Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Eduard Trnka

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Katedra managementu informací Datové schránky v teorii a praxi Autor bakalářské práce: Eduard Trnka Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jiří Přibil, Ph.D. Rok obhajoby: 2012

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci s názvem Datové schránky v teorii a praxi jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu. V Jihlavě dne 23. května 2012 Eduard Trnka

4 Anotace Institut datových schránek byl do českého právního řádu zaveden zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů již před třemi lety. Cílem této práce je představit datové schránky v kontextu českého egovernmentu a na základě případové studie posoudit jejich skutečný přínos pro občana komunikujícího s orgány veřejné moci. V úvodní části práce seznámím čtenáře s legislativními východisky Informačního systému datových schránek a souvisejících nástrojů egovernmentu, popíši specifika fungování a používání datových schránek a shrnu jejich vývoj od spuštění systému v roce 2009 do současnosti. Ve druhé části práce kladu hlavní důraz na případovou studii, zachycující realitu použití datových schránek na českých úřadech. Na jejím základě posuzuji úspěšnost splnění cílů definovaných Ministerstvem vnitra České republiky při jejich zavádění. Klíčová slova Datové schránky, egovernment, autorizovaná konverze, základní registry, Czech POINT, egon

5 Annotation The Data box institute was authorized into the Czech legal order by the Act No. 300/2009 Coll., about Electronic acts and authorized conversion of documents three years ago. The aim of the thesis is to introduce data boxes in the context of the Czech e-government and, based on the case study, to assess their real merit to citizens communicating with public authorities. In the opening part the reader is familiarized with the legislative possibilities of the information system of the data boxes and with other tools related to the e-government. There are also described the particularities of operation and use of the data boxes and a summary of their development since the launching of the system in 2009 up to the present is made here. In the second part I point out primarily the case study, which depicts the reality of use of the databoxes in the Czech offices. According to this I evaluate the success rate of the performance of the aims defined by the Ministry of the Interior of the Czech Republic during their implementation. Key words Data boxes, egovernment, authorized conversion of documents, basic registers, Czech POINT, egon

6 Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval Ing. Jiřímu Přibilovi, Ph.D. za cenné připomínky a náměty související s problematikou datových schránek a ocenil jeho vstřícné jednání. Zároveň bych rád poděkoval úředníkům Magistrátu města Jihlavy a Bc. Petře Schleisové z pobočky Czech POINTu za ochotu při zodpovídání mých dotazů.

7 Obsah Seznam použitých zkratek... 9 Úvod Budování egovernmentu v České republice nejen s egonem Základní registry Komunikační infrastruktura veřejné správy Informační systém datových schránek Czech POINT EGON a Klaudie Portál veřejné správy Tvůrci koncepce egovernmentu v České republice Legislativní rámec projektu ISDS Zákon o základních registrech Zákon o elektronickém podpisu Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Související zákony Novelizace Prováděcí předpisy k zákonu Vyhláška č. 193/2009 Sb Vyhláška č. 194/2009 Sb Datové schránky v praxi (případová studie) Projekt Zřízení datové schránky Aktivace datové schránky Práce s datovou schránkou Prohlížení a odesílání datových zpráv Nastavení datové schránky Subjekty případové studie Právnické osoby... 33

8 4.5.2 Orgány veřejné moci Rekapitulace Komunikace se subjekty případové studie Právnické osoby Právnické osoby zřizované orgány veřejné moci Orgány veřejné moci Rekapitulace Datové schránky z pohledu úřadu Datové schránky na Magistrátu města Jihlavy Výhody a nevýhody datových schránek Datové schránky z pohledu uživatele Náklady na vybudování a provoz ISDS D . Alternativa českých datových schránek? D Srovnání datových schránek a služby D Primární účel služby a její správa Technické řešení Praktické fungování služby Shrnutí Závěr Sezanam použité literatury... 49

9 Seznam použitých zkratek MI ČR MV ČR KIVS CMS ISDS ISVS ISZR ÚOOÚ ZIFO AIFO RD SSL/TLS KSÚSV VAS Ministerstvo informatiky České republiky Ministerstvo vnitra České republiky Komunikační infrastruktura veřejné správy Centrální místo služeb Informační systém datových schránek Informační systém veřejné správy Informační systém základních registrů Úřad pro ochranu osobních údajů Zdrojový identifikátor fyzické osoby Agendový identifikátor fyzické osoby Rodinný dům Secure Sockets Layer/Transport Layer Security Krajská správu a údržbu silnic Vysočiny Vodárenská akciová společnost

10 Úvod Tlak na zavádění nástrojů egovernmentu do českého právního řádu je vyvolán požadavky na zefektivnění práce orgánů veřejné moci. Elektronizace veřejné správy umožňuje rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb orgánů veřejné moci široké veřejnosti. Cílem takové transformace veřejné správy je dosažení stavu, kdy úřady nebudou muset obíhat občané, ale dokumenty v elektronické podobě. Významným krokem na cestě k dosažení tohoto cíle se v České republice stalo přijetí zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Tento zákon je i ve světovém měřítku jedinečný v tom, že orgánům veřejné moci a některým dalším subjektům stanovil povinnost komunikovat výhradně v elektronické podobě prostřednictvím datových schránek. Dle důvodové zprávy předložené Ministerstvem vnitra České republiky k návrhu uvedeného zákona je smyslem zavedení datových schránek přiblížení orgánů veřejné moci občanovi, zrychlení komunikace mezi orgány veřejné moci, zefektivnění práce s dokumenty a nezanedbatelné snížení nákladů orgánů veřejné moci. Letos v červenci uplynou již tři roky od spuštění datových schránek do ostrého provozu. Kritické hlasy provázející počátky jejich provozu takřka utichly, což budí dojem, že systém byl vyléčen z dětských nemocí a funguje k plné spokojenosti uživatelů. Jaká je realita? Nakolik se podařilo splnit cíle zavedení institutu datových schránek? Na tyto otázky se pokouší dát odpovědi případová studie, spočívající v získání Stavebního povolení s využitím služeb datových schránek. Bakalářská práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní tři kapitoly jsou teoreticky zaměřeny a seznamují čtenáře s legislativními východisky datových schránek a souvisejícími nástroji českého egovernmentu. Jádrem čtvrté a nejrozsáhlejší kapitoly je případová studie zachycující možnosti využití datových schránek při řešení úředních záležitostí. Nejprve je představen samotný problém, zúčastněné subjekty z veřejného i soukromého sektoru a následně shrnuty mé poznatky spojené zejména s komunikací s orgány veřejné moci. V závěru kapitoly hodnotím na základě získaných poznatků praktickou využitelnost datových schránek a uvádím jejich hlavní klady a zápory jak z pohledu občana, tak očima úředníka. Poslední kapitola nabízí zajímavé srovnání českých datových schránek s jejich německou obdobou - službou D . 10

11 1. Budování egovernmentu v České republice nejen s egonem Datové schránky jsou jedním ze základních kamenů českého egovernment. Co si ale pod pojmem egovernment máme představit? Jaký má elektronizace veřejné správy přínos pro uživatele (občana)? Někdejší Ministerstvo informatiky České republiky (MI ČR) chápalo poslání egovernmentu v rychlejším, spolehlivějším a levnějším poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti [1]. Ministerstvo vnitra České republiky (MV ČR), jakožto orgán zodpovědný za oblast egovernmentu v současné době, jej definuje jako modernizaci veřejné správy s využitím nových možností informačních a komunikačních technologií [2]. Egovernment v České republice ovšem zdaleka nereprezentují jen datové schránky. MV ČR představilo v roce 2007 symbol elektrizované veřejné správy postavičku egona (obrázek č. 1), jehož jednotlivé orgány tvoří pomyslnou mapu českého egovernmentu. Obrázek č. 1: egon, zdroj: mvcr.cz 1.1 Základní registry Mozek egona představují Základní registry veřejné správy. Základní registry umožňují orgánům veřejné moci sdílet údaje, které už má stát k dispozici. K tomu slouží čtyři základní registry Registr obyvatel, Registr územní identifikace, Registr práv a povinností a Registr osob. Od 1. července 2012, kdy bude systém spuštěn, už nebudou údaje roztříštěny v jednotlivých registrech orgánů veřejné moci, ale evidovány v základních registrech. A teprve odtud je budou získávat příslušné orgány veřejné moci [1]. 11

12 1.2 Komunikační infrastruktura veřejné správy EGONův oběhový systém tvoří Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS). Ta propojuje subjekty veřejné správy v rámci jedné datové sítě a zároveň je místem propojení mezi veřejností a veřejnou správou. Efektivnější přístup k informacím pro ty, kteří k tomu mají oprávnění (zejména subjekty veřejné správy), umožňuje tzv. Centrální místo služeb (CMS), které je hlavním propojovacím bodem pro všechny základní služby egovernmentu. A právě odsud by měly být poskytovány i služby spojené se systémem základních registrů [3]. Za zmínku jistě stojí i způsob financování KIVS, neboť v letošním roce zřejmě prodělá zásadní změny. V roce 2007 vypsalo MV ČR výběrové řízení na poskytování telekomunikačních služeb spojených s provozem KIVS za více než 11 miliard korun. Smlouvu na čtyři roky uzavřelo se společnostmi Telefónica O2, GTS Novera a konsorciem T-Systems a ČD Telematika [4]. Jednotlivé subjekty veřejné správy si tak svého dodavatele mohly vybírat z uvedených společností s tím, že MV ČR s nimi předjednalo podmínky poskytování služeb. Vypsání této obrovské zakázky mělo vést k výrazným úsporám, vyplývajícím z lepší vyjednávací pozice státu, jakožto velkého zákazníka. Představy MV ČR se ovšem nenaplnily a končící čtyřletá smlouva (mezitím o 6 měsíců prodloužená) bude zřejmě nahrazena decentralizovaným systémem, kdy si každý subjekt veřejné správy vybírá dodavatele a sjednává cenu sám. Podle MV ČR může v dnešní době elektronických aukcí decentralizovaný systém přinést větší úspory [5]. 1.3 Informační systém datových schránek Srdcem egona je Informační systém datových schránek (ISDS). Datové schránky zavádí do českého právního řádu zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů označovaný též jako egoverment Act. Prostřednictvím datových schránek je možno komunikovat s orgány veřejné moci v elektronické podobě. To zahrnuje jak doručování úředních zásilek, tak podání vůči orgánům veřejné moci. ISDS je v provozu od 1. července 2009 a do dnešního dne ( ) bylo zřízeno datových schránek. Dlužno říci, že valná většina z nich byla zřízena ze zákona. Pobočky systému Czech POINT evidují schránek zřízených na žádost, což o přílišném zájmu široké veřejnosti o datové schránky nesvědčí, nehledě na to, že mnohé z nich mohly být mezitím znepřístupněny. Celkem Informačním systémem datových schránek prošlo za takřka 3 roky více než 80 milionů datových zpráv [6]. 12

13 1.4 Czech POINT Kontaktní místa veřejné správy představovaná pobočkami Czech POINTu, tvoří egonovy pomyslné prsty. Problematiku kontaktních míst veřejné správy upravuje už zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Ovšem první pobočka Czech POINTu byla otevřena až v roce V současnosti ( ) je k dispozici poboček Czech POINTu, nacházejících se zejména na krajských a obecních úřadech, pobočkách České pošty a u notářů. Na pobočkách Czech POINTU je možno získat ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy. Struktura výstupů kontaktních míst Czech POINT 1% 1% 4% 3% 46% 24% 18% Katastr nemovitostí Obchodní rejstřík Živnostenský rejstřík Rejstřík trestů Centrální registr řidičů Konverze dokumentů E-L Konverze dokumentů L-E Žádost o zřízení DS 3% Údaje k Graf č. 1: Struktura výstupů kontaktních míst Czech POINT, zdroj: czechpoint.cz; upraveno Od otevření své první pobočky v roce 2007 poskytly terminály Czech POINTu výstupů. Jak vyplývá z grafu č. 1, největší zájem projevovali občané o výpisy z Rejstříku trestů ( ), následovaly výpisy z katastru nemovitostí ( ) a obchodního rejstříku ( ), které dohromady tvoří takřka 90% všech výstupů. Následují výpisy z Centrálního registru řidičů ( ) a Živnostenského rejstříku ( ). Z našeho pohledu je zajímavý počet provedených autorizovaných konverzí z elektronické do listinné podoby ( ) vůči konverzím z listinné do elektronické podoby (50.652). Tento nepoměr můžeme přičítat tomu, že dokument v listinné podobě je stále pro většinu fyzických i právnických osob nejsnáze skladovatelný, neboť na rozdíl od dokumentu v elektronické podobě není třeba kontrolovat platnost certifikátu jeho elektronického podpisu. Poslední položkou jsou pak žádosti o zřízení datové schránky (41.381), které jsem komentoval výše [7]. 13

14 1.5 EGON a Klaudie Začátkem roku 2011 spatřil světlo světa nový symbol českého egovernmentu, který se postavil po bok egona Klaudie (obrázek č. 2). Stávající plány na realizaci projektů egovernmentu se dostaly do konfliktu s rozpočtovými škrty vlády a následným snižováním provozních rozpočtů ministerstev. Primárním cílem nového přístupu, jehož symbolem je Klaudie, bude zajistit, aby projekty MV ČR v oblasti egovernmentu byly efektivnější a levnější. Její jméno by mělo evokovat pojem cloud computing, což je nástroj, s jehož pomocí by tento cíl měl být dosažitelný. Cloud computing lze charakterizovat jako poskytování služeb uložených na internetových serverech, kam k nim uživatelé mohou přistupovat prakticky odkudkoliv. Snahou projektu je přejít od současného stavu správy majetku k modelu poskytování a odebírání služeb, což by mělo vytvořit transparentnější prostředí a zjednodušit nákupní procesy. V pojetí MV ČR to znamená vytvoření flexibilního sdíleného prostředí se zdroji (servery, úložiště apod.) přidělovanými dle aktuální potřeby. Situace směřuje ke vzniku privátního cloudu veřejné správy, který bude své služby poskytovat orgánům veřejné moci na centrální i regionální úrovni. Obrázek č. 2: egon a Klaudie, zdroj: mvcr.cz V souvislosti s tím bude zavedena i nová verze Centrálního místa služeb (CMS 2.0), která zajistí propojení sítí orgánů veřejné moci a bude výchozím bodem poskytování služeb egovernmentu. CMS 2.0 bude i nadále využívat KIVS a zprostředkuje rovněž komunikaci se systémy Evropské unie [8]. 1.6 Portál veřejné správy V přehledu nástrojů egovernmentu bychom v žádném případě neměli opominout ani jeho průkopníka. Portál veřejné správy vznikl na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy už v roce 2003 zásluhou tehdejšího Ministerstva informatiky. Portál zpočátku obsahoval Sbírku zákonů, umožňující podrobné vyhledávání, povinně zveřejňované informace orgánů veřejné správy, věstníky vydávané ústředními správními orgány a záložku životní situace, která obsahuje podrobné popisy řešení úkonů vůči státní správě. Spolu se Sbírkou zákonů jsou životní situace jednou 14

15 z nejužitečnějších funkcionalit Portálu veřejné správy. V roce 2005 přibyla možnost elektronického podání prostřednictvím transakční části portálu. Cílem bylo vytvoření jednotného místa pro elektronickou komunikaci s úřady. Jak se později ukázalo, možnosti využití portálu byly z pohledu občana značně omezené. Ochotu komunikovat elektronicky totiž projevil pouze zlomek orgánů veřejné moci a Portál veřejné správy zpočátku umožňoval pouze podání vůči Ministerstvu financí (daňová přiznání) a České správě sociálního zabezpečení. Později přes portál zadávali zkušební komisaři výsledky testů v autoškole. S příchodem datových schránek v roce 2009 se transakční část portálu stala nadbytečnou a v rámci novely zákona č. 365/2000 Sb. z roku 2011, byl Portál veřejné správy sloučen s Portálem datových schránek. Nově byl vytvořen seznam držitelů datových schránek, který konečně umožňuje přesné vyhledávání adresátů datových zpráv [9]. 2. Tvůrci koncepce egovernmentu v České republice Odpovědnost za oblast egovernmentu, zahrnující jak návrhy koncepcí rozvoje elektronické veřejné správy, tak implementaci a následný provoz již schválených projektů v současnosti připadá Ministerstvu vnitra České republiky, konkrétně spadá pod Kancelář náměstka ministra vnitra pro informační technologie a egovernment [10]. Nicméně nebylo tomu tak vždy za první orgán, zabývající se na vládní úrovni otázkami egovernmentu (byť ve své době omezenými zejména na oblast informačních systémů veřejné správy), můžeme označit Úřad pro státní informační systém, resp. po roce 2000 jeho nástupce Úřad pro veřejné informační systémy. Oba úřady byly ovšem následkem nedostatečně vymezené působnosti, a tím pádem omezených pravomocí při prosazování svých cílů, bezzubé [11]. Zlepšení mělo v roce 2002 přinést zřízení Ministerstva informatiky. V prvé řadě mělo mít daleko větší kompetence, zahrnující oblasti informatiky, poštovních služeb, telekomunikací a institutu elektronického podpisu [12], zároveň, jakožto ministerstvo, i lepší vyjednávací pozici vůči ostatním resortům ve srovnání se zaniknuvším Úřadem pro veřejné informační systémy. Za cíle svého úřadu si tehdejší ministr informatiky Vladimír Mlynář stanovil zejména přípravu legislativy, vymezující rámce fungování egovernmentu, elektronizaci činností veřejné správy, či rozvoj informační gramotnosti obyvatelstva. Z pohledu této práce můžeme za nejvýznamnější úspěchy MI ČR považovat spuštění Portálu veřejné správy (2003) a novelu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Bohužel záměr posílit oblast informatiky zřízením nového ministerstva se naplnit nepodařilo. Ministerstvo Informatiky, svojí velikostí odpovídající spíše odboru na jiném ministerstvu, nemělo v určitých oblastech dostatečnou sílu, aby prosadilo své návrhy před ostatními, rozpočtově i personálně daleko většími ministerstvy [13]. Vhodným příkladem může být návrh zákona o výměně dat ve veřejné správě [14] z roku 2005, který můžeme přirovnat k současnému zákonu č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Návrh zákona počítal se zavedením centrálních databází veřejné správy a upravoval, jakým způsobem budou jednotlivé resorty spolupracovat při sdílení dat. To ovšem představovalo zásadní změnu dosavadního 15

16 způsobu fungování. Ministerstva měla opustit své stávající databázové systémy a začlenit se do jednotného, provázaného systému [11], což pochopitelně z jejich strany vyžadovalo jisté ústupky. Známý konzervatismus orgánů veřejné moci a nechuť měnit to, co je už zaběhnuté, vedl k zamítnutí tohoto návrhu zákona a poukázal tak na neschopnost MI ČR prosadit komplexnější projekty [13]. Ministerstvu ku prospěchu rozhodně nebyla ani mediální kauza spojená s provozováním Portálu veřejné správy prostřednictvím příspěvkové organizace Testcom, v jejímž závěru před soudem stanul i samotný ministr informatiky Vladimír Mlynář nebo projekt bulvárního portálu Peprnet, který byl médii označován za ukázkový případ plýtvání veřejnými penězi [15]. Byť soud žádné pochybení ze strany ministerstva neprokázal, vedly tyto události v důsledku k diskreditaci MI ČR v očích veřejnosti a spolu s dalšími okolnostmi k jeho zrušení v roce Tehdejší vláda odůvodňovala tento krok nedostatečnou silou samostatného resortu informatiky při prosazování svých úkolů [13]. S ohledem na výše zmíněný neúspěšný návrh zákona o výměně dat ve veřejné správě s tímto tvrzením nelze nesouhlasit a rozhodnutí vlády začlenit agendu ministerstva informatiky pod daleko vlivnější MV ČR se jeví jako logické. Koordinační úloha pro informační a komunikační technologie přešla v rámci MV ČR pod gesci Kanceláře náměstka ministra vnitra pro informační technologie a egovernment, jejímž náměstkem je v současné době JUDr. Radek Šmerda, Ph.D. [10]. Zároveň byla zřízena Rada vlády pro informační společnost, jakožto odborný poradní orgán vlády [16]. Jedním z prvních počinů tohoto útvaru MV ČR (ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti České republiky) byl návrh zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který je ústředním tématem této bakalářské práce. Analýza aktuálního stavu veřejné správy [17], vypracovaná MV ČR v roce 2011 stanovuje v oblasti egovernmentu do budoucna tyto úkoly: rozšiřování funkcionalit univerzálních kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT) rozšiřování funkcí a zlepšování uživatelského komfortu datových schránek dokončení realizace projektu Základních registrů veřejné správy 16

17 3. Legislativní rámec projektu ISDS Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů bezesporu znamenal revoluci ve fungování veřejné správy. Tato kapitola shrnuje legislativní východiska ISDS, pokouší se dát odpověď na otázku, jaký byl motiv implementace datových schránek do českého práva a sleduje proces schvalování zákona č. 300/2008 Sb. Seznamuje se změnami, které přinesly jeho novelizace, a vysvětluje, jak bude ISDS ovlivněn nově zaváděnými nástroji egovernmentu, v současné době zejména spuštěním základních registrů. 3.1 Zákon o základních registrech Již počátkem 90. let se ve vládě objevovaly návrhy informačních systémů veřejné správy (ISVS), založené na principu základních registrů [11]. Už tehdy si zákonodárci byli vědomi komplikací, které způsobuje roztříštění informací mezi obrovské množství registrů veřejné správy. Ty spolu zpravidla ani nebyly provázány, a tak docházelo k situacím, kdy různé registry obsahovaly ty samé údaje a po občanovi bylo vyžadováno dodávat znovu a znovu ta samá data do různých registrů [18]. Zavedením čtyř základních registrů Registru obyvatel, Registru územní identifikace, Registru práv a povinností a Registru osob by se této duplicitě zamezilo [11]. Ostatní registry (agendové) by potřebné údaje získávaly ze základních registrů a dále je samy neevidovaly, čímž by orgány veřejné moci získaly jistotu správnosti uložených informací. Případné změny údajů (např. bydliště) se po změně v příslušném základním registru (např. Registru obyvatel) automaticky projeví ve všech agendách týkajících se dané osoby [18], což občanům výrazně zjednoduší komunikaci s úřady, protože jakoukoliv změnu údajů bude stačit nahlásit pouze na jednom místě. Počítá se i s možností propojení základních registrů s informačními systémy komerčních subjektů, které určí sám občan nebo podnikatel. Kupříkladu informaci o změně bydliště by tak kromě orgánů veřejné moci získala i naše banka, dodavatel plynu, či elektrické energie. Nezanedbatelná je i úspora finančních prostředků, spojená se zavedením základních registrů. Vždyť jen Registr osob vznikl sjednocením více než 120 různých databází [11]. Projekt Informačního systému základních registrů (ISZR) parlament schválil zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Zákonem byla zřízena Správa základních registrů spadající pod MV ČR, jakožto orgán zodpovědný za ISZR. Termín spuštění systému základních registrů byl několikrát odložen a definitivním datem ostrého startu je 1. červenec Dlouho diskutována byla i otázka zajištění bezpečnosti osobních údajů v ISZR. Tato oblast byla svěřena do kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který vytvořil a spravuje Informační systém ORG. Smyslem implementace Informačního systému ORG do ISZR je zajištění ochrany osobních údajů nahrazením dosavadního používání rodného čísla bezvýznamovými identifikátory, neboť z rodného čísla lze získat citlivé údaje (datum narození a pohlaví). Každé fyzické osobě tak bude přidělen jedinečný identifikátor tzv. ZIFO (zdrojový identifikátor fyzické osoby). 17

18 Bude-li orgán veřejné moci chtít získat údaje o fyzické osobě ze základních registrů, Informační systém ORG na základě ZIFO vygeneruje tzv. AIFO (agendový identifikátor fyzických osob), který vrátí zpět orgánu veřejné moci. A teprve na základě AIFO získá orgán veřejné moci požadované údaje ze základních registrů. Princip fungování systému základních registrů ilustruje obrázek č. 3. Informační systém ORG (Přidělování ZIFO, generování AIFO, převádění AIFO AIFO) Úřad pro ochranu osobních údajů Zdrojová data AIFO Informační systém základních registrů Registr Registr Registr Registr územní práv a osob obyvatel identifikace povinností Správa základních registrů (MV) Orgány veřejné moci Obrázek č. 3: Princip fungování systému základních registrů, zdroj: uoou.cz; upraveno Výhody tohoto poněkud komplikovaného systému spočívají v zajištění ochrany osobních údajů, neboť přidělované agendové identifikátory (AIFO) se budou pro jednotlivé agendy lišit a neumožní tak při znalosti jednoho identifikátoru vyhledávat údaje o fyzické osobě v jiné agendě. Bude-li toho zapotřebí, Informační systém ORG na základě autorizovaného požadavku oprávněného subjektu převede identifikátor z jedné agendy na identifikátor v jiné agendě. Veškeré identifikátory (ZIFO, AIFO) budou uloženy v Informačním systému ORG, kde se ovšem nenacházejí žádné další údaje fyzických osob, které by identifikátory umožnily přiřadit ke konkrétním fyzickým osobám. Jinými slovy systém neví nic o osobě, která se pod AIFO skrývá a slouží pouze jako převodník identifikátorů [19]. Důležité je, že všechny požadavky budou v ISZR archivovány a v případě nejasností bude možno dohledat, kdo a jaké údaje si ze základních registrů vyžádal a zda k tomu měl důvod. 18

19 Zavedení toho způsobu zabezpečení, které je prvním krokem na cestě k úplnému nahrazení rodných čísel bezvýznamovými identifikátory, naznačuje i směr budoucího vývoje v ochraně osobních údajů používaných veřejnou správou. 3.2 Zákon o elektronickém podpisu Již v roce 2000 Česká republika jako jedna z prvních evropských zemí [11] reagovala na novou směrnici EU z 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy a přijetím zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu) připravila vhodné podmínky pro rozvoj egovernmentu v České republice. Přínos zákona o elektronickém podpisu tkví v tom, že vůbec poprvé umožňuje podání a doručování v elektronické formě za použití uznávaného elektronického podpisu [1]. Jinými slovy - zrovnoprávňuje papírové a elektronické dokumenty. Garantuje totiž, že zpráva nebyla v průběhu transportu změněna, zaručuje nepopiratelnost zprávy a zajišťuje nenapodobitelnost podpisu, neboť daná osoba může mít prostředky k podepisování pod svou výhradní kontrolou [20]. Zákon chápe uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaných certifikátech vydaných akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb. Za zmínku jistě stojí, že zákon o elektronickém podpisu poprvé zavádí pojem datová zpráva. Paragraf 2 písm. d) definuje datovou zprávu jako elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou. Zákon o elektronickém podpisu se ovšem provádí teprve nařízením vlády č. 304/2001 Sb. (novelizované nařízením vlády č. 495/2004 Sb.). Zavedením tzv. elektronické podatelny dává orgánům veřejné moci povinnost přijímat a odesílat datové zprávy s uznávanými elektronickými podpisy, čímž takřka po roce uvádí zákon o elektronickém podpisu do života [1]. Zákon o elektronickém podpisu byl poprvé novelizován v roce 2004 (zákonem č. 440/2004 Sb.) a do českého právního řádu nově zavedl časové razítko, elektronickou značku a elektronickou veřejnou listinu. Časové razítko propojuje elektronický dokument s časem jeho vzniku. Připojením časového razítka tedy vzniká nezpochybnitelný důkaz, že elektronický dokument v daný okamžik existoval [21]. Elektronická značka se od elektronického podpisu odlišuje tím, že jí může disponovat nejen fyzická osoba, ale i právnická osoba nebo organizační složka státu, neboť elektronická značka nepřísluší konkrétní osobě, ale jakémukoli majiteli označujícího zařízení (počítače). Při použití elektronického podpisu se automaticky předpokládá, že podepisující osoba se s obsahem datové zprávy seznámila, v případě elektronické značky je tomu naopak. Tyto dvě odlišnosti předurčují elektronickou značku k použití při označování velkých objemů datových zpráv v krátkém časovém období (např. při vydávání elektronických výpisů z úředních databází nebo při potvrzování přijetí elektronických zpráv). Konečně, zavedení institutu elektronické veřejné listiny umožnilo vydávání výpisů z různých úředních databází (např. výpis z Rejstříku trestů) v elektronické podobě, tak, aby zůstala zachována 19

20 nepopiratelnost původu a originalita dat [11]. Tyto nástroje zmiňuji zejména proto, že později našly uplatnění i v Informačním systému datových schránek. V roce 2005 přibyla možnost elektronického podání také prostřednictvím transakční části Portálu veřejné správy. V roce 2009 pak byl zákonem č. 101/2009 Sb. sjednocen seznam důvěryhodných certifikačních autorit se seznamy vytvořenými podle směrnic Evropského parlamentu, což umožňuje použití uznávaného elektronického podpisu v rámci celé EU. 3.3 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Zákonem o elektronickém podpisu se už v roce 2000 otevřela možnost podání a doručování v elektronické formě. Jak se ovšem záhy ukázalo, orgány veřejné moci na tento typ komunikace nebyly připraveny. Značná nedůvěra vůči elektronické komunikaci, strnulost při její implementaci, či dokonce neochota ji vůbec připustit tak vedly k paradoxním situacím, jako té z roku 2002, kdy byla z občanského soudního řádu vypuštěna možnost činit podání elektronicky, zavedená o dva roky dříve [11]. Nepochybně se jednalo o krok zpět. Dalším problémem spojeným s komunikací jak v elektronické, tak listinné podobě, byla nejednotná a nesrozumitelná právní úprava týkající se zejména doručování, ukládání a lhůt. Státní správa dlouhodobě řešila obrovské problémy s doručováním účastníkům řízení, obzvláště neměl-li dotyčný o doručení zájem [1]. Je zřejmé, že pro státní správu byl tento problém palčivější než komplikace spojené se zaváděním elektronického podpisu. Také to, že řešením situace bylo pověřeno Ministerstvo spravedlnosti České republiky, vypovídá o tom, že doručování považovala vláda za největší problém české justice. V letech vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky ve spolupráci s MV ČR návrh zákona počítající s doručováním prostřednictvím Informačního systému datových schránek. Návrh byl schválen jako zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů [1]. Důvodová zpráva k návrhu zákona vymezuje i cíle zavedení ISDS: přiblížení orgánů veřejné moci občanovi prostřednictvím elektronických nástrojů zrychlení komunikace mezi občanem a orgány veřejné moci i mezi orgány veřejné moci navzájem zefektivnění práce s dokumenty v rámci těchto orgánů snížení ekonomických nákladů orgánů veřejné moci [22] Zákon nabyl účinnosti 1. července 2009, kdy započalo vydávání přístupových údajů k datovým schránkám. Ze zákona byly datové schránky zřízeny všem orgánům veřejné moci, právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku či zřízeným zákonem, daňovým a insolvenčním správcům, notářům, soudním exekutorům a nejpozději do 1. listopadu 2009 také aktivovány těm, kteří se dosud 20

21 nepřihlásili. Advokáti a daňoví poradci si vymohli odklad do 1. ledna Ostatní právnické osoby (např. občanská sdružení, církve, vysoké školy a školské právnické osoby), fyzické osoby a fyzické podnikající osoby si datovou schránku mohou zřídit na vlastní žádost [23]. Těm, kteří si datovou schránku zřídili na vlastní žádost, dává 2 odst. (2) možnost jejího znepřístupnění. Učiní tak prostřednictvím žádosti, která musí být do 3 dnů naplněna. Od tohoto momentu je datová schránka deaktivována a není možné skrze ni zasílat ani přijímat datové zprávy. Schránku je možno kdykoli znovu zpřístupnit. Tento postup lze opakovat dvakrát ročně, neboť po druhém znepřístupnění bude schránku možno znovu zpřístupnit nejdříve za rok. Zavedení podání a doručování prostřednictvím datových schránek je i ve světovém měřítku unikátní. Orgány veřejné moci jsou totiž povinny komunikovat výhradně elektronickou formou nejen mezi sebou, ale i s ostatními subjekty mimo veřejnou správu, které mají datovou schránku zřízenu. Oproti tomu tyto subjekty mohou podání vůči orgánu veřejné moci činit jak prostřednictvím datové schránky tak klasickou listinnou formou [24]. Přičemž vždy platí, že doručení dokumentu do datové schránky má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Od 1. ledna 2010 je po aktivaci příslušné služby umožněno prostřednictvím datových schránek také dodávání dokumentů fyzických osob (FO), fyzických osob podnikajících a právnických osob (PO) navzájem. Tyto vztahy přehledně zachycuje obrázek č. 4. volitelně Obrázek č. 4: Možnosti a povinnosti použití datových schránek, zdroj: lupa.cz [24]; upraveno K jedné datové schránce může mít přístup více osob. Zákon č. 300/2008 Sb. v 8 rozlišuje osobu oprávněnou a pověřenou. Osoba oprávněná je osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, ať už je to fyzická osoba, podnikající fyzická osoba, statutární orgán právnické osoby (např. jednatel, člen představenstva) nebo vedoucí orgánu veřejné moci. Pouze osoby oprávněné mají přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta. Mohou také ustanovit osobu pověřenou 21

22 a vymezit rozsah jejích pravomocí. Tu je možno chápat jako osobu pověřenou vystupovat jménem majitele datové schránky. Uplatnění nachází zejména u právnických osob (např. jednatel pověří svoji sekretářku) a orgánů veřejné moci. Zákon č. 300/2008 Sb. definuje také proces autorizované konverze dokumentů. Paragraf 22 odst. (1) tohoto zákona rozumí konverzí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky a naopak. Základním předpokladem, zajišťujícím rovnoprávné postavení datových zpráv v českém právním řádu, je odst. (2) 22: dokument, který provedením konverze vznikne, má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl. Z toho ovšem také vyplývá, že zákon nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů obsažených ve vstupu ani jejich soulad s právními předpisy. Zákon dále rozlišuje konverzi z moci úřední (slouží pro vnitřní potřeby úřadu) a konverzi na žádost, kterou provádějí kontaktní místa veřejné správy Czech POINT (např. notáři, krajské a obecní úřady, držitel poštovní licence) a advokáti. Konverze na žádost (do elektronické i listinné podoby) je zpoplatněna částkou 30 Kč za každou i započatou stránku konvertovaného dokumentu [20]. 3.4 Související zákony V souvislosti s přijetím zákona č. 300/2008 Sb. byl schválen i zákon č. 301/2008 Sb., který měnil některé stávající zákonné normy (trestní řád, zákon o správních poplatcích, zákon o správě daní a poplatků apod.). Zásadní význam má ovšem novela občanského soudního řádu, která zcela mění pořadí způsobů doručování (prioritně do datové schránky), sjednocuje doručovací postupy se správním a daňovým řádem (odstraňuje kritizovanou nejednotnost právní úpravy), sjednocuje lhůty pro uložení (10 dnů) a zejména zavádí právní fikci doručení [1]. Zásilka je tedy nově po uplynutí desetidenní lhůty považována za doručenou a vyzvednutou a to i v případě, že si ji adresát ze své schránky nevyzvedl. Tento institut se zavádí i u listovních zásilek. Pro oba způsoby doručování platí princip povinné doručovací adresy adresát je povinen udržovat svoji doručovací adresu stále aktuální. Jako doručovací adresu je možno uvést klasickou poštovní adresu, identifikátor datové schránky a v případě, že dotyčný disponuje elektronickým podpisem, i adresu elektronické pošty. Je zřejmé, že princip povinné doručovací adresy se prakticky vztahuje pouze na listovní zásilky, neboť adresa pro doručování prostřednictvím datové schránky zůstává stále stejná. Institut právní fikce doručení se mj. nevztahuje na doručení platebního rozkazu obsahujícího výzvu k vyjádření. Tato právní úprava přesouvá odpovědnost za doručení písemností na adresáta a odstraňuje tak dlouholeté problémy státní správy s efektivitou a spolehlivostí doručování (např. nedoručitelnost zásilek mnohým adresátům) [25]. Na druhou stranu vyvolala kritiku, že datové schránky nebyly primárně zavedeny, aby usnadnily život občanovi, ale aby stát vyřešil své vlastní problémy s doručováním. 22

23 3.5 Novelizace Zákon č. 300/2008 Sb. byl ještě před nabytím účinnosti novelizován. Stalo se tak v rámci novely zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Novela byla publikována pod č. 190/2009 Sb. [1]. Oproti avizovaným drobným legislativně-technickým úpravám přináší zásadní změny. Je to zejména možnost dodávání dokumentů vzájemně i mezi fyzickými osobami, fyzickými osobami podnikajícími a právnickými osobami (tzv. poštovní datová zpráva). Tato služba už je ovšem Českou poštou zpoplatněna (11,68 Kč za jednu zprávu a Kč měsíční paušál za aktivovanou službu) a u poštovních datových zpráv neplatí právní fikce doručení [26]. Dále možnost zřízení více datových schránek orgány veřejné moci (zejména pro interní komunikaci), neboť původní znění zákona umožňovalo dokonce i územně-samosprávným jednotkám (např. krajské úřady) zřízení pouze jedné datové schránky pro všechny své orgány, což bylo zjevně nedostačující. Novela také vymezuje správní delikty spojené s používáním datových schránek. Jedná se především o šíření nevyžádaných obchodních sdělení, či počítačového programu, který může poškodit ISDS nebo údaje v něm obsažené. V souvislosti s tím stanovuje i postihy. Zákon č. 219/2009 Sb., který mění zákon o advokacii, opravňuje advokáty provádět autorizovanou konverzi dokumentů na žádost (dosud pouze kontaktní místa veřejné správy Czech POINT). Zákon č. 227/2009 Sb. provádí pouze formální změny v souvislosti s přijetím zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 3.6 Prováděcí předpisy k zákonu Teprve necelých čtrnáct dní před účinností zákona č. 300/2008 Sb. byly vydány příslušné prováděcí předpisy. Jedná se o vyhlášku č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů a vyhlášku č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek Vyhláška č. 193/2009 Sb. Vyhláška stanovuje požadavky na vstup a výstup autorizované konverze dokumentů, vymezuje technické náležitosti konverze a obsahuje vzor osvědčení o vykonání zkoušky zaměstnance provádějícího konverzi na žádost. Snímací zařízení pro převod dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě musí splňovat tyto náležitosti: rozlišení snímání nejméně 300 x 300 dpi barevná hloubka nejméně 24 bitů nebo 256 stupňů šedi, jde-li výlučně o černobílé převádění velikost formátu snímací plochy nejméně A4 23

24 Obdobné nároky jsou kladeny i na tiskárnu při konverzi dokumentu obsaženého v datové zprávě. U vstupu v elektronické podobě je požadován formát PDF 1.3 a vyšší nebo PDF/A. Dokument musí být opatřen platným zaručeným elektronickým podpisem nebo značkou a teprve poté může být konvertován do listinné podoby, přičemž k výstupu je vždy připojena ověřovací doložka, která obsahuje základní informace o konkrétní autorizované konverzi. Při konverzi vstupu v listinné podobě je nutné zaznamenat i případné bezpečnostní prvky (např. vodoznak). Výstup obsažený v datové zprávě ve formátu PDF 1.7 a vyšším je dodáván buď prostřednictvím datového úložiště Czech POINT nebo na nosiči CD/DVD [20] Vyhláška č. 194/2009 Sb. Tato vyhláška upravuje záležitosti spojené s používáním ISDS, zejména přihlašování do datové schránky a technické náležitosti datových zpráv. Každá datová schránka je opatřena jedinečným náhodně generovaným identifikátorem. Přístupové údaje do datové schránky tvoří uživatelské jméno a heslo, přičemž heslo nesmí být shodné s uživatelským jménem. Bezpečnostní heslo má nejméně 8 a nejvýše 32 znaků a je tvořeno kombinací malých a velkých písmen, číslic a speciálních znaků. Přípustné znaky jsou uvedeny v příloze vyhlášky. Systém vyžaduje změnu hesla každých 90 dní, uživatel ovšem tuto funkci může deaktivovat. Přihlašování do datové schránky je standardně možné pomocí uživatelského jména a hesla, volitelně jej lze rozšířit o přihlášení pomocí komerčního certifikátu a od roku 2011 i o přihlášení jednorázovými hesly. Ta si uživatel generuje sám pomocí softwarového generátoru synchronizovaného s ISDS nebo si je může nechat poslat prostřednictvím zpoplatněných (3 Kč) SMS zpráv [27]. Po pěti neúspěšných pokusech o přihlášení je datová schránka na jednu hodinu zablokována, o čemž je její majitel informován elektronickou poštou a je mu doporučeno bez prodlení provést změnu hesla. V případě ztráty přístupových údajů je nutno bezodkladně požádat o jejich zneplatnění a vydání nových, což je zpoplatněno částkou 200 Kč. V příloze č. 3 k této vyhlášce jsou taxativně vymezeny přípustné formáty datové zprávy. V současné době je jich 26 a zahrnují nejčastěji používané formáty (pdf, txt, doc, xls, ppt, jpg, png, gif, tif, mpeg, mp3 apod.). Velikost datové zprávy ovšem nesmí přesáhnout 10 MB. Vyhláška stanovuje dobu uložení datové zprávy v datové schránce na 90 dní. Tato lhůta běží ode dne doručení datové zprávy, poté je zpráva z datové schránky nevratně odstraněna. Za doručenou je zpráva považována buď přihlášením uživatele do datové schránky nebo uplatněním výše zmíněné právní fikce doručení. 24

25 4. Datové schránky v praxi (případová studie) Smyslem zavedení datových schránek bylo v první řadě přiblížení orgánů veřejné moci občanovi a zrychlení komunikace mezi nimi i orgány veřejné moci navzájem. Z pohledu veřejné správy měly datové schránky přinést zefektivnění práce s dokumenty a nezanedbatelné snížení ekonomických nákladů. Tato prakticky zaměřená kapitola se snaží ověřit, nakolik se uvedené cíle podařilo naplnit. Na problematiku nahlížím z pozice fyzické osoby, která si datovou schránku nechala zřídit na žádost. V této případové studii posuzuji, nakolik bylo mé rozhodnutí smysluplné, totiž zda mi datová schránka skutečně usnadní komunikaci s úřady, ušetří čas a náklady spojené s osobním jednáním na úřadech. Shodou okolností se mi počátkem letošního roku naskytla ideální příležitost, jak prověřit fungování datových schránek v praxi. V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí plynovodů a přípojek v ulici, kde stojí náš rodinný dům, dojde k úpravám veřejné zeleně v okolí chodníků. Tohoto stavebního ruchu jsem se rozhodl využít a získat povolení k výstavbě komunikačního napojení našeho rodinného domu k místní komunikaci, které bude mj. částečně zasahovat do zeleného pásu v majetku města. Mým cílem bylo vyřešit tuto záležitost tak, aby mě to stálo co nejméně času a peněz. Datová schránka se jevila jako ideální prostředek. 25

26 4.1 Projekt K rozhodnutí vybudovat vlastní komunikační napojení RD nás vedla současná neutěšená situace, kdy jsme v případě potřeby používali ke vjezdu do dvora cestu vedoucí přes sousedův pozemek. Jelikož dům byl postaven ve 20. letech 20. století, s automobilovým stáním se nepočítalo. Naši představu zachycuje nákres vycházející z katastrální mapy (obrázek č. 5). Obrázek č. 5: Projektová dokumentace - detailní situace stavby V pravé části detailní situace je oranžovou šipkou vyznačena současná situace, nalevo je pak tmavě šedým šrafováním zvýrazněn zamýšlený vjezd. Z výkresu je zřejmé, že stavba se dostane do kontaktu jak s elektrickým a telefonním vedením, tak i s rozvodem plynu a vody. Vzhledem k tomu, že sjezd protíná i chodník a zelený pás v majetku města, je zřejmé, že účastníků řízení bude více než dost. 26

27 4.2 Zřízení datové schránky Jakožto fyzická osoba musím o zřízení datové schránky požádat. Po krátkém hledání objevuji oficiální informační web o datových schránkách, nacházející se na adrese datoveschranky.info, kde nacházím i podrobné informace, jak požádat o zřízení datové schránky. Dle pokynů mám následující možnosti: elektronický formulář žádosti doplněný o uznávaný elektronický podpis tištěná a následně úředně ověřená žádost Tuto žádost je poté nutno odeslat na epodatelnu resp. poštovní adresu MV ČR [28]. Nutnost doplnit žádost elektronickým podpisem nebo ji nechat úředně ověřit je pochopitelná MV ČR je povinno ověřit totožnost žadatele a zkontrolovat platnost předloženého dokladu, aby bylo zajištěno, že datová schránka bude skutečně zřízena tomu, kdo o ni žádá. Co ovšem považuji za výrazný nedostatek tohoto oficiálního návodu, je naprosté opomenutí možnosti zřízení datové schránky prostřednictvím pobočky Czech POINT. Přitom právě tento způsob je pro žadatele nedisponující uznávaným elektronickým podpisem nejdostupnější, neboť pobočky Czech POINTu se v současné době nacházejí takřka na každém rohu. Takto jsem postupoval i já. Moje žádost o zřízení datové schránky zprvu na přepážce vyvolala mírné překvapení, zřejmě mně podobných mnoho nepřichází. Po ověření totožnosti byla moje žádost odeslána na epodatelnu MV ČR (nyní již bez nutnosti uznávaného elektronického podpisu), obdržel jsem potvrzení o přijetí mé žádosti Informačním systémem datových schránek a informační leták obsahující návod k přihlášení do datové schránky a desatero bezpečnosti v ISDS a byl jsem seznámen s postupem aktivace datové schránky. Musím podotknout, že informační leták zřejmě nebyl od spuštění ISDS v roce 2009 aktualizován a obsahoval neaktuální informace (přístupové údaje zasílané poštou, postup instalace doplňků internetového prohlížeče). Nebýt doplňujících instrukcí obsluhy terminálu Czech POINT, byl bych zmaten. V průběhu procesu zřizování datové schránky jsem se snažil získat nějaké informace ohledně zájmu o zřízení datové schránky. Byl jsem zaskočen tím, že se v posledních měsících počet znepřístupněných datových schránek téměř vyrovná počtu těch nově zřízených. To mě zaujalo natolik, že jsem požádal o přesná čísla a bylo mi vyhověno. Pro lepší přehlednost jsem získané údaje rozdělil do dvou grafů. Graf č. 2 zachycuje období od října 2009, kdy jsou k dispozici první údaje, až do prosince V tomto období bylo na pobočce Czech POINTu na Magistrátu města Jihlavy zřízeno 81 datových schránek, přičemž takřka polovina (38) jich byla zřízena za poslední tři měsíce roku 2009, tedy krátce po spuštění ISDS. Žádostí o znepřístupnění datové schránky bylo v tomto období evidováno 27, což je třikrát méně než žádostí o zřízení. Na konec roku 2009 připadá pouze jedna žádost o znepřístupnění, což můžeme přikládat tomu, že datové schránky byly novinkou a uživatelé teprve porovnávali jejich výhody a nevýhody. Od počátku roku 2010 však počet znepřístupněných datových schránek zvolna roste a poslední měsíce roku, kdy počet znepřístupněných datových schránek převyšuje počet nově zřízených, naznačují trend v následujícím období. 27

28 říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Datové schránky (Czech POINT Magistrát města Jihlava, ) Zřízení Znepřístupnění Graf č. 2: Zřízení a znepřístupnění datových schránek ( ), zdroj: Czech POINT, Magistrát města Jihlavy Graf č. 3 pokrývá celý rok 2011 a první tři měsíce roku 2012, tedy období stejně dlouhé jako graf č. 2. V tomto období bylo prostřednictvím pobočky Czech POINTu na jihlavském Magistrátu zřízeno 26 datových schránek, což představuje více než trojnásobný pokles oproti minulému období. Oproti tomu počet znepřístupněných schránek (38) je o více než 40% vyšší. Uvedená čísla tak potvrzují informace obsluhy terminálu, neboť výsledná bilance (součet zřízených a znepřístupněných datových schránek) této pobočky je za období rovných 12 znepřístupněných. Za první tři měsíce roku 2012 je pak poměr přibližně vyrovnaný. Datové schránky (Czech POINT Magistrát města Jihlava, ) Zřízení Znepřístupnění Graf č. 3: Zřízení a znepřístupnění datových schránek ( ), zdroj: Czech POINT, Magistrát města Jihlavy 28

29 Tato statistika vrhá zcela nové světlo na udávaných datových schránek zřízených na žádost na pobočkách Czech POINTu. Vzhledem k tomu, že počet datových schránek obdobným způsobem znepřístupněných není v celkových statistikách uváděn, můžeme se jen dohadovat, kolik z původně na žádost zřízených datových schránek je stále aktivovaných. Pokud bychom za reprezentativní brali údaje z jihlavské pobočky Czech POINTu, kde počet nově zřízených datových schránek ku znepřístupněným byl za posledních 30 měsíců přibližně v poměru 5:3, mohli bychom usuzovat, že nadále aktivovaných datových schránek zřízených na žádost nezbývá více než Pochopitelně ne všechny žádosti o zřízení datové schránky prošly systémem Czech POINT, neboť existuje i možnost zaslání žádosti přímo na MV ČR, jak je uvedeno výše. Takto zřízené datové schránky pak nejsou evidovány ve statistikách poboček Czech POINT, kde ovšem mohly být posléze znepřístupněny, což poněkud komplikuje jakoukoli interpretaci získaných čísel. S jistotou tak můžeme tvrdit pouze to, že z celkových aktivních datových schránek jich je maximálně 8,8% zřízeno na žádost. Vezmeme-li v potaz, že v České republice je přibližně 4,5 milionu obyvatel ve věku let [29], tedy věkové skupiny, u které lze předpokládat znalost práce s počítačem, můžeme považovat zájem o datové schránky za zcela marginální. V populaci starší 18 let má svoji datovou schránku zřízenu přibližně každý dvoustý člověk. Občané, zdá se, revoluci v komunikaci s úřady příliš na chuť nepřišli. V tomto kontextu není divu, že obsluha terminálu Czech POINT na jihlavském Magistrátu byla mým požadavkem poněkud překvapena a ujišťovala se o důkladném zvážení mého rozhodnutí, vždyť za měsíc vyřizuje průměrně 3,5 žádosti o zřízení datové schránky. A i toto číslo je stále vysoko nad republikovým průměrem. Stejné překvapení čekalo všechny orgány veřejné moci, se kterými jsem měl v následujících týdnech přijít do styku. 4.3 Aktivace datové schránky Moje žádost o zřízení datové schránky podaná prostřednictvím pobočky Czech POINTu byla prostřednictvím ISDS doručena na MV ČR, o čemž mi bylo vystaveno potvrzení. MV ČR má 3 pracovní dny na vyřízení mé žádosti, neboli ověření, zda zřízení datové schránky nic nebrání (např. kontrola, zda datová schránka již neexistuje). V mém případě bylo vše v pořádku a již druhý den na mnou udanou adresu elektronické pošty přišel s postupem aktivace datové schránky a odkazem pro získání přístupových údajů. Zde jsem narazil na první problém, na který už je opakovaně upozorňováno od spuštění ISDS [30], a stále není uspokojivě vyřešen. Abych měl jako uživatel jistotu, že jsem přihlášen na skutečném portálu datových schránek provozovaném Českou poštou, je server opatřen certifikátem, využívajícím protokol zabezpečené komunikace SSL/TLS (Secure Sockets Layer, Transport Layer Security), který zaručuje totožnost poskytovatele. Problém spočívá v tom, že certifikát používaný Českou poštou (Post Signum QCA), není standardně obsažen v operačních systémech ani webových prohlížečích. Byť návod na stránkách certifikační autority Post Signum uvádí, že operační systém Windows 7 potřebné certifikáty automaticky stahuje přímo z webového 29

30 úložiště společnosti Microsoft [32], nestalo se tak a ani použití prohlížeče Internet Explorer namísto Mozilly Firefox na tom nic nezměnilo. Potřebné certifikáty jsem tedy byl nucen stáhnout přímo ze stránek společnosti Post Signum a přes důsledné varování operačního systému a webového prohlížeče ručně nainstalovat. Posun oproti roku 2009 lze spatřovat v tom, že otisk (thumbprint) takto staženého certifikátu je možno ověřit prostřednictvím infolinky datových schránek nebo přímo na stránkách MV ČR. První možnost by měla být zcela bezpečná, má-li před sebou operátor otisk certifikátu v tištěné podobě a porovná ho s naším. Já jsem na infolince bohužel příliš neuspěl a byl jsem ujištěn, že certifikát ještě nikdy nikdo nepodvrhl a dodatečné ověřování je zbytečné. Pro klid duše jsem otisk certifikátu ověřil alespoň na stránkách MV ČR, kde ovšem existuje jisté riziko podvržení. Současná situace v žádném případě není vyhovující a tím, že je uživatel nucen schvalovat bezpečnostní výjimky, je vystavován riziku zneužití osobních údajů, které s ohledem na povahu dokumentů zasílaných prostřednictvím ISDS není zanedbatelné. Těžko lze očekávat, že si každý uživatel ověří správnost otisku certifikátu, nehledě na to, že je mu to rozmlouváno. Zabezpečení prostřednictvím serverového certifikátu využívá typicky internetové bankovnictví, kde jsem ovšem nikdy neměl problém s ověřením certifikátu, neboť banky využívají certifikátů obsažených přímo ve webových prohlížečích (např. VeriSign), což bych považoval za schůdnější řešení i v případě ISDS. Po této anabázi mohu konečně otevřít odkaz z aktivačního u. Po zadání ID datové schránky a jednorázového hesla, které mi byly vydány při zřizování datové schránky na pobočce Czech POINTu, se zobrazí uživatelské jméno a heslo. Tyto přihlašovací údaje je nutno opsat, neboť se z bezpečnostních důvodů zobrazí pouze jednou. Poté už nic nebrání prvnímu přihlášení do datové schránky prostřednictvím portálu s poněkud krkolomným názvem mojedatovaschranka.cz. Po přihlášení mě zaskočí varování ISDS: Váš webový prohlížeč neodpovídá požadavkům aplikace Datové schránky. Pravděpodobně Vám nebudou fungovat všechny funkce aplikace. Důvod je zřejmý při pohledu na seznam podporovaných webových prohlížečů [32]. ISDS ještě nebyl adaptován na novější verzi Mozilla Firefox 11, byť už je několik měsíců běžně dostupná. Pro správné zobrazování datových zpráv je nezbytné nainstalovat ještě program Software602 Form Filler, sloužící i k vyplňování elektronických formulářů. Opět mi to přijde jako snaha jít za každou cenu vlastní cestou, když stejné funkce nabízí i jednoduchý doplněk programu Abdobe Reader, který má na svém počítači nainstalován snad každý. 4.4 Práce s datovou schránkou Po prvním přihlášení do datové schránky je vhodné ihned změnit heslo získané při aktivaci. Požadavky na nové heslo, stejně jako další možnosti zabezpečení datové schránky uvádím v kapitole Úvodní obrazovka obsahuje základní informace o posledním přihlášení, platnosti hesla, kompatibilitě s webovým prohlížečem a především informaci o počtu nově doručených datových zpráv. V pravé části pak nalezneme ikony, pokrývající základní funkcionality datové schránky 30

31 a umožňující snadnou orientaci. Jedná se o přechod do složek doručených a odeslaných zpráv, odeslání nové zprávy, ověření nové zprávy a možnost změny nastavení. Uživatelské prostředí datových schránek je z mého pohledu přehledné a přívětivé (obrázek č. 6). Obrázek č. 6: Nástrojová lišta uživatelského rozhraní datových schránek, zdroj: mojedatovaschranka.cz Prohlížení a odesílání datových zpráv V případě, že je do schránky doručena nová zpráva, je o tom uživatel informován okamžitě po přihlášení. Netřeba zdůrazňovat, že od této chvíle je zpráva považována za doručenou se všemi z toho vyplývajícími právními důsledky. Prohlédnout si ji můžeme ve složce Dodané zprávy, kde ji můžeme zobrazit i v detailu. Zde získáme přehled o tom, kdy byla zpráva odeslána, kým a v jaké věci. Samotný obsah datové zprávy se nachází v její příloze. Dodané zprávy se v ISDS uchovávají po dobu 90 dní a poté jsou bez výjimky smazány. Datové zprávy, které potřebujeme uchovat déle, musíme nějakým způsobem zálohovat. Česká pošta nabízí službu Datový trezor, která umožňuje datové zprávy dlouhodobě archivovat, filtrovat a dále s nimi pracovat. Tato služba je zpoplatněna částkou 1200 Kč ročně v případě, že nearchivujeme více než 100 datových zpráv [35]. Nic nám ovšem nebrání v tom uchovávat důležité datové zprávy na pevném disku svého počítače. Vhodné je ukládat celé datové zprávy (formát ZFO) a ne jen samotné přiložené dokumenty. Zajistíme tím, že datovou zprávu bude možno konvertovat i po letech, neboť stále ponese otisk časového razítka, které je součástí elektronické obálky datové zprávy. Chceme-li na doručenou zprávu odpovědět, můžeme tak učinit přímo ze složky Dodané zprávy. Zobrazí se formulář nové datové zprávy s předvyplněným odesílatelem a příjemcem, věcí o kterou se jedná a jednacím číslem. Naši odpověď přikládáme ve formě přílohy datové zprávy, přičemž musí splňovat podmínky uvedené v kapitole Chceme-li odeslat novou datovou zprávu, musíme nejdříve vyhledat adresáta nebo adresáty prostřednictvím seznamu datových schránek. Nyní se opět dostáváme na elektronický formulář datové zprávy. Obsah zasílaných písemností by měl být stručně uveden v kolonce Věc. Je-li datová zpráva určena konkrétní osobě, je vhodné její jméno uvést v kolonce K rukám, což urychlí zpracování datové zprávy na úřadě. Můžeme také zvolit možnost Do vlastních rukou, která je analogií doporučeného dopisu. Pokud je nám známa spisová značka nebo jednací číslo dané věci, můžeme je také uvést. Upozorňuji, že jednací číslo úřadu se uvádí do kolonky Vaše jednací číslo, nikoli do kolonky Naše jednací číslo, což bych považoval za logické. Nyní již nezbývá než přiložit dokument, který je obsahem zprávy, a datovou zprávu odeslat. 31

32 Odeslané zprávy se zobrazují ve složce Odeslané zprávy, kde můžeme ověřit úspěšnost jejich dodání do datové schránky adresáta i přesné datum, kdy se do své datové schránky přihlásil, čímž je datová zpráva považována za doručenou Nastavení datové schránky Ikona Nastavení nabízí uživateli možnost přizpůsobení datové schránky svým potřebám. První záložka Informace, obsahuje základní údaje o přihlášeném uživateli a datové schránce, obsahuje také ukazatel zatížení ISDS se škálou od 0 do 100%. Za dobu, po kterou s datovou schránkou pracuji, jsem nezaznamenal, že by zatížení ISDS přesáhlo 20% a odesílání zpráv včetně větších příloh probíhalo vždy promptně. Zda je ISDS natolik velkoryse dimenzován a jeho potenciál je ve špičkách využit nebo převážně zahálí, zůstává otázkou. Zde se dost možná objevuje prostor pro nový přístup MV ČR, představovaný Klaudií a spočívající ve flexibilním sdílení zdrojů, tedy např. serverů (kapitola 1.5). Záložka Informace dále nabízí možnost zakázat zobrazování adresy datové schránky ve veřejném adresáři. Tato změna nastavení se pochopitelně nijak nedotkne orgánů veřejné moci. Záložka Přihlašování dává uživateli možnost správy a případného rozšíření zabezpečení datové schránky. Základní funkcí je změna hesla, což je také systémem každých 90 dní vyžadováno. Ač před tím odborníci i provozovatel ISDS varují, má uživatel možnost nastavit neomezenou platnost hesla. Volitelně je možno přihlašování do datové schránky doplnit elektronickým certifikátem, který je před použitím nutno zaregistrovat prostřednictvím vestavěného správce certifikátů. Pro vyšší ochranu datové schránky lze přihlašování doplnit zabezpečením SMS kódem nebo bezpečnostním kódem (kapitola 3.6.2). Možnost nastavení přístupu do datové schránky prostřednictvím spisové služby je určena zejména orgánům veřejné moci a větším právnickým osobám, které pracují s větším množstvím datových zpráv, k čemuž využívají právě spisovou službu. Užitečnou službou je notifikace, tedy upozornění na nově příchozí datovou zprávu. Nabízí se možnost zasílání upozornění buď prostřednictvím zpoplatněných SMS (3 Kč) nebo u, který je zdarma. O poštovních datových zprávách se zmiňuji v kapitole 3.5. Na rozhodnutí uživatele zůstává, zda povolí dodávání poštovních datových zpráv do své datové schránky. Souhlas k tomu může dát v záložce Komerční služby, je ale třeba počítat s tím, že tím dává souhlas ke zveřejnění svých osobních údajů (jméno, příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu) v databázi vyhledávače. Správa uživatelů datové schránky dává přehled o osobách oprávněných a pověřených (kapitola 3.3) pracovat s datovou schránkou. Osoba s potřebnými oprávněními, tedy zpravidla osoba, pro niž byla datová schránka zřízena má možnost určit další osoby, které budou mít do schránky přístup. Prostřednictvím elektronického formuláře vyplní základní osobní údaje pověřené osoby a stanoví jí rozsah oprávnění (číst zprávy, číst všechny zprávy, vytvářet zprávy, vyhledávat datové schránky, 32

33 prohlížet seznamy zpráv). Na uvedenou adresu jsou pak pověřené osobě odeslány přístupové údaje do datové schránky. Možnost povolit přístup do datové schránky dalším osobám se široce uplatňuje zejména ve veřejné správě a u právnických osob. U fyzických osob nachází využití v případě, že majitel datové schránky nebude dočasně schopen svoji schránku kontrolovat (např. dovolená). Vzhledem k možnostem zneužití datové schránky je důležité pověřit skutečně důvěryhodnou osobu nebo vztah upravit smluvně. Správa uživatelů samozřejmě umožňuje udělená pověření odejmout a správce ISDS následně zneplatní přihlašovací údaje pověřené osoby. Zvláštní postavení má administrátor. Byť se také jedná o osobu pověřenou majitelem datové schránky, může sám stanovit další pověřené osoby. Uplatnění nachází jako správce datových schránek úřadů či firem. Pracovní prostředí sekce Nastavení datové schránky je intuitivní a určitě nebude činit potíže žádnému uživateli s alespoň základní znalostí práce na počítači. Pro všechny případy je k dispozici velmi podrobná nápověda, vždy dostupná odkazem v pravém horním rohu portálu datových schránek. 4.5 Subjekty případové studie Ani na Portálu veřejné správy v sekci Životní situace ani na stránkách Stavebního úřadu jihlavského Magistrátu jsem nenalezl informace, jak postupovat ve snaze získat povolení k výstavbě vjezdu. Ačkoli už jsem disponoval datovou schránkou, vypravil jsem se získat potřebné informace osobně, neboť to považuji za podstatně rychlejší. Vybaven rozsáhlým seznamem subjektů, jejichž vyjádření je zapotřebí k ohlášení stavby, jsem začal ověřovat, zda disponují datovou schránkou. K tomu účelu jsem využil seznam datových schránek integrovaný v portálu datových schránek. Vyhledávání v seznamu bylo zpočátku kritizováno pro svoji komplikovanost [21], neboť bylo nutné zadat přesný název hledaného subjektu. V současné době je možné vyhledávat i na základě podobnosti slov a já jsem byl s vyhledávačem zcela spokojen. Výsledkem mého snažení bylo zjištění, že přijdu do styku se dvěma kategoriemi držitelů datových schránek Právnické osoby Právnické osoby mají datovou schránku zřízenu ze zákona, ovšem pouze pro komunikaci s orgány veřejné moci. Pokud bych chtěl, jakožto fyzická osoba, získat vyjádření od právnické osoby, museli bychom oba aktivovat zpoplatněnou službu zasílání poštovních datových zpráv (kapitola 3.5). Těžko však mohu očekávat, že společnosti Telefónica O2, RWE, E.ON nebo Vodárenská akciová společnost budou ochotny cokoli platit, budu-li od nich požadovat informace. Tady s datovou schránkou neuspěji. Zvláštní kategorii tvoří právnické osoby zřizované orgány veřejné moci. Byť se jedná o úřady, jejich datové schránky mají statut právnické osoby a neumožňují mi tedy komunikaci prostřednictvím datových zpráv. V mém případě se jedná o Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny (KSÚSV) a Služby města Jihlavy. 33

34 4.5.2 Orgány veřejné moci Zbylé subjekty, představované Krajským ředitelstvím policie kraje Vysočina a Magistrátem města Jihlavy (Stavební úřad, Odbor životního prostředí, Odbor majetku města, Odbor dopravy, Státní památková péče) mají ze zákona zřízeny datové schránky orgánu veřejné moci, umožňující bezproblémovou obousměrnou komunikaci Rekapitulace Z celkových deseti subjektů, kterých se výstavba komunikačního sjezdu týká, bych měl být reálně schopen komunikovat prostřednictvím datových schránek pouze se dvěma Magistrátem města Jihlavy a Krajským ředitelstvím policie kraje Vysočina. U soukromých právnických osob jsem tuto možnost ani neočekával, překvapen jsem byl statutem právnické osoby u KSÚSV a Služeb města Jihlavy. Už v této fázi se ukazuje, že ohlášení výstavby sjezdu pouze prostřednictvím datových schránek bude poměrně komplikované, neboť převážná většina zainteresovaných subjektů má statut právnické osoby a prostřednictvím datové schránky se mnou vůbec nemusí komunikovat. Nicméně je to proveditelné a původního záměru se nevzdávám. Základním předpokladem úspěchu bude získat od subjektů, s nimiž prostřednictvím datové schránky komunikovat nemohu, vyjádření v elektronické podobě opatřené elektronickým podpisem, abych se mohl vyhnout nákladné konverzi dokumentů. 4.6 Komunikace se subjekty případové studie Jak už bylo uvedeno, pro práci s datovou schránkou není ve většině případů nutné opatřovat odesílané dokumenty elektronickým podpisem, neboť úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný (tzv. fikce podpisu). Existují sice výjimky, zejména podání, která v listinné podobě vyžadují ověřený podpis, ale v rámci ohlášení stavby se s touto situací nesetkám. Z toho důvodu jsem ani kvalifikovaný certifikát nepořizoval. Pokud bych se přece jen rozhodl, kvalifikovaný certifikát nabízí v současné době v České republice společnosti Post Signum (Česká pošta, s.p.), eidentity a 1. certifikační autorita. Ceny kvalifikovaného certifikátu se pohybují od čtyř do šesti set korun na rok [33]. Při vydání certifikátu je však nutno osobně navštívit certifikační autoritu a prokázat se platným dokladem. Oproti tomu datové zprávy, které obdržím od orgánů veřejné moci, jsou elektronickým podpisem opatřeny vždy a zpravidla obsahují i časové razítko. Je tomu tak z toho důvodu, že pouze dokument opatřený elektronickým podpisem je možno konvertovat do listinné podoby. Časové razítko pak prokazuje datum vzniku dokumentu, což je zásadní například v případě zneplatnění certifikátu elektronického podpisu. Jak si s elektronickou komunikací poradily subjekty zainteresované v záležitosti ohlášení stavby, zachycuje následující přehled. 34

35 4.6.1 Právnické osoby Příklad v elektronizaci administrativy by si mohla veřejná správa vzít od společností Telefónica O2 a RWE, které se vyjadřovaly k existenci podzemních sítí v místě zamýšleného sjezdu. Přímo na jejich oficiálních stránkách se nachází odkaz na elektronický formulář žádosti o vyjádření k existenci podzemních sítí. Tento formulář umožňuje během několika minut zadat informace o stavbě, na mapě vyznačit cílové území, připojit projektovou dokumentaci a zvolit způsob zaslání hotového vyjádření. Samozřejmě jsem volil vyjádření v elektronické podobě opatřené elektronickým podpisem, abych ho mohl prostřednictvím datové schránky obratem postoupit Stavebnímu úřadu. Rychlé, jednoduché a bez zbytečných nákladů. Kdyby takto jednou fungovaly elektronické formuláře veřejné správy, byl bych nadšen. Společnosti E.ON a Vodárenská akciová společnost už takový komfort služeb nenabízely. Prvně jmenovaná sice disponovala elektronickým formulářem žádosti, ovšem vyjádření zasílala pouze v listinné podobě, druhá pak vyžadovala dokonce osobní návštěvu pobočky. Vzhledem k rozsahu obou vyjádření v papírové podobě jsem rezignoval na konverzi do elektronické podoby a smířil se s tím, že na Stavební úřad se přeci jen ještě budu muset vypravit osobně Právnické osoby zřizované orgány veřejné moci Co se týče subjektů, s nimiž komunikuji jiným způsobem, než prostřednictvím datové schránky, musím zajistit, aby jejich vyjádření byla kompatibilní s ISDS. Mám tak v podstatě dvě možnosti. Získat vyjádření v listinné formě a následně ho na pobočce Czech POINTu nechat konvertovat do elektronické podoby, což je časově náročné a nákladné nebo získat vyjádření rovnou v elektronické podobě. Musí však být opatřeno elektronickým podpisem tak, aby byly zachovány právní účinky dokumentu. Tímto způsobem mohu získat vyjádření z pohodlí domova, bez zbytečných nákladů a ve formě použitelné jako příloha datové zprávy. Podmínkou však je, aby příslušný úřad disponoval elektronickým podpisem a to je právě kámen úrazu. Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, sice stanovuje povinnost orgánů veřejné moci vybavit příslušné zaměstnance zaručenými elektronickými podpisy, ovšem pouze pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů (např. zákon o správě daní a poplatků, zákon o správním řízení nebo zákon o trestním řízení soudním). V praxi tak elektronickými podpisy disponují zejména orgány veřejné moci na centrální úrovni a úřady větších samosprávných celků. Tento stav potvrzuje i situace na KSÚSV, s níž jsem, jakožto právnickou osobou, nemohl komunikovat prostřednictvím datové schránky a požádal o vydání vyjádření v elektronické podobě opatřené elektronickým podpisem. V tomto mi ovšem nebyli schopni vyhovět, neboť elektronickým podpisem nedisponují. K řešení jsme však přece jen dospěli, neboť jak mi bylo řečeno, KSÚSV je povinna se svým vyjádřením seznámit Stavební úřad a Odbor dopravy. Učiní tak prostřednictvím své datové schránky, což jí datová schránka právnické osoby ze své podstaty umožňuje a díky fikci podpisu ani nemusí připojovat elektronický podpis. Vyjádření splňující všechny náležitosti právně 35

36 závazného dokumentu se tak dostalo přímo na Stavební úřad resp. Odbor dopravy a na můj už stačilo odeslat kopii vyjádření bez elektronického podpisu. V případě zbylých dvou právnických osob zřizovaných orgány veřejné moci už jsem tak úspěšný nebyl. Služby města Jihlavy trvaly na vydání vyjádření pouze v papírové formě a vzhledem k tomu, že už jsem počítal s osobní návštěvou Stavebního úřadu, o autorizované konverzi jsem ani neuvažoval Orgány veřejné moci Abych mohl na Stavebním úřadě ohlásit svůj záměr výstavby komunikačního napojení RD, bylo nejprve zapotřebí doložit kromě vyjádření dotčených právnických osob (kapitola a 4.6.2) i vyjádření příslušných orgánů veřejné moci. V mém případě se jednalo o Památkovou péči, Odbor životního prostředí, Odbor majetku města a již zmíněný Stavební úřad. Vzhledem k tomu, že orgány veřejné moci jsou se mnou, jakožto majitelem datové schránky, povinny ze zákona komunikovat pouze jejím prostřednictvím, naskytla se mi první příležitost prakticky vyzkoušet fungování ISDS. Začal jsem na Odboru životního prostředí, kam jsem se ale na doporučení úřednic Stavebního úřadu vypravil osobně. Ne, že by nebylo možné získat vyjádření prostřednictvím datové schránky, ale při posuzování dopadu plánované stavby na životní prostředí se prý zohledňuje tolik aspektů, že jejich postupné doplňování prostřednictvím datové schránky by bylo neúměrně časově náročné. Nenahraditelnost osobního jednání potvrzují i úředníci Odboru životního prostředí s tím, že každý posudek je specifický a je nutno jej připravit individuálně na základě charakteru dané lokality a potřeb žadatele. Hotové vyjádření už samozřejmě prostřednictvím datové schránky obdržím nejen já, ale i Stavební úřad. Získání vyjádření Odboru dopravy si vyžadovalo doložit dílčí vyjádření KSÚSV, Služeb města Jihlavy a Krajského ředitelství policie kraje Vysočina. O získání obou prvně jmenovaných už jsem se zmiňoval, chybělo pouze vyjádření Krajského ředitelství policie kraje Vysočina. To jsem se rozhodl oslovit prostřednictvím datové schránky. V příloze datové zprávy jsem popsal situaci, přiložil projektovou dokumentaci a požádal o vyjádření. Protože dle 37 odst. (6) správního řádu je dokument zaslaný orgánu veřejné moci považován za doručený okamžikem dodání dokumentu do jeho datové schránky, začala ihned běžet zákonná lhůta na vyřízení mé žádosti (30 dní) a já se těšil na první vyjádření získané z pohodlí domova. Po 14 dnech čekání, kdy už jsem vyjádření Krajského ředitelství policie kraje Vysočina nezbytně potřeboval pro další jednání s Odborem dopravy, jsem se na místo vypravil osobně. Výsledkem bylo vydání vyjádření během několika minut. Pochybuji, že urgence prostřednictvím datové schránky by měla takové účinky. Ač už jsem měl vyjádření v ruce, čistě ze zvědavosti jsem skrze datovou schránku znovu požádal o zaslání téhož vyjádření v elektronické podobě. Datovou zprávu jsem opatřil příslušným jednacím číslem, uvedl adresáta v kolonce K rukám a doplnil zákonné zmocnění (zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích), aby náhodou někde nezapadla. Na odpověď čekám dodnes. 36

37 Maje v ruce veškeré potřebné podklady vyžadované Odborem dopravy, vydal jsem se na úřad. Opět osobně. Listinná podoba vyjádření Služeb města Jihlavy a Krajského ředitelství policie kraje Vysočina mi ani jinou možnost nedávala. Tedy, abych byl objektivní, nabízela se možnost nechat obě vyjádření konvertovat do elektronické podoby, což by představovalo cestu na terminál Czech POINTu a 90 Kč za konverzi tří listů do elektronické podoby. A ty následně prostřednictvím datové schránky zaslat na Odbor dopravy. Vzhledem k tomu, že Magistrát města Jihlavy je od mého bydliště přibližně ve stejné vzdálenosti, jako nejbližší pobočka Czech POINTu, kde bych zmíněná vyjádření mohl nechat konvertovat, rozhodnutí bylo jasné. Jelikož vyjádřením KSÚSV už Odbor dopravy disponoval v elektronické podobě, dodal jsem zbylá vyjádření v listinné podobě a zaplatil správní poplatek 500 Kč. Když jsem se úřednici zpracovávající můj požadavek svěřil se svými strastmi s datovými schránkami, vytiskla mi a podepsala ještě vyjádření v listinné podobě, snad kdybych nakonec rezignoval na použití datových schránek a vrátil se k osvědčenému papíru. Tím, že mi vyjádření vytiskla v listinné podobě, byť mi ho chvíli předtím odeslala do mojí schránky, sice naprosto popřela smysl datových schránek, ale v danou chvíli jsem její gesto velmi ocenil. Bez osobní návštěvy jsem se neobešel ani na Odboru majetku města. Vzhledem k tomu, že komunikační napojení vede částečně i přes pozemek města, bylo nezbytné uzavřít nájemní smlouvu právě s Odborem majetku města. Smlouvy ovšem není možno uzavírat prostřednictvím datové schránky. Před fyzickým uzavřením smlouvy bylo zapotřebí doložit vyjádření od Služeb města Jihlavy, Odboru dopravy a Odboru životního prostředí. Požadovaná vyjádření jsem dodal ve formě, v jaké jsem jimi disponoval. Vyjádření Odboru dopravy a Odboru životního prostředí tedy prostřednictvím datové schránky, Služeb města Jihlavy pak osobně při podpisu smlouvy. Jelikož se náš RD nachází v Městské památkové zóně, poslední potřebné vyjádření před cestou na Stavební úřad bylo třeba získat od Úřadu územního plánování, konkrétně Státní památkové péče. V seznamu zaměstnanců Magistrátu města Jihlavy jsem našel úředníka kompetentního uvedené vyjádření zpracovat a datovou zprávu směřoval přímo k jeho rukám. Již druhý den jsem obdržel datovou zprávu, potvrzující přijetí žádosti i projektové dokumentace a zároveň jsem byl informován, že vyřízení mé žádosti může trvat až 90 dní. Zákonnou lhůtu na vydání vyjádření Státní památkovou péčí bohužel sekce Životní situace oficiálních stránek Magistrátu města Jihlavy neuvádí, dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči 14 odst. (2) je však tato lhůta v rozmezí dnů. S odkazem na tento fakt a s ohledem na malou složitost mého případu jsem v další datové zprávě vyjádřil nespokojenost s avizovanou délkou lhůty na vyřízení. Odpovědí mi bylo, že v současné době je úřad podobnými žádostmi zahlcen a zároveň doporučeno po 30 dnech vyřízení žádosti urgovat. Byť jsem vyjádření Státní památkové péče do termínu odevzdání bakalářské práce neobdržel, troufám si tvrdit, že se jedná o první úřad, kde jsem vše potřebné vyřídil pouze prostřednictvím datové schránky. 37

38 Předpokladem byla pochopitelně povaha dokumentů i charakter žádosti umožňující tuto formu komunikace, ale vůbec poprvé se mi použití datové schránky vyplatilo z hlediska času i nákladů více než cesta na úřad. Aby byl přehled kompletní, navštívil jsem Stavební úřad a dotazoval se, jakým způsobem proběhne poslední krok stavebního řízení. Pochopitelně až budu disponovat vyjádřením Státní památkové péče. Odbor dopravy, Odbor životního prostředí, Odbor majetku města i Státní památková péče, jakožto organizační útvary Magistrátu města Jihlavy, svá vyjádření automaticky zasílají i na Stavební úřad. Vyjádření Telefónicy O2 i RWE, která jsem získal v elektronické podobě a opatřené elektronickým podpisem, doručím na Stavební úřad prostřednictvím datové schránky. Vyjádření E.ON a Vodárenské akciové společnosti jsem dokázal získat pouze v listinné podobě. A protože jejich konverze do elektronické podoby by vyšla na 330 Kč, budu se muset na Stavební úřad ještě jednou vydat osobně. Ve výsledku tak ani Ohlášení stavby nedoručím pouze prostřednictvím datových schránek Rekapitulace Jaká je tedy výsledná bilance použití datové schránky při jednání s orgány veřejné moci v mém případě? V pěti úředních záležitostech (Odbor dopravy, Odbor životního prostředí, Odbor majetku města, Stavební úřad, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina) jsem úřad navštívil osobně a pouze v jednom případě (Státní památková péče) jsem příslušnou záležitost vyřešil pouze prostřednictvím datové schránky. Konečné skóre 1:5 pro použití datové schránky příliš lichotivě nevyhlíží. Pravdou samozřejmě je, že pokud bych nehleděl na peníze vynaložené na autorizovanou konverzi a čas strávený obíháním poboček Czech POINTu a prostřednictvím datové schránky s úřady komunikoval pokaždé, když by to bylo technicky proveditelné, mohl být výsledek přesně opačný. Proč bych ale něco takového dělal? Datové schránky mi přece mají ulehčit život. Lze namítnout, že životní situace prezentovaná v této případové studii, je už ze své podstaty prostřednictvím datových schránek obtížně řešitelná. Takové tvrzení nerozporuji a rozhodně nepopírám, že existuje množství jiných životních situací, jejichž řešení může použití datové schránky výrazně zjednodušit a urychlit. Je nicméně zřejmé, že použití datových schránek při komunikaci s orgány veřejné moci apriorně občanovi život neulehčí. Z toho důvodu oceňuji, že rozhodnutí, zda komunikovat s úřady v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím datových schránek, zůstává čistě na uvážení dotyčného a stát použití datových schránek při komunikaci směrem od občana k orgánu veřejné moci nevyžaduje. 38

39 4.7 Datové schránky z pohledu úřadu V průběhu procesu ohlášení stavby jsem se úředníků dotazoval na jejich názory ohledně datových schránek. Jaké přinášejí z jejich pohledu výhody a v čem jim naopak komplikují život. Zajímal mě i jejich subjektivní odhad zájmu o datové schránky zřizované na žádost a možnosti jejich využití při řešení úředních záležitostí Datové schránky na Magistrátu města Jihlavy Veškerá podání v elektronické podobě učiněná prostřednictvím datových schránek vůči Magistrátu města Jihlavy jsou automaticky ukládána ve spisové službě (dle zákona 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě). Pracovníci spisovny pak příchozí zprávu dle obsahu postoupí příslušnému odboru. Rozhodují zpravidla podle kolonky Věc nebo Zmocnění. Mnohé zprávy ovšem není možné jednoznačně určit a stává se, že se několikrát vrátí do Spisovny, než se dostanou na odbor, do jehož kompetence věc spadá. Nejvhodnější je proto, je-li to možné, v datové zprávě vyplnit kolonku K rukám, umožňující jednoznačnou identifikaci adresáta. Novela zákona č. 300/2008 Sb. umožnila orgánům veřejné moci zřídit pro interní potřebu další datové schránky. V rámci Magistrátu města Jihlavy má každý odbor svoji datovou schránku pro komunikaci v rámci úřadu, kam jsou mu přeposílány příchozí datové zprávy ze Spisovny. Stejně tak se ale ve Spisovně všechny příchozí datové zprávy konvertují do listinné podoby a dodávají příslušným odborům i v této formě. Zákon totiž nijak neupravuje, jakým způsobem má úřad naložit s příchozí datovou zprávou, a tak se na většině úřadů, včetně Magistrátu města Jihlavy, tisknou. Jako důvod zpravidla úředníci uvádí, že jsou zvyklí pracovat spíše s papírem než elektronickou verzí zprávy. Je zřejmé, že takový postup zcela znemožňuje dosažení jakýchkoli úspor zavedením elektronické formy komunikace a popírá smysl datových schránek. Těžko však lze vyžadovat šetrné chování úředníků samosprávy, když podobná praxe funguje i na centrální úrovni. Když úředník na MV ČR obdrží dokument v elektronické podobě, zpravidla si jej pro sebe vytiskne, zpracuje a pošle elektronicky dalšímu úředníkovi, který celý proces zopakuje [36]. Úředníci k tomu přitom nemají žádný důvod, protože mají zavedenu spisovou službu, určenou právě pro práci s dokumenty v elektronické podobě. Alespoň interní komunikace mezi jednotlivými odbory Magistrátu města Jihlavy probíhá převážně v elektronické formě. Každý úředník má k dispozici seznam datových schránek jednotlivých odborů, které mají přiděleny své ID, podle něhož server automaticky směřuje datové zprávy na místo určení. Fungování interní komunikace je tak na rozdíl od zpracování příchozích datových zpráv zcela automatizované. V případě komunikace mezi orgány veřejné moci došlo alespoň v Jihlavě k daleko zásadnějším změnám. Zatímco před zavedením datových schránek pendlovali mezi úřady poslíčci s úřední poštou, nyní veškerá komunikace probíhá v elektronické podobě. Zaznamenal jsem ovšem i případy, kdy nutnost komunikovat prostřednictvím datových schránek papírování přidělala. Například Katastrální úřad v Jihlavě má své archivy kvůli obtížné převoditelnosti stále v listinné podobě a příchozí datové zprávy je nutno konvertovat a připojit 39

40 k příslušnému spisu. Některé dokumenty (např. Vklad majetku do katastru, Usnesení o nařízení exekuce) jsou v datové zprávě opatřeny průvodkou, kterou je nutno konvertovat do listinné podoby spolu s přiloženým dokumentem. Ke dvěma nezbytným stranám je tak třeba tisknout dalších pět průvodních, aby byly dodrženy všechny náležitosti konverze z moci úřední. Takových případů Katastrální úřad v Jihlavě zaznamenává denně desítky. Podobné zkušenosti mají i úředníci na Stavebním úřadě. Úbytek papírování datové schránky dle mých zjištění rozhodně nepřinesly, možná je tomu dokonce naopak. A není tomu tak jen v Jihlavě. Dle vyjádření mluvčí Městského soudu v Praze se objem vytištěných materiálů po zavedení datových schránek téměř zdvojnásobil, na čemž mají největší podíl právě průvodky datových zpráv [34] Výhody a nevýhody datových schránek Úředníci si také často stěžovali na nutnost opatřit přílohu datové zprávy elektronickým podpisem, kterým zpravidla disponuje pouze vedoucí oddělení, a dokument je mu tak nejprve předložit k podepsání. Problém by účinně řešilo použití elektronické značky, která není vázána na konkrétní osobu, ale podíl dokumentů v elektronické podobě na celkové agendě úřadu je zatím tak nízký, že její pořízení není na pořadu dne. Podobná situace je s nedostatečným programovým vybavením počítačů, které neumožňuje otevřít mnohé přílohy datových zpráv. Pro obecná podání vůči úřadům je nejvhodnější použít přílohy ve formátech PDF, DOC nebo v případě elektronických formulářů ZFO). Jako hlavní výhody datových schránek označují výrazné zrychlení komunikace v rámci úřadu, mezi úřady i se subjekty mimo veřejnou správu, oceňují možnost zasílání hromadných zpráv a po úpravě Seznamu datových schránek v roce 2011 i snadné zadávání adresátů. Dřívější nepříliš uživatelsky vstřícné prostředí vyhledávání v seznamu občas způsobilo, že úředník poslal omylem datovou zprávu do jiné schránky, což mohlo způsobit velké problémy. Ačkoli se názory úředníků na datové schránky různí, obecně na Magistrátu města Jihlavy převažuje nespokojenost. Projekt datových schránek jako takový považují za smysluplný, ovšem jeho provedení a množství nejasností s ním spojených, jej mnohdy činí spíše překážkou než nástrojem usnadňujícím práci. Zájem občanů o datové schránky je dle slov úředníků minimální a na některých odborech jsem byl po třech letech jejich fungování první, kdo hodlal jejich prostřednictvím řešit příslušnou úřední záležitost. Pracovnice Spisovny zaznamenávají maximálně 1-2 příchozí datové zprávy od fyzických osob týdně. 40

41 4.8 Datové schránky z pohledu uživatele Dle vyjádření úřednic Stavebního úřadu je možno Stavební ohlášení podat čistě teoreticky pouze prostřednictvím datové schránky, nicméně nikdo se o to ještě nepokusil. Neměl k tomu racionální důvod. Budu-li na základě výsledku své případové studie generalizovat, lze úřední záležitost v naprosté většině případů vyřešit pouze prostřednictvím datové schránky, je to však zpravidla časově i finančně náročnější, než se na úřad vypravit osobně. V mém případě by jen konverze všech dokumentů, které jsem nebyl schopen získat v elektronické podobě, vyšla na 420 Kč. Nepochybuji, že mnozí by tuto částku za úsporu času stráveného na úřadě rádi vynaložili, všechny dokumenty je však nutno jít nechat konvertovat na pobočku Czech POINTu a časová úspora je tak dosti sporná. Osobně si to dovedu představit snad v případě, kdy se příslušný úřad nachází v jiném městě. Širšímu využití datových schránek brání i nedostatek on-line dostupných informací týkajících se řešení životních situací. V mém případě jsem na oficiálních stánkách Magistrátu města Jihlavy nenalezl žádné informace o tom, zda je třeba získat Stavební povolení nebo k výstavbě sjezdu postačí Ohlášení stavby. Nenašel jsem ani výčet subjektů, jejichž vyjádření je k žádosti zapotřebí doložit. V tomto ohledu musím znovu ocenit elektronické formuláře žádosti o vyjádření k existenci podzemních sítí společností Telefónica O2 a RWE. Formuláře si nejprve vyžádají základní údaje týkající se žádosti, na které reagují a přizpůsobí se svým obsahem. V případě nutnosti zadat velmi specifická data poskytují nápovědu tak, aby se orientoval i naprostý laik. Před odesláním zkontrolují správnost zadaných údajů a na případné chyby upozorní. Na takový uživatelský komfort jsem v informačních systémech veřejné správy nenarazil. Pokud už byly formuláře k dispozici v elektronické podobě, bylo je v naprosté většině případů nutno vytisknout, vyplnit, podepsat, oskenovat a pak teprve odeslat prostřednictvím datové schránky. Je tristní, že soukromé subjekty nabízejí efektivnější a pohodlnější administrativní řešení, než orgány veřejné moci, které by v tomto ohledu měly být profesionály, neboť je to náplní jejich práce. Naopak velmi jsem ocenil schopnost orgánů veřejné moci komunikovat mezi sebou. Jednotlivé odbory Magistrátu města Jihlavy i KSÚSV svá vyjádření vždy prostřednictvím datové schránky doručili i na Stavební úřad, kam už jsem je sám nemusel dodávat. Tento systém fungoval obdobně už před zavedením datových schránek, nyní je ale doručení dokumentů daleko rychlejší. Výhodou datových schránek je, že všechny potřebné podklady mohu orgánu veřejné moci dodávat postupně a to i kombinovaně v listinné a elektronické podobě. Rozhodnutí však vždy směřuje do datové schránky. Na základě svých zkušeností si nedovedu představit, že používání datové schránky by u fyzických osob bylo uzákoněno tak, jako je tomu u právnických osob. Každá právnická osoba musí mít datovou schránku nejen zřízenu, ale musí být technicky způsobilá se do ní dívat, což mnohým způsobuje velké 41

42 komplikace. Ve svém okolí znám několik obdobných případů. Za všechny jmenuji společenství vlastníků bytových jednotek, jehož členy je několik důchodců, kteří si na správu ze zákona zřízené datové schránky museli najmout externí firmu, neboť počítač jednoduše nemají. U právnických osob je spokojenost s datovou schránkou závislá nejen na počítačové gramotnosti, ale i velikosti firmy. Drobní podnikatelé, kteří si veškerou administrativu vyřizují sami, považují nutnost pravidelně sledovat datovou schránku za zbytečnou zátěž. Oceňují alespoň možnost nechat si zaslat upozornění o nově příchozí datové zprávě. Větší firmy zavedení datových schránek dokonce oceňují a snad jen nutnost instalace speciálního programu Form Filler od firmy Software 602 považují za zbytečně komplikované řešení Náklady na vybudování a provoz ISDS Fyzické a právnické osoby využívají datové schránky bezplatně, neboť je jejich provoz hrazen ze státního rozpočtu. Z rozpočtu, do kterého přispívají svými daněmi, a proto je stát povinen zveřejňovat, jakým způsobem jsou jejich peníze využity. Za vybudování ISDS a paušální platby od spuštění projektu 1. července 2009 do 1. května 2010 zaplatilo MV ČR České poště 432 milionů Kč. Od té doby platí České poště měsíční paušál 15 milionů Kč [40x] a poplatek za každou zprávu odeslanou nebo přijatou orgánem veřejné moci, jehož výše vyplývá z tabulky č. 1. Cena služby pro uživatele Transakcí kumulativně Cena s DPH Cena bez DPH 0-33 mil 17,90 15, mil 15,90 13, mil 13,90 11, mil 11,90 10,00 nad 123 mil 9,90 8,32 Tabulka č. 1: Ceník odesílaných datových zpráv, zdroj: ceskaposta.cz; upraveno Do dnešního dne prošlo ISDS přes 88 milionů datových zpráv a cena, kterou stát platí České poště za jednu zprávu, tak v současné době činí 13,90 Kč. Z uvedených údajů dojdeme k částce 2,2 miliardy Kč vynaložené na vybudování a financování provozu ISDS od jeho spuštění do současnosti. Přes 60% (1,4 miliardy Kč) všech výdajů tvoří poplatky za odesílané zprávy. Jejich výši kritizuje i ředitel sekce pro informatiku a egovernment Jaroslav Mráz. Ministerstvo vnitra podle něj už jedná se zástupci České pošty o novém sazebníku, neboť cena za každou odeslanou datovou zprávu se po započtení měsíčního paušálu blíží ceně doporučené listovní zásilky [36]. 42

43 5. D . Alternativa českých datových schránek? V loňském roce byla v Německu do ostrého provozu spuštěna služba D . Podobně jako české datové schránky budou mít dokumenty zaslané jejím prostřednictvím obdobné právní účinky jako listovní zásilky. Stejně tak se počítá s fikcí doručení. U českých datových schránek už byly po 3 letech provozu identifikovány mnohé legislativní, či technické nedostatky, z nichž některé stále komplikují život jejich uživatelům. Jak je v tomto ohledu povedený D ? Ubírali se jeho tvůrci stejným směrem nebo v některých záležitostech volili jiná řešení? Která koncepce je z pohledu občana jako uživatele lepší? 5.1 D Svůj záměr připravit zákonný rámec pro realizaci služby, umožňující právně závaznou elektronickou komunikaci mezi občany, firmami i úřady, avizovalo Spolkové ministerstvo vnitra v roce Příslušný zákon přijal Německý spolkový sněm počátkem roku V květnu téhož roku byl spuštěn pilotní provoz služby D . Použitý systém zabezpečení komunikace je navržen tak, aby splňoval požadavky orgánů veřejné moci, a po uživateli vyžaduje ověření identity (autentizaci), což umožňuje použití služby i k doručování úředních zásilek. V souvislosti s ostrým startem projektu D budou spuštěny ještě doplňkové služby De-Ident a De-Safe. Prvně jmenovaný produkt využívá povinnosti autentizovat uživatele při aktivaci služby D a umožňuje spolehlivou identifikaci uživatele i v rámci dalších komerčních služeb. Uživatel následně sám rozhoduje, jaké osobní údaje pro svoji identifikaci zveřejní. Potřebuje-li například takto prokázat svůj věk při nakupování přes internet, je zbytečné, aby prokazoval i své jméno. Jako doplňková služba bude zaveden i De-Safe, umožňující bezpečné skladování elektronických dokumentů, zaslaných prostřednictvím služby D . Dokumenty jsou uloženy v zašifrované podobě na poštovních serverech a nabízí tak alternativu k jejich uchovávání na soukromém počítači. V prostředí datových schránek můžeme tuto službu přirovnat k Datovému trezoru České pošty [37]. 5.2 Srovnání datových schránek a služby D V základních rysech jsou si české datové schránky a D podobné. Principy jejich fungování, způsob provozování sytému nebo pravidla platná pro uživatele se však zásadně liší. Základní odlišnosti datových schránek a služby D shrnuje tabulka č

44 Primární účel služby Doručování úředních zásilek Bezpečná a prokazatelná komunikace mezi občany, firmami i úřady Princip fungování Vlastní systém Elektronická pošta Zřizovatel Ministerstvo vnitra České republiky Spolkové ministerstvo vnitra Provozovatel Česká pošta, s.p. Soukromé subjekty Správa služby Centralizovaná Decentralizovaná Zpoplatnění Platí stát Platí uživatelé Uživatelské jméno Řetězec znaků Obdoba ové adresy Fikce doručení 10 dní 3 dny Využívání služby Pro některé subjekty povinné Zcela dobrovolné Právní úkony Platí tzv. fikce podpisu Jedině s elektronickým podpisem Tabulka č. 2: Přehled základních odlišností datových schránek a služby D Primární účel služby a její správa První a dle mého názoru zcela zásadní odlišnost je nutno spatřovat v tom, z jakého důvodu a pro koho byla služba zavedena. V případě datových schránek byly zřejmým důvodem jejich vzniku obrovské problémy státní správy s doručováním účastníkům řízení (kapitola 3.3). Datové schránky byly sice veřejnosti prezentovány jako nástroj umožňující přiblížení orgánů veřejné moci občanovi, usnadňující a urychlující vzájemnou komunikaci a umožňující dosáhnout výrazných úspor ve veřejné správě, avšak současné zavedení povinné fikce doručení jak v případě listinné, tak elektronické formy komunikace s orgány veřejné moci naznačuje, že hlavní motivací státu bylo řešení vlastních problémů. D už je od počátku koncipován jako bezpečný komunikační kanál, určený celé společnosti a doručování úředních zásilek je jen jednou z jeho mnoha funkcionalit. Dlužno říci, že i funkce datových schránek byly v rámci novelizace (kapitola 3.5) doplněny o možnost vzájemného zasílání datových zpráv mezi fyzickými a právnickými osobami. Jednalo se však především o iniciativu České pošty a původní návrh s touto možností vůbec nepočítal. Charakteru nástroje veřejné moci odpovídá i to, že datové schránky jsou zcela pod kontrolou státu. 44