Český svaz ochránců přírody

Transkript

1 Český svaz ochránců přírody Základní organizace Orlice Lhotecká 179, Hradec Králové 9 Tel./fax Výroční zpráva ZO za rok 2006

2 1 Základní údaje Adresa pro poštovní styk : Český svaz ochránců přírody, ZO Orlice, Lhotecká 179, Hradec Králové 9. Telefon / fax : WWW : , (mobil předseda ZO Orlice) orlice@razdva.cz, adam.zaruba@krnovice.cz Předseda ZO : Ing. Adam Záruba Hospodář : Ing. Jitka Kuthanová Revizor : Jana Kopecká 3 člen výboru : Ing. Václav Záruba Pozor! K 1. lednu 2007 změnila ZO ČSOP Orlice své sídlo. 2 Z historie ZO Orlice Členové ZO se od vzniku základní organizace v roce 1988 aktivně podílí na ochraně přírody a krajiny jak prováděním praktických prací, tak poskytováním informací pro nejširší veřejnost z oblasti ekologie a ochrany životního prostředí obecně. Řadu let je ZO zapojena do správních řízení v případech, kdy dochází k zásahům do významných přírodních celků, zeleně nebo by došlo k újmě na životním prostředí. Podobně se podílí na připomínkování různých územně plánovacích a strategických podkladů a dokumentů na úrovni města Hradce Králové, Královéhradeckého kraje i celé České republiky a rovněž se účastní procesů EIA na některé z hlediska životního prostředí významné záměry. V posledních letech je ZO ČSOP Orlice jedním ze zakládajících subjektů Podorlického skanzenu v Krňovicích. Z činností prováděných v minulosti lze namátkou jmenovat například : péče o stromy péče o chráněná území péče o bojiště války 1866 na Chlumu zapojení do celostátního programu ČSOP akce Jilm provádění těžebních a pěstebních prací v málo přístupných a cenných oblastech Krkonošského národního parku (zpravidla tam, kde by běžná technika a těžební postupy způsobovaly ekologické škody) - těžby kůrovcových kalamit a usychajících lesních hran v oblasti Lvího dolu, Pomezních Bud apod.; k přibližování dřeva sloužila např. i historická technologie skluzů. opravy památek lidové architektury ve východních Čechách ZO se stala zakládajícím členem výrobního družstva zaměřeného na zpracování dřevní hmoty (s vlastní pásovou pilou pro výrobu atypického řeziva pro opravy památek, pořez přesílených a dlouhých výřezů) informační podpora výstavby dřevěných roubených domů a řada dalších spolupráce při výstavbě skanzenu lidové architektury v Krňovicích (u Třebechovic p. Orebem známých svým Proboštovým betlémem umístěným v Třebechovickém muzeu betlémů) aktivní účast na mapování a záchranném programu zaměřeném na staré a krajové odrůdy ovocných dřevin 2

3 aktivity proti záměru spalovny v Opatovicích nad Labem a účast ve správních řízeních 3 Činnost základní organizace Orlice v roce Skanzen Krňovice ZO ČSOP Orlice je jedním z iniciátorů vybudování skanzenu lidové architektury a muzea vesnice pro region východních Čech. Důležitost a vhodnost výstavby skanzenu vyplynula z dlouholeté činnosti při ochraně památek a z mnoha cest po kraji, kdy téměř před očima mizí staré dřevěné objekty značné historické hodnoty. Kromě ZO ČSOP Orlice z Hradce Králové je dalším ze zakladatelů firma Dřevozpracující družstvo. Dřevozpracující družstvo vzniklo ze ZO ČSOP Orlice oddělením hospodářské činnosti neochranářského charakteru dle požadavků sněmu ČSOP truhlářská výroba, stavební výroba roubených staveb a tehdy i opravy dřevěných historických památek apod.). Výstavba skanzenu se stala dominantní a nejdůležitější náplní práce členů ZO. Lokalita skanzenu je v Krňovicích u Třebechovic pod Orebem. Obec je pod správou městského úřadu v Třebechovicích p. Orebem a celý záměr nalezl u pracovníků úřadu i řady členů rady a zastupitelů podporu. V průběhu roku se jak v tisku, tak i v televizi a rozhlase objevily reportáže, které seznamovaly se záměrem a průběhem výstavby skanzenu v Krňovicích. 3.2 Historie areálu První záměry vzniku skanzenu, který by mapoval architekturu regionu Královéhradecka, pocházejí z roku Areál měl vzniknout v nedaleké obci Bělečko. Díky negativnímu postoji tehdejšího obecního úřadu v Býšti i Pardubického kraje však bylo nutné záměry přehodnotit. Začalo nové hledání vhodného místa. To bylo nalezeno v obci Krňovice. Záměr byl přijat jak původními majiteli pozemků, tak městským úřadem v Třebechovicích p. Orebem. Ani zde však nebyla cesta k realizaci přímá. Péče věnovaná některými úředníky projektové dokumentaci a přípravě realizaci oddálila nejméně o půl roku. Až v roce 2002 započaly práce na vlastní realizaci staveb. 3.3 Expozice skanzenu Roubené dřevostavby Patrový polabský statek - správní budova - je dřevěná stavba roubená tradiční technologií. Stejnou, jaká se používala po staletí. Vybavenost a užitná hodnota však splňují všechny požadavky kladené na moderní stavbu - stejná technologie je používána k výstavbě nových roubených rodinných domů apod. Stavba ukazuje výhody dřevostaveb případným zájemcům. Za všechny lze jmenovat například nízké energetické nároky na vytápění, rychlost výstavby, dnes netradiční interiér a příjemné prostředí. Významné je rovněž použití ekologického, obnovitelného zdroje stavebního materiálu (dřevo mimo jiné váže množství skleníkového plynu - oxidu uhličitého - po desítky až stovky let). Dřevo se v Evropě a Severní Americe podílí na bytové výstavbě v řádu desítek procent. V České republice jen cca 1 %. Přesto jsou naše lesy bohatou zásobárnou dřeva, které je však často bez zpracování a bez přidání jakékoli hodnoty vyváženo do zahraničí Historické stavby Nové roubené objekty a jejich prostředí je nejlepší porovnávat s původními tradičními stavbami ve skanzenu. V areálu jsou postupně obnovovány zemědělské usedlosti, domky, 3

4 technické památky a jiná (převážně dřevěná) stavení z oblasti Královéhradecka a Podorličí. Umístěny tu jsou jak stavby přenesené z původních lokalit, tak i rekonstrukce nedochovaných staveb. Památkově chráněné i ty, které nezřídka unikají pozornosti odborné veřejnosti a postupně beze stopy a potichu mizí z našich měst i obcí. Stavby jsou doplňované dobovými expozicemi ze života jejich obyvatel, expozicemi řemesel, pracovních nástrojů, nářadí i strojů běžných v životě minulých generací Stavitelství ze dřeva a opuky Používané stavební hmoty jsou typické pro stavitelství v regionu - dřevo, opuka i cihly v nejrůznějších kombinacích. Dřevo se používalo nejen pro výstavbu roubených domů. Bylo základem konstrukcí stodol, krovů i celých technologických zařízení (například mlýny, pily apod.). Opuka byla základním materiálem pro zdění. Je v okolí rozšířená a dodnes jsou v krajině patrné pozůstatky malých lomů. Opuka zdejšího regionu je typická svou deskovou odlučností. Na druhou stranu je natolik tvrdá, že ji nelze dále opracovávat a jednotlivé lupeny se používaly tak, jak byly přivezeny z lomů (například na Litomyšlsku se naopak z opuky přitesávaly kvádříky a ty se používaly stejně jako cihly). Opukové stavby byly většinou skládané nasucho (bez použití malty) a nerovnosti při zdění byly vyrovnávány drobnými kousky kamene a hlínou. I přesto přežily staletí a jejich krásu lze obdivovat dodnes Pohony zemědělských a dílenských strojů Ruční práce byla postupně nahrazována strojní. K pohonu strojů byl nejdříve používán žentour, do něhož byl zapřažen domácí dobytek nebo koně. Větší dílny a manufaktury v 19. stol. postupně ovládla pára. Ve venkovských usedlostech začaly sloužit na přelomu 19. a 20. stol. stabilní motory - benzínové, postupem doby i naftové - dieselové. S postupnou elektrifikací se začaly vyvíjet i motory elektrické. Expozice pohonů od žentouru po elektromotor je ke shlédnutí v rámci prohlídkové trasy areálu. Všechny exponáty jsou v provozuschopném stavu a lze je vidět zapřažené do dobových strojů Zemědělská technika I stroje používané v zemědělství se vyvíjejí. Při prohlídce lze vidět běžně používané stroje od počátku 20. století i některé rarity jejichž účel je dnešnímu návštěvníkovi mnohdy neznámý Historická motorová vozidla Dále je připravena expozice o automobilismu kolem roku K vidění jsou automobily značky Tatra, konstrukčně ojedinělý traktor Lanz bulldog z roku 1939 a další související nářadí a technika. A jak již bylo zmíněno dříve, i zde jsou exponáty funkční Lednice v Krňovicích Součástí expozice skanzenu bude i objekt bývalé lednice u restaurace v Krňovicích. Stavba sloužila k celoročnímu uchovávání ledu, který byl získáván ze zamrzlých ramen řeky Orlice v zimním období. V objektu je připravována expozice pivovarnictví a stáčení piva. Budova lednice je památkově chráněna a je majetkem města Třebechovice pod Orebem Výstavba a aktivity ve skanzenu v roce 2006 V roce 2006 byla zahájena výstavba roubeného objektu hospody Na Špici, ve kterém bude umístěno nové ekocentrum ZO ČSOP Orlice a hlavní vstup do skanzenu. Do konce roku se podařilo stavbu zastřešit a osadit okna a dveře, takže práce na interiérech budou moci pokračovat i přes zimu. S dokončením budovy se počítá v roce Výstavba ekocentra Na Špici byla významně podpořena také z grantů Královéhradeckého kraje. Další důležitou akcí byl přesun historické roubené školy ze Všestar do skanzenu 4

5 v Krňovicích. Na tuto akci se pro ZO ČSOP Orlice podařilo získat grant společnosti T-mobile a finanční příspěvky Královéhradeckého kraje a obce Všestary. Transfer proběhl v období srpen-říjen Znovupostavení objektu je plánováno na rok V průběhu roku 2006 byl zahájen provizorní provoz skanzenu pro veřejnost. Během sezóny si prohlédlo skanzen několik tisíc návštěvníků. Ke konci roku 2006 byl vydán informační leták o skanzenu a programu záchrany krajových odrůd ovocných dřevin. 3.4 Krajové odrůdy ovocných dřevin Program záchrany krajových odrůd ovocných dřevin pokračoval v roce 2006 zejména dalším rozšiřováním ovocných sadů a alejí v rámci skanzenu v Krňovicích a jeho bezprostředním okolí. Stávající školka je pravidelně udržována (pletí, zalévání, roubování podnoží, střih stromků, ). Byla vysázena alej třešní podél přístupové komunikace ke skanzenu. Probíhaly dosadby alejí podél cest v areálu a byly rozšířeny sady ve skanzenu. Zintenzívnění těchto prací lze očekávat v roce 2007, neboť většina stromků bude muset, vzhledem ke své velikosti, opustit školku. 3.5 Jiné granty Kromě výše zmíněných grantů (Přesun roubené školy ze Všestar do skanzenu, výstavba ekocentra ZO Orlice v objektu Na Špici ve skanzenu, krajové odrůdy ovocných dřevin) v roce 2006 realizovala ZO ČSOP Orlice několik dalších grantů. Zejména se jednalo o granty týkající se ekologické výchovy Kapka 21, Pavučina 2006, program ÚVR ČSOP pro regionální centra. Opět jsme se účastnili programu podpory využívání dřeva Dřevo 06. Dále bylo zažádáno o dotaci AOPK ČR na odbahnění a revitalizaci vodotečí a slepých ramen Orlice v okolí skanzenu Krňovice tato akce proběhne v roce Chov ovcí V rámci skanzenu v Krňovicích je rozšiřován chov ovcí, který je v majetku ZO ČSOP Orlice. Hlavním účelem je údržba přilehlých travnatých pozemků pastvou a využití sena získaného na pozemcích v Krňovicích i jinde. Pro chov je zajištěn odborný veterinární dohled. 3.7 Labutě v Hradci Králové I v roce 2006 pokračovala péče ZO Orlice o labutě ve městě Hradec Králové prováděná ve spolupráci s Magistrátem města Hradce Králové a městskou policií. Už v roce 2001 byla navázána spolupráce se stanicí pro záchranu handicapovaných živočichů ZO ČSOP v Jaroměři; tato spolupráce pokračuje i nadále. Poraněným kusům se tak dostalo maximální péče odborníků a prostoru pro rehabilitaci mimo volné vodní plochy ve městě. V zimě je prováděno dokrmování labutí zrním (ječmen a pšenice), je prováděn sběr případných uhynulých kusů. Na poraněné kusy byli upozorněni kolegové ze záchranné stanice ČSOP v Jaroměři Na krmení bylo tradičně používáno zrní - především pšenice a ječmen. Stejně jako v letech předešlých se projevovalo krmení ze strany obyvatel města. Lze konstatovat, že v roce 2006 bylo minimum případů krmení ptáků nevhodnou stravou - velmi dobře se osvědčují instalované informační panely a letáky. Na obou březích na nábřeží u lázní a v Jiráskových sadech byly opraveny informační panely a opět doplňovány skříňky na letáky i samotné letáky s informacemi o způsobech krmení labutí a o jejich životě. Stále se projevuje péče vandalů o tyto cedule a skříňky na letáky. Instalované informační tabule se osvědčily. Velmi se omezily dotazy na způsob výživy labutí. Zájemcům, kteří se chtěli o labutích dozvědět více byly k dispozici brožury o labutích. Ty byly k zakoupení v ekocentru v Malšovicích. 5

6 3.8 Účast ve správních řízeních a další obdobné aktivity Správní řízení V roce 2006 se ZO ČSOP Orlice intenzívně zapojovala do správních řízení podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Celkem jsme se v roce 2005 účastnili 23 správních řízení + dalších řízení, která byla zahájena v předešlém roce a rozhodnutí bylo vydáno až v roce Převážně se jednalo o správní řízení, jejichž předmětem bylo povolování kácení dřevin na území města Hradce Králové z důvodu výstavby a dalších činností, dále jsme se účastnili řízení k činnostem, které budou mít vliv na krajinný ráz (řízení vedené ještě podle starého správního řádu) a také jsme se účastnili též územních a stavebních řízení či řízení o integrovaném povolení. V rámci několika těchto řízení bylo dosaženo řady pozitivních výsledků (zastavení kácení či uložení nadstandardní náhradní výsadby za pokácenou zeleň), v jiných jsme vystupovali spíše jako pozorovatelé. V jednom případě jsme podali odvolání a v jednom případě podnět MŽP k provedení přezkumného řízení. Stručný přehled řízení, kterých jsme se účastnili je uveden v následující tabulce (jedná se o řízení zahájená v roce 2006): Přehled správních řízení, kterých se účastnila ZO ČSOP Orlice v roce 2006: Účast ZO ČSOP Orlice ve správních řízeních celkem: 23 případů Z toho: Řízení o povolení kácení dřevin 15 případů Řízení o povolení zásahu do krajinného rázu Územní řízení Stavební řízení Řízení IPPC 1 případ 5 případů 1 případ 1 případ Účast v EIA Procesů posuzování vlivů na životní prostředí jsme se v roce 2006 nezúčastňovali Strategické a územní plánování Připomínkování strategických dokumentů, územně plánovacích podkladů či územně plánovací dokumentace jsme v roce 2006 neprováděli. 3.9 Aktivity proti záměru spalovny Opatovice Aktivity proti záměru spalovny v Opatovicích nad Labem jsou důležitou součástí naší činnosti již od roku V této věci podnikáme řadu kroků, neboť celý projekt považujeme za nepřijatelný z mnoha důvodů: - jedná se o ekonomicky velice náročný projekt, investiční náklady se odhadují na 2,2 miliardy Kč. Ačkoliv je spalovna prosazována již více než čtyři roky, stále nebyla předložena důvěryhodná finanční analýza projektu a jeho ekonomických dopadů (studie proveditelnosti). - v souladu s nařízením vlády stát nepodporuje výstavbu nových spaloven ze státních prostředků - nebylo důvěryhodně doloženo, jak bude naplněna veliká kapacita zařízení. Hrozí 6

7 reálné riziko nedostatku odpadů pro naplnění kapacity, což by znamenalo další prudké zhoršení ekonomiky spalovny. Existuje reálné nebezpečí, že v budoucnu bude snaha kapacitu spalovny naplnit odpady dováženými ze zahraničí. - spalovna EVO by produkovala velké množství odpadů, ročně asi tun. Zejména by šlo o strusku a popílek, který obsahuje nebezpečné toxické látky, včetně dioxinů. Nakládání s popílkem přitom není jasně definováno a hrozí riziko jeho používání jako stavebního materiálu a zanášení do krajiny, podobně jako tomu je již nyní u spalovny v Liberci. - za prioritní řešení nakládání s odpady považujeme předcházení jejich vzniku a aktivní třídění a recyklaci odpadů. Tyto postupy jsou z ekonomického, ekologického, morálního a legislativního hlediska přednější a vhodnější než sběr směsného komunálního odpadu a jeho spalování. Velkokapacitní spalovna by byla rizikem a konkurencí pro tyto prioritní postupy. - teprve zbytek odpadů po aktivním vytřídění lze v budoucnosti na základě nejmodernějších poznatků a analýzy vhodných technologií zpracovat nebo odstranit. Již dnes existuje např. technologie mechanicko-biologické úpravy na zbytkový odpad (tzv. MBU), která nepoužívá proces spalování odpadů a v EU je běžně provozována. Řešit směsný komunální odpad bez aktivního třídění a odstraňovat jej ve spalovně je v současnosti zbytečně ukvapené řešení s mnoha neznámými. - proti výstavbě spalovny EVO Opatovice se vyslovily již tisíce lidí v několika peticích, proti je město Hradec Králové a řada dalších obcí a v referendech drtivě odmítli stavbu spalovny voliči v Čeperce i v Opatovicích nad Labem. - v neposlední řadě se jedná o stavbu, která bude představovat další negativní rušivý zásah do rázu polabské krajiny s dominantou Kunětické hory. Do okruhu kroků uskutečňovaných ve věci záměru spalovny EVO je třeba započítat: Připomínkování projektu v rámci procesu EIA Připomínkování krajských dokumentů, které spalovnu obsahují tak, aby z nich byl projekt vypuštěn. Informační kampaň směřovaná na komunální a krajské politiky či ministra ŽP Zapojili jsme se do petičních akcí proti spalovně a informační kampaně směřované k veřejnosti. Zpracovávání novinových i odborných článků a materiálů Aktivní jednání s některými městskými a krajskými politiky Aktivní spolupráce s dalšími občanskými iniciativami, odborníky na problematiku odpadů, občany i obcemi V lednu 2006 byla zahájena v pořadí již druhá velká petiční akce proti spalovně v Opatovicích. Tato petice byla ukončena v září téhož roku. Podařilo se nashromáždit cca 6500 podpisů. Předání petice adresované zastupitelstvu Pardubického kraje se uskuteční počátkem roku Předseda ZO ČSOP Orlice je zároveň pověřeným členem petičního výboru Spolupráce s dalšími organizacemi S dalšími organizacemi spolupracujeme ve třech rovinách: Na celostátní a regionální úrovni se odehrává spolupráce zejména při řešení problematiky spalovny v Opatovicích a obecně nakládání s odpady (Hnutí Duha, Arnika, ZO ČSOP Čeperka, ZO ČSOP Na Plachtě, Sdružení pro Opatovice a Pohřebačku, strana Zelených aj.. V Hradci Králové spolupracujeme zejména s občanskými sdruženími Lidé a město, které sdružuje obyvatele Hradce Králové-Pouchova při prosazování ochrany životního prostředí v této městské části, a Kruh pro občanskou společnost, které je asi nejaktivnější občanskou 7

8 iniciativou ve městě. Jedná se zejména o společnou účast na správních řízeních ve městě, ale např. i spolupráci proti spalovně v Opatovicích. Při výstavbě skanzenu spolupracujeme s občanským sdružením Kapounka, které bylo založeno jako poradní orgán pro koordinaci přípravy a výstavby skanzenu a s Dřevozpracujícím družstvem, které je hlavním realizátorem skanzenu. ZO ČSOP Orlice je také (společně s Dřevozpracujícím družstvem a Společností ochránců památek východních Čech) kolektivním členem OS Kapounka Táborová základna V roce 2006 rozhodla členská schůze o odprodeji nevyužívané táborové základny na Prorubkách. Již dříve byla nabízena ostatním ZO ČSOP, resp. členům ZO ČSOP Orlice, z jejichž strany nebyl projeven zájem. Proto je nyní nabízena i dalším subjektům. V průběhu roku 2006 byl areál tábora včetně srubu pronajat místnímu občanovi, nicméně po špatných zkušenostech byl tento pronájem koncem roku vypovězen. Na podzim 2006 došlo k jednání s pionýrskou organizací z Hradce Králové. Jednání však probíhají velmi pomalu a nebyla dosud ukončena Internetová prezentace ZO a jejích partnerů ZO ČSOP Orlice: Skanzen Krňovice: 4 Ekocentrum Orlice Od roku 1998 provozuje ZO centrum ekologické výchovy - (dále ekocentrum). Centrum se specializuje na poskytování informací týkajících se životního prostředí nejširší laické i odborné veřejnosti. 4.1 Přemístění do nové lokality Ve skanzenu bude v provozu od roku 2007 i nové zázemí pro ekocentrum. Je počítáno s objektem hospody Na Špici, kde bude k dispozici kancelář, sál pro cca osob a výstavní prostory v podkroví, možnost zajištění stravování v nedaleké restauraci v Krňovicích. Do dokončení tohoto objektu bude dočasně ekocentrum sídlit jednak ve správní budově skanzenu (kancelář skanzenu) a některé aktivity byly do konce roku 2006 ponechány v sídle ZO v Hradci Králové Malšovicích. Od ekocentrum funguje pouze v Krňovicích. Řada dotazů a žádostí o pomoc či informace je vyřizována telefonicky či po u. 4.2 Provoz ekocentra Ekocentrum nemá v současné době pracovníky v trvalém pracovním poměru. Jeho činnost je založena vysloveně na dobrovolné práci členů ZO. Z tohoto důvodu se řadíme spíše mezi malá ekocentra specializovaná zejména na ekologické poradenství a spíše práci s obyvatelstvem dospělým a dospívajícím. V současné době působí v převážně v areálu Podorlického skanzenu Krňovice a do konce roku 2006 i v sídle ZO v Hradci Králové Malšovicích. V Hradci Králové byly poskytovány většinou obecné informace o životním prostředí, o životě labutí v Hradci Králové o možnostech občanů účatnit se rozhodovacích procesů apod.. V jednom případě jsme pomohli se založením občanského sdružení v Holicích. 8

9 V rámci Podorlického skanzenu je činnost zaměřena jak na dospělé, tak i na děti a školní kolektivy. 4.3 Činnost ekocentra Vlastní poradenská činnost byla zaměřena na problémy každodenního života nálezy zvířat, týrání apod. Zcela dominantní činností je poradenská činnost tzv. na telefon, kdy do centra a zejména kanceláře v Hradci Králové volají zájemci o radu z nejrůznějších oblastí života. Byly odpovězeny stovky dotazů. V kanceláři v Hradci Králové bylo prakticky po celý týden možné získat informace v průběhu pracovní doby od 7:00 do 16 hodin. Ekocentrum rovněž koordinuje jednotlivé aktivity ZO ve vztahu k partnerům zvenčí. Byly využívány kontakty se sdělovacími prostředky. Byly poskytovány informace o stavu ŽP v kraji, i o specializovaných akcích, správních řízeních zejména spalovna Opatovice, spolupráce na petiční akci proti výstavbě. Finanční zajištění chodu ekocentra bylo řešeno v rámci rozpočtu ZO. Tento model se osvědčil a bude rozvíjen i nadále. V roce 2005 pokračovala spolupráce ekocentra a dalších subjektů. Tato potřeba je vyvolána snahou o seriózní pracovní nasazení mimo jiné i na uvažovaném záměru výstavby skanzenu. Bude třeba provádět nejen vlastní práce na skanzenu, ale také o tomto záměru informovat nejširší veřejnost počítá se s dalším vydáváním informačních brožur, s vydáním propagačního materiálu, uspořádání dnů otevřených dveří a dalších akcí. V ekocentru byly v minulosti zhotoveny informační panely naučné stezky Písníky Marokánka. Tato naučná stezka je i nadále udržována. Ekocentrum se v roce 2006 podílelo na vydávání informačních brožur pro skanzen, byly zhotoveny nové informační tabule na cyklotrase u skanzenu, informační tabule do muzea betlémů v Třebechovicích p. Orebem, informační panely o ČSOP, sdružení Kapounka a Dřevozpracujícím družstvu, byl připraven koncept informačního letáku o skanzenu, poskytovány informace médiím rozhlasu, televizi i deníkům. V ekocentru byl distribuován leták a další informace o labutích v HK. Byly zhotoveny informační panely o labutích. Ekocentrum se věnuje propagaci dřeva jako stavebního materiálu. Dřevostavby jako ekologické stavby s minimálními energetickými nároky jak na zajištění stavebních materiálů, tak na vlastní provoz, znamenají nový trend ve stavitelství. Stále jsou však v lidech zakořeněné, zpravidla hanlivé, mýty a pověry o stavbách ze dřeva. Ekocentrum se stará o propagaci dřeva jako stavebního materiálu. Cílem je snaha o zpracování dřevní hmoty přímo blízko jejímu vzniku. Dospělým jsou v rámci expozice skanzenu předváděny objekty a exponáty skanzenu v rámci prohlídkových tras dle zájmu každé jednotlivé skupiny návštěvníků. Pro školy jsou pak připraveny tematické programy zaměřené na vývoj různých technologií v průběhu let. Lze tak shlédnout program o vývoji pohonných jednotek v zemědělství i dílenské výrobě, program o vývoji zemědělství a zemědělské techniky, automobilismu, krajových odrůdách ovocných dřevin, stavitelství z opuky a další. 4.4 Budoucnost ekocentra Počítá se zaměstnáním 1 2 pracovníků na plný úvazek. Ekocentrum bude poskytovat nejen informace v rozsahu tak, jak je běžné v dnešní době, ale jeho činnost bude rozšířena i na poskytování dalšího informačního servisu pro skanzen, poskytování informací pro cyklisty regionální cyklistická stezka již dnes vede přímo před budoucí hlavní branou skanzenu. V návaznosti na možnosti expozice skanzenu a jeho doprovodných expozic (živé dílny kováře, truhláře, tesaře apod.) budou vytvářeny programy pro žáky škol, pedagogy apod. Stezka rovněž může v budoucnu navázat na program skanzenu. Ve spolupráci s městským úřadem 9

10 v Třebechovicích p. O. a Mikroregionem Třebechovicko resp. s informačním centrem ve městě bude snahou připravit celodenní program pro návštěvníky např. školní kolektivy apod. Počítá se s návštěvou skanzenu a doprovodným programem v jeho rámci, je možná návštěva muzea betlémů, koupaliště V zahraničních skanzenech je běžné, že probíhá výuka žáků přímo v podmínkách skanzenu v rámci celodenních programů. Žáci mají možnost praktického vyzkoušení původních prací a činností, jsou seznamováni s životem předků a historií obecně. V poslední době se podobný trend začíná objevovat i u nás. Podobné programy se připravují ve skanzenu na Veselém Kopci, v Betlému v Hlinsku i některých dalších muzeích. Jak plyne z nástinu plánovaných záměrů, dosavadním dobrovolným způsobem nebude možné očekávaný nápor práce v žádném případě zvládnout Závěrem lze konstatovat, že i přes omezený počet pracovníků a jejich pouze dobrovolnou činnost, se dařilo naplňovat poslání ekocentra. V Hradci Králové