1. Úvodní identifikační údaje Profil absolventa Popis uplatnění absolventa v praxi Výčet kompetencí absolventa...

Transkript

1 Střední zemědělská škola Rakovník, Pražská 1222 Agropodnikání M / 01 1

2 1. Úvodní identifikační údaje Profil absolventa Popis uplatnění absolventa v praxi Výčet kompetencí absolventa Klíčové kompetence Odborné kompetence Způsob ukončení vzdělávání Charakteristika školního vzdělávacího programu Popis celkového pojetí vzdělávání Organizace výuky Způsob hodnocení žáků Podmínky pro přijímání ke vzdělávání Způsob ukončení vzdělávání Realizace BOZP a požární prevence Učební plán Rozvržení učiva během roku Transformace rámcového vzdělávacího programu do ŠVP Učební osnovy Materiální a personální zajištění Materiální zajištění výuky Výukové prostory Zařízení školy: Externí výukové prostory Personální zajištění výuky Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP Spolupráce při zajišťování praktické výuky žáků Spolupráce při zajišťování exkurzí, soutěží, společenských akcí Spolupráce v rámci evropských projektů

3 1. Úvodní identifikační údaje Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská Rakovník Zřizovatel: Středočeský kraj Zborovská Praha 5 Název ŠVP: AGROPODNIKÁNÍ Kód a název oboru vzdělávání: M/01 Agropodnikání Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka studia: 4 roky Forma studia: denní Jméno ředitele: Ing. Ladislav Pazák Telefon: reditel@szesrak.cz Jméno zástupce ředitele: Ing. Ivan Kup Telefon: ikup@szesrak.cz www stránky: Platnost ŠVP: od 1. září 2009 počínaje 1. ročníkem 2

4 Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, Rakovník Tel.: , fax: , Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září Profil absolventa 2.1. Popis uplatnění absolventa v praxi Absolvent se uplatní ve výrobních provozech zemědělské prvovýroby jako zemědělský technik agronom, zootechnik, mechanizátor, v samostatné podnikatelské činnosti jako farmář nebo jako samostatný podnikatel, ve zpracování a odbytu zemědělské produkce, v plemenářských podnicích, v nákupních a obchodních organizacích jako obchodník se zemědělskými produkty, prodejce služeb pro zemědělství, prodejce techniky, ve šlechtitelských a semenářských podnicích jako plemenář, šlechtitel, v ekonomických útvarech podniků a ve službách pro rozvoj venkova a v ochraně a tvorbě krajiny. Vzhledem k široce a univerzálně koncipovanému učebnímu plánu včetně využití informačních a komunikačních technologií, výuky cizích jazyků, výuky ekonomických předmětů a i vzhledem k tomu, že součástí vzdělávání je příprava k získání řidičského oprávnění skupiny T, B, jsou možnosti uplatnění absolventa i mimo odbornou oblast velmi široké. Po úspěšném absolvování studia na škole je možnost pokračovat v dalším studiu na vyšší odborné nebo vysoké škole Výčet kompetencí absolventa Klíčové kompetence Absolvent je schopen učit se, hodnotit své dosažené výsledky a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání. Má pozitivní vztah k zvyšování své kvalifikace, umí efektivně vyhledávat a zpracovávat informace s využitím různých dostupných informačních zdrojů včetně vlastních zkušeností, umí s porozuměním naslouchat mluvenému projevu a pořizovat si vlastní záznam Absolvent je schopen samostatně řešit běžné pracovní i soukromé problémy, porozumět zadání a stanovit jádro problému, navrhnout varianty řešení, vyhodnotit je a zvolit jednu z variant, ověřit správnost zvoleného postupu. Při řešení problémů a úkolů je schopen práce v týmu. Absolvent je schopen samostatně se vyjadřovat v písemné i ústní formě, formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle a jazykově správně. Je schopen zpracovávat základní administrativní písemnosti, účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje. Je schopen vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování. V oblasti cizojazyčné komunikace absolvent dosahuje jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí v jednom cizím jazyce, přičemž chápe výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, a je tím motivován k prohlubování svých jazykových dovedností v procesu celoživotního učení. Absolvent je připraven stanovovat si přiměřené cíle svého osobního rozvoje v oblasti pracovní i zájmové, pečovat o své zdraví a přispívat k vytváření pozitivních mezilidských vztahů, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědom důsledků nezdravého životního stylu a různých závislostí. Je schopen vědomě předcházet konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým lidem 3

5 Absolvent uznává hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a řídí se jimi, jedná v souladu se zásadami udržitelného rozvoje a podporuje hodnoty národní, evropské i světové kultury. Dodržuje zákony, respektuje práva druhých lidí, neuplatňuje jakékoli diskriminační prvky ve svém chování a jednání. Chápe význam životního prostředí a uplatňuje zásady jeho ochrany, chápe hodnotu života vůbec, uvědomuje si odpovědnost za vlastní život i za život ostatních živých tvorů. Uznává tradice a hodnoty svého národa, chápe jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu. Absolvent je schopen využívat svých osobnostních i odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce. Má reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách ve svém oboru a o požadavcích zaměstnavatelů, umí získávat informace o pracovních a vzdělávacích příležitostech a využívat v tomto směru služeb specializovaných institucí. Zná práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců. Rozumí podstatě a principům podnikání, má představu o všech aspektech soukromého podnikání, vyhledává a posuzuje podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí. Absolvent je schopen funkčně využívat základní matematické dovednosti v různých životních situacích, správně používá a převádí běžné jednotky, umí vytvářet a číst různé formy grafického znázornění, aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i v prostoru, aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných životních situacích. Absolvent je schopen pracovat s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, s dalšími prostředky komunikačních technologií. Komunikuje prostřednictvím elektronické pošty a získává informace z otevřených zdrojů, zejména z Internetu. Uvědomuje si rozdílnou věrohodnost informací různých informačních zdrojů a k získaným informacím přistupuje kriticky Odborné kompetence V oblasti pěstování rostlin je absolvent schopen: - navrhovat technologické postupy pro pěstování polních plodin a realizovat je - provádět, organizovat a hodnotit základní technologické operace při pěstování rostlin - sledovat a vyhodnocovat meteorologické údaje - realizovat preventivní opatření proti výskytu chorob a škůdců polních plodin - posuzovat stav porostů v různých vývojových fázích a navrhovat vhodná opatření - vhodně skladovat materiály a produkty rostlinné produkce V oblasti chovu hospodářských zvířat je absolvent schopen: - uplatňovat kladný vztah a zodpovědný přístup ke zvířatům a chránit zvířata proti týrání a obdobnému nevhodnému zacházení - navrhnout vhodný technologický postup chovu určitého druhu a kategorie zvířat - organizovat a provádět ošetřování, odchov a krmení jednotlivých druhů a kategorií zvířat - posuzovat zdravotní stav zvířat - stanovovat krmné dávky, posuzovat kvalitu krmiv a jejich skladování - dojit a ošetřovat mléko po nadojení V oblasti využívání zemědělské techniky je absolvent schopen: - vytvářet technologické linky z disponibilních zdrojů - sledovat technický stav a zajišťovat údržbu a opravy techniky - minimalizovat znečišťování životního prostředí t technických zdrojů - provádět samostatně údržbu motorových vozidel skupiny T, B - řídit motorová vozidla skupiny T, B 4

6 V oblasti ekologického zemědělství a rozvoje venkova je absolvent schopen: - při prováděných činnostech dbát na ochranu životního prostředí - zakládat a udržovat zeleň ve volné krajině a v intravilánu - realizovat pěstování rostlin a chov zvířat v podmínkách ekologického zemědělství - vnímat zemědělskou půdu jako zásadní zdroj obživy národa a chránit ji V oblasti ekonomických a podnikatelských aktivit ja absolvent schopen: - řídit úsek zemědělské prvovýroby včetně využívání služeb - samostatně vést prvotní evidenci na daném úseku - vyhotovovat účetní doklady, vést daňovou evidenci podnikatelů, vést účetnictví - zajišťovat nákup surovin a materiálů a prodej zemědělských produktů - uplatňovat základní zásady pracovního práva - posuzovat ekonomické ukazatele výroby - využívat marketingových nástrojů k prezentaci firmy - realizovat podnikatelské aktivity v konvenčním a ekologickém zemědělství V oblasti BOZP je absolvent schopen: - chápat bezpečnost práce jako nedílnou součást jakékoliv pracovní aktivity - dodržovat základní právní normy, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence - rozpoznat možnost nebezpečí úrazu nebo poškození zdraví a zajistit odstranění závad a možných rizik - uplatňovat v praxi zásady systému péče o zdraví pracujících - poskytnout první pomoc při náhlém onemocnění nebo úrazu a zajistit další nutná opatření v zájmu postiženého V oblasti udržitelného rozvoje je absolvent schopen: - posoudit význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční a společenské ohodnocení - efektivně hospodařit s finančními prostředky - nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí 2.3. Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání se ukončuje vykonáním maturitní zkoušky. Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem (Zákon č. 561/2004 Sb. v platném znění). Konkrétní podoba maturitní zkoušky je podrobně popsána v části Charakteristika školního vzdělávacího programu. 5

7 Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, Rakovník Tel.: , fax: , Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1. Popis celkového pojetí vzdělávání Školní vzdělávací program Agropodnikání vychází především z rámcového vzdělávacího programu pro studijní obor M/01 Agropodnikání. Vzhledem k tomu, že výuka je organizována tradiční formou vyučovacích hodin a vyučovacích jednotek praktického vyučování, byl východiskem k vytvoření ŠVP i předtím uplatňovaný centrální model studijního oboru Agropodnikání, uplatňovaný na škole dlouhou dobu a postupně dotvořený v rámci pravomocí školy do optimální podoby. ŠVP je co do šíře koncipován v podstatě v souladu s RVP s tím, že některé alternativy nabízené RVP jsou zde zjednodušeny nebo přizpůsobeny možnostem školy a schopnostem žáků. I když byl zachován klasický model výuky, sestávající z jednotlivých vyučovacích hodin v pevném rozvrhu, klade se důraz na mnohé alternativní a dříve méně uplatňované metody a přístupy k vyučovacímu procesu. I v teoretických předmětech pochopitelně s důrazem na maximální, ale účelné využívání dostupných prostředků didaktické techniky (interaktivní tabule, PC, audiotechnika, vizualizéry, snímací kamery, videotechnika) se klade důraz na metody, vykazující maximální názornost, doplňování výuky exkurzemi, praktickými cvičeními, terénními praktiky, besedami s odbornou veřejností. Samostatnou složkou vyučovacího procesu je praktická výuka, sloužící k získání jak manuálních, tak intelektuálních dovedností, vymezených v profilu absolventa. Tato část výuky je podrobně popsána dále. Začlenění průřezových témat do výuky je popsáno v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů a vychází z rámcového vzdělávacího programu. Odborné kompetence, deklarované v profilu absolventa, se rozvíjí v odborných předmětech a v praktických cvičeních z odborných předmětů, přičemž některé z nich práce s prostředky výpočetní techniky a informačních a komunikačních technologií prolínají celou výukou díky využívání těchto prostředků jak ve výuce odborných i všeobecných předmětů, tak ve výuce praxe. Rozvoj klíčových kompetencí, vymezených rovněž profilem absolventa, je potom dán využíváním takových metod výuky, které kladou důraz na samostatnou práci žáka při vyučování i v rámci přípravy na vyučování, na problémové úlohy a jejich řešení, na samostatné opatřování informací k problému a na zpracovávání písemných záznamů z praxe, exkurzí, besed apod. Na formování klíčových kompetencí žáka má velký vliv praktická složka výuky jak ve stádiu přípravy a organizace, tak ve stádiu samotného průběhu. Nezanedbatelným přínosem pro všestranný rozvoj všech typů žákovských kompetencí je podpora účasti žáků na soutěžích, přehlídkách, olympiádách jak v oblasti všeobecně vzdělávací, tak v oblasti odborné, přičemž nezanedbatelná je i účast na těchto akcích, vycházející z individuálních zájmů jednotlivých žáků v různých oborech lidské činnosti Organizace výuky Teoretická výuka probíhá v kmenových nebo odborných učebnách školy a je organizována formou vyučovacích hodin, začleněných a z časového hlediska rozmístěných v rozvrhu hodin. Teoretické hodiny odborných předmětů jsou doplněny hodinami praktických cvičení. Pokud 6

8 je to z didaktických nebo organizačních důvodů nutné, pro praktická cvičení se třídy dělí na maximálně 2 skupiny. Dále se třídy dělí vždy na výuku cizích jazyků a výuku práce s počítačem (zde pokud třída nemá výrazně nízký počet žáků a dělení by bylo ekonomicky neefektivní a organizačně zbytečné). Dělení tříd pro teoretickou výuku je patrné z učebního plánu. Na výuku některých předmětů se mohou třídy i spojovat, konkrétně na výuku tělesné výchovy se spojují chlapci ze dvou paralelních tříd a rovněž tak dívky. Obdobné spojování žáků ze dvou tříd je možné i v jiných vyučovacích předmětech. Praktická cvičení z odborných předmětů probíhají v odborných učebnách školy nebo na účelových zařízeních školy, jimiž jsou školní hospodářství a školní botanická zahrada, nebo na externích pracovištích, a to vždy pod vedením učitele a v souladu s učebními osnovami a tématickým plánem. V ŠVP je zařazen jeden integrovaný vyučovací předmět, a to základy společenských věd (ZSV), který integruje látku dříve samostatných vyučovacích předmětů občanská nauka, dějepis, část zeměpisu. Praktická výuka, tj. vyučovací předmět praxe (PRA), se uskutečňuje v těchto formách: a) UČEBNÍ PRAXE aa) rozvrhová vyučovací jednotka praxe je pevně zakotvena v týdenním rozvrhu hodin a její trvání je zpravidla 2 vyučovací hodiny. Výuka probíhá pod vedením učitele praxe, který má tuto výuku v úvazku, podle osnov předmětu praxe a podle z nich vycházejícího tématického plánu. Třída se dělí na 2 skupiny, každá skupina má svého učitele. Tato forma praxe je zařazena pouze v 1. ročníku. ab) bloková vyučovací jednotka praxe není zakotvena v rozvrhu hodin, výuka probíhá na základě vyučujícím zpracovaného plánu, schváleného předmětovou komisí. Délka vyučovací jednotky je zpravidla 6 hodin. Výuka probíhá pod vedením učitele praxe, který má tuto výuku v úvazku, podle osnov předmětu praxe a podle z nich vycházejícího tématického plánu. Třída se dělí na 2 skupiny, každá skupina má svého učitele. Tato forma učební praxe je zařazena ve ročníku. b) PROVOZNÍ PRAXE ba) individuální každý žák ročníku studia absolvuje během školního roku 2 týdny (60 hodin) provozní individuální praxe, která probíhá jednak na účelových zařízeních školy, jednak na externích pracovištích institucí, s nimiž má škola uzavřenou smlouvu o konání této praxe. Žáci individuálně absolvují tuto praxi, zatímco pro ostatní třídu probíhá normální výuka dle rozvrhu. Na pracovištích individuální praxe mají žáky na starosti pověření instruktoři z řad zaměstnanců, škola provádí pouze kontrolu. Při uzavírání smlouvy škola stanovuje rámcovou náplň této praxe pro žáky jednotlivých ročníků. bb) hromadná každá třída v ročníku studia absolvuje v měsíci květnu až červnu (termín stanoví škola) souvislou provozní praxi v délce 2 týdnů. Každý žák si sám vybere pracoviště a dojedná si vykonání této praxe. Škola pracoviště schválí a uzavře s ním smlouvu o vykonání této praxe pro jednotlivé žáky. Ve smlouvě škola stanoví rámcovou náplň této praxe. Ve stanoveném termínu zde žák vykoná praxi pod dohledem pověřeného instruktora zaměstnance firmy, škola provádí pouze kontrolu. Po skončení praxe zaměstnavatel žákovi vydá hodnocení. 7

9 3.3. Způsob hodnocení žáků Hodnocení žáků se uskutečňuje pomocí hodnotící klasifikační stupnice stupni 1 5 nebo slovy výborný až nedostatečný. Požadavky, které musí žák splňovat, aby byl hodnocen příslušným klasifikačním stupněm, jsou podrobně popsány ve Školním řádu. Hodnotí se nejen úroveň žákových znalostí a dovedností, ale přihlíží se i k jeho postojům ke školní práci, k jeho aktivitě, plnění zadaných úkolů, iniciativě a svědomitosti. Prověřování znalostí žáků může mít jak formu ústní, tak formu písemnou a to ve všech variantách, jako je u ústní formy klasické zkoušení u tabule přes hodnocené frontální zkoušení, přednes referátů a dalších forem ústního projevu. U písemné formy může jít o celohodinové (nebo i delší) kompozice, opakovací písemné práce a testy. Při písemném prověřování je možno zadávat jak otevřené otázky, tak např. alternativní testy. Kromě faktických znalostí se hodnotí i způsob vyjadřování a vystupování žáka. U písemných prací se hodnotí i grafická stránka psaného projevu. Hodnocení praxe je odlišné podle druhu praxe, tak, jak je popsáno výše. Při učební praxi jsou žáci hodnoceni z hlediska osvojení procvičovaných dovedností a pracovních postupů. Prověřování se děje přímým vykonáváním činností nebo písemnou a ústní formou. Jedním z kritérií hodnocení je i úroveň záznamů o praxi, které žáci pořizují do zvláštního sešitu a předkládají pravidelně ke kontrole. Do hodnocení praktického vyučování se zahrnuje i kázeň žáka, dodržování pokynů vyučujícího a znalosti a dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Praxe provozní, a to jak individuální, tak hromadná je hodnocena v první řadě pracovištěm, kde žák praxi vykonává a hodnotitelem je pověřený instruktor, eventuálně vedoucí pracovník. Žák si přináší na pracoviště hodnotící list praxe, kam je mu jednak zaznamenávána docházka a na který instruktor zpracuje stručné hodnocení žáka. K hodnocení žáka v této formě praxe může pochopitelně přispět i škola, která využije poznatků z kontrol provozní praxe. Celková známka z předmětu praxe, kterou má žák na vysvědčení, integruje hodnocení všech forem praxe, které žák během školního roku absolvuje. Frekvence hodnocení žákovských výkonů a výstupů musí být taková, aby poskytla vyučujícímu na konci klasifikačního období věrohodný, objektivní a komplexní obraz o žákovi, umožňující jeho hodnocení známkou, která je akceptovatelná všemi stranami, tzn. odráží hodnocení vyučujícího a žák ji uznává nikoliv jako odměnu nebo trest, ale jako posouzení kvality jeho práce a jako motivační prostředek. Počet zkoušení žáka, počet písemných prací apod. během klasifikačního období se nestanovuje. Hodnocení žáka musí být informováni zákonní zástupci a rodiče a to průkazným způsobem: vysvědčením na konci klasifikačního období prostřednictvím studijního průkazu v nedaleké budoucnosti elektronickou cestou s dálkovým přístupem ústní informací na pozvání (z iniciativy školy) ústní informací z jejich iniciativy dopisem, telefonem, em při pravidelných třídních schůzkách Specifickými znaky se vyznačuje hodnocení chování žáků. Toto hodnocení je podrobně popsáno ve Školním řádu a platí pro něj v podstatě všechny zásady, platné pro hodnocení prospěchu, pokud je jejich použití možné. Základním posláním a společnou zásadou hodnocení prospěchu a chování žáka je jeho informační a diagnostická funkce. Žák nemá vnímat svoji známku jako trest nebo odměnu, ale 8

10 jako objektivní, partnerské posouzení jeho školní práce z pohledu jiné osoby (učitele) a má toto hodnocení využít jako motivační faktor pro další studium. Z toho vyplývá, že žák se s učitelským hodnocením své práce musí ztotožnit, musí poznat, že jeho sebehodnocení je s hodnocením učitele v co největším souladu, že je i v souladu s hodnocením třídního kolektivu a že je hodnocen ke svému prospěchu. Na konci klasifikačního období, kterým je pololetí školního roku, se žákovi vydává vysvědčení s hodnocením chování a prospěchu ve všech vyučovacích předmětech. Na konci 1. pololetí může být žákům vydán místo vysvědčení výpis z vysvědčení Podmínky pro přijímání ke vzdělávání Obecné podmínky pro přijímání uchazečů ke studiu jsou vymezeny zákonem 561/2004 Sb. (školský zákon) v platném znění a prováděcími předpisy včetně rámcového vzdělávacího programu. Uchazeči jsou přijímáni ke studiu v přijímacím řízení, které je organizováno následovně: přijímací zkoušky se nekonají jediným rozhodujícím kritériem pro rozhodnutí o přijetí či nepřijetí uchazeče ke studiu je prospěch ze základní školy doplňkovými kritérii, která se zohledňují v případě shodného umístění uchazečů v pořadí podle prospěchu ze ZŠ je umístění v soutěžích a olympiádách minimálně v okresním kole a výstupní hodnocení ze ZŠ. Zdravotní způsobilost uchazečů se řídí Nařízením vlády č. 689/2004 Sb. v platném znění O soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání se ukončuje maturitní zkouškou. Obecné podmínky pro konání maturitní zkoušky jsou popsány v zákoně č. 561/2004 Sb. (školský zákon) v platném znění a v prováděcích předpisech Maturitní zkouška se skládá z části společné a části profilové. SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY probíhá v souladu s platnou legislativou: V roce 2010 a 2011 povinná zkouška český jazyk a literatura cizí jazyk (ANJ, NEJ) nebo matematika maximálně 3 nepovinné zkoušky - z centrální nabídky škola garantuje přípravu na zkoušku z občanského a společenskovědního základu, biologie, chemie, dějepisu a zeměpisu V roce 2012 a dalších povinná zkouška český jazyk a literatura cizí jazyk (ANJ, NEJ) matematika nebo občanský a společenskovědní základ maximálně 3 nepovinné zkoušky - z centrální nabídky škola garantuje přípravu na zkoušku z občanského a společenskovědního základu, biologie, chemie, dějepisu a zeměpisu PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY bude od roku 2010 probíhat následovně: Povinná zkouška praktická zkouška z odborných předmětů zahrnující učivo: IKT, ZAM cv., CHZ cv., PER cv., PRAXE teoretická zkouška z odborných předmětů zahrnující učivo: CHZ, PER teoretická zkouška z ekonomických předmětů zahrnující učivo: EKO, MAM 9

11 Maximálně 2 nepovinné zkoušky z nabídky: základy mechanizace biologie a ekologie chemie Dokladem o ukončení vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce Realizace BOZP a požární prevence Na začátku každého pololetí školního roku jsou žáci třídním učitelem proškoleni o obecných zásadách bezpečnosti práce a zásadách požární prevence během pobytu ve škole a při všech akcích organizovaných školou. O tomto proškolení se pořizuje zápis, který žáci podepisují a provede se záznam v TK. Obdobné proškolení absolvují všichni žáci i před odchodem na hlavní prázdniny Při první vyučovací hodině předmětů, které jsou z hlediska BOZP rizikové, jsou žáci proškoleni příslušným vyučujícím (PRA, TEV, praktická cvičení z odb. předmětů), seznámeni s řády odborných učeben a s požárním řádem. V předmětu praxe je první téma v 1. ročníku přímo zaměřeno na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na požární prevenci, první pomoc, zacházení s improvizovanými prostředky PO a zacházení s ručními hasicími přístroji. Všichni žáci absolvování tohoto tématu stvrzují svým podpisem a zaznamenává se v TK. Samozřejmým požadavkem při praktickém vyučování je vybavení žáků pracovním oděvem a obuví a odstranění všech doplňků (šperky, piercing), které by mohly zvyšovat riziko vzniku úrazu. Totéž se týká i výuky tělesné výchovy. Jedenkrát ve školním roce absolvují všechny třídy speciální zaměstnání v trvání 6 hodin, zaměřené na chování a činnost člověka za mimořádných situací, jehož součástí je i praktický nácvik poskytování první pomoci a chování v případě vzniku požáru. Problematika BOZP je i součástí vyžadovaných znalostí a dovedností žáků, které se běžně prověřují, hlavně v praktickém vyučování a jsou začleněny i do témat profilové části maturitní zkoušky. Prevence negativních společenských jevů včetně prevence šikany a drogových a jiných závislostí a výchova ke zdravému životnímu stylu jsou zakotveny ve Školním řádu a v Minimálním programu prevence sociálně patologických jevů, který se každoročně aktualizuje a hodnotí se jeho účinnost. 10

12 Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, Rakovník Tel.: , fax: , Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září Učební plán Učební plán pro ŠVP studijní obor M/01 Agropodnikání Předměty 1. roč. 2. roč. 3.roč. 4. roč. Celkem A. Povinné vyučovací předměty a) základní CJL ANJ/NEJ ZSV MAT IKT 1(1) 2(2) 2(2) 2(2) 7 TEV BIO 3(1) 3(1) CHE 3(1) 3(1) BCHS ZAM 3(1) 3(1) PER 3(1) 3(1) 3(1) 5(1) 14 CHZ 3(1) 3(1) 3(1) 5(1) 15 EKO 0 0 4(1) 4(1) 8 MOV PRA uč.rozvrh 2 uč.bloková 0 2t 3t 3t individuální 2t 2t 2t 2t provozní 2t 2t 2t 0 b) výběrové MAM OCR VET Celkem B. Nepovinné vyučovací předměty CZJ MLV

13 Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, Rakovník Tel.: , fax: , Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září Rozvržení učiva během roku Přehled využití týdnů v období září - červen školního roku Činnost / ročník Vyučování podle rozpisu učiva Učební praxe Odborná praxe Lyžařský výcvikový kurz Maturitní zkouška Projektové týdny, exkurze Časová rezerva, výchovně vzdělávací akce Adaptační kurz Celkem týdnů

14 Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, Rakovník Tel.: , fax: , Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září Transformace rámcového vzdělávacího programu do ŠVP Škola Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Kód a název RVP M/01 Agropodnikání Název ŠVP Agropodnikání RVP ŠVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Minimální počet hodin za studium Vyučovací předmět Počet vyučovacích hodin za studium týdenních celkový týdenních celkový Jazykové vzdělávání český jazyk Český jazyk a literatura cizí jazyk Cizí jazyk Společenskovědní vzdělávání Základy společenských věd 5,5 176 Přírodovědné vzdělávání Chemie Biologie 1 32 Biologicko-chemický seminář 0,5 16 Základy mechanizace 2 64 Matematické vzdělávání Matematika

15 RVP ŠVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Minimální počet hodin za studium Vyučovací předmět Počet vyučovacích hodin za studium týdenních celkový týdenních celkový Estetické vzdělávání Český jazyk a literatura Základy společenských věd 2 64 Vzdělávání pro zdraví Tělesná výchova Základy společenských věd 0,5 16 Biologicko-chemický seminář 0,5 16 Kurz lyžování x Vzdělávání v informačních technologiích Práce na počítači Ekonomické vzdělávání Ekonomika a podnikání Marketing a management 3 96 Biologické vzdělávání Biologie Technická zařízení a doprava Základy mechanizace 1 32 Motorová vozidla Praxe učební 2 64 Pěstování rostlin a zpracování produktů Pěstování rostlin Ochrana rostlin 2 64 Základy mechanizace 2,5 80 Praxe učební 3,5 112 Chov zvířat a zpracování produktů Chov zvířat

16 RVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Minimální počet hodin za studium týdenních celkový ŠVP Počet vyučovacích hodin za Vyučovací předmět studium týdenních celkový Veterinářství 2 64 Základy mechanizace 2,5 80 Praxe učební 3,5 112 Rozvoj venkova 3 96 Biologicko-chemický seminář 1 32 Chov zvířat 1 32 Pěstování rostlin 1 32 Disponibilní hodiny Celkem

17 Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, Rakovník Tel.: , fax: , Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září Učební osnovy Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Pojetí vyučovacího předmětu: Obecný cíl Předmět český jazyk a literatura tvoří neoddělitelnou součást všeobecného vzdělávání. Je základem rozvoje většiny klíčových dovedností a schopností, kterými by měl být žák vybaven pro zvládnutí všech vyučovacích předmětů. Kultivuje jazykový projev mladého člověka, přispívá k rozvoji jeho komunikačních dovedností a schopností, ovlivňuje utváření jeho hodnotové orientace a postojů v oblasti umělecké, kulturní, společenské a mezilidské. Předmět vychovává žáka ke kultivovanému jazykovému projevu, podílí se na jeho duševním vývoji. Charakteristika učiva Předmět se skládá ze tří oblastí, které se vzájemně doplňují a ovlivňují. Jazykové vzdělávání a komunikační výchova učí žáky užívat jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení (v mluvené i písemné podobě). Práce s uměleckým textem v literární výchově kultivuje jazykový projev žáka, formuje jeho estetické vnímání a prohlubuje i jazykové znalosti. Rozvržení učiva do ročníků: 1. ročník: téma 2. ročník: téma 3. ročník: téma 4. ročník: téma Strategie výuky Předmět se vyučuje v 1. až 4. ročníku, prohlubuje a rozšiřuje žákovy vědomosti a dovednosti ze základní školy. V předmětu si žák rozšíří přehled v literární výchově četbou, rozborem a interpretací ukázek z uměleckých děl, získá základní orientaci v literární historii. To ovlivní i žákův projev písemný a mluvený. Budou použity různé aktivizující metody, samostatná práce žáků a prezentace jejich výsledků. Hodnocení výsledků žáků Kromě průběžně zadávaných učitelských textů informačního charakteru jsou v prvních třech ročnících zařazeny povinně dvě písemné práce zásadního charakteru pro zjištění úrovně žákových kompetencí. Ve čtvrtém ročníku následuje pouze jedna v prvním pololetí. V ústním zkoušení se prověřují komunikační kompetence. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Předmět přispívá k rozvoji následujících klíčových kompetencí v těchto oblastech: 16

18 kultivované ústní i písemné vyjadřování v českém jazyce v různých komunikačních situacích používání spisovného jazyka v konkrétních společenských situacích, které to vyžadují funkční gramotnost, to je čtení, interpretace a hodnocení textu a jejich využívání pro řešení problémů a úkolů různého charakteru mediální gramotnost, to je kritické sledování mediálních obsahů, jejich hodnocení, rozpoznávání ovlivňovacích technik nebo využívání mediálních obsahů pro rozvoj osobnosti a uspokojování jejích potřeb Žák je veden tak, aby: 1. toleroval a respektoval odlišné názory druhých, jejich umělecký vkus 2. uplatňoval získané jazykové poznatky v osobním i pracovním životě 3. rozpoznal hodnotné umělecké dílo od braku a kýče 4. byl schopen porozumět demokratickým a humanistickým myšlenkám českých i světových autorů 5. uplatnil schopnost práce s informačními zdroji ve svém zaměstnání 6. celoživotně se vzdělával a byl uplatnitelný na trhu práce 17

19 Rozpracování učebních osnov ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Ročník Tématický celek 1. 1.Literatura jako 1.součást umění 2.Řeč a jazyk zdůvodní význam umění pro osobnost člověka vyhledává kulturní podněty a dovede se v nich orientovat klasifikuje konkrétní dílo i typickou ukázku z hlediska literárních druhů a žánrů samostatně vyhledává informace o jednotlivých žánrech rozezná umělecký text od neuměleckého vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi vysvětlí, proč se učí českému jazyku rozlišuje spisovný jazyk a nespisovné útvary a situace jejich použití pracuje s běžnými informačními příručkami poradí sobě i jiným, kde je možné získat jazykové informace používá klíčová slova při vyhledávání informačních pramenů zpracovává informace samostatně zaznamenává bibliografické údaje má přehled o soustavě knihoven a jejich službách Struktura literárního díla Literární žánry Próza a poezie Literární interpretace Metody interpretace textu Upevňování učiva, syntéza poznatků, práce s textem Vztah jazyka a řeči Charakteristika češtiny Komunikace v životě člověka Druhy komunikace Institucionální péče o úroveň dorozumívání Upevňování učiva, syntéza poznatků Prohlubování znalostí českého pravopisu a skladby Práce s textem, získávání informací PT: 1.2 PT: 4.1 PT: 1.2 PT:

20 3.Nejstarší 3.slovesné 3.projevy 4.Sloh 4.a komunikace 5.Literatura ve 5.středověku vysvětlí rozdíl mezi psaným a mluveným projevem konkrétní literární díla klasifikuje podle základních druhů a žánrů zhodnotí význam díla pro dobu, v níž vzniklo, i pro současnost jasně, srozumitelně a výstižně se vyjadřuje určí slohové postupy pro konkrétní zadání samostatně stylizuje projev psaný i mluvený vědomě užívá ve slohovém projevu tvary slohově neutrální, vhodně vybírá také tvary slohově zabarvené zpracuje vypravování, dodrží jeho stavbu volí jazykové prostředky odpovídající vypravování, zvládá využití přímé, nevlastní přímé i polopřímé řeči rozlišuje literární žánry tohoto období chápe význam určitých literárních žánrů v historických souvislostech aplikuje historické souvislosti z dějepisu popíše regionální souvislosti zhodnotí význam daného autora i díla pro dobu, v níž tvořil, i pro současnost na ukázce rozezná odlišnosti v historické podobě jazyka Umění a kultura Ústní lidová slovesnost Mimoevropské literatury; bible Antická literatura řecká, římská Upevňování učiva, práce s texty O slohu jazykových projevů Slohové útvary Vypravování: znaky, jazyk, výstavba Vypravování v umělecké literatuře Cvičné písemné i ústní práce Čtvrtletní písemná práce vypravování Umění a kultura Evropská literatura světská a duchovní Staroslověnské písemnictví Latinské a české písemnictví Latinské období literatury Vznik česky psané literatury Literární památky doby karlovy Předhusitská literatura Jan hus Literatura v době husitských bojů Literatura doby polipanské PT: 1.3 PT: 1.3 PT: 1.2 PT:

21 6.Jazyk řídí se zásadami správné výslovnosti v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu usiluje o spisovný projev vyjadřuje se jazykově správně, graficky úhledně 7.Renesance časově zařadí myšlenkové směry 7.a humanismus a umělecké styly 7.v evropské dokáže na ukázce promítnutí 7.literatuře společenských událostí do tvorby autorů přiřadí literární dílo i předložený typický text k příslušnému myšlenkovému a uměleckému stylu orientuje se v základních dílech evropského a českého výtvarného umění čte výrazně úryvky z děl a recituje vybranou poezii 8.Humanismus objasní propojení slovesné literatury 8.a renesance s ostatními druhy umění 8.v Čechách zná základní autory a jejich díla dokáže vysvětlit rozdíl mezi renesancí evropskou a českou 9.Slohové útvary sestaví jednoduché zpravodajské a propagační útvary samostatně zpracuje informace formou zprávy, osobního dopisu sestaví jednoduchý administrativní dopis vyjadřuje se výstižně, věcně a jazykově Zvuková stránka Spisovná výslovnost Zvuková stránka věty a projevu Grafická stránka Pravidla českého pravopisu Opakování a procvičování pravopisu Umění a kultura Italská renesanční literární tvorba Francouzská renesanční literární tvorba Španělská renesanční literární tvorba Anglická renesanční literární tvorba Práce s textem Proud národní a latinský Nauková próza (historická a jazykovědná) Cestopisy a zábavná próza Zpráva, oznámení, pozvánka Dopis osobní, formální, mimojazykové dorozumívání Práce s textem Syntéza poznatků Cvičná práce PT: 1.2 PT: 1.3 PT: 1.3 PT: 1.2 PT:

22 správně, graficky úhledně Čtvrtletní písemná práce dopis 10.Baroko charakterizuje příslušný myšlenkový Umění a kultura a umělecký styl Exulantská literatura (j. A. Komenský) vysvětlí situaci emigrantů Oficiální domácí literatura uvede aktuální pedagogické zásady Literatura lidová a pololidová J.A.Komenského pracuje s textem zvládá srovnání textu barokního s jeho novodobým zpracováním zná žánry ústní lidové slovesnosti 11.Klasicismus, dokáže rozpoznat literární souvislosti Umění a kultura 11.osvícenství, charakterizuje a srovnává umělecké směry Francouzský klasicismus (tragédie, 11.preromantis- objasní promítnutí společenských událostí komedie) 11.mus do tvorby autorů Commedia dell arte, carlo goldoni popíše vývoj literatury v historických Francouzští osvícenci a encyklopedisté a společenských souvislostech Preromanismus francie, anglie a německo Interpretace textu 12.Slovní zásoba používá adekvátní slovní zásobu Členění nahradí běžné cizí slovo českým Slovní zásoby ekvivalentem a naopak Vztahy mezi slovy používá správně odbornou terminologii Obohacování slovní zásoby svého oboru Upevňování a procvičování vědomostí vysvětlí procesy obohacování slovní Prohlubování znalostí českého pravopisu zásoby Národní ob13.obrození dokáže promítnout společenské událostí do tvorby autorů charakterizuje ohlasovou poezii z hlediska tematického, jazykového a kompozičního Periodizace Vědecká a umělecká literatura Vznik českého divadla Česká expedice, první české noviny PT: 1.2 PT: 1.4 PT: 1.3 PT: 1.2 PT:

23 objasní funkci spisovného jazyka vyjádří vlastní prožitky k daným uměleckým dílům vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi vysvětlí význam divadla v době národního obrození rozpozná poezii přízvučnou a časoměrnou Novočeská básnická škola Rukopisy Interpretace textu 14.Pojmenování 14.nových 14.skutečností 15.Romantismus 15.ve světové 15.literatuře rozliší způsoby, kterými se tvoří česká slova rozšiřuje vlastní slovní zásobu chápe význam nově tvořených slov, vhodně je používá objasní rozdíly mezi slovy motivovanými a nemotivovanými využívá v grafickém projevu znalosti stavby slova rozpozná různé způsoby tvoření slov pozná základová slova u tvořených slov rozliší zkratky a zkratková slova zná význam základních zkratek aplikuje poznatky v písemném projevu rozeznává typické znaky romantického uměni charakterizuje romantického hrdinu dokáže umělecký směr časově i myšlenkově zařadit Slova motivovaná a nemotivovaná Slova příbuzná, stavba slova Tvoření slov (odvozováním, skládáním, zkracováním) Sousloví Upevňování učiva Procvičování pravopisu Umění a kultura Německý romantismus Anglický romantismus Francouzský romantismus Ruský romantismus PT: 1.2 PT:

24 16.Slohový 16.postup 16popisný klasifikuje ukázky z hlediska literárních druhů a žánrů přiřadí typické ukázky k autorům hodnotí užité jazykové prostředky romantických děl čte výrazně úryvky z děl recituje vybranou poezii porovná literární, filmové a hudební zpracování některých děl diskutuje o vlastních uměleckých zážitcích objasní rozdíly mezi popisem prostým, odborným a uměleckým, subjektivním a objektivním, dynamickým a statickým sestaví samostatně popis pracovního postupu, jednoduchý odborný popis dodržuje pracovní postup při nových činnostech vyjadřuje se odborně správně o jevech svého oboru zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů vybírá jazykové prostředky odpovídající stylistickému záměru rozpozná v uměleckém textu popis a charakteristiku Polský romantismus Analýza textu Srovnávání literární podoby díla s podobou filmovou, hudební Syntéza poznatků Popis prostý, subjektivní, statický, dynamický Výstavba popisu Popis pracovního postupu Charakteristika Popis a charakteristika v umělecké literatuře Cvičné písemné i ústní práce Čtvrtletní písemná práce popis PT: 1.2 PT:

25 17.Období 17.romanismu 17.a počátky 17.realismu 17.v české 17.literatuře 18.Tvarosloví hodnotí význam autora pro dobu, v níž tvořil, i pro další generace rozlišuje lidovou slovesnost a díla jí inspirovaná čte a recituje vybrané ukázky diskutuje o filmovém zpracování literární předlohy dokazuje promítnutí společenských událostí do tvorby autorů vyhledá popis a charakteristiku v literárním díle aplikuje zeměpisné a dějepisné poznatky v souvislosti s životními osudy autorů rozpozná touhu po kráse a spravedlnosti diskutuje o nedemokratické společnosti 19. století oceňuje životní postoje autorů v občanském i osobním životě aplikuje komunikační dovednosti při prezentování svých znalostí prezentuje regionální souvislosti užívá pravidelné spisovné tvary obecných slov a nejfrekventovanější tvary nepravidelné zařazuje běžná slova ke slovním druhům podle základních kritérií určuje mluvnické kategorie jmen a sloves aplikuje morfologické znalosti při analýze Lidová slovesnost jako inspirace pro dílo K. J. Erbena Moderní česká poezie K. H. Mácha Dramatická tvorba J. K. Tyl Stavba divadelní hry a rozbor dramatického textu K. Havlíček Borovský B. Němcová Analýza literárního textu Slovní druhy mluvnické kategorie Vývojové tendence v tvarosloví současné češtiny Procvičování pravopisu Cvičné písemné práce a upevňování učiva PT: 1.2 PT: 1.3 PT:

26 19.Evropský 19.kritický 19.realismus a 19.naturalismus 20.Realismus a 20.naturalismus 20.v české 20.literatuře a tvorbě věty aplikuje pravopisné znalosti v písemném projevu vysvětlí neustálý vývoj jazyka a změny slovní zásoby hodnotí jazykové projevy profesionálních uživatelů spisovného jazyka pracuje s jazykovými příručkami vysvětlí literární změny uvede základní rozdíly mezi romantismem a realismem popíše souvislosti mezi změnami společnosti a jejich odrazem v uměleckých dílech objasní proměny společenských hodnot využívá znalostí z dějepisu a ze zeměpisu orientuje se v základních dílech evropského realismu rozpozná etické a umělecké hodnoty literárního díla uplatní znalosti z literární teorie při rozboru textu vyjádří vlastní prožitky z četby rozpozná zvláštnosti české a světové realistické tvorby využívá znalosti zeměpisné, dějepisné rozliší historické podoby jazyka a nářečí hodnotí odlišné postavení ženy ve Umění a kultura Francouzská literatura Ruská literatura Anglická literatura Polská literatura Analýza textu Syntéza poznatků Umění a kultura Historická próza Z. Winter A. Jirásek Venkovská próza PT: 1.2 PT: 1.3 PT: 1.2 PT:

27 21.Májovci, 21.ruchovci, 21lumírovci 22.Funkční styl 22.administra- 22.tivní a jeho 22.útvary společnosti minulé a dnešní chápe společenský vývoj a pokrok aplikuje komunikační dovednosti při obhajobě vlastních názorů vysvětlí nadhodnocování některého díla a autora na základě společenských souvislostí vysvětlí význam minulosti pro pochopení současnosti nachází v historii poučení přiřadí dílo a autora k příslušné literární skupině rozliší poezii a prózu objasní vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo vystihne a vysvětlí odlišné přístupy autorů k poslání literatury uvádí příklady uměleckého ztvárnění skutečnosti recituje vybrané básně používá knihovnické služby rozpozná etické a umělecké hodnoty díla prezentuje regionální souvislosti používá spisovný jazyk a pravopisné normy v útvarech administrativního stylu dbá na grafickou úpravu a čitelnost písma zpracuje jednoduchou žádost sestaví vlastní životopis jako souvislý text K. V. Rais, t. Nováková, j. Herben Realistické drama Bratři mrštíkové, l. Stroupežnický, G. Preissová Analýza textu Stavba dramatu Syntéza a upevňování poznatků J. Neruda V. Hálek K. Světlá J. Arbes Sv. Čech J. V. Sládek J. Vrchlický Analýza textů Syntéza a upevňování poznatků Normy pravopisné Normy úpravy písemností Žádost Životopis (souvislý a strukturovaný) Opakování pravopisu PT: 1.2 PT: 1.3 PT: 1.2 PT:

28 23.Moderní 23.umělecké 23.směry 24.Jazyk a styl 24.žurnalistiky, 24.mediální 24.komunikace i strukturovaný vyjadřuje se jasně a srozumitelně volí vhodný způsob zprostředkování informací rozpozná znaky jednotlivých směrů vyjmenuje představitele výtvarného umění a hudby zařadí typické ukázky k jednotlivým uměleckým směrům vyjádří vlastní prožitky z daných uměleckých děl objasní život a tvorbu autora ve společenských souvislostech vyhledá aktuální momenty díla a diskutuje o nich zdůvodní význam umění pro život člověka vysvětlí rozdíl mezi psaným a mluveným projevem navazuje kontakt a hovoří s osobami různého věku vyjadřuje se jasně a srozumitelně orientuje se v denním tisku zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů sestaví jednoduché zpravodajství a propagační útvary připraví interview Velká písmena Tituly, zkratky, názvy institucí Cvičná písemná práce Čtvrtletní písemná práce životopis, žádost Umění a kultura Impresionismus, symbolismus, dekadence Francouzští prokletí básníci Česká moderna A. Sova O. Březina, k. Hlaváček J. S. Machar Analýza textu Syntéza poznatků Zpravodajské útvary Zpráva Zpravodajství Inzerát Oznámení a komuniké Reportáž Komentář, úvodník Interview Fejeton, sloupek Reklama Cvičné písemné práce PT: 1.2 PT: 1.3 PT: 1.2. PT:

29 3. 25.Česká 25.literatura 25.na přelomu a 20.stol. reaguje na dění ve společnosti vyjadřuje své postoje (neutrální, pozitivní, negativní) argumentuje a obhajuje svá stanoviska pořizuje výpisky a záznamy jako podklad pro další zpracování pracuje samostatně i v týmu rozliší bulvární prvky ve sdělení od informativních a společensky významných vysvětlí podstatu mediálního sdělení najde základní orientační prvky v textu identifikuje zjednodušení mediálních sdělení popíše výběr prvků, slov, obrazů, znaků z hlediska záměru autora popíše roli médií v každodenním životě jednotlivce kriticky hodnotí možnost svobodného vyjadřování vlastních postojů, ale i odpovědnost za ni vysvětlí podstatu jednotlivých uměleckých směrů přiřadí dílo a autora k příslušnému literárnímu směru popíše vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo vystihne a vysvětlí odlišné přístupy autorů Média Hromadné sdělovací prostředky Média a společnost Práce s konkrétními médii Anarchismus, vitalismus, civilismus, antimilitarismus V. Dyk, f, gellner, k. Toman, p. Bezruč, F. Šrámek Analýza textu Syntéza poznatků PT: 1.2 PT:

30 26.Vlastní jména 26.v komunikaci 27.Moderní 27.umělecké 27.směry ve 27.světové 27.literatuře k poslání literatury uvádí příklady uměleckého ztvárnění skutečnosti recituje vybrané básně používá slovník cizích slov k vysvětlení neznámých pojmů rozpozná etické a umělecké hodnoty díla užívá pravidelné spisovné tvary vlastních jmen a nejfrekventovanější tvary nepravidelné zvládá skloňování zeměpisných jmen, jmen podniků a výrobků aplikuje morfologické znalosti při analýze slov aplikuje pravopisné znalosti v písemném projevu vysvětlí neustálý vývoj jazyka a změny slovní zásoby kriticky hodnotí jazykové projevy profesionálních uživatelů spisovného jazyka pracuje s jazykovými příručkami využívá znalosti geografické a historické rozpozná znaky jednotlivých směrů vyjmenuje představitele výtvarného umění zařadí typické ukázky k jednotlivým uměleckým směrům vyjádří vlastní prožitky z daných Osobní jména Zeměpisná jména Jména podniků a výrobků Textová cvičení Procvičování pravopisu Futurismus, kubismus, dadaismus, surrealismus, expresionismus G. Apollinaire, a. Breton V. Majakovskij, s. Jesenin Analýza textu PT: 1.2 PT: 4.1 PT: 1.2 PT:

31 28.Výpověď 28.a věta 29.Odraz světové 29.války 29.v literatuře uměleckých děl vysvětlí život a tvorbu autora ve společenských souvislostech vyhledá aktuální momenty díla a diskutuje o nich zdůvodní význam umění pro život člověka užívá pravidelné spisovné tvary obecných slov a nejfrekventovanější tvary nepravidelné aplikuje pravopisné znalosti v písemném projevu vysvětlí neustálý vývoj jazyka a změny slovní zásoby hodnotí jazykové projevy profesionálních uživatelů spisovného jazyka pracuje s jazykovými příručkami ovládá jazykový rozbor textu rozliší větu jednočlennou a dvojčlennou rozpozná jednotlivé zvláštnosti větného členění aplikuje faktografické znalosti zdůvodní svůj postup rozboru věty dokáže časově určit dané období i myšlenkově zařadit vysvětlí změny životních hodnot pod vlivem vypjatých situací rozliší humor a satiru v literárním díle využívá znalosti geografické a historické Syntéza poznatků Základní skladební dvojice Rozvíjející větné členy Několikanásobné větné členy Věty jednočlenné Zvláštnosti ve větném členění Nepravidelnosti ve větné stavbě Pořádek slov ve větě Syntéza a procvičení poznatků Francie: r, rolland, h. Barbusse Německo: e. M. Remarque Usa: e. Hemingway Čechy: j. Hašek, legionářská literatura Analýza textu Syntéza poznatků PT: 1.2 PT: 4.1 PT: 1.2 PT:

32 30.Funkční 30.oblast 30.odborná 31.Česká poezie 31.na počátku století klasifikuje ukázky z hlediska literárních druhů a žánrů přiřazuje typické ukázky k autorům hodnotí užité jazykové prostředky děl čte výrazně úryvky z děl porovná literární a filmové zpracování některých děl diskutuje o vlastních uměleckých zážitcích hodnotí význam tvorby autorů v textu odliší specifičnost odborného stylu po stránce věcné, jazykové, formální vyjadřuje se odborně správně v oblasti svého oboru využívá postupů odborného stylu při studiu odborných předmětů vysvětlí na ukázce rozdíl mezi textem odborným, uměleckým, publicistickým vysvětlí podstatu jednotlivých uměleckých směrů přiřadí dílo a autora k příslušnému literárnímu směru objasní vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo vystihne a vysvětlí odlišné přístupy autorů k poslání literatury uvádí příklady uměleckého ztvárnění skutečnosti Členění textu Odstavce Titulky Výklad, referát Stylizační a textová cvičení Čtvrtletní písemná práce referát Proletářská poezie: J. Wolker, J. Hora, J. Hořejší, J. Seifert Poetismus a surrealismus: V. Nezval, K.Biebl, J. Seifert, K. Teige Analýza textu Syntéza poznatků PT: 1.2 PT: 4.1 PT: 1.2 PT: