INFOKON - inspirace, inovace, imaginace

Transkript

1 INFOKON - inspirace, inovace, imaginace Sborník příspěvků z konference listopadu 2009 [třetí ročník konference] Filozofická fakulta Masarykova univerzita Brno

2 Editor sborníku: Petr Škyřík, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví Programový a organizační výbor konference: PhDr. Petr Škyřík PhDr. Michal Lorenz Mgr. Ladislava Suchá Mgr. Pavla Kovářová Bc. Dagmar Chytková Bc. Pavla Macháčková Bc. Monika Malečková Bc. Vojtěch Pilař Bc. Lukáš Plch Bc. Šimon Vích Bc. Adam Vtípil Bc. Eva Güntherová Lucie Machová Marie Zagorová Web konference Vojtěch Pilař Sazba, návrh obálky Bc. Dagmar Chytková Katalogizace v knize Národní knihovna ČR Infokon 2009 (Brno, Česko) Infokon 2009 : inspirace, inovace, imaginace : 3. ročník konference : Brno, Česká republika, listopadu 2009 : sborník příspěvků / P. Škyřík (editor) 1. vyd. Brno : Tribun EU, s. ISBN * 37.0: * 02 * 378 * ( ) - informační věda - inovace ve vzdělávání - knihovnictví - vysoké školy Česko - sborníky konferencí Informační věda [12] Za jazykovou a formální správnost příspěvků odpovídají autoři. Vytištěno v České republice. ISBN

3 OBSAH Předmluva (Petr Škyřík)... 4 Antypa neboli chybami se člověk učí (Irma Friedlová)... 5 E-learningový kurz knihovnické angličtiny (Eva Žaludová, Magdaléna Filipová) Portál podpůrných služeb MUNIPORT (Miroslav Blažek, Lenka Šatavová) ProInflow (Tibor Uhrín, Jaroslava Králová, Simona Chudobová) TTT IVIG (Jan Matula, Eva Trochtová, Anna Janíková) Benchmarking programu informační studia a knihovnictví best isk (Marek Janík, Lucie Koníčková, Kamil Matula, Lucie Mlýnková) Studentský Portál beta (Pavel Neorál, Marcela Trýsková, Jan Matula, Ondřej Honka) Modul Hot spot projektu Portál (Ondřej Vlček, Ivana Přibylová) Kremace nebo recyklace aneb Co s přebytkem informace? (Marek Timko) Projekt VIAKISK (Eva Holubcová, Markéta Ilková, Denisa Jílková, Libor Juhaňák, Kateřina Kantorová, Veronika Rychtová) SAR System CZ (Jiří Zeman, Martina Huječková) Kurz práce s informacemi (Dagmar Chytková) Audioknihy.net (Alžběta Škytová, Lukáš Plch) Partneři Konference

4 PŘEDMLUVA Jinýma očima - novým úhlem pohledu. Novými směry - jinými cestami. Spolu bludištěm infofantazie. INFOKON je celostátní konference, zaměřená na oblast informační vědy a knihovnictví, která se kaţdoročně koná pod záštitou Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jsou zde prezentovány především studentské projekty, ale své místo si najdou i příspěvky akademiků a odborníků z praxe. INFOKON je široce zaměřen na INOVACE. Inovace jsou prací na budoucnosti organizací, součástí jejich strategického řízení, klíčovým procesem. INFOKON se snaţí nacházet odpovědi na otázky, kterými se musíme zabývat namísto operativy, do nichţ se necháváme denně vtahovat: o Existuje nějaká vize rozvoje oboru informační studia a knihovnictví? o Jaká je naše vize a strategie na její dosaţení? Co musíme udělat proto, aby naše vize a strategie nezůstaly pouze na papíře? o Kde se nacházejí nové příleţitosti a jak se jich zmocnit? o Do jakých oblastí oboru musíme nasměrovat strategické inovace a investice? o Kde získat, jak rozvíjet a drţet nejlepší talenty a klíčové lidi v organizacích? o Kdo je naším uţivatelem a zákazníkem a jakou novou nebo odlišnou hodnotu mu můţeme nabídnout? o V čem můţeme být nejlepší na světě? Všechny ideály nepotřebují jen křídla, ale i místo, odkud by mohly vzlétnout. (Ernest Hemingway) Petr Škyřík V Brně 21.listopadu

5 ANTYPA NEBOLI CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ ANTYPA NEBOLI CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ Irma Friedlová Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno irma.f@seznam.cz Abstrakt Antypa.cz je typografický portál zaměřený na aktuální problematiku nedodrţování pravidel české hladké sazby. Mottem našeho projektu můţe být známé chybami se člověk učí. Na rozdíl od existujících portálů zabývajících se typografií chceme upozorňovat na správnou sazbu především pomocí chyb. Teorii ilustrujeme praktickými ukázkami nesprávností, včetně vysvětlivek a řešení. Antypa nebude suchou příručkou, bude výjimečná coby databáze chyb a ukázek, kterak NE. Ve svém příspěvku poskytnu pozornému čtenáři zajímajícímu se o danou problematiku odpovědi na tyto otázky: Kdo? Co? Jak? Proč? Pro koho? Klíčová slova: česká hladká sazba, typografie, typografický portál, guerilla kampaň

6 ANTYPA NEBOLI CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ 1. Kdo? Projekt realizuje Antypa tým ve sloţení: 2. Co? Manaţer projektu: Renata Valentová Asistent manaţera projektu: Petra Pešková Inţenýr projektu: Zdeněk Zeman Člen projektového týmu: Irma Friedlová Člen projektového týmu: Věra Bertha Večeřová Člen projektového týmu: Ivo Pěta Projekt Antypa si klade za cíl upozornit veřejnost na typografické chyby a prohřešky proti pravidlům české hladké sazby, které se objevují ve všech médiích v takové míře, ţe jiţ často ani jako chyby nejsou vnímány. Proto vznikne portál na doméně kde návštěvník nalezne databázi oblíbených chyb a omylů, typografické příručky a pravidla, zejména s přihlédnutím ke specifikům českého jazyka a práce s českými texty. Portál bude dále obsahovat e-learningové kurzy práce s textem a práce s textovými editory a také informativní blok o typografii na úrovni estetické

7 ANTYPA NEBOLI CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ Obrázek 1: Logo projektu Antypa 3. Jak? Součástí vzniklého portálu bude příprava teoretických dokumentů k problematice typografie, české sazby, gramatiky a správného vytváření jakéhokoliv druhu dokumentů a textů. Uţivatel tak nalezne nejen teoreticky zpracovanou problematiku, ale bude moci získanou znalost porovnat s praktickými ukázkami, které budou vedle teorie významnou náplní portálu. Antypa.cz bude chtít zaujmout uţivatele a motivovat ho k přispívání a diskuzi o problematice typografie. Další ambicí je navázat spolupráci s odbornými portály, které v této oblasti jiţ působí, a být jim rovnocenným partnerem. Chceme ukázat typografii tak, aby byla zajímavá nejen pro znalce tematiky, ale také pro laiky, moţná typografii trochu jinak. Práce na daném projektu bude probíhat ve dvou rovinách, teoretické a praktické. V rámci teoretické části budou pro uţivatele připraveny příručky o práci s odbornými texty, textovými editory a sylabus pravidel české sazby. Na část teoretickou bude navazovat e-learningový kurz, který bude obsahovat všechny výše uvedené oblasti. V rámci části praktické půjde o vytvoření databáze fotografií chyb a nesprávností, včetně jejich popisu a vysvětlení. V komentářích fotografické dokumentace uţivatel zjistí, proč byl daný objekt označen jako chybný a jaké je správné řešení. Po naplnění základní databáze kvalitním obsahem bude spuštěn web a naváţe guerilla kampaň. Kampaní se chceme dostat do povědomí nejen odborné, ale také laické veřejnosti, kterou upozorníme na notorické a zdomácnělé - 7 -

8 ANTYPA NEBOLI CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ chyby v praktické typografii. Guerillovou kampaní se pokusíme nekonformním způsobem upozornit na nedostatky a chyby, které nás kaţdodenně obklopují. Samolepkami, štítky a razítky opatříme chyby na plakátech, vývěskách, nástěnkách, výlohách apod. Počítáme s lidskou zvídavostí, zvědavostí a moţností zjistit na webu, co ţe na tom plakátu bylo špatně Součástí označení chyby bude odkaz na Antypa.cz, kam se lapený zvědavec při nejbliţší příleţitosti podívá. PR kampaň samozřejmě poskytne informaci o existenci webu i uţivateli, který jednoduše potřebuje správně napsat svůj text. Uţivatel/návštěvník webu bude mít moţnost diskutovat o prezentovaných jevech a sám také prostřednictvím moderovaného fóra přidávat své vlastní příspěvky fotografie chyb a komentáře. Moderace zajistí administrátorům kontrolu obsahu a moţnost přípravy komentáře k dané uţivatelské chybě. Do projektu se zájemce zapojí také v modulu e-learningového kurzu, kde načerpá a ověří své znalosti k dané problematice. 4. Proč? Lidé se potřebují prezentovat psaným projevem, který dnes vyţaduje vysokou úroveň jak po stránce pravopisu a pravidel hladké sazby, tak po stránce formální úpravy. Všichni, kdo vytvářejí texty, ať jiţ odborného, pracovního, studijního či osobního charakteru, potřebují znát pravidla a postupy, jak text správně vytvořit. Portál Antypa.cz nabídne poţadované informace a orientaci v problematice, soustředěné na jednom místě. Antypa chce upozornit na typografické chyby, které se vyskytují všude kolem nás a na které si zvykáme natolik, ţe se pro nás stávají standardem. Příklady těchto nedostatků vidíme nejen v propagačních materiálech, na reklamních billboardech a ve výlohách obchodů, ale setkáváme se s nimi také na akademické půdě dokonce i diplomové práce jsou plné typografických chyb a ošklivostí. Rádi bychom lidi přiměli tyto chyby začít vnímat a v ideálním případě se jich nedopouštěli. Věříme, ţe je to jedna z moţných cest k nápravě. Přínosem projektu by tak mohla být lépe informovaná veřejnost, potaţmo estetičtější, oku lahodící psaný projev

9 ANTYPA NEBOLI CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ 5. Pro koho? Projektem se chceme obrátit na všechny, kteří pracují s psaným slovem tedy studenty, ţáky a populaci v produktivním věku. Portály na českém internetu zabývající se problematikou typografie jsou zaměřeny převáţně na odbornou veřejnost a uţivatele, kteří tyto informace aktivně vyhledávají. Antypa.cz zacílí na běţnou veřejnost a uţivatele, kteří nejsou primárními zájemci o tuto problematiku. Svou pozornost budeme směřovat na studenty zejména na ty, kteří píší své závěrečné práce (ale i ročníkové a seminární práce) a budeme jim poskytovat informace, jak pracovat s rozsáhlým textem, jak jej vhodně strukturovat, čeho se vyvarovat a jak by měl takový dokument před odevzdáním vypadat. Obrátíme se také na populaci v produktivním věku na veřejnost, která pracuje s texty a píše texty. Zaměříme se na všímavé ty, kteří si všimnou naší kampaně a zapojí se upozorňováním na chyby. Ideální účastník našeho projektu se stane aktivním přispěvatelem a spoluautorem webu Antypa.cz. 6 Závěr/Diskuse Chceme lidem vysvětlit, co, kde a proč psát, a ukázat, ţe tato pravidla mají svůj smysl. Chceme, aby se lidé naučili pracovat s textovými editory, dokázali vybrat písmo a zamysleli se nad úpravou dokumentu, který tvoří. Chceme, aby diplomové práce vypadaly esteticky a kvalitní obsah nebyl zabalen nechutnou úpravou. Věříme, ţe výsledek našeho snaţení (webový portál najde své uţivatele a přispěje k šíření pravidel hladké české sazby. Literatura [1] KOČIČKA, Pavel a BLAŢEK, Filip. Praktická typografie.1. Vyd. Praha : Computer Press, s. ISBN [2] Typomil.com písmo a typografie [online]. Cit Dostupné z: < [3] Root.cz [online]. Cit Dostupné z: <

10 E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA E-LEARNINGOVÝ KURZ KNIHOVNICKÉ ANGLIČTINY Eva Ţaludová, Magdaléna Filipová Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno ezaludova@seznam.cz, @mail.muni.cz Abstrakt E-learningový kurz knihovnické angličtiny e-lka je rozvíjející se studentský projekt, zaštítěný Kabinetem informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Cílem projektu je vytvoření e-learningového kurzu angličtiny pro zaměstnance městských knihoven kolem obyvatel a univerzitních knihoven v Jihomoravském kraji. Kurz cílí na schopnost knihovníků pouţívat angličtinu v běţných situacích na pracovišti. Týká se to např. komunikace s uţivateli ze zahraničí nebo orientace v základní knihovnické terminologii a sluţbách. Klíčová slova: e-learning, angličtina, knihovny, knihovníci, vzdělání Obrázek 1: Logo projektu e-lka

11 E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA 1. Úvod 1.1 Představení projektu Projekt e-lka si klade za cíl vytvořit kvalitní e-learningový kurz angličtiny pro knihovníky. Angličtina je nejrozšířenější světový jazyk a schopnost jejího praktického pouţívání se v dnešní době stává nutností, zvláště pro zaměstnance v informačních sluţbách. Z praxe se nám potvrdilo, ţe mnoho knihovníků, kteří obdrţeli dotaz v angličtině, vůbec nebylo schopno reagovat. Proto představuje projekt e-lka skutečný přínos a jeho realizace je nanejvýš potřebná. Projekt je zacílen na městské a univerzitní knihovny v Jihomoravském kraji. U městských knihoven se zaměřujeme na města, která mají kolem obyvatel nebo také na menší města, která jsou turisticky atraktivní a můţe zde být větší výskyt anglicky komunikujících osob. Tým e-lka zatím vybral 15 měst, která odpovídají stanoveným kritériím. Jedná se o města Blansko, Boskovice, Ivančice, Kuřim, Tišnov, Mikulov, Břeclav, Hodonín, Kyjov, Stráţnice, Veselí nad Moravou, Slavkov u Brna, Vyškov, Moravský Krumlov a Znojmo. Knihovny ve zmíněných městech budou cíleně oslovovány. V případě zájmu se do kurzu mohou přihlásit i zaměstnanci knihoven jiných měst. Univerzitní knihovny budou v daném kraji osloveny všechny. Projekt e-lka je primárně určen referenčním knihovníkům, jejichţ znalost angličtiny se pohybuje na úrovni falešný začátečník. V současné době jednáme s moţným partnerem projektu Moravskou zemskou knihovnou. Přály bychom si, aby knihovna zaštítila náš projekt jiţ v průběhu jeho vzniku, poskytla nám zázemí, pomohla s propagací a převzala projekt po jeho dokončení. 1.2 Představení týmu Projekt e-lka realizují studentky navazujícího magisterského programu oboru Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Sedmičlenný tým jiţ pracuje podle vytvořeného harmonogramu tak, aby byt vytvořen hodnotný kurz, který nejdříve projde testovací a následně finální verzí. Členky týmu projektu e-lka:

12 E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA Bc. Pavla Lichnovská - je hlavním koordinátorem projektu. Dále zastává v realizačním týmu roli pedagoga, coţ znamená, ţe se podílí na výběru a tvorbě e-learningových materiálů, stanovení osnov kurzu a provádění úprav. Bc. Lenka Janská zastává také roli pedagoga. Zde uplatní své zkušenosti ze zaměstnání, kde působí jako učitelka angličtiny na základní škole. Bc. Eva Karberová zastává funkci technika. Jejím úkolem je vytváření e-kurzu, vkládání hotových materiálů a natáčení video materiálů. Bc. Eva Ţaludová - je dalším technikem projektu. Pro e-lku vyuţije svých zkušeností a znalosti prostředí městské knihovny, kde působí jako organizátor kulturních akcí v rámci komunitní role. Bc. Magdaléna Filipová je administrativním pracovníkem. Vypomáhá s klíčovými aktivitami ostatních členek a je zodpovědná za sběr a editaci materiálů pro kurz. Bc. Renáta Domoráková - v týmu zastává roli PR pracovníka. Jejím úkolem je prezentace a propagace projektu na veřejnosti a kontakt s odbornou veřejností. Zde zúročí své zkušenosti vedoucí městské knihovny s pověřenou funkcí. Bc. Barbora Sedláčková - je metodikem projektu. Podílí se na tvorbě materiálů a zabývá se formou a obsahovou vyrovnaností jednotlivých modulů. V této roli úplatní osobní zkušenosti z pracoviště, kde působí jako lektorka angličtiny na jazykové škole. 2. Současná situace Knihovny v celé České republice plní nezastupitelnou funkci ve vzdělávacím procesu poskytují rešeršní a informační sluţby. Nemělo by se zapomínat na to, ţe je nutné zaměstnance knihoven neustále vzdělávat, aby mohli práci na svých pozicích vykonávat skutečně plnohodnotně. Pokud byla výuka jazyků v knihovnách doposud nějak realizována, tak jen prostřednictvím soukromých lektorů, jazykových škol nebo obecně zaměřených on-line kurzů. Velkou výhodou kurzu e-lka je jeho zaměření na angličtinu pouţívanou přímo v knihovnické praxi. Přinese účastníkům skutečné obohacení o znalosti, které reálně vyuţijí ve své práci a pomůţe jim

13 E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA zvládnout situace, pro tento druh pracoviště typické. Elektronická podoba kurzu umoţní efektivní výuku i pro časově zaneprázdněné bez ohledu na místo jejich bydliště. e-lka nabídne rychlé, moderní a skutečně efektivní zdokonalení knihovníků v anglickém jazyce, které zvýší moţnosti jejich uplatnění. 3. E-learning Jedná se o velmi moderní a specifický způsob vzdělávání s vyuţitím informačních a komunikačních technologií. Je vyuţíván především lidmi, kteří nemohou být z jakéhokoli důvodu ve stejný čas na stejném místě. On-line kurz nevzniká pouhým převodem textu do elektronické podoby. Učivo je studentům předkládáno i prostřednictvím multimediálních komponent, jako např. audio, grafika nebo video. On-line kurz by měl být dynamický, interaktivní a měl by účastníky motivovat ke studiu. Těţiště výuky by se mělo přesunout z pasivní četby dlouhého studijního materiálu do aktivních činností, které se stanou hlavním zdrojem získávání vědomostí. Je také ţádoucí, aby on-line kurz umoţňoval interaktivní zpětnou vazbu, kooperativní a kolaborativní práci studentů a diskuse (Vejvodová, 2004). 4. Popis realizace projektu 4.1 Analýza prostředí Před samotnou realizací kurzu bylo nutné analyzovat prostředí a na základě výsledků upřesnit obsah kurzu. Tuto aktivitu se týmu jiţ podařilo splnit. Nejprve jsme v rámci monitoringu situace rozeslaly zhruba do 40 knihoven anglický . Jednalo se o fiktivního uţivatele, který se jednoduchou formou dotazoval na výpůjční dobu a moţnosti registrace do knihovny. Z dotázaných knihoven jich reagovalo jen 5, coţ potvrdilo hypotézu, ţe anglická komunikace (byť písemná) je pro knihovníky velkou překáţkou. Následně jsme vytvořily dotazník v elektronické podobě, abychom zjistily, jak celý projekt zacílit. Dotazník jsme rozeslaly do městských, krajských, vědeckých a univerzitních knihoven v celé ČR. Zjišťovaly jsem, jaký zájem knihovny o kurz projeví, jakou

14 E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA jazykovou úroveň budou nejčastěji poţadovat, kolik času by byli účastníci ochotni kurzu věnovat a o jaká témata by měli zájem. Výsledky šetření u vybraných otázek: Jaký je typ Vaší knihovny? Obrázek 2: Výsledky dotazníkového šetření Setkáváte se s dotazy v angličtině? Obrázek 3: Výsledky dotazníkového šetření

15 E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA Měla by Vaše instituce zájem o e-learningový kurz oborové angličtiny pro zaměstnance? Obrázek 4: Výsledky dotazníkového šetření Jaká je úroveň angličtiny zaměstnanců, kteří by o kurz mohli mít zájem? Obrázek 5: Výsledky dotazníkového šetření

16 E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA Kolik času byste byli ochotni věnovat týdně e-learningovému studiu angličtiny? Obrázek 6: Výsledky dotazníkového šetření Kurz jsme nakonec zacílily na městské knihovny kolem obyvatel a na univerzitní knihovny v Jihomoravském kraji. Zatím plánujeme 8 modulů (tedy 8 týdnů): 1. Vítejte v knihovně (úvodní modul) 2. Kniha 3. Knihovna 4. Čtenář 5. Sluţby knihovny 6. Vyhledávání informací 7. Konference 8. Rekapitulace kurzu, test (závěrečný modul) 4.2 Příprava a sběr materiálů Podstatou této dlouhodobé činnosti je organizovaný sběr informací pro tvorbu studijních materiálů. Mezi činnosti v rámci této aktivity patří rešerše literatury, studium literatury a vybraných e-learningových kurzů. Výstupem aktivity bude soubor podkladů pro tvorbu jednotlivých studijních materiálů

17 E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA 4.3 Publicita Významnou činností je publicita a propagace projektu. V rámci této aktivity budou vytvořeny prezentační materiály (logo, letáky, samolepky, propisky), které budou pouţity na konferencích (zatím INFOKON Brno, Knihovny současnosti 2010 Seč u Chrudimi). Dále také dojde k propagaci v časopisech (Čtenář, Duha, Ikaros, Inflow). Jiţ jsou zaloţeny i webové stránky projektu ( kam budou postupně vkládány informace a také odkaz na kurz. Cílová skupina bude oslovována elektronickou poštou. 4.4 Tvorba, testování a spuštění kurzu Kurz vytvoříme v prostředí moodle. Tato aktivita zahrnuje tvorbu textových a interaktivních studijních materiálů a také natáčení a úpravu videí. V březnu 2010 bychom měly kurz dokončit a spustit testovací verzi. Následně budou opraveny zjištěné chyby a upraveny nevyhovující části. Ke spuštění finální podoby kurzu by mělo dojít v dubnu aţ květnu Rozpočet projektu Jelikoţ je e-lka studentský projekt, počítáme s finanční podporou Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity. Z této částky plánujeme zajistit vzdělávání týmu, nákup sluţeb, nákup technického materiálu a kancelářských potřeb, dopravu a také propagaci projektu. Tým také zvaţuje moţnost podání grantu v rámci projektu VISK 2 na mimoškolní vzdělávání knihovníků. Důvod zatím nejistého postoje je skutečnost, ţe výsledky výběrového řízení budou zveřejněny aţ v březnu roku V tom případě, ţe by se komise rozhodla projektu e-lka poţadovanou částku poskytnout, by byly prohloubeny a zkvalitněny některé aktivity, především technická úroveň a propagace projektu. 6. Závěr E-learningový kurz e-lka nabídne knihovníkům výuku angličtiny zaměřenou přímo na knihovnickou praxi. Můţe výraznou mírou

18 E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA přispět ke zkvalitnění knihovnické práce a zvýšení prestiţe samotného oboru. Celý tým e-lka doufá, ţe jeho dlouhodobá a kvalitní práce bude oceněna a knihovníci v cíleném Jihomoravském kraji budou kurz plně vyuţívat. 7. Pouţitá literatura [1] VEJVODOVÁ, Jana. Metodická příručka pro autory on-line kurzů. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni,

19 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT Miroslav Blaţek, Lenka Šatavová Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno muniport@ .cz Abstrakt Příspěvek se zabývá popisem situace na poli podpůrných sluţeb v rámci českých a zahraničních univerzit, dále strukturou, ze které se systémy podpory studentů skládají a spektrem sluţeb, které zahrnují. V dnešní době je jiţ implementace informačních technologií do ţivota studentů a chodu univerzity natolik běţná a rozsáhlá, ţe on-line podpora je jednou z moţností, jak uspokojit stále se zvyšující nároky studentů. Součástí příspěvku je také nástin budoucí tvorby portálu podpůrných sluţeb Muniport, který vzniká jako studentský projekt v rámci předmětu Aplikační seminář. Klíčová slova Portál podpůrných sluţeb, studentská podpora, online podpora, podpůrné sluţby, terciální vzdělávání

20 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT Obrázek 1: Logo projektu 1. Stručné představení projektu Portál podpůrných sluţeb Muniport navazuje na soudobý trend ve vyšším vzdělávání, jenţ spočívá ve virtuální integraci sluţeb Masarykovy Univerzity. Muniport bude usilovat o shromáţdění odkazů na pokud moţno všechny podpůrné sluţby poskytované fakultami, pracovišti a dalšími orgány MU a tyto sluţby soustředí do jednoho uţivatelského rozhraní. Cílem je soupis a následná přehledná kategorizace sluţeb vedoucí ke snadné a rychlé orientaci uţivatele a ke kvalitnímu vyhledání poţadovaných sluţeb. Důraz bude kladen na dodrţení zásad pouţitelnosti a přístupnosti portálu, přičemţ bude přihlédnuto k poznatkům z oblasti informační architektury. Cílovou skupinou portálu jsou studenti MU, zejména ti z prvních ročníků. Dále pak zaměstnanci univerzity a zájemci o studium na univerzitě. 1.1 Realizátoři: 1. manaţerka projektu: Bc. Lenka Šatavová 2. analýza a sběr dat: Bc. Miroslav Blaţek 3. marketing a PR: Bc. Petr Hloušek 4. udrţitelnost: Bc. Eva Husáková 5. lasifikace a informační architektura webu: Bc. Jan Punčochář Pokud selţeme, a my selháváme, velice často můţete vystopovat selhání aţ zpět ke skutečnosti, ţe jsme se stali aţ příliš zaměřenými na svoje vnitřní zájmy. Příliš jsme přemýšleli o tom, co je dobré pro univerzitu a zapomínali jaké to je být studentem. Nakonec není to o nás. Je to o nich. Les Watson

21 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT 2. Vznik podpůrných sluţeb V poslední době lze, zvláště na západoevropských a amerických univerzitách, sledovat určitý posun v přístupu ke vzdělávání studentů. Počet studentů se velkou měrou v posledních několika letech zvyšuje a ze vzdělávání zaměřeného na úzkou elitu se stává vzdělávání dostupné takřka pro všechny potenciální zájemce. Přitom však existuje vůle a potřeba jednat s kaţdým studentem zvlášť, přistupovat ke kaţdému jako k individuální bytosti, která má specifické nároky. Dochází také k zvyšování poţadavků studentů, kteří očekávají při svém studiu od univerzity plnou podporu a flexibilitu. Studenti často neshledávají akademické prostředí jako uţivatelsky přívětivé. Podle Les Watsona je potřeba přístup zaloţený raději na sjednocování do jednoho celku, hledající součinnost a propojování jednotlivých aktivit, a který spojuje zdroje (a majitele zdrojů) v běţný zájem o transformaci zkušeností studenta. V oblasti podpory studentů popisuje Watson tři významné sloţky, které jsou základem přístupu zaloţeném na slučování sluţeb v jeden celek. - Personál pracující ve sluţbách - Technologie - Fyzické a virtuální prostředí, které vytváříme 1 Propojením těchto tří sloţek by mělo vzniknout multifunkční centrum, které slouţí k podpoře studentům a zaměstnancům dané univerzity, disponuje rozsáhlým souborem sluţeb od přístupu k ICT po pořádání přednášek a konferencí. 1 WATSON, Les. It's not about us: it's about them. In Transformative Learning Support Models in Higher Education : Educating the whole student. London : Facet Publishing, s

22 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT Obrázek 2: Výzkum z univerzity v New Delhi A) spokojenost při přijetí B) správné odpovědi na otázky studentů C) nabídka aktivit po přijetí D) sluţby pracovního nasazení (problémy) E) sluţby spojené se zkouškami F) nároky na podporu informačních technologií G) zlepšení v existujícím systému H) přístup personálu ke studentům I) dostupnost mediálního vybavení Očekávání studentů ohledně technologií nabízených vysokými školami jsou velmi vysoká. Coţ je důleţité, tato očekávání jsou obecně spojená s osobními technologiemi orientovanými na sluţby spíše neţ na ty, které jsou zaloţené na kontrole a přístupu uzavřených systémů, které v současné době poskytujeme. 2 V posledních letech můţeme pozorovat trend, kdy západní univerzity reagují na potřeby studentů vznikem nejrůznějších center podpůrných sluţeb, které ať uţ se nazývají 2 Watson str

23 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT Student Support Service, Student based service nebo Learner support service, mají vţdy za úkol nabízet studentům plnou podporu při jejich působení na univerzitě. Mezi významné průkopníky patří zejména Learning Gateway Cumbria, která je charakteristická propojením technology-rich fyzického prostoru se specializovaným personálem, určitou obdobou studentských poradců a především je známá díky propracovanému systému poskytovaných on-line sluţeb. Stránky Learning, information and student services, které jsou integrální součástí webu Univerzity of Cumbria, poskytují poměrně inspirativní příklad portálu, který se snaţí plně uspokojit moţné nároky studenta. 2.1 Co to jsou podpůrné sluţby Základní kameny neakademické podpory studentů univerzity se podle Alana Taina z UK Open University skládají z poskytování informací, zkoumání problémů a navrhování řešení, poskytování zpětné vazby jednotlivcům na neakademické schopnosti a dovednosti, z praktické pomoci při studiu, z uvádění důkazu pro financování, psaní osvědčení, z propagací změn uvnitř univerzity ku prospěchu studentům a z administrativní organizace podpory studentů. Jako čtyři základní oblasti podpůrných sluţeb uvádí B. K. Somayajulu a Tata Ramakrishna z Indira Gandhi National Open University 3 tyto: 1) Organizace a údrţba oblastních a studijních center (Establishment & Maintenance of Regional/Study Centres) 2) Informačni sluţby (Information Services) 3) Sluţby před přijetím (Pre-admission services) 4) Sluţby po přijetí (Post-admission services) 3 SOMAYAJULU, B. K., RAMAKRISHNA, Tama. Distance and Learner Support Services : Current Trends and Prospects [online]. [200-?] [cit ]. Dostupný z WWW: <

24 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT V zásadě se dá říci, ţe jak rozsáhlé je spektrum individuálních poţadavků studentů, tak rozsáhlé (ovšem v jistých reálně proveditelných mezích) by mělo být spektrum sluţeb, jenţ tyto poţadavky budou uspokojovat Podpůrné sluţby on-line Podpůrné sluţby studentům zdaleka nemusí být nabízeny pouze prostřednictvím tzv. face-to-face komunikace 4. Univerzitní web můţe pokrývat řadu poţadavků, kvůli kterým není nutná diskuze studenta s odborným personálem. Vzhledem k počtu studentů dnes nejsou osobní konzultace kvůli běţným problémům moţné. Webový portál nabízí východisko, kdy z neúnosného one-to-one přístupu přichází s mediálním vztahem typu one-to-many. Mezi další nesporné výhody patří mimo mnoţství oslovených studentů také čas (student si sám vyhledá informaci kdykoliv) a objem nabízených informací. 2.2 Portál podpůrných sluţeb Cílem tohoto projektu je vytvořit portál v duchu zahraničních Student Support Services, kde by z jednoho rozhraní byly přístupné odkazy na všechny sluţby, které univerzita poskytuje a které můţe student při svém působení na univerzitě potřebovat. Vyhledávání na tomto portálu by mělo být jednoduché, intuitivní a efektivní. Tvorba kategorizace a třídění jednotlivých sluţeb bude stěţejní pro efektivní vyhledávání a tím i pro úspěšnost projektu. Samozřejmě je třeba kalkulovat s určitou časovou náročností při tvorbě kategorizace. Muniport bude disponovat širokým rozsahem sluţeb, od osobních, praktických aţ po akademické. 2.3 Mezi/národní kontext V České republice zatím nelze pozorovat vznik ucelených systémů podpůrných sluţeb tak, jak je známe např. z Britských 4 FAZIO, Teresa De, GILDING, Anthony, ZORZENON, Guido. Student Learning Support in an Online Learning Environment [online]. [200-?] [cit ]. Dostupný z WWW: <

25 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT univerzit. Sloţku prostoru do určité míry suplují univerzitní knihovny, personální sloţka je zastoupena nejrůznějšími skupinami studentských poradců a studijních oddělení. Virtuální podpora v takové míře, jaká je přímo na stránkách zahraničních univerzit, v tuzemsku neexistuje vůbec. Projekt Muniport se zaměřuje pouze na virtuální podporu studentů. Není v našich silách vytvořit nový multifunkční fyzický prostor, který by zahrnoval výše zmíněné tři sloţky. Realizací podpůrných sluţeb ve virtuálním prostředí se chceme přiblíţit stavu, který je v současnosti aktuální na zahraničních univerzitách. Jako inspirativní webové stránky bychom rádi zmínili především tyto: Obrázek 3: University Of Cumbria. Na první pohled vyniká poměrně stručným, přehledným a jasným rozdělením. V horní

26 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT liště se v několika úrovních nachází celá síť nabízených sluţeb a odkazů. Obrázek 4: The University Of Sheffield. Rozdělení spíše podle fakult neţ podle sluţeb, ovšem docela zajímavé jsou stručné charakteristiky jednotlivých sluţeb

27 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT Obrázek 5: University Of St Andrews. Vyniká zejména svoji rozsáhlostí a komplexitou. Pokud je sluţba jiţ reprezentována nějakou institucí, agendou, která má svůj vlastní web apod., vede odkaz přímo tam, zatímco v opačném případě jsou stránky vytvořeny právě tvůrci portálu. Nechybí i odkazy na běţné adresy (doktoři) i jiné portály. Jednotlivé stránky se liší podle toho, jaký typ sluţby nabízí. Obsah webu proniká i zcela mimo akademickou sféru. Vzniká ucelený systém. 2.4 Analýza stavu podpůrných sluţeb na MU Na Aplikačním semináři, kde jsme poprvé představovali, byť ještě zcela v hrubých obrysech, náš projekt, zazněl poměrně relevantní dotaz typu To chcete suplovat IS (potaţmo stránky univerzity)?. Stálo by tedy za to, zkusit provést drobnou analýzu stránek univerzity a podívat se, jakým způsobem jsou nejrůznější sluţby studentům nabízeny. Základní rozcestník na stránkách nabízí osm kategorií, z nichţ nejblíţe naší představě je podle názvu pravděpodobně mnoţina sluţby a informační zdroje. Jak jiţ

28 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT ale název a ostatně i čtyři z pěti hlavních kategorií (informační systémy, knihovny a studovny, poskytování informací, informační zdroje mimo MU) umístěných na těchto stránkách prozrazují, jedná se spíše informační zdroje, neţli o sluţby. Mimo trochu nejasnou a zcela povrchní kategorizaci odkazů je zjevná i značná neúplnost. Třídění nepokrývá celé spektrum poţadavků, které by mohl student klást. Celková struktura této stránky je značně plochá a končí u odkazů, které vedou zpět na stránky univerzity či na další primární zdroje informací ke studiu typu databáze či knihovny, případně na nějaké další informační systémy, například ELF (který v mnoţině sluţby a informační zdroje není paradoxně vůbec zahrnut) apod. Zcela chybí odkazy na vzdělávání mimo tradiční výuku a odkazy uspokojující potřeby studentů, které se přímo netýkají vzdělávacího procesu. Několik zajímavých odkazů se dále nabízí v kategorii studium. Mimo nejrůznější odkazy týkající se převáţně vzdělávání se zde nachází i mnoţina Sluţby studentům, která nabízí pouze čtyři odkazy (např. koleje a menzy). Dle našeho názoru student nemá potřebu znovu se na tento rozcestník vracet. To ovšem neznamená, ţe by se odkazy na nejrůznější sluţby na webu muni.cz vůbec nenacházely. Většina z nich se ovšem nachází aţ na konci dlouhé cesty, která začíná například odkazem na jinou fakultu, kde však musí uţivatel často vyhledávat znovu od začátku. Řada důleţitých odkazů se na stránkách samozřejmě vyskytuje, ovšem cesta za nimi bývá dlouhá a v některých případech vyţaduje značné úsilí. Chybí jasná kategorizace a třídění a proto se stává, ţe poţadovaný odkaz nalezneme pouze díky náhodě. 2.5 Popis portálu V rámci projektu chceme vytvořit jednotný, dobře pouţitelný, přístupný, intuitivní portál usnadňující orientaci studentů v podpůrných sluţbách Masarykovy univerzity. Vzhledem k tomu, ţe na Masarykově univerzitě nestudují pouze studenti hovořící českým jazykem, bude portál i v anglické verzi. Bude se jednat o jednoduchý rozcestník, který bude

29 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT obsahovat stručné informace a odkazy na konkrétní sluţby MU. Rozcestník by měl díky pouţití minimalistického, přehledného návrhu designu a kategorizace obsahu poskytovat maximálně hodnotné sluţby. Po zmapování současné situace utvoříme klasifikaci sluţeb podle trendů informační architektury. Cílem je dosáhnout vysoké pouţitelnosti a přístupnosti portálu. Tyto vlastnosti budou zajištěny prostřednictvím uţivatelského testování a následných modifikací. Nezbytná bude jistá míra integrace do univerzitního prostředí. Portál by měl být umístěn v subdoméně univerzitní domény muni.cz. Na univerzitních webech bude umístěn dostatečný počet zpětných odkazů. Nejnáročnější část projektu však nastane po vytvoření portálu, kdy bude nutné zajistit dostatečnou publicitu a propagaci. Dále je nutno zajistit dlouhodobou udrţitelnost projektu. Celkovým výstupem bude portál, na kterém nejen studenti naleznou kvalitní přehled dostupných podpůrných sluţeb Masarykovy univerzity. 3. Závěr Projekt Muniport se snaţí následovat současný trend vytváření podpůrných vzdělávacích sluţeb, který můţeme pozorovat na zahraničních univerzitách. Muniport se bude snaţit o zvýšení komfortu studentů při jejich působení na Masarykově univerzitě, a to formou vytvoření virtuálního prostředí, kde budou z jednoho rozhraní dostupné veškeré sluţby, které Masarykova univerzita studentům poskytuje. Portál bude zahrnovat rozmanité spektrum sluţeb, od projektů vznikajících na jednotlivých katedrách, přes akce pro studenty prvních ročníků aţ po návody, jak ţádat o stipendia. Nesnaţíme se o vytvoření konkurenčního portálu ani o suplování univerzitního webu muni.cz, usilujeme jeho doplnění a rozšíření. Naopak doufáme, ţe jiţ plně zaběhnutý Muniport vezme Masarykova univerzita pod svá křídla

30 PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT Literatura: [1] FAZIO, Teresa De, GILDING, Anthony, ZORZENON, Guido. Student Learning Support in an Online Learning Environment [online]. [200-?] [cit ]. Dostupný z WWW: < esa_defazio.pdf>. [2] SOMAYAJULU, B. K., RAMAKRISHNA, Tama. Distance and Learner Support Services : Current Trends and Prospects [online]. [200-?] [cit ]. Dostupný z WWW: < [3] WATSON, Les. It's not about us: it's about them. In WEAVER, Margaret. Transformative Learning Support Models in Higher Education : Educating the whole student. London : Facet Publishing, s

31 PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY ProInflow ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY Tibor Uhrín, Jaroslava Králová, Simona Chudobová Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno @mail.muni.cz;217222@mail.muni.cz; @mail.muni.cz Abstrakt Obsahem příspěvku je představení projektu, jehoţ cílem bude vytvoření elektronického odborného recenzovaného časopisu z oblasti informačních věd. Budou zde přiblíţeny vize a poslání časopisu a současný stav projektu. Časopis bude transdisciplinárně zaměřený a bude usilovat o mezinárodní přesah. Jedním ze záměrů projektu bude propojení českého a slovenského prostředí v rámci oboru. Smyslem projektu bude vytvoření prostoru slouţícího odborné diskusi v rámci oboru, který dle našeho názoru v současnosti v našem prostředí chybí. Klíčová slova: ProInflow, Časopis pro informační vědy, recenzovaný časopis, informační věda

32 PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY 1. Úvod Časopis pro informační vědy je elektronické periodikum, které vzniká v rámci projektu v předmětu Aplikační seminář. Vytváří jej skupina studentů z oboru Informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Časopis vzniká jako reakce na potřebu odborného recenzovaného periodika z oboru informačních věd, který v našich podmínkách chybí. Přestoţe lze u nás nalézt mnoţství periodik z této tematické oblasti, často jsou to časopisy zaměřené především na knihovnictví a informační věda bývá pak spíše jen jakýmsi doplňkem. Postrádáme v našem prostředí účinný nástroj odborné komunikace, který by představoval trvalý a vysoce kvalitní zdroj informací. Časopis bude nabízet prostor, v němţ se vynikající myšlenky našich odborníků ale i studentů budou střetávat, aby zrodily nové poznání, aby posunovaly hranice našeho oboru. Chceme pro tuto skupinu lidí vytvořit prostředí, v němţ budou moci vzájemně konfrontovat své myšlenky, kde budou moci publikovat kvalitní texty, ale i čerpat zajímavou inspiraci Realizační tým Realizační tým je tvořen studenty prvního ročníku navazujícího magisterského studia Informačních studií a knihovnictví. Jedná se o Bc. Simonu Stolařovou, Bc. Simonu Chudobovou, Bc. Jaroslavu Královou, Bc. Šimona Vícha, Bc. Tibora Uhrína a Bc. Adama Vtípila. Role v týmu byly rozděleny následujícím způsobem: Jméno Bc. Simona Chudobová Bc. Jaroslava Králová Role Marketingová manaţerka Zabezpečení vnějších poţadavků na časopis Zabezpečení autorsko-právních aspektů

33 PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY Bc. Simona Stolařová Bc. Tibor Uhrín Bc. Šimon Vích Bc. Adam Vtípil Koordinátorka projektu PR projektu Kontaktní osoba Poradce pro vnitřní otázky Redaktor Finanční poradce Projektový poradce Manaţer technické podpory Tabulka 1: Realizační tým 1 Dále byly vytvořeny pozice, jejichţ hlavní pracovní náplní je projekt zaštiťovat a poskytovat podporu a kontrolovat průběh a realizaci projektu. Jméno Mgr. Ladislava Suchá Bc. Edita Vališová, DiS. PhDr. Michal Lorenz Pozice Garant Supervizor Konzultant z KISKu Tabulka 2: Realizační tým 2 2. Recenzovaný časopis Recenzovaný časopis je zvláštním typem odborného periodika. Jeho obsah tvoří původní vědecké texty. Kvalita obsahu je zde zajišťována recenzenty na základě anonymního recenzního řízení

34 PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY TDKIV recenzovaný časopis definuje takto: Odborná periodická publikace, která prošla před vydáním recenzním řízením, to znamená, ţe po přijetí do redakce recenzenti nezávisle na sobě vypracovali k jednotlivým článkům odborné posudky, na jejichţ základě autoři upravili své články do konečné zveřejněné podoby. [1] 2.1. Recenzní řízení Recenzní řízení probíhá pravidelně před vydáním kaţdého čísla časopisu. V první fázi procesu autoři posílají své články redakci časopisu. Ta následně oslovuje recenzenty, kteří jsou odborníci pro tematickou oblast, do které konkrétní článek spadá. Tito odborníci bývají zpravidla dva. Recenzní řízení probíhá anonymně, jména recenzentů nejsou veřejnosti ani autorům známa. Zároveň recenzenti v průběhu posuzování netuší, kdo je autorem hodnoceného článku. Po kritickém posouzení článku vypracují recenzenti posudek, v němţ vyjadřují s obsahem textu souhlas nebo nesouhlas, případně zde navrhují konkrétní úpravy. Článek spolu s posudky putuje poté nazpět k jeho autorovi. Ten nyní můţe svůj text upravit či doplnit podle doporučení svých kolegů. Takto charakterizované běţné recenzní řízení bude zajišťovat kvalitu obsahu i našeho časopisu Recenzované časopisy v České republice Články v recenzovaných časopisech jsou jedním z předmětů hodnocení výzkumu a vývoje. V České republice má tuto problematiku na starosti Rada pro výzkum, vývoj a inovace. V souvislosti s potřebami tohoto hodnocení zřídila Rada seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik. Odborné recenzované periodikum vymezuje Rada vlády jako:...vědecký časopis, který je recenzován, je vydáván jako periodická publikace v tištěné nebo elektronické podobě a má přidělen ISSN kód. [2] Časopisy, které se ucházejí o zařazení na tento seznam, musí splňovat určitá vymezená kritéria. Náš časopis bude od počátku koncipovaný tak, aby těmto nárokům vyhovoval

35 PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY Podmínky se týkají zejména sloţení redakční rady, obsahu časopisu či jeho formálních poţadavků. Redakční rada vzniká jako poradní orgán redakce. Její úlohou bude v našem případě převáţně navrhování tématických zaměření jednotlivých čísel časopisu. Rada bývá obsazována významnými osobnostmi. Počet jejích členů se můţe měnit. Podle výše zmíněných pravidel musí počet externích členů redakční rady (tj. takových, kteří nejsou zaměstnanci vydavatelem časopisu) přesahovat 50 % z celkového počtu. Další pravidlo je zaměřeno na podíl recenzovaného a nerecenzovaného textu. Recenzované články musí tvořit více jak polovinu obsahu čísla, a to v přepočtu na normostrany. V souladu s těmito pravidly jsme také poţádali o evidenční číslo na Ministerstvu kultury. Seznam bývá pravidelně aktualizován. Nejbliţší aktualizace proběhne na jaře roku 2010 zpětně za letošní rok. Z toho důvodu chceme vydat první číslo časopisu do konce tohoto kalendářního roku. Další aktualizace totiţ nejsou jisté. 3. Představení projektu Cílem našeho projektu je vytvoření odborného recenzovaného časopisu z oboru informačních věd. Časopis bude vycházet v elektronické podobě čtyřikrát do roka. V souladu s charakterem oboru bude náš časopis orientovaný transdisciplinárně. Měl by slouţit jako most propojující informační vědu v českém a slovenském prostředí. V souladu s tímto plánem hodláme v periodiku pravidelně vydávat statě autorů z obou zemí. Přejeme si, aby vytvořením tohoto časopisu česká a slovenská informační věda získala nástroj odborné diskuze, společný prostor pro sdílení a vývoj poznání, který přispěje k jejímu rozvoji. Kromě toho budeme také usilovat o širší mezinárodní působnost. Nebudeme se tedy bránit článkům i v jiných jazycích, právě naopak, zejména anglické statě budou vítané. Navíc bude anglický jazyk v časopise zastoupen v podobě anotace. S ohledem na mezinárodní zastoupení budeme sestavovat redakční radu a také vybírat recenzenty k jednotlivým článkům. Periodikum bude podporovat myšlenku Open Access a bude usilovat o nejvyšší moţnou míru přístupnosti

36 PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY To se týká také webových stránek časopisu, které budou vytvářeny zejména s ohledem na poznatky v oblasti informačního chování a oboru rozhraní člověk-počítač. Tato snaha se bude týkat předně uţivatelského prostředí webu, informační architektury a navigace, a to s ohledem na přístupnost a pouţitelnost stránek. Zároveň vytvoříme jednoduché a přehledné webové prostředí, v němţ čtenáři velmi snadno naleznou, co potřebují. V této souvislosti bychom rádi vytvořili návrh citační mapy, která by později mohla být s obsahem časopisu propojena jako nástroj podporující specifický způsob vyhledávání Obsah časopisu Při tvorbě obsahu vycházíme z poţadavků, které na recenzované časopisy klade Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Z toho důvodu budou více jak 50 % náplně kaţdého čísla tvořit recenzované odborné články, přičemţ kaţdé číslo bude mít své tematické zaměření. Zbylý prostor bude věnován nerecenzovaným rubrikám. Mezi nimi budou například recenze zajímavých publikací z oboru. Rovněţ uvaţujeme o zřízení stálé rubriky přibliţující ţivot a dílo významných osobností z oblasti informační vědy a jí příbuzných oborů. Další obsah budou tvořit překlady zahraničních článků, které budou tematicky odpovídat jednotlivým číslům. V časopise také mohou vycházet výjimečné studentské práce Cílová skupina Projekt se přednostně zaměřuje na vědeckou veřejnost z oboru informačních věd. Bude se jednat zejména o odborníky z České a Slovenské republiky. V tomto prostředí totiţ není dostatek recenzovaných časopisů, kde by mohli publikovat svou práci. Tyto odborníky se budeme snaţit získat hned do několika rolí. Máme o ně zájem nejen jako o čtenáře, ale i jako o autory a recenzenty. Dále se zaměříme na české a slovenské studenty informačních studií a knihovnictví, které budeme získávat především jako čtenáře. Zvláštní skupinu tvoří studenti doktorandských studijních programů, které budeme běţně oslovovat jako autory článků. Potřebují totiţ v rámci svého studia publikovat určitý počet

37 PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY příspěvků a my doufáme, ţe někteří z nich je budou chtít publikovat u nás Publicita Publicitě se budeme hlouběji věnovat aţ po vydání prvního čísla časopisu. V současné fázi projektu se v rámci projektu soustředíme zejména na oslovování potenciálních autorů a recenzentů. Touto cestou se zvyšuje povědomí o připravovaném časopise. Dále bude následovat tvorba webových stránek, jejichţ první verze by měla být spuštěna do konce letošního roku. Ve stejném termínu by mělo být vydáno i první číslo časopisu. Stránky se budou nacházet na doméně inflow.cz. Dalším krokem bude rozesílání ů, které budou naši cílovou skupinu o časopise informovat. Poté budou následovat pravidelné zprávy o vydání nového čísla časopisu. Upozornit na sebe chceme také prostřednictvím vybraných odborných konferencí. Pro rozesílání zpráv o časopisu se nabízí například elektronická konference knihovna. Zvaţujeme vydání článků o našem časopise ve vybraných elektronických periodikách. Další formou propagace bude vytvoření stránky o ProInflow na Wikipedii. Propagace bude v určité formě probíhat i s pomocí našich partnerů. Na prvním místě bude časopis Inflow, se kterým budeme například sdílet společnou značku a doménu. Dále můţeme čerpat z jeho zkušeností s vydáváním časopisu. Dalším klíčovými partnery budou právě probíhající projekty NAKLIV a PARTSIP. A v neposlední řadě jde o Kabinet informačních studií a knihovnictví, který nám poskytuje záštitu Řešení autorsko-právních aspektů Důleţitou oblastí tvorby časopisu je vyřešení autorsko-právní ochrany obsahu. Zvolený model by měl být vhodný pro autory i pro časopis samotný, respektive pro jeho vydavatele. Nyní uvaţujeme o více variantách. První z nich je implementace Creative Commons. Jde o soubor veřejných licencí, jejichţ původ

38 PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY lze hledat v roce 2002 ve Spojených státech. V dubnu letošního roku vznikla i česká verze licencí. A právě české licence bychom mohli v rámci časopisu vyuţívat. Za hlavní myšlenku lze pokládat moţnost, ţe autoři sami určují typ licence, tedy podmínky jak můţe být s jejich dílem zacházeno. Určit míru jeho ochrany. CC licence lze chápat jako jednotlivé kombinace poskytnutých a vyhrazených práv autora k dílu, které tvoří konkrétní typ CC licence. [3] Druhou moţností je podepisování individuálních licenčních smluv s jednotlivými autory, ve kterých by byly specifikovány podmínky vydání článku a nakládání s ním. V tomto případě oslovíme odborníka na tuto oblast. 4. Závěr ProInflow: Časopis pro informační vědy je nově se formující odborné recenzované periodikum. Mělo by slouţit jako nástroj pro rozvoj vědecké komunikace v oblasti informačních věd. Rozhodli jsme se časopis vytvořit, protoţe periodikum tohoto typu v České republice chybí, řídíme-li se seznamem recenzovaných periodik Rady vlády. V současné době se na tomto seznamu nachází kolem čtyř set periodik z nejrůznějších oborů. [4] Oblast informačních věd zde však není zastoupena, ačkoliv jsou časopisy, které se na seznam nyní pokouší dostat. Časopis je zacílen na odbornou veřejnost a studenty z tohoto oboru. Kvalitu jeho obsahu bude zajišťovat recenzní řízení. Doufáme, ţe se nám podaří udrţet kvalitu, kterou jsme si na začátku projektu předsevzali, a ţe vznikne opravdu inovativní a inspirativní časopis. A na závěr krátká charakteristika. Časopis bude: - odborný - recenzovaný - transdisciplinární - mezinárodní (v první fázi minimálně československý) - otevřený pro uţivatele - elektronický

39 PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY Zdroje: [1] Národní knihovna ČR. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy : Recenzovaný časopis [online]. [2008] [cit ]. Autor Hesla : Havlová, Jaroslava. Dostupný z WWW: < Zde dostupný v bázi KTD. [2] Rada pro výzkum a vývoj. Postup přípravy : Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < B46BE8154C8A/Postup%20pro%20p%C5%99%C3%ADprav u%20seznamu%20%c4%8dasopis%c5%af.pdf>. [3] GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons v českém prostředí. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN [4] Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů (periodik) vydávaných v České republice [online]. c2009 [cit ]. Dostupný z WWW: <

40 TTT IVIG TTT IVIG Jan Matula, Eva Trochtová, Anna Janíková Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě jan.matula@fpf.slu.cz; trochtova@phil.muni.cz; anna.janikova@fpf.slu.cz Abstrakt Článek pojednává o přípravě kurzů Informačního vzdělávání a gramotnosti v rámci Oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě. Ve článku jsou popsány jednotlivé fáze implementace kurzu IVIG do kurikula uvedeného oboru, a to: koncepce zaškolování lektorů z řad studentů, procesy předcházejících akreditaci, metodika kurzu, didaktika kurzu, návaznost na jiné projekty a dílčích výsledy, vyplývající z provedeného před-výzkumu vlivu kurzu IVIG na informační gramotnost studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na ÚBK SU. Klíčová slova: Informační vzdělávání, informační gramotnost, metodika kurzů IVIG, knihovnictví

41 TTT IVIG 1. Úvodem Kurzy Informační gramotnosti a informačního vzdělávání (IVIG) jsou v ČR zpravidla doménou univerzitních knihoven. Jejich hlavním úkolem je, v relativně krátkém časovém horizontu seznámit uţivatele se základními dovednostmi, které jsou spjaty s informační gramotností. Schopnost pracovat s informacemi je jeden z hlavních poţadavků, které jsou kladeny na studenty vysokých škol. Míra schopnosti efektivně informace zpracovávat má přímý vliv na jejich následné studium. Tento problém uzavírá připravovaný výzkum s danými hypotézami. 2. Výchozí stav, projekt TT ICT Problematika informačního vzdělávání je v posledních letech předmětem diskusí na úrovni akademických pracovišť. Hlavními aktéry v debatách o integraci kurzů IVIG do systému vzdělávání (a to myšleno na všech úrovních ZŠ, SŠ, VŠ) jsou právě akademické knihovny. V ČR tento problém aktivně řeší Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ). Na Slezské univerzitě v Opavě jsou realizovány informační kurzy Ústřední knihovnou Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU v Opavě. Jsou určené prioritně pro studenty 1. ročníků. Hlavním úkolem těchto kurzů je seznámit nové studenty s prostředím univerzitní knihovny, organizací fondu, knihovním katalogem OPAC, informačními zdroji, které knihovna zpřístupňuje, a dalšími sluţbami knihovny. Projekt TT ICT vznikl v roce 2008 pod záštitou Oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU. Jeho prioritním záměrem bylo, rozšíření koncepce kurzů IVIG nad rámec informačních kurzů, realizovaných Ústřední knihovnou, pro potřeby studentů Knihovnictví na ÚBK FPF SU. Jako dílčí cíle projektu byly stanoveny tyto aktivity: vytvoření koncepce kurzu IVIG na míru potřebám oboru; vytvoření mechanismů pro prevenci plagiátorství resp. zvýšení povědomí o informační etice, která přímo souvisí s tvorbou VŠ prací; zaškolení lektorů; organizační zabezpečení kurzů; evaluace projektů skrze před-výzkum vlivu kurzu IVIG na

42 TTT IVIG informační gramotnost studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na ÚBK SU. 3. Koncepce kurzu Pilotní kurz TT ICT vznikl jako jeden z mnoha výstupů výjezdového semináře Terénní projekt (pozn.: kód předmětu FPF UBK/KN002). Úkolem skupin, kooperujících na kurzu IVIG, bylo: vytvoření obsahové koncepce kurzu; zajištění organizace kurzu, včetně lektorování; zajištění publicity, související s projektem; vytvoření koncepce před-výzkumu, evaluačních dotazníků a jejich následné vyhodnocení. Odbornou část realizace projektu (zaškolení lektorů z řad studentů, didaktiku kurzů, metodologii výzkumu) zaštítili koordinátoři projektu - pedagogové a pracovníci FPF SU v Opavě (Matula, Honka, Janíková) a ÚK FF MU (Trochtová). V souvislosti s relativně netradiční koncepcí (tj. lektoři jsou zaškolování z řad studentů a posléze školí ostatní studenty) vyvstala i moţná rizika celého projektu. Vznikly obavy, zda je moţné v krátkém časovém horizontu zaškolit kvalitní lektory, aby splňovali předpoklady k lektorské činnosti, při zachování kvality předávaných vědomostí po další linii (student-student). Toto riziko jsme se pokusili minimalizovat vhodným výběrem studentů s předpoklady k lektorské činnosti. Původní koncepce kurzu IVIG počítala se 4 bloky (blíţe rozvedeno v následující kapitole) v rozsahu 8 vyučovacích hodin (pozn. FPF SU má 45 min. vyuč. hodiny) k zaškolení lektorů. Byly to tyto bloky: 1. blok Management projektu (cíle projektu, jednotlivé fáze, analýza rizik, kontrolní mechanismy, zástupnost lektorů) 2. blok Obsahová náplň kurzů I. 3. blok Didaktika kurzů (nácvik lektorských dovedností) 4. blok - Obsahová náplň kurzů II

43 TTT IVIG 4. Pilotní běh kurzu Právě moţné riziko, vyplývající z personálního zajištění kurzu, zásadním způsobem ovlivnilo běh pilotní části TT ICT. Bylo rozhodnuto, ţe v rámci výstupu tohoto projektu budou realizovány hned 2 typy kurzů s odlišnou tématikou 1) kurz TT ICT (a to jako seminář, doplňující vyučovaný předmět Výpočetní technika), 2) kurz TT IVIG (kurz o, kterém pojednává tento článek). Úkolem prvního kurzu bylo zhodnotit, zda jsou vybraní lektoři vhodní pro výuku kurzu IVIG (v obecném slova smyslu zde byly sledovány převáţně pedagogické schopnosti, rétorické schopnosti lektorů, apod.). Teprve v následující části, po zjištění, zda byl výběr lektorů ze strany koordinátorů projektu správný, bylo přistoupeno k realizaci kurzů TT IVIG. Uvedené kurzy byly poprvé realizovány v ak. roce 2008/2009, přičemţ první typ pod záštitou mateřského projektu seminář Terénní projekt, a druhý typ tj. TT IVIG, jiţ jako akreditovaný výběrový předmět Trainning Trainers ICT (kód předmětu FPF UBK/KNP10). 5. Dílčí výsledky, výstupy, zkušenosti s realizací Počet účastníků kaţdého kurzu přesáhl 150 studentů. Celkem bylo v rámci pilotního běhu obou kurzů zaškoleno přes 300 studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na ÚBK FPP SU. Na realizaci se podílelo 8 lektorů z řad studentů (převáţně 3. ročníku bakalářského stupně) a 4 koordinátoři. Lektoři ve dvojicích realizovali více neţ 25 dvouhodinových kurzů s tématikou ICT a IVIG. Kurzy TT ICT byly realizovány v období prosinec 2008 aţ leden 2009, kurzy TT IVIG (které byly předmětem následného před-výzkumu) proběhly v období duben aţ květen Realizace samotných kurzů probíhala bez výrazných problémů, jednotlivé kurzy byly realizovány v počítačové učebně s kapacitou 15 míst. Účastníci kurzu se na jednotlivé kurzy hlásili prostřednictvím registračního u. Přihlášení jim bylo následně potvrzeno. Technické zabezpečení kurzů vyţadovalo (mimo 15 PC): dataprojektor, tabuli pro poznámky lektorů, tištěné materiály s poznámkovým aparátem pro účastníky kurzu

44 TTT IVIG Motivací účastníků (studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví) bylo získání bodového zvýhodnění u zápočtu z povinného předmětu Výpočetní technika. V obecném slova smyslu pak proklamace nabitých poznatků, souvisejících s prací s informacemi. Procentuální zastoupení zúčastněných studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na ÚBK FPF SU v Opavě tvořilo necelých 40 % z celkového počtu studentů 1. ročníku, včetně dvou-oborového studia. Lektoři kurzů poukazovali na velký rozsah probíraných témat v kurzu, coţ se v realizaci jednotlivých kurzů projevilo nutností přesáhnout plánovanou dobu trvání kurzu. Reálná délka pak přesahovala 120 minut, přičemţ původní koncepce počítala s 90 minutami. Avšak účastníci kurzu nevnímali toto prodlouţení negativně. 6. Obsahová náplň kurzu Obsahová náplň kurzu TT IVIG byla vytvořena na základě dostupných koncepcí kurzů IVIG v ČR například: kurz práce s informacemi na FF MU, portál Infogram.cz a do jisté míry se pracovalo i se zahraničními standardy (resp. dokumenty, vymezujícími oblast poţadavků kladených na informačně gramotného vysokoškolského studenta). Kurz byl rozdělen do 4 logických celků řešících problematiku: I.) Úvod do elektronických informačních zdrojů Obsah: informační zdroje, elektronické zdroje, rešerše, obecné zásady vyhledávání v elektronických informačních zdrojích (EIZ), rozdělení EIZ, přístup k elektronickým informačním zdrojům (licencované x volné, oborové x univerzální, primární x sekundární x terciární, fulltextové x bibliografické). II.) Volné zdroje Obsah: typologie sluţeb knihovny, meziknihovní sluţby a elektronické dodávání dokumentů - katalogy (OPAC, CASLIN), Internet, vyhledávače, metavyhledávače, předmětové katalogy, invisible web, oborové brány, digitální knihovny, Google Scholar, Knoll, Scirus, KOUMES, Google Book Search, JIB

45 TTT IVIG III.) Licencované zdroje Obsah: přehled a charakteristika dostupných databází (pozn. v rámci zdrojů dostupných z FPF SU v Opavě), vyhledávání v bibliografických a plnotextových databázích, plné texty v databázích, vyuţití logických operátorů při zadávání rešeršního dotazu. IV.) Zásady tvorby odborných prací - prevence plagiátorství Obsah: Autorský zákon, citační etika, způsoby citování, generátory citací. 7. Výsledky evaluace pilotního kurzu Evaluace pilotního kurzu TT IVIG proběhla v období květen aţ červen 2009 u všech studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na ÚBK FPF SU v Opavě. U studentů, kteří se kurzů účastnili, bylo zjišťováno, do jaké míry, si uchovali povědomí o vědomostech, které měli získat absolvováním kurzů TT IVIG. Maximální časová vzdálenost mezi absolvováním kurzu a evaluací nepřesahovala 45 kalendářních dnů. Byly stanoveny následující hypotézy výzkumu: Hypotéza č. 1 Kurzy informačního vzdělávání a informační gramotnosti pro studenty 1. ročníků vysokých škol mají přímý vliv na jejich následné vysokoškolské studium. Hypotéza č. 2 Studenti, kteří absolvovali kurzy informačního vzdělávání a informační gramotnosti jsou schopni lépe pracovat s informacemi v souladu s citační etikou. Jako metoda byl zvolen dotazník. Při pretestu byla posuzována správná formulace otázek, jejich konstrukce a kategorizace. Byly vyuţity především otevřené otázky. Výsledky předběţného dotazníkového šetření, provedeného mimo jiné pro potřeby evaluace pilotních kurzů TT IVIG, poukázaly

46 TTT IVIG na nedostatky v koncepci realizovaných kurzů. Z před-výzkumu také vyplynulo, ţe absolventi kurzů si pamatují pouze část informací, bez širších souvislostí s jednotlivými probíranými tématy. Obsahovou náplň a časový fond kurzů bylo proto nutné upravit. 8. Druhý ročník TT IVIG v ak. roce 2009/10 V současné době (pozn. autora listopad 2009) probíhají přípravy k realizaci druhého ročníku kurzu TT IVIG na ÚBK SU v Opavě. Rovněţ probíhá diskuse na téma optimalizace obsahové náplně kurzů, které plánujeme realizovat. Předpokládaný počet účastníků kurzu TT IVIG je obdobný jako v předchozím roce (tj. cca 150 účastníků). Předpokládaný začátek kurzu pro studenty 1. ročníku oboru Knihovnictví je leden aţ únor Projekt počítá v letošním akademickém roce s významným partnerem, Ústřední knihovnou FPF SU v Opavě, která se dle společného plánu bude aktivně podílet na kurzech informačního vzdělávání a gramotnosti pro studenty oboru Knihovnictví na FPF SU v Opavě. Část kurzů bude probíhat v počítačových učebnách, část v prostorách knihovny. Rovněţ plánujeme vhodně (dle výsledků) upravit dotazník pro institucionální výzkum Vlivu kurzů IVIG na studenty 1. ročníku oboru knihovnictví na ÚBK FPF SU v Opavě. 9. Závěr Realizace kurzu Informačního vzdělávání a informační gramotnosti pro potřeby konkrétního studijního oboru (Knihovnictví na ÚBK FPF SU v Opavě) vyţaduje: vhodnou koncepci vzdělávacích kurzů, personální a materiální zajištění, odborné garanty kurzu, vhodné nastavení mechanismů pro evaluaci implementovaných kurzů

47 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ BEST ISK Marek Janik, Lucie Koníčková, Kamil Matula, Lucie Mlýnková Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě janik.marek@centrum.cz; lucie.konickova@gmail.com; kamil.matula@gmail.com; lucie.mlynek@gmail.com Abstrakt Benchmarking programu Informační studia a knihovnictví na univerzitách států střední Evropy, resp. těch v sousedství České republiky, je projekt aktuálně realizovaný a vyvíjený na půdě Slezské univerzity. Jeho cílem je zmapování a analýza úrovně, rozsahu, kvality a dalších zvolených atributů v rámci studijního programu Informační studia a knihovnictví, resp. jeho modifikovaných, jinojazyčných ekvivalentů, s nimiţ operují vybrané akademické instituce příslušných zemí. Příspěvek se pokusí přiblíţit metodu benchmarkingu jako takovou, způsob její aplikace v akademickém prostředí, nastíní základní motivy projektu, charakteristiky, rizika, plán a postup realizace a budoucí vývoj. Klíčová slova: benchmarking, evaluační kritéria, srovnávací metody, odborné vzdělávání, studijní programy

48 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ Benchmarking Prvotním problémem kaţdého projektu je výběr metod vhodných k jeho vlastní realizaci. V našem případě jsme pouţili benchmarking, jeţ je jedním z nástrojů strategického managementu pro zlepšení konkurenceschopnosti organizací. Ve své podstatě se jedná o moderní nástroj řízení kvality, který hledá nejlepší řešení na základě měření výkonů a procesů organizací a jejich vzájemného systematického porovnávání. Umoţňuje tudíţ manaţerům lépe poznat vnitřní fungování organizace, identifikovat příleţitosti ke zlepšení či efektivně sdílet zkušenosti na podporu jejich vzájemné spolupráce. Jedná se o techniku trvalé optimalizace, která se snaţí nalézt nejlepší praktické postupy uvnitř organizací s podobnými funkcemi a jejímţ smyslem je dosáhnout co nejlepších výkonů a výsledků v rámci těch do procesu zapojených. [1] Termín benchmarking se rovněţ pouţívá k popisu velkého mnoţství různých měření a hodnocení technologií, které byly vybrány za cílem zlepšení kvality a výkonnosti organizace. Bývá povaţován za techniku podobnou procesu mapování (např. při analýze pracovních procesů a jejich srovnávání), jiní v něm vidí činnost srovnávání závěrů nebo výsledků organizací s podobným profilem. Ve své podstatě ale zahrnuje mnohem více, neţ je sběr statistických údajů. Americké centrum pro produktivitu a kvalitu definuje benchmarking jako: Proces neustálého srovnávání a měření organizace oproti vůdčím firmám kdekoliv na světě, s cílem získat informace, které organizaci pomohou přijmout (a realizovat) aktivity, vedoucí ke zlepšení své vlastní výkonnosti. [2] Kategorie benchmarkingu [3] Benchmarking můţeme členit podle toho, kde je uskutečňován. A) Interní zahrnuje měření podobných procesů a aktivit, prováděných v rámci oddělení jedné organizace. Jeho hlavní předností je snadný a rychlý přístup k informacím a údajům. Po vyhodnocení výsledků

49 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ a jejich vhodné aplikaci je moţno dojít v rámci poboček organizace k vyrovnání jejich výsledků či úrovně. B) Externí probíhá mezi více organizacemi, jeţ jsou ve zkoumaných hlediscích srovnatelné. Je závislý zejména na ochotě jednotlivých subjektů spolupracovat. Dále lze ještě rozlišit dělení následující: 1) Funkční (druhový) je charakterizován srovnáváním dat s nejlepší organizací ve zkoumaném oboru působnosti 2) Strategický zkoumá dlouhodobé strategie a obecné přístupy, které umoţnily lépe prosperujícím organizacím dosáhnout daného úspěchu. Orientuje se zejména na nové technologie, zdokonalování postupů apod. 3) Procesní jeho cílem je zlepšit procesy a činnosti uvnitř organizace, k čemuţ ji dopomáhá spolupráce s partnery s podobným charakterem. 4) Výkonový nejčastěji pouţívaný benchmarking, pomocí něhoţ organizace zjišťuje své postavení vzhledem k výkonovým charakteristikám partnera ze stejného sektoru. Základní metodika benchmarkingu [4] Z uţšího hlediska si lze pod tímto pojmem představit následující procesy a jevy členěné do 4 etap, kterými se dá řídit: a) Plánování Identifikace objektu benchmarkingu, Identifikace srovnávaných organizací, Určení metody sběru dat a samotný sběr dat

50 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ Cílem prvního kroku je zjistit na který produkt či proces se máme zaměřit. Nejdříve prozkoumáme svou vlastní organizaci. Zásadním dalším krokem je nalezení vhodného partnera pro porovnávání, se kterým je nutno navázat vzájemné vztahy na té nejvyšší moţné úrovni v organizaci. Partner by měl být seznámen s naším záměrem, obeznámen s celou problematikou a je nutno vyzdvihnout klady, které mu partnerství a vzájemná spolupráce můţe přinést. Velká část úspěchu benchmarkingu je závislá na objektivitě získaných informací, jeţ závisí zejména na způsobu sběru dat. Jako nejčastěji vyuţívané způsoby sběru dat se uvádí: dotazníková šetření, interview se zástupci partnera, pozorování přímo na místě, analýza dostupných záznamů. Vyšší kvalitu získaných dat získáme vzájemnou kombinací těchto způsobů. Samotný sběr dat musí být předem důkladně naplánovaný proces, jehoţ prvním krokem by mělo být předání informací o své vlastní organizaci a nabídka vzájemných sluţeb. b) Analýza Stanovení současné úrovně výkonnosti, Definování budoucí úrovně vlastní výkonnosti. Tato etapa zahrnuje organizování a třídění nabytých informací, pochopení zaměření partnerských organizací a určení rozdílů mezi tou námi a partnery. Zjištění samotného rozdílu je pouze částí analytického kroku a tudíţ je nutno pochopit a zjistit postupy, proč rozdíl mezi organizacemi vznikl. c) Integrace Konzultace výsledků a získávání ohlasu u partnerů, Stanovení funkčních cílů pro zlepšování,

51 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ Všechny nashromáţděné informace se sepisují do závěrečné hodnotící zprávy o benchmarkingu, jeţ by měla být předána do rukou vedoucí osobě organizace. Výsledky zpracováváme co nejpřehledněji, aby měly co nejvyšší vypovídající schopnost. d) Realizace Plánování projektu zlepšování, Implementace plánů a monitorování výsledků, Opětovné porovnávání výkonnosti. Poslední etapa v sobě zahrnuje činnosti zaměřené na sníţení zjištěného rozdílu a proces zdokonalování na viditelné výsledky, které je dobré vyjádřit za nové cíle organizace. [3] Model a cíl procesu benchmarkingu Procesní model benchmarkingu nastiňuje kroky, které je třeba udělat v rámci projektu. Existuje řada přístupů s různým počtem kroků a je tak obtíţné pro organizace mezi sebou účelně komunikovat. Aby bylo moţné tuto komunikaci zlepšit, vyvinuly čtyři organizace, které se benchmarkingem intenzivně zabývají (Boeing, Digital Equipment, Motorola a Xerox) model se čtyřmi kvadranty, který objasňuje, o čem benchmarking je. Tato "šablona" ustavuje obecné souvislosti pro tvorbu procesního modelu, který vyjadřuje specifickou posloupnost kroků a činností pro provedení benchmarkingu. [6]

52 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ Obrázek 1: Model procesu benchmarkingu Model obsahuje základní otázky, kterými se spolu s řešitelským týmem budeme zabývat. KFÚ označuje kritické faktory úspěchu, tzn. klíčové oblasti aktivit organizace. Hybné síly vyvolávají výsledky, jeţ bylo moţné sledovat během provádění studie. Cílem této metody, jakoţto kontinuálního procesu učení, stejně jako našeho projektu, není pouhé srovnávání jednotlivých sledovaných ukazatelů, ale hlavně odhalování činitelů úspěšnosti, které nás pomohou navést na tu správnou cestu k odpovědi na otázku, jak co nejefektivněji přizpůsobit metodiku vzdělávání, aby bylo v rámci jednotlivých škol dosaţeno maximální míry kvality výuky v rámci studijního programu ISK v závislosti na akademickém prostředí, ve kterém je prováděna. Výhody benchmarkingu [7] umoţňuje organizacím lépe identifikovat současnou pozici na trhu, podává dobré informace o jejich slabých a silných stránkách,

53 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ při opakovaném srovnávání umoţňuje trvalé dosahování lepších výsledků, podporuje inovační chování, můţe upozornit na měnící se potřeby uţivatelů, testuje rámcovou strategii, podává včasné varování, pokud organizace ve svém oboru zaostává, pomáhá eliminovat či vyřadit zbytečné činnosti. [4] Představení projektu Best ISK Projekt Benchmarking programu Informační studia a knihovnictví (dále jen Best ISK) vzniká pro podporu výuky vysokoškolského programu Informační studia a knihovnictví (ISK). Jedná se o srovnávání předností oborů ISK vybraných institucí ve státech sousedících s Českou republikou za pouţití metody benchmarking, coţ ve výsledku povede k zlepšení kvality výuky zmiňovaného studijního programu na všech institucích do projektu zapojených. Samotnou realizaci projektu doprovází několik aktivit, např. identifikace institucí, sběr dat pro vybrané indexy, dotazníkové šetření, studentských workshop a další. Cílem není jen analyzovat, vyhodnotit a srovnat výsledky jednotlivých institucí. Ale také navázat komunikaci a snaţit se vzájemně dále společně vylepšovat a budovat program ISK, pomocí vzájemného učení. Best ISK vznikl v rámci předmětu KNP02 Terénní projekt, který probíhá na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské Univerzity v Opavě (FPF SU), která si nedávno podala ţádost o udělení finanční podpory z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, pro realizaci projektu s názvem Inovace studijních programů Informační studia a knihovnictví směrem k větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní ekonomice (Inovace ISK FPF SU). Best ISK je první z jeho šesti klíčových aktivit. Získání peněţních prostředků umoţní více

54 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ prakticky vyuţít výsledky projektu Best ISK a následně tak zkvalitnit a inovovat náplň oboru ISK na SU, coţ je také jedním z hlavních cílů projektu. Představení týmu Best ISK Projekt Best ISK je realizován ve spolupráci studentů bakalářského oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví na Ústavu informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (ÚI FPF SU) a studentů navazujících magisterských oborů Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu (Ústav bohemistky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity ÚBK FPF SU) a Informační a knihovnická studia (ÚI FPF SU). Jedná se o Bc. Marka Janika, Bc. Lucii Koníčkovou, Kamila Matulu, Lucii Mlýnkovou a Bc. Michaelu Šachovou. Nemalý podíl na realizaci a tvorbě projektu má garant a vedoucí projektu PhDr. Michal Lorenz. Práce na projektu je různorodá a rozděluje se mezi všechny členy týmu. Jedná se převáţně o vyhledávácí, identifikační procesy či analýzu získaných dat. Dá se však říct, ţe jedinou přesně vymezenou roli koordinátora má PhDr. Michal Lorenz, který zasahuje také do realizace. Logo projektu Obrázek 2: Logo projektu Best ISK

55 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ Je dobrým zvykem, ţe projekty mají mít svá loga, která jsou pro ně jakousi identifikační známkou, nástrojem prezentace a propagace. Také projekt Best ISK nebude výjimkou. Logo vychází hlavně z pouţité metody, tzv. best-in-class benchmarking, coţ je proces hledání nejlepšího příkladu v rámci dané oblasti či oboru. [7] Podkladem pro ideu jeho grafického provedení byla odlišná úroveň jednolitlivých indexů, jimiţ se proces zabývá, a která je tedy znázorněna různě vysokými sloupci grafu. Následné určení onoho nejlepšího příkladu naznačuje šipka směřující vzhůru a potvrzující tak to, co naznačuje samotný název projektu stanovení nejlepších praktik v rámci oboru ISK. Cíle projektu Cílem projektu je de facto zmapování situace v oboru především je zde cíl vytvořit profily výukových pracovišť, vyučujících program ISK s ohledem na otevřené programy a nově zařazené předměty. V této souvislosti se také bude zkoumat vzdělávací proces či výzkumné prostředí jednotlivých pracovišť. Nedílnou součástí je poté i benchmarking výzkumného procesu a rozsah internacionalizace. Dalším v pořadí je způsob implementace informačních a komunikačních technologií (ICT) do výuky. To znamená, zda existují nějaké nové, nám neznámé, metody výuky, způsoby inovace. Posledním důleţitým předmětem sledování je způsob podpory učící se komunity a participativního kurikula. Tím je myšlena informační ekologie, nastavení učícího se prostředí a informačních technologií, spokojenost studentů, benchmarking studentských zkušeností. Rizika projektu a opatření k jejich odstranění Při realizaci projektu je nutné pro jeho úspěšný průběh zejména zaměření se na rizika, jeţ by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj, případně jej i ohrozit, a předem vytvořit opatření, která jsou tato rizika schopná eliminovat. Jako první z takových rizik byla identifikována spolupráce výukových pracovišť při sběru dat

56 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ Zde mohou nastat nesrovnalosti ve zjištěných informacích, které tak se tak stanou nerelevantními nebo nedostatečnými. Školy nemusí mít informace ke zkoumaným indexům nikde zveřejněny, tím pádem se tyto stávají relativně hůře dostupné. V neposlední řadě je to pak určitá neochota ke spolupráci ze strany jednotlivých pracovišť. Jako další riziko však byla identifikována také podpora a spolupráce ze strany vedení obou mateřských ústavů (ÚI a ÚBK FPF SU). Mezi další dílčí rizika byla zahrnuta spolupráce projektového týmu a nezvládnutí časového harmonogramu či pouţité metody. Aby k těmto negativním situacím nedošlo, jsou potřeba předem promyšlené strategie, jak jim předcházet. Realizační tým tak má v případě prvního rizika k dispozici a srovnání více zdrojů, ze kterých můţe čerpat a při sběru dat klade důraz na ověřené a důvěryhodné zdroje. Ochotu spolupracovat hodláme podpořit snahou o maximálně profesionální vystupování při komunikaci, důsledným prezentováním potřebnosti, relevance a také výhod a praktických výsledků, jeţ mohou z projektu vyplynout. Spolupráci ze strany vedení obou ústavů by měla obstarat naše snaha o transparentní realizaci projektu Best ISK a zajištění kvalitní úrovně komunikace a informovanosti obou stran. Co se týče spolupráce týmu, zde je nutná jeho důsledná motivace, kladení důrazu na otevřenost a vnitřní komunikaci. Nedodrţení časového harmonogramu lze předejít naplánováním více kontrolních schůzek před konečnou fází. Předejít riziku nezvládnutí metody se budeme snaţit prostřednictvím studia odborných materiálů a co nejvíce kvalitní přípravou metodických postupů. [5] Průběh realizace projektu Best ISK Na terénním projektu v říjnu 2009 proběhlo úvodní stručné seznámení s projektem samotným. Garant projektu, PhDr. Michal Lorenz, tým obeznámil s cíli a charakteristikou projektu a poté obecnou metodikou benchmarkingu. Identifikace vzorku Jedním z prvních úkolů byla identifikace škol a institucí, na něţ se studie zaměří. Byly zvoleny akademické instituce v rámci České republiky a jejích sousedících států Polska, Německa, Rakouska a

57 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ Slovenska. Na základě tohoto určení pak probíhal informační průzkum zaměřený na identifikaci výukových pracovišť, které zajišťují výuku naplňující obor ISK, případně jeho určitou modifikaci. Vzorek po počátečním informačním průzkumu čítal několik akademických institucí. Sběr dat Následující aktivitou bylo určení indexů, resp. klíčových pojmů a informací, na něţ se zaměří prvotní sběr dat prostřednictvím internetu. Oblasti, do nichţ by se indexy daly zhruba roztřídit, jsou tyto: lidé, metody, technologie a hodnoty. V rámci těchto čtyř oblastí pak proběhl sběr dat v internetovém prostředí, který měl za cíl získání co nejvíce moţných a dohledatelných informací o stanovených oborech, jejich personálním zajištění, specifických či obecných metodách výuky, kvalitě a úrovni pouţívaných technologií a hodnot v rámci akademické instituce. Pro lepší představu uvádíme příklady několika indexů ze sledovaných oblastí: počet studentů versus počet uchazečů o daný obor, počet stávajících versus počet zahraničních a hostujících vyučujících, počet partnerů nabízejících stáţe versus počet stáţistů, počet předmětů zaměřených na soft skills / projektovou výuku, délka trvání povinné praxe, počet počítačů a virtuálních nástrojů / pouţití netware ve výuce, dostupnost studijních materiálů v elektronické podobě, výuka informační etiky, způsob definování antiplagiátorské politiky na úrovni oboru / instituce

58 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ Učené hádání Na základě tohoto sběru dat a jeho omezených moţností je třeba doplnit informace od samotných vyučujících, nejlépe vedoucích jednotlivých ústavů. K tomu poslouţí letošní akce z cyklu Učené hádání, která bude realizována 20. listopadu 2009 v Brně. Jedná se o setkání a diskusi zástupců pozvaných akademických institucí prováděnou pomocí metody Focus group. Tato metoda spočívá ve skupinovém rozhovoru s volnější strukturou. Jiţ samotný její název je odvozen od směru celé diskuse: od všeobecného začátku ke konkrétnímu tématu výzkumu. Díky tomu, ţe účastníci diskuse by měli být vedoucí příslušné vzdělávací instituce, či alespoň osoby kompetentní k vyjadřování se o stavbě a struktuře vzdělávacího kurikula a vstupování za své pracoviště do kooperačních projektů, slibujeme si, ţe na základě diskuse získáme další cenné informace k indexům. Dotazník Chybějící informace o stanovených indexech budou posléze doplňovány prostřednictvím dotazníku, jenţ bude zaslán příslušným institucím v ČR i ostatních státech ze vzorku. Studentský workshop Naplánován je také studentský workshop, který bude realizován nejen metodou Focus group jako Učené hádání, ale také formou polo strukturovaných rozhovorů se studenty vzorkových institucí a doplněn dotazníkem, vytvářeným pomocí Sence of community index (SCI). Analýza a výsledky průzkumu Veškeré nasbírané informace pak budou řazeny do tabulky k indexům a porovnávány mezi jednotlivými školami. Výsledkem by pak mělo být jaké pracoviště je v čem jedinečné a jaké jsou tak nejúčinnější metody ve výuce. Z těchto výsledků by také mělo být vyplynout, která škola se více zaměřuje na praktickou stránku (řemeslo) a které spíše na tu vědeckou či teoretickou. Ozřejměny by tak měly být i nejnovější trendy a nejlepší praktiky v oboru

59 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ Výsledné údaje pak budou zpracovány do databáze, jeţ bude přístupná všem účastníkům studie a poslouţí i k inovaci kurikula. [6] Inovativní charakter a přínos projektu Reálné a kvalitativní dopady projektu souvisí s přijetím grantu Inovace ISK FPF SU. V případě jeho úspěšného schválení získá projekt své praktické opodstatnění. Jelikoţ je jeho cílem mj. porovnání stavu kurikul studijního programu ISK a oborových trendů na univerzitách v okolí ČR, získané informace budou rovněţ podkladem pro rozsáhlou inovaci zmíněného programu na Slezské univerzitě. Reflexe zjištěné úrovně, rozsahu, kvality i současných trendů bude podkladem pro inovaci stávajících či vytvoření zcela nových předmětů programu ISK na FPF SU. Od tohoto kroku si slibujeme výrazné zlepšení a odstranění nedostatků kurikula stávajícího a tím pádem i zatraktivnění studia programu jako takového. Inovovaný program ISK FPF SU pak bude mít lepší předpoklady pro produkci absolventů s vyhlídkou vyšší uplatnitelnosti na trhu práce. [7] Udrţitelnost projektu Udrţitelnost projektu je moţná ve dvou variantách. Výsledků shrnutých do databáze profilů jednotlivých výukových pracovišť se můţe ujmout jeden z partnerů grantového projektu. [8] Závěr Jako studenti si neustále klademe otázky, zda se studium dá ještě vylepšit? Zda se do výuky zařazují novodobé trendy? A v neposlední, jak se asi vyučuje náš studijní program na jiných českých univerzitách, a co teprve na vysokých školách v zahraničí? Díky projektu Best ISK by tyto otázky mohly být pro všechny studenty zodpovězeny. Díky očekávané spolupráci je vysoká pravděpodobnost, ţe se v rámci vzájemné komunikace poučíme od ostatních a ti od nás. Vše má své specifika a vše se liší. Proč však tyto přednosti nezmapovat a nezapravit do běţného studia a neudělat tak výuku pro studenty kvalitnější?

60 BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ V tomto má projekt Best ISK velký potenciál. I kdyţ je projekt zaměřen především na cílovou skupinu studentů, doufáme, ţe pomůţe i ostatním členům akademické obce, kteří se starají o výuku ve studijním programu ISK. Literatura [1] Benchmarking [online]. Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín, příspěvková organizace, [2007] [cit ]. Dostupný z WWW: < [2] Benchmarking [online]. Česká společnost pro jakost, 2002 [cit ]. Dostupný z WWW: < [3] JEŢEK, Jiří. Benchmarking v regionálním rozvoji : příklady úspěšných komunálních a regionálních projektů [online]. Západočeská univerzita v Plzni, 2006 [cit ]. Dostupný z WWW: < ISBN [4] CLARK, Karen L. Benchmarking as a Global Strategy for Improving Instruction in Higher Education [online]. Phoenix : 2002 [cit ]. Dostupný z WWW: < torage_01/ b/80/13/33/9b.pdf>. [5] O Benchmarkingu [online]. Česká společnost pro jakost, 2002 [cit ]. Dostupný z WWW: < [6] Český benchmarkingový index [online]. Czech invest, 1994 [cit ]. Dostupný z WWW: < [7] INGER, Morton. Benchmarking in Education: Tech Prep, a Case in Point. IEE Brief Number 8. [online] [cit ]. Dostupný z databáze ERIC: <

61 PORTÁL BETA STUDENTSKÝ PORTÁL beta Pavel Neorál, Marcela Trýsková, Jan Matula, Ondřej Honka Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě neoral-p@centrum.cz, f081661@fpf.slu.cz, jan.matula@fpf.slu.cz, ondrej.honka@fpf.slu.cz. Abstrakt Příspěvek pojednává o studentském portálu podpůrných sluţeb souvisejících se studiem oboru knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Jsou zde popsány jednotlivé moduly studentského Portálu beta (např. Forum, Hot- Spot, Wiki, Úschovna, Projekt management, aj.) spolu s popisem sledovaného záměru vyuţití jednotlivých uvedených modulů. Rovněţ jsou zmíněny dílčí výsledky testování stability webového Portálu beta. Klíčová slova: informační systém, portál, studenti knihovnictví, informační studia a knihovnictví

62 PORTÁL BETA 1. Projekt Portál beta Projekt Portál beta vznikl jako jeden z výstupů kurzu Terénní projekt UBK/KNP02 v zimním semestru akademického roku 2009/10. Klade si za cíl především sjednotit a zjednodušit komunikaci mezi studenty a pedagogy, zlepšit informovanost a usnadnit orientaci v univerzitním prostředí. Nový studentský Portál beta sjednocuje dosavadní výstupy výjezdových seminářů Terénní projekt ( vzniklé za období ) realizované ve webovém prostředí do jednoho místa portálů. Portál je postaven na redakčním systému Joomla!, coţ je svobodně šiřitelný software pod GNU/GPL licencí. Redakční systém Joomla! umoţňuje implementaci jednotlivých instalačních programových balíčků, které v jednotném webovém rozhraní zabezpečují, s ohledem na svou funkčnost, konkrétní procesy systému. Na realizaci a funkčním zabezpečení Portálu nebo aktivit z něj plynoucích se podílí či přispívá celá řada partnerů. V prvé řadě se jedná o studenty oboru knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví a Ústavu Informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, dále Centrum Informačních Technologií, Centrum Výpočetní Techniky, Ústřední knihovna FPF SU v Opavě a sdruţení podnikajících osob Information Research, které portál navrhlo a optimalizovalo pro jeho záměr

63 PORTÁL BETA Obrázek 1: Hlavní stránka rozhraní studentského Portálu beta < 2. Sluţby portálu Sluţby portálu jsou rozděleny na veřejné a neveřejné, přičemţ ty neveřejné jsou určeny výhradně studentům jednooborového a dvouoborového studia studijního programu Informační studia a knihovnictví. Na Slezské univerzitě v Opavě je studijní program ISK realizován pod Ústavem bohemistiky a knihovnictví a Ústavem informatiky. V obou případech lze studovat v bakalářském i magisterském studijním programu. Veřejné sluţby portálu jsou realizovány skrze sekci Infoweb a Hlavní nabídku. Infoweb je součástí hlavní stránky Portálu beta, nabízí krátké sdělení - články o blíţících se přednáškách, kulturních akcích a aktivitách studentů participujících na výjezdovém semináři Terénním projektu. Přístupné jsou také odkazy v Hlavní nabídce, která poskytuje informace o aktivních projektech, informačních zdrojích a aktualitách z univerzitního prostředí (RSS kanály). V Hlavní nabídce jsou umístěny Nápovědy k celé řadě aplikací (síť Eduroam, poštovní server Horde, nastavení proxy serveru k přístupu do EIZ univerzity, apod.), které mohou vyuţít

64 PORTÁL BETA i studenti jiných oborů FPF SU v Opavě. Volně přístupný je rovněţ modul Wiki wikipedie s vybranými předměty knihovníků ÚBK, dále odkazy na univerzitní informační systém STAG, přístup k univerzitní elektronické poště Horde, odkaz na oficiální stránky FPF SU a na stránky Ústřední knihovny FPF SU v Opavě. Neveřejné sluţby zahrnují: přístup do diskusního fóra (zde jsou k jednotlivým vyučovaným předmětům otevřeny diskuse), přistup do elektronického studijního poradce tzv. modul Hot-Spot (viz příspěvek Hot-Spot v tomto sborníku), úschovnu elektronických dokumentů (resp. prostor pro odevzdávání seminárních prací a zpřístupnění studijních dokumentů), nástroj pro projektový management slouţící studentům semináře Terénní projekt k efektivnímu řízení projektové činnosti. Obrázek 2: Modul Úschovna

65 PORTÁL BETA 3. Technické a personální zabezpečení systému Provoz portálu zabezpečuje dvanácti členný tým sloţený převáţně ze studentů knihovnictví ÚBK a ÚI FPF SU v Opavě. Tito administrátoři mají jasně rozdělené části Portálu (resp. jednotlivé sekce), které spravují nebo přímo zabezpečují komunikaci s konkrétními uţivateli (studenty a pedagogy). Pod záštitou Portálu beta působí taktéţ další (na administrátorech nezávislý) tým, který realizuje sluţbu elektronického studijního poradce s názvem Hot- Spot, která je jedním z řady modulů studentského portálu. Některé zdroje informací (ústavní a celofakultní aktuality) jsou sklízeny automaticky s pomocí integrované RSS čtečky, která je rovněţ součástí vyuţívaného redakčního systému Joomla!. Zabezpečení přístupu uţivatelů je zajištěno protokolem LDAP v návaznosti na databázi uţivatelů univerzitního informačního systému STAG. Jak jiţ bylo uvedeno, do uzavřených částí systému mohou vstupovat pouze studenti a vyučující studijního programu Informační studia a knihovnictví, coţ činí něco málo přes 800 uţivatelů. Tito uţivatelé se k neveřejným sluţbám Portálu beta přihlašují stejným uţivatelským jménem a heslem jako do informačního systému Slezské univerzity, za coţ vděčíme zaměstnancům Centra Informačních Technologií SU. Díky připojení k databázi studentů byla odstraněna pracná a časově náročná registrace jednotlivých uţivatelů. Správa modulů a nabídek Portálu beta je prováděna přes administrátorské rozhraní, které je přístupné pouze správcům portálu

66 PORTÁL BETA Obrázek 3: Administrátorské rozhraní studentského Portálu beta. V současnosti (pozn. autora: prosinec 2009) je vyuţita verze redakčního systému Joomla! K zabezpečení funkčnosti jednotlivých modulů jsou vyuţity tyto komponenty: JoomGallery RSS kanály Ankety Project Log Remository Simplest Forum Huru Helpdesk Banner Kontakty

67 PORTÁL BETA Obrázek 4: Ucase diagram Portálu beta. Celá řada komponentů byla ve fázi prvotního testovacího provozu shledána za nevyhovující, některé komponenty bylo nutné vhodně modifikovat pro potřeby záměru projektu a pro snadnou orientaci uţivatelů v prostředí portálu. 4. Testování zátěţe systému Studentský Portál beta byl před zahájením provozu testován řadou softwarových IBM testerů. Tyto testery umoţňují testerům (správcům) a vývojářům grafických uţivatelských rozhraní minimalizovat čas strávený správou testů při změnách v testovaných aplikacích. Jde o nástroje pro automatizované funkční a regresivní testování aplikací v jazyce Java, v prostředí Microsoft Visual Studio.NET, a v celé řadě webových aplikací. Testování se provádí jako poslední fáze před plným uvedením do provozu. K testování portálu byly pouţity tyto nástroje: Manual Tester (IBM Rational Manual Tester)

68 PORTÁL BETA Functional Tester (IBM Rational Functional Tester) Performance Tester (IBM Rational Performance Tester) Testovanými poloţkami byly následující moduly: Info-web, Galerie, Forum, Hot-Spot, Projekt management, Úschovna a Wiki. Byly testovány tyto vlastnosti systému: funkčnost přihlášení se do portálu pomocí LDAP databáze studentů, propojení jednotlivých modulů a jejich funkčnost, moţnost ručního vkládání měřených hodnot a jejich editace přímo na stránkách portálu, výkon portálového řešení postaveného na technologiích Joomla! a příslušných modulech. Celkové hodnocení vyplývající z testovacích nástrojů IBM poukázalo na některé nedostatky systému, které se během běţného testování nepodařilo odhalit. Na základě identifikovaných chyb byl vytvořen harmonogram odladění chyb dle stupně závaţnosti. Toto ladění bude probíhat v následujících měsících během beta provozu portálu. Termín zahájení beta provozu byl v listopadu 2009, termín ukončení nebyl v době vzniku příspěvku stanoven. 5. Udrţitelnost Portálu, nástin vývoje Předběţná udrţitelnost Portálu beta je stanovena na 1 rok, přičemţ se předpokládá, ţe plánovaná doba bude po důkladném zhodnocení provozu prodlouţena. V příštím semestru (tj. LS ak. rok 2009/10) dojde ke sloučení týmů administrátorů Portálu beta a operátorů modulu Hot-Spot. Rovněţ předpokládáme implementaci dalších komponentů k rozšíření podpůrných sluţeb pro uţivatele. Nabízí se celá řada modulů, které mohou zkvalitnit jak sluţby poskytované uţivatelům (prioritně studentům), tak i práci pedagogů, která souvisí s agendou výuky. Další vývoj portálu zajisté ovlivní míra spokojenosti uţivatelů. Věříme, ţe právě díky jejich zpětné vazbě budeme moci pravidelně zlepšovat sluţby nabízené uţivatelům studentům a pedagogům studijního programu Informační studia a knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě

69 MODUL HOT SPOT MODUL HOT SPOT PROJEKTU PORTÁL SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Ondřej Vlček, Ivana Přibylová Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě f080424@fpf.slu.cz; f070035@fpf.slu.cz Realizace a aplikace sluţby HOT SPOT Cílem tohoto příspěvku je představit projekt HOT SPOT, který funguje jako jeden z modulů v nově spuštěném Portálu, slouţící oborům Informační studia se zaměřením na knihovnictví a Knihovnictví. Účelem vzniku modulu bylo usnadnit studium především studentům prvních ročníků pomocí rychlých odpovědí na dotazy studijního charakteru. Posluchače obeznámíme jednak s pouţitím systému ze strany studentů, a také s principem respondence. Klíčová slova: modul HOT SPOT, studijní program Informační studia a knihovnictví

70 MODUL HOT SPOT 1. HOT SPOT obecně Zprovoznění kategorie HOT SPOT bylo uděleno na šestém Terénním projektu, nesoucím název,,partnerství a sítě. Realizátorský tým tohoto modulu tvoří osm lidí, skládající se z lektora, ze studentů bakalářského, magisterského studia, prezenční i kombinované formy, obou větví knihovnictví na Slezské univerzitě. Projekt je široce zaměřen na všechny studenty UBK a UI Slezské univerzity v Opavě. HOT SPOT má být nástrojem a prostředkem, který bude zajišťovat studentům odpovědi na jejich dotazy, přinášet jim školní aktuality a podporu při jejich studiu. Veškeré odpovědi mají naplnit znalostní databázi a tím zajistit udrţitelnost sluţby. Plánované aktivity bude plně realizovat tým HOT SPOT, který po dobu dvou měsíců bude formou sluţeb ve své sekci odpovídat na dotazy a potřeby uţivatelů, spravovat a doplňovat znalostní databázi a bude se podílet na vylepšení celého Portálu. 1.1 Popis projektu Hlavním cílem projektu je uvedení sekce HOT SPOT do provozu, po dobu dvou měsíců zajistit plný servis pro studenty v podobě odpovědí na vznesené dotazy. Výstupem budou informace, které naplní znalostní databázi. V lednu se provede revize jmenované databáze a doplní se o potřebné informace, tak aby byly pokryty veškeré informační potřeby studenta v průběhu celého jednoho semestru. Modul HOT SPOT umoţňuje rozčlenění uţivatelů do 3 kategorií, přičemţ kaţdá z nich má svá specifická práva. Studenti disponují se základními právy týkající se především vkládání dotazů a prohlíţení znalostní báze. Řešitelský HOT SPOT tým má nejširší práva ohledně odpovídání na dotazy. Nad celou sekcí dohlíţí administrátor HOT SPOT modulu jeho pravomoci jsou na nejvyšší úrovni. V týmu si členové rozdělili jednotlivé pracovní role. Byl dohodnutý princip sluţeb, záskoků, rezerv. Prostřednictvím webového rozhraní Portálu a záloţky HOT SPOT bude tým komunikovat se studenty a řešit poţadavky, dotazy a jejich informační potřeby

71 MODUL HOT SPOT Je důleţité téţ podotknout vybudování nápovědy pro studenty, jelikoţ je téţ nedílnou součástí celého modulu. Tým HOT SPOT má uţ od počátku sjednanou hierarchii, která jasně stanovuje postupy dotazu při větší obtíţnosti řešitelnosti. Vrchol zaujímá studijní oddělení, pod ním jsou vedoucí jednotlivých sekcí projektu a základ tvoří lidé z HOT SPOT týmu. Konečným výstupem bude v lednu znalostní databáze, která bude dál slouţit studentům pro nalezení relevantní odpovědi na jejich vznešené dotazy. Budou statisticky zhodnoceny jednotlivé okruhy. Tým HOT SPOT vše zpracuje v závěrečné studii proveditelnosti. 1.2 Popis cílové skupiny Hlavní cílová skupina: Studenti prvního ročníku knihovnictví UBK a UI. Vedlejší cílová skupina: Všichni studenti knihovnictví. Hlavní cílovou skupinou jsou studenti prvního ročníku knihovnictví UBK a UI, kteří budou hledat informační nástroj a pomoc v počátcích studia a při prvotní orientaci na vysoké škole. HOT SPOT má v první řadě této skupině přinést informační pomoc. Studenti mohou pomocí jednoduchého intuitivního formuláře zasílat dotaz ke studiu. Odpověď na dotaz bude uloţena do znalostní databáze a zároveň odeslána dotazujícímu se studentovi na školní HORDE. Tímto principem se bude znalostní databáze plnit. Systém bude plně k dispozici všem studentům UBK a UI. 1.3 Zapojení cílové skupiny Školní portál bude slouţit všem studentům, jako jednotný informační portál, kde všichni naleznou na jednom místě veškeré potřebné aplikace (Info-web, Foto-galerie, Forum, HOT SPOT, Projekt management, Úschovna, Wiki, Stag, Pošta, Knihovna, FPF- SLU). Studenti dále můţou portál vyuţít k zřízení vlastního fóra, budou vyčleněné sekce k uloţení školních úkolů daných předmětů. Portál můţe zajistit komunikaci s učitelem. Pro jednotlivé studenty bude přínosné, ţe vše naleznou na jedné webové adrese za pouţití jednoho přihlašovacího hesla. Prostřednictvím společných ů,

72 MODUL HOT SPOT učitelů, třídních referentů budou informování o zahájení provozu Portálu. Studenti jednotlivé aplikace jiţ dnes navštěvují a plně vyuţívají. Mnoho přihlašovacích hesel, web adres se stávalo mnohdy překáţkou. Portál sjednocením eliminuje tyto nedostatky a nabízí jednoduché řešení. 1.4 Přínos pro cílovou skupinu Systém HOT SPOT bude radit studentům s tím, kde najdou odpovědi na své problémy spojené se studiem. Studenti mohou psát své dotazy na jedno místo a zároveň uvidí všechny ostatní dotazy. Postupně vznikne databáze nejčastějších dotazů, kterou si studenti mohou procházet. Sluţba HOT SPOT by měla eliminovat stres studentů z jejich problémů, s nimiţ mohou nejdříve oslovit sluţbu HOT SPOT, ale pokud bude dotaz opravdu stěţejní, bude dále přesměrován na studijní referenty a popřípadě samotné Studijní oddělení. Sluţba HOT SPOT by měla ušetřit studentům čas tím, ţe je nasměruje na dokumenty, kde najdou odpovědi na své dotazy, a měla by je také naučit větší samostatnosti v řešení svých problémů. 1.5 Udrţitelnost projektu Po ukončení projektu HOT SPOT je předpoklad, ţe v rámci terénního projektu 2010 bude připraven nový projekt, který můţe být postaven na myšlence sloučení týmu Portál a HOT SPOT. Předpokládá se, ţe v rozmezí dvou měsíců dojde k naplnění znalostní databáze a pokračující projekt by měl v pozměněném reţimu organizace zajistit následovný servis a aktualizace celého Portálu. Bude tak zajištěna udrţitelnost projektu na dobu neurčitou. Stávající spolupráce mezi partnery je ohraničena časovou osou projektu

73 MODUL HOT SPOT 2. Propagace Jednou z prvních klíčových aktivit při zpracování projektu byla tvorba loga, které by vystihlo náš tým a naši práci. Obrázek 1: Logo modulu HOT SPOT vystihuje trefnost a rychlost v odpovědi na vznesené dotazy. Naše sluţba byla propagována pomocí plakátu, viz obrázek

74 MODUL HOT SPOT Obrázek 2: Plakát slouţící k propagaci sluţby. 3. Závěr Cílem našeho projektu je primárně poskytnout pomoc studentům především prvních ročníků studijního programu Informačních studií a knihovnictví. Naše cílové aktivity jsou zaměřeny: - spuštění sluţby HOT SPOT (splněno) - zaškolení studentů ve vyuţívání sluţby (realizuje se) - rychlé a efektivní zpracování dotazů studentů - plnění znalostní databáze - vyhodnocení sluţby HOT SPOT - zajištění udrţitelnosti projektu Projekt je inovativní v rámci studia a studentů Slezské univerzity v Opavě ve smyslu pohotovosti a aktuálnosti informací. Vyjímečnost modulu spočívá také ve shromáţdění všech informací potřebných k úspěšnému studiu v jedné databázi společné pro všechny studenty UI a UBK

75 KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? Marek Timko Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno marektimko@mail.muni.cz Abstrakt: Zamyšlení nad problémem přebytku sociokulturních informací v současných informačních společnostech, tázání se na moţné způsoby řešení, zejména ve srovnání s informacemi přirozenými. Výchozí pozicí je koncepce evoluční ontologie, z které autor přebírá pojetí informace jako ontologické kategorie a její členění na informaci přirozenou a sociokulturní. Zamyšlení má formu koláţe sestávající ze třech obrazů. Klíčová slova: Sociokulturní informace, přirozená informace, kremace, recyklace, informační expanze, informační přetíţení

76 KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? Obraz I. obraz z historie. Kdyţ se pozorněji podíváme do vzdálenější nebo i ne příliš vzdálené minulosti, tak moţná zjistíme, ţe kremace sociokulturní informace tedy ireverzibilní zničení jistého typu uspořádanosti s vlastním, člověkem vytvořeným sémantickým aspektem, prostřednictvím tepla, konkrétněji ohně nebyly aţ tak výjimečnou událostí. Asi ta nejznámější kremace, a pokud bychom chtěli být škodolibě patetičtí, tak asi i nejvelkolepější, byla ta, která se odehrála v Alexandrijské knihovně (největší to knihovny antického světa), a to dokonce opakovaně. Poprvé v ní hořelo v roce 47 před n. l. za války mezi Caesarem a Pompeiem, kdyţ Alexandrii obsadilo Caesarovo vojsko. Podruhé v rozmezí let , to uţ byla za náboţenských bouří taky zcela zbořena. Po znovuvybudování v ní hořelo potřetí v rozmezí let , kdy byla Alexandrie dobyta Araby. Předpokládá se, ţe v době největšího rozkvětu knihovny v ní bylo aţ ručně psaných svazků. Zachránilo se jen pár odpisů, z originálních svazků nezůstalo pravděpodobně nic. 7 Na českém území docházelo k velkým a často i veřejným kremacím knih zejména po bitvě na Bíle hoře (1620). Známým cenzorem, inkvizitorem a paličem byl v té době jezuitský kněz a misionář Antonín Koniáš ( ). Uvádí se, ţe jeho zanícený a doslova plamenný boj proti protestantské literatuře vedl ke spálení asi knih (tento počet je ale podhodnocen, protoţe byl vztahován jen na knihy jazykově české, které ve skutečnosti tvořily z celkové počtu zhruba čtvrtinu 8, ale taky proto, ţe vycházel jenom z dochovaných záznamů. Skutečný počet spálených svazků bude tedy ještě vyšší). 9 5 Přiznáváme, ţe se nám nepodařilo najít spolehlivě jednoznačný rok, ve kterém se odehrála tato událost. Různé encyklopedie a historické práce se v datování rozcházejí, někdy aţ o pět let. Proto uvádíme časové rozpětí let, které se v literatuře nejčastěji objevují. 6 Viz předchozí poznámka. 7 Srovnej Cejpek, J. (a kol.): Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Karolinum, s Viz Antonín Koniáš [online]. [cit ]. Dostupný z: -

77 KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? Co se týká minulosti nedávné, tak ani ta není skoupá na rozsáhlé kremace sociokulturních informací uloţených v knihách. Jedna z největších akcí tohoto typu ve 20. století bylo veřejné tedy jednoznačně manifestační! a organizované pálení knih nacisty, které se odehralo 10. května 1933 ve většině německých univerzitních měst. 10 Nacisti a jejich sympatizanti kromě knih ţidovských spisovatelů pálili i knihy všech, kteří nesouhlasili s fašistickým reţimem Třetí říše či těch, kteří byli obvinění z šíření protiněmeckého ducha. Na hranici se tak vedle sebe ocitli například knihy A. Einsteina, T. Manna, B. Brechta, E. M. Remaqua, L. Feuchtwangera, S. Freuda a dalších. Shořelo víc neţ svazků. Je smutnou, ale příznačnou okolností, ţe na hranici skončily i knihy významného německého ţidovského básníka Heinricha Heineho, kterého výrok z roku 1822 o tom, ţe: Tam, kde se pálí knihy, dojde nakonec také na pálení lidí se později tragicky naplnil, a to v nebývalé šíři a zrůdné systematičnosti. Všechny tyhle příklady spájí něco společného. Můţeme si všimnout, ţe ani v jednom z popisovaným případů se kremace sociokulturní informace neprováděla z důvodu přebytku informací, P. Voit uvádí, ţe historikové připisují Koniášovi spálení aţ knih (vyšší z obou údajů do literatury vnesl 1776 exjezuita Jan Leopold Šeršník, první Koniášův ţivotopisec). Voit, P.: Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri, s Na druhé straně český historik Jiří Bílý tvrdí, ţe rozhodně nelze obviňovat Koniáše z toho, ţe svým působením nenávratně zničil řadu cenných literárních památek. Knih jím spálených mohlo být nejvýše poloviční mnoţství, neţ tvrdí jeho odpůrci, a řada děl zanikla i jiným způsobem ve válečné vřavě, při poţárech, špatným zpracováním apod. Bílý také dokazuje, ţe pálení knih bylo naprosto běţnou záleţitostí i u nekatolíků zmiňuje Komenského, který schvaluje spálení děl pohanských filozofů a básníků a nijak by se nerozpakoval pálit knihy katolické. Citováno z: Krajtl, O.: Jezuita Antonín Koniáš [online] [cit ]. Dostupný z: &Itemid= Na některých místech Německa se pálení knih konalo vzhledem k dešti o několik dní později. Jinde došlo k pálení knih aţ 21. června, v den letního slunovratu. Stránský, M.: Veřejné pálení neněmeckých knih v roce 1933 [online] [cit ]. Dostupný z:

78 KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? tedy ne proto, ţe by jich bylo hodně co do počtu 11 například dnes máme informací v podobě kníţek, časopisů či elektronických dokumentů rozhodně víc neţ kdykoli v minulosti, a přitom zvýšenou frekvenci pálení (naštěstí!) nepozorujeme. Problémem tedy není samotný počet, ale spíše různorodost (tedy diverzita) informací. Likvidovaly se a likvidují ty informace, které jsou z nějakého důvodu nebezpečné, podezřelé nebo jenom jiné, přičemţ nejčastějším důvodem k zničení bývá nekompatibilita sémantického aspektu informace s tím, co prosazuje mocenský systém (politický nebo náboţenský) jako závazné, určující, nezpochybnitelné. Častá je také malá slučitelnost s přesvědčením většiny společnosti (nebo menšiny, která je u moci). Na tomto místě bychom ale chtěli připomenout, ţe vysoká diverzita sociokulturních informací má ve společnosti většinou vysoce pozitivní projevy, zejména ve formě názorové tolerance a respektování jinakosti. 12 Z hlediska kultury, kterou chápeme jako umělý nadindividuální systém s vlastní vnitřní informací (duchovní kulturou ), můţe mít velká míra různorodosti sociokulturní informace rozhodující pozitivní vliv na stabilitu samotného systému (předpokládáme, ţe v tomto případě je situace analogická vztahu biodiverzity a biosféry). Obraz II. obraz ze současnosti. Moţná nebudeme daleko od pravdy, kdyţ dnešní informační společnosti budeme charakterizovat jako společnosti informačního přebytku. Dokonce to vypadá tak, ţe bude ještě hůř..., tedy spíše víc! Více sociokulturních informací, které vytváříme, produkujeme, archivujeme, ale které častokrát uţ vůbec nestíháme reflektovat, interpretovat či proměnit na znalosti a dovednosti. Různí autoři zabývající se informační explozí upozorňují, ţe ročně se ve světe 11 Samozřejmě si uvědomujeme, ţe samotná kvantifikace sociokulturní informace nemusí být vţdy ani jednoznačná, ani bezproblémově provoditelná, a to zejména proto, ţe samotný obsah (tedy sémantický aspekt informace) se kvantifikaci vzpírá. Souhlasíme s tvrzením Antonína Markoše, ţe: Kvantifikovat můţeme informaci jen tehdy, kdyţ si ji napřed vymezíme jako měřitelnou veličinu, tedy v shannonovském smyslu ale pak přímo z definice nezáleţí na obsahu! Viz Markošova poznámka číslo 11 v: Markoš, A. (ed.): Náhoda a nutnost : Jacques Monod v zrcadle dnešní doby. Červený Kostelec: Pavel Mervart, s Pro společnosti totalitární to bude platit obráceně

79 KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? vydá zhruba časopisů (v 65 jazycích), odborných monografií a asi milión článků a odborných reprintů. Z toho všeho je ale citována jenom zhruba polovina publikovaných článků. 13 Je zřejmé, ţe čím větší počet informací (různého charakteru a kvality), tím větší riziko informační přetíţenosti či zahlcenosti, a to nejenom v souvislosti se zákonitým omezením kapacity informační techniky (tato omezenost je povahy fyzikální), ale i samotného percipienta (tady uţ ale není omezená kapacita jenom fyzikální povahy, ale i biologické a psychické). Nakonec, sami dobře z vlastní zkušenosti víme, ţe disponovat větším mnoţstvím informací nemusí mít vţdycky jenom pozitivní efekt (jedním z moţných problémů je např. nemoţnost přímého ověření důvěryhodnosti informací). O negativních projevech informačního přetíţení píše i Pavol Rankov: Informačné preťaţenie a informačný stres spôsobujú, ţe časť informácií musí byť korigovaná, časť je zabudnutá, skomolená či inak stratená. A to vyvoláva u niektorých ľudí neistotu, ţe nevedia o skúmanom jave nič. 14 K charakteristice místa dnešního člověka v současných informačních společnostech bychom mohli pouţít i konstatování českého filosofa Zdeňka Pince: Moderní člověk ( ) nedostatkem informací nestrádá. Má-li něčeho dostatek, snad dokonce nadbytek, jsou to informace. Čím víc jich má, dnes by bylo přesnější říci: můţe mít, tím problematičtěji se jeví rozhodování na jejich základě. 15 Problémem je, ţe to, které informace jsou pro nás důleţité a relevantní pro naše jednání, zpravidla zjistíme aţ ex post. Aţ pak vlastně víme to, co jsme měli vědět na začátku. 16 Pincovo hodnocení informačního blahobytu pro člověka je ve vztahu k jeho jednání 13 Viz Činčera, J.: Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, s. 46. Autor na stejném místě taky píše, ţe se odhaduje, ţe 85 % vědecké literatury není publikováno pro předávání nových informací, ale pro získání grantů a vědecko-pedagogických stupňů, či jako seberealizace autora. Tamtéţ, s Rankov, P.: Informačná explózia Informačný stres Informačné správanie [online] [cit ]. Dostupný z: 15 Sokol, J. Pinc, Z.: Antropologie a etika. Praha: Triton, s Tamţe, s

80 KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? tedy negativní. Jak sám píše: Soudím, ţe informace z podstaty svého fungování vůbec nejsou neutrální, jak nás média i informační vědci občas přesvědčují, slouţí k šíření neladu a šumu a jsou zdrojem oné kormutlivosti, která na člověka padá z toho, ţe to, co ví, je k ničemu, ţe na tom minimálně nemůţe zaloţit nové, a přitom bezpečné poznání. 17 Sociokulturní informace mají (ve srovnání s informacemi přirozeným) tu výhodu, ţe jsou relativně recyklovatelné 18, omezení je tady v podstatě jen na straně materiálního nosiče (z jazykového hlediska je pro naše téma zajímavé, ţe zakonzervování sociokulturní informace pro příští, tedy do budoucna orientované pouţití prostřednictvím dnešní informační techniky označujeme jako vypálení, např. CD nebo DVD nosič). Materiální nosič sociokulturní informace (zejména v souvislosti s informační technikou) je však z hlediska výrazné časové omezenosti pouţití a malé nekompatibility s přirozeným prostředím často problematický. Typicky přebytečnou sociokulturní informací je spam, tedy nevyţádaný , většinou s reklamním či propagačním obsahem. Spam nejen ţe obtěţuje svého čtenáře, tedy příjemce, ale má i svůj ekologický aspekt, tedy negativní vliv na ţivotní prostředí. Ekonomové přepočítali, ţe energie, která se kaţdý rok spotřebuje na přenos, zpracování a filtrování spamu, by mohla pokrýt energetické potřeby 2,4 milionu domů. Téměř 80 % spotřebované energie se týká uţivatelů, kteří spamy maţou. Světový spam ročně spálí (pozor: tohle pálení se ale pojmu kremace netýká!) zhruba 33 terawatthodin energie (tera = miliarda). Tahle energie by odpovídala emisím skleníkových plynů z 3,1 milionu osobních aut, které by spotřebovaly asi 7 miliard litrů benzinu Tamţe, s Informácia je recyklovateľná a rozmnoţiteľná, ani opakovaným pouţitím sa nevyčerpáva, ale naopak, môţe byť prameňom na vytváranie nových informácií. Rankov, P.: Informačná explózia Informačný stres Informačné správanie. 19 Bušta, P.: Uhlíková stopa spamu. In: Euro. č. 16, , s

81 KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? Obraz III. obraz z přírody. Ţivá přirozená informace, která je výsledkem evoluce ţivota na naší planetě, je uloţena v molekule DNA a jako souhrn genetické informace ţivého organizmu představuje jeho genom. Zjednodušeně můţeme říct, ţe genomy jsou tím, co od sebe odlišuje jednotlivé biologické druhy. 20 Biologický druh je jakoby kníţkou, kterou napsala přirozená evoluce v rámci fylogeneze. V současnosti známe asi 1,75 aţ 2 miliony biologických druhů, přičemţ se předpokládá, ţe jejich reálný počet je 10 aţ 40násobně vyšší. Vysoká míra biodiverzity udrţuje systém biosféry v relativní stabilitě. Kremaci ţivé (biotické) informace si můţeme ukázat a představit na příkladu vypalování tropických pralesů. 21 Jejich současné mizení se sice oproti 80. létům trochu zpomalilo, ale i tak ubývá ročně zhruba km 2, coţ je území větší neţ celé bývalé Československo. 22 Jenom Amazonské pralesy, jejichţ porost pokrývá území srovnatelné s kontinentální rozlohou Spojených států a které jsou domovem aţ 30 % známých druhů ţivočichů a rostlin, ztratily od roku 2003 téměř 2,5 milionu hektarů lesa kvůli kácení a vypalování. 23 Smutnou statistikou je, ţe téměř 80 % všech světových pralesů jiţ bylo zničeno, z toho velká část v posledních třiceti letech. A dokonce i ta poslední pětina, která ještě zbývá, je nyní váţně ohroţena. 24 Americký evoluční biolog a entomolog Edward O. Wilson, který se problémem biodiverzity zabývá uţ několik desetiletí, 20 Genom je samozřejmě taky tím, co od sebe odlišuje i jednotlivce v rámci stejného biologického druhu, kaţdý ţivý organizmus má specifický genom, ale v rámci jednoho druhu jsou společné sekvence genetické informace v převáţné většině nad individuálními rozdíly. 21 Dalšími vinníky ubývání pralesů je těţba dřeva (komerční holorub, budování pastvin apod). 22 Biolog E. O. Wilson uvádí, ţe kaţdou sekundu je ztracena plocha fotbalového hřiště. Wilson, E. O.: Rozmanitost ţivota. Praha: Nakladatelství Lidových novin, s. 285 a n. 23 Hořící lesy Amazonie ničí planetu víc, neţ se myslelo, míní vědci [online] [cit ]. Dostupný z: 24 Deštné pralesy [online]. [cit ]. Dostupný z:

82 KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? předpokládá, ţe v tropických pralesech můţe ţít zhruba 10 milonů druhů (coţ dokonce povaţuje za nejniţší odhad!). Pokud by mizení pralesů pokračovalo stejným tempem i v budoucnosti, tak hrozí, ţe do roku 2022 zmizí polovina plochy deštních pralesů. Důsledkem by bylo vyhynutí 10 aţ 22 % všech biologických druhů. Podle Wilsona dochází v posledních desetiletích k zániku asi druhů ročně, coţ je zhruba 74 druhů kaţdý den, tedy 3 druhy kaţdou hodinu. 25 Jelikoţ podle současných odhadů ţijou v tropických pralesech asi 2/3 všech biologických druhů 26, můţeme tyto biotopy povaţovat za jakési rezervoáry přirozené informace, za přirozeně vzniklé informační databáze. Taky se předpokládá, ţe biosféra funguje díky existenci relativně malého počtu (který není znám) klíčových biologických druhů, zejména bakterií a jednobuněčných organismů. 27 Pokud se síť ţivota naší protipřírodní aktivitou příliš naruší, hrozí kolaps celého systému. Ničení přirozené informace (a je vlastně úplně jedno, jestli kremací, nebo nějak jinak) je ničením nejenom specifických podmínek, které umoţňují naši vlastní existenci na Zemi, ale i ničením jedinečných přirozených informací, ničením specifického paměťového záznamu, který se útvářel v průběhu evoluce pozemské přírody. Jelikoţ víme, ţe pro informaci neplatí zákon zachování (tak jako platí pro mnoţství energie ve vesmíru), tak je zřejmé a biologické vědy to jenom potvrzují, ţe biotická informace jednou zaniknuvší uţ odchází z evoluční scény bez moţnosti návratu. Lapidárně to vyjadřuje i evoluční biolog Stephen J. Gould: Sloţité struktury, které během evoluce jednou úplně zmizí, uţ nemohou vzniknout znova ve zcela totoţné podobě. ( ) Kdyţ evoluce rozebere tak komplikovaný systém (jakým je ţivý organismus nebo biologický druh pozn. M. T.), není uţ prakticky naděje, ţe by mohl být někdy sestrojen 25 Wilson, E. O.: Rozmanitost ţivota..., s Přitom tropické pralesy zabírají zhruba jen 6 % zemské souše. Předpokládaná původní rozloha tropických pralesů (před lidskou destruktivní aktivitou) se odhaduje na 16 mil. km 2. V roce 1982 činila skutečná rozloha tropických pralesů 9,5 mil. km 2, v roce 1991 uţ ale jenom 6,7 mil. km Stojí za připomenutí, ţe... jeden gram půdy obsahuje různých druhů bakterií. Šmajs, D. Genomika bakterií: moţnosti, omezení, aplikace. In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity 2004/1, s

83 KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? znovu, kousek po kousku. 28 Je důleţité si uvědomit a mít nejenom na paměti, ale i na srdci, ţe tvořivost přirozené evoluce nejenom ţe neumíme napodobit, my ji ani nerozumíme. Vtírá se tedy otázka, můţeme obnovovat něco, o čem vlastně vůbec nevíme, jak funguje? Literatura: [1] Antonín Koniáš [online]. [cit ]. Dostupný z: %C5%A1 [2] Bušta, P.: Uhlíková stopa spamu. In: Euro. č. 16, , s. 90 [3] Cejpek, J. (a kol.): Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Karolinum, [4] Činčera, J.: Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, [5] Deštné pralesy [online]. [cit ] Dostupný z: [6] Gould, S. J.: Pandin palec : malá tajemství evoluce. Praha: Mladá fronta, [7] Hořící lesy Amazonie ničí planetu víc, neţ se myslelo, míní vědci [online] [cit ]. Dostupný z: [8] Krajtl, O.: Jezuita Antonín Koniáš [online] [cit ]. Dostupný z: nt&task=view&id=766&itemid=60. [9] Markoš, A. (ed.): Náhoda a nutnost : Jacques Monod v zrcadle dnešní doby. Červený Kostelec: Pavel Mervart, Gould, S. J.: Pandin palec : malá tajemství evoluce. Praha: Mladá fronta, s

84 KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE? [10] Rankov, P.: Informačná explózia Informačný stres Informačné správanie [online] [cit ]. Dostupný z: gust/03.pdf [11] Sokol, J. Pinc, Z.: Antropologie a etika. Praha: Triton, [12] Stránský, M.: Veřejné pálení neněmeckých knih v roce 1933 [online] [cit ]. Dostupný z: [13] Šmajs, D. Genomika bakterií: moţnosti, omezení, aplikace. In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity 2004/1. [14] Voit, P.: Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri, 2006 [15] Wilson, E. O.: Rozmanitost ţivota. Praha: Nakladatelství Lidových novin,

85 VIAKISK APLIKACE VZDĚLÁVACÍCH A KOLABORATIVNÍCH NÁSTROJŮ VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ SECOND LIFE PROJEKT VIAKISK Eva Holubcová, Markéta Ilková, Denisa Jílková, Libor Juhaňák, Kateřina Kantorová, Veronika Rychtová Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno @mail.muni.cz, @mail.muni.cz, @mail.muni.cz, @mail.muni.cz, 62886@mail.muni.cz, @mail.muni.cz Abstrakt Projekt Virtuální akademický kampus ISK má inovativním způsobem realizovat část vzdělávacích a kolaborativních aktivit v prostředí virtuálního světa. Jeho cílem je nabídnout platformu pro studenty, akademické pracovníky, knihovny a jiné partnery projektu, kterým přinese novou moţnost prezentace a spolupráce. Projekt je realizován ve 3D virtuálním světě Second Life, který přináší oproti Learning Manager Systems nové moţnosti. Příspěvek nastíní základní teoretická východiska pro realizaci virtuálního kampusu a představí konkrétní způsoby jeho vyuţití. Rovněţ zmíní plánované akce v rámci projektu VIAKISK a poukáţe na další moţnosti, které nabízí virtuální kampusy zahraničních univerzit. Klíčová slova: virtuální světy, Second Life, vzdělávání, informační studia a knihovnictví

86 VIAKISK 1. Úvod Projekt VIAKISK má inovativním způsobem realizovat část vzdělávacích a kolaborativních aktivit v prostředí virtuálního světa. E-learning, jako kreativní forma výuky, je stále atraktivnější, ale většinou se zaměřuje pouze na kontinuální výuku v rámci skupin či tříd. Probírá se prostřednictvím čtení online textů nebo promítání videí. Existují i různé diskusní fóra pro asynchronní komunikaci. Ale stále zde chybí moduly pro synchronní komunikaci, která je závislá na neverbálních podnětech, jako je tón hlasu, gesta, blízkost, výrazy obličeje tj. face-to-face interakce. [3] Jakousi náhradou jsou 3D virtuální světy, kdy interakce probíhá pomocí avatara. Nabízí uţivatelům vidět společný prostor, předměty, pohyb ostatních, coţ vyvolává silný pocit přítomnosti a bezprostřednosti. Dále nabízí gesta, komunikaci prostřednictvím zvukového a hlasového chatu, který je srovnatelný s jinými telefonními konferencemi, a netradiční vzdělávací prostředí. Různé studie uvádějí, ţe primárním faktorem ovlivňující vyuţití e-learningu je nedostatek sociální interakce. Virtuální světy jsou právě schopny nahradit a podpořit sociální přítomnost a odstranit vzdálenost mezi uţivateli. Socializace můţe být vnímána jako klíčový faktor v on-line vzdělávání, jehoţ studenti postrádají. Stacey, Evans, Smith a Rice v roce 2001 zjistili, ţe socializace je silnou příleţitostí pro stavbu znalostí s vrstevníky a přispívá k lepším a větším studijním výsledkům. Jejich výzkumy podporují vytváření strategií pro efektivní a trvalou socializaci pro učení a pro vytváření prostředí pro efektivnější kolaborativní učení. Výzkumy v oblasti socializace a společenské existence v synchronním 3-D MUVEs jsou však stále v počátcích. [2] 2. Virtuální světy Definice virtuálního světa se různí a odvíjí se i od prostředí, které se ho snaţí vyuţívat/aplikovat. V roce 1990 tvrdil Raph Koster, tvrdí, ţe virtuální svět je prostorové zobrazení trvalého virtuálního prostředí, které můţe pociťovat mnoho účastníků najednou, a kteří jsou zastoupeni v prostoru skrze avatary [1]. V současnosti (2008) definuje Mark W. Bell virtuální svět jako "synchronní, perzistentní síť lidí reprezentovaných avatary, která je podporována počítačovou sítí" [1]

87 VIAKISK Podívame-li se na tuto definici blíţe, vidíme, ţe se skládá s pěti hlavních pilířů: Synchronicita. Nejde jen o to, ţe virtuální svět je primárně postaven na synchronní komunikaci. Důleţité je především to, ţe existuje jakýsi "společný čas" jenţ, umoţňuje hromadné skupinové aktivity a další koordinované společenské aktivity. Perzistentní svět. Virtuální svět nemůţe být pozastaven, nýbrţ existuje a funguje nadále i po té, co ho účastník opustil. Účastníci jsou tedy členy dynamické komunity. Síť lidí. Ačkoli se hovoří o virtuálním světě, jádrem jsou vţdy reální lidé, kteří vytvářejí reálné sociální prostředí. Reprezentace pomocí avatarů. Skuteční lidé jsou ve virtuální světe zastoupeni pomocí avatarů či agentů, kteří mohou nabývat různých podob. Avatar je pak tím, kdo jakoby ţije v onom virtuálním světě, kdo se v něm pohybuje a jedná. Síť počítačů. Důleţitým prvkem je pak samozřejmě to, ţe celý virtuální svět existuje v rámci počítačové sítě. [1] Rovněţ je třeba podotknout, ţe rozeznáváme dva obecné druhy virtuálních světů: na hru orientované virtuální světy (gameoriented virtual worlds), které obvykle mají předdefinované "virtuální kultury", a otevřená kultura virtuálních světů (open culture virtual worlds), které jsou nejpřitaţlivější právě pro vzdělávací účely. Pro projekt VIAKISK byl zvolen virtuální svět s otevřenou kulturou, a to Second Life. Jedná se o druh virtuálních světů, které umoţňují nákup ostrova a osvojení nástrojů na jeho vybudování. Uţivatelé mohou vytvářet virtuální stavby dle vlastního architektonického návrhu, modelovat okolní krajinu, vymýšlet vlastní artefakty jako nábytek, vzdělávací nástroje, informační tabule atd. Je zde také moţnost utvářet a upravovat svět, jenţ zcela odpovídá poţadovaným cílům, coţ také vede k obrovské

88 VIAKISK rozmanitosti a zajímavosti těchto světů. Například Harvard University mezi prvními zvolil Second Life jako platformu pro svou virtuální školu. Nejedná se jen o akademické prostředí, které vyuţívá virtuální světy k vzdělávacím účelům, ale i o různé firmy a neziskové organizace vyuţívající nástroje virtuálního světa pro týmovou práci, školení zaměstnanců, svou reprezentaci, získávání sponzorů a prosazování svých reálných cílů, jako třeba Národní úřad pro letectví a správní vědy (National Aeronautics and Science Administration NASA), jenţ má v Second Life bohatě rozvinuté místo. Virtuální světy s otevřenou kulturou jsou vhodné i pro vytváření komunit majících stejné zájmy a aktivity v reálném světě. Dobrým příkladem je aktivní komunita pedagogů v reálném světě, kteří vyuţívají Second Life pro podporu a rozšíření své akademické činnosti. [3] 2.1 Virtuální přítomnost Virtuální přítomnost byla definována jako stav vědomí, psychologický pocit, ţe jsme ve virtuálním prostředí [3]. Za jeden z důleţitých prvků přítomnosti je povaţováno ponoření (Immersion). Slater a Wilbur definují ponoření jako stupeň začleňování, ţe ţivé okolní a virtuální realita jsou dodávány do uţivatelových smyslů přes počítač - vytvořené virtuální prostředí [3]. Důleţitá je také emocionální stránka, která hraje roli také při učení, protoţe emoce ovlivňují všechny rozměry přítomnosti, např. chování a fyziologické a kognitivní procesy. Sociální rozměr virtuálního prostředí Důleţitým aspektem přítomnosti, je to, ţe lidé prostřednictvím avatarů mohou cítit bezprostřednost a intimitu vůči ostatním účastníkům ve virtuálním světě. Sociální dimenze virtuálních světů, jako reprezentace sebe sama, pohyby avatarů, verbální a textové komunikace, a neverbální komunikace pomocí gest, upevňuje sociální přítomnost a reálnost při interakci s ostatními. Zpětná vazba a blízkost avaratů, sociální přítomnost ještě upevňují. Vizualizace virtuálních světů Velkou výhodou, je dobrá vizualizace, kdy se avataři navzájem vidí, vnímají pohyby druhých a slyší

89 VIAKISK Neverbální komunikace je ve virtuálních světech na dobré úrovni, avataři se do dění mohou snadno zapojovat. Například při výuce se mohou hlásit o slovo, mohou si navzájem vyjadřovat neverbálně své pocity a názory. Mohou se také dotýkat a pracovat s předměty. Co zatím virtuální světy neumí je ovládání mimiky obličeje avatarů. Zvukové chaty, fungují na reálném principu, coţ umocňuje pocit reálného času. Kdyţ je vám někdo ve virtuálním světě vzdálen, slyšíte ho slaběji, na rozdíl od toho, kdo stojí vedle vás. 3. Second Life Second Life, v překladu Druhý ţivot, je v současné době pravděpodobně nejdokonalejší a nejúspěšnější simulace virtuálního světa. SL je třírozměrný virtuální svět, který je vyvíjen firmou Linden Lab a je od svého spuštění 23. června 2003 přístupný na internetu. Ačkoliv je Second Life často nazýván hrou, měl by být vnímán spíše jako prostředí, které nabízí více neţ jen odreagování a zábavu. Na rozdíl od hry zde nejsou určeny cíle, postupy, pravidla. Naopak, je pouze na vás, zda se Second Life stane místem vašeho odpočinku při klábosení s přáteli, zda jej nasadíte jako komunikační systém pro vaši firmu anebo zda se právě v Second Life chcete seriózně učit cizí jazyky pod dohledem rodilých mluvčích Historie SL [10] SL není nováčkem virtuálního prostoru, prvotní koncept byl navrţen formou RPG, coţ je druh hry, kde hráči zaujímají role fiktivních postav (Role-PlayinG hraní v roli), které si podle daných pravidel vytvoří a za které v samotné hře jednají. V listopadu 2002 se vynořila testovací alfa verze SL, poté následovalo přidávání různých moţností, které SL nabízí a zároveň vyţaduje např. teleport = přemísťování, poplatek za vlastnictví pozemků, či synchronizace a zachování všech objektů vytvořených obyvateli ve virtuálním světě. Rok 2003 představoval v SL významné období, neboť byla spuštěna oficiální verze. Došlo ke zlepšení vyhledávacích funkcí, map, grafiky a animačních schémat

90 VIAKISK V současné době je na celém světě zaregistrováno v tomto prostředí přes uţivatelů. Stovky nových obyvatel se připojují kaţdý den a vytvářejí stále nové a nové bytosti, které zkoumají svět a potkávají nové lidi a také objevují způsoby, jak si uţít zábavy Charakteristika a moţnosti SL [10] Základní vyuţívání Second life je zdarma po registraci na stránkách Program Second life Viewer, který je pro vyuţívání potřeba si nainstalovat umoţňuje obyvatelům spolu interagovat prostřednictvím svých avatarů. Vyuţívání SL je věkově omezeno: hlavní svět, tzv. MainGrid, je určen pro věkovou skupinu od osmnácti let, zatímco menší svět TeenGrid je určeně pro skupinu let a platí pro něj také odlišná pravidla. Po registraci a spuštění Second life se nový uţivatel objeví na vstupním ostrově ten je určen pro seznámení s prostředím a je plně oddělen od zbytku SL. Samotní tvůrci se pak starají o bezproblémový chod systémů, funkčnost serverů a technickou podporu. Existují zde dva typy uţivatelských účtů basic a premium membership které se liší moţnostmi a právy. Zajímavostí SL je to, ţe v rámci virtuálního světa se pouţívají takzvané linden dolary. Tyto virtuální peníze je moţno směnit za reálné peníze (USD, EUR, CZK) např. 270 L$ = 1 $. V SL spolu mohou uţivatelé chatovat, vytvářet a prodávat věci, cestovat po virtuálním světě a také se vzdělávat. Mezi další moţnosti vyuţití virtuálního světa patří diskuzní setkávání a besedy se zajímavými hosty, elektronické vzdělávání, marketing a budování image inovativních společností, konzultace k vyuţití SL pro vlastní potřeby, firmu, propagaci Second Life v ČR [6] V prostředí SL existuje pro všechny česky a slovensky hovořící obyvatele Second Life české město Bohemia. Nejen ţe vytvořené město odpovídá českému a slovenskému stylu a nese hrdý název Bohemia, ale především jeho oficiální jazykem je čeština a

91 VIAKISK slovenština. Můţete zde komunikovat česky a slovensky s kamarády, s prodavači v obchodech či s pracovníky informačního centra, kteří vám pomohou, kdyţ nebudete vědět co a jak. Pobyt ve městě je bezplatný, stejně jako navštívení akcí pořádaných městem Bohemia. Některé instituce a lidé z ČR se rozhodli si také zakoupit virtuální půdu, která jim umoţňuje začít vytvářet nové inovativní moţnosti podnikání, prezentovat svou činnost, navazovat kontakty a dát o sobě znát ve virtuálním světě. Pomocí této moţnosti se v současnosti prezentují v českých oblastech SL firmy jako: O 2, Pivovar Staropramen, Raiffeisent bank, CzechTourism, Policie ČR, AC Sparta Praha, IBM Česká republika, Český rozhlas a také vzdělávací instituce jako je například Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Obrázek 1: Tým VIAKISK na své první schůzce konané v SL v prostorách Regionální knihovny Karviná

92 VIAKISK 3.4. Second Life a vzdělávání Kvalita distančního a kolaborativního vzdělávání ve virtuálním světě se odvíjí od kvality připravených vzdělávacích nástrojů a efektivity podpůrných studijních systémů. Proto chce projekt VIAKISK provozovat následující aktivity: Rozvoj distančních kurzů pro získávání odborných znalostí, které budou obsahovat výuku alespoň jednoho předmětu a vystavování materiálů. Důleţitou roli zde hraje interakce mezi studenty a studenty a vyučujícími. Second Life má u distančního vzdělávání sníţit pocit vzdálenosti a izolaci od vrstevníků a učitelů a má poskytovat příleţitosti pro bliţší spolupráci a vzdělávací činnosti. Uplatňování kolaborativního učení v rámci komunity (Computer Supported Collaborative Learning CSCL). Vhodné pro budování týmu, kterých je rozptýlených po celém světě, a jenţ můţe jít do Second Life a pracovat na něčem společně. [11] Pořádaní konferencí a přednášek na témata z oboru. Projekt se bude snaţit zainteresovávat jak přednášející, vyučující knihovnictví na českých vysokých školách, tak odborníky z praxe. Vyuţívání prostor kampusu jako informační platformy, informující o různých akcích ve světě SL, a sociální zázemí pro neformální komunikaci, spojovaní lidí, prostor pro diskuse. Vytvoření sociálních arén. Hry a společné zkušenosti usnadňují vznik sociální sítí a pocit sounáleţitosti. 4. Projekt VIAKISK Projekt VIAKISK má za cíl umoţnit realizaci vzdělávacích a kolaborativních aktivit v prostředí virtuálního světa. Jeho cílem je nabídnout platformu pro studenty, akademické pracovníky, knihovny a jiné partnery projektu, kterým přinese novou moţnost prezentace a spolupráce. Tedy vytvořit silnou komunitu, která ho bude vyuţívat a které bude uţitečný

93 VIAKISK Projekt bude realizován ve 3D virtuálním světě Second Life, který přináší oproti Learning Manager Systems nové moţnosti a který je obecně více vyuţívaný akademickým prostředím např. v USA. Zakoupení ostrova právě probíhá. Hrubá stavba by měla být stavitelem dokončena do ledna roku 2010 a pak stavitel stavbu opustí. Poté bude následovat úprava a doplnění kampusu po obsahové stránce. V období před spuštěním kampusu budeme udrţovat o projektu povědomí, spustíme public relations a budeme promýšlet a připravovat k realizaci konkrétní akce, které se budou odehrávat v kampusu. Rovněţ ukáţeme, co nabízí virtuální kampusy zahraničních univerzit, dále naplánujeme aktivity, které ukáţou další moţnosti SL. Cílem VIAKISKu bude nabízet virtuální prostor pro synchronizovanou nebo individuální výuku a vzdělávání. 3D rozhraní je vhodné pro týmovou spolupráci, diskuse a vzájemnou prezentaci, kterou mohou vyuţít cílové skupiny. Dále podpora neformální komunikace, vzájemné reflexe, zvyšování sociální interakce mezi komunitou, která se v něm vytvoří Cílové skupiny projektu Projekt VIAKISK nabízí platformu v rámci světa SL pro podporu nejmodernějších vyučovacích a vzdělávacích technik. Je proto určen především pro následující cílové skupiny: studenty, akademické pracovníky a jiné osoby činné v oboru informačních studií a knihovnictví (ISK) v ČR, pro které bude mít největší přínos z hlediska poznání a orientace v novém rychle se rozvíjejícím prostředí, které bude důleţité i z hlediska jejich profese jako informačních pracovníků; studenty a akademické pracovníky Masarykovy univerzity obecně, se zvláštním zacílením na kombinované a handicapované studenty, kterým nabídne nesporné usnadnění a rozšíření studia nabídkou virtuální výuky a prostředí pro komunikaci obecně;

94 VIAKISK uţivatele a pracovníky knihoven i knihovny samotné, a stejně tak další vzdělávací instituce, které mohou v novém prostředí propagovat své sluţby a získat tak další uţivatele. Akademické prostředí se snaţí vyuţívat virtuální světy pro výuku jiţ od počátku 90. let, přičemţ SL v současné době vyuţívá více neţ 170 vzdělávacích institucí, včetně věhlasných univerzit jako Harvard či Stanford [9]. Výuka v prostředí SL je výhodná tím, ţe nejen se můţe odehrávat v prostředí, které jiţ známe z reálného světa (klasické místnosti, tabule apod), ale také obsahuje značnou přidanou hodnotu umoţněním takových způsobů výuky, které v reálném ţivotě v běţné výuce nejsou z časových a finančních důvodů moţné [8]. Akademická sféra vyuţívá Second Life i proto, ţe značně usnadňuje sdílení dat potřebných pro výuku [9], tedy i komunikaci jako takovou. Např. pro špatně vidící občany je zde od r nástroj voice chat [9], neslyšící zase mohou vyuţívat klasického chatování v SL. Další moţnosti výuky ve virtuálním světě jsou stále předmětem vědeckých výzkumů. Z praxe lze zmínit známý projekt Euroland, kde dvě školy z různých států (Itálie a Nizozemí) spolupracovaly ve komplexním virtuálním prostředí synchronně i asychronně [7]

95 VIAKISK Obrázek 2: Část exhibice Library of Congress v SL na téma Deklarace nezávislosti. Návštěvník si můţe si můţe přečíst plný text týkající se exponátu nebo si poslechnout komentář. 29 Knihovny a knihovníci mohou originální cestou propagovat literaturu, poutavým příkladem je Bradburyville [6], místo které prezentuje ţivot a dílo spisovatele Ray Bradbury. Z českých knihoven velmi dobrou zkušenost ve světě SL učinila Regionální knihovna Karviná, která nabízené sluţby v SL propojila úspěšně s reálným světem, coţ odpovídá smyslu Library 2.0. Ve SL nyní začínají fungovat Alliance Library System a Second Life Library/Info Island 30, coţ jsou projekty, které chtějí zastřešovat knihovníky a knihovny v rámci tohoto světa. Second Life Library 2.0 např. spolupracuje s jednou z největších knihoven na světě, Library of Congress [4] Architektura a výstavba kampusu Předpokladem pro stavbu virtuálního kampusu je zakoupení virtuálního pozemku ve světě Second Life. Samotnou výstavbu, tj. programování a modelování budov a jejich vybavení, realizuje virtuální architekt Chad Edmonds, v SL známý jako Nashville Cortes. Má za sebou uţ mnoho projektů, např. budovu Sun Microsystems nebo LMU Psychology Island. Na tomto ostrově probíhá mimo jiné virtuální výuka studentů Loyola Marymouth University z Los Angeles. LMU Psychology Island je velmi zajímavý také z hlediska informační architektury ostrova, proto jím bude částečně inspirován i areál kampusu VIAKISK. Inspiraci jsme našli zejména v kříţové informační architektuře kampusu, kdy kaţdá jeho budova je současně křiţovatkou cest k dalším budovám. Celý ostrov je propojen teleporty a hned u vstupu návštěvníky vítá mapa s teleportačními odkazy na jednotlivá místa v kampusu přednášková místnost, společenské prostory, virtuální model mozku, muzeum spánku, apod. Z kaţdého místa na ostrově se lze rychle 29 Viz Viz resp

96 VIAKISK dostat na jiné libovolné místo. Ani úplní nováčci v SL tak nemají problém se v kampusu zorientovat. Navigace je stručná, jasná a intuitivní. VIAKISK má být rovněţ koncipován tak, aby kladl co nejniţší nároky na hardwarové vybavení a rychlost internetového připojení uţivatele. To zahrnuje i jednoduché budovy a objekty, aby se avatar mohl po kampusu snadno a maximálně přímo pohybovat a nebylo nutné načítat příliš velké mnoţství dat, coţ pohyb v SL značně komplikuje. Základem virtuální kampusu bude konferenční místnost. Právě zde se budou pořádat všechny přednášky a konference. Nezbytnou pomůckou je velká obrazovka, na níţ je moţné kromě prezentací promítat i jiný obsah. Jako avatar sice sedíte na sedadle a sledujete obrazovku a přednášejícího stejně, jako byste tak činili na přednášce v reálném prostředí, ale pomocí ovládání kamery si můţete svůj objekt pozorování libovolně přiblíţit takţe se nemůţe stát, ţe byste ze zadních míst v sále nic neviděli či neslyšeli. Podobným způsobem lze realizovat i konference či meetingy. Z hlediska informační architektury je proto vhodné uţívat co nejvíce otevřené budovy, aby uţivatel neměl problémy při práci s kamerou. Další částí kampusu by měly být různé studijní boxy či týmové pracovny, které by poskytovaly prostor pro virtuální týmovou spolupráci. VIAKISK však nemá být jen místem pro formální setkávání studentů, pedagogů a odborné veřejnosti. Důleţitou roli hraje také neformální setkávání, které je třeba uţivatelům umoţnit. Studentské aktivity všeho druhu lze provozovat ve společenských prostorách kampusu. Tzv. sociální arény slouţí k neformálnímu setkávání a zábavě. Poskytují i vhodný prostor pro tzv. newbies friendly setkání, tedy méně formální setkání uţivatelů, kteří se touto formou naučí základní fakta o SL a jeho ovládání. V rámci virtuální kampusu ISK chceme nabídnout prostor také knihovnám. Knihovny a případně i další paměťové instituce mohou v prostorách VIAKISKu propagovat své sluţby např. formou kontaktního místa, informačního bodu, informačních tabulí nebo odkazů na online katalogy

97 VIAKISK 4.3. Vzdělávací aktivity a moţnosti vyuţití kampusu Moţností pro vyuţití virtuálního světa, potaţmo konkrétně virtuálního kampusu ISK, je mnoho. Cílem projektu je vyuţít co největšího počtu z nich: První a nejtypičtější moţnost vyuţití je pořádání jednotlivých přednášek, případně celých konferencí přímo ve virtuálním kampusu. Další moţností je realizovat být celý vyučovací předmět v rámci SL. Zde pak lze přenést jiţ existující předmět do virtuálního světa, nebo vytvořit předmět zcela nový, který by se zabýval např. právě virtuálními světy a jejich vyuţití ve vzdělávání. Rovněţ je moţné nerealizovat celý předmět v SL, ale zajistit skrze VIAKISK pouze podporu klasické výuky. Jinou moţností je pořádat pravidelné vzdělávací akce, které nejsou vyloţeně spjaty se školním vyučováním. Ty mohou mít podobu diskuze nad odbornými tématy, která je vedena odborníky, ale můţe se do ní zapojit kdokoli. Potom lze vyuţívat virtuální místo jako prostor pro spolupráci skupin a týmů při realizování zadaného projektu. Studenti si tak nemusí sami vytvářet komunikační a interakční platformu, ale mohou vyuţít virtuálních týmových pracoven s potřebným vybavením. VIAKISK můţe také slouţit jako kontaktní místo. Nejen však pouze ve smyslu seznamu odkazů či kontaktních informací. Lze si třeba představit, ţe v rámci virtuálního kampusu můţou probíhat konzultační hodiny, mezi studentem a učitelem. To by mohlo být často vyuţívané např. u kombinovaných studentů. V neposlední řadě je zde moţnost vytvořit komunitní prostor pro sdílení informací a znalostní. Jste-li zrovna připojeni k SL, můţete se setkat a diskutovat s jakýmkoli odborníkem, kterého potkáte. Právě dostupnost a otevřenost odborné spolupráce je jedním z hlavních principů VIAKISKu a cílů našeho snaţení

98 VIAKISK 5. Závěr V současnosti se objevuje stále více a více druhů moderních informačních a komunikačních technologií, které jsou schopny nabídnout nevídané moţnosti, jak inovovat dosavadní jiţ poněkud zastaralé metody vzdělávání. Snahy a vize projektu VIAKISK jsou jasné. Zaměřit se na jednu konkrétní technologii (v našem případě virtuální svět SL), ukázat jak je moţné ji vyuţít ve vzdělávání inovativním způsobem a takto pomocí zmíněné technologie přispět ke skutečnému posunu ve vzdělávání. Literatura [1] BELL, Mark W. Toward a Definition of Virtual Worlds. Journal of Virtual Worlds Research. 2008, vol. 1. no. 1, str [2] EDIRISINGHA, Palitha NIE, Ming PLUCIENNIK, Mark. Socialisation for learning at a distance in a 3-Dmulti-user virtual environment. British Journal of Educational Technolog Systems [online]. 2009, vol 40, no 3, str [3] FRANCESCHI, Katherine LEE, Ron ald M. ZANAKIS, Stelios H. Engaging Group E-Learning in Virtual Worlds. Journal of Management Information Systems [online]. 2009, vol. 26, no. 1, str [4] GODFREY, Krista. A new world for virtual reference Export. Library Hi Tech. 2008, vol. 26, no. 4., str [5] HASALÍK, Radim. České firmy objevují virtuální svět Second Life. Lupa [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [6] KLAAR, Pia. Memories of Bradburyville and Only Yesterday. RezLibris: Magazine for librarians [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [7] LIGORIO, M. B. VAN DER MEIJDEN, H. Teacher Guidelines for Cross-National Virtual Communities in Primary

99 VIAKISK Education. Journal of Computer Assisted Learning. 2008, vol. 24, no. 1, str [8] LIM, Kenneth. The six learnings of Second Life: A framework for designing curricular interventions in-world. Journal of Virtual Worlds Research. 2009, vol. 2, no. 1, str [9] MON, Lorri. Questions and answers in a virtual world: Educators and librarians as information providers in Second Life. Journal of Virtual Worlds Research. 2009, vol. 2, no. 1, str [10] RYLICH, Jan. Second Life ţivot ve virtuální realitě. Lupa [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [11] TAMPONE, Kevin. Companies, colleges use virtual worlds as training tools. Business Journal (Central New York). 2008, vol. 22, no 16, str

100 SAR System CZ SAR SYSTEM CZ INFORMACE PRO ZÁCHRANÁŘE Jiří Zeman, Martina Huječková Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno @mail.muni.cz; @mail.muni.cz Abstrakt Projekt SAR System CZ usiluje o zprovoznění informačního portálu a systému pro sloţky integrovaného záchranného systému (dále IZS), které se účastní pátracích a záchranných akcí. V současné době neexistuje v ČR jednotný a ucelený prostor pro specialisty na tento typ akcí. Portál bude slouţit pro účely shromaţďování a prezentaci normativů a odborných článků, diskuze a prezentace i neziskových organizací, které je moţno zapojit do těchto akcí. Informační systém usnadňuje efektivní vyuţití aplikací a informačních zdrojů v případě zásahu dostupných i v místě nasazení. Musí poskytovat informace o počasí, mapové podklady, kontaktní informace na specialisty, státní správu a další organizace, které je moţné vyuţít při SAR akcích. Klíčová slova: informační systém, informační portál, integrovaný záchranný systém, neziskové organizace, kynologové, Search and Rescue

101 SAR System CZ 1. Co znamená SAR? Zkratka SAR vychází z anglického Search and Rescue a v překladu znamená pátrání/vyhledávání a záchrana. Přesná definice SAR ve světě není jednotná a závisí na pouţití v normativech jednotlivých zemí a různých organizací. Například pro potřeby Pobřeţní stráţe Spojených států amerických se jedná o Pouţití disponibilních zdrojů pro pomoc osobám nebo majetku v potenciální nebo aktuální tísni. V dokumentu ANNEX 12 Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) je Search operace koordinovaná záchranným koordinačním střediskem nebo záchrannou podústřednou, pouţívající dosaţitelného personálu a prostředků pro lokalizaci osob v tísni. 31 Rescue je definováno jako operace pro nalezení osob v tísni, poskytnutí počáteční lékařské nebo další péče a jejich přesun do bezpečí. 32 V České republice je SAR uváděno v normativech pouze v souvislosti s leteckou sluţbou pátrání a záchrany v případě leteckého neštěstí. 33 Tato sluţba vychází z výše zmíněného dokumentu ICAO. V České republice můţeme SAR operace definovat jako: jednorázové a časově omezené nasazení dostupných sil a prostředků směřující k vyhledání a záchraně pohřešované osoby, které hrozí nebezpečí ohroţení ţivota nebo zdraví. SAR sloţky jako: sloţky IZS, které se takovýchto operací účastní. 2. Typy pátracích a záchranných akcí 31 "Search and rescue means the use of available resources to assist persons and property in potential or actual distress. United States Coast Guard. Model Maritime Service Code : Search and Rescue - Chapter 9 [online]. 1995, 09/09/2008 [cit ]. Dostupný z WWW: < m>. 32 Search. An operation normally coordinated by a rescue coordination centre or rescue subcentre using available personnel and facilities to locate persons in distress. Rescue. An operation to retrieve persons in distress, provide for their initial medical or other needs, and deliver them to a place of safety. International Civil Aviation Organization. Search and Rescue : Annex 12 to the Convention on International Civil Aviation. 8th edition. [s.l.] : [s.n.], s. 33 Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Katalog typových činností integrovaného záchranného systému : Letecká nehoda. Praha : [s.n.], s. Dostupný z WWW: <

102 SAR System CZ Rozdělení jednotlivých typů pátracích a záchranných akcí je rovněţ nejednotné a závisí na převaţujícím rázu krajiny určité země nebo nejčastěji pouţívané metodě podle charakteru prostředí. Pro potřeby pouţití v České republice můţeme pátrací a záchranné akce rozdělit podle charakteru prostředí, ve které se předpokládá nalezení pohřešované osoby na: Sutinové vyhledávání Plošné vyhledávání Vyhledávání na vodních plochách Vyhledávání v horském terénu a v lavinách Jednotlivé typy pátracích a záchranných akcí spadají do kompetence různých sloţek IZS a jejich rozdělení spočívá ve specializaci určité sloţky na daný typ prostředí. 3. Cíle projektu Naším hlavním cílem je vytvořit kvalitní informační portál, který by podával o problematice pátracích a záchranných akcí co nejpřesnější informace. Tento portál bude propojovat nejen profesionály z této oblasti, ale celou širokou veřejnost, která by se chtěla o této problematice dozvědět relevantní informace. Informační portál bude pruţně reagovat na současné potřeby z praxe a přinášet aktuální informace o krizových situacích a zároveň poskytovat instruktáţní, učební a jiné materiály vztahující se k dané problematice, pro všechny zainteresované subjekty. Informační systém bude usilovat o dostatečnou informační a komunikační podporu zasahujících sloţek při SAR akcích, kdy je potřeba vyuţít veškeré dostupné technologie, které tyto sluţby poskytují a zajistit jejich pouţití v co nejširší míře pro sdílení a rychlou distribuci podstatných informací jednotlivým velitelům zásahů či přímo členům zasahujících sloţek

103 SAR System CZ Obrázek 1: Pracovní verze portálu Obrázek 2: Pracovní verze systému Vzhledem k nutnosti udrţení vysoké odborné úrovně poskytovaných informací je nutná úzká spolupráce se specialisty na

104 SAR System CZ tento typ akcí a následná podrobná analýza a optimalizace instalovaných aplikací a modulů v systému. Dále bychom se chtěli zaměřit na publicitu a dostat informace o tomto projektu do povědomí všech zainteresovaných skupin i široké veřejnosti. Toho bychom chtěli dosáhnout na základě účasti na seminářích a praktických cvičeních a dále spoluprací s médii, které věnují velkou pozornost zásahům v oblasti sutinového i plošného vyhledávání. 4. Co chceme změnit? Aktuální situace v oblasti pátracích a záchranných akcí se vyznačuje převáţně nejednotným přístupem a omezenou komunikací mezi jednotlivými sloţkami. Existují portály, sdruţující homogenní skupiny, ovšem v současnosti je třeba tyto skupiny propojit a umoţnit tak lepší komunikaci, rychlejší operacionalitu a kvalitní kooperaci při přípravě na tento typ akcí. Při těchto akcích je důleţitý především čas, komunikace a vzájemná efektivní kooperace. V současné době v této oblasti chybí jednotný informační systém a portál, který by umoţnil výrazné zlepšení výše uvedených oblastí. Důleţitým mezníkem můţe být také podpora kynologických týmů v oblasti pátracích a záchranných akcí v terénu, kdy často bohuţel nejsou vyuţíváni atestovaní kynologové MV a koordinace zásahu je závislá na systému jednotlivých krajů. V budoucnu by se tak dalo předejít situacím, kdy záchranní psi jsou přizváni aţ po několika dnech nebo vůbec. Náš projekt realizujeme s odborníky, kteří se v oblasti zájmu dlouhodobě pohybují a znají stávající situaci, jsou tedy kompetentní v dané problematice. Jejich znalosti jsou pro nás cenným materiálem a spolupráce s nimi přináší nezbytné informace a postřehy z praxe. Neméně důleţitá je i propagace projektu. Velení jednotlivých typů SAR akcí spadá do kompetence státních orgánů a výstupy z projektu musí splňovat poţadavky HZS ČR a Policie ČR

105 SAR System CZ 5. Inovace? Projekt je inovativní především v samotném zaměření na pátrací a záchranné akce. Snaţí se sjednotit jak profesionální, tak dobrovolné organizace a vybudovat jednotný informační systém a portál, který poskytuje dostupné informace a důleţité odkazy na informační zdroje vyuţitelné pro tuto oblast. V současné době neexistuje v ČR ani v Evropě jednotný a ucelený prostor pro specialisty na tento typ akcí. Taktéţ moţnost vyuţití nástrojů a licencí, které jsou schopny vytvořit plně funkční informační systém za nízkou cenu, je v současné době velmi zajímavá. 6. Zaměřeno na... Hlavní cílovou skupinou jsou specialisté na pátrací a záchranné akce a členové sloţek IZS, kteří se těchto akcí účastní. Při těchto typech mimořádné události jsou kladeny vysoké nároky na odbornou způsobilost zasahujících členů. Samostatnou skupinu tvoří kynologové atestovaní Ministerstvem vnitra pro nasazení při SAR akcích na území ČR a při mezinárodních operacích. Tito lidé se přímo specializují na vyhledávání a záchranu pohřešovaných osob a proto tvoří jádro cílové skupiny. Jsou členy různých sloţek IZS a mohou tak efektivně distribuovat informace o projektu ve svém okolí a tím i podpořit propagaci vlastní činnosti. Další cílovou skupinou je profesionální i laická veřejnost, kterou je nutné informovat o nasazení dostupných sil a prostředků v případě konkrétní akce a jak postupovat i v případě pohřešování například blízké osoby. V těchto situacích je důleţité včasné povolání kompetentních orgánů a předejití moţnému ohroţení pohřešované osoby v případě časové prodlevy. 7. Co vznikne? Informační portál by měl být nápomocný především shromaţďováním a prezentací informací o přípravě jednotlivých sloţek, odborných článků o dané problematice, zpráv z jiţ proběhlých akcí, prostorem pro diskuzi široké veřejnosti a také prezentací i neziskových organizací, které by bylo moţné

106 SAR System CZ zapojit do SAR akcí v rámci IZS. Významnou měrou můţe pomoci propagace kynologických pátracích týmů ke zvýšení efektivnosti postupů při těchto typech akcí, kdy jeden pes dokáţe nahradit aţ 50 osob v rojnici. Dále by měl portál slouţit ke zvýšení informovanosti široké veřejnosti o moţnostech pátracích a záchranných týmů a ke zlepšení informovanosti neziskových organizací a občanských sdruţení o potřebách a podmínkách základních sloţek IZS pro jejich případné začlenění do praktického nasazení. Také by měl usilovat, jak je zmíněno výše, o vytvoření komunity uţivatelů, kteří jsou specialisté na uvedenou činnost včetně poskytnutí prostoru pro diskuzi o podstatných tématech. Celkově by měl portál slouţit ke zvýšení profesionality zasahujících subjektů a tím i k výrazné propagaci tohoto typu činnosti. Informační systém by měl poskytnout konkrétní informace pro velitele zásahů a zasahující subjekty o moţnostech povolání dalších sloţek, jejich kontaktní informace, technické prostředky, dostupnost, počet členů apod. Dále také informace o počasí v souvislosti s potřebami kynologických pátracích týmů, mapové podklady či závěry a vyhodnocení posloupnosti jednotlivých kroků a postupů, a rovněţ prostor pro sběr dat a informací pro dodatečné analýzy. Součástí systému by měla být i SMS alert aplikace pro svolávání specialistů na tento typ akcí. Pro zasahující sloţky je důleţité vyuţití všech dostupných záchranářů, techniky a výborná koordinace při zásahu. Zmiňované sloţky mají k dispozici nástroje pro podporu operačního řízení, nicméně chybí online nástroje dostupné přes Internet i v místě zásahu. 8. Jednoduše a zadarmo? Pomocí open source systémů pro správu obsahu (dále CMS) je moţné vyvíjet aplikace a hledat uplatnění těchto systémů i v náročných oblastech jako je podpora činností k záchraně pohřešovaných osob. Výhodou těchto systémů je moţnost implementace bez znalosti programování a jednoduchá modifikace celé struktury CMS v souladu s informačními potřebami. Pro

107 SAR System CZ základní strukturu lze pouţít zdarma vyvíjeného systému, pro který jsou dostupné v dostatečné míře i doplňkové komponenty. Celé aplikace je poté moţno aktualizovat v závislosti na okamţitých trendech bez nutnosti dodatečných investic a v případě potřeby je moţno skládat celý systém jako stavebnici za pouţití různorodých prvků. To vše přináší výhody oproti hotovým komerčně vyvíjeným aplikacím, kdy v případě pouţití Joomly zaplatí zadavatel pouze nadstandardní komerční doplňky, pokud se pro ně rozhodne. Stále zde ovšem zůstává moţnost pouţít řešení zdarma, pokud v dané oblasti existuje. Naproti tomu mohou být nevýhodou střední nároky na odborné znalosti realizátora projektu v oblasti informačních technologií a to spíše v rozsahu znalostí neţ úzké specializaci na určitou oblast. Doplňkové komponenty zasahují do širokého spektra pouţívaných technologií, od jazyků HTML, XHTML, SQL, XML, PHP a Java, pouţití FTP, HTTP, HTTPS protokolů, aţ k technologii AJAX a dalším. Pro základní implementaci systému a instalaci doplňků ovšem postačuje uţivatelská znalost uvedených technologií, případně pečlivé studium nápovědy. Z tohoto důvodu vidíme široké pole uplatnění CMS pro studenty oboru Informační studia a knihovnictví, kteří zmiňované znalosti a dovednosti mají. Díky schopnostem identifikovat informační potřeby mohou vyvíjet webové aplikace s podporou mnoha funkcí a technologií a přitom v souladu s uţivatelskou přívětivostí a účinnou informační architekturou těchto aplikací. 9. Co bude dál a jak se můţe zapojit kaţdý... Současně s projektem vzniká občanské sdruţení Search and Rescue Czech Republik (SAR CZ), které bude v budoucnu zajišťovat chod portálu i systému a aktivit z nich vyplývajících. Rozsah aktivit bude nadále probíhat jak v rámci správy a rozšiřování informačního systému a portálu, tak i v rozšiřování aktivit v rámci pátracích a záchranných akcí a přípravy zúčasněných sloţek IZS. Tyto aktivity bude zajišťovat SAR CZ a jedná se především o podporu jak informační, komunikační a organizační, tak i materiální, pro zvyšování efektivity při SAR akcích a dostatečnou

108 SAR System CZ přípravu jednotlivých specialistů. Jednou z moţných aktivit je například e-learningové vzdělávání účastníků těchto akcí. Taktéţ je plánováno poskytování informací odborné i laické veřejnosti. Další aktivita, která by měla být v budoucnosti v rámci projektu realizována, je i zveřejňování multimediálních prezentací neziskových organizací, jeţ by mohlo zvýšit zájem sponzorů i povědomí laické veřejnosti o SAR problematice. V rámci průběţné analýzy portálu a testování informačního systému lze obě aplikace neustále vyvíjet a upravovat. Jedná se o vizuální změny rozloţení jednotlivých objektů, úpravy grafického designu, instalace dalších komponent a modulů či napojení na další aplikace. Vhodné by byly instalace některého software ze skupiny Project & Task Management, doplňky komponenty CB, integrace SMS upozorňování a podpora mobilních zařízení. Další oblastí pro rozšíření jsou moţnosti přenášení videa z místa zásahu jednotlivými účastníky nebo GPS monitoring rojnice, členů týmů či psovodů se psy. Do oblasti informačního portálu by bylo vhodné také zapojit nové formy e-learningu, kde dostatek podnětů z této sféry nabízí ucelený program vzdělávání FEMA Federal Emergency Management Agency na portálu Emergency Management Institute Emergency Management Institute Home Page [online]. [2009], July 23, 2009 [cit ]. Dostupný z WWW: <

109 SAR System CZ Obrázek 3: Program vzdělávání FEMA Obrázek 4: Program vzdělávání FEMA

110 SAR System CZ Literatura [1] "Search and rescue means the use of available resources to assist persons and property in potential or actual distress. [2] United States Coast Guard. Model Maritime Service Code : Search and Rescue - Chapter 9 [online]. 1995, 09/09/2008 [cit ]. Dostupný z WWW: < de/english/chap9.htm>. [3] Search. An operation normally coordinated by a rescue coordination centre or rescue subcentre using available personnel and facilities to locate persons in distress. [4] Rescue. An operation to retrieve persons in distress, provide for their initial medical or other needs, and deliver them to a place of safety. [5] International Civil Aviation Organization. Search and Rescue : Annex 12 to the Convention on International Civil Aviation. 8th edition. [s.l.] : [s.n.], s. [6] Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Katalog typových činností integrovaného záchranného systému : Letecká nehoda. Praha : [s.n.], s. Dostupný z WWW: < [7] Emergency Management Institute Home Page [online]. [2009], July 23, 2009 [cit ]. Dostupný z WWW: <

111 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI INOVACE E-LEARNINGOVÉHO KURZU KURZ PRÁCE S INFORMACEMI Dagmar Chytková Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno @mail.muni.cz; kurz.kpi@gmail.com; Abstrakt: Projekt Kurz práce s informacemi si klade za cíl inovovat a taktéţ rozšířit současný celouniverzitní e-learningový předmět Kurz práce s informacemi (kód předmětu KPI11). Inovované i nově vzniklé moduly kurzu se budou tematicky věnovat širokému spektru práce s informacemi. V jejím základním pojetí představí problematiku definování tématu, vyhledávání informací, jejich zpracování a následné prezentování. V širším pojetí se zaměří na témata jako efektivní čtení a psaní, vyrovnání se s přeinformovaností, moţnosti vizualizace informací či práce na týmových školních projektech. Klíčová slova: informační gramotnost, e-learning, informace

112 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI 1. Informační gramotnost Pod pojmem informační gramotnost můţeme v dnešní době chápat znalosti a dovednosti práce s informační a komunikační technikou (počítačová gramotnost) a zvláštní znalosti a dovednosti, které bývají v odborné literatuře označeny pojmem funkční gramotnost. 1 Počítačová gramotnost zahrnuje schopnost práce s výpočetní technikou. Pod funkční gramotnost spadá dovednost orientovat se ve světě informací, umění informace interpretovat, nalézt, zpracovat a aplikovat je v reálném ţivotě. Student informačně gramotný je tedy schopný informace zjišťovat, získávat a zpracovávat. Informačně gramotný student tedy dokáţe: identifikovat informační potřeby, pro získání informací zvolit nejvhodnější strategii, vyuţívat odpovídající zdroje a informační systémy, v informačních zdrojích vyhledat poţadované informace, získané informace kriticky zhodnotit, informace vhodně zpracovat a vyuţít, informace zprostředkovat jiným lidem v různých podobách prostřednictvím různých technologií, posoudit morální a právní aspekty vyuţívání informací. 2 Přehled nám podává grafické znázornění informační gramotnosti. Obrázek 1: Informační gramotnost jako struktura

113 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI Nedostatek informační gramotnosti způsobuje diferenciaci mezi obyvateli a tyto rozdíly můţe ještě prohlubovat. Tento problém je někdy označován jako digital divide. Právě řešením nedostatku informační gramotnosti je informační výchova. Jedná se o proces, jehoţ cílem je právě informační gramotnost. Informačně gramotným se nelze stát jednorázově, jedná se o dlouhodobý proces, kontinuální záleţitost. Můţeme říci, ţe se jedná o záměrný proces získávání znalostí a vědomostí důleţitých pro schopnosti shromaţďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat informace a schopnost pracovat s různými dokumenty Informační vzděláváni na Masarykově univerzitě Kromě projektu Kurz práce s informacemi existuje několik kurzů, které se zaměřují na informační gramotnost. Většinou se však jedná o kurzy roztříštěné a zaměřené jen na určitá témata. Příkladem mohou být například kurzy knihoven, pořádající vzdělávání v oblasti práce s databázemi či orientace v knihovně. Na ESF a FF probíhají kurzy akademického psaní, které se informační gramotnosti také částečně věnují. Dále existuje kurz Knihovny univerzitního kampusu. Jedná se o kurz zaměřený jiţ na informační gramotnost, je však zaměřen oborově, tedy jen pro některé studenty. Kurz práce s informacemi je tak jediným kurzem určeným pro celou Masarykovu univerzitu a zaměřeným na práci s informacemi v nejširším měřítku. 1.2 Práce s informacemi Kurz je především zaměřen na výuku informační gramotnosti. Studenti se naučí, jak lze informace hledat, kde je hledat, jak citovat, jak pouţívat vyhledávací strategie apod. Kurz práce s informacemi si však neklade za cíl studenta vzdělat jen v rámci klasické informační gramotnosti. Zaměřuje se také na práci s informacemi v nejobecnějším slova smyslu. Studenti se tedy mj. naučí zpracování a vyuţívání informací kreativně, dokáţí se vyrovnat se s technostresem, efektivně se učit, číst a psát, pracovat s informacemi v týmu apod

114 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI 2. KURZ PRÁCE S INFORMACEMI NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ 2.1 Původní kurz Kurz práce s informacemi vznikl v roce v rámci rozvojového projektu "Elektronické výukové materiály a komplexní podpora jejich tvorby a vyuţití na MU v Brně". Na realizaci projektu se podílel Kabinet knihovnictví FF, Ústřední knihovna FF a Ústřední knihovna PdF. Kurz je určen pro studenty Masarykovy univerzity v prezenční i kombinované formě, v bakalářských, magisterských i doktorandských studijních programech. Kurz je vyučován jako plně e-learningový, studenti mají tedy povinnou fyzickou účast jen na závěrečném testování. Výuka probíhá přes Informační systém Masarykovy univerzity. Zapsaný student má přístup do kurzu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Kaţdý týden se studentovi otevírá nový modul s novým tématem, minulé moduly zůstávají přístupné. Nyní kurz obsahuje celkem 13 modulů. V rámci kaţdého modulu je obsaţen výukový, motivační, testovací a zpětnovazebný materiál. Jednotlivé moduly byly zaměřeny na tato témata: definování problému a práce s tématem, jak a kde hledat informace, vyhledávání informací, odborné databáze, citace a etika, hodnocení informací, efektivní psaní a čtení

115 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI Kurz nabízí materiály několika typů. Mezi nejpouţívanější patří interaktivní přednáška, motivační video, interaktivní autotest a textová opora. Mezi další materiály jsou zařazeny rozšiřující materiály, zadávání práce (odpovědníky) a diskuzní fórum. 2.2 Inovace původního kurzu Obrázek 2: Nové logo projektu Jelikoţ Kurz práce s informacemi vznikal v letech , usoudilo se, ţe je potřeba kurz inovovat. A to jak z hlediska formálního, tematického i didaktického. Zastaralé informace budou nahrazeny informacemi aktuálními. Learning management systém Informačního systému Masarykovy univerzity (dále jen IS MU LMS) byl techniky inovován a poskytuje několik nových funkcí. To umoţňuje kurz udělat více efektivním. Zejména se tak kurz stane více interaktivním, motivujícím a zábavnějším. Proběhla inovace moţností interaktivních přednášek, metod zkoušení i grafické podoby IS MU LMS. To umoţňuje realizačnímu týmu pro inovaci Kurzu práce s informacemi kurz inovovat i po formální a didaktické stránce. Výhodou je především moţnost rychlejšího zkoušení a rychlejší a efektivnější práce s Informační systémem Masarykovy univerzity, zejména co se týká zadávání hodnocení úkolů. Další výhodou se jeví téţ nové moţnosti designu odpovědníků, a to nejen po barevné stránce, ale také nové moţnosti struktury mohou studentovi pomoci v lepší orientaci v kurzu či příjemnější práci. Po důkladné analýze kurzu budou stanoveny přesné postupy pro tematickou inovaci kurzu. Zaměření kurzu bude zachováno,

116 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI moduly však budou přepracovány. Zachovány zůstanou vesměs všechny moduly z hlediska tematického pokrytí. Některé dvojmoduly však budou zkráceny do jednoho modulu a namísto nich budou vytvořeny moduly zcela nové. Zejména se jedná o vyhledávání na internetu. Tento nový modul bude zaměřen na problematiku webu 2.0 a vyuţívání jeho sluţeb pro studium i osobní ţivot. Některé moduly budou naopak rozšířeny do dvou modulů. Jde např. o modul zahrnující efektivní psaní a čtení. Zcela nově bude vytvořen (kromě jiţ zmíněného modulu o webu 2.0) modul o tvorbě prezentací. 2.3 Tvorba nového volně navazujícího kurzu Realizační tým se rozhodl zpracovat také zcela nový kurz, který bude na výše zmíněný kurz volně navazovat. Pro zapsání kurzu nebude podmínkou absolvování kurzu předchozího (KPI11). Struktura nového kurzu zůstane stejná jako struktura kurzu prvního. Kurz bude obsahovat taktéţ 13 modulů. Kaţdý modul bude otevírán po jednom týdnu. Moduly budou zaměřeny na rozšiřující práci s informacemi. Cílem nového kurzu je naučit studenta pracovat s informacemi kreativně, umět informace vizualizovat, informace sdílet, pracovat s informacemi v týmu či se vyrovnávat s technostresem. Tým cítí potřebu tento kurz vytvořit z několika důvodů. Zejména je snahou vypracovat daná témata podrobně, z čehoţ plyne, ţe jednosemestrální kurz by tuto podmínku nemohl splňovat. Další tendencí je ukázat studentům netradiční techniky práce s informacemi. Student pochopí význam divergentního myšlení a naučí se na problém nahlíţet z několika stran. Cílem je mimo jiné také přispět k formování učící se společnosti. Jedná se o společnost, kde je vzdělávání umoţněno všem bez diskriminace. Občané jsou motivováni ke vzdělávání, podporovány institucemi a pokrok ve studiu je uznáván jako hodnota. 5 Mezi návrhy modulů patří např.: problematika typografie, publikování na internetu,

117 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI 3. CÍLOVÁ SKUPINA technostres a ergonomie, informační bezpečnost, vizualizace informací (mentální mapování), efektivní učení (paměť, prokrastinace ), efektivní čtení (rychločtení), práce v týmu (sdílení), prezentace informací (obhajování, argumentace), kreativní techniky (laterární myšlení, brainstorming, mentální mapy). Cílovou skupinou projektu jsou všichni studenti Masarykovy univerzity v prezenční i kombinované formě, v bakalářských, magisterských i doktorandských studijních programech. Z tohoto počtu by chtěl realizační tým zařadit do kaţdého běhu obou kurzů okolo 600 studentů, kteří projdou registrací a zápisem přes Informační systém Masarykovy univerzity. 3.1 Motivace cílové skupiny Motivace cílové skupiny je postavena na několika bodech. Pro studenty prvních ročníků je motivací orientace ve světě informací vůbec. Pro studenty vyšších ročníků se stává motivací především jejich šance na vytváření kvalitních a hodnotných vysokoškolských prací (seminárních, bakalářských, magisterských atd.). Motivací by se měla stát i kvalita zpracování kurzu a jeho aktuálnost. 3.2 Přínosy pro cílovou skupinu Inovované i nově vytvořené moduly Kurzu práce s informacemi výrazně přispějí ke zlepšení informační gramotnosti studentů a práce s informacemi v nejobecnějším slova smyslu, která jim umoţní lépe studovat a vytvářet kvalitnější práce při studiu, získané dovednosti však uplatní téţ v budoucím zaměstnání. Tím kurz přispívá ke zlepšování kultury práce celého univerzitního pracoviště

118 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI Po absolvování obou kurzů bude student schopen mimo jiné: definovat problém a lépe pracovat se zvoleným tématem, nalézt relevantní informace a vědět, kde je hledat, vyhledávat informace pomocí vyhledávacích strategií, vyuţívat nové sluţby internetu (web 2.0), efektivněji vyhledávat v elektronických databázích, správně citovat, rozumět informační etice a jejím problémům, hodnotit kriticky informace, lépe psát odborné texty, vytvářet elektronické prezentace, efektivněji se učit, efektivně číst texty, vyrovnávat se s technostresem, vizualizovat informace, kreativně pracovat s informacemi, lépe prezentovat a obhajovat své i týmové projekty, pracovat na vytváření nejen školních projektů v týmu. 3.3 Oslovení cílové skupiny Cílová skupina bude oslovena několika způsoby. Především budeme studenty informovat o existenci a vypsání předmětu Kurz práce s informacemi prostřednictvím Informačního systému. Kromě aktualizování sylabu předmětu bude napsána informativní zpráva na Vývěsce Informačního systému. Dále proběhne informativní schůzka pro zájemce o předmět v době ještě před koncem zápisu předmětů. Pouţité však budou i jiné formy oslovení. Vytvořeny budou např. plakáty, letáky a broţury, a to v klasické i kontroverznější podobě. Pomocí guerillových akcí bude předmět téţ propagován za účelem získání studentů

119 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI 4. DALŠÍ INOVATIVNÍ PRVKY 4.1 Guerillové prvky Kurz budeme s pomocí projektu Guerrilla Readers propagovat guerillovým způsobem. V rámci této kampaně budou vytvořeny neobvyklé, někdy aţ kontroverzní plakáty, broţury, visačky na dveře, nálepky, stripy apod. Mj. budou téţ vytvořeny guerillové (nárazové) akce. Pomocí této metody si chceme získat studenty i jinou formou něţ klasickou. 4.2 Sociální sítě Kurz práce s informacemi bude vyuţívat sociálních sítí k propagaci kurzu, k informování potencionálních i zapsaných studentů a ke sdílení informací jiţ v průběhu spuštění kurzu Facebook Kurz bude mít vytvořen svůj vlastní profil na Facebooku ( Facebook bude slouţit především ke zpravování aktualit studentům i široké veřejnosti a ke snaze získat kurz do povědomí (nejen) studentů Ning Vytvořena bude sociální síť Ning ( Ta bude slouţit jako neoficiální studentské prostředí. Studenti budou mít moţnost sdílet zajímavé informace, diskutovat nad problémy, pomáhat si. Hlavními moţnostmi je vyuţití chatu, diskuze na daná témata, sdílení obrázků a videa. Tutoři nebudou kontrolovat pravdivost příspěvků. Do prostředí budou zasahovat jen v nejnutnějším případě nebo tehdy, kdyţ budou chtít studenty informovat o něčem, co se nevešlo do kurzu. 5. SPOLUPRÁCE V rámci realizace kurzu by tým chtěl zapojit všechny zájemce do tvorby kurzu. Přidávat své nápady na zlepšení kurzu a návrhy na obsah nových modulů mohou všichni zájemci na Wiki KISKu, kde naleznou také informaci o plánovaných modulech:

120 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI Webová adresa pro příspěvky: Obrázek 3: Výzva ke spolupráci 6. REALIZAČNÍ TÝM Základní realizační tým čitá 5 členů. Jmenovitě: Dagmar Chytková Monika Malečková Stinislava Midrlová Vladimíra Perlová Filip Šubrt Mimo ně na kurzu spolupracuje a bude spolupracovat celá řada odborníků. Garantem projektu je Petr Škyřík, supervizorem Jan Zikuška. 7. ZÁVĚR Kurz práce s informacemi je předmět vyučovaný na Masarykově univerzitě. Nyní probíhá jeho inovace. Tato inovace umoţňuje zvýšit informační gramotnost studentů Masarykovy univerzity i práce s informacemi vůbec

121 KURZ PRÁCE S INFORMACEMI 8. LITERATURA [1] JONÁK, Zdeněk. Čtenářská versus informační gramotnost. Podporují se nebo jsou ve sporu? [cit ] Dostupné z www: < VERSUS-INFORMACNI-GRAMOTNOST-PODPORUJI-SE- NEBO-JSOU-VE-SPORU.html/> [2] DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost klíčové pojmy informační výchovy [online] [cit.: ] Dostupné z www: [3] DOMBROVSKÁ, Michaela LANDOVÁ, Hana TICHÁ, Ludmila. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. [cit ] Dostupné z www: [4] DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost klíčové pojmy informační výchovy [online] [cit.: ] Dostupné z www: [5] BENEŠ, Milan. Úvod do andragogiky. Praha: Karolinum, s

122 AUDIOKNIHY.NET AUDIOKNIHY.NET Alţběta Škytová, Lukáš Plch Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno Bety@audioknihy.net, Plch.lukas@audioknihy.net Abstrakt Hlavním cílem projektu je poukázat na audioknihy jako na hodnotnou alternativu ke klasické četbě. Podnětem pro jeho zaloţení je nízké povědomí o audioknihách mezi širokou veřejností. Je pro nás výzvou vzbudit vyšší zájem o tento přístup k literatuře. Prostřednictvím projektu chceme o audioknihách informovat v co nejširším moţném měřítku, k tomu nám má pomoci tvorba webového portálu jako rozcestníku veškerých informací ze světa audioknih. Jeho úkolem je také vytvoření komunitního prostředí, které zahrne uţivatele nejen z řad posluchačů, ale také z řad samotných tvůrců, vydavatelů a distributorů audioknih. Mimo to je naším záměrem cílená propagace a také samotná tvorba audionahrávek. Klíčová slova: audioknihy, Audioknihy.net, četba, portál, posluchači, propagace, vydavatelství

123 AUDIOKNIHY.NET 1. Popis projektu Hlavním cílem projektu Audioknihy.net je dosáhnout větší popularizace audioknih. Audioknihy mohou být předmětem zájmu mnohých skupin, a to jako doplněk, tak i jako moţná alternativa ke klasické četbě. Mohou je vyuţívat i nečtenáři, lidé zrakové postiţení či děti předškolního věku. Přesto je však tento přístup k literatuře v současné době u nás opomíjen. Je to způsobeno nedostatkem odborných prací na toto téma a informací, které s audioknihami nějakým způsobem souvisí. Náš projekt chce prostřednictvím tvorby internetového portálu systematizovat oblast audioknih a poskytnout tak zájemcům ucelené informace o tomto přístupu k literatuře. Bude tedy přínosem kaţdému, kdo se o tématu chce dozvědět více. Zároveň však přinese přidanou hodnotu pro všechny ty, kteří audioknihy vytvářejí, distribuují či zprostředkovávají. Na českém trhu se pohybuje několik vydavatelství, která se zaměřují na audioknihy. Nicméně jejich počet je nízký a povědomí veřejnosti o jejich aktivitě mizivé. Tato vydavatelství chtějí získat širší komunitu zájemců o své produkty. Náš projekt tedy reaguje na tuto akutní potřebu. Chceme vybudovat místo na webu, kolem kterého se vytvoří určitá komunita spojující všechny, kdo se o audioknihy zajímají. Obrázek 1: Logo projektu 2. Portál Uţivatel na portálu Audioknihy.net nalezne: Rozcestník vydavatelství Seznam všech dosud vydaných českých audioknih Aktuální informace a reportáţe z dění ze světa audioknih

124 AUDIOKNIHY.NET Aktuální informace a reportáţe z dění týkajícího se našeho projektu Pozvánky na související akce Námi vydané či zprostředkované audioknihy Fotogalerii Fórum Do portálu budou implementovány nástroje webu 2.0 umoţňující lepší komunikaci a větší zapojení návštěvníků webu. 3. Cílová skupina Cílová skupina našeho projektu se vyznačuje svým širokým rozptylem. Je sloţena ze stávajících posluchačů audioknih, z potenciálních budoucích uţivatelů a stejně i z jednotlivých vydavatelů, kteří mluvené slovo posluchačům zprostředkovávají. Obecně lze říci, ţe cílovou skupinou je: Široká veřejnost, kterou lze rozloţit do spektra jednotlivých podskupin. Mnoho lidí ocení praktickou moţnost věnovat se při poslechu audioknih dalším činnostem, ušetřit tak čas a zároveň si práci zpříjemnit. Audioknihy však mohou být i alternativním způsobem čtení pro ty, kterým klasické čtení nevyhovuje nebo trpí jakoukoli indispozicí. Odborná veřejnost zastoupená vydavateli, producenty, distributory a poskytovateli audioknih. Jedním z důleţitých cílů projektu je tyto dvě skupiny propojit a zprostředkovat komunikaci mezi nimi. Široká veřejnost je zastoupena skupinami, jeţ mohou uvítat audioknihy pro jejich praktičnost. Zde je moţné zařadit řidiče, cestující v dopravních prostředcích, zahrádkáře, ţeny v domácnosti, maminky na mateřské dovolené, malé i větší děti, nečtenáře, osoby s nejrůznějšími disfunkcemi či zrakovým handicapem atd. Těmto skupinám náš projekt přinese:

125 AUDIOKNIHY.NET Online prostor s utříděnými a komplexními informacemi z oblasti audioknih Moţnost účasti na kulturních akcích, které budeme pořádat Moţnost poslechu námi zprostředkovaných či vytvořených audioknih Odborná veřejnost získá naší činností: Zmapování pole jejich působnosti a objevení nových skupin lidí se zájmem o audioknihy Vytvoření komunity nových posluchačů Upevnění zájmu o audioknihu u stávajících posluchačů Zvýšení povědomí a zájmu o audioknihu jako způsobu přístupu k literatuře Pro cílové skupiny budou pořádány jednotlivé propagační akce (křty, poslechové večery, aktivity spojené s guerillovým marketingem apod.). Konkrétní propagační akce se však budou zaměřovat vţdy jen na jednu či několik cílových podskupin. Jejich průběh se tedy bude odvíjet od tohoto zaměření. Další činností, pomocí které se budeme snaţit u posluchačů posílit zájem o tuto oblast, je nahrávání našich vlastních audioknih. Touto formou se chceme pokusit zpřístupnit díla s uvolněnými autorskými právy a následně je poskytnout volně ke staţení. 4. Klíčové aktivity Klíčové aktivity projektu je moţné rozdělit do pěti skupin: 1. Portál Audioknihy.net je koncipován jako rozcestník informací o audioknihách a dění kolem nich. Web také slouţí pro setkávání komunit příznivců z řad posluchačů, tvůrců, distributorů a vydavatelů audioknih. Přináší novinky, zajímavosti a články týkající se tématu. 2. Konference účast je realizována na základě výběru nejvhodnějších konferencí, následné přípravy obsahu příspěvku

126 AUDIOKNIHY.NET a samotného vystoupení. Konference jsou vhodnou příleţitostí pro získání si převáţně odborné části společnosti, která poté můţe působit dál na své vlastní příznivce. 3. Propagační akce - jsou pořádány za účelem nalákání nových posluchačů a zprostředkování public relations mezi komunitou stávajících posluchačů a vydavateli audioknih. Jedná se o kulturní akce např. formou poslechových večerů. Pro zajištění úspěchu této propagace jsou pouţívány metody guerillového marketingu. 4. Vlastní nahrávání audioknih a audioreklam abychom se i my zapojili přímo do audiosvěta, nahráváme vlastní audionahrávky, vymýšlíme, co vše dalšího by se dalo nahrát, sháníme osoby s vhodnými hlasovými dispozicemi. Nahrávané věci samozřejmě neodporují autorským právům, vyuţíváme pouze volná díla, na která se autorský zákon jiţ nevztahuje. Pro zpestření vytváříme i vlastní audioreklamy. 5. Publicita je nedílnou součástí a jednou z klíčových aktivit projektu. Snaţíme se o udrţování public relations na vysoké úrovni. Monitorujeme a kontaktujeme veřejná média, která jsou tak informována o naší činnosti. Abychom audioknihy přiblíţili ještě více společnosti, máme zaloţené účty na sociálních sítích, které umoţňují kaţdodenní setkávání s našimi příznivci. 5. Publicita Publicita bude zajištěna pomocí tradičních i netradičních médií: Veřejná média převáţně tisk, ve kterém budeme informovat o připravovaných a provedených aktivitách Odborné (knihovnické) časopisy vytváření odborných článků vztahující se k problematice audioknih, informování o projektové činnosti Blogging zprávy o činnosti, aktuality, odkazy, novinky na portálu

127 AUDIOKNIHY.NET 6. Partneři Portál vytváření vlastních článků, informace ze světa audioknih, přehled a recenze vydaných audioknih, reportáţe z propagačních i dalších akcí, odkazy na další články, online public relations Konference informace o vlastní činnosti na konferencích, seminářích, workshopech či dalších informačních akcích Sociální sítě vyuţití sociálních sítí (Facebook, Myspace, Delicous, Twitter) odkazování, ukázky audioknih, online public relations Aby portál a celý náš projekt pracoval tak, jak má, a plnil veškeré námi stanovené funkce, je potřeba zapojit i další strany. Je nutné spojit se s českými vydavatelstvími zaměřenými na audioknihy. Poté bude na portál vystavena vizitka vydavatelství, informace o jejich činnosti a o audioknihách jimi vydaných. Spolupráce bude trvat neustále a na portál budou průběţně doplňovány aktuality od vydavatelství zpráva o nové audioknize, pozvánka na křest, články od vydavatelů apod. Vydavatelství, která budou oslovena: Audiostory 35 Popron a Fonia 36 Radioservis 37 Supraphon 38 Tympanum Audiostory [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 36 Popron music [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 37 Radioservis. [online]. c2009 [cit ]. Dostupný z WWW: < 38 Supraphon [online]. c2008 [cit ]. Dostupný z WWW: < 39 Tympanum. [online]. c2006 [cit ]. Dostupný z WWW: <

128 AUDIOKNIHY.NET Dále půjde o spolupráci s jinými organizacemi zaměřenými na audioknihy, chceme se spojit například s projekty Panáček v říši mluveného slova 40, LibriVox 41 či Český rozhlas, který vytváří program Čtenářský deník 42 v audiopodobě. A také chceme se souhlasy autorů přejímat či odkazovat na jiţ zveřejněné články zabývající se tématikou audioknih. 7. Závěr Portál Audioknihy.net tedy poskytne na jednom místě rozsáhlou nabídku informací týkajících se audioknih. Přinese aktuality od jednotlivých vydavatelství, upozorní na nejnovější audioknihy, nabídne zajímavé články. Navíc návštěvník stránek získá přehledný seznam všech audioknih vydaných na území České republiky, a to včetně informace, u jakého vydavatelství byla audiokniha vydána. Projekt chce vyzdvihnout všechna vydavatelství, poukázat na ně a na jejich činnost a hlavně chce přitáhnout větší pozornost na audioknihy samotné. Propagačními akcemi zajistí zvýšení povědomí o audioknihách. Sociální sítě poté zaručí neustálou komunikaci s fanoušky projektu a také nabídnou moţnou cestu pro získání si dalších členů. 40 Panáček v říši mluveného slova [online]. c2007 [cit ]. Dostupný z WWW < 41 LibriVox [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 42 Čtenářský deník [online]. c [cit ]. Dostupný z WWW: <

129 AUDIOKNIHY.NET 8. Zdroje [1] Audiostory [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < [2] Čtenářský deník [online]. c [cit ]. Dostupný z WWW: < [3] LibriVox [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < [4] Panáček v říši mluveného slova [online]. c2007 [cit ]. Dostupný z WWW: < [5] Popron music [online] [cit ]. Dostupný z WW: < [6] Radioservis. [online]. c2009 [cit ]. Dostupný z WW: < [7] Supraphon [online]. c2008 [cit ]. Dostupný z WWW < [8] Tympanum. [online]. c2006 [cit ]. Dostupný z WWW <

130

131 PARTNEŘI KONFERENCE