíslicových systémù. Spíše, než popisu jazyka

Více

Obsah. 1. Upozornění. 2. Všeobecný popis

Obsah. 1. Upozornění. 2. Všeobecný popis Obsah 1. Upozornění... 1 2. Všeobecný popis... 1 3. Obsah servisního CD... 2 4. Hlavní elektronické části LES-RACK:... 2 5. Nastavení Ethernetového modulu zařízení LES-RACK... 2 6. Použití servisního programu

Více

Architektury CISC a RISC, uplatnění v personálních počítačích

Architektury CISC a RISC, uplatnění v personálních počítačích Architektury CISC a RISC, uplatnění v personálních počítačích 1 Cíl přednášky Vysvětlit, jak pracují architektury CISC a RISC, upozornit na rozdíly. Zdůraznit, jak se typické rysy obou typů architektur

Více

Číslicový otáčkoměr TD 5.1 AS

Číslicový otáčkoměr TD 5.1 AS Číslicový otáčkoměr TD 5.1 AS Zjednodušená verze otáčkoměru řady TD 5.1 bez seriové komunikace, která obsahuje hlídání protáčení a s možností nastavení 4 mezí pro sepnutí relé. Určení - číslicový otáčkoměr

Více

Maticová klávesnice. Projekt do předmětu Subsystémy PC. Brno, 2002-2003. Tomáš Kreuzwieser, Ondřej Kožín

Maticová klávesnice. Projekt do předmětu Subsystémy PC. Brno, 2002-2003. Tomáš Kreuzwieser, Ondřej Kožín Maticová klávesnice Projekt do předmětu Subsystémy PC Brno, 2002-2003 Tomáš Kreuzwieser, Ondřej Kožín Obsah Úvod............................................ 1 1. Hardware........................................

Více

Uživatelská příručka

Uživatelská příručka OM-Link Uživatelská příručka Verze: 2.1 Prosinec 2006 Copyright 2005, 2006 ORBIT MERRET, s r.o. I Nápověda k programu OM-Link Obsah Část I Úvod 3 Část II Základní pojmy a informace 3 1 Připojení... 3 2

Více

Architektura počítačů Logické obvody

Architektura počítačů Logické obvody Architektura počítačů Logické obvody http://d3s.mff.cuni.cz/teaching/computer_architecture/ Lubomír Bulej bulej@d3s.mff.cuni.cz CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE faculty of mathematics and physics Digitální

Více

FTC08 instalační manuál k dotykovému panelu systému Foxys

FTC08 instalační manuál k dotykovému panelu systému Foxys FTC08 instalační manuál k dotykovému panelu systému Foxys Foxtron spol. s r.o. Jeseniova 1522/53 130 00 Praha 3 tel/fax: +420 274 772 527 E-mail: info@foxtron.cz www: http://www.foxtron.cz Verze dokumentu

Více

Architektura počítačů Logické obvody

Architektura počítačů Logické obvody Architektura počítačů Logické obvody http://d3s.mff.cuni.cz/teaching/computer_architecture/ Lubomír Bulej bulej@d3s.mff.cuni.cz CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE faculty of mathematics and physics 2/36 Digitální

Více

Propojení systému MICROPEL a inteligentní elektroinstalace ABB Ego-n

Propojení systému MICROPEL a inteligentní elektroinstalace ABB Ego-n Propojení systému MICROPEL a inteligentní elektroinstalace ABB Ego-n podpůrná knihovna Egonex.lib program CA4EGNsetup MICROPEL s.r.o Tomáš Navrátil 10 / 2010 1 propojení systému MICROPEL a Ego-n 1 2 propojení

Více

Cíle. Teoretický úvod. BDIO - Digitální obvody Ústav mikroelektroniky Základní logická hradla, Booleova algebra, De Morganovy zákony Student

Cíle. Teoretický úvod. BDIO - Digitální obvody Ústav mikroelektroniky Základní logická hradla, Booleova algebra, De Morganovy zákony Student Předmět Ústav Úloha č. DIO - Digitální obvody Ústav mikroelektroniky Základní logická hradla, ooleova algebra, De Morganovy zákony Student Cíle Porozumění základním logickým hradlům NND, NOR a dalším,

Více

Laboratorní zdroj - 6. část

Laboratorní zdroj - 6. část Laboratorní zdroj - 6. část Publikované: 20.05.2016, Kategória: Silové časti www.svetelektro.com V tomto článku popíšu způsob, jak dojít k rovnicím (regresní funkce), které budou přepočítávat milivolty

Více

Komunikace modulu s procesorem SPI protokol

Komunikace modulu s procesorem SPI protokol Komunikace modulu s procesorem SPI protokol Propojení dvouřádkového LCD zobrazovače se sběrnicí SPI k procesotru (dále již jen MCU microcontroller unit) a rozložení pinů na HSES LCD modulu. Komunikace

Více

1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 2. NAHRÁNÍ VLOŽENÉHO PROGRAMU

1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 2. NAHRÁNÍ VLOŽENÉHO PROGRAMU 141414141414 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Tato technická příručka platí pro všechny vložené programy, které se nahrávají do vyhodnocovacího zařízení VT 4110 pro možnost provádění dalších operací zejména v oblasti

Více

Popis prostředí MOSAIC - 2 - 1. Programové prostředí MOSAIC nastavení prostředí. Po spuštění Mosaiku se objeví okno Výběr skupiny projektů

Popis prostředí MOSAIC - 2 - 1. Programové prostředí MOSAIC nastavení prostředí. Po spuštění Mosaiku se objeví okno Výběr skupiny projektů Popis prostředí MOSAIC Autoři: Ing. Josef Kovář Ing. Zuzana Prokopová Ing. Ladislav Šmejkal, CSc. Partneři projektu: Rostra s.r.o. Trimill, a.s. Výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Implementace

Více

Kubatova 19.4.2007 Y36SAP - 13. procesor - control unit obvodový a mikroprogramový řadič RISC. 19.4.2007 Y36SAP-control unit 1

Kubatova 19.4.2007 Y36SAP - 13. procesor - control unit obvodový a mikroprogramový řadič RISC. 19.4.2007 Y36SAP-control unit 1 Y36SAP - 13 procesor - control unit obvodový a mikroprogramový řadič RISC 19.4.2007 Y36SAP-control unit 1 Von Neumannova architektura (UPS1) Instrukce a data jsou uloženy v téže paměti. Paměť je organizována

Více

LOGICKÉ OBVODY X36LOB

LOGICKÉ OBVODY X36LOB LOGICKÉ OBVODY X36LOB Doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra počítačů FEL ČVUT v Praze 26.9.2008 Logické obvody - 1 - Úvod 1 Obsah a cíle předmětu Číslicový návrh (digital design) Číslicové obvody logické

Více

7. Popis konečného automatu

7. Popis konečného automatu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Praktika návrhu číslicových obvodů Dr.-Ing. Martin Novotný Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze Miloš

Více

KONFIGURACE SILNIČNÍCH KŘIŽOVATEK

KONFIGURACE SILNIČNÍCH KŘIŽOVATEK Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy KONFIGURACE SILNIČNÍCH KŘIŽOVATEK Bakalářská práce Brno 2006 Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing.

Více

Měřič krevního tlaku. 1 Měření krevního tlaku. 1.1 Princip oscilometrické metody 2007/19 30.5.2007

Měřič krevního tlaku. 1 Měření krevního tlaku. 1.1 Princip oscilometrické metody 2007/19 30.5.2007 Měřič krevního tlaku Ing. Martin Švrček martin.svrcek@phd.feec.vutbr.cz Ústav biomedicínckého inženýrství Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Kolejní 4, 61200 Brno Tento článek

Více

LED_007.c Strana: 1/5 C:\Michal\AVR\Výukové programy\archiv\ Poslední změna: 4.10.2011 8:01:48

LED_007.c Strana: 1/5 C:\Michal\AVR\Výukové programy\archiv\ Poslední změna: 4.10.2011 8:01:48 LED_007.c Strana: 1/5 Nyní již umíme používat příkazy k větvení programu (podmínky) "if" a "switch". Umíme také rozložit program na jednoduché funkce a používat cyklus "for". Co se týče cyklů, zbývá nám

Více

Elektronická časomíra SH3

Elektronická časomíra SH3 Elektronická časomíra SH3 Základní parametry sestavy spínaný napájecí zdroj 230V / 60W, výstup 12V / 5A zobrazování na numerických zobrazovačích, výška číslic 380mm multiplexní zobrazování času / datumu

Více

SPECIFICKÝCH MIKROPROGRAMOVÝCH ARCHITEKTUR

SPECIFICKÝCH MIKROPROGRAMOVÝCH ARCHITEKTUR EVOLUČNÍ NÁVRH A OPTIMALIZACE APLIKAČNĚ SPECIFICKÝCH MIKROPROGRAMOVÝCH ARCHITEKTUR Miloš Minařík DVI4, 2. ročník, prezenční studium Školitel: Lukáš Sekanina Fakulta informačních technologií, Vysoké učení

Více

Manuál administrátora FMS...2

Manuál administrátora FMS...2 Manuál administrátora Manuál administrátora FMS...2 Úvod... 2 Schéma aplikace Form Management System... 2 Úvod do správy FMS... 3 Správa uživatelů... 3 Práva uživatelů a skupin... 3 Zástupci... 4 Avíza

Více

Tepelná čerpadla HP. tepelná čerpadla. Návod k obsluze a instalaci 03. 2013. pro verzi software. 01.07.xx

Tepelná čerpadla HP. tepelná čerpadla. Návod k obsluze a instalaci 03. 2013. pro verzi software. 01.07.xx tepelná čerpadla Tepelná čerpadla HP Návod k obsluze a instalaci 03. 2013 verze 01.07.00 pro verzi software 01.07.xx PZP HEATING a.s., Dobré 149, 517 93 Dobré Tel.: +420 494 664 203, Fax: +420 494 629

Více

Digitální obvody. Doc. Ing. Lukáš Fujcik, Ph.D.

Digitální obvody. Doc. Ing. Lukáš Fujcik, Ph.D. Digitální obvody Doc. Ing. Lukáš Fujcik, Ph.D. Stavové automaty enkódování Proces, který rozhoduje kolik paměťových prvků bude využito v paměťové části. Binární enkódování je nejpoužívanější. j počet stavů

Více

Architektura počítače

Architektura počítače Architektura počítače Výpočetní systém HIERARCHICKÁ STRUKTURA Úroveň aplikačních programů Úroveň obecných funkčních programů Úroveň vyšších programovacích jazyků a prostředí Úroveň základních programovacích

Více

Uživatelská příručka - diagnostický systém

Uživatelská příručka - diagnostický systém Uživatelská příručka - diagnostický systém v 2.6.9 Autodiagnostika ROBEKO www.autodiagnostika-obd.cz Obsah: 1. Úvod : 1.1 Spuštění programu...4 1.2 Základní obrazovka...4 2. Základní funkce : 2.1 Navázání

Více

Systém řízení sběrnice

Systém řízení sběrnice Systém řízení sběrnice Sběrnice je komunikační cesta, která spojuje dvě či více zařízení. V určitý okamžik je možné aby pouze jedno z připojených zařízení vložilo na sběrnici data. Vložená data pak mohou

Více

MyIO - webový komunikátor

MyIO - webový komunikátor MyIO - webový komunikátor Technická příručka verze dokumentu 1.0 FW verze modulu 1.4-1 - Obsah 1 MyIO modul... 3 2 Lokální webové rozhraní... 3 2.1 Start, první přihlášení... 3 2.2 Home úvodní strana MyIO...

Více

Datalogger Teploty a Vlhkosti

Datalogger Teploty a Vlhkosti Datalogger Teploty a Vlhkosti Uživatelský Návod Úvod Teplotní a Vlhkostní Datalogger je vybaven senzorem o vysoké přesnosti měření teploty a vlhkosti. Tento datalogger má vlastnosti jako je vysoká přesnost,

Více

Řadiče periferií pro vývojovou desku Spartan3E Starter Kit Jaroslav Stejskal, Jiří Svozil, Leoš Kafka, Jiří Kadlec. leos.kafka@utia.cas.

Řadiče periferií pro vývojovou desku Spartan3E Starter Kit Jaroslav Stejskal, Jiří Svozil, Leoš Kafka, Jiří Kadlec. leos.kafka@utia.cas. Technická zpráva Řadiče periferií pro vývojovou desku Spartan3E Starter Kit Jaroslav Stejskal, Jiří Svozil, Leoš Kafka, Jiří Kadlec leos.kafka@utia.cas.cz Obsah 1. Úvod... 2 2. Popis modulů... 2 2.1 LCD...

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MI-SOC: 7 ČASOVÁNÍ A SYNCHRONIZACE TECHNICKÉHO VYBAVENÍ doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních

Více

Úloha- Systém sběru dat, A4B38NVS, ČVUT - FEL, 2015 1

Úloha- Systém sběru dat, A4B38NVS, ČVUT - FEL, 2015 1 Úloha Sběr dat (v. 2015) Výklad pojmu systém sběru dat - Systém sběru dat (Data Acquisition System - DAQ) je možno pro účely této úlohy velmi zjednodušeně popsat jako zařízení, které sbírá a vyhodnocuje

Více

Číselné vyjádření hodnoty. Kolik váží hrouda zlata?

Číselné vyjádření hodnoty. Kolik váží hrouda zlata? Čísla a logika Číselné vyjádření hodnoty Au Kolik váží hrouda zlata? Dekadické vážení Když přidám osmé závaží g, váha se převáží => závaží zase odeberu a začnu přidávat závaží x menší 7 závaží g 2 závaží

Více

zejména Dijkstrův algoritmus pro hledání minimální cesty a hladový algoritmus pro hledání minimální kostry.

zejména Dijkstrův algoritmus pro hledání minimální cesty a hladový algoritmus pro hledání minimální kostry. Kapitola Ohodnocené grafy V praktických aplikacích teorie grafů zpravidla graf slouží jako nástroj k popisu nějaké struktury. Jednotlivé prvky této struktury mají často přiřazeny nějaké hodnoty (může jít

Více

Další aspekty architektur CISC a RISC Aktuálnost obsahu registru

Další aspekty architektur CISC a RISC Aktuálnost obsahu registru Cíl přednášky: Vysvětlit principy práce s registry v architekturách RISC a CISC, upozornit na rozdíly. Vysvětlit možnosti využívání sad registrů. Zabývat se principy využívanými v procesorech Intel. Zabývat

Více

Ovládání RC modelu pomocí Wi-fi. Pavel Valenta

Ovládání RC modelu pomocí Wi-fi. Pavel Valenta České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra počítačů Bakalářská práce Ovládání RC modelu pomocí Wi-fi Pavel Valenta Vedoucí práce: Ing. Martin Komárek Studijní program: Softwarové

Více

Aplikovaná informatika

Aplikovaná informatika Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra elektrotechniky a informatiky Tematické okruhy pro státní závěrečné zkoušky oboru Aplikovaná informatika Tyto okruhy jsou platné pro studenty, kteří započali

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Hrabákova 271, Příbram. III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Hrabákova 271, Příbram. III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Název sady Téma Anotace Autor Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Hrabákova 271, Příbram CZ.1.07/1.5.00/34.0556

Více

8. Posloupnosti, vektory a matice

8. Posloupnosti, vektory a matice . jsou užitečné matematické nástroje. V Mathcadu je často používáme například k rychlému zápisu velkého počtu vztahů s proměnnými parametry, ke zpracování naměřených hodnot, k výpočtům lineárních soustav

Více

Způsoby realizace paměťových prvků

Způsoby realizace paměťových prvků Způsoby realizace paměťových prvků Interní paměti jsou zapojeny jako matice paměťových buněk. Každá buňka má kapacitu jeden bit. Takováto buňka tedy může uchovávat pouze hodnotu logická jedna nebo logická

Více

Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 3

Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 3 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 3 doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii

Více

Stav: červen 2008. TRACK-Guide

Stav: červen 2008. TRACK-Guide Stav: červen 2008 TRACK-Guide Obsah TRACK-Guide... 1 1 Úvod... 3 1.1 Rozsah funkcí...3 1.2 Zadávání číslic a písmen...3 1.3 Úvodní maska...4 2 Navigace... 5 2.1 Spuštění navigace...5 2.2 Maska navigace...6

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl Tematická oblast ELEKTRONIKA

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl Tematická oblast ELEKTRONIKA Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_17_Číslicový obvod Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl Tematická oblast

Více

Grafické adaptéry a monitory

Grafické adaptéry a monitory Grafické adaptéry a monitory 1 Základní pojmy Rozlišení: počet zobrazovaných bodů na celou obrazovku Příklad: monitor VGA s rozlišením 640 x 480 bodů (pixelů) na každém řádku je 640 bodů, řádků je 480

Více

Nástroj Project Loader TXV 003 10.01 Šesté vydání Září 2013 změny vyhrazeny

Nástroj Project Loader TXV 003 10.01 Šesté vydání Září 2013 změny vyhrazeny Nástroj Project Loader TXV 003 10.01 Šesté vydání Září 2013 změny vyhrazeny 1 TXV 003 10.01 Historie změn Datum Vydání Popis změn Červen 2011 1 První verze (odpovídá stavu nástroje ve verzi 2.0.8) Srpen

Více

Zemní ochrana rotoru generátoru ve spojení proudové injektážní jednotky PIZ 50V a ochrany REJ 521

Zemní ochrana rotoru generátoru ve spojení proudové injektážní jednotky PIZ 50V a ochrany REJ 521 Zemní ochrana rotoru generátoru ve spojení proudové injektážní jednotky PIZ 50V a ochrany REJ 521 Číslo dokumentu: 1MCZ300045 CZ Datum vydání: Září 2005 Revize: Copyright Petr Dohnálek, 2005 ISO 9001:2000

Více

VYUŽITÍ KNIHOVNY SWING PROGRAMOVACÍHO JAZYKU JAVA PŘI TVORBĚ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ SYSTÉMU "HOST PC - TARGET PC" PRO ŘÍZENÍ POLOVODIČOVÝCH MĚNIČŮ

VYUŽITÍ KNIHOVNY SWING PROGRAMOVACÍHO JAZYKU JAVA PŘI TVORBĚ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ SYSTÉMU HOST PC - TARGET PC PRO ŘÍZENÍ POLOVODIČOVÝCH MĚNIČŮ VYUŽITÍ KNIHOVNY SWING PROGRAMOVACÍHO JAZYKU JAVA PŘI TVORBĚ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ SYSTÉMU "HOST PC - TARGET PC" PRO ŘÍZENÍ POLOVODIČOVÝCH MĚNIČŮ Stanislav Flígl Katedra elektrických pohonů a trakce (K13114),

Více

Principy činnosti sběrnic

Principy činnosti sběrnic Cíl přednášky: Ukázat, jak se vyvíjely architektury počítačů v souvislosti s architekturami sběrnic. Zařadit konkrétní typy sběrnic do vývojových etap výpočetních systémů. Ukázat, jak jsou tyto principy

Více

Dodatek k návodu k obsluze a instalaci kotlů BENEKOV. Regulátor RKU 1.5

Dodatek k návodu k obsluze a instalaci kotlů BENEKOV. Regulátor RKU 1.5 Dodatek k návodu k obsluze a instalaci kotlů BENEKOV Regulátor RKU 1.5 Obsah: 1. Popis regulátoru RKU1.5...... 3 str. 2. Popis programu regulátoru RKU1.5........ 4 3. Obsluha kotle uživatelem... 5 1.Popis

Více

Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2006-1/21- Západočeská univerzita v Plzni

Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2006-1/21- Západočeská univerzita v Plzni Počítačové systémy Vnitřní paměti Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2006-1/21- Západočeská univerzita v Plzni Hierarchire pamětí Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2006-2/21- Západočeská univerzita

Více

PROCESOR. Typy procesorů

PROCESOR. Typy procesorů PROCESOR Procesor je ústřední výkonnou jednotkou počítače, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává program. Primárním úkolem procesoru je řídit činnost ostatních částí počítače včetně

Více

ZPRACOVÁNÍ NEURČITÝCH ÚDAJŮ V DATABÁZÍCH

ZPRACOVÁNÍ NEURČITÝCH ÚDAJŮ V DATABÁZÍCH 0. Obsah Strana 1 z 12 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A INFORMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMATION

Více

Návod k obsluze. Výrobce

Návod k obsluze. Výrobce Nabíječ SCD 300 Návod k obsluze Výrobce TEMA Technika pro měřeni a automatizaci spol. s r.o. Tehovská 1290/64 100 00 Praha 10 tel./fax 274 783 375 e-mail:tema_sro@iol.cz soft.verze 1.4 datum vydání 11.11.2003

Více

MAPOVÉ OKNO GSWEB. Nápověda. Pohyb v mapovém okně Výběr v mapovém okně. Panel Ovládání Panel Vrstvy. Tisk Přehledová mapa Redlining Přihlásit jako

MAPOVÉ OKNO GSWEB. Nápověda. Pohyb v mapovém okně Výběr v mapovém okně. Panel Ovládání Panel Vrstvy. Tisk Přehledová mapa Redlining Přihlásit jako GSWEB Nápověda 1. Mapové okno Pohyb v mapovém okně Výběr v mapovém okně 2. Ovládací panel a panel vrstev Panel Ovládání Panel Vrstvy 3. GSWeb - roletové menu Tisk Přehledová mapa Redlining Přihlásit jako

Více

UNIVERZITA PARDUBICE ÚSTAV ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY

UNIVERZITA PARDUBICE ÚSTAV ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY UNIVERZITA PARDUBICE ÚSTAV ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY GERÁTOR SIGNÁLU PŘESNÉHO KMITOČTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: Jan Šafařík VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Josef Marek, CSc. 2007 UNIVERSITY OF PARDUBICE INSTITUTE

Více

Uživatelská příručka pro program

Uživatelská příručka pro program NEWARE Uživatelský manuál Uživatelská příručka pro program ve spojení se zabezpečovacím systémem strana 1 Uživatelský manuál NEWARE strana 2 NEWARE Uživatelský manuál Vaše zabezpečovací ústředna DIGIPLEX

Více

Univerzální jednočipový modul pro řízení krokových motorů

Univerzální jednočipový modul pro řízení krokových motorů Středoškolská odborná činnost 2005/2006 Obor 10 elektrotechnika, elektronika, telekomunikace a technická informatika Univerzální jednočipový modul pro řízení krokových motorů Autor: Jan Fíla SPŠ Trutnov,

Více

Záznamník teploty ZT, ZT1ext Návod k použití

Záznamník teploty ZT, ZT1ext Návod k použití ČERNÁ SKŘÍŇKA Záznamník teploty ZT, ZT1ext Návod k použití Návod na použití záznamníku teploty COMET ZT, ZT1ext Přístroj je určen pro měření a záznam teploty vzduchu, příp. teploty z externí sondy s odporovým

Více

Koncept pokročilého návrhu ve VHDL. INP - cvičení 2

Koncept pokročilého návrhu ve VHDL. INP - cvičení 2 Koncept pokročilého návrhu ve VHDL INP - cvičení 2 architecture behv of Cnt is process (CLK,RST,CE) variable value: std_logic_vector(3 downto 0 if (RST = '1') then value := (others => '0' elsif (CLK'event

Více

POLOHOVÁNÍ ULTRAZVUKOVÉHO SENZORU

POLOHOVÁNÍ ULTRAZVUKOVÉHO SENZORU 1 VŠB - Technická Univerzita Ostrava, Katedra automatizační techniky a řízení Příspěvek popisuje zařízení realizující lineární posuv ultrazvukového snímače. Mechanismem realizujícím lineární posuv je kuličkový

Více

MR51P. Systémy Měřicí, Analytické a Regulační Techniky POPIS A NÁVOD K OBSLUZE PROGRAMOVATELNÝ MĚŘIČ PRŮTOKU A PROTEKLÉHO MNOŽSTVÍ. verze 1.

MR51P. Systémy Měřicí, Analytické a Regulační Techniky POPIS A NÁVOD K OBSLUZE PROGRAMOVATELNÝ MĚŘIČ PRŮTOKU A PROTEKLÉHO MNOŽSTVÍ. verze 1. Systémy Měřicí, Analytické a Regulační Techniky MR51P PROGRAMOVATELNÝ MĚŘIČ PRŮTOKU A PROTEKLÉHO MNOŽSTVÍ POPIS A NÁVOD K OBSLUZE verze 1.02 111 Vývoj, výroba: Dodavatel: SMART, spol. s r.o. REGMET tel.:

Více

Elektronický psací stroj

Elektronický psací stroj Elektronický psací stroj Konstrukční změny u elektrického psacího stroje s kulovou hlavicí 1. typový koš je nahrazen kulovou hlavicí. pevný vozík s válcem 3. pohyblivá tisková jednotka 4. nylonová barvící

Více

Uživatelská příručka

Uživatelská příručka Uživatelská příručka PC výkaznictví JASU (program pro zpracování účetního výkaznictví) březen 2012 Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů 15 P.O.Box 36 111 21 Praha 1 telefon: 224 091 619 fax:

Více

GRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY

GRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY GRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky, Fakulta elektroniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické v Brně

Více

PK Design. MB-S2-150-PQ208 v1.4. Základová deska modulárního vývojového systému MVS. Verze dokumentu 1.0 (11. 6. 03)

PK Design. MB-S2-150-PQ208 v1.4. Základová deska modulárního vývojového systému MVS. Verze dokumentu 1.0 (11. 6. 03) MB-S2-150-PQ208 v1.4 Základová deska modulárního vývojového systému MVS Uživatelský manuál Verze dokumentu 1.0 (11. 6. 03) Obsah 1 Upozornění...3 2 Úvod...4 2.1 Vlastnosti základové desky...4 2.2 Vlastnosti

Více

Aplikované úlohy Solid Edge

Aplikované úlohy Solid Edge Aplikované úlohy Solid Edge SPŠSE a VOŠ Liberec Ing. Jana Kalinová [ÚLOHA 36 ÚVOD DO PROSTŘEDÍ SESTAVA A SVAŘENEC] 1 CÍL KAPITOLY. Cílem této kapitoly je co nejrychlejší zorientování se v novém modulu

Více

SYSTÉM PRO KONFIGURACI KOMUNIKAČNÍCH TERMINÁLŮ A VIZUALIZACI STAVOVÝCH DAT Z KOLEJOVÝCH VOZIDEL

SYSTÉM PRO KONFIGURACI KOMUNIKAČNÍCH TERMINÁLŮ A VIZUALIZACI STAVOVÝCH DAT Z KOLEJOVÝCH VOZIDEL SYSTÉM PRO KONFIGURACI KOMUNIKAČNÍCH TERMINÁLŮ A VIZUALIZACI STAVOVÝCH DAT Z KOLEJOVÝCH VOZIDEL SYSTEM FOR CONFIGURATION OF COMMUNICATION TERMINALS AND VISUALIZATION OF STATE INFORMATION FROM RAIL VEHICLES

Více

CDI 100 MP3. Návod k obsluze. Čísla u popisů jednotlivých funkcí odpovídají obrázkům v původním návodu.

CDI 100 MP3. Návod k obsluze. Čísla u popisů jednotlivých funkcí odpovídají obrázkům v původním návodu. CDI 100 MP3 Návod k obsluze Čísla u popisů jednotlivých funkcí odpovídají obrázkům v původním návodu. BEZPEČNOST Zajistěte dobré větrání zařízení. Dbejte na opatrnou manipulaci s kabelem napájení. Přidržujte

Více

NEXIS 32 rel. 3.50. Generátor fází výstavby TDA mikro

NEXIS 32 rel. 3.50. Generátor fází výstavby TDA mikro SCIA CZ, s. r. o. Slavíčkova 1a 638 00 Brno tel. 545 193 526 545 193 535 fax 545 193 533 E-mail info.brno@scia.cz www.scia.cz Systém programů pro projektování prutových a stěnodeskových konstrukcí NEXIS

Více

Návrh a realizace počítače skóre. Počítače skóre. Michal Černý. VOŠ a SŠSE Novovysočanská 48/280 Praha 9

Návrh a realizace počítače skóre. Počítače skóre. Michal Černý. VOŠ a SŠSE Novovysočanská 48/280 Praha 9 Středoškolská technika 2014 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Počítače skóre Michal Černý VOŠ a SŠSE Novovysočanská 48/280 Praha 9 Úvod Počítač skóre slouží divákům k lepší orientaci

Více

Voděodolný tloušťkoměr MG-401 Obsah:

Voděodolný tloušťkoměr MG-401 Obsah: Voděodolný tloušťkoměr MG-401 Obsah: Návod k obsluze 1. Charakteristika tloušťkoměru MG-401... 1 2. Použitelnost přístroje... 2 3. Vnější vzhled... 2 4. Technické parametry... 4 5. Zapnutí a vypnutí přístroje...

Více

Scan Operator 12 FX Světelný ovladač

Scan Operator 12 FX Světelný ovladač Scan Operator 12 FX Světelný ovladač Obsah 1. Popis ovládacích prvků...4 1.1 Čelní panel...4 1.2 Zadní panel...6 2. Ovládání...7 2.1 Spuštění režimu Program...7 2.2 Programování scén...7 2.2.1 Editace

Více

Řídící jednotka AirBasic 2

Řídící jednotka AirBasic 2 Návod k obsluze Řídící jednotka AirBasic 2 G G875589_001 2010/04/jbrg-08 Obsah 1. Představení přístroje a bezpečnost... 1 1.1 Uložení návodu k obsluze... 1 1.2 Bezpečnost... 1 2. Provoz... 2 2.1 Ovládací

Více

Cíle. Teoretický úvod

Cíle. Teoretický úvod Předmět Ú Úloha č. 7 BIO - igitální obvody Ú mikroelektroniky Sekvenční logika návrh asynchronních a synchronních binárních čítačů, výhody a nevýhody, využití Student Cíle Funkce čítačů a použití v digitálních

Více

Nástroj WebMaker TXV 003 28.01 první vydání Únor 2009 změny vyhrazeny

Nástroj WebMaker TXV 003 28.01 první vydání Únor 2009 změny vyhrazeny Nástroj WebMaker TXV 003 28.01 první vydání Únor 2009 změny vyhrazeny 1 TXV 003 28.01 Historie změn Datum Vydání Popis změn Únor 2009 1 První verze (odpovídá stavu nástroje ve verzi 1.6.2) Obsah 1 Úvod...3

Více

Úvod do Petriho sítí. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Úvod do Petriho sítí. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Úvod do Petriho sítí Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1 Úvodní poznámky Petriho sítě (Petri Nets, PN) představují matematický nástroj pro modelování a simulaci diskrétních systémů (např. systémů hromadné obsluhy

Více

Semestrální práce do předmětu Principy tvorby mobilních aplikací

Semestrální práce do předmětu Principy tvorby mobilních aplikací Ondřej Šatera, saterond@fel.cvut.cz, zimní semestr 2011/2012 Semestrální práce do předmětu Principy tvorby mobilních aplikací D1: Project description Aplikace INFORMAČNÍ SERVIS Jednalo by se o aplikaci,

Více

3. D/A a A/D převodníky

3. D/A a A/D převodníky 3. D/A a A/D převodníky 3.1 D/A převodníky Digitálně/analogové (D/A) převodníky slouží k převodu číslicově vyjádřené hodnoty (např. v úrovních TTL) ve dvojkové soustavě na hodnotu nějaké analogové veličiny.

Více

Parametrizace, harmonogram

Parametrizace, harmonogram Parametrizace, harmonogram Modul slouží pro parametrizování informačního systému a pro vytváření časového plánu akademického roku na fakultě. Fakulty si v něm zadávají a specifikují potřebné "časové značky"

Více

Laboratorní úloha KLS 1 Vliv souhlasného rušení na výsledek měření stejnosměrného napětí

Laboratorní úloha KLS 1 Vliv souhlasného rušení na výsledek měření stejnosměrného napětí Laboratorní úloha KLS Vliv souhlasného rušení na výsledek měření stejnosměrného napětí (Multisim) (úloha pro seznámení s prostředím MULTISIM.0) Popis úlohy: Cílem úlohy je potvrdit často opomíjený, byť

Více

Anotace. Dynamické programování, diskrétní simulace.

Anotace. Dynamické programování, diskrétní simulace. Anotace Dynamické programování, diskrétní simulace. Problémy, které byly Přednášející jde tentokrát do M1, počet platných uzávorkování pomocí n párů závorek, počet rozkladů přirozeného čísla na součet

Více

Modelování procesů (2) 23.3.2009 Procesní řízení 1

Modelování procesů (2) 23.3.2009 Procesní řízení 1 Modelování procesů (2) 23.3.2009 Procesní řízení 1 Seznam notací Síťové diagramy Notace WfMC Notace Workflow Together Editor Aktivity diagram (UML) FirsStep Designer Procesní mapa Select Prespective (procesní

Více