. Piivital Uaastniky 5. zasediini Rady vliidy.. Informoval o zm6nd tajemnika Rady vliidy. Od L. inora je tajemnikem Rady vliidy

Transkript

1 r,1r1;l5r Ft $ rvo t,;myst',rl 4 aba' todr.l Datum: Misto: Ministerstvo prtmyslu a obchodu, na Frantisku 32, Praha I Podkladov6 materiiily k jednotlivri m bod0m 5. zased6ni Rady vliidy pro energetickou a surovinovou strategii eesk6 republiky (,,Rada vliidy"), byly dlenirm Rady vliidy zaslsny elektronickou poitou dne 10.'J,.20L2. Bod 1 Zahiijeni Piedseda Rady vliidy:. Piivital Uaastniky 5. zasediini Rady vliidy.. Informoval o zm6nd tajemnika Rady vliidy. Od L. inora je tajemnikem Rady vliidy jmenovdn Mgr. Petr Pelech.. Piedstavil sv6ho poradce Ing. Lukd5e Maiina pro oblast energetiky a infrastrukturni ziile;itosti.. Pfedstavil dva nov6 ileny Rady vliidy, ktenimijsou RNDr. Jiii Mach za Ministerstvo zem6d6lstvi a Ing. Jaroslav Doleial za Radu vliidy pro rni'zkum, rnlvoj a inovace ( z dneiniho jedniinije omluven z divodu pobytu mimo er).. Konstatoval, ie na dneinim jedniini Rady vlddy je zcelkov6ho podtu 29 dleni piitomno celkem 25 dleni Rady vlddy a pov6ienrich ziistupc0, z toho 16 iiidnrich dlenri a 9 zplnomocndnich zdstupct. Omluvenijsou 4 6lenov6. Je piitomna nadpolovidni vdt5ina ilen0. Rada vl:idy je usndienlschopn6.. Sezndmil lleny Rady vliidy s niivrhem programu 5. zaseddni Rady vlddy uvedenlim na pozv6nce: r. Zahdjeni 2. Anal'(1za schvalovacich proces0 pro energetick6 stavby 3. Informace z pracovnich skupin Rady vliidy 4. Analfza horniho zdkona 5. Informace o Stdtnienergetick6 koncepci a Surovinov6 politice er 6. Diskuse o ndvrzich ileni Rady vlddy pro PlSn iinnosti Rady vliidy na rck 201,2 7. Informace o dokumentech Evropsk6 komise,,energy Roadmap 2050". NSvrh na usneseni k bodu 1: Rada vlsdy schvaluje n6vrh programu dneiniho jedniini. Hlasov6ni k bodu 1: Pro: 25 Proti: 0 Zdriel se:0 Usneseni k bodu 1 bvlo schv6leno

2 rtt\t:ii{trr{:r lllil]tyslu li ObCllOStJ Bod 2 Anal'iza schvalovacich proces0 pro energetick6 stavby Martin Kuba (piedseda Rady vliidy) - Analrlza schvalovacich proces0 pro energetick6 stavby, kterou zpracovala externi firma, byla diskutoviina na 4. zased6ni Rady vl;idy. llenov6 Rady vliidy doporuiili MPO zpracovat z tohoto materidlu strudnou informaci vdetnd ndvrhi ieseni a piedloiit tento strudnv materi6l do vliidy. MPO akceptovalo doporudeni a odbor elektroenergetiky zpracoval na ziklad! podkladi z Analtzy schvalovacich procesi pro energetick6 stavby strudni materidl. NiislednE oteviel k tomuto bodu d iskuzi. Katefina Hrazdilovri (0v in) - upozornila, ie termin na piedloieni materiiilu do vliidy byl prodlouien do konce roku 2011, ale k dnesnimu dni nebyly poiadovan6 vrisledky vliidd piedloieny. Vldda iddd v'isledky, nikoliv analfzu jako takovou. Niivrh ziidit pracovni skupinu piimo vliidou, jak je uvedeno vmateridlu, je s ohledem na terminy zdlouhav6. Navrhuje ziidit pracovni skupinu pii Radd vl:idy, kterii je k tomuto Statutem oprdvndna. Tim by se vznik pracovni skupiny urychlil. Uiad vlildy uplatni tuto piipominku rovn6i v riimci piipominkov6ho iizeni. Legislativni rada bude n6vrh zdkona projedniivat, tudiz neni iieln6 ziizovat pracovni skupinu za (easti ndmdstka m istopiedsedkyn6 vliidy vzhledem k tomu, ie se jednii o odbornou problematiku. Viechny zastoupen6 rezorty maji sve legislativni odbory, kte16 mohou posoudit 0stavnost v 16mci sv6 kompetence. Martin Kuba (piedseda Rady vlsdy) - snahou rezortu MPO je plnit terminy a dojit k pozadovan6mu vfsledku, tzn. zah6jit ainnost pracovni skupiny, kterd v terminu do piedloiiv6cn6 konkr6tni n6vrhy jii v legislativni podob6. Toto bude v usnesenivlddy uvedeno jako (kol pro ministra primyslu a obchodu. Anal'y'za byla dilezitii pro definovdni slab'lch mist. V\istupy zanalvzy jsou klidov6 pro ieieni probl6mri v energetice - pietiieni pienosov6 sit6 a dalsi probl6my, kte16 niis v budoucnu dekaji. Respektuje ndzor zdstupkyne Uiadu vliidy. Kateiina Hrazdilov6 (0V CR) - vznesla ndvrh na ziizeni pracovni skupiny piimo na tdto RadE vliidy, aby zahiijila svoji dinnost co nejdiive a nedekat na projedniini materidlu vlddou. Martin Kuba (piedseda Rady vlidy) - neni prob16m zaiit pracovat s kolegy hned, pokud bude analvza vzata Radou vliidy na v6domi. Pii projedniiviini materidlu na vldd6 ozndmi, ie pracovni skupina je ji: ustavena a pracuje. lgor Hartmann (MMR) - m:i probl6m s tim, prod je tento materidl zaiazen na jedndni a je potieba jej vzit na v6domi, kdyi nyni probihii piipomlnkov6 iizeni. Piipominky v mezirezortu maji b'it piedloieny do a MMR md cca 50 pfipominek, z toho cca 10 zdsadnich. Podporuje ndvrh Mgr. Hrazdilov6, aby se pracovni skupina rychle ziidila a zadala pracovat okam:itd a to jii v riimci vypoidddni piipominek, aby v ni byli ziistupci rezorti, nebo{ lze odekdvat rozpory. Martin Kuba (piedseda Rady vkidy) - piijimii uplatn6n6 niivrhy ileni Rady vliidy s tim, Ze piislusn6 resorty budou zitra osloveny se isdosti o zaslsni sv6 nominace do pracovni skupiny. Pracovni skupina

3 l,1t'.i1.5: llj lv{-l? ll-il.,iy!l],,,, Sf.aillr)nLl bude ziizena jmenovdnim jednotlivrich ilen0 po obdrieni nominaci a jejf dinnost mfrie blit okamiit6 zah6jena. V tomto smyslu navrhl zn6ni usneseni k tomuto bodu. Zden6k osner (KzPs ar) - vndvrhu usneseni vlddy ktomuto materidlu jsou uvedeni i z6stupcl profesnich sdruieni. Poiiidal o zastoupeni KZps er vnov6 ustaven6 pracovni skupin6 kt6to problematice vzhledem k tomu, ie v konfederaci jsou zastoupeny subjekty z bdisk6ho i stavebniho pr0myslu. Martin Kuba (piedseda Rady vl6dy) - vitii jako uiitein6, aby profesni sdruieni byla zastoupena v novd ziizovan6 pracovni skupind. Vitii dohodu o spoluprdci pii piiprav6 legislativni podoby materidlu. Timto byla ukondena diskuse k bodu i.2. N6vrh na usneseni k bodu 2 Rada vl5dy: 2,1. bere na v6domi piedloienou Anal'izu schvalovacich procesi pro energetick6 stavby; 2.2. ukl6td6 ministrovi pr0myslu a obchodu zahijit priici pracovni skupiny ve sloieni dle n6vrhu usneseni vlsdy v terminu do 6.2,2012. H lasovdni k bodu 2: Pto: 24 Proti: 0 Zdriel se: 0 Usneseni k bodu 2 bvlo schvsleno Pozndmka: Pied hlasovdnim k bodu 2 se omluvil z daliiho jedniini Ing. Josef Novotni (AK er). Bod 3 Informace z pracovnich skupin Rady vliidy Franti5ek Pazdera (mistopiedseda Rady vl6dy) - ziipisy z jedniini pracovnich skupin d. 3 a 5 obdrieli dlenov6 Rady vliidy spoledn6 s pozvdnkou. Pro Radu vlildy nevyplrivaji ze zdv6rir ziipis0 Zddn6 poiadavky. Pavla Jedliikov:i (SMO erl - odkiizala na informace o prtbdhu jedndni pracovni skupiny pro energetick6 zdroje, na kte16 Ing. Kalai (MZe) informoval o prirb6hu piipravy Akdniho pldnu pro biomasu (,,Pliin") s tim, ie MZe piedloii tento Pliin do Rady vl6dy v bieznu. Pracovni skupinou pro energetick6 zdroje byla poveiena fkolem, poiildat zdstupce MZe, zda by mohli Pldn obdriet za riielem projednilni v pracovni skupine pro energetick6 zdroje (piipadnd i ostatni pracovni skupiny, pokud o to projeviz5jem), a to jeit6 pied projedniinim v Radd vliidy. Jifi Mach (Mze) - Materiiil (Pl:in) bude aktualizovdn. Pliinuji posunuti terminu pro piedloieni Pliinu vliidd cca o l mdsic. Materiiil bude piedloien Rad6 vliidy a piediin k dispozici pracovni skupind,

4 -dr:l' lyii \,\i i\ili:" t it: I'r'( ) PIL','rilSliJ A O0I- lill}"l jakmile bude mit konkr6tni obrysy. Bude realizovdna spolupriice i s MZp jako se spolugaranrem. Materidl bude podkladovrim materidlem pro Stdtni energetickou koncepci. NSvrh na usneseni k bodu 3: Rada vl6dy bere na v6domi piedloien6 informace z jedn6ni pracovnich skupin Rady vliidy, Hlasovilni k bodu 3: Pro:24 Proti: 0 Zdriel se: 0 Usneseni k bodu 3 bvlo schvdleno. Bod 4 Analriza horniho zdkona Martin Kuba (piedseda Rady vliidyf - materidl byl zpracoviin na MpO a ebo. Vl.idni koalice v programov6m prohliiseni piedpokliidala malou novelu horniho zdkona, jejimi piedm6tem m6lo brit odstran6ni procesu vyvlastn6ni pii dobriviini loiiska. MPO se domnivalo, ie nelze novelu zpracovat bez analfzy horniho zdkona, kterou niisledn6 zadalo. Analiza horniho zdkona byla piedloiena do porady ekonomick'ich ministr0, na kterd byl z6rovef, zdstupci MD piedloien imaterisl, kterri ieiil problematiku vyvlastndni u staveb liniovry'ch. NEkteii z6stupci W ale necht6ji vyvlastriovdni u strategickich surovin. Je tedy nezbytnii vnitrostranickd debata W. Z tohoto drivodu byla uzaviena dohoda o odloieni projedniiv6ni tohoto materidlu o m6sic. Byly piedstaveny hlavni zdvdry z analyzy jde o vymezeni vyhrazenlich nerosti, kter6 jsou z pohledu stdtu strategick6, fpravu institutu dobrivaciho prostoru a vyieseni oblasti 0hrady z vydobytrich nerosti (dile:it6 z pohledu SEK). V procesu vyvlastn6ni je tfeba narovnat vztahy mezi spoleenostmi a obyvateli, ktenich se toto tikd (Severni eechy a dalsi oblasti). Situace je vyhrocena ndzorem, ie jde o velk6 zisky soukromfch spolednosti. Probl6m socidlni vyhrocenosti situace je nutno iesit v kontextu ce16ho, tedy i socidlniho rozm6ru. Institut vyvlastn6ni vsak musf zistat zachov6n, aby stiit m6l piistup ke strategickim surovin6m. Zva:ovat d0lezitost konkr6tnich loiisek a nakolik suroviny zristdvaji v er a isou smdrovany pro teskou energetlku. Vnitrokoalidni jedndni musi ieiit tak6 tyto probl6my. Na ziiklad6 t6to zpracovan6 Analizy je piipravovdna "velkd novela horniho z6kona ", kterd mii stanoven termin do 3L.3.2Ot2. V t6 je potieba postihnout a ieiit viechny probl6my uveden6 v analize. Ndsleduje diskuze. Hartman (MMRI - dotaz zda se bude uvedeni materi6l piedkl5dat opdtovne do porady ekonomickrl'ch ministr0 a pak do vliidy? Martin Kuba (piedseda Rady vliidy) - projedniivdni materi6lu bylo pieruieno, materidl se bude vracet na poradu ekonomicklich ministri a ta rozhodne, jakf bude dalii postup. Do konce roku 2011 m6la b'it piedloiena mals novela, ve kter6 m6lo b'l't vypuit6no vyvlastioviini, k tomu viak nedoilo. Nyni je stanoven termin pro piedloieni velk6 novely do L2. MPO poiiidalo o prodlouzeni tohoto terminu a vlsledek pro dalli postup bude ai po rozhod nutf ekonom ickri ch ministri.

5 n'm t1;\!l,f$tlv0 Pe[l"lYSti] 4 ()0{:f:OCll LukiS Hampl (MD) - upozornil na problematiku dildich rozdihl u vyvlastiovacich procest u liniov'ich staveb a staveb dle horniho zdkona. U liniovfch staveb je nabyvatel prdv stdt nebo stdtnf organizace. Dle materie horniho zdkona mriie rikon na vyvlastn6nf poddvat soukromd entita a toto se ddje v rdmci dob'y'vacich pr6v. Je zde ziejmd rozdil, kteni by m6l b'lt vyieien tak, aby viichni byli reilln6 chrdneni. Je to snaha o piedchdzeni moin6ho vydiriini stiitu i jinrich subjektri, a to jak ze strany majitel0 pozemkri, tak naproti tomu i ze strany soukromr/ch spolednosti. Nabizitoto jako inspiracr pro moin6 ieieni. Martin Kuba (piedseda Rady vlidy) - soukrom,/ subjekt musi mit iadu povoleni a licenci od stdtnich instituci a toto tak6 souvisf v kontextu se socidlni problematikou. Musi probehnout jedn:ini mezi t6iaii a zdstupci napi. tepl6ren, abychom dokdzali konstatovat, kam uhli pijde (aby st;it m6l kdispozici tyto informace). Pii smdroviini napi. do tepl6renstvi, musi stdt v6d6t, zda tento krok pomfrie udriet tepliirenstvi, resp. centrdlni syst6my zdsoboviini teplem (CZT), proto:e jejich rozpao by znamenal neblah6 a i ekologicky nepiijatelnd disledky. MPO bude iniciovat diskusi o t6to problematice. Pokud potiebujeme dalsi uhli, tak toto uhli md zistat ver, spolednosti nemohou diktovat stiitu. Stdt sdm musi rozhodovat o svlich surovindch a k tomu pouiit vhodn6 ndstroje. [uk5i Hampl (MD] - v anal'i'ze by mdl stiit hr:it v6tif roli tak, aby stijt mohl uplatnit v6tii pr6va ve vztahu k surovindm a byl garantem standardnfho procesu. Je potieba rozsifit spektrum tvah i timto smdrem. lvo HlaviE (MZP) - pod6koval za tuto debatu, kterd diive nebyla moind. Jsou dvd mo:nosti, jak se k otiizce uhli versus CZT postavit. Knastin6n6 rlprave z6kona je viak v6t5ina priivnikfr skeptickd. Zileme v prostoru primdrniho a sekund6rniho priiva a konsekvence by se musely fesit ve vztahu k legislativ6 konkurenceschopnosti vnitinfho trhu. Debata k ihraddm za vydobyt'i nerost (tzv. diferencovand renta)je legitimnia povaiuje tuto cestu za perspektivni. Pavel Barto5 (HK) - poddkoval za anal'y'2u, ke kter6 lze jii diskutovat. Uvftal by, aby na viechny vyvlastriovaci procesy byl pokud moino stejni ndzor. Klidov6 nejsou zisky firem, ale bohatstvi stdtu, kter6 je strategickd a kter6 se musi vyuzit ve prospdch tohoto ndroda, tohoto stdtu a jeho ekonomiky. To je podstatn6 a na tom se musistavdt. Firmy netdii uhli pro svo.ji potiebu, ale proto, ie je o n6j na trhu ziijem, a to je to kliiov6. Tak bychom k tomu m6li pfistupovat. Jakub Vit (SPCR) - poddkoviini za n6vrh schizky mezi tepliirniky a t6iaii. V piim6 komunikaci se mnoh6 mriie vyfeiit. SPCR bude trvat na piedloieni anatlizy ve sv6 findlni podob6 na Tripartitu, jak slibil pan premi6r. SP er na tom bude trvat. Martin Kuba (piedseda Rady vlsdy) - nevidi probl6m v tom, aby anah/'za ve finiilni podob6 byla piedloiena Tripartit6, nebot cilem je dohoda o raciondlnim ieseni.

6 ;ffi\ i,4 i \ i5'h i?,;l v(l isiil l! )l,a-,.1{jd1.l 'ill-.l,1 Pavel Kavina (MPO) - upozornil na skutednost, ie loiiska nerostnvch surovin jsou nepiem istitelnd, coi je jejich specifikum. V piipad6 dopravnich staveb vidy existuje moinost variantnich ie5eni. Zbyiek Sochor (MPOI - podal dopln6ni, jak,im zp0sobem by vyvlastn6ni m6lo probihat. Ziikon v preambuli iik5, ie nerost je vlastnictvim stdtu. z6kon musi obsahovat presn6 instituty, aby stdt mohl sv6 vlastnick6 prdvo vykondvat. Analriza popisuje jak iesit rlhrady z vydobytich nerosti, aby se nepienesly na konedn6ho spotiebitele (hovoiilo se napi. o vratkdch, je snaha o pojmenovdni tohoto modelu v legislativd). Zdsah z hlediska uiiti nerostu v procesu povolovdni dinnosti. Je potieba vyvlastriovat pozemky, pokud to stdt bude potiebovat i pozemky ve vlastnictvi t6:aie. Stiit vsak musr mit prdvo sv6 vlastnick6 prdvo pojmenovat. Zden6k osner (KzSeR) - prob16m se iesf velmi dlouho. Konfederace nechce iiidn6 zvvhodrioviini tdiairi. Podporuje stanovisko pana ministra, aby se stdt nezbavil moznosti piistupu ke svemu nerosn6mu bohatstvi. Analfza je nastavena tak, ie toto bude vyhovovat jak st6tu, tak t6iairim. Jsou tomuto velice rddi. Pavla Jedliikov6 (SMO) - dotaz na souvisejici dokument, kdy na pracovni skupinu pro energetick6 zdroje m6l zdstupce MZP don6st prdvni Analfzu moinosti vyuiiti uhli pro tepl6renstvi. Kdy bude tato a nalrl'za k dispozici? Hlav6i (MZP) - potvrdil, ie poiadovan6 Anal'fza bude piislusn6 pracovni skupin6 doddna co nejdiive. N6vrh na usneseni k bodu 4: Rada vliidy: 4.1 bere na v6domi piedloienou Analrizu horniho z6kona; 4.2 bere na vedomi informaci o projedn6ni materi6lu na Poradd ekonomickfch ministr&, Hlasov6ni k bodu 4: Pro: 24 Proti:0 Zdriel se:0 Usneseni k bodu 4 bvlo schv6leno Bod 5 Informace o St5tni energetick6 koncepci a Surovinov6 politice tr Martin Kuba (piedseda Rady vlidy) - Materi6l m6l b'it piedloien do vliidy do konce roku Po konzultacich siadou dlenfr Rady vliidy bylo rozhodnuto o odloieni do Vp0vodnim materi6lu byly upiednostneny dv6 varianty A2 a G5. Ve zjednoduieni ob6 upiednostriovaly "jiidro", chybdla vsak vazba na ekonomiku a 0zemni pliinoviini. V Politice izemniho rozvoje nebyly definovdny lokality, kde by byly zdroje pro jadernou energetiku umist6ny. Zpochybn6ny jsou ndvrhy daleich L4 zdroji. Materi:il potital s vrihledy ekonomick6ho r stu 2-3o/o v dlouhodob6m vry'hledu, coi se ukazuje jako nere6ln6. 0deln6j5i je vytvoiit pliin pro budoucich 20 let s hlavnimi ikoly pro Dukovany a

7 f,4\i11m,r'(] Pi{titysti.l A o0ll()fl] Temelin. Probl6my jsou i s tim, ie v roce 2025 se poiitii ji: s uhlim za limity. Toto vse je tieba do sek promitnout. snaha o sestaveni tvmu lidi (odbornik0), kteii by sek oponovali, aby materidl nebyl pouze vrl'hledem na 50 let, ale aby dokdzal postihnout soudasn6 probl6my s jasnim strategickvm pohledem, vymezil konkr6tni fkoly a popsal dopady, co to znamend pro ieskou ekonomiku tak, iak bylo pozadoviino ina Tripartit6. Zdrovei musi brit izohledndny dopady energetick6ho mixu na deskou ekonomiku. Ostra:itost vriai opatienim ze strany EU. V Evrop6 trend podporovat bezuhlikovou energii. Dnes podpora obnovitelnry'ch zdroji energie tladi viechny soukrom6 i stiitni firmy do byznysu, kte4i nenistabilni. Na mal,l'ch plochdch rychle vznikaji nov6 zdroje energie - soldrni elektriirny, v6trn6 elektriirny atd. - neschopnost pobrat tyto zdroje do energetick6 pienosov6 sit6, dochiizi k pietiieni. Evropa stim mii probl6m. Surovinov6 politika er a SEK musi bit propojeny. Surovinovd politika musi uriit jasn'l' sm6r pro budouci obdobi, jak se zdroji naklddat. Je potieba podporovat investice do vyzkumu. ObE politiky budou spoledne piedloieny vlijdd do konce 1. pol Harmonogram postupnich kroki bude piedloien dlenim Rady vliidy a bude podroben diskusi. Jakub Vit (SPtR) - pod6koval za rozhodnuti o odlo:eni piedloieni materiiilu do vliidy, nebot prdvd vazba na ekonomick6 parametry a efektivitu byla od podiitku poiadavkem SP ar. Sountas s nastindnim procesnim postupem, kteni by m6ly dodriovat i ostatni rezorty. N6kter6 dokumenty napi. StStni politika iivotniho prostiedi jde v piedstihu a m0ie tak podv6zat samotnou SEK. Ve vztahu k pliinu legislativnich praci vlddy na rok 2012 budou poiadovat, aby nejdiive vznikla materie a teprve pak regulace. tvo Hlavit (MZP) - SPZP se bude muset sladit s aktualizaci SEK. Bude posunut termin, aoy reflektovala SEK, nebot je relevantndjiim materidlem a k tomuto je nutno piihlfiet. Akcent na kratii dasovi horizont v SEK je velmi vitiin. PrincipidlnE je velmi nutn6 prov6st revizi ve vztahu k jddru, pliinujise diskuze s Rakouskem a N6meckem nejen v rdmci ElA, ale v0bec v rdmci jadern6ho portfolia v energetice v EU. Je nutno mit novi postoj, kter\i' bude v EU obhajitelnt (18 novrich blokri mezi to viak nepatii). Do 5EK se budou muset zakomponovat nov6 trendy ze strany EU (energetickd riiinnost) a pliiny Diinsk6ho pfedsednictvia Komise (dalii redukdni zdvazky ve vdci sklenikovfch plynri, kte16 se stiivaji realitou). Souhlasi s revizi materiiilu a MZP je piipraveno se na tomto podilet. Pavla JedliEkovii (smo) - dotaz ke SPZP, kdy na 1. zased6ni Rady vliidy byly uvedeny strategick6 materidly za jednotliv6 rezorty, kter6 budou piedloieny Radd vliidy k projedniini. Za MZP byla mezi dokumenty uvedena i SPZP, kterii vsak nebyla Rad6 vlildy piedloiena a jii je v piipominkovdm iizeni. Bude tedy materiiil Radd vliidy a pracovnim skupindm piedloien? lvo Hlavdt (MZP) - omluva za tuto vzniklou situaci, slad6ni terminu piedkldddni strategicklich dokumentrl bude projedndno s panem ministrem a bude v krdtk6m iase reagovdno.

8 Mi.i;51*l:iv{: III,MYSIU A {ibi:i I(-INLJ lgor Hartmann (MMR) - na rozdil od diskutovanich politik je pro politiku rizemniho rozvole stanoven termin na rok sladdni tedy bude automatick6. vitii zminku o vistavb6 novfch jadernich elektr6ren, ale stejn6 aktudlnije i budoviini ri loii5{ jade rn'i ch odpadi. Martin Kuba (piedseda Rady vl6dy) - bylo diskutov6no i se z6stupci smo, aby bylo navdzdno na Zdsady rizemnich rozvojt kraj&, aby se toto promitlo ido krajskrich energetickich koncepci. upozoriuje na to, ie das je krdtki a prdce na materidlu budou intenzivni. Harmonogram bude vtas stanoven. s panem Maiinem bude tuto vec komunikovat a koordinovat. Je snaha o optimdlni konsensus, aby materidl m6l pro dr logiku. Moieme se liiit v ndzorech, ale je tieba hledet na spoledn,i cil. Pavel Bartos (HK CRI - souhlasi s dosud uvedenfm, md viak jednu ndmitku, a to :e poiadavkv Bruselu,,nebrat jako kordn". Pokud Evropa piistoupi k ekonomick6 odpovddnosti, pak je zde zdsadni otdzka, zda na sm6l6 bruselsk6 cile budeme mit finance a zda v rdmci globiilni ekonomiky budeme takto schopni konkurovat. Ve sv6t6 se t6:i 7 mld. tun uhli, z toho aina spotfebuje 3,5 mld. tun/rok a kaidoroin6 navy5uje t6ibu o 200 mil. tun. Do r maji nar0st emise CO, o 35%. V EvropE je produkov5no t2,5%;o COz celkov'y'ch sv6tovri ch emisi. Neni rozhodujici, ie v Evrop6 emise klesaji, ale ie ve svdt6 se emise zvyiuji. Evropa neuvaiuje, ie se zboiim doviiienfm do Evropy dovdiime i emise a tim, ;e virobu vytdsnfme do einy (Asie), vlastnd vyvd:ime CO2, a to je pokrytectvi. Kanada tim, ie odstoupila od Kj6tsk6ho protokolu, neustoupila od problematiky klimatickich zm6n, ale dala najevo, ie je tieba pracovat jinak. Martin Kuba (piedseda Rady vlidy) - vidy je tfeba vychiizet z logiky vivoje spoleinosti. Evropa si iila svirj sen, kteni nebyl realitou, a my se budeme snaiit vychdzet z reality a hledat konsensus mezi udriitelnim v'/vojem a vyuiitim energie. Je potieba feiit tyto ziile;itosti redln6. Nese to s sebou urditou diplomacii. NM Hlaviii je reprezentant racioniilnisit6 pracovnik0 na MZP a toho sivii:i. lvo Hlavii (MZP) - informace o tom, :e pan ministr Chalupa souhlasi s piedloienfm SPZP na piistim jedniini Rady vliidy a pozdrii se piedloieni SPZP vliid6 nei bude koncensus nad SEK. Diinov6 chystaji piedloiit v EU dva zdsadni dokumenty, kter6 se vfznamn6 dotknou zejm6na energetiky. Prvni je opdtovnd piedloieni tervnov6ho ndvrhu milniki do r (sniiovdni emisi CO2 o 80 %). V tuto chvili existuje o tdchto cilech politickii dohoda a ani Poliici toto nebudou blokovat. Druhd vdc je materidl Komise, kteni jeitd nebyl vydiin a kteny' hovoii o zvy5oviini zdvazki na 30 %. Upozornil, ie posledni ndvrh je mimoiiidn6 inteligentni a pro n6s vri hodnri, nebot redukdni cil se zvrlsi na %, tzn.25% dom6ci zdvazek a 5% lze iesit mezindrodnim obchodovdnim sklenikovrlch plyn[r, dimi si Komise pojisti souhlas vsech dlenskich stdti s pokraiov6nim "Kj6ta". Zatim se jedn;i o draft, neni to oficidlni ndvrh a bude se diile vyvi'et. Tento ndvrh EK md siln6 ekonomick6 racio. Bude piedloien k diskusi na Radu vliidv.

9 r,1r\ Sitnslvcr :'llli,'i:i.,-r,1 (.)Bil tl.:t\l- Dana Dr6bovi (stijb) - technickd pozniimka k panu BartoSovi, souhlasi s tim co bylo iedeno. oviem je probl6m s evropskt/mi strukturami a institucemi. Evropskd politickd reprezentace iv rdmci evropskrl'ch rad ie5i daleko dile;itdjii ziileiitosti nei zvlddat Evropskou komisi. Nikdo se neodvdii ieiit tyto diskutovan6 probl6my (i kdyi jsou velmi d0leiit6), kdyi na jedniinich v Bruselu se nyni iesi budoucnost Evropy. Martin Kuba (piedseda Rady vl6dy) - v EU problematickii situace, dohody vznikl6 na irovni EK Dez politickich diskusi maji ndkdy fatiilni dopady. Musime zohlednit iesk'i ziijem, ziijem desk6 energetiky a ekonomiky a ne bit jen piekladadi dokumentti z Evropy. Vnimd, ie toto zaznslo od viech piitomn'y'ch. Jakub Vlt (SPCR) - evropsk!' energeticko klimaticki balidek nediivii v tuto chvili smysl a m5l by bry't v!'raznrl'm zp&sobem revidovdn. Jsou zde parametry, kter6 ho delimituji. Souhlasi s piedsedkyni Drdbovou, jednii se o poselstvi ke koordinaci vnitrostdtni. Niivrhy Diinska jsou snadno provediteln6. M6li bychom si ud6lat i niis vlastni domiici rikol. Nizozemskr/ ndvrh podporujici EK - nebudou iiidn6 ploin6 kompenzace ani pro zemd, kter6 si vymohly vrijimku, pokud bude cena povolenky pod 15 eur. Za er toto ie5i ziistupce MF. Do budoucna je tu prostor pro zlepieni informovanosti a koordinace mezi resofty v er, je k tomu ustavena rezortni koordinaini skupina. Martin Kuba (piedseda Rady vliidy) - MPO stanovi postup jedndni mezi rezorty. Ndvrh na usneseni k bodu 5: Rada vlsdy bere na vedomi informaci o postupu aktualizace Stetni energetick6 koncepce a Surovinov6 politiky tr, Hlasovdni k bodu 5: Pro: 24 Proti: 0 Zdriel se:0 Usneseni k bodu 5 bvlo schvsleno Bod 6 Diskuse o nivrzich ileni Rady vl6dy pro Pl5n iinnosti Rady vlsdy na rok 2012 Lukiii Maiin (poradce ministra) - piedloien'/ materidlse sna:i popsat a zdiraznit rlkoly, kter6 plynou ze schvdlen6ho Statutu Rady vlildy. Byl vyuiit Pliln legislativnich praci vlsdy na rok 2012, ze kter6ho byly vybriiny pr;ivni piedpisy vztahujici se k oblasti energetick6 a surovinov6 politiky. ziirovei bylo obdobn6 piistoupeno i k Pldnu nelegislativnich rikol0 vlddy, kde byly vyjmuty strategick6 dokumenty majici piimou i nepiimou souvislost se sek a Surovinovou politikou. Dopad SEK a jeji realizace do daliich politik je ndkdy obtiin6 piesnd identifikovat. Viznamnd je Politika fzemniho rozvoje, do kterd se promitaji t6m6i vgechny strategick6 dokumenty, ale tak6 Dopravni politika a napf. i zddnlivd nesouvisejici pliiny v oblasti lesnictvi (a to vzhledem k nedostatku plodin pro spalov6ni biomasy).

10 -/ "' tz I M:\15:HtSfVO!111,'nY:L,.,r,\ 0SarirJDL Piedloien'i materiiil je tieba briit jako niim6t. Jsou v n6m dsle uvedena i ndkterii tdmata, kterd navrhly pracovni skupiny. Poiiidal o zasliini n6met0 a n;ivrhi za jednotliv6 resorty. Martin Kuba (piedseda Rady vliidy) - materidl je dobie koncepind postaven. M6li bychom mit piistup k informacim a diskutovat viechny koncepini materidly. Jakub Vit (SPeR) - technickd piipominka, doplnit SPZP a Surovinovou strategii er. [uk55 Maiin (poradce ministra) - vychdzelo se ze schvdlen6ho Plilnu ne legislativn ic h tikoli vlildy na rok 2012, kde tyto dva dokumenty uvedeny nebyly, nebod m6ly b'y't piedloieny do konce roku Urdit6 se poditd s jejich piedloienim na Radu vlddy a budou do ndvrhu pl6nu dinnosti Rady vlddy na rok 2012 dopln6ny. NSvrh na usneseni k bodu 5: Rada vlsdy: 6.1. bere na v6domi informaci o piipravi PlSnu iinnosti Rady vlidy; 6.2, stanovi termin do 6.2,20L2 pro zasl5ni nivrhi do Pl6nu iinnosti Rady vl6dy elektronickou poitou tajemnikovi Rady vliidy, Hlasovd ni k bodu 6: Pro: 24 Proti: 0 Zdriel se: 0 Usneseni k bodu 6 bvlo schvsleno Bod 7 Informace o dokumentech Evropsk6 komise,,energy Roadmap 2050" lukii5 Maiin (poradce ministra) - v pozv5nce byl pro piehlednost uveden seznam jednotliv'lch piiloienrich dokumentfr, kterich je mnoho a v6t5ina z nich je v anglick6m jazyce. Ziiroveri byl uveden odkaz na webovd strdnky, kde jsou tyto dokumenty postupnd zveiejriovdny i v desk6m jazyce. Jednd se o velmi z6sadnf dokument, kteni bude mit viznamn6 dopady a je tieba v6st o t6chto dopadech d iskuzi. Pavla Jedliikovi (SMO) - ndvrh ze strany pracovnf skupiny pro energetick6 zdroje, aby Rada vliidy doporudila vldd6 zadat vypracovdni dopadov6 studie Energy Roadmap 2050 na eeskou republiku, nebot bude mit z6sadni dopad na deskri prrimysl i na domdcnosti. Dotaz, zda Energy Roadmap bude projedndn na pracovnich skupin6ch, zda bude moznost se ktomuto vyjddiit (jednd se o zdsadni piipominku za SMO). Frantiiek Pazdera (mistopiedseda Rady vkidy) - jednii se o materidl EK, kteri je otevien k diskuzi. Bude jeit6 oficidlni moinost jednat, nebot se bude piipravovat pozice spoleind s ostatnimi zemdmi EU. Navrhuje piipravit vy.jiidieni za MPO a piedloiit na piistim jedniini Radd vliidy. Bude poskytnuta 10

11 -/ \ xll,\. \ tri\, s,1f*:1!a.lllmlil;.1 l {)b{:lro}t.i informace, aby se dlenov6 Rady vliidy mohli s obsiihlrim materi6lem sezndmit a piipominkovat i navrienou pozici MPo. z Eneryy Roadmap 2050 se odviji politick6 cile pro rok 2020,2030 nebo 2035 a ty budou mit ekonomick6 dopady. Budeme bojovat o to, aby tyto cile byli pro nds pfijateln6. LukiiS MaSin (poradce ministra) - pr6v6 z drivodu dostatku dasu na oficiiilni jedndnf o t6to v6ci na urovni st6tni sprdvy (administrativy), pak nemriie ani zaznit, zda je tento dokument pro obtany v er pfijatelni, nebo zda je nad jejich sily. Pokud neddme lidem, :ivnostnfkim a daliim srozumitelnou formou informaci o dopadech opatienich navrhovan'i'ch EK, nemohou se ani vyjiidiit, ie tuto sm6rnici a dalii regulaci necht6ji. lvo Hlavit (MZP) - bylo by vhodn6 pfedat 3 ai 4 v,l'znamn6 strategickd dokumenty NERVU nebo ndrodohospoddi0m, kteii by vyhodnotili dopady. Je potieba ziskat tvrdd data a situaci zhodnotit. Pavla Jedliikovi (SMO) - nepiedpokliidii, ie dopady bude ieiit EU. Ale abychom ochri{nili nale obiany a n55 primysl, mdli bychom tuto dopadovou studiiv dr zadat. Martin Kuba (piedseda Rady vl:idy) - uriitd je nutn6 ndvrh diskutovat na pracovnich skupinilch. Posoudit dopady je dfileiit6. Zv'iit, zda uloiit napi., ie MPO navrhne proces posouzeni dopadrj, nebo ie MPO bude zajist6niposouzeni dopad0 iniciovat. V kaid6m piipad6 bude MPO tento probl6m ieiit internd nebo extern6, i bez uloienitohoto rlkolu. Jakub Vit (spar) - Ditnsko bude dominovat debatd o technickich ziileiitostech, vzhledem k tomu, ie Kypr se tdmto otdzkdm nebude v6novat. Budou se uzavirat 4 klidov6 smdrnice, kter6 jsou navzdjem provdzan6. Navrhuje nadn6st tento probl6m na rirovni vlddy, nebot bude potieba zvolit chytni koncepdnf postup napfid resorty, opro5t6ni od stranickich dohad. Pavel Bartos (HK) - jak se divat na iasovini SEK v souvislosti s timto dokumentem, kteri iesi vri hledy do roku Bude t6ik6 vyhodnotit, jakri bude mit takovi materi6t dopad na deskou republiku pokud se bude realizovat v jintch zemich, pokud to vezme n6kdo skutednd vdzn6, jako napi. nyni, kdy se v SRN uzavirajijadern6 elektriirny a u n6s stoup6 cena energie. Jakub Vit (SPCR) - Poliici maji stejnli probl6m jako my. Reii probl6m pienosov6 soustavy a do roku jej budou mit vyfeien. Na niis je, zda prijdeme politickou dohodou s N6mci nebo jinak. O tom musf rozhodnout politickd reprezentace stdtu. Erik Geuss (esu) - vrdtil se k ndvrhu, tzn. o co se poiiidii MPO, jak uchopit pfistup k materidlu. EU vidy tvoii dopadovou studii, ale nad kvalitou lze pochybovat (uvedl piiklad REACH). V reakci vlddy poiadovat dopadov studie na evropskd (rovni i na Irovni niirodnf (systdmovii pfipominka). Neni to prdce jen pro ekonomy, ani jenom pro energetiky. Jednd se o interdisciplindrni zdleiitost a o mezirezortni spoleinou pr6ci. Je to nesmirn6 drileiit6 a nelze to podceiovat. 1.1

12 M NtSTUnSTV() PIiOMYSI.U A OBCI]ODU Martin Kuba (piedseda Rady vl5dy) - Souhlasi, ie to neni prdce jen pro NERV, ale je potieba lirii ndrodohospoddiskri pohled. Bude se muset setkat s panem premi6rem a tuto problematiku projednat. Nivrh na usneseni k bodu 7: Rada vl6dy: 7.1. bere na vedomi informaci o dokumentech Evropsk6 komise "Energy Roadmap ZO5O"; 7,2. i6d' MPO navrhnout proces zpracovini dopadovd studie "Energy Roadmap 2050"na ieskou republiku. H lasovdni k bodu 7: Pro: 24 Proti:0 Zdr:el se:0 Usneseni k bodu 7 bvlo schvileno Pan ministr pod6koval piitomntm dlenim za rldast a odbornou diskuzi k jednotlivim bodim programu a ukondil 5. zaseddni Rady vlddy. Dalli 6. jednaini Rady vlddy se uskutednf dne od 15:00 hod v budovd MPO. Zpracoval: Mgr. Petr Pelech - tajemnik Rady t e oapis:,...,...y'./,r//.//^. V{rk^ / Schviilil: MUDr. Martin a obchodu a piedseda Rady Podpis:,... V Praze dne L3.2. ZOt2 12