Jak dál v českém lesnictví?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jak dál v českém lesnictví?"

Transkript

1

2

3 Jak dál v českém lesnictví? Milan Lasák Motto,' "Chceš-li posuzovat p řítomn o s t, poznej minulost. " (Sokrates v 5. století p ř. n.l. ) Teprve p ři koncipování č l ánku (požadavek redakce: č lánek musí být srozumi telný pro laického č ten áře ) jsem si uv ě d o nů l vážnost svého úkolu. Jak říc i stru čně a j asn ě pohled lesníka, lesnického historika a lesnického politika na tak složitý komplex probl ém ů, který lesnictví naší vlasti předs ta vuj e? Charakterizuj me proto n ej dří ve s o učasnou lesnickou problematiku a z p ůsob "myšlení" lesníka asi takto: - Život lesa přesah uj e m n ohonáso bně život lidské generace. Toto poznání je do lesníkú vš těpován o již dvě stě rokú. Lesník nepracuje pro sebe, pro své dět i, pro současnost, ale pro generace p říšt í (vynechávám úmy s ln ě běžn é vě decké poznatky o významu lesa pro sp olečno s t ). Od řady různ ý c h metod, kte ré vycházely z rozvoje matematických věd koncem 18. století a snažily se v pěstování lesů dosáhnout co n ejvětš ího fin a nč níh o zhodnocení vloženého kapitálu, se lesníci propracovali až k souč a s nému ekologickému pojetí: les musí být pěstován tak, aby lesník svou prací zaj išťov al s p olečnosti trvale a nepřetržitě její životní pro středí. - Lesník pracuje v téměř "sekulárním p rostředí". Jako u čitel (výchova dětí pro budoucnost) nebo kn ěz (výchova člověka pro věčnos t ). Prakticky je to velmi obtížné, ale je to kategorický požadavek. Jinak lesník přestává být les níkem. Proto také bylo snahou d řívějšího systému, aby potlačil všemi způso by uváděný vztah k lesnickému povolání; aby z lesníka učinil zaměstnance plnícího státní úkoly; aby v něm vzbudil hlavně hmotný zájem na plnění plá nu, bez ohledu na následky jeho hospodaření v lesním prostředí; aby z něj učinil povolný nástroj své devastační politiky. Nutno konstatovat, že po čtyři cetiletém působení se to systému téměř podaři lo, i když pře v ážná většina les níků přistupovala k p lně ni direktivních úkolů s odporem. - Být lesníkem není snadné povolání. Historie to dos vědčuje. Lesníci totiž většinou nebyli vlastníky lesů, nýbrž pouze zaměstnanc i. Les byl ovšem chrá něn lesním zákonem. Stejným způs obem byl chráněn i lesník, který byl zod svého zaměstnavate povědný za dodržování lesních zákonů, a to i proti vůl i le. Lesnická historie má řadu dokladů o tom, jak se praví "lesníci" chovali. Jen jako příklad : prof. Opletal se vzdal svého místa generálního ředitele stát ních lesů pro názorový rozpor s předsedou vlády ve věci předání lesů akciové společnosti. Takové lesníky znovu potřebujeme. Co předcháze l o dnešnímu stavu po listopadu 1989? Lesnické veřejnosti jsou známa fakta z období let , která jsou dů ležitá pro pochopení současných poměrů. Kvůli stručnosti se soustředím pou tím, že pan primátor odmítl prozradit lokalitu - pro jistotu, aby se ekologické iniciativy nebouř i ly. Pro jistotu to neřekne ani úřadu zodpovčdnému za územní ze na jeden moment: Po něžné revoluci došlo k založení lesnických sekcí u koordinačních center plán mčsta. Jistě předpokládá, že stavět se bude už letos - nebudeme se s tím přece párat jako nějací Občanského fóra (OF). U nás byla jedna z nejaktivnějších Lesnická sekce KC Američani. Zákony nezákony, občané neobčané, do OF v Praze. Abychom byli v obraze o současném stavu je nutno uvést i jména voleb je ještě rok a i kdyby měly být zítra - co je doma, to se počítá. : jejími představi t eli byli kolegové J. Mičánek, P. Rybníček, J. Březina, F Morávek, J. Oliva, P. Rensa, J. Stříteský, L. VytecKa. Tato sekce se velmi aktivně ujala těžkého úkolu př i spět k renesanci našich lesů. Z její iniciativy,byla zor ganizována dne 16. května 1990 akce, která měla ukázat tehdejšímu předsedo vi vlády ČR dr. Pithartovi stav našich lesů a přesvědčit ho o nutnosti bezod kladného zjednání nápravy. Akce se odehrála na LZ Domažlice a do lesnické historie vsoupila pod názvem " Pivoňská deklarace". Za tehdejší MLD se zú častnil G. Šrut, J. John, Z. Domes a další. Přítomen byl i M. Tyl za komisi KC OF Praha. Jaký byl výsledek této velké sešlosti na tak vysoké úrovni? Za každou cenu Kamarád, ú spěš ný pod nikatel, napsal ve v ěru plytké, by ť p ropagač n ě ú čelné ód ě na č esk ou ekonomiku (č a sopis Brno Business) tuto v čtu: "Privatizace, př es zdržení způsobené rozděle ním státu, pokračuj e vpřed všemi prostře dk y, prodej do soukromých rukou tuzemských i zah r a ničníc h probíhá kontinuál n ě." Na úrovni m č ~ta najdeme mnohé skvělé p říklad y, zejména v bohorovném rozdávání mčs t ského majetku. Brno d ě l á všechno pro to, aby ignorovalo zkušenosti stabilizovaných evropských mčst a privatizuje mčstskou infrastrukturu (samozřej m ě jen tu lukrativnější, např. zásobování vodou), tak skvělým způsobem, že ztrácí nad vznikajícím monopolem kontrolu, což ob čan brzy pozná na c eně vody (zvláště, když se do ní promítne pochybená investice do Vírského př i vaděčel, nikoliv na její k v alitě. Na jiném místě stej ného časopisu se generální řed itel UNIST A VU odchovaný Slušovicemi netají tím, jak si, s výjimkou výše akumulovaného kapitálu, nezadáme s Američany: "... Naopak jsme byli potěšeni zjištěním, že jejich stavby se př i pravují mnohem déle, nejméně jeden rok. A to my si v obdohí intensivního rozvoje firmy nemůžeme dovolit. Vždyť například v listopadu jsme koupili část pozemku na Příkopě a dnes už stavíme..." (psáno v dubnu). Pan generální ředitel je o procedurách projednávání stavebních zámčrů na Západě jistě dobře informován a jeho slůvko nejméně je na místě. Zatímco doby na výstavbu se všude zkracují, projednávání se prodlužuje a dva roky jsou zcela běžnou lhůtou. Nikoliv však pro liknavost úře d níků, ale pro pečlivé posuzování všech aspektů stavby včetně jejíbo nikoliv formálního, ale skutečného a mnohdy opakovaného veřejnéh o projednání. Přestože k obdobnému postupu máme příslušnou legislativu, pro většinu úředníků a investorů znamená veřejné projednání to, že projekt visí po u r čenou dobu na úřadě a občan si ho můie I!rohléd nout, pokud se o něm náhodou dozví. Ceský svaz ochránců přírody v Brně se o tom poučil na precedentním případu směšně levného prodeje (formálně pronájmu na 99 let) atraktivního pozemku v centrálním městském parku pod záminkou kulturního počinu - obnovy Zemanovy kavárny. Podobné záměry se bez vědomí občanů připr a vují na Slovanském náměstí v Králově Poli, v Lužánkách i v dalších městských parcích. Vše pod záminkou získání penez na údržbu parku. Na samém konci května 1993 (pozor, nikoliv 1973 ani 1983) brněnský primátor pln nadšení sděluje novinářům, že Disneyland belgické provenience je to pravé ořechové, co městu dodá chybějícího lesku a zahraničních investic. Lakonická zpráva v denících končila Pamčtníci rozhodování o velcslavném autodromu nemohou než srovnávat postupy a závěr je nasnadě: mnohým se podařilo, o čem snili - vyměnit II koryt komunisty a legalizovat rozkrádání. Kvalifikace je důležitá, ovšem loajalita také a chceš-ii dělat úředníka, zvaž sám. Nejen ekologické, ale mnohé další občanské iniciativy jsou záměrně natírány zelenorudě a tak mě jímá zděšení nad tím, jak místo občanské společnosti s fungujícími zpětnými vazbami budujeme arogantní triumvirát byznysu, státní moci a zkorumpované samosprávy, v nčmž pro občana mezi volbami není místo. Miroslav Ku"drafa 1

4 Bylo konstatováno, že : stav le s ů ČR je ne u těšený - jednak v důsledku vn ějšíc h v l i v ů (imise, živelné kalamity atd.) - jednak v důsledku p římého pů sobení ministerstva lesního h o sp o d ář s t ví a jemu pod řízených složek (pře těžby, škody zvěř í, nevhodná mechanizace, pozdní zpracování nahodilých těžeb, kalamitní přemnože ní škůd ců, zanedbání výchovy porostů, pod ři z o vání těžeb požadavkům od běra telů na sortimenty, n e fun kč n os t státní správy lesního hos p od ářs tv í, výběr lidí do rozhodujících funkcí podle politické příslušnosti atd. stav lesů byl charakterizován těmito údaji : - přes 200 tis. ha lesních porostů je poškozeno loupáním zvěří ( ročně př i bývá 6 tis. ha), - v lesích leží desítky milionů metrů krychlového dřeva staršího tří let. neutěšený je stav ministerstva: monopolní spojení státní správy, hospodářské sféry, ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (Lesprojekt) a dřevozpracujícího průmyslu působí přímo proti principu trvalého rozvoje lesa. Snahou resortu je tento stav konzervovat. Lidé, kteří tento stav způsobili, nemohou již mít důvěru lesnické veřejnosti. Účastníci setkání dále konstatovali, že je nutno: - zastavit přetěžování v našich lesích, - radiká lně snížit stavy vysoké a mufloní zvěře, - změnit organizační strukturu našich lesů, - odstranit skrytě rozpočtový charakter po dn i ků státních l e sů - využít nového zákona o státním podniku a zařadit státní lesy podle hlavy I. Účastníci žádali, aby nebylo využito hlavy II., kde by státní lesy byly zařaze ny do kategorie "státních podniků k uspokojování veřej ně p ro spěšných zá jmů", až na zdůvodněné případy podniků, kde je ohrožena sama existence le sů. Stanovisko Společnos ti pro trvale udržitelný život k příp ravě lesního zákona (ze dne 12. ledna 1993) Po desetiletích vlády totalitních rezlmu Jsme z d ědili lesy t ěž c e narušené imisemi a atmosfé rickými depozicemi škodlivin i nevhodným schematickým způsobem hosp odařen í, na kte rém se významnou měrou podílela skut e čnost, že z lesa bylo po mnoho desetiletí čerpáno ob rovské bohatství dřevní hmoty, aniž by byla za jištěna řádná péče o les ajcho obnovu. Vyjadřujem e přesvědčení, že součas n é zpilsoby hospodaření v lesích stále kopírují exp l o atační hospodaření "předlistopadové" éry. Tyto trendy jsou v rozporu s uznávaným postavením lesů střední Evropy jako ohroženého přírodního zdroje a jako nedocenitelné složky životního prostředí společnosti. Změna postavení lesil je již v lesním zákonodárství sousedních německy mluvících zemí respektována daleko dilsledněji, nežje tomu u nás. Příp r avu nového lesního zákona a navazujících předpisů považujeme za př íl ežitost: - uplatnit veřejný zájem na zlepšování stavu všech lesil bez rozdílu vlastnických forem a usnadnit jej ich vlastníkilm plnění povinností spojených s vykonáváním vlastnických práv, - prosadit tento zájem v takovém znění zákona, které zabezpečí vyvážené a územně diferencované respektování a podporu všech funkcí lesil, a to nejen funkcí produkčních, ale zejména funkcí ekologických a kulturních, - vytvořit základ pro systematicky připravovanou a c íl e vědomě prosazovanou státní lesnickou politiku, respektující jak dnešní neu t ěšený stav lesů, tak i nezbytnost harmonického zabezpečování všech funke.í lesů. Pluralitě zájmil na využívání lesil musí odpovídat pluralita cílů hospodaření, v nichž musí být slaďován zájem vlastníků se zájmem veřejným. Pro lesy totiž prokazatelně neplatí pravidlo běžné u většiny jiných druh ů majetku, podle kterého vlastník jen výjimečně způsobí z vlastní vůle znehodnocení svého majetku. Případnému znehodnocení le sů proto zabraňuje ve všech vyspělých sp ol eč n os tech státní intervence. Nový lesní zákon musí proto podle našeho sou du zakotvit závazky plynoucí z užívání lesů (a tomu odpovídající omezení vlastnických práv) ve větš ím rozsahu, nikoliv méně než dosud. Tato omezení by měla být vyvážena závazky státu vů či soukromým vl astníkům lesa. Zákon by mčl také vysloveně formulovat povinnost h o spod ařit v kmenových státních lesích způsobem, příkla d ným pro jiné vlastníky. Předložený návrh nového lesního zákona z prosince 1992 zatím nevytváří dostateč n ý rámec pro p o t řebné systémové změny lesního hospodářstv í. Podle našeho názoru je nezbytné, aby zde byly provedeny zejména následující úpravy: 2 Původní listnaté lesy se ukazují mnohem odo lnější vilči civilizač1iím stressllm. Jejich obnova v oblastech s druhou a třetígenerací smrkových mollokultur je však velmi obtížná. Měli bychom proto na našem území důsledllě chrállitjejich zbytky Foto Igor Míchal

5 - přenés t pravomoci samostatného lesního ho s podáře z funkce ře di tele lesního závodu na fun kci vedoucího lesní správy (polesného) - o dděl i t státní správu od ho sp od ářského vedení resortu a národních v ý borů - využít aktivity soukromých podni kat elů pro zlepšení stavu lesa - zbavit lesnictví zkompromitovaných lidí ve vedoucích funkcích. Jaká byla reakce lesnické veřejnosti na tuto výzvu? Se stanoviskem nebyl spokojen tehdejší ministr lesního a vodního h o spodá ř ství a d řevozpracující ho prům y slu ing. B oček a v tisku se proti němu odvolal. Zejména se jednalo o otázku p ře těžeb a spolupráce s dřevozpracuj ícím průmyslem. Řadov í lesníci se p ři d ali na stranu "deklarace" a podporovali ji, poněvadž netušili, jaká úskalí jsou v jednotlivých bodech deklarace skryta. Dnes lze konstatovat, že au toři deklarace byli ve svých záměrech úspěšní a svých org an i začních a ekonomických cílů dosáhli. Je ovšem otázkou, zda tyto cíle, které se v tehdejším období pokládaly za základ budoucí lesnické politiky, posloužily sku tečně lesům. Zmiňme se alespoň o některých z nich: - Autorům deklarace se podařilo přenést působnost MLD na Ministerstvo zemědělství, ale také zaujmout na vedoucích postech hlavní místa. - Pokud se týká zlepšování stavu lesů, zůstali ve stínu. Nepochopili vývoj politické situace a do hlavních privatizačních zákonů (včetně zákona o půdě) raději nezasahovali. Tím zůstala lesnická problematika ve většině transformačních zákonů heřešena. - Na druhé straně rychle pochopili tehdejší trend zvyšování cen dřeva a aktivitu soukromého podnikání v lesnictví. Na svých vysokých funkcích se najednou rychle přetransformovali ze zachránců lesů na lesní podnikatele. Hlavním jejich cílem bylo převede n í majetku podniků státních lesů do soukromých rukou bez ohledu na následky. To se podařilo pod blahosklonným dohledem kontrolních míst a prokuratury, s použitím známé metody intenzívního využívání polopravd. ~ promítnout důsledně do všech částí zákona filosofii trvale udržitelného lesního hospod á ř ství, která bude vycházet z p ot ř eb y zachránit, obnovit, zachovat a rozvíjet všechny funkce lesů ; les není jen zdrojem obnovitelných surovin, ale p ř edevš ím, a v mnoha oblastech v ýluč n ě, plní také řadu ekologických, estetických, kulturních a jiných mimoproduk čníc h funkcí, b) doplnit pojmy z oblasti ekologie lesa, které charakterizuj í lesní ekosystémy i jejich k líčové funkce v kraji n ě jako základ systému její ekologické stability a z á roveň jako podmínku sine qua non pro záchranu druhového bohatství rostlin i živočich ů, v zá koně promítnout nebo zd ů razn it požadavky smě ř ující ke zvýšení ekologické stability lesů i krajiny jako celku a ochranu druhového bohatství, c) podsta t ně přesn ěji specifikovat požadavky na těžbu a dopravu dřevní hmoty a chov spárkaté zvěře tak, aby nebyla v neúnosné míře narušena ekologická stabilita lesa a jeho mimoprodukční funkce. V této souvislosti zejména zdůraznit povinnost přednostního využívání ekologicky šetrnější těžební činnosti a podstatně omezit holo~ sečnou tčžbu. Lesní plány podrobovat proceduře vyhodnocování vlivu činností na životní prostředí (EIA), v souladu se zákonem FS č. 17/1992 Sb. a zákonem CNR č. 244/1992 Sb., d) stanovit základní požadavky na obnovu a pěstování lesa s preferováním přirozené obnovy a s důrazem na zvyšování vitality, odolnosti a ekologické stability lesa i stability celé krajiny. Sem patří takto podstatné zvyšování podílu lesa s přirozenou skladbou dřevin a zpřesněná kategorizace lesa, e) přesncji vymezit opatření financovaná státem, která budou vlastníki'lm lesů kompenzovat nezbytné státní zásahy do vlastnických práv. Pro vlastníky lesi'l. kterým byly lesy vráceny nebo kteří tyto lesy privatizovali, vytvářet takové podmínky, které by jim umožňovaly potřebnou péči o les bez neúmčrných nároků na produkci dřevní hmoty, I) předložit spolu s paragrafovým zněním návrhu zákona také návrhy navazujících základních prováděcích předpisi'l, především \'yhlášek o státním fondu reprodukce lesa a o hospodářské úpravě lesa, g) po ukončení restituce lesních pozemků nepřistupovat k další masivní privatizaci lesi'l. Stát zavázat povinností příkladné péče o les. Pracovní tým pro lesní hospodářství STUZ je připraven podílet se na rozpracování a doplnění těchto připomínek (s respektováním zákonodárství jiných zemí) v procesu dopracování návrhu lesního zákona i navazujících předpisi'l. Za přípravný výbor STUZ Josef Vavroušek I přes drancující holoseče a nesmyslllou výsadbu smrčin jsou karpatské bučiny naštěstí tak vitální, že přirozenou obnovou zmlazují. Chabová hora v Bt1ých Karpatech Foto Miroslav Kllndrata 3

6 - Organ i začn í strukturu státních les ů se jim p o d aři lo pře trans formo vat na hermafrodit, jaký lesnická věd a ani praxe za posledních 200 roků nepoznala. Myšlenku, že odborným lesním hospo dářem bude tzv. polesný (tedy lesník z o dp o vědný za h o sp od aře n í na cca ha) převed l i (u Lesů ČR) na tzv. lesního správce, který se má starat o cca ha lesů a u něho ž se podle služebního řád u požaduje praxe 5 rok ů. Ve s kutečn os ti se pětiletou praxí lesník neseznámí ani se svými úkoly a nenau čí se t vůrčí les oh os p odářské čin nos t i, která se od samostatného lesního ho s po dáře vyžaduje. O tom, že by mohl vykonávat tak z o dpovědn o u funkci, jakou je "samostatný h osp odá ř", nelze proto vůbec hov ořit. - Pokud se týká odd ěle n í státní správy (což je nesprávný název, poně v adž stát v tomto případ ě nic nespravuje, nýbrž dohlíží na dodržování zákonů II jednotlivých vlastníků), nepodniklo hospodářské vedení resortu žádný pro fesní krok. Pouze došlo u dřívější špatné správy ke kolapsu v důs ledk u taha nic o kompetence mezi ministry životního pros třed í a zemědě ls tví. Lhostejno zda to bylo před červnem] 992 nebo za m inis trů Luxe a Bendy. Jaká je současnost? Souhrně řečeno lze konstatovat, že naše lesnictví se stále více dostává do ko lapsu. A nejenom lesnictví, hlavně lesy. Příčinou toho jsou nedořešené resti tuce, probíhající kůrovcová kalamita, klesající ceny a prodej d řeva apod. Atentát na řeku Diskusemi o úložišti jaderného odpadu byl zcela za stíně n zám ěr jaderné elektrárny Dukovany (zatím spíše utajovaný), který odhaluje slabinu velkých energetických zdrojů, závislých na chladicí vodě z malých vodních t ok ů. P ři projektování a st avbě se řeše ní, v němž elektrárna čerpá na chlazení vodu ze stej né nádrže (Mohelno), do jaké svoj i odpadní vodu vypouští, "prodávalo" v eř ejnos t i j ako vysoce ekologické, be z peč né, atd. Dnes se " neo čekávan ě" změn ily vstupní podmínky. Nechce nám pršet, v Jih la vě chybí voda a kalkulace postavené na průměrném ro čn ím pr ůt oku 6 mj za sekundu se hroutí. Údolní nádrž Mohelno je poloprázdná, ale s poklesem průtoku v ře ce nijak neklesá její znečiš t ění ani výpar, kterým elektrárna odtok podstatným způsobem ochuzuje. Voda v Mohclenské zdrži se stává hustším a hustším roztokem solí (viz tabulka) a chladicí systémy trpí zvýšeným usazováním " kotelního kamene". Dnešní Krkonoše Foto Lllbomír Zelinka 4

7 Dnešní organizace lesů ČR je nefunkč ní, nezaji šťuje uplatňov ání vlastnických práv státu a snaží se náklady na svou činno st hradit ze státního roz p očtu. Příčinou tohoto stavu je amatérská privatizace podniků státních le sů a v důsled ku toho i smlouvy uzavírané s akciovými společnostmi. Tyto jsou pro b ěž n é ho lesníka nepochopitelné. Tímto se dostáváme k problematice lesního zákona. Pro každého je jasné, že v novém demokratickém státě n e může fungovat lesnictví ovládané totalitními zákony (vzpom eňte si na poznámky o dlouhověkosti lesa). Poněvadž již od roku 1990 bylo jasné (i na zák ladě lesnicko-historických poznatků), že nový lesní zákon nelze vydat, pokud nejsou ustáleny společenské a ekonomické poměry, požadovala lesnická veřejnost novelizaci stávajícího lesního zákonodárství, což byla mnohem průchodněj ší cesta. Novelizaci ve smyslu nových z ákonů, nap ř. při navrácení vlastnických práv při obhospodařování lesů novým v las tn íkům. Myšlenka novelizace však narazila u ministerské administrativy na odpor. Možná, že tito úředníci cítili, že by ztratili svou moc, možná Kreslil Václav Houf livot lesa mnohonásobně přesahuje život lidské generace. V lesnické koncepci musí být místo i pro lesní rezervace. Lanžhotský prales Foto Jarmila Kocourková 5

8 m ěl i strach o své kompetence a místa. S k ute čnost í je, že k novelizaci nedošlo a vypracování nového lesního zákona, který je ve všech lesnicky kulturních s tředoevropsk ých zemích záležitostí nadevše vážnou pro celou vědeckou i praktickou veřej n o st Uak lesnickou, tak laickou), se u nás v posledních dvou letech stalo záležitostí meziministerského pokeru, kdy se dva politici dohadu jí o problematice, která je jim cizí. Pokoušíme si hrát na demokracii a pokoušíme se dostat do Evropy. Nemáme však orgány, které by nám k tomu dopomohly. V té souvislosti mne napadla myšlenka na to u nás nepopulární "císařs ké" Rakousko. Loňského roku uplynulo 140 let od vydání lesního zákona, který platil na na šem území od r Byl to zákon Č. 250/1852 ř.z. a jeho platnost u nás skon č ila v r Údaje uvádím proto, aby bylo zřejmé, jak obtížné je lesní zákon vydat. Ani za první republiky se nový lesní zákon nepod ařilo p ř iprav i t a komun istů m to trvalo 12 roků, než za použití všech mocenských p ros třed kli, které měli k dispozici, zákon vydali. Zákon však platil pouze do r. 1978, kdy byl nahrazen souhrnem lesních zákonů, které již nesly ty n ej formál n ější znaky své totalitní doby. Vraťme se však k zákonu z roku 1852 : toto legislativní opatřen í probojováva lo cestu lesnickému pokroku a ús pěš n ě chránilo lesy více než sto roků proto, že je přip ravova li předn í les ničt í odborníci a v ě dci poloviny minulého století (nikoliv ministerská administrativa, jako je tomu v so u časné době u nás) po jejímiž m l uv čí dva roky, za trvalé a účinné úč asti odborné i laické veřejnos t i, mi byly víde ň ské zemědělské kongresy. Podklady pro tuto normu se sbíraly ze všech provincií bývalé monarchie více než sedm roků. Jaká je dnešní situace u nás? Zákon p řip ravují ministerské komise, někdy občers tvené přizvan ý mi experty. Lesnické komory, které by měly do věci mluvit, u nás nejsou a dlouho nebu dou; dobrovolné lesnické organizace jsou v rozpadu a či nnost vla s tně před st í rají (pokud jdou totiž na ruku ministerstvu, mohou dostat i podporu na č i n nost). Situace je však pouze zdánl ivě neradostná. Lesní zákon, tak jako všechno dě ní v tomto státě, je v rukou lidí. V našem příp adě to znamená, že lesní zákon je i nadále záležitostí l esníků. Pokud se najde dostatek lesník ů, k t eří si ještě zachovali svou lesnickou stavovskou hrdost a iniciativu, není všem dnům ko nec. Poslední návrhy lesního zákona podala dvě ministerstva - ministerstvo život ního prostřed í a ministerstvo ze mědělství. Z toho vznikl hybrid navrhující al ternativy. Hybridizace je sice možná v genetice, nejsem však přesvědčen, že je možná i v dnešní l e gisl ativ ě, zejména jedná-li se o návrhy legislativy s pří chutí tota l i tně demokratickou. A v tomto smyslu jsou bohužel návrhy obou ministerstev vypracovány. Problém vidím dále v tom, budou-li naši poslanci schopni situaci profes ně pochopit, nebo budou-li ovládnuti jinou lobby. Jeden návrh lesního zákona vypracovala také Jednota lesnická, nezávislá, ne politická, stavovská organizace lesník ů a přáte l lesa. Návrh je zcela pragma tický: vychází z děj inn éh o poznání našeho lesnictví a lesnického zákonodár ství, z našich zkušeností, pomíjí totalitní deformace a ve svých z áměrech se opírá o zkušenosti rakouských lesnických zákon od á rců, kde lesnický vývoj, kromě totality, byl obdobný jako u nás. Milan Lasák předseda Jednoty lesnické 6 Zatížení Skryjského potoka minerálními látkami v ús tí do nádrže Mohelno (v tunách za den) průtok mj.s-' 0,350 0,350 0,350 0,600 sírany t.d ' 7,974 11,107 12,01 20,59 chloridy t.d ' 3,770 4,448 4,64 7,96 vápník t.d ' 3,985 4,218 4,46 7,66 hořčík t.d ' 0,985 1,624 1,45 2,49 sodík t.d-' 2,325 3,245 3,98 6,82 draslík t.d ' 0,925 0,922 1,09 1,87 dusičn an y t.d ' 2,848 2,780 3,21 5,50 fosfo rečnany t.d ' (celkové) 0,017 0,067 0,06 0,10 Nastávají technologické problémy, které musí elektrárna řešit. Např ík lad v roce 1992, j ak je patrné z tabulky, prohnala.je Dukovany chladicím systémem oproti předchá zejícím letům dvojnásobné množství vody. Zř ej mě nejjednodušší však pro ni je vyhnout se zah u š ťován í roztoku v Mohelenské nádrži a vypouštět odpadní vody o průmčrné ro ční tep lo tě 21 oe přímo do Jihlavy. Nechala na tento zámčr zpracovat projekt, jehož dopady na životní p rostředí nyní posuzuje Energoinvest Praha a na dílč ích expertízách se podílejí také brněnsk é firmy a ústavy, nap ř. Výzkumný ústav v odohosp o dářský. Územní odbor MZP v Brnč o tomto záměru zatím nic neví a v eřej nos t i se s ním JE Dukovany nechlubí už vů bec_ O to více bychom se o něj mčli zajímat. A nejen jižní Morava. Také obyvatelé povodí Vltavy a Pražané, které obdobný problém ček á u Temelína. Tento zám ě r se dotýká nejen všech obcí v povodí J ihlavy pod nádrží Mohelno, ale také rybář ských svazů, zem ědělců, turist ů a všech, kdo řeku využívají. Zne či štěná voda z Jihlavy vý razn ě ov livňuje i Novomlýnské nádrže, zejména střední zdrž. J ejí oteplení bude pro řeku znamenat smrt. Příliš často se stává, že je ve řej nost postavena před hotovou včc a t čž ko m ůže takový z ám ěr ovlivnit - tady tu možnost máme!.je na odborné i iaické ve řejn osti, aby se o chystaný z ámčr JED vypoušt ět odpadní vody přím o do řeky J ihlavy in te n zív ně zajímala a aby využila svého práva zúčastnit se veřej néh o projednávání dokumentace EIA, odborné diskuse a př ípadného územního ř ízení. Mirosla v Kundrala Kreslil Jan StekUk

9 o útěše z filosofie a o antropocentrismu Hana Librová (zkrácená verze předná šk y, pronesené p ři příleži tos ti ote vření Zeleného domu v Brně 26. února 1993) Cištěn í p obřeží po ropné havárii. Jižní pobřežíanglie, k věten 1990 ' Foto Paul Glendell/EKOFOTO V 10. č í sle č a sopis u Nika vyšel čl ánek Tomáše Justa nazvaný "Choroba jalové informmánie mezi och ran ářským i n áč el n íky". Autor, nic nedbaje na význam diverzity, v n ěm kritizuje záplavu nových ochranářskýc h č a sopisů, které se vy nořil y díky počítačům a kopírkám a které och rán cům příro d y berou energii k poctivé konkrétní práci. Tomáš Just vypo čít á vá hlavní témata, která se "dnes nosí", napříkl ad : "nové hodnotové systémy, filosofie ekologické výchovy, rozhovor s Grahamem Lee Johnson-Chudackem z Nové Jižní Agónie o racionálních aspektech senzitivního ne věd o m í, etické aspekty vegetarián ství" atd. Just ironicky dodává: "drž se těc h to ok ruhů, nebudeš zván p ř íze m níkem a jednodušcem". Tomáš Just má p o střeh. Vystihuje dob ře, co dnes ochránce p ří ro dy p řitahuj e. Má pravdu i v tom, že vlastním posláním o c h ránc ů p ří ro d y je práce v terénu. Slabinou jeho textu pouze je, že si neklade otázku, p roč se ochránci p ří rody utíkají k těmto "hoc h š riftům ", jak nazývá pokusy o ochran ářské fil osofování. Stav ekologické etiky: diskuse pokračuje... Ve dnech 11. a 12. března 1993 se v olomouckém divadle hudby konal seminář STUl. na téma "Lidské hodnoty a trvale udržitelný způsob života". Jednání bylo rozd ěle no do čty ř tematických bl oků, věn ov aných etickým k o řenům ekologické krize, hodnotové orientaci žijící populace, úvahám o hodnotách, které by byly s l u čitelné s trvale udržitelným zpllsobem života a metodám os vě ty, která by dokázala tl um oč it význam takových hodnot do p ovědom í širší veřejnosti. V de b at ě o ko řenech ekologické krize se setkaly dva vz áj em n ě se doplňuj ící pohledy. }lrvní, reprezentovaný názory Erazima Koháka, klade dů raz na individuální odpověd n os t a reflexi každodenního jednání. Kohákovo stanovisko v yj a d řuj e jeho úvaha o nerovnováze mezi svobodou a odp ov ěd n ostí: to že jsme lidé podle Koháka znamená, že jsme si zvolili svobodu. Tato volba sama o sobč není chybou. Potiž je v tom, že člověk zapom n ě l na zodpov ě dn ost, která by měla svobodu provázet. Ekologický problém je v etickém ohledu především problémem odcizení člo v ěk a od odpo vě d nos ti. Pohled olomouckého profesora Stěrb y vychází z reflexe střídání geologických epoch. Dílem metaforicky a dílem v ážně byla míněna jeho defi nice p r á vě z ačínaj ícíc h "pětihor" - období, kdy se rozhodujícím horotvorným činitelem stal biologický druh Homo sapiens. Lidstvo však zároveň stojí před akutním rizikem konce "pčtihor", vše totiž sm ěř uje k brzkému konci. Na základě svých zážitků z cest po bývalém SSSR dovozuje Stěrba přesvě d čení, že lokální komunity nemají zájem o řešení svých ekologických pot! Ží. Stčrba proto vidí šanci na oddálení konce "pětihor" ve spolupráci mezinárodních organizací a místních vlád. Diskusi o hodnotové orientaci žijící populace profilovala vystoupení sociologů Hany Librové z brněnské filosofické fakulty a Stanislava Hubíka z olomoucké university. Librová poukázala na nčkteré zvláštnosti české společnosti, které podle jejího názoru zvyšují pravděpodobnost příklonu k ekologicky příznivějšímu stylu života. K tomu nás podle Librové přibližuje rozptýlený charakter osídlení, blízkost městských lidí k vesnici, současné restituce zemčdělských po zemků, příklon k tradici vícegenerační rodiny, sklon k samozásobitelství v potravinách, růst religiozity, nechuť českých žen k některým fe ministickým představám "západní" provenien. ce aj. Podle poznatků H. Librové bývá u nás v některých případech chudoba a střídmost, vynucená ekonomickými okolnostmi, postupně př ijímána jako žádoucí model života a nevede vždy automaticky k touze po konzumu. Podobně banálnost televize a reklamy vyvolává v řadě lidí spíše touhu po revoltě než sklon k nápodob ě. Přesto však brněnská socioložka konstatuje, že "běž n é h o občana...panující c elosp o lečenské klima... imunizuje vůči přijímáni ekologicky příz n ivých hodnotových v zo rů." Podle Stanislava Hubíka je hodnotová orientace naší populace profilována čty řm i postojovými modely: P řib li žn ě 40 % populace (zej ména její ekonomicky aktivní čás t) sdílí "antropocentric. ké" postoje. Asi 30 % (čas t ěji mladí a staří) se p ř ik lá n í k " ekocentrismu". 25 % (zejména velmi mladi a velmi s t aří) vychází z "teocentrismu" a zbývaj ící menšinu t v oří tzv. "arogantní 7

10 Myslím, že důvod je nasnadě: konkrétní ochranářskou práci, záchranu druhů a častěji záchranu pouhých jedinců, dnes člověk nemůže dělat bez hlubšího zdůvodnění a pochopení. (...) Například v rámci AKCE FALCO z minulého roku: díky tomu, že obětavci vyměnili klidné noční sn ě ní za nervózní vysedávání u hnízd, teplo a pohodu vyhřátýc h domovů za zimu, nepohodlí a únavu z nevyspání, mohlo loni vyletě t z hnízd 20 mláďat rarohů velkých (Falc o cherrug), co lze považovat za velmi úspěšné. 20 mláďat jednoho druhu... Tak vypadá úspěch a radost 400 ochránců přírody v době, kdy z 220 druhů ptáků žijících v naší krajině je 143 druhů ohrožených vyhynutím. Musím se přizn a t, že jsou chvíle, kdy se mi ve světě, z něhož denně nenávrathumanisté". Pokud uvedená čísla a charakteristiky jednotlivých hodnotových modelů odrážejí přiměřeně sociální realitu, je pro další vývoj vztahu na.~í populace k hodnotám trvale udržitelného života zásadní otázka: "Jak a proč se z mladých 'ekocentriků' a 'teocentriků' stávají v průběhu života 'antropocentristé', kteří na stará kolena opět konvertují k víře v Boha nebo Přírodu? Pozornost vzbudila Hubíkova myšlenka, že řešení ekologických problémů a rehabilitace nevědeckých výkladů svčta přijdou do Evropy zvenčí, z tzv. "barbarika". Podnětná myšlenka vzbuzuje otázku, jak by asi naložily populace, jejichž kultura není založena na respektu k hodnotám průmyslové společnosti, s penčzi, institucemi a technologiemi, kterými dnes disponuje průmyslová civilizace? Názory Librové a Hubíka jsou do značné míry protichůdné: Librová hledá zdroje autentické reorientace v diverzitě evropské kultury a ve zvláštnostech kultury české společnosti, Hubík je v tomto směru skeptický a poukazuje na hodnoty těch kultur, které jsou podle dnes běžně uznávaných kritérií méně disponovány k prosperitě. Nutno podotknout, že se z tohoto postavení snaží různými cestami vymanit. Ropné krize 70. let a nedávná válka v Kuvajtu jsou toho důkazem. Diskuse o hodnotách trvale udržitelného způsobu života přinesla z valné části opakování pouček, které jsou filosoficky orientovaným ekologům dobře známé. Kohák například - a nutno říci, že sv ěž ím způsobem - hovořil o odpo vědnosti sp e ci alis tů za využití výsledků jejich práce a o potřebě hrdosti na vla.~tní střídmost. Ing. Zeman z Prahy reprodukoval s pomocí aktuálních údajů 20 let staré úvahy Tomáše Husáka o vlivu institucí průmyslové společnosti na sklon lidí preferovat "falešné potřeby". Zazněl pradávný spor mezi zastánci technologického a antikonzumního řešen í ekologické krize... atd. Proti tradicím dřív ěj š ích diskusí našich ekologů o ekologické etice v Olomouci p omě rně silně zazn ěl akcent na liberální hodnoty sob ěs tačnosti a ob čans ké participace. V p řís p ěvcích Vavrouška, Valacha a Musila byly často skloňován y politické hodnoty liberální provenience: " participativní demokracie" na úrovni obcí, zodpovědnost j edi nců a malých skupin za vlastní osud a za schopnost př izp ůsob it se podmínkám ekologické krize. "Antitržní" ideologie zelených má čas to sklon sázet na le vicově laděné modely "regulace trhu". V olomoucké deb a tě se zřetel ně projevila snaha naroubovat hodnoty ekologické etiky na liberální ideologii občanství. Na semináři se sešlo mnoho známých tváří. Trochu to př ipom ína lo atmosféru "p ředli stop a dových" Ek ofilmů, na které se os a mělí ek ologičtí donkichoti jezdili jednou za rok ujistit, že na světě žije pár dcsítek jejich sou v ěrců. Otázkou zůstává, do jaké míry olomoucký semi ná ř vybočil z tradičníh o rámce "p řesvědčo vání přesvěd čených" a vyk r oč il smčrem ke snaze sdělovat význam ekologické etiky a hodnot trvale udržitelného života širší veřejnost i. Určitý krok tímto směrem učinila debata o metodách ekologické osvěty, ve které - mimo jiné - byla řeč o potřebě začlenit dílčí ekologické informace do širšího ekologického, estetického a etického kontextu. Ozvala se otázka, zda je jazyk filosofů a sociolog ů pro veřejnost dostatečně sdělný. Manželé Kulichovi vyzvali přítomné filosofy a sociology k přímé účasti na ekologické vých o vě u č itelů, populárních umělců, novinářů, názorových v ůdců lokálních komunit..., tedy lidí, kte ř í mají výrazný vli v na veřejné mín ění. (Zajímavé jej.že v této souvilosti nebyla řeč o politicích.) cas ukáže, zda šlo pouze o všeobecné konstatování p otřeby ekologické osvěty pro osobnosti, které p ůs o bí na veřejn é mínění, či zda se za uvedenou výzvou skrývá konkrétní plán osvětové či n nosti. Karel Dolejší Lióor Musii 8 Zaolejovaný pták (alka malá) po ropné havárii. JižnípobřežíAnglie, únor 1991 Foto Paul Glendell/EKOFOTO

11 ně vymírá 50, 100, č i dokonce 150 druhů, vlastně ani nechce žít. Jak můžeme dnes po ochránci přírody chtít, aby se vydal moknout, brodit, kopat, sázet, vadit se s bližními, když ví, že jeho práce je nejen opravdová kapka v m o ř i, ale dokonce, že je téměř, ne-li doči sta marná? Jak si nemá zoufat ochránce páru brodivých ptáků, když vidí seřazeny šiky tatrovek sypat hráz u Gabčíko va? Tvrdím, že zde je kořen podivné inklinace dnešního ochránce pří rody k fi lo sofování, ne ve snobismu či v módní mánii. Potřeb uj e p ro stě nahlédnout smysl své práce, která na první pohled smysl pro s tě nemá nebo která jej čím dál tím víc ztrácí. (...) Německý filosof a psychiatr KarI Jaspers poukazuje na význam " mezních situací" v životě člověka i v ž i vo tě spole č n os ti. Dochází v nich k ně čemu, čemu říká "krach šifry ". " Šifrou bytí" Jaspers nazývá náš běžný obraz s v ěta, který si v ytváříme v každodenním všedním ž i votě. Pouze v obdobích nej hlubších otřes ů nahlédneme sku teč ný smysl bytí. K tomuto "krachu šifry" a k vyjasněn í naší existence dochází v době nemoci, úmrtí (v osobním životě) a v době válek a katastrof (v živo tě ve řejném). Jsem přesvědčena, že můžeme dodat: také ekologická krize je "mezní situací", v níž dochází k onomu "krachu šifry", kdy si uvědomujeme naše místo ve světě a kdy nahlížíme smysl našich činů. V ětšina lidí ovšem zatím tento "krach šifry" nepociťuje. Beze sporu jej však cítí právě ochránci přírody, kteří díky symbióze s přírodou zažívají úzkost z ekologické krize už dnes, v jakémsi před sti hu před chvílí, kdy dolehne na všechny lidi. V dešifrování našeho místa ve s v ětě nám může pomoci filosofie. Přečteme-li si rozhovor s Hansem Jonasem nebo esej Herberta Gruhla "Lidstvo je v koncích" (oba texty byly publikovány v časopise "Spiegel" a přetiště n y v loňské Nice), obejde nás hrůza. "Teprve nyní zač ínáme chápat, že je pozdě na návrat. Zbylá šance je jen v prodloužení lhůty," píše Gruhl. Ú tě c ha z filosofie netvrdí, že "všechno se zvládne", že "všechno d obře dopadne". Leží hlouběji. Potvrdí nám, že není bez významu, jaký osobní postoj zaujmeme v tomto krizovém a ohroženém světě. Asi tak, jak to píše Solženicyn: "Je možné, že zlo je nutné a že nakonec zví tězí, ale jednej tak, aby nezvítězilo skrze tebe a s tvou pomocí." Není bez významu, že mohu (slovy Herberta Gruhla) "prodlužovat onu lhůtu ", že umím "stát na b rzdě" (sl ovy Miroslava Janíka z Valašských Klobouk). Záchrana jednoho mláděte raroha se pak najednou nejeví jako pošetilý a marný, neracionální čin, domácí šetřen í vodou a třídění odpadů jako beznadějné donkichotství. Obrátím-li se ke křesťans ké nebo jiné náboženské variantě ekologické filosofie, pak mohu jít ve své útěše j eště dál: mohu dokonce nabýt p řewědčení, že, jakkoli je zlo nutné, n ez vítě zí a já jsem šťa s tný člověk, nebo ť mohu pracovat na straně dobra. V zdělání e ko l og ů ve fi losofii a dalších humanitních věd ác h má j eš tě jeden význam: jenom s tímto hlubším a širším rozhledem totiž mohu s právně interpretovat postoje ostatních lidí - neoc hranářů, případně i devastá t o rů přírod y. Poznání v humanitních oborech mi umožní pochopit, p roč se tito lidé chovají tak, jak se chovají, proč usedají za volanty svých aut o mobi lů a nedají si tuto chvíli za nic na s větě vzít, proč tak milují šlepry, proč je tak snadno zláká reklama a proč tak odolávají argume ntům a varování ekologů. Zkušenosti z Ameriky Po tom, čo moj a kolegyňa Dáša Balážová odriekla svoju účast, stal som sa trochu ne oča káv a ne ú č astn íkom environmentálneho tréningového pobytu v Spojených štátoch amerických. Organizátorom pobytu bol German Marshall Fund of United States a Institute for Conservation Leadership. II účastníko v pobytu bolo vybraných z roznych ochranárskych skupín z východnej Európy. Samotný pobyt pozostával z troch častí. Hneď po prílete všetci účastn íci s p oloč ne po jednodň ovom pobyte v Seattle strávili tri dni v malom rekreačnom stredisku Seabeck. Oboznámili smc sa tam s dejinami amerického cnvironmentálneho hnutia, s tým, ako o rga nizovať kampane, ako vypracovať stratégiu, ako zhá ňať peniaze pre vlastnú činnosť. Závcr tejto č ast i bol venovaný príprave na stáž v hostitetských och ranárskych skupinách. Táto stáž predstavovala najdlhšiu a najzauj ímavejšiu časť celého pobytu a každý účastník ju strávil na inom mieste USA. Hlavným projektom Nadácie Zelená Nádej, ktorej som č l eno m, je kampaň " Zachráňm e Cergov". Táto či n nosť je zameraná na ochranu lesa a preto aj moja stáž mala tú to náp l ň. Bol som h osťom u troch ochranárskych skupín v meste Eugene, v Oregone. Prvou z nich bol Nalive Foresl COllncil: založil ju Timothy Hermach, ktorý je povodným vzdelaním ekonóm. Medzi ochranármi na západnom pobreží sa stal populárnym vďaka svojmu "Zero cut solution", 1'0 znamená nulový vjrub v "national forests" národných lesoch. Cin n osť NFC je založená prcdovšetkým na doslednej a dobre pripravenej in formačn ej kampani. Tim ako ekonóm využíva prcdovšctkým ekonomické argumenty, prečo je potrebné chráni ť lesy. V celých USA ostalo už len okolo 5% povodných, panenských lesov, zvličša v západnej čas tí (Oregon, Washington), a napriek tomu tlak na výrub týchto nádherných lesov je stále vcfký. J e tiež zaujímavé, že na miestach, kde je les v súkromnom vlastníctve, prakticky už žiadne významnejšie plochy povodných lesov neexistuj ú. Medzi bežné lesnícke praktiky v tejto oblasti patrí holorubná ťažba niekedy aj dvetisícročnýc h stromov gigantických rozmerov, s následným vysadením monokultúry, najčastejšie tzv. douglasky, známej aj od nás. P ri dnešných poznatkoch z ekológie, biológie aj ekonómie je zrejmá nezmyse l nosť a neekon o mičnosť tohto počínania. S k ut očné p ríč i ny, prei'o ťažba pokračuje, treba h fadať v dotáciách, ktoré americká vláda poskytuje na ťažb u dreva a tiež v sociálnej závislosti pomerne ve Tkých komunít na pricmysle tažby a spracovania dreva. NFC vydáva noviny "Forest Voice" Hlas lesa, ktoré kohokotvek upútajú hneď na prvý pohtad otrasnými, niekedy až neuverite Tnými leteckými zábermi holorubov. Po týždni strávenom v NFC som sa stal hosťom organizácie Associalion offoresl Service Employees for Environmenlal Ethics, v preklade Asociácia zamestnancov lesnej služby za environmentálnu etiku. Ako už napovedá samotný názov, AFSEEE nie je typickou ochranárskou organizácpou. Jej zakladatef Jeff DeBonis túto organizáciu vytvoril na ochranu a podporu tzv. "whistleblowers", čo sú vlastne fudia, ktorí kritizujú svoj ich šéfova zvličša oprávnene poukazujú na ich nedostatky. Takíto fudia nebývajú u svojich šéfov vo vefkcj obfube, sú znevýhodňovaní v práci a niekedy aj vyhodení. Jeff bol jedným z týchto Tudí a keďže bol zamestnancom Forest Service (obdoba II nás - Stát ne lesy), kritizoval nezmys cl n osť niektorých lesníckych praktík a tiež porušovanie niektorých environmentálnych zákon ov. To ho napokon pr iviedlo k vytvoreniu AFSEEE, organizácie, ktorá sa týchto fudí zastáva, pomáha im a posmcfuje menej smelých, aby tiež pozdvihli svoj hlas za správnu vec. AFSEEE vydáva noviny "Inner Voice" - Vnútorný hlas a získala uf okolo 2000 priaznivcov z celf'ch Spojených štátov. Poslednou organizáciou, u ktorej som strávil len jeden deň, bola ElIvironmenlal Law Alliance Worldwide - Celosvetová aliancia environmen 9

12 Toto poznání může založit i n aději, že snad existuje z p ů sob, jak mohu tyto lidi oslovit s v ětš í šancí, že mne vyslechnou a a le sp o ň v něčem snad i pochopí. Krátce: če tba filosoficky, sociologicky, psychologicky orientovaných textů um o žňuje ochránci pří ro dy ne zůst at zavilcem, uzav řeným do své zneuznané skupiny spravedlivých. * * * Pří kladem sebeklamu, do ně h ož se ochrana pří rod y muze dostat, pokud se domnívá, že si vys tač í se svou spontánnosti a intuicí, je ochran ářs ké pojetí antropocentrismu. "Antropocentrismus" je v ústech ochránce přírody v l a stně nadávka. Řek ne -li ně kdo v diskusi: "Vy to chápete antropocentricky!" protivníka tím zatracuje a sebe n epřím o oz načuj e jako hodného "biocentrika". Vě c je ale s l ož i t ěj š í. tálnych zákonov. E-LA W má svoje zastúpenic vo viacerých krajinách, americká kancelária je práve v Eugene. Hlavným posla ním E-LA W je pomoc v oblasti legislatívy životného prostredia. Ako prostriedok komunikácie využívajú hlavne elektronickú poštu a radi nadviažu kontakty s právnikmi pracujúcimi v oblasti životného prostredia z ktorejkofvek krajiny. Okrem návštevy týchto organizácií som sa poča s pobytu v Eugene zúčastnil konferencie West Coast Ancient Forest Activists Conference - Konferencia aktivistov za prastaré lesy západného pobrežia v Ashlande. Bolo tu asi 350 účastn ík ov zo štátov Wa~hi n gt on, Oregon a Ca Iifornia. Keďže účastníci zastupovali rozne ochranárske združenia, jedným z ciefov konfcrencie bolo vytvoriť spoločnú platformu prc nadchádzajúci Forest Summit. Forcst Summit sa má uskutočniť na západnom pobreží a má to byť stretnutie predstavitefov vlády, ťažobných a drevárskych s pol očn ostí aj nezávislých och ranárskych združení. Zaujímavou skús enosťou z tcjto konferencie prc m ňa bola tiež možnos ť vies ť aktívne jeden z workshopov. Tento workshop bol zameraný na niektoré mcdzinárodné problémy ochrany lesov. Okrem m ňa sa na ňom prezentovali kanadskí a americkí ochranári, pracujúci na medzinárodnom projekte ochrany sibírskych lesov. Američan i a sú vefmi priatefskí fudia a moj príspevok prijali vefmi dobre, hovoril som o našom projckte na záchranu po vodných bukovojedfových lesov Cergova. Najviičš í potlesk zoža 10 konštatovanie, že na Cergove ešte stále žije 1 5 -čl en ná populácia vlkov. Ivan Corný Nadace Zelená Nádej Prešov Adresy organizací, o nichž je v člán ku řeč: Native Forest Council P.O. BOX 2171 Eugene, OREGON 97402, USA tel. + (1) fax + (1) AFSEEE P.O. BOX Eugenc, OREGON 97440, USA tel. + (1) fax. + (1) Environmcntal Law Alliance Worldwide, U.S. Offiee 1877 Garden Avenue Eugene, OREGON 97403, USA tel. + (1) fax. + (1) Uhynulý kačer, v Bristolském kanálu. Anglie, únor 1991 Foto Paul Glendell/EKOFOTO dů sledek ropného zn ečištěn í

13 Představujeme nevládní ekologické organizace Greenpeace Českoslovens ko Antropocentrismus je postoj nebo názor, který klade do středu nějakého jevu, procesu, vidění či hodnocení č l ověka. Vymezíme-li antropocentrismus takto široce, potom mů žem e rozlišit jeho tři typy: antropocentrismus ontologický, gnoseologický a mravní, etický. Antropocentrismus ontologický vidí člověka a jeho kulturu jako vrchol pozemského bytí. Myslící člověk je podle tohoto pojetí nejvýše organizovaný biologický druh. O sta tně i v ekologickém smyslu stojí člově k, ke své nevýhodě, na vrcholu potravní pyramidy. Tento ontologický, e v o lučn ě zdůvod něný antropocentrismus snad n epřipad á vě t š ině oc hránců p říro dy nepřijatelný. Antropocentrismus gnoseologický vyjadřuj e sku teč no st, že náš pohled na s vět je nutn ě dán lidskou optikou, kterou nás vybavila sama příroda (a lidská kultura). Někte ří praktici "deep ecology" se sice dokáží ztotožnit s pocity želvy, hada či stromu. Tato šamanská dovednost však zůstává omezena na malý okruh lidí. Víme d o b ře, jaké úsilí nás stojí "vžít se" jen do jiného č l ověka, "podívat se na sebe cizíma očima". Říkáme: "Nedokážu vy s k očit ze své kůže. " Antropocentrická ekologická etika je pře s v ě dčen a, že východiskem i centrem každého hodnocení a vůbec měřítkem všech věcí je a z ů stane člověk. Tato etika argumentuj e právem všech lidí žít ve zdravé p říro dě, či spíše ve "zdravém životním pro s třed í ". Zd ůrazň uje totéž právo pro budoucí lidská pokolení. Přírod a je jí pouze prostředkem k realizaci hodnot orientovaných na č l o v ěka : tropické pralesy je třeba chránit, protože možná skrývají lék proti rakovin ě, s dobytčat y na jatkách se nesmí nakládat kru tě, protože jinak budeme jíst znehodnocené maso... Mluví-li ochránce přírody s odsudkem o antropocentrismu, myslí p rávě jenom na jeho etickou dimenzi. Tím si ovšem v komunikaci s jinými přestává rozumět. Jiní, "antropocentricky" uvažující, lidé mívají na mysli spíše dimenzi ontologickou. Odtud výpady, že ekologové chtějí č l ověka vrátit na stromy. Odtud volání, že se lidé nemají vzdávat rozumu (své vrcholné evol u ční vymoženosti). Často v polemikách slyšíme i ono stanovisko gnoseologické, hájící antropocentrismus s poukazem, že člověk se prostě na svět dívá lidskýma očima. Nejde však jen o komunikační šum v debatách a polemikách. Jde o věc podstatnější, týkající se samé podstaty ochrany přírody. Jde o její perspektivu do budoucna a o šanci na šíření "ekologických" postojů mezi veřejnost. Ochrana přírody o sobě tvrdí, že je biocentrická. Já se domnívám, že to platí právě jen v oné třetí, mravní dimenzi (a ani zde to neplatí důsledně). Ochrana přírody je biocentrická v tom, že přiznává přírodě samostatnou hodnotu, nezávislou na prospěchu člověka (tropický prales chráníme kvůli této hodnotě, ne jako zásobárnu léčiv). V dimenzi ontologické a gnoseologické však je většina ochránců přírody, aniž o tom ví, na pozicích antropocentrismu (!!): jakkoli říkáme, že jsme součástí přírody a jakkoli se jí cítíme být v některých okamžicích blízcí, přece zároveň pociťujeme, že příroda v mnoha ohledech existuje mimo nás a že ji také zvenčí poznáváme. To však není důvodem k mravnímu postoji, který přírodu utlačuj e. Naopak, p rávě úžas a obdiv vnějšího pozorovatele, právě moje pozice silněj š íh o mne zavazuje k postoji, který charakterizoval J iří Mahen jako "nové gentlemanství vůči přírodě". (...) Co z lidské podstaty v l a s tn ě stojí za rozhodnutím č l o v ěk a stát se ochráncem přírody? Jsou to jeho biologické vlastnosti, jimiž lidská bytost vězí v nižších Vznik: č s. p obočk a zahájila či n nos t v Praze v březnu 1992 Hlavní os.obnosti: Ivo Šilhavý (ředite l) Poče t člen ů: asi 1000 registrovaných příz nivců S přízněné duše: Greenpeace se snaží spolupracovat se všemi nevládními ekologickými organizacemi Nesp ř ízněn é duše: nebylo uvedeno V podobě Greenpeace se v našem seri ál u poprvé setkáváme s jednou z "velkých", celosvě t o v ě známých a na celém s vět ě pů sobících ekologických organizac í. Greenpeace jako taková vznikla v roce 1971 v Pacifiku bě hem prote stů proti jaderným zkouškám v atm o sfé ře. B ě hem následujících let se rozrostla v hnutí, disponuj ící (podle vlastních údajll) 4,5 milióny členů, pobočkam i ve třic e ti zemích světa a také po m ě rně p řís no u organi zač n í strukturou, umož ňující operativní rozhodování a akceschopnost. Taktika Greenpeace spočívá do značné míry (ovšem zdaleka ne výh rad n ě) v pořádání nápadných protestních akcí, přita h uj í cích pozornost sdělovacích prostřed k ů a tím veřejnosti. To se odráží ve vysoké a u toritě hnutí v celosvětovém měřítku i v jeho finanční síle (Greenpeace žije výhradně z darů, a to pouze takových, které k ničemu nezavazují). Přesto se v poslední době hovoří o tom, že Greenpeace prožívá určitou vnitřní krizi. Na plldu tehdejšího Ceskoslovenska vstoupilo toto hnutí poprvé v roce 1984 v souvislosti s celoevropskou kampaní proti kyselým dešťům. Na sklonku socialistické éry zde měla Greenpeace okruh sympatizujících osob, oficiální pobočka ovšem mohla vzniknout až po roce Rozpad Ceskoslovenské republiky zatím nevedl k organizačnímu rozdělení a vzniku samostatných.,nástupnickýco" poboček: V mezinárodním měřítku organizace vede pět kampaní: - za čistý vzduch a energii - za bezjadernou budoucnost - za ochranu prostředí před toxickými látkami - za záchranu oceánů - za záchranu pralesů Úspěšná realizace těchto kampaní má podle filozofie Greenpeace vést k obnově vyváženého životního prostředí na planetě. Je třeba zd ů raz n it, že tyto cíle jsou sledovány výhradně nenásilnými prostředky. U nás-vyvíjí Greenpeace činnost v prvních třech kampaních. 11

14 evolučních stupních? Nebo jsou to vlastnosti, jež jsou de facto přírodě cizí, to je mravní a estetické cítěn í, obě t avo s t a soucit? Obdivovaná ekologická rovnováha stojí na potravních řetě zcíc h. Hlavním principem života v biotickém sp o lečens t v í je - alesp o ň podle v ětšin y auto rů jíst a být pojídán. Přírod a dociluje p op u lačn íh o optima a druhové diverzity díky "dravčím zák o nům ", díky velkým ztrátám a utrpení. Kdyby se so učasn ý č lově k se svou technickou výzbrojí choval v ůč i ostatním d ru hům vskutku "biologicky", byla by to pro přírodu rychlá a naprostá katastrofa. A to už nehovo řím o tom, že v příro dě nic neplatí hledisko etické hodnoty jedince. Záchrana handicapovaného individua je pro př í rodu něc o absurdního. Také historický rozbor dokládá, že ochrana p řírody vznikla jako dílo obdivu k přírod ě, jako dílo soucitu a obě t avost i. S tím souvisí, že ochrana pří ro d y vznikla jako dílo vysoké vz dě l an o s ti a kultury. Sociologicky v iděn o, byla ochrana přírod y a krajiny i po zd ěj ší aktivita och ranářských spo l ků d í těte m aristokratických a měšťans k ých kru hů. Je zajímavé prostudovat z toho hlediska životopisné údaje prvních ochráncú p ří ro dy. Nikdo z nich nebyl jednostranný a jednoduchý "muž džungle". Byli to většinou lidé schopní širokého postojového z áběru - pohybující se "mezi salónem a divočino u". R.W. Emerson byl filosof a spisovatel, který sous tře dil ve svém literárním sa l óně řadu osobností tehdejšího ku lturního života. H.D. Thoreau byl hluboce zaujat klasickými řeckým i a řím skými autory, psal výborné verše a eseje. Akademický malíř E.T. Seton studoval umění v Londýně a v Paříži a byl věh lasným spisovatelem. Přestože od svých pěti let vyrústal v kanadské divočině, jako dospělý muž byl pověs t n ý dokonalou společenskou etiketou. Ochrana pří rody se svou schopností úžasu, obdivu a soucitu je záležitostí nejvyšších stupm evoluce a vyústěním dosavadního vývoje lidské kultury. Nesměřuje proti kulturnímu a ci v il izačn í mu vývoji, jak je jí to předhazován o. Ideje ochrany pří rod y jsou tedy, logicky domyšleno, perspektivní, a to jak z hlediska času, tak z hlediska obecného zájmu lidí. Ulrich von Weizsacker nás v takovém názoru utvrzuje, když říká: "Člověk se již nemúže stát nevinným zvířete m. Nezbývá mu než mí ři t vzhůru." Lidská bytost p otřeb uje přesahovat své bytí, překračovat (transgredovat) prostou reprodukci svého života. Jsou a budou lidé svou potřebou transgrese vedeni k onomu evol u čně a kult urně vyspě l ému postoji k přírodě? Zatím, jak dobře víme, nic všeobecnou přitažlivost ochrany přírody nepotvrzuje. I vysoká, ekologicky záhubná spotřeba je projevem lidské transgrese. A nadto: Konzumní kultura je p říjemná, voňavá, lichotivá a neobyčejně přitažl i vá. Nebude snadné vyt v o ři t alternativní model, který by z ní dokázal přetáhnout lidi na svou stranu, jakkoli je nesp o rn ě perspektivnější. Bude třeba vsadit na to, že nadměrná spotřeba člověka nemůže natrvalo uspokojit. Je výrazem vnitřní prázdnoty a skoro každý člověk to tuší a hledá smysl světa a bytí. Po třebuje mít vztahy k jiným lidem, být užitečný pro okolní svě t. Člově k však také chce mít kolem sebe hezké věci a zažívat příjemné i vzrušující chvíle. A to už není snadné skloubit s tím, co je ekologicky únosné a žádoucí. Vy tváře ní kultury, která by byla ekologicky únosná a přitom by neredukovala bohatství lidského života, by nemuselo začínat od nuly. Můžeme myslet na čínské samotáře, meditující u p rostřed přírody, na indickou kulturu s jejím příkazem neubližovat ničemu živému. Je možné myslet na Fran tiška z Assisi. Můžeme myslet na transcedenta)istické spisovatele americké, k teří byli současně prvními ochránci přírody. Můžeme se dovolávat moudrosti, s níž hovoří o vztahu č l ověka a p řírody filosofie. Staří milovníci přírody však žili v docela jiných podmínkách minulých staletí a tisíciletí. Sotva je lze chápat jako snadno napodobitelné vzory pro dnešní hledání způ s obu života. A filosofie, jakkoli nám může dát obecnou orientaci a jakkoli nám může přiné st útěc hu, na konkrétní otázku, jak dnes žít, odpo v ě dět nemůže. Tady musíme sami přemýšlet a mítfantazii. 12 Upravil a zkrátil Libor Musil Známé jsou p ředevším akce proti jaderným elektrárnám Jaslovské Bohunice a Temelín: u první z nich chce Greenpeace dosáhnout vyřazení z pro vozu, u druhé zastavení stavby. Zatím nej z n ám ěj ší z aktivit Greenpeace Čes koslovensko je však zřejmě boj za záchranu severoče ské obce Libkovic, ohrožené povrchovou těžbou hněd éh o uhlí. Avšak právě p ří pad Libkovic, kde posléze dominantní úlohu pře vzalo hnutí DUHA (j eho č len em se stal i bývalý vedoucí energetické kampaně Greenpeace J. Piňos ) však ukazuje, že pozice tohoto environmentálního obra u nás zatím zdaleka není j ed nozn ač ná. Sestavil Petr Jokeš Kontaktní adresa: Greenpeace Českoslov e nsko U Prašné brány Praha 1 Tel. 02/ Fax 02/ Po nás potopa Norbert Holub jak prozíraví byli li muži Z přelom u století s viržinkem s buřinkou a s trikolórou pobryndanou od piva SI/ad 10 nemysleli docela vážně když dopili třetí sklenici utřeli si h řb etem ruky své císařsko-králo vsky na voskované kníry a rozesmáli se na celou hospodu: po nás potopa! a opravdu ani to lak dlouho netrvalo a objevili jsme se tu my

15 (Zatím) nedokončená aféra Yvonna Gailly Místo úvodu Toto je článek o tom, jak firma Procter & GambIe a ministerstvo školství uspořádaly soutěž pro děti a jak se kolem toho strhl povyk. Zkusí být ta ky o tom, proč se povyk strhl a jestli vyplynulo nějaké poučení. Nebude moc zajímavý, protože nebude používat citací ze soukromé koresponden ce. (V op ačn ém případě by byl o moc veselejší). Předehra (únor 1993) "Vážení rodiče a žáci, společnost Procter & GambIe považuje sponzorství školství, tedy jeho podporu, za jednu ze svých priorit... Procter & Gamble ve spolupráci s Apple Computer pořádá za podpory Ministerstva školství ČR velkou prop agační akci s názvem "Škola a počítač-základ života... Součástí této akce je sou těž pro základní školy o počítačové učebny. Ve hře je 100 počítačů Apple... Stač í přinést do školy doklady o koupi některého z tě ch to výrobků: Ariel, Lenor, Wash and Go, Blend-a-med, Mr. Proper, Fairy Ultra, Pampers...". Pokud ty a každý z tvých spolužáků nasbíráte 10 a více doklad ů o koupi,... bude tvoje škola zařazen a do soutěž e o počítačovou u čebnu, díky které se pro tebe stane škola hrou!", napsala firma Procter & Gamble dětem ze 6628 základních škol v Če ské a Slovenské republice. Spolu s tím při še l ještě dopis pro váženého pana ředite le, váženého pana uči tele od řed i tele marketingu Procter & GambIe, který obsahuje podrobnosti k akci. Role jsou ro zděl eny takto: Uči tel/ředitel - seznámí děti s akcí. Děti - sdě lí ro d ič ům, že škola p otře b uje poč ít ačovou učebn u a že je tedy nut no, aby každý žák donesl do školy n ejméně 10 přesně specifikovaných od střižků z obalů výrobků "sponzorující" společnosti. Ř edi tel - opatří pytel s ústřižk y svým podpisem, razítkem a údajem, kolika ústi žků a ž áků ve své škole se dopoč ít al. Státní notář - p rov ěří pravost každého ústřižku a ústřižky po řediteli přepočí tá (platí údaj n otáře ). Ministerstvo školství - s dělí, jestli ře d ite l p oče t žáků nepopletl či nezfalšoval (platí údaj ministerstva). Procter & GambIe - dá 20 p o čí tačový ch u čeben školám, které nasbíraly nej více ú střižků. Tedy žádná hra štěstěny, žádné losování, vyhrají nejlepší. (Pro zvídavé doporuč uj i pře čís t i matematický apendix). Informační kancelář ADONIS Prvního dubna 199,3 otevřelo poradenské s tře disko ADONIS v Mikulově první turistickou informační kancel ář pro region Pálava. Kancelář je umíst ěna na n áměstí v př ízemí budovy Správy CHKO Pálava. Otevřen í turistické i n fo rma č ní kanceláře zapadá do dlouhodobé snahy střediska ADONIS, mající za cíl vytvo ření svébytného regionu Pálava, který by mohl nabídout našim i zahraničním turistům kvalitní odpočinek v kvalitním životním prostřed í. ADONIS má zájem zvláště propagovat šetrnou turistiku a v jejím rámci: - poskytovat turistické informace - provádět rezervaci ubytování - zajišťovat průvodcovské služby - podporovat rozvoj pěší turistiky a cykloturistiky - vy tv ář et pobytové a hobby programy pro turisty i odborníky a nabízet j e turistickým agenturám - z aj išťo vat propagaci regionu Pálava na veletrzích cestovního ruchu významnou aktivitou ka ncel á ře je i vlastní od borný kurs regionálních průvod c ů, který zaj istí vyšší kvalitu poskytovaných informací n ávšt ěv n íkům regionu. Součástí projektu rozvoje turis tiky na Pál avě je i př íprava vzd ělá vacích a po radenských služeb pro školství, státní správu a podnikatele. Jsme přesvědčeni, že naše aktivita m ů že napo moci rozumnému způsobu využití celého kraje, o čemž nás již dnes přes vědčují nabídky obcí a obecních úřadů ke spolupráci. Vě říme, že se podaří vybudovat i další inform ační kan celář v něk teré z obcí pálavského regionu. Každou takovou aktivitu rozho dně podpoříme. Radek Ga/ousek J e na tom něco špatného? To je ji stě vě c názoru a názorů se pos tupně vynořil a pěkná řádka. Proti akci: zejména to, že akce z amě řená na podporu sp otře by výrobků je urč en a školním dětem a podporována ministerstvem školství. To, že předmě tné výrobky nemají se vzd ělá váním nic sp olečné ho, naopak jsou většin ou z kategorie (prací a čis ticí pro stře dky), která pa tří k nej sled ovan ějším s ohledem na vliv jej ich používání na životní prostředí, je již argumentem navíc. Pře s to byl j is tě prvním hybatelem a j ~ jím dáno i složení protestujícího týmu: kromě pana ře ditele brněnské školy na Hroznové, který to začal (a informoval naši Ekologickou poradnu), se ozvaly organizace, v eřejností a novi náři zvané "ekologové" (nadace pro ekologickou výchovu EVA n ejh lasi těj i, pak VERONICA a různé další složky ČSOP zabývající se výchovou dět í, STul,...). Zdůrazňuji Kreslil Rostislav Pospíšil 13

16 ale, že nikde nebyla ani zmínka o tom, že školy počítače či peníze nepotře bují. Pro (ovšem jako reakce na "ekology"): Názory, že okolnosti "sponzorství" nelze úzkostlivě posuzovat, zejména když stej ně nepereme mýdlovými vločkami a peníze potřebujeme, vyjádřily autor ky pečující o školské rubriky v Mladé frontě DNES a v Lidových novinách. Ministerstvo školství opakovaně svou podporu soutěži veřejně potvrdilo. StreIiI na lišku, trefil Maryšku (únorlbřezen 1993) Jak již řečeno, byly napsány protestní dopisy. Byly to dopisy otevřené, adre sované panu ministrovi školství. Žádaly změnu v postoji ministerstva k sou těži, čili to, aby se ministerstvo od soutěže distancovalo. O dopisech informo vala řada deníků, z č e hož se dá soudit, že je případ zaujal. Zatímco odpověď ministerstva na sebe nechala č ek at, společnost Procter & GambIe reagovala ihned. Tiskovým prohlášením (posléze otiskly Učitelské noviny) a pozváním nadace EVA k n ávštěvě pražské kanceláře spo l ečnosti. Tam pro běhlo jednání, kterého jsem se za Veronicu zúčas t nila. Při něm bylo zejména neobyčejně obtížné stočit hovor na onu školní soutěž (není ale divu, spol ečn os t Procter & GambIe není školským zařízením). Hodně se ale mluvi akcích a sociologických průzkumech p os tojů stálých obyvatel a návštěvníků. Snad nejvíc práce se udělalo při akci Dno, kdy se ze záplavových míst budoucí novomlýnské nádrže zachraňovalo všechno, co mě lo šanci přežít na jiných lokalitách. Přesazov al y se sněženky, bledule letní a oddenky leknín ů, odchy lo o "ekologii". Přest o jsme se ale dověděli, že " tato akce již proběhla v mnoha zemích na celém světě a že je to poprvé, co se setkávají s takovou reakcí". ptáky. távaly se žáby, stav ě ly se umělé ostrů vky pro Toto mocné zaklínadlo pak použilo ve své odpovědi i ministerstvo školství. K Za odmčnu se B rontos au ři podívali na mnohá místa, která před obyčejným ná vš těv níkem zůstávala dobře utajena. jakémukoli společnému jednání však dosud přes opakované žádosti na minis Brontosauři se podíleli i na p oř ádání veřej ných tervu nedošlo. Rekapitulace Co se tedy vl a stně stalo? Urč i tě De' to, že někomu došla trpělivost a rozzlobil se na reklamu. Vztah k rek lamě je individuální záležitost a mám dokonce po cit, že n ěkteří lidé přes távají považovat reklamu za nezávislý zdroj informací pro s p otřebi t el e. Tady se stalo ně c o jiného. Mezi výrobce a spotřebitele se na s trči l y dět i a jejich vzdělání. Místo dlouhých řeč í odcituji teď z le táčku, který v rámci propagace akce sp o lečnost Procter & Gambie zaslala prodejcům svých výrobků: Víte, že takřka každá druhá domácnost má školou povinné děti? Systém výchovy j e velmi důležitý. Moderní technologie je potřebná, ale drahá. Současná ekonomická situace je složitá. Zlepšete podmínky pro vzdělán í našich dětí a zvyšte při tom svůj zisk! A j eš t ě jedna citace ze zcela jiného soudku (to abychom neměli pocit, že jsme první na světě ). Je z Mezinárodního kodexu reklamních technik, který vydala Mezinárodní obchodní komora (ICC), jejímž je Česká obchodní ko mora členem. Sleduje již zavedenou politiku ICC na podporu vysokých etic kých stand ardů v marketingu cestou samoregulace na pozadí národního a me zinárodního práva. Obsahuje směrnice, které se aplikují na reklamu na pro dukty, ať jsou placeny či poskytovány zdarma, je-li reklama určena dě tem do 14 let v ěku nebo jakéhokoliv věku, který je v dané zemi považován za vhod ný. Mimo jiné říká: "Směrnice 5: Reklama by neměl a obsahovat žádnou přímou výzvu dě tem, aby přesvědčovaly jiné k nákupu produktů u váděných v reklamě. " 14 Brontosauři na Pálavě. Před patnácti lety se na Pálav ě objevil nový živočišný druh, považovaný za vyhynulý. Od svých pravčkých předků se lišil tím, že chodil po dvou nohách a měl v poměru k tělu větší mozek. Přes týden se ukrýval v blízkém okolí a na víkendy a prázdniny se stěhoval na Pálavu. Ta se mu líbila, byla to široko daleko nejhezčí krajina se spoustou vzácností. A tak začal pomáhat, aby taková zůstala ještě dlouhý čas. V roce 1978 začala spolupráce brn ěns kých B rontosaurů se Správou CHKO BR Pálava. Začaly se pořádat první víkendové akce a zanedlouho následovaly i každoroční Prázdniny s Brontosaurem, kdy se parta lidiček rozptýlila po Pavlovských vrších na nčkolik krásných letních týdnů. Těžko by se našlo místo, kde by ruka Brontosaura neuťala obtížný hloh, nevyrýpla bleduli či neulovila žábu. Vysekávaly se náletové dřeviny, zpevň o vala se cesta na Dě vičky, ořezávaly se hlavy vrb a opravovaly hrázky na Křivém jezeře, pomáhalo se při dotazníkových besed o děvínském vysíla či a novomlýnských nádržích. Skoro by se dalo říct, že správný brnčnský Brontosaurus je odchován slunným jihem, královstvím bílého vápence. A p řes tože dnes už notná čá s t populace Brontosau rů trochu odrostla, na Pálavu se stále vrací za krajinou jedi nečnou a nezapomenutelnou. Milada Buchtová Kreslil Rostislav Posplšil

17 Wd:3fr(] Dllu1kB~ Současný stav (květen 1993) 5. k větn a měla soutěž skončit. Zatím o průb ě hu a výsledcích nic nevíme, v našem okolí je ticho po pě š ině. Asi před m ě sícem utichlo faxovaní na lince EVA - Procter & Gamble. S plnou odpovědností za vytrhování vět z kontextů z něho odcituji: "So utěž se stejným mechanismem proběhla v Irsku v roce 1986 (celou akci podporovalo ministerstvo školství) a ve Venezuele v roce 1991 (zde probě hl a celá akce pod záštitou vlády a za aktivní účas ti ministra školství). " Budoucí stav - aneb poučení? Jaksi se chce vě ř it, že obě pořádající instituce se alespoň mírně po uči ly, to je ovšem jejich starost. Doufám, že se pou č ili ( či nepou či li) výrobci jiného na víc vyrobeného zboží. A co my? Měli bychom především v idět, že nás akce překv apila, že jsme byli vždy v pozici toho, kdo musí o své reakci velmi pře mýš let. Protože se budou podobné problematické záležitosti ji s tě objevovat častěji, bylo by dobře si ujasnit (teď mám na mysli uvnitř ochranářskéh o hnutí), co je pro nás přijatel né, jestli jsme schopni formulovat n ěj aká kritéria k posouzení morálnosti po dobných akcí, přičem ž je třeba, aby taková morálka byla nejen přijate l ná, ale dokonce požadovaná co nejvíce lidmi. V řadě zemí, které touto cestou prošly, existují kodexy ochra nářských hnutí i širších občans kýc h s poleč nos t í, které tyto otázky řeší. Je pak otázkou prestiže výrobců (č i pro dejc ů ) se k takovým kodexům veřejně hlásit. To je námě t k zamyšlení (stejn ě jako třeba úvahy o eko-sponzorství, což však s tímto příbě hem nesouvisí). Poznámka Vše, o čem byla v náznacích řeč, a mnoho dalšího je k přečtení např. v Eko logické poradně VERONICA či II lidí z nadace EVA. Apendix (slepé střev o) Průmě rná cena jednoho výrobku, které j sou předmětem s outě že, je 90,- Kč. Takových věcí musí každá rodina (+ babičky a klub známých) koupit 10, aby se škola vůbec mohla soutěže zúčastnit. Tj. 900,- Kč na žáka. Minimálně však 350,- Kč za 10 zubních past (co bychom pro ty děti a p očítače neudě l a li). Škol bylo obesláno asi 6600, vyhraje j ich 20. Ty ostatní nasbírají třeb a 9,776 ú stři žků na žáka. Nedosti na tom. Třeba pár škol (třeba i více než 20, i když tomu ne vě řím) těch deset ústřižků na žáka sežene. Pak ještě p řid ají 2-3 navíc. Po vydělen í počtem žáků Ue jich ve škole více než 100, jak implic itně plyne ze zadání sou tě že ) se bude o tu č ných výhrách rozhodovat na 3. desetin ném místě, tzn. jedna škola bude mít 10,008 ústřižků na žáka, jiná dokonce 10,01. Veselé p oč ty. Zajímalo by mě však, jak to bude s oním sponzorstvím tehdy, když nikdo po třeb ný poč et.neshromáždí. Jak asi ministerstvo školství smlou vu se sponzorem formulovalo? Nemám příjemný pocit z pomyšlení, že bude možná potřeb a zdůvodnit nezdar... "In byro veritas" V pražském hotelu Atrium uspo řá dalo francouzské ministerstvo životního pros t ředí propagační akci, na které prezentovalo svoji environmentální politiku a také p ře ds tavilo celou řá d ku firem, podnikajících v oblasti ochrany životního prostředí. Byl jsem pozván a nelitoval jsem. Kromě reklamní tužky jsem si totiž odnesl cenné informace a navázal nové kontakty. Jeden z nejzajímavějších byl pro mne kontakt s francouzskou konzult ač ní a posudkovou (auditační) firmou Bureau veritas. Dalo by se říci, úřad pravdy. Firma se j iž od svého založení zabývá zjišťováním pravdivého stavu věcí ve srovnání s deklarovaným. V oblasti environmentální se zabývá p řed evším ekologickými audity. Pro na~in ce bylo především překvapení, jaká klientela si Bureau veritas objednává (a platí). Ekologické audity na své vlastní provozy objednávají soukromé společ nos t i a dokonce i drobní podnikatelé. P ro č? Protože tyto audity vyžadují soukromé p ojišťov ací sp ole čnosti. P ro č? Protože na tom závisí výše pojistného. Proč? No zkrátka, když n ějaký člověk sil n ě kouří, pojišťovák (v zah ra ni čí) zdvihne platbu na životní pojistku, když něja k á fabrika s il ně k ouří... no tak se postupuje stejně. Navíc, výrobce m ůže používat symbol ekologického auditu vedle svého názvu. Tento symbol se však nesmí objevit na žádném konkrétním výrobku nebo obalu. Zaujalo mě, jak Bureau veritas vychází ze stejných číse l jako podnik podrobený auditu, ale dochází čas to k d iametrá lně jiným závčrům, podob n ě jako svého čas u Geografický ústav vosobě dr. Ungermana vyvrátil závěry meliora ční správy na zák l adč jej ích vlastních číse l. Bureau vychází z pojišťovacích metodik, teorie pravděpodobnosti a hodnocení rizik. Každé jednotlivé zaříze ní a výroba se nap ř ed hodnotí zcela samostat n ě z hlediska všech r izik. Pak se stanoví vzájemná vazba jednotlivých zař ízení navzájem. Výsledná rizika se pak testují na p ravděpodobnost, která poc hopite l ně stoupá s každým dalším dnem provozu. Pro každé zařízení se samos t atně stanovuje hladina, př i které je ještě riziko únosné. Pokud je hladina překročena, je to signál pro pojišťov nu zvýšit pojistné, anebo pro podnikatele - něc o podniknout. Dů klad nost prov ěrky je dů le ž i tá i pro samotného výrobce, protože programu se smí zúčastnit jen ten, kdo j e schopen odhalit skutečně všechny významné ekologické problémy, má systém řízení, který je schopen tyto problémy odhalovat, a poskytuje sk utečně spolehlivé informace o své ekologické situaci. Podobná p ro vě rk a (audit) se pak má odehrávat každé t ř i roky a pokaždé musí být ještě ov ěřena nezávislým odborným pracovištčm. P řitom platí, že údaje o ekologickém riziku jsou veřejné, avšak ostatní informace jsou výrobním tajemstvím a auditor je vázán m lč enli v ost í. Nová pravidla ekologického aud itu, jejichž návrh na konci března publikovala Komise ES, jsou velice tvrdá a p řitom založená na dobrovolnosti. Ve skutečnosti však půjde o zásadní konk ure nční výhodu, která bude uplatňov ána u soutě ží o veřej né i soukromé zakázky. Zatím jsem s firmou dojednal možnost udčl at ekologický audit na brněnskou Lachemu. Zájem je oboustranný. V b ne to samosebou na penčzích. V jedné ves nické hosp od ě jsem č e tl nápis: "In vino veritas, in pivo taky". A já dodávám: in byro taky. Aspoň ně kdy; Bureau veritas má k tomu veškeré předpoklady. Mojmír Vlašín 15

18 Druhá kapitola her s kalkulačkou Nákup jednotlivého žáka, který umožní účast v soutěži stojí průměrně 900, Kč, minimálně 350,-Kč, vezměme tedy sumu alespoň 600,-Kč jako nezbyt nou. Školy, které se soutěže mohou zúčastnit, musí mít alespoň 100 žáků. Běžná škola (dvě třídy po třiceti žácích v každém ročníku) má ale téměř 500 žáků. Škola tedy nakoupí za ,- Kč. (Odbočka: Výhry v celkové výši Kč dostane 20 škol - na jednu školu vyhrávající připadne počítačové vybavení za Kč.) Každý milovník her s kalkulačkou teď už jistě pochopil, že pointa naší hry je v počtu zúčastněných škol, z nichž ale, jak jsme řekli, každá zaplatila předpo kládaných ,- Kč. Při ú ča sti 100 škol: Nakoupí za 30 miliónů, výhry tvoří 17% a jedna škola dostane průměrně za 50 OOO,-Kč. (Ve skutečnosti samozřejmě dostane výhru jen 20 škol.) Při úč a sti 1000 škol: Nakoupí za 300 miliónů, výhry tvoří 1.7% ajedna škola dostane průměrně za 5000,- Kč. Při účasti takřka všech, tj škol: Nakoupí za 1.8 miliard, výhry tvo ří 0.27% a jedna škola dostane výhru prů měrně za 833,3 Kč. Kdyby ře kla, dala bych jí to také. Málo známé naidky Naidky (čeleď Naididae) jsou drobní kroužkovci, blízce příbuzní roupicím a n itěnkám. Většinou nejsou delší než 10 mm, zpravidla mají na přídi 2 oční skvrny. Žijí ve stojatých i tekoucích vodách mezi řasami a vyššími rostlinami i v detritu na dně. Živí se ústrojnými zbytky a řasami. Charakteristické je pro ně nepohlavní rozmnožování; na těle jedince se uprostřed vytvoří hlavové články, červ se tak vlastně mění v řetízek jedinců a nakonec se rozpadá. Pohlavně se naidky rozmnožují jen vzácně. Běžnými druhy v našich vodách jsou některé druhy rodu Nais (obr. I), např. naidka obecná (N. communis), naidka bystřinná (N. elinguis) a naidka prom ě nlivá (N. variabilis). Velmi hojný druh je též naidka chobotnatá (Stylaria lacustris, obr. 2), která má p řídu potaženou v bičík. Častým druhem je také naidka proužkovaná (Ophidonais serpentina, obr. 3), v hřbetních svazcích má místo vlasovitých ště tin štětiny tyčinkovité a na bocích předního konce těla 3-4 silné příčné hněd é pruhy. Ča s to se vyskytují druhy rodu Dero (D. dorsali s, D. digitata, D. obtusa, obr. 4), jsou poněkud delší než p ředchozí a na konci těla mají terčík s prstovitými žeberními přív ě sky. Ostatní druhy této čeledi (u nás jich bylo zjištěno okolo 40) jsou známy jen z n ěkolika málo nalezišť. Jaké jsou jej ich nároky na kvalitu prostřed í není skoro vůbec známo a o osudu řady z nich nic nevíme. Naidky jsou opět příkladem skupiny živočichů, jejichž ústup vůbec nepozorujeme. Evžen Woh!gemuth 3 16

19

20 Národní park "Luhy dolní Moravy a Dyje" Karel Hudec Myšlenka zřízení národního parku na území Jižní Moravy není zcela nová. Patrně první s ní vystoupil profesor Vladimír Úlehla - v dobách první republiky výrazná osobnost nejen naší biologie, ale celé kultury. Při čtení kapitol jeho Živé písně porozumíme snadno jeho bytostnému zájmu udržet rodnou krajinu, její tradice a ducha svérázného lidového umění a jeho krásy, projevující se zejména v lidovém kroji, hudbě a písni. Proto asi nejlépe chápal nutnost pojetí národního parku na jižní Moravě nikoliv jako rezervaci vzácných a v Evropě již tehdy namnoze ojedinělých přírodních fenoménů, ale jako syntézu přírodních a lidských hodnot krajiny, která nemá sobě rovné. Myšlenka národního parku na Jižní Moravě byla nově koncipována teprve v současné době. Mezi životem Vladimíra Úlehly a dneškem ovšem proběhlo 50 let, změnivších jižní Moravu, její krajinu i lid snad více než mnoho staletí předchozích. Změny jsou takové, že vedou ke skepticismu, zda vůbec zachovalé hodnoty stojí za to, o národním parku uvažovat. Úlehlovou jižní Moravou bylo především Slovácko - Horňácko a dolňácké PomoravL K dolnímu Pomoraví však po válce přistoupilo dolní Podyjí, předtím vždy etnicky odlišné a nyní osídlené zcela novým obyvatelstvem, bez svébytné a tradiční kultury. V obou přírodou svých poříčních niv organicky spjatých částech jižní Moravy došlo vlivem socializace zemědělství k přerušení tradičních vztahů k půdě a krajině. Celá krajina poříčních. niv se silně změnila: zbylá přírodní koryta Moravy a Dyje byla zregulována, kilometrové plochy luk byly vysušeny a rozorány, při vodohospodářských úpravách zmizely stovky hektarů lužního lesa, solitérní mohutné duby v bývalých loukách byly nahrazeny těžními věžemi naftových závodů Hodonín. Místo svatého Antoníčka se staly pohledovou dominantou dolního Pomoraví kouřící komíny hodonínské elektrárny, břeclavské panoráma ovládají komíny Gumotexu a Fosfy, vrchol Pálavy vysílač Děvín. Lidová architektura je k nahlédnutí jen ve strážnickém skanzenu, o lidové písni se přou etnografové a vedoucí lidových souborů, zda je to záležitost muzejní či má budoucnost v rockových šatech, nejoblíbenější součástí místního kroje jsou džíny. 'Takže proč národní park, jehož předpisy by nám mohly bránit v úvahách zakoupit místo Favorita Mercedes? A vi'tbec, nyní již každý kousek půdy bude mít konečně svého majitele a tím i hospodáře, takže jaképak omezování demokracie nějakými předpisy. Existují vllbec za této situace nějaká pozitiva? Můžeme se pokusit je shrnout. Za prvé pozitiva přírodní. Jižní Morava je odedávna styčným bodem dvou geologicky zcela odlišných oblastí - karpatské na východě a hercynské na západě. Klimatická specifika - vyšší teplota a malé srážky - zde vytvářejí spolu s existencí rovinných úvalů vápencových bradel nejseverozápadnější výběžek panonských stepl Všechny tyto tři složky - hercynská, karpatská a panonská - zde mísí dohromady velké množství druhů rostlin a živočichů v ojediněle pestré mozaice. Některé teplomilné druhy zde dosahují severní hranice svého rozšíření v Evropě - jako příklad můžeme jmenovat kudlanku nábožnou. Zvláštní význam v přírodě jižní Moravy mají nivy obou hlavních toků, donedávna neregulovaných a podmiňujících tak téměř každoroční záplavy na nivě. Zanedbání údržby říčních koryt po válce vedlo kromě toho k postupnému zvyšování hladiny spodních vod a vytváření mokřadních úseků, zejména v dolním Podyjí. Rozsah těchto lučních i lesních mokřadů se specifickým prvkem bývalých selských lesů - hlavatými vrbami - vedl k vytvoření evropsky ojedinělé oblasti především po stránce ornitologické. I samotné lužní lesy 18 Nový rybník nová rezervace? Správa CHKO a BR Pálava připravujc.již delší dobu návrhy na nová maloplošná chráněná území. Kromě letitých zámčrů na vyhlášení nčkolika rezervací v komplexu Milovického lesa, v nynější podobě pod názvy Nad střelnicí, Milovický les a Milovická stráň, a paleontologické lokality Kienbcrg, přibyl v loňském roce záměr vyhlásit za přírodní rezervaci Nový rybník. Nový rybník, v minulosti zvaný Portský, je součástí soustavy "lednicko-sedleckých" rybníků. Tato souvislá soustava rybníků, ležící v řečišti pradávné hrušovansko-mikulovské řeky, je známa především rybníky Lednickými (Mlýnský, Prostřední, Hlohovecký, Nesyt). Nový rybník je druhým rybníkem této soustavy, leží jižně od osady Mušlov, mezi silnicí Mikulov - Břeclav a státní hranicí s Rakouskem. Je napájen Mikulovským potokem, Rybničním potokem a od severu potokem Mušlovským, spojujícím rybník s Mušlovskými rybníčky. Nový rybník byl vybudován stejně jako celá soustava pravděpodobně v polovině 15. století, kdy území spravoval rod Liechtensteinil. Na konci 19. století byl vypuštěn a byla zbudována a užívána jen mlýnská strouha, přivádějící vodu k válcovému mlýnu, dodnes stojícímu pod hlavní hrází. Obnoven byl - ne však v původní rozloze - po II. světové válce. Rozloha vlastního rybníka činí nyní necelých 40 ha. Zbývající výmčru do celkově navrhované šedesátihektarové rozlohy rezervace tvoří souvislý porost stromů a křovin oddělující na severovýchodě rybník od silnice, vlhké vrbové porosty na severu a severozápadě a rákosiny a podmáčené louky jižně od rybníka. Navrhovaná rezervace je tudíž ze všech stran chráněna přirozeným nárazníkovým pásmem před přímými vlivy sousední, lidskou činností silně ovlivňované krajiny. Má zhruba podkovovitý tvar a svým vnitřním obloukem obepíná tzv. Tichý ostrov se zříceninou zámečku Insel, obklopenou zanedbanou parkovou výsadbou a troskami bývalých hospodářských budov, výsledkem to pilsobnosti Pohraniční stráže. Zachovalost přírodního prostředí Nového rybníka je dána jeho umístčním v bývalém pohraničním pásmu, neboť "dráty" byly nataženy přímo za rybníkem. Proto také přírodovčdné znalosti o tomto území jsou malé. Avšak už nčkolik málo nepravidelných návštěv v posledních dvou letech ukázalo, že se jedná o zajímavou ornitologickou lokalitu. Navrhovaná přírodní reze~vace je coby hnízdiště vodního ptactva srovnatelná se silně rušeným a deva~tovaným územím Národní přírodní rezervace Lednické rybníky. Ve srovnání s nimi vyniká pestrou nabídkou rozličných stanovišť. Nový rybník je napřj1dad nyní spolu s Pastviskem u Lednice největším hnízdištěm husí velkých v celé "lednicko-sedlecké" rybniční soustavě. Další zajímavostí je početná populace sýkořice vousaté. Největší naději však skýtají podmáčené louky, biotop v této oblasti dnes prakticky neexistující. 1'0 jejich rozšíření o louky nyní rozorané by zde snad mohly najít hnízdiště bekasiny otavní, které tu byly pozorovány na jarním tahu. J přes kusé a nedostatečné znalosti tohoto území jsme přesvědčeni o jeho přírodních hodnotách. Jeho vyhlášení za přírodní rezervaci by rozšířilo mozaiku pálavských rezervací, tvořenou především stepními lokalitami a lužním biotopem Křivého jezera, o novou kvalitu. Na závěr ještě malou perličku. Pokud Nový rybník bude vyhlášen za přírodní rezervaci a nebude uskutečněno rozšíření CHKO a BR Pálava, nastane pa- PŘ1LOHA PRO CHKO A BR palava

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Účelové komunikace jsou důležitou a rozsáhlou částí sítě pozemních komunikací v České republice. Na rozdíl od ostatních kategorií

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

O jednom mučedníkovi nebo mučednici

O jednom mučedníkovi nebo mučednici 1. nešpory spočné texty O dnom mučedníkov nebo mučednc Jkub Pvlík 1. nt. - VI.F (Žlm 118-I.II) já Ke kž dé mu, př znám před svým kdo cem v neb. ke mně j. př zná před ld m, 2. nt. - VI.F (Žlm 118-III) ž

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Nejvyšší koncepční materiál lesního hospodářství Pro období do roku 2013 Schválen vládou ČR 1. 10. 2008

Více

SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO

SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO W W W. I V E C O. C O M SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO www.facebook.com/iveco www.youtube.com/iveco www.twitter.com/iveco www.flickr.com/photos/ Nen í po chyb o to m, že tyto n ové ba lí čky EL E

Více

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží 10.1. Formulovat strategii státu k odstranění starých i současných ekologických zátěží v lesích (včetně finančního zajištění) 10.2.

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

Číslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová

Číslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová Číslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová Tématem mé ročníkové práce je Periodická tabulka prvků. Práce je rozdělena do několika částí. V první části se zabývám samotným pojmem

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1327/2015/SPS Školní program environmentálního

Více

Postup práce na realizaci NLP II v roce 2013. 23. ledna 2014 Hradec Králové

Postup práce na realizaci NLP II v roce 2013. 23. ledna 2014 Hradec Králové Postup práce na realizaci NLP II v roce 2013 23. ledna 2014 Hradec Králové Rok 2013 pátý rok realizace Národního lesnického programu II Priority roku 2013 z pohledu MŽP využití přijatých doporučení ke

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace V Praze dne 27. dubna 2015 Č.j.:359/15/REV1 Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace k návrhu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Příklady realizace NLP II v roce 2013 1) Příprava programu rozvoje venkova na období 2014-2020

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Člověk a svět práce. Charakteristika předmětu:

Člověk a svět práce. Charakteristika předmětu: Člověk a svět práce Charakteristika předmětu: Obsahové vymezení Vzdělávací obsah předmětu je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům. Obsah oboru je v 1. - 5. ročníku je

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Legislativa v oblasti NRP

Legislativa v oblasti NRP Kampaň jako pojem...nábor Legislativa v oblasti NRP Zn. Náhradní rodič Bojové úsilí, tažení, propagační akce (slovník cizích slov) Série komunikačních aktivit využívajících nástrojů reklamní komunikace

Více

Státní lesnická politika

Státní lesnická politika Státní lesnická politika Teoretické zpracování hospodářského a společenského postavení lesů a lesního hospodářství ve státě a v národním hospodářství. Jde zejména o vymezení vztahů mezi vlastníky lesů

Více

Jak se ČNB stará o českou korunu

Jak se ČNB stará o českou korunu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Šumperk, Hlavní třída 31 Jak se ČNB stará o českou korunu Esej na odborné téma Jméno: Nicola Lužíková Ročník: 3. JAK SE ČNB STARÁ O

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Voda v krajině Návrat ke kořenům Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Program rozvoje venkova. podpora investic v lesním hospodářství

Program rozvoje venkova. podpora investic v lesním hospodářství Program rozvoje venkova podpora investic v lesním hospodářství Program rozvoje venkova 2007-2013 Podpora lesního hospodářství: investiční opatření (osa I) I.1.2 Investice do lesů investiční opatření (osa

Více

ke sněmovnímu tisku 444

ke sněmovnímu tisku 444 Pozměňovací návrh poslance Ing. Františka Laudáta ke sněmovnímu tisku 444 V l á d n í n á v r h ZÁKONA kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

o d e vz d á v e j t ek o m p l e t n í, / n e r o z e b r a n é /, a b y s e t y t o

o d e vz d á v e j t ek o m p l e t n í, / n e r o z e b r a n é /, a b y s e t y t o o b d o b í : X e r v e n e c s r p e n z á í 2 0 1 1 U S N E S E N Í Z A S T U P I T E L S T V A Z v e e j n é h o z a s e d á n í Z a s t u p i t e l s t v a o b c e d n e 3 0. 6. 2 0 1 1 p r o s t e

Více

Zápis ze sedmé konference Asociace aktivních škol ze dne 11. dubna 2014

Zápis ze sedmé konference Asociace aktivních škol ze dne 11. dubna 2014 Zápis ze sedmé konference ze dne 11. dubna 2014 Místo konání: Gymnázium Jana Nerudy, Hellichova 3, Praha 1 Přítomni: ředitelé škol a jejich zástupci Program konference 1. Zahájení konference, zpráva o

Více

Rok v přírodě. (k průřezovému tématu Enviromentální vzdělávání ) Příloha ŠVP ZV Škola hrou

Rok v přírodě. (k průřezovému tématu Enviromentální vzdělávání ) Příloha ŠVP ZV Škola hrou 1 Příloha č.6 ke ŠVP Škola hrou Projekt - P5 Rok v přírodě (k průřezovému tématu Enviromentální vzdělávání ) Příloha ŠVP ZV Škola hrou Autor projektu: Mgr.Charlotta Kurcová Přílohy: kniha Tuláček liška

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu. Cо aбstka 143 SbУбrka zaбkonuй cо. 377 /2001 Strana 7965 377 VYHLAб Sо KA Energetickeбho regulacоnубho uбrоadu ze dne 17. rоубjna 2001 o Energetickeбm regulacоnубm fondu, kterou se stanovуб zpuй sob vyбbeоru

Více

V Táboře dne 14. 6. 2011

V Táboře dne 14. 6. 2011 HLAVNÍ SÍDLO: CENTRUM SLUŽEB STARÉ MĚSTO, PŘEVRÁTILSKÁ 330, CZ-390 01 TÁBOR POBOČKA A ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ: PASÁŽ ATLANTIS, TŘ. 9. KVĚTNA 640, CZ-390 02 TÁBOR TEL.: +420 381 254 903, FAX: +420 381 254

Více

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Motto: Nemůţete neuspět... pokud se nevzdáte Abraham Lincoln

Více

6. téma Role manažerů při zabezpečování rozvoje inovačního podnikání organizace

6. téma Role manažerů při zabezpečování rozvoje inovačního podnikání organizace 6. téma Role manažerů při zabezpečování rozvoje inovačního podnikání organizace Vlastnická strategie a její plnění prostřednictvím inovačních aktivit organizace 6.1. Vlastnická strategie a její plnění

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 OPATŘENÍ OB E C N É POVAHY

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 OPATŘENÍ OB E C N É POVAHY MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 Číslo jednací: 2764/13/ZPR/Kal V Sušici dne 20.11.2013 Spisová značka: 2724/13/ZPR/Kal

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

ptát, jestli nebyl zpracován

ptát, jestli nebyl zpracován Jako duchovní praktikující ptát, jestli nebyl zpracován Když pak jdou domů, bychom měli mít tento koncept, měli bychom hledat své vlastní Já, Boha uvnitř, přirozenost Buddhy, místo tohoto druhu triviální

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Město Švihov Zastupitelstvo města Švihov

Město Švihov Zastupitelstvo města Švihov Město Švihov Zastupitelstvo města Švihov Z á p i s ze zasedání Zastupitelstva města Švihov č. Z/13/11, konaného dne 11.05.2011 od 16.00 hod. na radnici Švihov č.p. 38.. Zasedání Zastupitelstva města Švihov

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Pokud se vám tyto otázky zdají jednoduché a nemáte problém je správně zodpovědět, budete mít velkou šanci v této hře zvítězit.

Pokud se vám tyto otázky zdají jednoduché a nemáte problém je správně zodpovědět, budete mít velkou šanci v této hře zvítězit. Pro 2 až 6 hráčů od 10 let Určitě víte, kde leží Sněžka, Snad také víte, kde pramení Vltava, kde leží Pravčická brána, Černé jezero nebo Prachovské skály. Ale co třeba Nesyt, jeskyně Šipka, Pokličky nebo

Více

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002 Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA

VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA Jana Nejezchlebová, Moravská zemská knihovna Zpráva Mezinárodní komise UNESCO Vzdělávání pro 21. století zpracovaná v roce 1993 reflektovala změny globální společnosti

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování Možnosti snižování KO a jejich monitorování Produkce a skladba domovních/komunálních odpadů Měrná produkce 178 kg/obyvatel/ rok 1994 Nárůst produkce za 15 let o 38 % hm. (cca 2,5 % ročně) Měrná produkce

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

Město Švihov Zastupitelstvo města Švihov

Město Švihov Zastupitelstvo města Švihov Město Švihov Zastupitelstvo města Švihov Z á p i s ze zasedání Zastupitelstva města Švihov č. Z/47/13, konaného dne 24.07.2013 od 16.00 hod. v kanceláři starosty - Švihov, nám. Dr.E.Beneše 38. Zasedání

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

SOS MaS, z. s. POZOR NA FALEŠNÉ KAMENÍKY!

SOS MaS, z. s. POZOR NA FALEŠNÉ KAMENÍKY! Dovolujeme si Vám zaslat tiskovou zprávu Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s. Děkujeme za zveřejnění zprávy a jsme připraveni zodpovědět případné dotazy. SOS MaS, z. s. POZOR NA FALEŠNÉ

Více

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ.

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS SYSTÉMU: NA ÚSTŘEDÍ FIRMY NEBO NA PRONAJATÉM SERVERU JE NAINSTALOVANÝ

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 10 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BORŠOV NAD VLTAVOU

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 10 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BORŠOV NAD VLTAVOU ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 10 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BORŠOV NAD VLTAVOU Zadání po projednání s dotčenými orgány, ostatními účastníky a veřejností bude schváleno Zastupitelstvem obce Boršov nad Vltavou Dne :... Usnesením

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 2. 4. 2015. Odbor stavební úřad, ţivotního prostředí a dopravy

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 2. 4. 2015. Odbor stavební úřad, ţivotního prostředí a dopravy MĚSTO HRANICE MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 2. 4. 2015 Bod programu: 16 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Radka Ondriášová Odbor stavební úřad, ţivotního prostředí a dopravy

Více

Uveďte základní principy ochrany životního prostředí, které musí správní orgány respektovat a uplatňovat.

Uveďte základní principy ochrany životního prostředí, které musí správní orgány respektovat a uplatňovat. I. Životní prostředí a jeho složky Uveďte základní principy ochrany životního prostředí, které musí správní orgány respektovat a uplatňovat. Uveďte, jak jsou v platné právní úpravě vyjádřeny (jakými právními

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Ochrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata. Ing. Lenka Skoupá

Ochrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata. Ing. Lenka Skoupá Ochrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata Ing. Lenka Skoupá Právo a zvířata Mezi hlavní orgány ochrany zvířat patří Ministerstvo zemědělství a Státní veterinární správa.

Více

Zveme Vás na semináře. jejichž témata jsou:

Zveme Vás na semináře. jejichž témata jsou: Zveme Vás na semináře pořádané pod odbornou záštitou a s finančním přispěním Ministerstva zemědělství, Sekce lesního hospodářství jejichž témata jsou: Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských

Více

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Národ í katalog otevře ých dat veřej é správy

Národ í katalog otevře ých dat veřej é správy Národ í katalog otevře ých dat veřej é správy I g. Duša Chlapek, Ph.D. 1 Mgr. Martin Nečaský, Ph.D. 1 Mgr. To áš Kroupa 2 Mgr. Jiří Kár ík 2 1 V soká škola eko o i ká Praze 2 Ministerstvo vnitra Co jsou

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ

KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9 tel.: 585 412 493, e-mail: skola@gcajkol.cz vlastimil.kaspir@post.cz www.gcajkol.cz KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Datum a místo konání: 21.3.2016 v

Více

Včely jsou víc než med a náš život je s nimi spojený

Včely jsou víc než med a náš život je s nimi spojený PLZEŇ PRO VČELY Včely jsou víc než med a náš život je s nimi spojený VČELY Včela medonosná nedokáže žít sama jako jedinec, ale vytváří superorganismus, tvořený královnou, včelami a trubci. V úlu je jich

Více

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA HLAVNÍM PARTNEREM ARCHITEKTA JE INVESTOR (ZÁKAZNÍK) SOUKROMÁ OSOBA, FIRMA, INSTITUCE, NEBO ORGANIZACE, KTERÁ MÁ ZÁMĚR VYTVOŘIT, PŘETVOŘIT NEBO OBNOVIT DŮM, PARK, VEŘEJNÝ

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1949/2013/SPS Školní program environmentálního

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

ó ÝšÉč ó Áč š ó š č ň ž š ó ř č č ř č š č ř č ř ř Ť ó š Ž Ú č č š ž ř ó ř ž Ž Ó žň Ť Ž č č Ý š ž ž ř č š š Ž ř Ž Ú ú ž ř ž č ž č š ř ž ú ó ř š ů ž č ó ú ž ž Á ň š ř ů ú Ž č ř ů Ž č ž ř ů ó Ú É ž š č ř

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Venkov 2011 Workshop C: Zemědělství a životní prostředí

Venkov 2011 Workshop C: Zemědělství a životní prostředí Národní konference Venkov 2011 Workshop C: Zemědělství a životní prostředí Národní konference VENKOV 2011 Panelisté: Ing. Josef Stehlík, poradce ministra zeměděl., předseda ASZ ČR Bc. Roman Scharf, zástupce

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 9. schůze konané dne 30. ledna 2007 k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o

Více

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Pořizovatel: Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov Zpracovatel: Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Vedoucí projektant: Zodpovědný projektant:

Více

VIZP Vodohospodářské inženýrství

VIZP Vodohospodářské inženýrství VIZP Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí Přednáška č.3 3 Vodní toky Přirozené évodní ítoky Účel úprav vodních toků, návrhové veličiny Opevnění upraveného koryta Ekologizace l i vodních toků

Více

ÚVODNÍ SLOVO Jiřího Paroubka na 8. kongresu PES (pondělí 7. 12. 2009, 9.00 hod)

ÚVODNÍ SLOVO Jiřího Paroubka na 8. kongresu PES (pondělí 7. 12. 2009, 9.00 hod) ÚVODNÍ SLOVO Jiřího Paroubka na 8. kongresu PES (pondělí 7. 12. 2009, 9.00 hod) Vážení přátelé, Dámy a pánové, soudružky a soudruzi, vážení hosté, nejprve mi dovolte, abych vás, delegáty kongresu, představitele

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

Biologie všedního dne

Biologie všedního dne Pavel Vlach Zdeňka Chocholoušková Biologie všedního dne Věnováno Tomáši Kučerovi recenzovali: hlavní recenzenti: Doc. PhDr. Petr Dostál, CSc. Katedra biologie a environmentálních studií PF UK Praha Prof.

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více