Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období Místo tohoto listu bude tisk titulky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 2020. Místo tohoto listu bude tisk titulky"

Transkript

1 Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období Místo tohoto listu bude tisk titulky

2 Obsah Obsah 2 1 Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty 4 2 Analýza ekonomické a sociální situace, SWOT analýza, vymezení tematických oblastí intervence Analýza sociální a ekonomické situace SWOT analýza Tematické oblasti intervence 15 3 Popis problémů, cíl, strategie řešení Strategie k dosažení vymezených cílů 20 4 Popis transparentního způsobu výběru projektových záměrů Kontrola formální způsobilosti (administrativní posouzení) Kontrola obsahové způsobilosti (odborné posouzení) Hodnocení regionálního významu projektu 23 5 Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů 25 6 Zásobník projektů 33 7 Časový harmonogram 37 8 Finanční plán 39 9 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení KIPR Řídící struktura KIPR Administrace a způsob řízení Realizace projektů a jejich monitoring Schéma komunikační a informační toky mezi jednotlivými subjekty implementace KIPR Popis způsobu komunikace a realizace partnerství Vliv KIPR na horizontální témata Naplňování horizontálních témat Analýza rizik Mapa území 57 Stránka 2 z 110

3 Příloha č. 1 Soulad se strategickými dokumenty 61 Příloha č. 2 Zásobník projektových záměrů 88 Stránka 3 z 110

4 1 Soullad s nadřazenýmii sttrattegiickýmii dokumentty Výchozími dokumenty pro přípravu Krajinného integrovaného plánu rozvoje (dále jen KIPR) se staly dokumenty cíleně vypracované jako podkladový materiál pro přípravu navazujícího integrovaného plánu rozvoje regionu. Jedná se především o Strategický rámec udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava, který byl zpracován v říjnu 2010, dále Strategii udržitelného turismu v regionu NP Šumava zpracovanou ve stejném období a úvodní části KIPR zpracované v červnu 2011 (kapitoly Analýza očekávaných efektů realizace, Analýza úspěšnosti žadatelů Regionu NP Šumava a Analýza relevantních zdrojů podpory). Zaměření KIPR navazuje také na stávající strategické dokumenty s působností na území řešeného regionu, ať už se jedná o dokumenty zaměřené na všeobecný rozvoj území nebo dokumenty tematicky propojené s námi řešenou problematikou. Při podrobnější analýze těchto dokumentů byl vyhodnocen soulad s následujícími strategickými dokumenty: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje Program rozvoje Jihočeského kraje Program rozvoje Plzeňského kraje Regionální plán Plzeňského kraje Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje do roku 2030 Strategie rozvoje Mikroregionu Šumava Západ Strategie rozvoje města Horní Planá Strategická část a akční plán rozvojové strategie Svazku obcí Horní Vltava Boubínsko Strategie rozvoje turistického regionu Šumava KIPR vznikal také v návaznosti na programové dokumenty operačních programů strukturálních fondů EU a programové dokumenty národních a krajských dotačních programů, které mohou být použity ke spolufinancování rozvojových záměrů měst a obcí. Stránka 4 z 110

5 Rozvojové záměry uvedené v zásobníku projektových záměrů jsou v souladu s místně příslušnou územně plánovací dokumentací měst a obcí. Podrobný popis souladu KIPR se jmenovanými strategiemi je uveden v Příloze č. 1 tohoto dokumentu. Stránka 5 z 110

6 2 Anallýza ekonomiické a sociiállníí siittuace,, SWOT anallýza,, vymezeníí ttemattiických obllasttíí iinttervence Výchozí dokumenty pro zhodnocení ekonomické a sociální situace v Regionu Národní park Šumava (dále jen regionu) a její shrnutí prostřednictvím SWOT analýzy jsou popsány v této kapitole. Jedná se o existující studie, které účelně vznikaly jako podkladový materiál KIPR a které byly zpracovány na základě výsledků šetření mezi klíčovými subjekty v území. Výsledky šetření v jednotlivých obcích byly ve spolupráci s jejich starosty k datu zpracování komplexního dokumentu KIPR aktualizovány tak, aby zaznamenaly míru vývoje socioekonomické situace v jednotlivých sídlech a zároveň reagovaly na současné podmínky a stav čerpání dostupných operačních programů jako možného zdroje financování dalších rozvojových záměrů. Nově bylo provedeno oslovení podnikatelských subjektů v regionu významných z hlediska tvorby pracovních příležitostí, atraktivity pro návštěvníky regionu nebo propagace regionu mimo jeho území. Odezva na toto oslovení a návratnost zaslaných dotazníků však byla velmi nízká. Dokument vznikal také v úzké spolupráci se Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, orgánem státní správy sjednocujícím území dotčených obcí, ale i území pod správou Jihočeského a Plzeňského kraje. 2.1 Analýza sociální a ekonomické situace Řešené území, tj. území Regionu Národního parku Šumava, se nachází ve Specifické oblasti Šumava (SOB 1) vymezené Politikou územního rozvoje České republiky Jedná se o periferní, příhraniční část republiky (na hranici s Německem a Rakouskem), která je z administrativního hlediska rozdělena mezi správní obvod Jihočeského a Plzeňského kraje. Řešenou oblast konkrétně vymezují katastrální území 22 obcí z okresu Český Krumlov, Prachatice a Klatovy: Horská Kvilda, Srní, Kvilda, Modrava, Stožec, Prášily, Strážný, Rejštejn, Nová Pec, Želnava, Nové Hutě, Borová Lada, Kašperské Hory, Hartmanice, Čachrov, Železná Ruda, Horní Planá, Volary, Nicov, Horní Vltavice, Stachy, Lenora. Ekonomický a sociální rozvoj řešených obcí je závislý především na věkové struktuře obyvatel obcí, jejich vzdělání, míře nezaměstnanosti a ekonomické aktivitě obce a jejích obyvatel. Existují také další, místně specifické faktory, jako např. historický vývoj jednotlivých sídel, existence hraničního pásma se zvláštním režimem života nebo vývoj vlastnictví lesů. Vliv těchto faktorů na postupný rozvoj života v obcích nelze statisticky vyhodnotit, přesto z šetření v území vyplývá jako prokazatelný. Z podrobné analýzy statistických ukazatelů vyplývají zejména následující statisticky významná zjištění: Stránka 6 z 110

7 Populace v celé zkoumané oblasti dlouhodobě klesá podobně jako v jiných venkovských oblastech ČR. Pokles je obecným důsledkem urbanizace a průmyslové revoluce, která malé obce plošně postihla od začátku minulého století. Specifikem Šumavy je skokový pokles populace způsobený 2. světovou válkou a následným odsunem německého obyvatelstva. Porovnáním s jinými venkovskými oblastmi Čech lze orientačně odhadnout, že válka a odsun snížily počet obyvatel zkoumaných obcí o %. V některých obcích uvnitř NP populace v současné době mírně roste, což souvisí s podnikatelskými příležitostmi a jejich atraktivní polohou. Vliv NP však není prokazatelný, protože nebyl zjištěn významný rozdíl mezi změnami počtu obyvatel u obcí uvnitř a vně NP. Zásadní vliv mají pracovní příležitosti, které jsou sezónní. Proto jsou opodstatněné obavy starostů obcí o odchod mladších a ekonomicky aktivnějších občanů. Věková struktura obyvatel nesouvisí s polohou obce vůči NP, průměrný věk obyvatel regionu je dokonce nepatrně nižší než průměrný věk obyvatel ČR (opět zřejmě souvisí s novými podnikatelskými příležitostmi). Míra nezaměstnanosti celostátní průměr naopak převyšuje, v mnoha obcích poměrně znatelně, tyto výkyvy však nejsou spjaty s existencí ochrany přírody v území, neboť jsou srovnatelné s ostatními periferními oblastmi ČR. Také index ekonomické závislosti není ovlivněn polohou obce vůči NP. Uvnitř NP má obyvatelstvo statisticky významně vyšší podíl středoškolského a vysokoškolského vzdělání ve srovnání s obcemi okrajovými. Malé obce plně ležící v NP jsou méně závislé na čistě sdílených daních a v průměru přijaly za období cca 10krát více dotací v přepočtu na obyvatele, než stejně velké obce mimo NP. Dotace byly z velké části vynuceny z minulosti zděděným stavem dlouhodobě podfinancované infrastruktury a rovněž vyššími nároky spojenými s ochranou přírody v NP (např. čištění odpadních vod). Obce uvnitř NP Šumava zvyšují i své ostatní příjmy mnohem dynamičtěji, než obce ostatních kategorií. Část těchto obcí má vzdělanější a tedy i ekonomicky aktivnější občany. Rozpočty sledovaných obcí jsou vyrovnané a nevykazují ani časový trend ani statisticky významnou tendenci k přebytkovým nebo deficitním rozpočtům. Kolísání rozpočtového salda je stejné napříč NP. Administrativní náklady na jednoho občana významně závisí na vlivu NP. NP zatěžuje obce dodatečnými administrativními činnostmi, což potvrzuje výpověď starostů z dotazníků. Pokud neuvažujeme dotační agendu, pak lze velmi hrubě říci, že obce uvnitř NP Šumava mají tyto náklady podstatně vyšší než srovnávací skupina obcí mimo NPŠ. Většina obcí nalézajících se zcela v NP má za zkoumané období nulové příjmy a nulové výdaje spojené s lesním hospodářstvím (tj. nevlastní obecní lesy). U ostatních obcí existuje velká skupina těch, kde lesnická činnost za zkoumané období přinesla významné zisky. Pro detailní zkoumání velikosti ušlých výnosů z hospodaření v důsledku managementových omezení a úprav lesních hospodářských plánů vyplývajících z potřeb ochrany přírody (a tedy i jejich kompensace) by byla nutná odborná studie, která by brala v úvahu specifickou situaci jednotlivých obcí jakožto vlastníků zemědělských a lesních pozemků. Ve Strategickém rámci udržitelného rozvoje regionu je uveden přehled státem vyplacených kompenzací obcím za roky 2008 a Stránka 7 z 110

8 Místní podmínky a schopnosti obecního zastupitelstva (např. schopnost získat dotace) jsou velmi důležitým rozvojovým faktorem, který byl touto analýzou prokázán. V tomto ohledu existuje několik skupin obcí lišících se podle vzdělání, věku, politické orientace a podnikatelských aktivit, jejichž zástupci mají také různý názor na vliv NP i na sociálněekonomický rozvoj. Míra negativních názorů na vliv NP nezávisí na poloze obce v NPŠ. V následující části jsou uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých tematických oblastí rozvoje. Obyvatelstvo Jsou patrné značné rozdíly v pohybu počtu obyvatel mezi jednotlivými sídly v území. V některých obcích počet obyvatel pozvolna narůstá, v převážné většině však dochází k průběžnému poklesu počtu trvale žijících osob, jak ukazuje následující tabulka. Název obce Počet obyvatel k Počet obyvatel k Počet obyvatel k Průměrný věk obyvatel k Horská Kvilda ,1 Srní ,9 Kvilda ,3 Modrava ,9 Stožec ,3 Prášily ,9 Strážný ,0 Rejštejn ,0 Nová Pec ,7 Želnava ,0 Nové Hutě * ,0 Borová Lada ,6 Kašperské Hory ,0 Hartmanice ,3 Čachrov ,8 Železná Ruda ,0 Horní Planá ,0 Volary ,6 Nicov ** ,8 Horní Vltavice ,2 Stránka 8 z 110

9 Stachy ,7 Lenora ,8 Reg. NPŠ celkem ,4 Celkem ČR 40,8 Zdroj: ČSÚ * dostupný pouze údaj k **dostupný pouze údaj k Životní prostředí Krajina v Národním parku Šumava je formována jak přírodními tak kulturními vlivy. To znamená, že Šumava je charakterizována jedinečným krajinným rázem zahrnujícím jak území téměř nedotčená člověkem, tak i území s výrazným otiskem lidské činnosti. Dominantním rysem krajiny jsou rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami. Charakteristickými prvky jsou také rašeliniště a slatě, luhy v údolní nivě Vltavy a ledovcová jezera ve strmých, ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem. Krajinný ráz dotvářejí hluboce zaříznutá údolí se skalními útvary a balvanitými sutěmi nad peřejnatými horskými bystřinami a v neposlední řadě zbytky bývalé kulturní krajiny horských pastvin a luk, která se díky dramatickému historickému vývoji regionu po desítky let vyvíjela takřka bez zásahu člověka. Součástí krajinného rázu je rovněž jen zbytkově dochovaná historická sídelní struktura rozptýlených obci a specifická šumavská venkovská architektura. Území NP Šumava zahrnuje většinu z nejcennějších přírodních společenstev Šumavy s potřebou přísné ochrany. Jedná se například zbytky pralesovitých porostů horských lesů, ledovcová jezera nebo horská či údolní vrchoviště. Území národního parku se rozkládá na ploše ha a je rozděleno do 3 zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní podmínky. Do 1. zóny ochrany (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí. Do 2. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní a zemědělské využívání. Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby. Ochranné pásmo národního parku tvoří Chráněná krajinná oblast Šumava o celkové rozloze ha. Celá oblast byla rovněž vyhlášena Biosférickou rezervací Šumava, tj. přírodní krajinou, ve které hraje důležitou roli člověk a jejímž posláním je ochrana přírody za předpokladu zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj života místních obyvatel. Doprava Dopravní obslužnost regionu NP je problematická. V období transformace po roce 1990 došlo k nárůstu využívání individuální dopravy na úkor veřejné hromadné, a to jak při zajištění cest obyvatel regionu, tak cest turistických. K největšímu nárůstu intenzit silniční dopravy došlo v okolí Železné Rudy (mj. přeshraniční cestovní ruch) a v oblasti NP přiléhající Stránka 9 z 110

10 k silně turisticky využívané oblasti v okolí Lipenské přehradní nádrže (mohutná výstavba nových rekreačních komplexů a letních bytů, rozvoj lyžařského střediska Kramolín). Na území parku byla v uplynulých letech otevřena řada hraničních přechodů pro pěší a cyklisty. Žádná veřejná komunikace není uzavřena. Občanská a infrastrukturní vybavenost Vybavenost sídel uvnitř národního parku službami a technickou infrastrukturou odpovídá periferní poloze a demograficky a sociálně obtížné situaci regionu. Klesá počet škol (respektive jejich naplněnost), zhoršuje se dostupnost zdravotní péče a náklady samospráv na zajištění těchto elementárních služeb rostou. Relativně nízké je pokrytí území telefonním signálem (cca na 30 % území NPŠ signál chybí) a přenosová rychlost dat je na velmi nízké úrovni. Dobudování komunikační sítě je finančně náročné vzhledem k nízké hustotě osídlení, velkými vzdálenostmi mezi sídly a náročnému terénu, při výstavbě mohou nastat také konflikty s ochranou přírody a krajiny. Trh práce, podnikání Dlouhodobým problémem regionu je zajištění pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Útlum průmyslu v předhůří Šumavy a rozpad zemědělských podniků po velké privatizaci znamenal výrazné omezení nabídky práce a část obyvatel, kteří nechtějí či nemohou změnit způsob obživy v rámci masivního rozvoje služeb, je nucena za prací dojíždět na větší vzdálenost. Hlavní proudy vyjížďky za prací směřují do center pracovních mikroregionů, která leží mimo sledovanou oblast. Jedná se o Č. Krumlov, Prachatice, Vimperk, Sušici a Klatovy. V rámci regionu Šumava představují subcentra pracovní dojížďky Železná Ruda a Strážný, u většiny obcí regionu ovšem převládá záporné dojížďkové saldo. Z poloviny obcí vyjíždí za prací více než 50% jejich ekonomicky aktivního obyvatelstva. Míra nezaměstnanosti v regionu vykazuje vysokou sezónní proměnlivost, přičemž velká část sezónního zaměstnávání připadá na lesnictví, zemědělství a cestovní ruch, tj. místa pro pracovní sílu s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích dotčeného území uvedená v následující tabulce ukazuje, že nezaměstnanost ve více než polovině obcí výrazně převyšuje celostátní průměr. Název obce Míra nezaměstnanosti v lednu 2011 (%) Název obce Míra nezaměstnanosti v lednu 2011 (%) Horská Kvilda 15,0 Borová Lada 11,0 Srní 9,7 Kašperské Hory 16,5 Kvilda 4,0 Hartmanice 15,6 Modrava 7,4 Čachrov 13,1 Stožec 11,3 Železná Ruda 7,1 Prášily 29,0 Horní Planá 14,6 Strážný 15,1 Volary 9,7 Stránka 10 z 110

11 Rejštejn 23,5 Nicov 0,0 Nová Pec 16,1 Horní Vltavice 9,1 Želnava 24,6 Stachy 6,2 Nové Hutě 10,4 Lenora 11,8 Region NPŠ celkem 12,8 Celkem ČR 9,7 Zdroj: ČSÚ Míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích a její srovnání s celostátním a regionálním průměrem ukazuje následující graf. Nezaměstnanost nepřevyšuje celostátní ani regionální průměr Nezaměstnanost převyšuje průměr Regionu NPŠ Nezaměstnanost převyšuje průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR Support project, s.r.o. Rozpad tradiční průmyslové výroby v podhůří a omezení vyplývající z ochrany šumavské přírody předpokládají kreativní vytváření nových ekonomických příležitostí: ekologického zemědělství (biopotraviny), k přírodě citlivých forem agroturistiky, rozumnou podporu zimních sportů s přihlédnutím k riziku změny klimatu (proměnlivost sněhové pokrývky), rozvoje malých a středních podniků zajišťujících služby turistice a obyvatelům, využití dřeva a oživení Stránka 11 z 110

12 tradičních řemeslných výrob. To představuje rostoucí roli zejména mladých, vzdělaných a podnikavých lidí, kteří ocení možnost trvale žít a pracovat v krásném prostředí Šumavy. Cestovní ruch Turistický region Šumava je v posledních letech nejčastěji vyhledávanou turistickou oblastí České republiky. Region navštěvují lidé po celý rok, nicméně výrazně převládá zájem o letní a zimní sezónu. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování zejména letních a zimních sportů a dalších outdoorových aktivit pro různé výkonnostní kategorie. Rozvinuté jsou také možnosti pro rybolov, myslivost a další aktivity. S rozšiřováním rodinných farem vznikají předpoklady také pro rozvoj agroturistiky v šumavském podhůří. Ve městech a hotelových komplexech vzniká postupně zázemí pro rozvoj kongresové turistiky. Vzhledem k ekologicky hodnotné přírodní krajině Šumavy se zde začíná rozvíjet i lázeňství (ve formě ozdravných pobytů a rehabilitační léčby na zdravém vzduchu) a wellness. Na území vlastního NP jsou na straně nabídky podmínky zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžařskou turistiku (zejména pak běžecké lyžování) a vodní turistiku (Vltava, Otava a Vydra v NP, dále Úhlava a Blanice), v počátcích je nabídka zázemí pro hipoturistiku. Území Šumavy rovněž disponuje bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit, které skýtají předpoklady pro rozvoj turistiky a tvorbu specifických produktů cestovního ruchu využívajících historický a kulturní potenciál regionu. Na území NP Šumava se nachází řada drobnějších historických památek, z nich velká část leží na několika větvích tzv. Zlaté solné stezky. Další architektonické památky se nachází v historických sídlech na území nebo v těsném sousedství národního parku. Důležitou součástí historické tradice regionu jsou i drobné (především archeologické) památky spojené s těžbou a hutnictvím kovů a rovněž památky dokládající řemeslnou tradici (sklářství a dřevařství). Nejnavštěvovanější lokalitou Šumavy byla v roce 2009 Modrava (více než 129 tis. návštěvníků), Jezerní slať (104 tis. návštěvníků) a Prameny Vltavy (102 tis. návštěvníků). Vývoj návštěvnosti NP Šumava v letech ukazuje následující tabulka (návštěvnost v jednotlivých letech je uvedena v tisících návštěvních dnů). Rok Návštěvnost Zdroj: Plán péče NP Šumava rozbory, pracovní verze květen 2010 Trend vývoje návštěvnosti je patrný z následujícího grafu. Stránka 12 z 110

13 Support project, s.r.o. Přímo na území NP se nacházejí menší střediska letní a zimní rekreace s celkovou kapacitou do 1000 lůžek Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, České Žleby Stožec, Nová Pec. Součástí nabídky je i 5 veřejných tábořišť. V těsné blízkosti území parku se nachází střediska s vyšším počtem lůžek, z nichž nejvýznamnější je Železná Ruda s kapacitou přes 4000 lůžek. Celkově však má turistický region Šumava podstatně rozsáhlejší ubytovací kapacitu díky přítomnosti městských center cestovního ruchu a intenzivně rozvíjených rekreačních oblastí (Lipensko) celková kapacita ubytovacích zařízení v oblasti tak přesahuje 25 tisíc lůžek všech kategorií. Mezi jednotlivými lokalitami a zařízeními existují velké rozdíly ve vytíženosti ubytovacích kapacit, která se průměrně pohybuje v rozmezí 25 % (Lipensko, obce situované na hranici parku) 50 % (centrální část národního parku). V současné době již v některých oblastech nabídka ubytování i v hlavních sezónách převyšuje poptávku. 2.2 SWOT analýza SWOT analýza rovněž vychází z podpůrných dokumentů KIPR a shrnuje klíčové silné a slabé stránky Regionu NP Šumava a příležitosti a ohrožení pro udržitelný rozvoj upravené podle výsledků aktuálního šetření mezi klíčovými subjekty v území. Silné stránky (S) Slabé stránky (W) Přírodní bohatství evropského významu, území Periferní poloha, složitá administrativní struktura, Stránka 13 z 110

14 s vysokým koeficientem ekologické stability a existence NP jako garanta jeho zachování Území s velmi kvalitním životním prostředím Kulturní a historické bohatství (regionální lidová architektura, historické památky, řemesla, tradice lesního hospodářství a zemědělství) Sounáležitost obyvatel Šumavy s územím (zdravý patriotizmus) Velký potenciál místních mladých lidí Turisticky atraktivní oblast s dobrými podmínkami pro rozvoj šetrné turistiky Rozvinutá síť turistických tras a doprovodné návštěvnické infrastruktury Dostatečná ubytovací kapacita pro návštěvníky Šumavy Síť hraničních přechodů a dobrá spolupráce s Bavorskem Snazší přístup k některým typům dotací (ve srovnání s malými obcemi ve vnitrozemí) složitá veřejná správa a nízká soudržnost regionu Málo diverzifikovaná a zranitelná místní ekonomika s nedostatečnou nabídkou pracovních příležitostí Dlouhodobý demografický pokles a stárnutí obyvatelstva Šumavy Problematická dopravní obslužnost (relativně velké vzdálenosti, nevyhovující technický stav komunikací, chybějící parkovací plochy, nedostatečná veřejná doprava) Relativně vysoké náklady na veřejnou správu a péči o území, na nichž se podílí i nadstandardní administrativní agenda spojená s existencí NP Nedostatečná vybavenost území technickou infrastrukturou (telekomunikační pokrytí, ČOV, apod.) Klesající dostupnost respektive udržitelnost veřejných služeb (zejména školství a zdravotnictví) Málo kvalifikovaná pracovní síla (zejména pro cestovní ruch), nedostatek odborného vzdělávání a rekvalifikačních programů Nedostatečná nabídka kvalitních a atraktivních služeb cestovního ruchu s vysokou přidanou hodnotou Krátká doba pobytu návštěvníků a výrazná dvouvrcholová sezónnost cestovního ruchu, nedostatečná nabídka služeb mimo sezónu Nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve státní správě a samosprávě Střety mezi limity ochrany přírody a socioekonomickým rozvojem, které nutně vyplývají z významu území pro ochranu přírody Chybí konsensus o rozvojových prioritách Šumavy a tedy společná vize rozvoje území, nedostatečná koordinace a spolupráce Příležitosti (O) Ohrožení (T) Dobrá spolupráce klíčových aktérů regionálního rozvoje a nalezení společných zájmů NPŠ a obcí Budování dobré značky regionu jako přírodně jedinečné oblasti s využitím účasti NPŠ v mezinárodních programech a organizacích (Evropský diplom, PAN Parks, ad.) Diverzifikace místní ekonomiky zlepšením podmínek pro drobné podnikání (včetně výroby) v obcích za využití místních zdrojů (např. dřevo) a zvýšením Klimatická změna (sucha, povodně, vichřice, šíření škůdců a cizorodých organismů), polomy a kůrovcové kalamity Poškození přírody a krajiny masovým cestovním ruchem a dopravou Růst dopravního zatížení (transit, doprava dřeva), zhoršení stavu komunikací Stránka 14 z 110

15 významu NP pro zaměstnanost Zvýšení atraktivity Šumavy pro život, pro příchod nových, sociálně a ekonomicky aktivních obyvatel hledajících kvalitní životní prostředí Rozvoj přeshraniční spolupráce včetně koordinace cestovního ruchu, obnova historických spojení a cest (návaznost na Horní Rakousko a Bavorsko) Rozvoj regionálního středního školství a celoživotního vzdělávání Rozvoj malých rodinných farem (agroturistika, biopotraviny, údržba krajiny ) Velkokapacitní zemědělská produkce (biopaliva), velké fotovoltaické a větrné elektrárny Opouštění zemědělské půdy, pustnutí a ztráta kulturního rázu krajiny Zhoršení image Šumavy Recese v sektoru cestovního ruchu Konkurence evropských regionů v oblasti cestovního Inovativní projekty využívající místní zdroje energie, ruchu (nejen lepší přírodní podmínky ale i kvalita úspory energie služeb) Rostoucí poptávka po biopotravinách Nedostatek prostředků (dotace) na realizaci rozvojových projektů Rozvoj integrovaného systému veřejné dopravy Odliv ekonomicky aktivních a celoročně bydlících (zelené autobusy, moderní železnice) obyvatel (zejména mladších) Rozvoj specializovaných služeb šetrného cestovního ruchu a zvýšení jeho přínosu pro místní ekonomiku a zaměstnanost i během období mimo hlavní sezónu Vytvoření regionálního informačního systému pro návštěvníky Šumavy a spolupráce s NPŠ při usměrňování pohybu turistů Regionální informační a koordinační systém pro podporu turistiky Další snižování dostupnosti veřejných služeb (doprava, zdravotnictví, školství, sociální služby, ad.) v důsledku politických rozhodnutí na krajské respektive celostátní úrovni Šíření sociálně a ekonomicky nežádoucích jevů (korupce, organizovaná šedá ekonomika, prostituce, drogy, nelegální migrace apod.) Pokračování konfliktů mezi samosprávami a NPŠ (nejednotný postup, nekoncepční rozhodování) 2.3 Tematické oblasti intervence Definovaná SWOT analýza se stala základem pro stanovení cílů rozvoje rozpracovaných prostřednictvím priorit a opatření do jednotlivých tematických oblastí intervence (priorit). Jejich vymezení vychází tedy opět z podpůrného dokumentu KIPR. Přehled prioritních oblastí rozvoje a jejich opatření, včetně konkrétních přínosů jednotlivých opatření, uvádí následující tabulky. Priorita / Opatření Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika Přínosy vymezených opatření Opatření 1.1 Příznivé podnikatelské prostředí - podnikatelské prostředí otevřené pro investice místních podnikatelů i vnějších investorů - zázemí pro vznik nových pracovních příležitostí - podpora projektů zaměřených na technologie a služby šetrné k životnímu prostředí a projektů zaměřených na využívání místních zdrojů Stránka 15 z 110

16 - podpora existence rozličných oborů podnikání vedoucí ke stabilizaci ekonomické základny regionu Priorita / Opatření Priorita 2 - Dostupnost a infrastruktura Opatření 2.1 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Opatření 2.2 Dopravní obslužnost Opatření 2.3 Zlepšení síťových služeb Přínosy vymezených opatření dovybavení území dopravní infrastrukturou (zlepšení dostupnosti spádových center ze sídel v území) zlepšení stavu a údržba stávající dopravní infrastruktury podpora forem dopravy šetrných k životnímu prostředí zajištění dopravní obslužnosti v území (dostupnost spádových center veřejnou dopravou, napojení na nadregionální veřejnou dopravu, napojení veřejné dopravy na ostatní formy dopravy) zvýšení kvality veřejné dopravy (modernizace vozového parku, budování a modernizace doprovodné infrastruktury zastávky, záchytná parkoviště,...) dostupnost čištění odpadních vod všech obcí udržitelné zásobování pitnou vodou u všech obcí odpovídající energetická infrastruktura v obcích dostupná telekomunikační infrastruktura v obcích Priorita / Opatření Priorita 3 - Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí Opatření 3.1 Udržitelné zemědělství Přínosy vymezených opatření - rozvoj ekologického a přírodě blízkého zemědělství - podpora lokálních zemědělských a potravinářských produktů - modernizace zemědělské techniky - podpora obnovitelných zdrojů energie - podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství (tvorba a údržba krajiny) Opatření 3.2 Udržitelná péče o lesy v regionu NPŠ - koordinovaná péče o lesy všech vlastníků s důrazem na zachování přírodních procesů v nejcennějších územích a zvyšování biodiverzity lesních porostů v ostatních částech regionu - stanovení rovnováhy mezi mimoprodukční a produkční funkcí lesa s ohledem na stupeň ochrany v jednotlivých územích - návaznost produkce v lesích na regionální dřevozpracující průmysl Stránka 16 z 110

17 Opatření 3.3 Ochrana krajiny a životního prostředí - ochrana biodiverzity a ekologické stability přírody a krajiny - zamezení nevhodné urbanizace volné i osídlené krajiny (koordinované územní plánování) - ochrana ovzduší (omezení emisí z nevhodného vytápění a nepřiměřené individuální dopravy) - optimalizace odpadového hospodářství Priorita / Opatření Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ Opatření 4.1 Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu Opatření 4.2 Zlepšení kvality služeb cestovního ruchu Opatření 4.3 Marketing cestovního ruchu Přínosy vymezených opatření - spolupráce subjektů v území při budování, údržbě a zvyšování kvality základní infrastruktury cestovního ruchu (turistické stezky cyklo, hipo, pěší, vodní; parkoviště; ubytovací a stravovací kapacity) - budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu prodlužující pobyt návštěvníků v území a prodlužující turistickou sezónu (sportovně-rekreační zařízení, kulturní zařízení apod.) - spolupráce subjektů v území při rozšiřování nabídky produktů a služeb v oblasti cestovního ruchu za účelem prodloužení pobytu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny - dostupné služby pro různé cílové skupiny návštěvníků (dle tematického zaměření pobytu, fyzické zdatnosti, požadavků na standardy služeb, jazykové vybavenosti, životního stylu apod.) - profesionální přístup podnikatelů a zaměstnanců v cestovním ruchu - orientace na produkty a služby založené na využití místních specifik - podpora zážitkové turistiky - dostupnost ucelené nabídky cestovního ruchu (koordinované, snadno dostupné a moderní zdroje informací o regionu Šumava) - prezentace území jako celku, která podpoří jeho přírodní a kulturní jedinečnost a povede k rovnoměrnému rozmístění návštěvníků po celém regionu - prezentace produktů a služeb cestovního ruchu za účelem prodloužení doby pobytu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny - prezentace lokálně specifických produktů a značek využitelných v cestovním ruchu Priorita / Opatření Priorita 5 - Kvalitní život v obcích Opatření 5.1 Dostupnost veřejných služeb Přínosy vymezených opatření - dostupnost základní občanské vybavenosti v regionu odpovídající velikosti sídel mimo chráněná a příhraniční území (vzdělávací zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních Stránka 17 z 110

18 Opatření 5.2 Podpora volnočasových aktivit, rozvoj místní kultury služeb a terénní sociální služby, základní maloobchodní provozovny) - zvyšování kvality služeb občanské vybavenosti - nabídka zázemí pro zajištění a rozvoj trvalého bydlení (pozemky pro výstavbu, domy k trvalému bydlení, byty) - podpora volnočasových aktivit v obcích (kultura, sport a další volnočasové aktivity) - podpora spolkového života a místních iniciativ - podpora zachování nebo oživení místních specifik, zvyků a tradic Priorita / Opatření Priorita 6 - Partnerství pro rozvoj regionu Opatření 6.1 Posílení spolupráce při správě území regionu NPŠ Opatření 6.2 Podpora rozvoje efektivní místní správy Opatření 6.3 Rozvojový marketing a propagace území Přínosy vymezených opatření - spolupráce při plánování v regionu, sdílení společné vize rozvoje regionu - koordinace postupu při naplňování vize, vymezených priorit rozvoje a opatření - vzájemná pravidelná komunikace mezi subjekty a obyvateli v regionu, zapojení obyvatel do místního dění a rozhodování - koordinace postojů při komunikaci se subjekty mimo region - spolupráce mezi NPŠ a obcemi při zajištění kvalifikované, efektivní a moderní správy území - spolupráce při zvyšování absorpční kapacity území - koordinovaná propagace území jako místa, kde žijí lidé v souladu s nezbytnými podmínkami ochrany jedinečného přírodního bohatství - využití informačních technologií Stránka 18 z 110

19 3 Popiis probllémů,, cííll,, sttrattegiie řešeníí Problémy v území, jejichž řešení přispěje k nastavení takového způsobu a tempa rozvoje celého regionu, který neznehodnotí jeho potenciál a bude z dlouhodobého hlediska charakteru regionu přiměřený a udržitelný, nastiňuje přehled tematických (prioritních) oblastí a opatření. Jejich přínosy tedy přímo navazují na konkrétní problémové oblasti. Obecně lze říci, že jde o takové oblasti, jejichž rozvoj umožní zajistit vyvážený vztah přísné ochrany přírody, příznivého hospodářského rozvoje a rozvoje společenství obyvatel, kteří v území žijí. Na problémové oblasti v regionu poukázaly provedené analýzy. Na jejich základě byly vytyčeny cíle implementace Krajinného integrovaného plánu rozvoje Regionu Národní park Šumava. Všeobecným cílem je: Vzájemná spolupráce subjektů působících na území Regionu Národní park Šumava za účelem stabilizace hospodářské základny regionu a zlepšování podmínek pro kvalitní život místních obyvatel za předpokladu zachování přírodního bohatství a kulturního dědictví regionu. Specifické cíle rozvoje regionu byly vymezeny následovně: Zlepšování podmínek pro podnikání na území Regionu Národního parku Šumava, podpora vzniku a rozvoje malých a středních podniků a posilování jejich konkurenceschopnosti. Zlepšení dostupnosti a obslužnosti území regionu NPŠ. Využívání přírodního a krajinného potenciálu území regionu NPŠ. Udržitelný cestovní ruch využívající unikátní přírodní a kulturní potenciál území s ohledem na zachování jeho specifických hodnot. Zlepšování kvality života obyvatelstva zajištěním dostupnosti veřejných služeb v oblasti vzdělávání, sociálních a zdravotních služeb, podpora rozvoje kultury a volnočasových aktivit. Navázání úzké spolupráce mezi Správou NP Šumava, orgány veřejné správy a dalšími regionálními aktéry. Společné sdílení vize a cílů strategie. Společný postup při její realizaci. Výše uvedené specifické cíle jsou naplněním definovaných tematických (prioritních) oblastí rozvoje území. Stránka 19 z 110

20 3.1 Strategie k dosažení vymezených cílů Všeobecného cíle dokumentu, rozpracovaného do šesti specifických cílů, bude dosaženo prostřednictvím podpory realizace projektových záměrů předkládaných subjekty v regionu v rámci 6 tematických (prioritních) oblastí rozvoje. Způsob předkládání projektových záměrů a transparentní hodnocení míry jejich přispění k rozvoji regionu popisuje následující kapitola. Stránka 20 z 110

Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 2020. Místo tohoto listu bude tisk titulky

Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 2020. Místo tohoto listu bude tisk titulky Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 2020 Místo tohoto listu bude tisk titulky Obsah Obsah 2 1 Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty 4 2 Analýza ekonomické

Více

1. Analýza očekávaných efektů realizace

1. Analýza očekávaných efektů realizace 1 OBSAH 1. Analýza očekávaných efektů realizace... 3 1.1. Vymezení území... 3 1.2. Rozbor očekávaných efektů, synergické vazby... 4 1.3. Systém finálního zhodnocení realizace KIPR... 8 1.4. Indikátory

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Úvod 1. Dotační programy Plzeňského kraje v roce 2015 pro oblast ŽP 2. Národní dotační

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Závěrečná cyklokonference Bzenec Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy

Více

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod ( dle pracovní verze ROP JV č. 6 a Prováděcího dokumentu 1) VelkéMeziříčí, 26. září 2006 Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání:

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání: Tvorba SWOT analýzy území MAS 21 (29.1.2013, MěU Lázně Kynžvart) Moderátoři setkání: Tomáš Svoboda a Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci Přítomní: viz. prezenční listina 1. Program setkání 10:00

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Povinná př. č. 1 SCLLD - Časový harmonogram a finanční plán

Povinná př. č. 1 SCLLD - Časový harmonogram a finanční plán Povinná př. č. 1 S - Časový harmonogram a finanční plán Následující tabulky obsahují finanční a časový plán čerpání alokací a to jak z pohledu jednotlivých /fichí, tak z pohledu 3 programových rámců Strategie

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010 Výstupy evaluace Programu rozvoje KHK 2008 2010 Analytická část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 PŘÍLOHA 4 Zpracovatelský tým: Centrum EP, oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko NÁVRHOVÁ ČÁST Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email: anna.bartosova@cpkp.cz

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 1282014 Obsah prezentace 1 Zdroje informací ke strategické

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Regionální operační program Severovýchod

Regionální operační program Severovýchod Regionální operační program Severovýchod Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury... 2 Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace DO 48-52 last minute 9.1. 7:19 PM Stránka 48 48 Operační program (Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace /Program/GS (registrační) žádostí Finanční mechanismus

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu 4. května 2015 Praha 1 Integrovaný plán rozvoje území v programovém období 2014 2020 Nový

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz V roce 2008 MAS KS 10 200 obyvatel, nyní 34 100 obyvatel (65 obcí) MAS přináší do regionu ročně cca

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V31 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020 Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020 Konference Příležitosti pro města a obce v období 2014-2020 Zita Kučerová Centrum investic, rozvoje a inovací Příprava Královéhradeckého

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1) Úvod do oblasti dotací 2) Programy na podporu rozvoje cestovního ruchu I. Regionální operační program NUTS II SV

Více

Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR

Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Program rozvoje venkova ČR Osnova prezentace: prioritní osy podpora podnikání cestovní

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s.

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s. Přehled fichí Fiche č. 1: Podpora a vznik mikropodniků (minimální výše ZV 100 000, maximální výše ZV 500 000) 1) rekonstrukce a modernizace objektu, případně nová výstavba budov a ploch pro zakládání a

Více

Národní dotační programy

Národní dotační programy Národní dotační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Miroslava Tichá odbor regionální politiky Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského majetku po živelných

Více

N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků

N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků Kritéria pro výběr k podpoře (hodnocení): odpovídají hodnotícím kritériím Příloh III pro programy 2 a 3, s tím, že dodatečným kritériem bude územní

Více

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na posílení rolí regionálních

Více

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné Informace k vyplňování Fiche pole 32. Kritéria pro monitoring a hodnocení stvená MAS Tato kritéria pro monitoring a hodnocení ve Fichi si stvuje sama MAS a slouží MAS pro kontrolu plnění cílů a evaluaci

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více