Obecná ekonomie II přednášky

Transkript

1 St, Pá: 12:10-13:10 6. patro REK podmínky stejné jako na Mikro Helísek: Makroekonomie, základní kurz Mach: Makroekonomie II, pro magisterské studium Pavelka: Makroekonomie, cvičebnice - druhé rozšířené vydání 2005 pavelkatomas.com - je možné stáhnout to co je ve druhém vydání navíc - grafy, obrázky Program přednášek: 1. úvod do studia makroekonomie 2. ukazatelé výkonnosti národního hospodářství 3. rovnovážný produkt v dvousektorovém modelu důchod-výdaje 5. Peníze a trh peněz 6. Model IS-LM v uzavřené ekonomice 7. Model IS-LM v uzavřené ekonomice 8. Agregátní poptávka a agregátní nabídka 9. Agregátní poptávka a nabídka 10. Otevřená ekonomika 11. Inflace a nezaměstnanost 12. Monetární politika 13. Fiskální politika 14. Rezerva, shrnutí, příprava zkoušky Úvod do makroekonomie Historie: - od pol. 18. století - od 19. stol. se zabývala mikroekonomií - až ve 30. letech minulého století se zrak zabývat makroekonomií v souvislosti s krizí mikroekonomie - zabývá se individuálními subjekty trhu (jedna firma, jeden spotřebitel ) makroekonomie - zabývá se ekonomikou jako celkem, studuje příčiny vývoje a agregované ukazatele (HDP, míra nezaměstnanosti, míra inflace, platební bilance) mikro a makro je provázané - makro má nezastupitelný význam pro tvůrce hosp. politiky, měla by dát návod jak se vyhnout nezaměstnanosti, jak snížit inflaci - má význam pro firmy i pro spotřebitele pozitivní - pouhé konstatování např. míra inflace je 5%, míra nezaměstnanosti je 8% normativní - vytváří nějaké hodnotové soudy např. deficit veřejných rozpočtů nesmí překročit 3%, nezaměstnanost nesmí být více jak 5% Makroekonomický koloběh domácnosti - jsou vlastníci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), pronajímají je firmám, dostávají za to odměnu (mzdy, renty) - od vlády dostávají transfery (soc. dávky, podpory v nezaměstnanosti...) - z těchto příjmů musí platit daně státu, to co zbude je disponibilní důchod domácností - disponibilní důchod použijí na úsporu nebo na spotřebu firmy - pronajímají výrobní faktory, pomocí nich vytváří produkci, část produkce prodají mezi sebou a zbývající část jde ostatním subjektům na trhu - za produkci dostávají odměnu (příjmy z prodeje) - můžou dostávat dotace od státu - musí platit daně státu - část příjmů jde na náklady, mzdy, renty - a zbývající část jsou hrubé úspory firem GBS - čisté úspory firem - nerozdělené zisky - odpisy - znehodnocení kapitálu pef-info.wz.cz Christy

2 - členění z pohledu národního účetnictví: - finanční instituce - banky, pojišťovny, spořitelny, hypotéční ústavy - nefinanční instituce - výrobní podniky - stát - školství, zdravotnictví - vlastníci nemovitostí - neziskové organizace - nadace, církve - samostatně hospodařící rolníci a řemeslníci vláda - soustava veřejných rozpočtů - všechny rozpočty (státní, krajů, měst a obcí, rozpočty mimorozpočtových fondů, konsolidační agentura, zdravotních pojišťoven, veřejných vysokých škol) - státní rozpočet - příjmy: - mezi základní příjmy patří daně (přímé, nepřímé), příjmy ze cla, z různých poplatků, z prodeje státního majetku, úroky z dříve poskytnutých úvěrů atd. - výdaje: - vládní nákupy statků a služeb - transferové platby - liší se tím, že za tohle nedostává stát žádnou protihodnotu - saldo rozpočtu BS = příjmy - výdaje - jsou to úspory vlády zahraničí - export X, import M - vypočítává se saldo (obchodní bilance) - čistý export MX = export - import - když to vyjde záporně = úspory ze zahraničí Základní makroekonomické ukazatele hrubý domácí produkt HDP - tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb, vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - sledujeme zejména absolutní výši ale také růst (% růst reálného produktu) míra nezaměstnanosti - podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady) - v % míra inflace - jak se vyvíjí cenová hladina (% změna všeobecné cenové hladiny) - meziměsíční, meziroční, dvanáctiměsíční klouzavý průměr platební bilance - vyjadřuje vztah domácí ekonomiky k zahraničí - systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty daného státu za dané časové období - struktura: běžný účet - sledujeme obchodní bilanci (export, import) finanční účet - přímé investice kapitálový účet chyby a opomenutí rezervy Dva základní proudy ekonomie: Liberální proud - nechtějí zásahy do ekonomiky - ekonomika funguje dobře na základě tržních sil, státní zásahy jsou škodlivé Intervencionistický - tvrdí opak Státní zásahy: 1. fiskální politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím veřejných rozpočtů - expanzivní (zvýšení vládních výdajů, snížení daní), restriktivní (opak expanze), neutrální 2. monetární politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz a ceny peněz - expanzivní (zvýšení množství peněz, snížení úrokové míry), restriktivní (opak), neutrální 3. měnová politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového kurzu - fixní (centrální banka určí dolar bude stát 20 Kč ), flexibilní (kurz se pohybuje na základě tržních sil) 4. obchodní politika - cla, kvóty 5. důchodová politika - není zcela běžná v tržní ekonomice - stanovení max. tempa růstu mezd, zavedení maximálních cen, nájemného... Vývoj ekonomického myšlení Merkantilismus století - období kdy začali vznikat centralizované státy (kolonie, impéria, mocnosti) - začali vznikat rozdílné ekonomické doktríny (nedají se nazvat ucelenými ek. systémy) - Anglie, Francie - průmyslníci, bankéři, státní úředníci pef-info.wz.cz Christy

3 - nesledovali prvořadě zájmy jednotlivců, ale cílem byl silný stát - sílu státu viděli v bohatství (zejména v podobě drahých kovů) - byli zastánci aktivní obchodní bilance (rádi vyváželi, ale neradi dováželi) - v 18. st. ustupoval do pozadí Klasická škola politické ekonomie - Adam Smith Bohatství národů - byla kritikou merkantilismu - odmítal tvrzení že bohatství země je dáno množstvím drahých kovů a odmítal požadavek aktivní obchodní bilance - zdroj bohatství viděl ve výrobě a dělbě práce - studovali tvorbu a rozdělování tohoto bohatství - byli zastánci svobodného obchodu - teorie absolutních výhod v mezinárodním obchodě - jeho heslo neviditelná ruka trhu - harmonizuje individuální a společenské zájmy (každý jednotlivec sleduje pouze svoje vlastní zájmy a tím přispívá zájmům společnosti) - Thomas R. Malthus - Anglie prožívala průmyslovou revoluci se všemi klady i zápory (technický pokrok, růst produktivity práce) - populační teorie - existuje přirozená tendence rychlejšího růstu populace, než je rychlost růstu zdrojů lidské obživy - železný mzdový zákon - tvrdí, že mzda se ustanoví na existenčním minimum - David Ricardo - teorie rozdělování (rozdělování důchodu na mzdy, renty a úroky) - pesimistický ohledně vývoje budoucnosti - navázali na něj jak kapitalisté tak socialisté - diferencovaná pozemková - komparativní výhody v mezinárodním obchodě - navázal na něj Marx - Karl Heinrich Marx - vyvrcholení klasické ekonomie, i když měl jiné dopady - nutně dochází ke střídání společenských řádů (primitivní společnost, otrokářství, feudalismus, kapitalismus, komunismus) - historický materialismus - Kapitál - jeho dílo - ústřední téma vykořisťování dělnické třídy - příčinou byla existence soukromého vlastnictví Neoklasická ekonomie - poslední třetina 19. století - vznikla v průběhu tzv. marginalistické revoluce - začali věnovat pozornost poptávkové straně trhu - zkoumali alokaci vzácných zdrojů - ústřední postavou je spotřebitel - Alfred Marshall - představitel Cambridžské školy - teorie dílčí rovnováhy - Léon Walras - Lósanská škola - teorie všeobecné rovnováhy Rakouská škola - Friedrich August von Hayek - nositel Nobelovy ceny za ekonomii 30. léta minulého století - John Maynard Keynes Obecná teorie zaměstnanosti úroků a peněz - příčinu hosp. krize viděl příčinu v nedostatečné (efektivní poptávka) investiční poptávce - pro odstranění doporučoval státní zásahy Neokeynesiánství - dominující proud až do 70. let minulého století - spojení Keynesovi makroekonomie s mikroekonomií Neoklasické školy - Sir John R. Hicks - poprvé zkonstruoval model ISLN - Franco Modigliani - dále rozpracoval keynesiánský model - teorie životního cyklu (teorie spotřeby) - James Tobin - rozpracoval keynesiánskou transakční poptávku po penězích - Arthur M. Okun - Okunův zákon - vztah mezi vývojem produktu a nezaměstnanosti - Robert M. Solow - model ekonomického růstu - Paul A. Samuelson - Filipsova křivka - vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflace - neokonzervativci trvdí, že velká inflace, byla způsobena keynesiánstvím (ale bylo to ropou) Postkeynesiánství - bylo bokem vedle Neokeynesiánství - Joan Robinsonová - teorie nedokonalé konkurence - přímo navázali na Keynese a k jeho makroekonomii vytvořili vlastní mikroekonomické zásady (odmítli neoklasické zásady) pef-info.wz.cz Christy

4 - teorie endogenních peněz Monetarismus - Chicágská škola - Milton Friedman - odpůrcem politiky státních zásahů, rozpracoval kvantitativní rovnici peněz - významně ovlivnil teorii spotřeby (teorie permanentního důchodu) - stabilní tempo růstu peněžní zásoby - ovlivnil Filipsovu křivku - zavedl tam očkávání a rozdělil jí na krátkodobou a dlouhodobou - centrální banka by se měla zaměřit na peněžní zásobu, která by měla růst stabilním tempem Nová klasická ekonomie - (monetarismus II) - zavedli do ekonomie racionální očekávání - Robert E. Lucas - Robert J. Barro Ekonomie strany nabídky - Arthur Laffer - Lafferova křivka - vyjadřuje vztah mezi daňovou zátěží a výnosem Teorie veřejné volby - James M. Buchanan - zkoumají politický cyklus, vliv byrokracie atd. Nové keynesiánství - Menkiew - chtělo se vyrovnat s kritikou monetarismu - je založeno na mikroekonomii - snaží se dokázat, že mzdy a ceny jsou skutečně nepružné - chtějí dokázat platnost Keynesiánské teorie pozitivní ekonomie - popisuje daný stav - např. míra inflace je 5% normativní ekonomie - vytváří nějaké normy a hodnotící soudy - např. míra inflace by neměla být vyšší než 10% Ukazatele výkonností národního hospodářství Hrubý domácí produkt HDP - je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb, vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - při zjišťování HDP se musíme vyhnout dvojitému započítávání - započítává se až finální statek (takový, který nejde do výroby a je určen ke konečné spotřebě, investicím nebo k vývozu) - kdybych započítala papír i učebnici z něj byl by HDP mnohonásobně vyšší - v praxi se započítává součet přidaných hodnot - tržní hodnota - hodnota HDP v tržních cenách (ceny, které platíme v obchodech) - obsahují DPH - ceny které platí kupující - liší se od cen výrobců - (v nepřímých daních zmenšených o subvence) - u statků, které se běžně neobchodují odhadují cenu statistikové - např. imputované nájemné - kolik bych si měla platit nájem svého domu - veškeré statky - ty které jsou nějakým způsobem statisticky zachytitelné - chystají se odhady prodeje ve stáncích, spropitné v restauracích, prostituce atd. - HDP zahrnuje finální statky a služby vyrobené na daném území, bez ohledu na vlastníka výrobního faktoru (může to být rezident nebo nerezident (cizinec) - za dané časové období - většinou za rok, případně za čtvrtletí - nezahrnují se tržní ceny dříve vyrobených statků (započítá se hodnota ceny cestovní kanceláře, ale ne hodnota jejich domu, který už byl započítán dříve) metody zjišťování HDP 1. výdajová 2. výrobní (produktová) 3. důchodová - všemi metodami vždy vyjde stejné číslo - většina těchto metod je založena na odhadech 1. výdajová - sečteme veškeré výdaje v ekonomice (na finální statky a služby) - spotřební výdaje domácností C - statky krátkodobé spotřeby - potraviny, oblečení - statky dlouhodobé spotřeby - auta, televizory - výdaje na služby - vzdělání, doprava - je to největší položka HDP, běžně přes 50% - výdaje na investice I - (hrubé soukromé investice) - máme zásobu kapitálu, investice jsou tok, který zvyšuje zásobu kapitálu - máme vždy namysli reálné investice (postaví se továrna, neznamená to pef-info.wz.cz Christy

5 nakoupení cenných papírů), ne finanční - zejména podniky, popřípadě domácnosti - a) investice do fixního kapitálu - nové stroje, nové budovy (v průběhu používání se opotřebovávají) - patří sem i výdaje domácností na bydlení (jediné výdaje domácností, které sem patří) - b) investice do zásob - statky dále k výrobě, nebo ty určené k prodeji - vládní nákupy výrobků a služeb G - započítáváme jen nákupy, nikdy ne transfery - běžné výdaje - nákup vládních vozů - investiční výdaje - stavba dálnic - čistý export NX - export zmenšený o import - export zvyšuje naše HDP, import ho zvyšuje jiné zemi - HDP = C + I + G + NX 2. výrobní - sečteme přidané hodnoty na jednotlivých stupních výroby - přidaná hodnota - rozdíl mezi příjmy z prodeje a hodnotou meziproduktu - jsou to hrubé přidané hodnoty - obsahují odpisy i nepřímé daně zmenšené o subvence 3. důchodová - + mzdy (včetně ostatních nákladů na práci - soc. a zdrav. poj. placené zaměstnavatelem) + renty (včetně imputovaných nájmů) + čisté úroky (rozdíl mezi přijatými a placenými) + zisky firem (včetně důchodů ze sebezaměstnání) = čistý domácí důchod ČDD + odpisy (znehodnocení kapitálu) + nepřímé daně - subvence = HDP - všemi třemi metodami by mělo vyjít stejné číslo investice - tok za nový rok - část jde na vyrovnání opotřebení a část zvyšuje kapitálovou zásobu hrubý HDP - obsahuje hrubé investice (I) - včetně odpisů čistý HDP - obsahuje v sobě čisté investice - už bez odpisů hrubý HDP = čistý HDP + odpisy čistý HDP = hrubý HDP - odpisy reálný produkt - eliminuje změnu tržní ceny - je to produkt ve stálých cenách nominální produkt - je vyjádřen v běžných (tržních) cenách daného roku deflátor HDP - vypočítá se jako nominální HDP / reálný HDP x 100 (v běžných cenách / v reálných cenách) hrubý domácí produkt HDP - vyrobený na daném území, bez ohledu na to kdo to vyrobil hrubý národní produkt HNP - vyrobený rezidenty daného státu kdekoliv ve světě HNP = HDP + saldo zahraničních důchodů (to co naši vydělají v cizině mínus to co cizinci vydělají u nás) - zajímá nás vývoj HDP - porovnání oproti minulým rokům - porovnání mezi státy - přepočítává se na obyvatele a podle oficiálního kurzu se přepočte na dolary (velikost závisí na kurzu a zkresluje ho) - parita kupních sil - kupní síla měny je všude stejná (koupím za to to stejné) - HDP se přepočte podle tohoto kurzu a porovná se mezi státy národní důchod - sečteme veškeré důchody z vlastnictví (práce, půdy, kapitálu) a zohledníme saldo zahraničních důchodů - mzdy, renty, úroky, zisky firem a zohledníme saldo - nejsou zde odpisy a nepřímé daně - je vždy čistý - měří souhrn důchodů z běžné produkce statků a služeb osobní důchod BI - jestliže od národního důchodu odečteme položky které jednotlivci nedostávají a přičteme příjmy, které jednotlivci dostávají z jiných zdrojů než je běžná produkce pef-info.wz.cz Christy

6 = národní důchod - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na soc. a zdrav. pojištění + transferové platby + úroky od vlády disponibilní důchod = osobní důchod - osobní daně - to co mají domácnosti skutečně k dispozici - domácnost ho použije na spotřebu nebo na úspory, na nic jiného parita kupních sil - speciální měnový kurz reálný HDP - je nejsledovanějším ekonomických ukazatelem a často se ztotožňuje s blahobytem země - toto by se ale nikdy nemělo srovnávat, protože blahobyt není ovlivňován pouze množstvím statků, které má země k dispozici ekonomický blahobyt - ukazatel - čistý ekonomický blahobyt - vychází z HDP, ale nějakým způsobem ho upravuje - odečte se poškození životního prostředí - mohla by se připočítávat podzemní ekonomika - připočítává se hodnota volného času dvousektorová ekonomika - základní makroekonomická identita Y = C + I Y = C + S I = S - po vykrácení + PS + GBS (hrubé úspory firem) = nerozdělené zisky + odpisy + BS (saldo rozpočtu) = T (celkové daně) - G (vládní nákupy) - TR (transfery) - NX (úspory ze zahraničí) I = PS + GBS + BS - NX I + NX = PS + GBS + BS - základní makroekonomická identita ve čtyřsektorové ekonomice Výdajový model (model 45 ) - keynesiánský model - platí pro krátké období - budeme určovat rovnovážný produkt, pomocí agregátních výdajů - budeme rozlišovat mezi skutečnými a plánovanými výdaji - skutečné - expos (po) - plánované - exante - pouze investiční výdaje I se mohou lišit mezi skutečnými a plánovanými, ostatní jsou stejné - plánované - skutečné = neplánované investice (změna zásob) - kladné - v případě, že podniky vyrobí více než lidé plánují koupit -> hromadění zásob - záporné - když podniky vyrobí méně, než lidé chtějí -> klesání zásob - rovnovážný produkt - takový produkt, kdy plánované výdaje přesně odpovídají skutečně vytvořenému produktu Předpoklady 1. fixní cenová hladina (konstanta) 2. produkce bude určena agregátními výdaji - není omezení na straně nabídky (rozhodující kolik se toho vyrobí je strana poptávky a není omezení na straně nabídky) 3. existují nevyužité výrobní kapacity (nevyužité stroje...) 4. neexistuje omezení na trhu práce z hlediska množství - je dostatečná nabídka práce - pracovníci jsou ochotni pracovat za danou nominální mzdu i za danou reálnou mzdu, protože máme fixní cenovou hladinu 5. existuje mezera produktu - skutečný produkt se nachází pod potenciálním (jsme pod schopností ekonomiky) 6. úroková sazba bude daná - je dána Centrální bankou (mění se pouze vlivem měnové politiky, nemění se s výší produktu) pef-info.wz.cz Christy

7 Spotřeba - odvodíme si jednoduchou keynesiánskou funkci spotřeby, tak jak pramení z Obecné teorie - podle této teorie bude spotřeba záviset na běžném důchodě - budeme používat lineární podobu C = Ca + c. Y (YD) C... spotřeba Ca... autonomní spotřeba - spotřeba, která nezávisí na velikosti důchodu (i při nulovém důchodě by nějaká spotřeba byla) - bude financována např. z úspor - faktory ovlivňující autonomní spotřebu: - počet obyvatel - bohatství (např. akcie) - s růstem bohatství roste spotřeba, bez ohledu na výši důchodu - sociální systém - pokud bude přísný, budu utrácet méně (pravděpodobně ovlivní i sklon) - očekávání - při optimistickém budu utrácet více - výnosy z úspor - čím bude větší výnosnost budu méně utrácet (budu více spořit) c. Y (YD)... indukovaná spotřeba - z každé dodatečné jednotky disponibilního důchodu se část spotřebovává a zbývající část se uspoří c (MPC)... mezní sklon ke spotřebě c = C/ YD - nabývá hodnot 0 až 1 - na křivce 45 je vertikální i horizontální vzdálenost stejná - v bodě E je celý důchod věnován na spotřebu - nalevo od bodu E - C > YD - napravo od bodu E jsou kladné úspory C < YD APC... průměrný sklon ke spotřebě APC = C/YD = (Ca + c.yd)/yd = Ca/YD + C - průměrný sklon je větší než mezní - s růstem důchodu APC klesá a bude se blížit c shrnutí: 1. spotřeba roste s růstem důchodu 2. spotřeba roste pomaleji než důchod 3. průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní a s růstem důchodu klesá = základní psychologický zákon Keynese (spotřeba roste s důchodem, ale pomaleji) - keynesova metoda je krátkodobá, ale v dlouhém období to není a vznikly nové teorie, které vysvětlili stabilitu APC- Teorie (APC konstantní) 1. Teorie životního cyklu - Modigliani - tvrdí, že jedinec chce udržovat stabilní výši spotřeby po celý svůj život (v mládí je spotřeba vyšší než disponibilní důchod, v produktivním věku je to naopak a ve stáří se to opět obrátí) 2. Teorie permanentního důchodu - Freedman - tvrdí, že spotřeba závisí na permanentním důchodě a ne na běžném jak předpokládal Keynes (permanentní důchod - průměr za nějaké období) - spotřeba reaguje na trvalé změny důchodu, nereaguje na dočasné změny - zpět ke Keynesovi pef-info.wz.cz Christy

8 Úspory S = -Sa + s. YD S... úspory -Sa... autonomní úspory - je totožné s Ca, jen má obrácené znaménko s. YD... indukované úspory s (MPS)... mezní sklon k úsporám S s = YD - nabývá hodnot 0 až 1 c + s = 1 - musí platit APS... průměrný sklon k úsporám - také nabývá pouze hodnot 0 a 1 S ( SA + s YD) Sa APS = = = + s YD YD YD - průměrný sklon bude menší než mezní sklon - s růstem důchodu APS roste a blíží se s APC + APS = 1 Y 0 - celý důchod jen na spotřebu => úspory jsou nulové -> keynesiánská funkce spotřeby v krátkém období Investice - investice do fixního kapitálu a změna stavu zásob - v tomto modelu jsou investice autonomní - jsou nezávislé na velikosti důchodu - když se změní úroková míra Faktory, které ovlivňují investice 1. úroková míra (i) - - křivka poptávky po investicích je klesající funkce úrokové míry - PV = V 1 /(1 + i) + V 2 /(1 + i) V n /(1 + i) n pef-info.wz.cz Christy

9 - čistá současná hodnota NPV = PV - náklady pořízení - pokud vyjde kladná tak se investice provede, jinak ne 2. očekávání budoucnosti - významný faktor hlavně u investic - pozitivní očekávání posune křivku nahoru - pesimistické očekávání posune křivku dolů 3. daňové zatížení - zvýšení daní vede k poklesu křivky, snížení k růstu Y = C + I - dvousektorová ekonomika - AE (=AD) - křivka plánovaných výdajů - rovnovážný produkt - AE = Y - v bodě E - neexistují neplánované investice Y 0 - investice = úspory Y = C + I Y = Ca + cy + I Y - cy = Ca + I (1 - C)Y = Ca + I Y = (1/(1-C)) * (Ca + I) výdaje A α - jednoduchý výdajový multiplikátor dvousektorové ekonomiky - v bodech nalevo od E - je AE > než skutečně vytvořený produkt - lidé chtějí utratit více než se vyrobí => firmám neplánovaně klesnou zásoby => firmy zvýší výrobu - v bodech napravo od E - je AE < než skutečně vytvořený produkt - firmy vyrobili více než lidé chtějí nakoupit => firmám se hromadí zásoby => firmy omezí výrobu Jednoduchý výdajový multiplikátor dvousektorové ekonomiky - princip multiplikátoru - při zvýšení výdajů se dostanu do bodu 1 - plánované výdaje jsou větší než skutečně vytvořený produkt -> neplánovaný pokles zásob -> firmy zvýší výrobu (bod 2) -> v bodě 3 plánované výdaje opět převýší skutečný produkt -> opět zvýšení výroby (bod 4) -> dále se posouvá až do rovnovážného bodu Y = I + c I + c 2 I +... c n I Y/ I = 1 + c + c 2... c n Y = C + I Y = C + S C + I = C + S I = S - základní makroekonomická identita pef-info.wz.cz Christy

10 Paradox úspor - ekonomika by mohla růst rychleji, kdyby se zvýšili úspory - co se stane v Keynesiánském modelu když se zvýší úspory: - úspory se rovnají investicím - produkt se rovná C + I - když vzrostou úspory, klesne spotřeba - jestliže vzrostou úspory, tak plánované investice se hned nezvýší, Y = C + I bude menší, jestliže bude nové Y menší, tak na konci budou úspory zase menší - růst úspor vede k poklesu produktu a v důsledku toho k poklesu úspor Třísektorová ekonomika - třetí sektor je vláda, která zasahuje dvěma způsoby - vláda nakupuje G - součástí plánovaných výdajů - vláda vybírá daně a poskytuje transfery, tím ovlivňuje disponibilní důchod a tím ovlivňuje spotřebu a úspory AE = C + I + G C = Ca + c YD YD = Y - T + TR T = T A + t Y YD Y T... celkové daně TR... transfery TA... autonomní daně - nezávislé na velikosti produktu t... sazba důchodové daně - sklon křivky TA + ty Y TA Y - průměrné zdanění = + t - proporcionální - TA = 0 - daně rostou ve stejném poměru jako důchod (konstantní poměr) - progresivní - TA je kladné - s růstem důchodu míra zdanění roste - regresivní - TA je záporné C = Ca + c YD C = Ca + c (Y - Ta - t Y + TR) Y = Ca + c (Y - TA - t Y + TR) + I + G Y = Ca + cy - cta - cty + ctr + I + G AE = Y Y = 1 ( Ca cta + ctr + I G) 1 C(1 t) + A α - multiplikátor třísektorové ekonomiky AE III - bude mít menší sklon - vestavěný stabilizátor - progresivní míra zdanění - automaticky vestavěný stabilizátor redukuje změnu výstupu ke které dochází vlivem změny autonomních výdajů změna vládních nákupů - při zvýšení vládních nákupů se křivka posouvá rovnoběžně nahoru Y = α G - produkt se nezvýší pouze o G ale i o část spotřeby pef-info.wz.cz Christy

11 změna autonomních daní - pokles autonomních daní - snížení daní vede k růstu produktu - křivka se posune nahoru ( -c(-ta) -> +cta) Y = α (-C TA) c TA 1 C(1 t) - výdajový multiplikátor autonomních daní - α TA změna důchodové sazby daně - když dojde k poklesu (t) - bude křivka strmější -> produkt vzroste změna transferových plateb - produkt vzroste Y = α ( c TR) c TR 1 C(1 t) α G > α TR multiplikátor transferových plateb multiplikátor vyrovnaného rozpočtu - pro zjednodušení budeme předpokládat, že důchodová sazba daně bude 0 - budeme předpokládat, že dojde k růstu G a zároveň dojde k růstu autonomních daní o stejnou výši 1 Y = G 1 C C Y = TA 1 C 1 C Y = G 1 C Y = G - výdajový multiplikátor by byl roven 1 G = TA Čtyřsektorová ekonomika - přidáváme čistý export NX = X - M export - je autonomní X -> to co my vyvezeme nezávisí na velikosti našeho důchodu (produktu) - závisí na: 1) zahraničním důchodě YF - více vyvážíme 2) nominálním měnovém kurzu E - 22 CZK/USD, když dojde k znehodnocení ->25 CZK/USD -> naše statky v zahraničí budou levnější -> roste export - naopak zhodnocení -> 20 CZK/USD -> snižuje export pef-info.wz.cz Christy

12 P P Obecná ekonomie II D 3) podíl cen - - domácí ku zahraniční - když roste export se snižuje F 4) kvóty, cla, subvence, spotřebitelské preference import - M = Ma + m Y Ma... autonomní import - nezávislý na našem důchodě m.y... indukovaný import m... mezní sklon k importu M m = Y - jestliže roste import, bude se? zvyšovat - i autonomní import bude záviset na určitých faktorech: 1) nominální kurz E - když se znehodnotí -> import klesá - při zhodnocení -> import roste 2) podíl cen - když podíl roste (když u nás rostou ceny rychleji než v zahraničí) -> import roste 3) cla, kvóty, preference spotřebitelů NX = X Ma my znehodnocení kurzu - NX se posune rovnoběžně nahoru při růstu zahraničního důchodu - NX roste růst podílu cen - NX jde dolu AE = C + I + G + Y - M AE = Ca + cy - cta + ctr - cty + I + G + X - Ma - my AE = Y 1 Y = A 1 C(1 t) + m A = Ca + I + ctr - cta + X - Ma + G AE IV - ještě o něco menší sklon 1 1 C > A 1 C(1 t) > 1 1 C (1 t) + m pef-info.wz.cz Christy

13 - multiplikátor transferových plateb α TR c = 1 c(1 t) + m rozšíření makroekonomické identity pro všechny sektory: I + NX= PS + GBS + BS BS = T - G Peníze - je to cokoliv co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny - před existencí peněz byla bártrová směna (jedno zboží za druhé) - vysoké transakční náklady (náklady spojené s vyhledáváním a vyjenáváním) - první podoba peněz - komoditní peníze - dobytek, kožešiny, plátno, nejvíce se uchytily drahé kovy (relativně stabilní množství, dobrá dělitelnost) - byly nahrazeny papírovými penězmi a ty byli kryty zlatem - nejdříve to bylo 100%, později to bylo 20-30% - státovky - peníze které vydával panovník, na krytí svých výdajů a nebyli kryty ničím - od krytí zlatem se postupně ustupovalo až to zmizelo úplně - dnes peníze s nuceným oběhem - jsou dány ze zákona jako zákonné platidlo - bankovky jsou přijímány, protože jsou přijímány - depozitní peníze (bankovní) - čísla na účtech Funkce peněz - prostředek směny - zúčtovací jednotka - v penězích je vyjádřená cena statků a služeb a to jak současnou, budoucí i minulou - uchovatel hodnoty - jsou jednou z forem aktiv (jak uchovávat bohatství) - peníze jsou likvidní - výhoda, že peníze můžeme kdykoliv použít na nákup statků a služeb Peněžní agregáty - měříme pomocí nich peněžní zásobu - množství peněz k nějakému okamžiku - značení M a číslo - s růstem čísla by měla klesat likvidita a růst výnosnost - vyšší číslo obsahuje vždy to co bylo v předcházejícím + něco navíc - M0 - oběživo - u nebankovních subjektů (to co máme v peněžence) - M1 - M0 + vklady na požádání (viděnou) - sporožiro, běžný účet, cestovní šeky - užší peněžní agregát - M2 - M1 + termínované vklady (případ. vklady v zahraniční měně) - širší peněžní agregát - repooperace - L - likvidní aktiva - M2 + cenné papíry - nejčastěji vyjadřujeme M2 Poptávka po penězích - existuje několik teorií - my se budeme držet Keynesiánské 1. Keynesiánské teorie poptávky po penězích a) původní Keynesova poptávka po penězích b) moderní Keynesiánské teorie - Baumol-Tobinův transakční model - spekulační poptávka Tobina 2. Neoklasické teorie a) původní - Fisherova verze - Cambridgská verze b) moderní - Freedmanova verze Původní Keynesova - peníze jsou jedním z druhů bohatství a vedle nich jsou ještě obligace - za to byl poměrně kritizován - peníze - mají nulovou výnosnost nebo velmi nízkou výnosnost, jsou téměř bezrizikové - obligace - výnosnost relativně vysoká, ale je tu riziko - teorie preference likvidity - existují 3 motivy proč si lidé drží peníze 1. transakční motiv - držíme peníze z důvodu provádění běžných transakcí - vzniká z důvodu časového nesouladu mezi příjmy a výdaji - Keynes předpokládal že závisí na velikosti Y 2. opatrnostní - lidé drží peníze z důvodu neočekávaných výdajů - Keynes předpokládat že bude záviset na velikosti Y pef-info.wz.cz Christy

14 3. spekulační - zavedl až Keynes - bude záviset na úrokové míře, bude tu negativní ten vztah - Keynes předpokládal, že existuje normální úroková míra o které se subjekty domnívají, že by měla být - ekonomický subjekt porovnává skutečnou s tou normální, kterou očekává že by měla být - jestliže ta skutečná je vyšší než normální - tak budou všichni očekávat že klesne na normální -> když klesá úroková míra tak roste cena cenných papírů, kdo by v ten okamžik nedržel cenné papíry utrpí kapitálovou ztrátu, proto při vysoké úrokové míře bude nízká poptávka po penězích - když bude skutečná úroková míra pod normální -> tak ekonomické subjekty očekávají, že úroková míra poroste -> ceny cenných papírů klesají - kdo by v ten okamžik držel cenný papír utrpí kapitálovou ztrátu -> proto při nízké úrokové míře je vysoká poptávka po penězích L = k Y - h i k... citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému důchodu i h... citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře ky... transakční a opatrnostní část -hi... spekulační poptávka MD (L) - růst důchodu -> posun doprava M Moderní teorie - budeme probírat jen transakční poptávka - Baumolův-Tobinův model - nebude záviset jen na důchodě, ale i na úrokové míře - předpokládá, že ekonomický subjekt dostane důchod Y, ale nechá si v hotovosti pouze část Y/n a zbytek uloží do banky na obligace, až vyčerpá hotovost, jde do banky a zase část těch peněz vymění na hotovost a bude tam chodit až tam nic nezbude n... počet transakcí kolikrát jde do banky - transakce nejsou zadarmo (poplatky bance, ošoupané podrážky) - stojí b... náklad na jednu transakci bn... náklady na všechny transakce - na začátku má Y/n a na konci má 0 Y/n Y / n + 0 Y = 2 2n - průměrná držba peněz neboli transakční poptávka po penězích Y/2n t - kdybych si ty peníze nechala doma přicházela bych o úrok Y i 2n i Y TC = + bn - celkový náklad ekonomického subjektu 2 n - jak zjistit kolikrát jít do banky aby minimalizoval náklady - kolikrát je to optimální iy + b = 0 2 2n 2 iy = 2n b Yi n = 2b Y/2n - dosadím za n a vyjde mi: pef-info.wz.cz Christy

15 MD Yb T 2 i Obecná ekonomie II = - i transakční část závisí na úrokové míře - neplést si vzorečky - bývá to i v písemce - příklad v cvičebnici - větší číslo je transakční poptávka - menší je počet transakcí Neoklasické Fišerova transakční teorie - vychází z kvantitativní rovnice peněz M d V t = P T M d... poptávka po penězích (kvantitativní rovnice peněz) V t... transakční rychlost oběhu peněz P... průměrná cenová hladina T... reálné transakce M d = M s kvantitativní rovnice peněz Y - se nemění je na úrovní potenciálního produktu V t, T - je stabilní MS -> P - neutralita peněz - peníze neovlivňují reálné veličiny Cambridgská verze M = k PY 1/k - důchodová rychlost obratu Moderní teorie - důchodová verze k... cambridžský koeficient (výrazně se nemění) Freedmanova - kritizoval Keynese za to že předpokládal pouze peníze a obligace - peníze jsou jednou z forem aktiv a ekonomický subjekt mezi aktiva rozděluje tak, aby maximalizoval svůj užitek - 5 forem aktiv - peníze, obligace, akcie, lidský kapitál, reálný kapitál -> v těchto formách lze držet bohatství - tvrdí, že poptávka po penězích je zejména transakční poptávkou po penězích a že vliv úrokové míry je velmi nízký - výkyvy ekonomiky jsou způsobeny změnou nabídky peněz - poptávka po penězích je stabilní - závisí na permanentním důchodě Nabídka peněz - peníze jsou tvořeny v bankovní soustavě - Centrální banka a komerční banky - množství peněz v ekonomice ovlivňuje Centrální banka - u náš Česká národní banka Funkce Centrální banky - emisní funkce - vydává bankovky a mince - měnová - provádí měnovou politiku - je bankou bank - přijímá vklady komerčních bank (říká se jim rezervy) - poskytuje úvěry komerčním bankám - věřitel poslední instance - když se banka dostane do problémů a nikdo jí nechce půjčit - provádí zúčtování mezi bankami - přes clearingové centrum Centrální banky - banka státu - provádí operace pro vládu, centrální orgány a orgány místní správy - spravuje státní dluh - může poskytovat úvěry státu - přes cenné papíry - spravuje devizové rezervy země - tím ovlivňuje měnový kurz - dbá na dodržování bezpečnosti bankovního systému - dohled a regulace A Bilance Centrální banky P cenné papíry - centrální banka nakupuje státní cenné papíry hotovostní oběživo - bankovky, mince - dlouhodobé - dluhopisy rezervy komerčních bank - 2% z primárních - krátkodobé - státní pokladniční poukázky vkladů, nebo dobrovolné rezervy - nedrží cenné papíry soukromých subjektů vklady státu úvěry komerčním bankách vklady ze zahraničí úvěry ostatním centrálním bankám kapitál devizové rezervy - SDR vlastní emitované cenné papíry zlaté rezervy ostatní ostatní pef-info.wz.cz Christy

16 A Bilance komerční banky P pokladní hotovost - bankovky, mince v trezorech depozita - vklady rezervy u centrální banky - minimální povinné 2% úvěry od Centrální banky - dobrovolné základní jmění - základní kapitál poskytnuté úvěry ostatní cenné papíry ostatní Zjednodušený model - nebude existovat hotovost - vše bude bezhotovostní - existují pouze běžné vklady a ne termínované - komerční banky drží pouze povinné minimální rezervy ve výši 10% Centrální banka v prvním kroku ovlivní rezervy - zvýšení - nakoupí cenné papíry od nebankovního subjektu - nakoupí cenné papíry přímo od bank - nakupuje v hotovosti - Centrální banka poskytne komerční bance úvěr - snížením povinných minimálních rezerv se peněžní zásoba zvýší - snížení - Centrální banka prodá vládní c. p. nebankovnímu subjektu - Centrální banka prodá vládní c. p. komerční bance - komerční banka splatí úvěr Centrální bance - prodá cenné papíry - CB zvýší sazbu povinných minimálních rezerv Zvýšení rezerv když banka nakupuje peníze od nebankovního subjektu CB KB nebank. subjekt a) CP c) R c) R b) D a) CP b) D D - depozitum Ú - úvěr R - rezervy a) CB nakoupí cp 100 b) já předložím šek kb a dostanu peníze c) KB předloží šek CB a připíše jí rezervy (100% rezervy) CB tím že nakoupila vládní cp vytvořila rezervy ve výši 100 předpoklad - povinná míra rezerv je 10% - ekonomický subjekt poskytnutý úvěr ihned použije a připíše na svůj účet CB KB 1 KB 2 CP R R + 10 D R + 9 D + 90 Ú + 90 Ú + 81 KB 3 KB dohromady R + 8,1 D + 81 R D Ú + 72,9 Ú a) KB1 dělá povinnou rezervu b) někdo si vzal úvěr a zaplatil s ním někomu kdo má účet u KB2 c) KB2 dělá povinnou rezervu d) někdo si vzal úvěr a zaplatil s ním někomu kdo má účet u KB3 e) KB3 dělá povinnou rezervu 1 D = D1 - změna depozit ztotožněná se změnou peněžní zásoby PMR pef-info.wz.cz Christy

17 D 1 - prvotní míra vkladu PMR - povinná míra rezerv 1/PMR - jednoduchý depozitní multiplikátor depozita - jsou součástí nabídky peněz CB - nakoupila cp za 100 tím zvýšila rezervy na 100 a tím zvýšila oběh peněz o 1000 MB = R + Cu MB... měnová báze - to co CB přímo ovlivňuje Cu... oběživo M = D + Cu - šipka by byl peněžní multiplikátor, ale pro naše účely to stačí takhle - jestliže nakoupila c. p. za tisíc, peněžní zásoba se zvýšila o tisíc Centrální banka přímo ovlivňuje peněžní bázi a prostřednictvím peněžního multiplikátoru se s toho stává peněžní zásoba Graf nabídky a poptávky po penězích i 0 exogenní teorie peněz - rozhoduje o ní CB, není závislá na i - proto MS je vertikální snížení peněžní zásoby posune MS doleva, zvýšení doprava Reálná peněžní zásoba i... úroková míra - cena peněz L... poptávka protnutí - rovnováha na trhu peněz M = k Y hi P k... citlivost poptávky vzhledem k produktu h... citlivost poptávky vzhledem k úrokové míře M = k PY i 1 > i 0 - lidé drží více peněz než by chtěli -> nerovnováha -> začnou nakupovat obligace -> cena obligací půjde nahoru -> úroková míra výnosu klesá -> roste spekulační poptávka po penězích -> vyrovná se s nabídkou i 2 < i 0 - lidé chtějí držet více peněz než drží -> začnou prodávat obligace -> cena obligací klesá -> úroková míra roste -> klesá spekulační poptávka po penězích -> vzniká rovnováha - trh je pružný => k rovnováze dochází téměř okamžitě Změna nabídky peněz zvýšení množství peněz - centrální banka nakoupí cenné papíry pef-info.wz.cz Christy

18 -> křivka MS se posune doprava -> vzniká nová rovnováha v i 1 snížení je opačně Změna poptávky po penězích zvýšení poptávky po penězích - posun křivky MD doprava -> nová rovnováha v i 1 - vlivem negativního očekávání by se křivka posunula stejně, ale úroveň produktu by zůstala stejná na Y 0 snížení poptávky je opět opačně Model IS-LM - pochází ze 30. let minulého století Předpoklady: 1. stále myslíme, že máme fixní cenovou hladinu 2. jsou zde nevyužité výrobní kapacity - výrobní kapitál, dostatečná nabídka práce - ekonomika pracuje pod potenciálním produktem (produkt bude dán poptávkovou stranou) 3. Centrální banka rozhoduje o množství peněz - exogenní teorie peněz 4. zatím budeme předpokládat třísektorovou ekonomiku - neexistuje zahraniční sektor - nejprve odvodíme křivku IS - od křivky 45 - zachycuje rovnováhu na trhu statku a služeb - poté odvodíme křivku LM - rovnováha na trhu peněz Křivka IS - odvozujeme z modelu 45 Y = α A 1 ( Ca + I + G 1 c(1 t) + ctr cta) I = I bi b... citlivost investic vzhledem k úrokové míře b > 0 sklon je dán b -> když citlivost bude nízká tak křivka bude strmější -> citlivost vysoká b vyšší křivka plošší -> b = 0 křivka je vertikální I s pruhem... investice které nezávisí na úrokové míře Ca = Ca bi i autonomní spotřeba závisí na úrokové míře A = A bi Y = α ( A bi) přidali jsme citlivost na úrokovou míru (rozdíl mezi modelem 45 ) - křivka IS vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovně produktu při kterých je trh statků a služeb v rovnováze nebo-li při kterých se plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu pef-info.wz.cz Christy

19 Y Y = α ( A bi) Obecná ekonomie II 1 bi = ( Ca + I + G + ctr + cta) A c(1 t) 1 c(1 t) b i Y = 1 c(1 t) i 1 c(1 t) = Y b - sklon křivky IS - čím větší je mezní míra úniku (1-c(1-t)) a čím menší je b tím bude křivka strmější - čím větší bude multiplikátor tím menší bude mít křivka sklon - když se bude měnit α - už je vidět z toho zlomku že čím menší b tím bude křivka strmější - když se bude měnit b tak se bude otáčet kolem bodu na horizontální ose - poloha křivky IS - když se změní Ca - celá křivka se posune o Ca - změny Ca, I, G, TR a Ta α - body mimo křivku IS - v bodech nalevo od křivky je AE > Y plánované výdaje jsou větší než skutečně vytvořený produkt a dochází k neplánovanému čerpání zásob - v bodech napravo je vyrobeno více než je poptáváno AE < Y dochází k hromadění zásob pef-info.wz.cz Christy

20 Křivka LM - bude vyjadřovat rovnováhu na trhu peněz - když ekonomické subjekty drží peníze mohou je držet ve formě reálných aktiv a finančních aktiv - nás budou zajímat finanční - forma peněz nebo ostatních finančních aktiv (akcie, dluhopisy, obligace) L... poptávka po penězích (= poptávka po reálných peněžních zůstatcích) DOFA... poptávka po ostatních finančních aktivech L + DOFA - poptávka po finančních aktivech M/P... nabídka (= reálná nabídka peněz) M... nominální P... cenová hladina (zatím 1) SOFA... nabídka ostatních finančních aktiv M/P + SOFA - nabídka finančních aktiv L + DOFA = M/P + SOFA M ( L ) + ( DOFA SOFA) = 0 P trh peněz trh ostatních finančních aktiv - jestliže na trhu peněz je větší nabídka musí být na trhu ostatních finančních aktiv větší poptávka a opačně - jestliže se mění reálný produkt tak se křivka posouvá buď o k. Y - když se mění k nebo h tak se mění sklon - faktor X - shrnuje všechny ostatní faktory které ovlivňují poptávku - např. důvěra nebo nedůvěra v tržbu obligací - když budou lidé chtít držet peníze - celá křivka se posune doprava - zvyšuje když nakoupí c. p. nebo dojde k poklesu povinných min. rezerv - pokles nabídky peněz - posun křivky doleva - prodej vládních c. p. CB nebo zvýšení povinných min. rezerv M k Y hi = P L > M - křivka LM znázorňuje veškeré kombinace úrokové míry a produktu při kterých je trh peněz v rovnováze - jestliže je v rovnováze trh peněz je v rovnováze i trh ostatních finančních aktiv pef-info.wz.cz Christy

21 - díky tomu že vzrostlo Y vzrostala transakční a opatrnostní poptávka po penězích - L > MS -> lidé začnou prodávat obligace aby získali peníze -> cena obligací začne klesat -> roste výnosnost (úroková míra) -> klesá spekulativní poptávka po penězích (hi) M/P = L M/P = k.y - hi - rovnováha na trhu peněz 1 M i = ( ky ) h P - rovnice křivky LM i = k Y h M P h - sklon křivky LM i k = - sklon bude záviset na k a h, při stabilní poloze LM Y h - sklon je dán zlomkem k/h - čím větší je citlivost poptávky po penězích vzhledem k produktu a čím menší je citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře tím strmější bude křivka LM - když bude k větší bude posun větší - křivka LM bude strmější - změna je stejně velká u obou dvojic grafů: - h nízké -> poptávka po penězích reaguje málo na změnu úrokové míry - h vysoké Dva extrémní případy sklonu 1. klasický extrémní případ - předpokládá, že citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru je zcela necitlivá h = 0 MS = k Y - je tu pouze transakční poptávka, spekulační tu není MS = Y k => existuje jediná úroveň produktu, která zajistí rovnováhu na trhu peněz pef-info.wz.cz Christy

22 2. past na likviditu - úplný opak - citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře blíží k nekonečnu - h se blíží k nekonečnu - lidé budou držet jakékoliv množství peněz při dané úrokové míře - je to situace kdy je velmi nízká úroková míra případně 0 - nikdo nebude chtít držet obligace ale všichni budou chtít držet peníze - Keynes za to kritizován - když vzroste na Y2 nedojde k žádné změně úrokové míry a LM je tudíž také horizontální posuny křivky LM - vlivy ze strany poptávky po penězích nebo ze strany nabídky peněz - změny ze strany poptávky po penězích - není způsobená změnou produktu ani změny úrokové míry - jsou to změny preference likvidity (v přidaném důchodě, v přidané úrokové míře) L = ky hi + X - negativní očekávání budoucnosti, negativní hosp. vývoj - riziko bankrotů firem - firmy jsou vydavatelé c. p. -> lidé budou chtít držet větší množství peněz při jakékoliv úrovni produktu - lidé prodávají c. p. -> klesá úroková míra -> dostáváme se do rovnovážného bodu - kdyby bylo očekávání pozitivní bylo by to naopak - změny způsobené nabídkou peněz - velikost produktu zůstává stejné - CB zvýší objem peněz v oběhu -> MS jde doprava - lidé chtějí držet méně peněz než ve skutečnosti drží -> za přebytek nakoupí c. p. -> cena c. p. roste a díky tomu úroková míra klesá - zvýšení peněžní zásoby posune LM doprava pef-info.wz.cz Christy

23 - menší peněžní zásoba -> MS doleva - lidé chtějí více peněz -> prodávají c. p. -> úroková míra roste -> snižuje se poptávka po penězích - při poklesu nabídky peněz se LM posouvá nahoru - body mimo křivku LM - znamená to že trh peněz není v rovnováze - v bodech napravo A -> poptávka po penězích větší než nabídka -> lidé prodávají ostatní finanční aktiva -> klesá jejich cena -> roste úroková míra - v bodech nalevo B -> poptávka je menší než nabídka -> lidé nakupují c. p. -> roste jejich cena -> klesá úroková míra Křivky LM a IS dohromady - v průsečíku jsou v rovnováze všechny tři trhy (trh statků a služeb, trh peněz, trh ostatních finančních aktiv) IS : Y = α ( A bi) 1 M LM : i = ( ky ) h P 1 M Y0 = α ( A b( ( ky ))) n P b M Y0 = γa + γ h P α γ = - multiplikátor fiskální politiky αbk 1+ h b β = γ - multiplikátor monetární politiky h pef-info.wz.cz Christy

24 - přizpůsobení rovnováhy - nahoře od LM A, B - nabídka větší než poptávka -> úroková míra je pro daný důchod vysoká -> tlak na pokles úrokové míry -> tím se dostáváme na LM - dole C, D - nabídka menší než poptávka -> úroková míra roste -> dostáváme se zpět na LM - napravo od IS B, C -> skutečný produkt je vyšší než plánované výdaje -> firmám se hromadí zásoby -> omezí produkci -> posouváme se na křivku IS - nalevo A, D -> plánované výdaje jsou vyšší než skutečně vytvořený produkt -> firmám neplánovaně klesají zásoby -> reagují zvýšením výroby -> posouváme se zpět na IS - rychlost přizpůsobení bude větší na trhu peněz - okamžitě se dostáváme na LM a teprve postupně se dostáváme i na IS - vlivy ovlivňující rovnováhu - budeme analyzovat dopady hosp. politiky na model IS-LM - fiskální politika, monetární politika Fiskální politika v modelu IS-LM - bude ovlivňovat křivku IS - ovlivňování vlivem příjmové nebo výdajové stránky rozpočtu - změna vládních nákupů G transferů TR autonomních daní Ta sazby důchodové daně t - změna G - budeme brát fiskální expanzi - G se zvýší α - posouvá se křivka IS o G - tím jak roste produkt, tak na trhu peněz roste transakční a opatrnostní poptávka po penězích a vzniká nerovnováha, aby došlo k rovnováze musí vzrůst úroková mír - díky vzrůstu úrokové míry dojde k poklesu soukromých investic = vytěsňovací efekt - zvýšení vládních nákupů G vytěsní soukromé investice (pouze to o kolik klesly investice, není to rozdíl mezi Y 1 a Y 2 ) - γ určuje o kolik se změní produkt - multiplikátor fiskální politiky - velikost vytěsnění závisí na sklonech křivek IS a LM - vliv sklonu IS na vytěsňovací efekt strmá IS plochá IS - α a G bude stejná - změna bude pouze o Y 0 až Y 1 - na druhém obrázku je vytěsnění větší - při strmé IS je fiskální politika účinnější, protože vytěsnění je menší - extrém - vertikální IS - investice by byli zcela necitlivé na úrokovou míru - není zde žádné vytěsnění γ = α ; b = 0 - účinnost fiskální politiky je plná pef-info.wz.cz Christy

25 - závislost vytěsňovacího efektu na sklonu LM plochá LM strmá LM Obecná ekonomie II - nižší vytěsňovací efekt je na prvním obrázku - plochá křivka LM je nižší vytěsnění -> větší účinnost fiskální politiky - poptávka po penězích je velmi citlivá na úrokovou míru - jakmile je poptávka po penězích velmi citlivá tak stačí nepatrná změna úrokové míry a dojde k vyrovnání - menší změna úrokové míry vytlačí méně investic - extrém - LM vertikálně - poptávka po penězích je zcela necitlivá na úrokovou míru - klasický případ - pouze transakční a opatrnostní poptávka po penězích - vytěsňovací efekt je úplný - fiskální politika zcela neúčinná Monetární politika - ovlivňování množství peněz - monetární expanze (zvýšení peněžní zásoby) - posune LM doprava - β - multiplikátor monetární politiky - při poklesu peněžní zásoby se LM posune nahoru - účinnost monetární politiky bude opět záviset na sklonech křivek IS a LM - závislost na sklonu IS strmá IS plochá IS - strmá, b menší -> nízká citlivost na úrokovou míru -> účinnost monetární politiky je nižší - extrém - IS vertikální pef-info.wz.cz Christy

26 - investice by vůbec nereagovali na úrokovou míru - monetární politika zcela neúčinná Obecná ekonomie II - účinnost monetární politiky vlivem sklonu LM - monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru (h je nízké) - extrém - LM vertikální - monetární politika je zcela účinná Y Y M = β P 1 M = k P - past na likviditu (h se blíží nekonečnu) - když Centrální banka dodá peníze, lidé začnou držet peníze, úroková míra neklesne a nic se nestane - monetární politika je zcela neúčinná pef-info.wz.cz Christy

27 Model AD-AS Agregátní poptávka AD - mění se cenová hladina Předpoklady: - vycházíme z modelu IS-LM - odvodíme jí z něj - ekonomika pracuje pod potenciálním produktem, nevyužité výrobní zdroje, dostatečná nabídka práce, dostatečný kapitál - uzavřená ekonomika - Centrální banka rozhoduje o množství peněz v oběhu Odvození: P... cenová hladina Y... reálný produkt 1 M LM: i = ( ky ) h P M s pruhem - fixní P - bude se měnit P 1 >P 0 M < P M 1 P 0 - růstem cenové hladiny, klesá reálná peněžní zásoba - musí dojít k růstu úrokové míry -> klesají investice - zvýšilo se P - křivka AD vyjadřuje veškeré kombinace cenové hladiny a reálného produktu, při kterých je v rovnováze trh statků a služeb, trh peněz a trh ostatních finančních aktiv Y M = γ A + β P P M β Y γa = - rovnice křivky AD Proč je klesající: M P i I (A P - klesající tvar je vysvětlen Keynesovým efektem - ) - sklon vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na změnu cenové hladiny - když budou agregátní výdaje reagovat hodně bude AD plošší a naopak - sklon křivky bude záviset na IS a LM - čím plošší je křivka IS a čím strmější je LM, tím plošší bude křivka AD a naopak - plochá křivka IS je když je vysoké b a α - čím menší h, tím strmější křivka LM pef-info.wz.cz Christy

28 Dva extrémní případy: Past na likviditu M P i I, C P - Keynesův efekt - bude někde přerušen (Keynesův efekt není past na likviditu) - nízká úroková míra, případně nulové, h se blíží k nekonečnu (velmi vysoká poptávka po penězích), lidé chtějí držet jakékoliv množství peněz - je to přerušení keynesova efektu tady - (graf 1) úroková míra zůstává stabilní -> investice (autonomní výdaje) se také nezmění - (graf 2) Y 0 je nižší a nemůže dosáhnout potenciálu Y* - podle Keynesiánců neexistuje samoregulující mechanismus - klasikové říkali že existuje přirozený samoregulující mechanizmus, keynesiánci říkají, že neexistuje - Pigou (klasik) přišel s názorem, že AD nemůže být nikdy vertikální ani v případě pasti na likviditu a bude tedy negativně skloněná - vysvětloval to přes efekt reálných peněžních zůstatků (Pigoův efekt) - lidé mají nominální důchod, když klesne cenová hladina tak vzrostou reálné peněžní zůstatky - lidé chtějí graf 1 držet stabilní úroveň reálných peněžních zůstatků a jakmile jim vzrostou, díky tomu že klesla cenová hladina, tak přebytek nad tím co chtějí držet použijí rovnou na spotřebu (graf 3) graf 2 graf 3 Faktory proti Pigoeova efektu: 1. očekávání - spotřebitelé mohou očekávat, že cenová hladina bude dále klesat -> budou čekat až klesne dál 2. efekt znovurozdělování - když klesá cenová hladina tak dlužníci vrací hodnotnější peníze, to může vést k tomu, že se někteří dostanou do platebních problémů, nebudou splácet úvěry, do problémů by se mohli dostat i banky, když se to rozmůže -> když zkrachují banky, tak klesne nominální zásoba peněz graf 4 Deflační impotence - investice a výdaje jsou zcela necitlivé - kdyby křivka IS byla vertikální - citlivost agregátních výdajů je 0 (b = 0) -> investice vůbec nebudou reagovat na změnu - velká hospodářská krize mohla být tento případ (graf 4) pef-info.wz.cz Christy