Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji"

Transkript

1 Výzkumná zpráva z projektu Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji 2014 Josef Bernard Renata Mikešová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Zpracováno s podporou dotace pro regionální spolupráci AV ČR a s podporou Pardubického kraje

2 Obsah Hlavní zjištění z výzkumu Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji... 2 Metodologie... 7 Neziskový sektor v Pardubickém kraji základní struktura a její vývoj v čase Financování neziskových organizací Struktura příjmů neziskových organizací Služby a aktivity poskytované neziskovými organizacemi Neziskový sektor v roli zaměstnavatele Spolupráce neziskových organizací a firem Podpora neziskových organizací z pohledu firem Vybrané případy spolupráce firem a neziskových organizací Podpora neziskových organizací obcemi Příloha 1 - Osnova rozhovoru s neziskovými organizacemi a firmami Seznam tabulek Seznam grafů

3 Hlavní zjištění z výzkumu Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji Výzkum byl zaměřen na několik témat. Obecným cílem projektu bylo získat aktuální informace o stavu neziskového sektoru v Pardubickém kraji, zejména o rozsahu činností, které neziskový sektor na území kraje realizuje, o jeho roli jako zaměstnavatele (mimo jiné z hlediska zaměstnávání osob s postižením) a o jeho financování. Z hlediska financování a podpory neziskového sektoru bylo záměrem zejména získat informace o existujících vazbách mezi neziskovým sektorem a soukromým sektorem a o naplňování společenské odpovědnosti firem v regionu. Tento obecný cíl byl specifikován do série konkrétních cílů: 1. Zmapovat strukturu činností zajišťovaných neziskovým sektorem v Pardubickém kraji; 2. Odhadnout počet lidí zaměstnávaných v rámci neziskového sektoru v Pardubickém kraji; 3. Zjistit platovou a kvalifikační strukturu zaměstnanců v neziskovém sektoru v Pardubickém kraji a podíl zaměstnaných osob se zdravotním postižením nebo osob jinak znevýhodněných na trhu práce; 4. Zmapovat strukturu finančních zdrojů neziskového sektoru v Pardubickém kraji (dotace, sponzorské dary, vlastní činnost, apod.); 5. Zjistit motivaci neziskových organizací i soukromých firem pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením 6. Zmapovat přístup soukromých firem ke spolupráci s neziskovým sektorem a uplatňování společenské odpovědnosti firem. Mimo jiné zjistit rozdíl mezi zaměstnavateli s českým a zahraničním vlastníkem; 7. Zmapovat nejčastější okruhy (trendy) spolupráce mezi neziskovými organizacemi a soukromými firmami; 8. Zjistit představy o možném zlepšení a prohloubení spolupráce mezi neziskovými organizacemi a soukromými firmami z pohledu neziskových organizací a firem. Hlavní zjištění vztažená k těmto bodům jsou následující: Ad 1) Mapování struktury činností zajišťovaných neziskovým sektorem v Pardubickém kraji V Pardubickém kraji působí zhruba 6200 neziskových organizací, přičemž každý rok se registruje cca 200 nových organizací a naopak formálně zaniká jen cca 80 organizací. Neziskový sektor jako celek tak prochází dosti výrazným růstem a zároveň neustálou transformací. Z hlediska vývoje struktury organizací lze pozorovat, že se poněkud snižuje počet tradičních organizací, které často působí jako jednotky větších občanských sdružení, a naopak roste počet samostatných občanských sdružení. Vzhledem k obtížnému zachycení organizací, které de facto nevyvíjejí žádnou činnost, mají ovšem poznatky o nárůstu či poklesu aktivity neziskového sektoru vždy jen pravděpodobnostní charakter. Mezi neziskovými organizacemi výrazně převažují organizace zaměřené na sportovní a volnočasové aktivity (více než 2500 organizací). Další početně silnou skupinu, výrazně zastoupenou především ve venkovských oblastech kraje, tvoří Sdružení dobrovolných hasičů (více než 600 organizací), a 2

4 myslivecké spolky (více než 300 organizací). Z hlediska velikosti rozpočtu a počtu aktivních spolupracovníků tvoří podstatnou skupinu organizace poskytující sociální služby (cca 160 organizací). I u nich docházelo v uplynulých letech k nárůstu počtu. Relativně nejrychleji přibývají neziskové organizace věnující se různým formám vzdělávání dětí nebo dospělých. Celkem takových organizací působí v kraji několik desítek. Hlavní zaměření organizací ovšem nevypovídá příliš dobře o všech aktivitách, které tyto organizace realizují. Většina organizací se hlásí k několika různým aktivitám a kromě svého dominantního cíle mnoho z nich přispívá obecně k oživování veřejného života v území, na němž působí. Typickým příkladem jsou hasičské sbory, z nichž převážná část se věnuje různým typům volnočasových a kulturních aktivit v obci, farnosti realizující kulturní aktivity a podobně. Ad 2) Odhadnout počet lidí zaměstnávaných v rámci neziskového sektoru v Pardubickém kraji Neziskový sektor působí jako významný sektor zaměstnanosti, podle našich odhadů zaměstnává v Pardubickém kraji cca osob v pracovním poměru a poskytuje výdělek dalším několika tisícům osob formou dohody o provedení práce. Odhad tohoto typu je ovšem na základě sebraných dotazníkových dat možný jen velmi rámcově. Poslední realizované šetření neziskového sektoru v Pardubickém kraji, které proběhlo v roce 2009, dospělo k závěru, že neziskový sektor zaměstnává minimálně osob, z toho cca v pracovním poměru a na dohodu o provedení práce. K tomuto počtu dospěli autoři šetření tak, že sečetli počet osob zaměstnaných v organizacích zařazených do vzorku a vynásobili ho podle podílu organizací zařazených do šetření. Zkreslení reprezentativity výzkumného vzorku mohlo ovšem vést k výrazným nepřesnostem. Pokud bychom v námi provedeném šetření postupovali analogicky, dospěli bychom k podobným, dokonce ještě o něco vyšším hodnotám (9500 osob v pracovním poměru, 9600 osob na DPP). Pokud ovšem ve výpočtu zohledníme zkreslenou reprezentativitu vzorku (některé typy organizací jsou zastoupeny příliš, jiné příliš málo), dospějeme k výrazně nižší hodnotě (cca 5000 osob v pracovním poměru a cca 7000 osob na DPP). Snížení odhadu je způsobeno zejména tím, že zdaleka nejvíce zaměstnanců mají organizace poskytující sociální služby, které jsou ve vzorku zároveň výrazně nadreprezentovány. I tento nižší odhad ovšem považujeme za příliš optimistický vzhledem k tomu, že vzorek je zřejmě vychýlen celkově ve prospěch větších organizací a organizací zaměstnávajících personál. Celkový počet osob pracujících v neziskovém sektoru tedy bude s velkou pravděpodobností ještě nižší. Ad 3) Zjistit platovou a kvalifikační strukturu zaměstnanců v neziskovém sektoru v Pardubickém kraji a podíl zaměstnaných osob se zdravotním postižením V uplynulých letech došlo k nárůstu vysoce kvalifikovaných zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v neziskovém sektoru. Tento nárůst ovšem není doprovázený adekvátním zvýšením platů. Podle odhadů z výzkumu se podíl zaměstnanců v neziskovém sektoru s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním oproti roku 2009 zvýšil z cca 23 % na cca 37 % a naopak podíl zaměstnanců bez maturity poklesl z 31 % na 24 %. Tato čísla sice mohou být zatížena nepřesnostmi, 3

5 nicméně v každém případě se zde projevuje silný trend směrem k nárůstu vysokoškolské kvalifikace, možná spojený s celkovou profesionalizací neziskového sektoru. Naproti tomu platová struktura v neziskovém sektoru se od roku 2009 prakticky nezměnila. Téměř polovina zaměstnanců má měsíční plat nižší než Kč, a naopak jen cca 15 % zaměstnanců má plat vyšší než Kč. Nízké mzdy do určité míry vyplývají z toho, že v neziskovém sektoru jsou relativně běžné částečné úvazky, celkově ovšem dochází k situaci, kdy neziskový sektor má sice v kraji nadprůměrně kvalifikované zaměstnance, nicméně jejich platové ohodnocení je v rámci kraje hluboce podprůměrné (průměrná hrubá mzda v kraji v roce 2014 činila cca Kč). Nízké platy zaměstnanců v neziskovém sektoru zmiňovaly i organizace při hloubkových rozhovorech, přičemž jako jeden z důvodů jejich nízké úrovně uvedly i neexistenci víceletého financování, což je spojeno s nejistotou, zda na platy v případě jejich zvýšení budou mít prostředky i v příštím roce. V případě vyšších příjmů by všechny organizace dotázané v hloubkových rozhovorech poskytly tyto prostředky zejména na dorovnání platů a na rozvoj organizace. Z hlediska zaměstnávání osob s postižením se ukazuje, že mezi soukromými firmami a neziskovými organizacemi není zásadní rozdíl v tom, jak velký podíl z nich zaměstnává osoby znevýhodněné na trhu práce. Neziskové organizace mají ovšem v průměru méně zaměstnanců než firmy, a znevýhodněné osoby tak mezi jejich zaměstnanci tvoří větší podíl. Některé neziskové organizace navíc působí jako zprostředkovatelé zaměstnání pro zdravotně postižené. Ad 4) Zmapovat strukturu finančních zdrojů neziskového sektoru v Pardubickém kraji Celkové objemy finančních rozpočtů i struktura příjmů, s nimiž neziskové organizace v Pardubickém kraji hospodaří, jsou dosti stabilní v čase. Zjištěný objem ročních rozpočtů i struktura finančních zdrojů zjištěné v tomto výzkumu velmi dobře odpovídají zjištěním z roku Z hlediska celkového objemu rozpočtu v neziskovém sektoru převažují organizace s rozpočty do 100 tis. Kč ročně (cca polovina organizací), třetina organizací má roční rozpočet dokonce nižší než 50 tis. Kč. Rozpočet přesahující 2 mil. Kč má jen cca 10 % organizací ve vzorku. Struktura příjmů se liší podle zaměření organizací i podle jejich velikosti. Velmi výrazný podíl příjmů u nejmenších organizací mají dotace poskytované obcemi a členské příspěvky. S nárůstem velikosti organizací pak výrazně roste především význam dotací poskytovaných jinými subjekty než obcemi a Pardubickým krajem. Pro všechny typy organizací je rovněž podstatným zdrojem příjmů jejich vlastní hospodářská činnost. Dotace z krajského rozpočtu mají pro všechny velikostní kategorie neziskových organizací spíše doplňkový význam a představují cca kolem 5 10 % rozpočtu. Dary od firemního sektoru jsou rovněž doplňkovým zdrojem příjmů, v průměru ovšem o něco významnějším než příjmy s krajských dotací. Využívají je všechny typy organizací. Nejedná se tedy o selektivní finanční zdroj významný jen pro část neziskového sektoru. Celkově deklaruje příjmy od soukromých firem cca 40 % organizací ve vzorku, a tyto příjmy představují v průměru necelých 10 % jejich ročních ropočtů. Celkově nejvyšší příjmy od firem mají organizace poskytující sociální služby, ovšem procentuálně největší část rozpočtu tvoří firemní podpora u kulturních, sportovních a volnočasových organizací (cca 15 % rozpočtu). 4

6 Ad 5) Zjistit motivaci neziskových organizací i soukromých firem pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením Motivaci k zaměstnávání osob se zdravotním postižením jsme zjišťovali především pomocí částečně standardizovaných rozhovorů, protože zjišťování motivace pomocí dotazníkového šetření je vždy problematické. Motivace pro zaměstnávání zdravotně postižených není příliš vysoká a existující stimuly nejsou vždy motivační. Velká část firem při hloubkových rozhovorech uvedla, že dotace na mzdu zaměstnanců, kteří jsou na trhu práce znevýhodněni, nevyužívá. V případě zdravotně postižených zaměstnávají především ty s nižším stupněm postižení. Jedna z dotazovaných firem uvedla, že má pro zdravotně postižené vypracované jiné limity produktivity práce. Určitou formou podpory zaměstnávání zdravotně postižených, kterou využívají firmy spolupracující s neziskovým sektorem, je nákup výrobků z chráněných dílen nebo spolupráce s neziskovými organizacemi zaměstnávajícími zdravotně postižené. Zdravotně postižení ovšem tvoří jen část osob považovaných za znevýhodněné na trhu práce. Jiné znevýhodněné skupiny (zejména absolventi a osoby starší 50 let) nejsou vedením oslovených firem v mnoha případech považovány za znevýhodněné. Jedna z dotázaných firem v hloubkovém rozhovoru uvedla, že jejich cílem je naopak zaměstnávat absolventy a s mnohými začínají spolupracovat již při studiu, přičemž za hlavní pozitivum této strategie považují možnost vychovat si zaměstnance. Co se týče dlouhodobě nezaměstnaných, většina firem v hloubkových rozhovorech uvedla, že spolupracuje s úřady práce, hlavní je však úspěch ve výběrovém řízení. Ad 6) Zmapovat přístup soukromých firem ke spolupráci s neziskovým sektorem a uplatňování společenské odpovědnosti firem Podpora neziskových organizací je rozšířená mezi všemi typy firem i všemi typy organizací, převládá ovšem podpora jednorázová, s dlouhodobou podporou má zkušenost jen menší část neziskových organizací. Zhruba polovina firem uvádí, že neziskové organizace podporují, častěji se jedná o větší firmy. Do šetření se podařilo zařadit jen 18 firem se zahraničním vlastníkem a nezaznamenali jsme u nich vyšší míru podpory neziskového sektoru, spíše naopak podporu nižší. V převážné většině podporují firmy neziskové organizace nízkými částkami, které dosahují maximálně (a spíše výjimečně) řádu desetitisíců. Pro organizace je tak podpora firem spíše doplňkem k pravidelnému rozpočtu. Nejčastějším způsobem navázání kontaktu mezi firmami a neziskovými organizacemi jsou osobní známosti. Organizace velmi často firmy samy oslovují, ovšem s různou úspěšností, samy tento postup považují za spíše neúspěšný. Organizace a firmy, které mají zkušenost s Burzou filantropie, si tuto příležitost velmi chválí. Využívá ji však prozatím jen nízký podíl z celkového počtu organizací a firem. Ad 7) Zmapovat nejčastější okruhy (trendy) spolupráce mezi neziskovými organizacemi a soukromými firmami Spolupráce mezi firmami a neziskovými organizacemi má zpravidla jednostranný charakter a jedná se o finanční podporu, v některých případech doplňovanou o podporu formou poskytování různých služeb. Firmy za tuto podporu neočekávají výraznější protihodnotu, nicméně neziskové organizace přesto různé formy protislužeb poskytují. Běžnou formou protihodnoty je zveřejnění poděkování na webových stránkách. V některých případech je dotace dokonce poskytována formou platby za 5

7 reklamu. Pozitivním efektem poskytování protihodnoty dárcovské firmě je rozvinutí oboustranného vztahu, který se může rozvinout do dlouhodobější spolupráce založené na vzájemné důvěře. Velké firmy v některých případech připravují vlastní dotační schémata, resp. nadační fondy. Tento postup je na jednu stranu výhodný, protože umožňuje ucházet se o podporu i organizacím, které nemají ve firmě osobní kontakty, ale na druhou stranu kvůli těmto schématům nevznikají dlouhodobé vazby mezi neziskovými organizacemi a firmami, které mají pro neziskové organizace velký význam. Ad 8) Zjistit představy o možném zlepšení a prohloubení spolupráce mezi neziskovými organizacemi a soukromými firmami Vzhledem k tomu, že vzájemná spolupráce mezi neziskovými organizacemi a firmami patří u obou těchto skupin jen k velice okrajovým tématům jejich činnosti, nemají ani firmy, ani neziskové organizace ujasněné představy o možnostech zlepšení a prohloubení spolupráce. Lze konstatovat, že pro neziskové organizace je při získávání podpory ze strany firem velmi výhodná zejména nízká byrokratická zátěž spojená s touto formou darů a v některých případech též možnost spolehnout se na dlouhodobý zdroj příjmů. Téměř vždy se ovšem jedná pouze o doplňkové příjmy. Ze strany firem je zdůrazňována především potřeba důvěryhodnosti organizací, které žádají o podporu. Takovou důvěryhodnost může v některých případech zajistit Burza filantropie, nebo Koalice nevládek Pardubicka (KONEP). 6

8 Metodologie Cílem výzkumného projektu bylo získat aktuální informace o stavu neziskového sektoru v Pardubickém kraji, zejména o rozsahu činností, které neziskový sektor na území kraje realizuje, o jeho roli jako zaměstnavatele a o jeho financování. Z hlediska financování bylo hlavním cílem získat informace o existujících vazbách mezi neziskovým sektorem a soukromým sektorem a o naplňování společenské odpovědnosti firem v regionu. Podle Registru ekonomických subjektů (ČSÚ) fungovalo na začátku roku 2014 v Pardubickém kraji 6240 neziskových organizací. Vzhledem k jejich množství jsme se ve snaze oslovit co největší počet neziskových organizací rozhodli využít k výzkumu metodu elektronického dotazníku. Při této metodě respondenti obdrží prostřednictvím ové adresy odkaz na elektronický dotazník, který se po vyplnění respondentem automaticky odešle zpět k výzkumníkovi. Tato metoda má značné výhody, avšak ostatně jako všechny výzkumné metody i své nevýhody. Jednou z nesporných výhod jsou nízké náklady, neboť není třeba dotazníky tisknout a zasílat poštou či jakkoli jinak distribuovat v papírové podobě, a je tak možno oslovit velké množství respondentů, pro které je ve většině případů snazší vyplnit elektronický dotazník než dotazník, kde musí něco vyplňovat tužkou. Další výhodou je to, že díky interaktivnosti, která respondenta při vyplňování otázek navádí k dalším otázkám, vyplní více respondentů dotazník správným způsobem. Mezi nevýhody patří nižší návratnost a nemožnost ověření identity respondenta a riziko nepochopení otázky. Riziko nepochopení otázky jsme se snažili zredukovat kladením jednoduchých a jasných otázek a zejména provedením pilotáže, při které byla většina takovýchto problémů a nejasností odstraněna. Prostřednictvím internetové aplikace Expert Survey jsme zaslali pozvánku k účasti na výzkumu celkem na 2813 mailových adres neziskových organizací nebo jejich představitelů, které jsme nejprve mailem informovali o cílech výzkumu a požádali je o vyplnění dotazníku. Mailové adresy pro kontaktování respondentů jsme získali dvojím způsobem. Zaprvé z Registru ekonomických subjektů, spravovaného Českým statistickým úřadem, byly vyfiltrovány všechny existující právnické osoby se sídlem v Pardubickém kraji, které mají jednu z následujících právních forem: sdružení, organizační jednotka sdružení, nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost, církevní organizace. U všech těchto organizací byly manuálně vyhledávány pomocí internetu mailové adresy. Druhým zdrojem získání kontaktů byly existující adresáře neziskového sektoru v Pardubickém kraji (např. adresář Koalice nevládek Pardubicka) a další. Na asi 300 adres se nám dotazník nepodařilo doručit. Dotazník vyplnilo 521 neziskových organizací. Po konzultaci se zadavatelem jsme se rozhodli provést dovýzkum, přičemž jsme se zaměřili na organizace dobrovolných hasičů, myslivců a sportovní organizace. Celkově dotazník nakonec vyplnilo 626 neziskových organizací. Návratnost dosáhla cca 25 % z kontaktovaných organizací, což s ohledem na objekt výzkumu a zvolenou techniku sběru dat považujeme za solidní výsledek. Dotazník zaslaný neziskovým organizacím měl tři části. První část se věnovala identifikaci neziskové organizace, obsahovala otázky na právní subjektivitu, místo působení, délku fungování, velikost neziskové organizace, hlavní náplň činnosti a otázky na zdroje financování neziskové organizace. Druhá část se věnovala struktuře zaměstnanosti v neziskové organizaci a zaměstnávání osob 7

9 znevýhodněných na trhu práce. Třetí část se zaměřila na spolupráci neziskové organizace se soukromými firmami. Pro účely kontroly reprezentativity vzorku a korigování jeho případného zkreslení jsme celý základní soubor neziskových organizací klasifikovali do několika skupin podle zaměření organizace a podle její právní formy a kontrolovali jsme zastoupení jednotlivých typů organizací ve vzorku. Potvrdilo se tak, že ve vzorku jsou některé typy organizací zastoupeny častěji než jiné. Graf na Obr. 1 ukazuje, jak velký podíl jednotlivých typů organizací zařazených do RES vyplnil dotazník. Obr. 1 Podíl jednotlivých typů organizací, které vyplnily dotazník poskytovatelé soc. služeb a organizace pro postižené náboženské organizace organizace zaměřující se na děti a mládež hasiči ochrana přírody vzdělávací organizace nejasné sportovní organizace zájmové kluby kulturní organizace myslivci sdružení přátel školy odbory sdružení bytová 0% 10% 20% 30% 40% Zdroj: Dotazníkové šetření, RES Z grafu vyplývá, že do vzorku se podařilo nejúspěšněji zahrnout organizace poskytující sociální služby, naopak získávání respondentů zcela selhalo v případě mysliveckých sdružení, sdružení rodičů a přátel škol, odborů a bytových sdružení. Z velké části je tomu tak proto, že se nepodařilo dohledat na většinu těchto sdružení žádné kontaktní údaje. V mnoha případech je možné, že tyto organizace ve skutečnosti nevyvíjejí žádnou, nebo téměř žádnou činnost, a jejich registrace v RES je pouze formální. Předpokládáme, že ve vzorku jsou dále nadreprezentovány větší organizace a organizace, které disponují placenými pracovníky, nicméně míru zkreslení nelze ověřit. Na základě konzultace se zadavatelem však získaný vzorek považujeme za dostatečný pro záměry tohoto výzkumu, tedy základní deskripci neziskového sektoru a jeho spolupráce s firmami. Limity zjištěných poznatků vyplývající z omezené reprezentativity jsou průběžně diskutovány v jednotlivých kapitolách zprávy. 8

10 Na výzkum neziskových organizací navazoval v říjnu výzkum firem působících v Pardubickém kraji, přičemž jsme do výzkumu zařadili pouze společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, společnosti komoditní a družstva. Hlavním cílem bylo zjistit rozsah spolupráce mezi firmami a neziskovým sektorem. Výzkum probíhal stejně jako v případě neziskových organizací prostřednictvím elektronického dotazníku. Podle Registru ekonomických firem bylo registrováno v Pardubickém kraji v roce 2013 celkem firem vymezené právní subjektivity. Kontakty na firmy jsme opětovně získávali dvojím způsobem. Zaprvé vyhledáváním adres pomocí internetu a zadruhé prostřednictvím adresářů poskytnutých Pardubickým krajem (např. Hospodářskou komorou). Elektronický dotazník jsme zaslali na ových adres. Zhruba z 500 adres se nám dotazník vrátil jako nedoručený. U dotazníkového šetření zástupců firemního sektoru se podařilo získat 491 vyplněných dotazníků. Návratnost v tomto případě činí cca 9 %. Tabulka 1 Výzkum neziskových organizací a firem Výzkum neziskových organizací Počet podle RES Počet zaslaných Počet vyplněných Návratnost dotazníků dotazníků % Výzkum firem % Dotazník pro firmy měl dvě části. První část se zabývala spoluprací firem s neziskovým sektorem a druhá část se týkala identifikace firmy. Dotazníky v obou případech obsahovaly jak uzavřené otázky, kde respondenti mohli zvolit z několika nabízených možností, tak otázky otevřené, kde se mohli vyjádřit svými slovy. V další části výzkumu bylo provedeno 18 nestandardizovaných rozhovorů s vybranými firmami a neziskovými organizacemi, které mají zkušenost se vzájemnou spoluprací. Hlavním tématem rozhovoru byla spolupráce firem a neziskových organizací a zejména jejich konkrétní zkušenosti. 9

11 Neziskový sektor v Pardubickém kraji základní struktura a její vývoj v čase Neziskový sektor je heterogenní množina organizací, které se od sebe navzájem odlišují typem právní formy i druhem a rozsahem činností. Organizace neziskového sektoru a jejich aktivity tak nelze dost dobře převést na jednoho společného jmenovatele. Při jakýchkoliv úvahách o vývoji neziskového sektoru je tudíž třeba znát jeho vnitřní strukturu a odlišnosti mezi jednotlivými organizacemi, které neziskový sektor utvářejí. V této části výzkumné zprávy tak představíme vnitřní strukturovanost neziskového sektoru v Pardubickém kraji a její proměnlivost v čase. Prvním klasifikačním kritériem neziskového sektoru je právní forma neziskových organizací. Právní forma organizace je jednou z mála informací, které obsahuje Registr ekonomických subjektů (RES), tedy nejúplnější databáze neziskových organizací (ovšem nejen jich) v České republice. V Registru ekonomických subjektů lze neziskové organizace identifikovat nejlépe právě podle jejich právní formy. Pro účely této analýzy k nim řadíme organizace následujícího typu: občanské sdružení, organizační jednotka občanského sdružení, nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost a církevní organizace. 1 Podle Registru ekonomických subjektů mělo v roce 2014 v Pardubickém kraji sídlo celkem 6240 organizací neziskového sektoru, jejichž strukturu zobrazuje Tabulka 2. Tabulka 2 Struktura organizací neziskového sektoru v Pardubickém kraji podle RES, rok 2014 počet % občanské sdružení ,4 organizační jednotka sdružení ,3 církevní organizace 215 3,4 obecně prospěšná společnost 114 1,8 nadační fond 52 0,8 nadace 11 0,2 CELKEM ,0 Zdroj: RES Zdaleka nejrozšířenější právní formou neziskových organizací jsou občanská sdružení a jejich organizační složky. Dohromady zahrnují téměř 94 % všech organizací. Tato struktura ovšem prochází postupnou dlouhodobou proměnou. Pokud existující organizace rozdělíme podle toho, v jakém období vznikly, zjistíme několik zřetelných trendů. V první řadě lze pozorovat, že většina neziskových organizací v kraji vznikla do roku V následujících letech nicméně docházelo ke stabilnímu a poměrně významnému nárůstu počtu nově registrovaných organizací. Každé tři roky bylo registrováno zhruba mezi 500 a 600 novými organizacemi. Dochází tak ke stabilnímu a poměrně masivnímu vznikání nových organizací. Dále je z analýzy patrné, že mezi nově vznikajícími organizacemi klesá podíl organizačních jednotek sdružení a naopak strmě roste podíl samostatných 1 Klasifikace odpovídá starému občanskému zákoníku. V novém OZ, platném od roku 2014 je klasifikace mírně upravena, nicméně tyto změny se do Registru ekonomických subjektů dosud nepromítly. 10

12 občanských sdružení. Rovněž lze pozorovat postupný nárůst počtu obecně prospěšných společností a naopak pokles počtu nově vznikajících církevních organizací. Ostatních typů organizací je tak nízký počet, že u nich nelze vysledovat žádný dlouhodobý trend. Trendy ilustruje tabulka a graf na Obr. 2. Tabulka 3 Počty neziskových organizací v Pardubickém kraji podle období vzniku do rok vzniku CELKEM Nadace nadační fond obecně prospěšná společnost občanské sdružení církevní organizace organizační jednotka sdružení CELKEM Zdroj: RES Obr. 2 Struktura neziskových organizací podle období vzniku 100% občanské sdružení 80% 60% organizační jednotka sdružení církevní organizace 40% nadační fond 20% 0% do obecně prospěšná společnost nadace rok vzniku Zdroj: RES Vznikání nových organizací a měnící se struktura nově vznikajících organizací nemusí nutně znamenat, že počet aktivních organizací v neziskovém sektoru dlouhodobě stabilně roste, ani to, že se celkový počet aktivních organizací mění ve prospěch samostatných občanských sdružení. Do Registru ekonomických subjektů se totiž často nepromítnou údaje o faktickém zániku neziskových organizací nebo o utlumení jejich činnosti. Je tedy možné, že vznikání nových organizací je doprovázeno zánikem organizací starších a zjištěné údaje tak vypovídají spíše o značné organizační proměnlivosti neziskového sektoru. V každém případě lze ovšem říci, že k nejvýraznějším změnám (nárůstu nebo fluktuaci) dochází u organizací registrovaných jako samostatná občanská sdružení a naopak u církevních organizací a u organizačních jednotek sdružení dochází k poklesu nebo ke 11

13 stabilizaci počtu. U organizací registrovaných jako církevní se jedná v naprosté většině o katolické farnosti nebo evangelické farní sbory, částečně též o oblastní charity. U organizačních jednotek sdružení jde převážně, i když ne výlučně, o tradiční organizace, jako jsou sbory dobrovolných hasičů, spolky chovatelů, zahrádkářů, včelařů, dále o organizační součásti odborů a o sdružení zaměřená na práci s dětmi a mládeží (Skaut, Pionýr). Neziskové organizace Pardubického kraje jsou rozloženy poměrně rovnoměrně do všech čtyř okresů kraje. Nejvyšší počet organizací lze nalézt v okresu Pardubice, který je zároveň nejlidnatějším okresem kraje, naopak nejmenší počet neziskových organizací se nachází ve svitavském a chrudimském okrese, které mají nejméně obyvatel (Tabulka 4). Tabulka 4 Rozložení neziskových organizací v okresech Pardubického kraje okres NNO počet % obyvatel obyvatel na organizaci Chrudim , ,3 Pardubice , ,9 Svitavy , ,6 Ústí nad Orlicí , ,0 Zdroj: RES, ČSÚ CELKEM , ,7 Podobně jako v případě právní formy organizací i u okresů můžeme rozlišit, jak se vyvíjejí v jednotlivých okresech počty nově vznikajících organizací. Graf na Obr. 3 ukazuje, že v posledních letech nedochází k výraznějším prostorovým změnám v rozložení neziskových organizací, jediným zaznamenatelným trendem je slabé zvyšování podílu nově vznikajících organizací v pardubickém okrese. Obr. 3 Prostorové rozložení neziskových organizací podle období vzniku (okresy) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% do rok vzniku Ústí nad Orlicí Svitavy Pardubice Chrudim Zdroj: RES 12

14 do Stabilní zůstává rovněž rozložení neziskových organizací v různých velikostních kategoriích obcí. Organizace vzniklé v posledních letech mají podle velikostních kategorií zhruba stejnou strukturu jako organizace starší. Z hlediska celkového počtu organizací tedy prochází města i venkovské oblasti Pardubického kraje zhruba stejným vývojem. Pouze v krajském městě, tedy v Pardubicích, přibyl od roku 2001 relativně větší podíl organizací než v jiných obcích kraje (Obr. 4). Obr. 4 Rozložení neziskových organizací v obcích různé velikosti podle období vzniku 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Pardubice obyvatel obyvatel obyvatel do 200 obyvatel rok vzniku Zdroj: RES Registr ekonomických subjektů bohužel neumožňuje automaticky třídit neziskové organizace podle zaměření jejich aktivit. U většiny organizací v registru je sice uveden kód z číselníku OKEČ 2, ten nicméně v řadě případů neumožňuje přiřadit organizaci k určitému typu činnosti, nehledě na to, že mnoho neziskových organizací se věnuje různým aktivitám a jejich klasifikace je tak sama o sobě komplikovaná. Přesto jsme se pokusili zpracovat klasifikaci neziskových organizací v kraji podle zaměření aktivit, přičemž kromě kódu OKEČ jsme pro klasifikaci využili rovněž název organizace a v případě, že představitelé organizace vyplnili dotazník, rovněž údaje z šetření. Touto metodou se podařilo klasifikovat celkem 5075 organizací, tedy cca 82 % organizací registrovaných v RES. Mezi nimi jednoznačně dominují organizace zaměřené na sportovní aktivity, druhou nejsilnější skupinu pak představují různorodé zájmové kluby, od chovatelů přes rybáře, včelaře, modeláře až po milovníky železniční historie. Jen o něco slabší skupinu organizací tvoří sbory dobrovolných hasičů. Celkovou strukturu organizací podle zaměření jejich aktivit zobrazuje Tabulka 5. 2 Odvětvová klasifikace ekonomických činností 13

15 Tabulka 5 Struktura neziskových organizací Pardubického kraje podle zaměření aktivit Zaměření organizace počet % sportovní organizace ,6 zájmové kluby ,8 hasiči ,1 myslivci 322 5,2 odbory 319 5,1 kulturní organizace 224 3,6 náboženské organizace 217 3,5 sdružení přátel školy 213 3,4 poskytovatelé soc. služeb a organizace pro postižené 166 2,7 organizace zaměřující se na děti a mládež 132 2,1 sdružení bytová 127 2,0 ochrana přírody 94 1,5 vzdělávací organizace 49 0,8 nejasné ,7 CELKEM ,0 Zdroj: RES Vzhledem k množství aktivit, kterým se některé organizace neziskového sektoru věnují, je tato klasifikace jen základním přehledem a v mnoha případech nezachycuje přesně povahu činností, které jednotlivé organizace rozvíjejí. Přesto dává nahlédnout do základní struktury aktivit, kterým se neziskové organizace věnují, a jejich intenzitě. Některé kategorie organizací v posledních letech prakticky vůbec nevznikají (hasiči, myslivci, náboženské organizace, bytová sdružení) a téměř celá jejich základna vznikla před rokem U jiných kategorií organizací naopak teprve v posledních letech počty výrazněji narůstají. Relativně nejdynamičtěji se v posledních letech zvyšuje počet nově registrovaných vzdělávacích a kulturních organizací. Z celkem 49 registrovaných vzdělávacích organizací jich 37 vzniklo až po roce 2001, z toho 29 až po roce Z celkem 224 kulturních organizací jich po roce 2001 vzniklo 130, po roce Relativně malou část ze všech neziskových organizací tvoří organizace poskytující sociální služby nebo sdružující a zastupující postižené obyvatele. Velká část těchto organizací nemá příliš dlouhou historii (83 ze 166 vzniklo až po roce 2001), největší počet z nově vzniklých byl registrován v letech , od té doby se každé tři roky registruje v RES mezi 10 a 20 novými organizacemi tohoto typu. Je třeba podotknout, že počet organizací určitého typu nemusí příliš dobře vypovídat o rozsahu aktivit, které určitý typ organizací realizuje, o počtu osob do nich zapojených nebo o množství finančních prostředků, které tyto organizace obhospodařují. Například organizace poskytující sociální služby patří i přes svůj omezený počet k nejdůležitějším zaměstnavatelům v neziskovém sektoru a pracují s největšími finančními prostředky. Údaje podobného typu ovšem v RESu nejsou k dispozici a pro jejich analýzu jsme tak odkázáni na data z dotazníkového šetření. 14

16 Financování neziskových organizací Převážná většina neziskových organizací, které odpověděly na dotazníkové šetření, vykazuje jen nízké příjmy. Zhruba polovina z nich hospodaří ročně s částkou nižší než 100 tis. Kč, třetina dokonce s částkou nižší než 50 tis. Kč. Otázka financí patří k citlivějším informacím, na které respondenti často nechtějí odpovídat a odpovědi vynechávají. Rovněž v tomto šetření otázku vyplnilo jen 512 organizací, tedy 85 % z těch, které se výzkumu zúčastnily. Zjištěné výsledky velmi dobře odpovídají zjištěním z posledního výzkumu neziskového sektoru v Pardubickém kraji, které bylo realizováno v roce Respondenti v roce 2009 odpovídali na otázku financování pomocí mírně odlišných kategorií, nicméně celkové výsledky téměř přesně kopírují aktuální zjištění viz Tabulka 6. Rozdíly v jednotkách procent jsou bezpečně uvnitř intervalu náhodné statistické odchylky. Tabulka 6 Roční rozpočet neziskových organizací počet % % Do 50 tisíc Kč , tisíc Kč 76 14, tisíc Kč , tis.- 2 mil. Kč 67 13, mil. Kč 32 6,3 Více než 5 mil. Kč 23 4,5 12 CELKEM ,0 100 neodpovědělo 89 a Analýza nestátního neziskového sektoru v Pardubickém kraji 2009 Z porovnání obou zjištění tedy vyplývá, že objem financí, který jednotlivé neziskové organizace využívají, zůstává dlouhodobě na stejné, resp. velmi podobné úrovni. Neprokázal se nárůst ani pokles průměrných rozpočtů. Jednotlivé typy organizací se průměrnou výší svého rozpočtu výrazně odlišují. Liší se rozpočty organizací s různým zaměřením a zároveň dochází k odlišnostem podle velikosti organizací. Roztřídíme-li organizace podle zaměření jejich aktivit, můžeme odlišit celou řadu skupin organizací, z nichž některé jsou ovšem v provedeném šetření zastoupeny jen několika málo příklady. Samotné třídění organizací podle zaměření činnosti je v řadě případů problematické, protože mnoho organizací neziskového sektoru se zabývá různými a často velmi odlišnými druhy aktivit. Je běžné, že organizace zabývající se prací s dětmi a mládeží se zároveň věnují ochraně přírody, kluby pro volnočasové aktivity zároveň rozvíjejí kulturní dědictví, poskytovatelé sociálních služeb se věnují vzdělávacím aktivitám a podobně. Klasifikace organizací podle převládajících aktivit tak vždy má víceméně provizorní charakter a i naši klasifikaci je třeba chápat jako přibližnou. Celkovou klasifikaci zobrazuje Tabulka 7. 15

17 Tabulka 7 Kategorizace organizací v dotazníkovém šetření podle převládajících aktivit sportovci 178 kluby a volnočasové aktivity 86 poskytovatelé sociálních služeb a organizace pro postižené 82 hasiči 82 náboženské organizace 51 kulturní 32 děti a mládež 27 ochrana přírody 21 místní a regionální rozvoj 15 vzdělávací 14 jiná kategorie 10 myslivci 3 CELKEM 601 Zdroj: dotazníkové šetření 2014 Pro účely analýzy rozdílů z hlediska financování jsme ovšem z této detailní klasifikace utvořili celkem sedm skupin organizací, tak aby z každé skupiny bylo ve vzorku dotazníkového šetření obsaženo alespoň 30 jednotek. 3 Organizace, které nebylo možné přiřadit ani do jedné skupiny, tvoří kategorii ostatní. Přehled o výši ročního rozpočtu v kategoriích organizací podle zaměření jejich činnosti obsahuje graf na Obr. 5. Obr. 5 Výše ročního rozpočtu neziskových organizací podle zaměření jejich činnosti hasiči kluby, volnočasové aktivity kulturní organizace sportovci ostatní náboženské organizace poskytovatelé sociálních služeb 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% do 100 tisíc Kč tisíc Kč 500 tis.- 2 mil. Kč 2-5 mil. Kč Více než 5 mil. Kč 3 Organizace je sice možné třídit podrobněji do většího počtu kategorií, v některých kategoriích by ovšem počty případů byly tak nízké, že výsledky analýzy by byly extrémně nespolehlivé. Alespoň 30 případů na kategorii lze považovat za minimální hodnoty. 16

18 K organizacím s nejnižším rozpočtem patří jednoznačně sbory dobrovolných hasičů, z nichž cca 90 % hospodaří ročně s částkou nižší než 100 tis. Kč. Nejrůznější kluby a organizace nabízející volnočasové aktivity tvoří společně s organizacemi zaměřenými na kulturní tvorbu a podporu kultury a se sportovními kluby druhou skupinu organizací. O něco více než polovina z nich hospodaří ročně s částkou nižší než 100 tis. Kč, je mezi nimi ovšem cca % organizací, jejichž roční rozpočet přesahuje 0,5 mil. Kč. Mezi sportovními kluby se v šetření vyskytovaly i organizace s ročním rozpočtem přesahujícím dva miliony Kč. U těchto bohatých organizací se jedná buď o relativně velké sportovní organizace sdružující větší množství oddílů, nebo o organizace provozující rozsáhlou sportovní infrastrukturu (např. zimní stadiony). Církevní organizace, tedy římskokatolické farnosti a sbory dalších církví, hospodaří ročně nejčastěji s částkou od 100 do 500 tisíc Kč, ve vzorku se nevyskytla žádná náboženská organizace s rozpočtem nad 2 miliony Kč. Zdaleka nejvyšší rozpočet mají ve vzorku organizace zabývající se poskytováním sociálních služeb, popř. sdružující osoby s postižením. I mezi těmito organizacemi sice necelá čtvrtina hospodaří s ročním rozpočtem pouze do 100 tis. Kč, nicméně polovina z nich má rozpočet přesahující 2 miliony Kč a zhruba čtvrtina pak rozpočet přesahující 5 milionů Kč. Z hlediska výše rozpočtu (a jak lze vidět v dalších kapitolách výzkumné zprávy, rovněž z hlediska struktury příjmů a z hlediska zaměstnanosti) se u poskytovatelů sociálních služeb jedná o velmi svébytnou skupinu neziskových organizací, které se od ostatních organizací neziskového sektoru výrazně odlišují. V kategorii ostatní se skrývá velmi rozmanitá skupina neziskových organizací. V rámci této heterogenní skupiny hospodaří s vyššími rozpočty zejména některé vzdělávací organizace, a organizace pro místní a regionální rozvoj (například Místní akční skupiny), a rovněž organizace disponující rozsáhlejší infrastrukturou. Celková výše rozpočtu souvisí s počtem členů, které jednotlivé organizace mají, nicméně souvislost není příliš silná. Zjišťovat závislost výše rozpočtu na počtu členů má cenu jen u takových typů organizací, které mají členskou základnu a u nichž členská základna může smysluplně vypovídat o rozsahu organizace. Zároveň lze v datech takovou souvislost zjišťovat pouze v případě, že obsahují v každé kategorii dostatek jednotek pro analýzu. Závislost rozpočtu na členské základně jsme proto zkoumali u organizací typu kluby a volnočasové aktivity, sportovci a hasiči. Grafy na obrázcích Obr. 6, Obr. 7 a Obr. 8 ilustrují souvislosti pro tyto tři typy organizací: 17

19 Obr. 6 Souvislost mezi výší rozpočtu a velikostí členské základny kluby a volnočasové aktivity nad 50 členů členů do 100 tisíc Kč tisíc Kč nad 500 tis. Kč do 10 členů 0% 20% 40% 60% 80% 100% Obr. 7 Souvislost mezi výší rozpočtu a velikostí členské základny sportovci nad 50 členů členů do 100 tisíc Kč tisíc Kč nad 500 tis. Kč do 10 členů 0% 20% 40% 60% 80% 100% Obr. 8 Souvislost mezi výší rozpočtu a velikostí členské základny hasiči nad 50 členů členů do 100 tisíc Kč tisíc Kč nad 500 tis. Kč do 10 členů 85% 90% 95% 100% 18

20 Grafy jasně ukazují, že v případě klubů i sportovních organizací je kritickou velikostí, za níž se výrazně zvyšuje pravděpodobnost nárůstu rozpočtu, cca 50 členů. Organizace s více než 50 členy mají mnohem častěji střední a vyšší rozpočet ve srovnání s organizacemi do 50 členů. V případě hasičů zjišťujeme v podstatě lineární souvislost mezi počtem členů a rozpočtem. U všech tří typů organizací nicméně platí, že i organizace s minimálním počtem členů mohou mít nadprůměrně vysoké rozpočty. Struktura příjmů neziskových organizací Zkoumané neziskové organizace získávají prostředky na svou činnost z různých zdrojů. K nejčastějším zdrojům financování patří členské příspěvky a finanční podpora měst a obcí, které získávají cca dvě třetiny ze všech organizací ve vzorku. Četnost jednotlivých druhů financování ilustruje Tabulka 8. Tabulka 8 Zdroje financování neziskových organizací v Pardubickém kraji počet % organizací dotace z rozpočtu obce ,0% členské příspěvky ,9% vlastní hospodářská činnost ,4% firemní dárci ,8% drobní dárci, sbírky ,2% dotace z krajského rozpočtu ,0% jiné dotace ,8% nadace 36 6,2% burza filantropie 35 6,1% jiné příjmy 87 15,1% Četnost druhů příjmů ilustruje význam různých zdrojů financování jen povrchně, neboť neudává informaci o tom, jak velké částky neziskové organizace z jednotlivých zdrojů čerpají. Pro podrobnější analýzu výše finanční podpory z jednotlivých zdrojů financování jsme organizace rozdělili jednak podle typu jejich činnosti a jednak podle celkové výše jejich rozpočtu. 4 4 V otázce, kde respondenti museli specifikovat částky získané z jednotlivých zdrojů, se naplno projevil efekt vynechávaných odpovědí. Odpovědi poskytlo pouze 297 organizací, tedy cca polovina respondentů. Vysoké počty vynechaných odpovědí tak do jisté míry snižují spolehlivost získaných informací. 19

21 Obr. 9 Struktura příjmů neziskových organizací podle zaměření jejich činnosti ostatní hasiči kulturní náboženské organizace sportovci kluby, volnočasové aktivity poskytovatelé sociálních služeb 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% dotace z rozpočtu obce dotace z krajského rozpočtu firemní dárci jiné dotace drobní dárci, sbírky nadace členské příspěvky vlastní hospodářské činnost jiné příjmy Neziskové organizace sdružující členy kolem určitých zájmových činností, ať už se jedná o různé volnočasové aktivity, sport (včetně hasičů), nebo kulturní dění, čerpají svůj příjem převážně z obecních dotací, v roce 2013 tak získaly v průměru zhruba čtvrtinu až třetinu svého rozpočtu. Dalším výrazným zdrojem jejich příjmů jsou členské příspěvky (cca % rozpočtu) a vlastní hospodářská činnost (20 25 % rozpočtu). Krajské dotace se na jejich činnosti podílejí jen cca 5 10 %, v případě sportovních klubů dokonce ještě nižším podílem. Velmi specifickou skupinu organizací z hlediska struktury příjmů představují náboženské organizace, které deklarují, že téměř polovinu svých příjmů získávají pomocí sbírek a od drobných dárců. Kraj se na jejich financování podílí jen zcela marginálně. Svébytnou skupinou jsou rovněž organizace poskytující sociální služby. Poskytovatelé sociálních služeb jsou ze všech ostatních skupin organizací nejsilněji závislí na dotacích, z nichž čerpají zhruba dvě třetiny svých příjmů. Převážná většina dotačních prostředků se však ani v jejich případě netýká dotací krajských, ale spíše ministerských a evropských fondů. Velká část organizací deklaruje příjmy od firemních dárců (cca 41 % organizací ve vzorku), které v řadě případů mají poměrně významný podíl na jejich celkovém rozpočtu. U organizací zabývajících se kulturou tento podíl dosahuje necelých 20 %, u sportovních klubů a organizací realizujících různé volnočasové aktivity se pohybuje mezi 10 a 15 % příjmů. Po kategorizaci organizací podle výše jejich celkového ročního rozpočtu lze jasně vidět, že význam obecních dotací a členských příspěvků klesá s rostoucím celkovým rozpočtem organizací. Pro nejmenší organizace s ročním rozpočtem nižším než 100 tis. Kč tyto dvě položky tvoří dohromady cca 50 % rozpočtu, ale u největších organizací se na rozpočtu podílí jen cca 10 %. Naopak význam dotací z jiných než obecních či krajských zdrojů (především ministerské a evropské) se s rostoucí velikostí organizací rychle zvyšuje. Malé organizace z tohoto zdroje čerpají finance spíše výjimečně a v nízkých částkách, naopak u velkých organizací je tento zdroj příjmů dominantní. 20

22 Význam krajských dotací v rozpočtu s velikostí organizace nesouvisí a pohybuje se v celém velikostním spektru organizací zhruba mezi 5 a 10 % ročního rozpočtu. Celou strukturu finančních zdrojů podle velikosti rozpočtu zobrazuje graf na obrázku Obr. 10. Obr. 10 Struktura příjmů neziskových organizací podle velikosti jejich rozpočtu. Více než 5 mil. Kč 2-5 mil. Kč 500 tis.- 2 mil. Kč tisíc Kč do 100 tisíc Kč 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% dotace z rozpočtu obce dotace z krajského rozpočtu firemní dárci jiné dotace drobní dárci, sbírky nadace členské příspěvky vlastní hospodářské činnost jiné příjmy Tyto výsledky lze srovnat s výsledky výzkumu z roku V něm byly využity poněkud odlišné kategorie zdrojů příjmů, nicméně v hrubých rysech je možné výsledky porovnat. Na první pohled zaujme odlišnost významu dotací získaných od obcí a měst. Zatímco ve výzkumu v roce 2009 se tato částka u většiny organizací pohybovala kolem 10 % jejich příjmů, v aktuálním výzkumu dosahuje u malých organizací dvoj až trojnásobného podílu. U větších organizací je rozdíl patrný zejména u dotací z jiných zdrojů než z rozpočtu obcí a kraje. V roce 2009 takové dotace u organizací s rozpočtem na 0,5 mil. Kč dosahovaly cca 20 % rozpočtu. V roce 2014 byl význam těchto dotací výrazně vyšší a přesahoval 30 % rozpočtu, přičemž u organizací s rozpočtem 2-5 mil. Kč se jednalo dokonce o cca 50 % rozpočtových příjmů. Naopak význam krajských dotací je v obou výzkumech zhruba stejný. Zjištěné rozdíly nelze automaticky interpretovat jako změnu v dostupnosti a výši obecních, ministerských a evropských dotací. Ani jeden z realizovaných průzkumů si nemůže činit nároky na reprezentativitu vzorku a kvůli velkému počtu chybějících odpovědí navíc uvedená zjištění vycházejí z relativně malého počtu odpovědí. Naznačený trend rostoucí dostupnosti a významu obecních dotací pro všechny typy neziskových organizací a rostoucí dostupnosti ministerských a evropských dotací pro větší organizace by pro neziskový sektor v Pardubickém kraji byl jistě pozitivní zprávou, nelze ho však jednoznačně potvrdit. Navíc z výše uvedené komparace celkové výše rozpočtu v šetření v roce 2009 a 2014 vyplývá, že nemůžeme prokázat systematický nárůst rozpočtů neziskových organizací. Spíše se zdá, že výše rozpočtů zůstaly na podobné úrovni, možná ovšem došlo k určité restrukturalizaci zdrojů příjmu. 21

23 Služby a aktivity poskytované neziskovými organizacemi Aktivity neziskových organizací jsou velmi různorodé a je těžké je nějak třídit, neboť některé organizace jsou zaměřené na úzkou skupinu lidí a naopak zaměření jiných organizací je velmi rozsáhlé, zahrnující několik kategorií, které jsme v dotazníku navrhli. Přesto jsme se o to alespoň částečně pokusili, přičemž jednotlivé neziskové organizace se mohly přiřadit i k více nabízeným kategoriím (viz Tabulka 9). Jak je z výsledku patrné, nejvíce se neziskové orientace zabývají sportem a aktivitami ve volném čase. Tabulka 9 Aktivity neziskových organizací počet v % sport (včetně hasičů) ,4% aktivity pro volný čas ,5% sociální a zdravotní služby ,7% kultura nebo péče o památky 99 10,3% vzdělávání nebo výzkum 81 8,4% ochrana životního prostředí 60 6,3% náboženství a církve 57 5,9% hospodářské nebo profesní skupiny 13 1,4% V kapitole o financování neziskových organizací jsme organizace ve vzorku rozdělili do několika typů podle převládajícího zamření jejich činnosti. Následující graf (Obr. 11) nicméně ukazuje, jak různorodá je činnosti těchto typů a že třídění organizací podle jejich činnosti není ani zdaleka triviální úloha. Téměř u všech typů organizací se alespoň třetina hlásí k tomu, že realizuje různé volnočasové aktivity, velké množství organizací se rovněž věnuje kultuře, i když nejsou primárně orientované na kulturní aktivity (zejména náboženské organizace a hasiči), mnoho typů organizací se hlásí k aktivitě vzdělávání nebo výzkum, ale i ke sportovním aktivitám. Potvrzuje se tak předpoklad, že organizace neziskového sektoru jsou jen zřídka úzce specializované a kromě své dominantní činnosti mají velmi často ještě sekundární význam, který může mít velmi podstatný dopad na kvalitu života v obcích a regionech (kulturní aktivity pořádané hasiči a farnostmi, vzdělávací význam sportovních a volnočasových klubů, atd.) 22

24 Obr. 11 Různorodost aktivit jednotlivých typů neziskových organizací podle převládajícího zaměření 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% poskytovatelé sociálních služeb kluby sportovci náboženské organizace kulturní hasiči ostatní sociální a zdravotní služby sport (včetně hasičů) náboženství a církve kutura nebo péče o památky aktivity pro volný čas ochrana životního prostředí vzdělávání nebo výzkum hospodářské nebo profesní skupiny Téměř 85 % neziskových organizací uvedlo v dotazníkovém šetření, že poskytují služby nebo aktivity osobám, které nejsou členy jejich organizace. Pro mnohé to však nemusí být hlavní náplní jejich činnosti a více se orientují na členy organizace. Jak ukazuje Tabulka 10, největší podíl neziskových organizací se orientuje na děti a mládež a na rodiny. Třetí nejvíce zastoupenou cílovou skupinou jsou senioři. Tabulka 10 Cílové skupiny, na které se orientují svými aktivitami a službami neziskové orientace Počet v % Děti a mládež ,1% Rodiny ,6% Senioři ,6% Osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nemocní 75 7,8% Osoby s mentálním postižením 38 4,0% Nezaměstnaní 28 2,9% Osoby bez přístřeší nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením Oběti trestné činnosti, domácího násilí apod. 21 2,2% 14 1,5% Etnické menšiny, uprchlíci 14 1,5% Osoby závislé na drogách nebo jiných návykových látkách 10 1,0% Osoby po výkonu trestu 8 0,8% 23

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011 Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011 1 ÚVOD... 5 2 SBĚR DAT... 7 3 STRUKTURA SOUBORU... 10 3.1 Regionální zastoupení... 10 3.2 Struktura dotazovaných organizací

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012 Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012 Únor 2014 Útvar vnějších vztahů VUT v Brně, zpracovala: Eva Kneblová Obsah 1. Úvod a metodologie... 3 2. Hledání zaměstnání... 4 2.1 Doba hledání

Více

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,

Více

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání Otázky o nemocech a zdravotních omezeních souvisejících s výkonem stávajícího nebo předcházejícího zaměstnání byly pokládány všem zaměstnaným

Více

Oblast 1.5 Ekonomika

Oblast 1.5 Ekonomika Oblast 1.5 Ekonomika 1.5.1 Struktura ekonomických subjektů Vývoj počtu ekonomických subjektů na daném území je jedním z ukazatelů ekonomické aktivity. Mezi těmito subjekty jsou zahrnuty nejen soukromé

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický

TISKOVÁ ZPRÁVA. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Veřejnost o energetice květen 2013 Technické parametry

Více

Strategický plán rozvoje města Rosice pro období 2007-2015

Strategický plán rozvoje města Rosice pro období 2007-2015 Strategický plán rozvoje města Rosice pro období 2007-2015 Zpracováno v období červenec - prosinec 2007 Strana 1 (celkem 9) Část II. Dotazníkové šetření II.1: Úvod, metody S cílem zahrnout obyvatelstvo

Více

Zpráva o výsledcích šetření za rok 2012. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování

Zpráva o výsledcích šetření za rok 2012. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik Objednatel: Ministerstvo

Více

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013)

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Ing. Jana Šubrtová 31.05.2013 Obsah Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben

Více

Názory podnikatelů k politice zaměstnanosti a pracovnímu právu

Názory podnikatelů k politice zaměstnanosti a pracovnímu právu 7. Výsledky průzkumu č. 7 AMSP ČR Názory podnikatelů k politice zaměstnanosti a pracovnímu právu Zadání průzkumu Průzkum se zaměřil na názory a zkušenosti zástupců firem týkajících se politiky zaměstnanosti

Více

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10 Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10 Vzdělanostní profil vybraných skupin pracovníků s dětmi a mládeží ve volném čase Závěrečná zpráva z výzkumu Zpracoval PhDr. František Pelka prosinec 1999

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu

Více

Hodnocení ekonomického vývoje po vstupu České republiky do Evropské unie

Hodnocení ekonomického vývoje po vstupu České republiky do Evropské unie TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Hodnocení ekonomického vývoje po vstupu České republiky

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí připravila Berman Group ve spolupráci s Komisí pro strategický rozvoj města Děčína Průzkum podnikatelského prostředí II. ÚVOD V červenci a srpnu 000 byl mezi

Více

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Úvod Česká republika prošla v období mezi roky 1997 a 2005 mnoha změnami ve sféře politické i ekonomické. V

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Z dlouhodobého pohledu se počet domů sloužících k bydlení zvyšoval

Více

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Projekt Podpora střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Prostějově Realizátor projektu: Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. Jeseník a partner projektu: Magistrát města Prostějova (CZ.1.04/3.1.03/78.00053)

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant

Více

Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST)

Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST) 4. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST) PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem

Více

PRACOVNÍ ŽIVOT V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI

PRACOVNÍ ŽIVOT V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRACOVNÍ ŽIVOT V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI Hana Víznerová, Marta Vohlídalová V současných vyspělých západních společnostech, v nichž je ekonomické zajištění rodiny závislé na participaci (obou) partnerů

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Výzkum firemní filantropie. Fórum dárců, o.s. Agnes, o.s. 2004

Výzkum firemní filantropie. Fórum dárců, o.s. Agnes, o.s. 2004 Výzkum firemní filantropie Fórum dárců, o.s. Agnes, o.s. 2004 Základní charakteristika výzkumu Cíl - získat informace o rozsahu firemní filantropie, o strategiích, o motivaci firem k filantropii a o perspektivách

Více

Názory veřejnosti na Evropskou unii duben 2012

Názory veřejnosti na Evropskou unii duben 2012 pm00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 0 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory veřejnosti na Evropskou unii duben 0 Technické

Více

Studie mediální gramotnosti populace ČR

Studie mediální gramotnosti populace ČR Studie mediální gramotnosti populace ČR Mediální gramotnost osob starších 15 let Institut komunikačních studií a žurnalistiky květen 2016 Obsah 1 ÚVOD... 3 2 ZADÁNÍ... 4 3 HLAVNÍ ZÁVĚRY... 5 4 TEORETICKÉ

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM 2013 Společný evropský indikátor A.1 Objednatel: Statutární město Hradec Králové Československé armády 408 502 00 Hradec Králové Vypracoval: AUGUR Consulting

Více

Koncepce vzdělávání v energetice

Koncepce vzdělávání v energetice Koncepce vzdělávání v energetice Zpráva z analytické činnosti Datum: 26. 11. 2015 Zakázka zpracována pro: Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 Identifikační údaje zpracovatele:

Více

Informovanost a participace mládeže

Informovanost a participace mládeže Informovanost a participace mládeže Realizátoři: NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE A IPSOS TAMBOR Realizace: 0/009 0/009 Pozadí projektu Tento výzkum je součástí projektu Klíče pro život, který se zabývá

Více

Vážení a milí spoluobčané,

Vážení a milí spoluobčané, Vážení a milí spoluobčané, každý z nás se může dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc, každému mohou dojít síly či možnosti, jak se postarat sám o sebe nebo o své blízké. Jako vámi zvolení zástupci

Více

Hodnocení ekonomické situace domácností a vybraných sociálních podmínek v ČR

Hodnocení ekonomické situace domácností a vybraných sociálních podmínek v ČR eu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Hodnocení ekonomické situace domácností a vybraných sociálních

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Volný čas

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Volný čas TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: gabriela.samanova@soc.cas.cz Volný čas Technické parametry Výzkum: Naše

Více

Studie: zakázky s jedinou nabídkou v roce 2015

Studie: zakázky s jedinou nabídkou v roce 2015 Studie: zakázky s jedinou nabídkou v roce 2015 Shrnutí Tato krátká studie mapuje vývoj počtu nesoutěžních zakázek tedy veřejných zakázek s jedinou nabídkou. Těch se v ČR v roce 2015 zadalo 6409 v objemu

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Kraj se vyznačuje průměrnou ekonomickou výkonností Graf č. 3 Vývoj HDP a zaměstnanosti v národním hospodářství (rok 199 = 1) Určujícím prvkem využití a rozvoje lidských zdrojů

Více

Analýza dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb

Analýza dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií Analýza dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb Analýza byla uskutečněna pro potřeby komunitního plánu sociálních služeb ve městě Berouně

Více

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc.

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE Prognostické metody Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostická praxe uplatňuje velké množství různých přístupů a metod (formalizovaných, intuitivních

Více

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných programem NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ SZŠ Svitavy 4. ročník školní rok 2004/2005 zpracováno v září 2005 OBSAH strana Úvod 2 1. Kouření studentů 4 2. Kuřácké

Více

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU Studie UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU Pavel Tilinger, Karel Kovář Úvod do problematiky Úspěšnost vysoké školy je v současnosti možné

Více

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - veřejnost

Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - veřejnost Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - veřejnost Závěrečná zpráva pro Státní ústav pro kontrolu léčiv Prosinec 2015 Obsah Hlavní zjištění 3 Realizátor projektu 5 Parametry projektu 6 Struktura vzorku

Více

1. Metodologie sběru dat

1. Metodologie sběru dat Sociální diskriminace pod lupou Metodika identifikace diskriminačního jednání a doprovodných negativních jevů v bydlení a zaměstnávání v Ústí nad Labem 1. Metodologie sběru dat Kvalitativní metodologie

Více

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy Výstup projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Hlavní partner: Partneři: Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy Autoři: Kateřina Brožová, Barbora Úlehlová Editace:

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia Přechod absollventů maturiitníích oborů SOU do praxe a jejiich upllatněníí na trhu práce Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Zpráva o činnosti a plnění úkolů příspěvkové organizace EKONOMICKÁ ČÁST

Zpráva o činnosti a plnění úkolů příspěvkové organizace EKONOMICKÁ ČÁST 2009 Zpráva o činnosti a plnění úkolů příspěvkové organizace EKONOMICKÁ ČÁST Střední průmyslová škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 28. října 1598 738 02 Frýdek-Místek Únor 2010 Střední průmyslová

Více

Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol

Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol Zpráva ze šetření zaměstnavatelů v technických odvětvích Mgr. Gabriela Doležalová Praha 2013 OBSAH 1. Celkový pohled na problém uplatnění absolventů...

Více

NZZ2. Věra Vašáková a kol. VYHODNOCENÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK PODLE JEDNOTNÝCH ZADÁNÍ V ROCE 2011/2012 z pohledu škol, odborníků z praxe a editorů

NZZ2. Věra Vašáková a kol. VYHODNOCENÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK PODLE JEDNOTNÝCH ZADÁNÍ V ROCE 2011/2012 z pohledu škol, odborníků z praxe a editorů NZZ2 Věra Vašáková a kol. VYHODNOCENÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK PODLE JEDNOTNÝCH ZADÁNÍ V ROCE 2011/2012 z pohledu škol, odborníků z praxe a editorů Věra Vašáková a kol. VYHODNOCENÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK PODLE

Více

Důvodová zpráva. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA. (k úpravě zvýšení příspěvku na péči)

Důvodová zpráva. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA. (k úpravě zvýšení příspěvku na péči) IV. Důvodová zpráva Obecná část A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA I. (k úpravě zvýšení příspěvku na péči) SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje

Více

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky územních samosprávných celků s problematikou trhu práce a politikou zaměstnanosti

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 4 Analytikův občasník PROSINEC 2006 O BSAH: TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

Více

SOUHRNNAÁ ZAÁVEČ RECČNAÁ ZPRAÁVA DODATEK

SOUHRNNAÁ ZAÁVEČ RECČNAÁ ZPRAÁVA DODATEK III. MATERIÁL SOUHRNNAÁ ZAÁVEČ RECČNAÁ ZPRAÁVA DODATEK Pilotní ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím centrálně zadávaných jednotných testů Zíka Jiří

Více

Statutární město Ostrava Magistrát Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Monitorování bezdomovců Ostrava 2007

Statutární město Ostrava Magistrát Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Monitorování bezdomovců Ostrava 2007 Statutární město Ostrava Magistrát Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Monitorování bezdomovců Ostrava 2007 Realizátoři projektu: Magistrát města Ostravy Městská policie Ostrava Centrum sociálních služeb

Více

Strategický management

Strategický management Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Strategický management Matice hodnocení strategické pozice SPACE Chvála Martin ME, 25 % Jakubová Petra ME, 25 % Minx Tomáš

Více

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů 3. Vlastnická struktura domů a právní důvody bytů Zjišťování druhu vlastníka domů a právního důvodu bytů má při sčítání domovního a bytového fondu dlouhou tradici. Dotaz na vlastníka domu se poprvé objevil

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření v rámci projektu Pedagog lektorem, reg. č.: CZ.1.07/3.2.11/03.0062.

Vyhodnocení dotazníkového šetření v rámci projektu Pedagog lektorem, reg. č.: CZ.1.07/3.2.11/03.0062. Vyhodnocení dotazníkového šetření v rámci projektu Pedagog lektorem, reg. č.: CZ.1.07/3.2.11/03.0062. Názory studentů a pracujícáích edagogů na Další vzdělávání pedagogických pracovníků (projekt je spolufinancován

Více

Postoje českých občanů k manželství a rodině prosinec 2013

Postoje českých občanů k manželství a rodině prosinec 2013 ov1010 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 80 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Jedinou rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

Strategie vzdělávání pro Svitavy do roku 2018 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Strategie vzdělávání pro Svitavy do roku 2018 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Strategie vzdělávání pro Svitavy do roku 2018 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Strategie vzdělávání pro Svitavy do roku 2018 Strategické cíle: 1 Spolupráce všech aktérů ve vzdělávání

Více

Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch 2009-2015. do jednotlivých krajů ČR. Detailní krajská analýza Olomoucký kraj

Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch 2009-2015. do jednotlivých krajů ČR. Detailní krajská analýza Olomoucký kraj Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 do jednotlivých krajů ČR Detailní krajská analýza Olomoucký kraj Červenec 2012 / Jan Tuček, Markéta Hájková, Zuzana Švalbová / STEM/MARK,

Více

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA STRUČNÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NOVÉM

Více

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI CYKLISTY VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI CYKLISTY VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 1 ZAŽÍT KRAJ VÍNA A PAMÁTEK NA KOLE VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI CYKLISTY VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ZPRÁVA ZA ROK 2011 2 Obsah 1 Základní údaje o dotazníkovém šetření...3 2 Metodologie

Více

Manažerské účetnictví pro strategické řízení II. 1) Kalkulace cílových nákladů. 2) Kalkulace životního cyklu

Manažerské účetnictví pro strategické řízení II. 1) Kalkulace cílových nákladů. 2) Kalkulace životního cyklu Manažerské účetnictví pro strategické řízení II. 1) Kalkulace cílových nákladů 2) Kalkulace životního cyklu 3) Balanced Scorecard - zákaznická oblast, zaměstnanecká oblast, hodnotová oblast Změny v podnikatelském

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Marketingový výzkum turistické oblasti Opavské Slezsko 2014. Dotazování provozovatelů zařízení

Marketingový výzkum turistické oblasti Opavské Slezsko 2014. Dotazování provozovatelů zařízení Marketingový výzkum turistické oblasti Opavské Slezsko 2014 Dotazování provozovatelů zařízení Obsah 1 Úvod... 3 2 Metodika výzkumu... 4 2.1 Seznam oslovených zařízení... 5 2.1.1 Zařízení zahrnutá ve výzkumu...

Více

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší

Více

Sdružení klubů neslyšících dětí a mládeže (SKNEDAM) VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010

Sdružení klubů neslyšících dětí a mládeže (SKNEDAM) VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 Sdružení klubů neslyšících dětí a mládeže (SKNEDAM) VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 Adresa : Holečkova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní činnost 4 Celkové náklady a

Více

Výběr značky piva českými konzumenty v roce 2007

Výběr značky piva českými konzumenty v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Výběr značky piva českými konzumenty v roce 2007

Více

Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013 Petr Hovorka a Jan Kůs. Ministerstvo financí České republiky

Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013 Petr Hovorka a Jan Kůs. Ministerstvo financí České republiky makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled

Více

České děti venku Reprezentativní výzkum, kde a jak tráví děti svůj čas

České děti venku Reprezentativní výzkum, kde a jak tráví děti svůj čas České děti venku Reprezentativní výzkum, kde a jak tráví děti svůj čas Závěrečná zpráva z výzkumu, 5. května 2016 Nadace Proměny Karla Komárka Obsah závěrečné zprávy Představení výzkumu 3 7 Klíčová zjištění

Více

3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují

3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují 3. Vzdělání Kapitola poskytuje podle pohlaví tříděný přehled žáků a studentů na všech stupních vzdělávání, místy ukazující i vývoj v čase a hlavní trendy. Seznamuje čtenáře s počty učitelů na jednotlivých

Více

OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ se sídlem v Praze

OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ se sídlem v Praze OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ se sídlem v Praze Z p r á v a o č i n n o s t i o b l a s t n í h o i n s p e k t o r á t u p r á c e za rok 2011 Zpracovatel: útvar ekonomiky a správy Schválil:

Více

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany Tato akce je spolufinancována Plzeňským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu grantové schéma Podpora sociální integrace v Plzeňském kraji. Analýza poskytovatelů sociálních

Více

Průzkum podnikatelského prostředí v Olomouci

Průzkum podnikatelského prostředí v Olomouci Průzkum podnikatelského prostředí v Olomouci Zpráva za rok 008 Město Olomouc Zadavatel: Město Olomouc Zhotovitel: Berman Group Datum: září 008 Město Olomouc Olomouc - průzkum podnikatelského prostředí

Více

Průzkum mezi podniky v Moravskoslezském kraji 2006 Dílčí deskriptivní analýza výsledků průzkumu za sektor

Průzkum mezi podniky v Moravskoslezském kraji 2006 Dílčí deskriptivní analýza výsledků průzkumu za sektor - Dílčí deskriptivní analýza výsledků průzkumu za sektor jinde neuvedený (subsekce DN) OBSAH 1. KONCEPT A CÍL ANALÝZY 1 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O RESPONDENTECH 2 3. PŘIJÍMÁNÍ NOVÝCH ZAMĚSTNANCŮ 4 4. HODNOCENÍ

Více

BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 5. 6. 2013 Pardubice 10. 6. 2013 Chrudim

BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 5. 6. 2013 Pardubice 10. 6. 2013 Chrudim +420 461 031 821 Klášterní 54 BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI 5. 6. 2013 10. 6. 2013 Chrudim Organizace - název Pardubický spolek historie železniční dopravy www.pshzd.cz Kontaktní osoba e-mail,

Více

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU Pracovní podklad na PS 13.1.2016 šetření NNO PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU Úvod Pro tvorbu strategického plánu rozvoje města Opočna je nezbytné získat názory, podněty a připomínky všech aktérů, subjektů

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

VÝVOJ PREVALENCE KUŘÁCTVÍ V DOSPĚLÉ POPULACI ČR NÁZORY A POSTOJE OBČANŮ ČR K PROBLEMATICE KOUŘENÍ (OBDOBÍ 1997 2007) VÝZKUMNÁ ZPRÁVA

VÝVOJ PREVALENCE KUŘÁCTVÍ V DOSPĚLÉ POPULACI ČR NÁZORY A POSTOJE OBČANŮ ČR K PROBLEMATICE KOUŘENÍ (OBDOBÍ 1997 2007) VÝZKUMNÁ ZPRÁVA VÝVOJ PREVALENCE KUŘÁCTVÍ V DOSPĚLÉ POPULACI ČR NÁZORY A POSTOJE OBČANŮ ČR K PROBLEMATICE KOUŘENÍ (OBDOBÍ 1997 2007) VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Autorský kolektiv: MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Petr Sadílek, PhDr. Ladislav

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ EVROPSKÉ SÍTĚ NA PODPORU PODNIKÁNÍ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE 2009 ÚVODEM

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ EVROPSKÉ SÍTĚ NA PODPORU PODNIKÁNÍ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE 2009 ÚVODEM ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ EVROPSKÉ SÍTĚ NA PODPORU PODNIKÁNÍ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE 2009 ÚVODEM Síť Enterprise Europe Network (EEN) působí v České republice

Více

ERGO pojišťovna, a.s.

ERGO pojišťovna, a.s. ERGO pojišťovna, a.s. za rok 2015 Řádná valná hromada 27. dubna 2016 v Praze Obsah Orgány společnosti... 3 Zpráva dozorčí rady... 4 Úvodní slovo předsedy představenstva... 5 Ekonomika 2015... 6 Pojišťovnictví

Více

Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch 2009-2015. do jednotlivých krajů ČR. Detailní krajská analýza Zlínský kraj

Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch 2009-2015. do jednotlivých krajů ČR. Detailní krajská analýza Zlínský kraj Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 do jednotlivých krajů ČR Detailní krajská analýza Zlínský kraj Červenec 2012 / Jan Tuček, Markéta Hájková, Zuzana Švalbová / STEM/MARK,

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE DOTACE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST ZVLÁŠTNÍ ČÁST

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE DOTACE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST ZVLÁŠTNÍ ČÁST Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídící orgán OP PIK PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE DOTACE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST

Více

Vymezení oprávněných žadatelů, partnerů a míra podpory rozpad zdrojů financování

Vymezení oprávněných žadatelů, partnerů a míra podpory rozpad zdrojů financování Příloha č. 1 Vymezení oprávněných žadatelů, partnerů a míra podpory rozpad zdrojů financování 1. Vymezení oprávněných žadatelů (bod 3.3 Výzvy) Obecně může být dle pravidel OPZ oprávněným žadatelem pouze:

Více

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ ZKUŠENOST V PROCESU UČENÍ STUDENTŮ UČITELSTVÍ IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ Anotace Článek je zaměřen na analýzu širších souvislostí využívání zkušeností v procesu učení. Za tímto účelem bylo realizováno

Více