Urbanistická studie ČEPERKA OPLATIL. rekreačního prostoru. (návrh)

Transkript

1 Urbanistická studie rekreačního prostoru ČEPERKA OPLATIL (návrh) říjen 2006

2 Atelier T- plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 Holešovice Urbanistická studie rekreačního prostoru ČEPERKA - OPLATIL (návrh) RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel Ing. arch. Karel Beránek hlavní zpracovatel úkolu Praha, říjen 2006 Zakázka č

3 KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ Ing. arch. Karel Beránek Ing. Marie Wichsová, Ph.D. Ing. Miroslav Cihlář RNDr. Martin Kubeš RNDr. Renata Eisenhammerová Konzultace: Ing. arch. František Pospíšil Vlastimil Kašpar Technická spolupráce: Radka Neudertová Jana Borovcová

4 OBSAH DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST str. 1. ÚVOD 1 2. KONCEPT ŘEŠENÍ REKREAČNÍHO PROSTORU Celková koncepce řešení Prostorové řešení a návrh zónování území Doprava Vodní hospodářství Energetika Životní prostředí hygiena prostředí Ochrana přírody a krajiny REGULATIVY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Regulativy územního rozvoje Veřejně prospěšné stavby FOTODOKUMENTACE VYBRANÉ PODKLADOVÉ MATERIÁLY REŠERŠE Z VYBRANÝCH PODKLADOVÝCH MATERIÁLŮ VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK VYBRANÉ ZKRATKY 58 GRAFICKÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ - 1 : NÁVRH ŘEŠENÍ - 1 : NÁVRH ŘEŠENÍ, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY - 1 :

5

6 1. ÚVOD Výchozí prací pro Urbanistickou studii rekreačního prostoru Čeperka Oplatil je Územní prognóza jádrového území Hradecko pardubické aglomerace (dále ÚPR JÚHPA), byla koncipována jako doplňující koordinační dokument ke krajským ÚPD a ÚPP, zaměřující se na zázemí jádrových měst Pardubic a Hradce Králové, zejména na jejich meziprostor, do kterého se koncentruje územní rozvoj. Práce byla Atelierem T-plan, s.r.o. a hlavním kooperantem AURS s.r.o. dokončena v prosinci Z prověřovaných variantních řešení byla v ÚPR JÚHPA doporučena výsledná varianta (upravená V4). Výsledná varianta byla tvořena výběrem relativně nejoptimálnějších koncepčních zásad a urbanizačních principů zkoumaných v předchozích variantách: V1- dostředivá, V2-odstředivá a V3-rozvoj menších středisek. Varianta výsledná je orientovaná na prohloubení spolupráce obou pólů jádrového území v jejich meziprostoru, přičemž však v určitém rozsahu akcentuje i další rozvojové směry. V urbanistickém řešení a v rozvrhu funkčních ploch vychází výsledná varianta z varianty dostředivé, přičemž však uvažuje na vymezených plochách podstatně nižší intenzitu jejich využití s vyšším podílem ekologicky pozitivních prvků. Jako významný prvek, spojující zájmy obou krajských měst i širšího prostoru JÚHPA, je navrhováno ve výsledném řešení realizovat, kultivovat a propojovat rozsáhlou příměstskou rekreačně krajinnou oblast: na diagonální ose koridor Labe - Lázně Bohdaneč písníky Oplatil, Čeperka Kunětická hora Dříteč lesy města Hradce Králové koridor Orlice. Diagonální koncept příměstské krajinné zóny je dále v severojižním směru provázán s jádrovými městy kultivovanou nivou Labe. Vytvoření společné rozsáhlé krajinářsko rekreační oblasti, s navazujícími aktivitami v obslužné sféře a v bydlení, může být významným prvkem spojujícím zájmy obou krajských měst ve vytvoření harmonicky utvářeného prostředí čtvrté největší koncentrace obyvatelstva a ekonomických aktivit v České republice. Vzhledem ke geografické blízkosti je možné obě krajská města považovat za hlavní regionální dvojcentrum východočeského prostoru. Jádro rekreačního prostoru je situováno na levém břehu Labe, tvoří jej stávající a plánované vodní plochy Oplatil Čeperka vznikající po těžbě štěrkopísku, navazující na lesní plochy, areál Kunětické hory. Toto jádrové rekreační území je předmětem řešení Urbanistické studie rekreačního prostoru Čeperka Oplatil. Popsané území je již částečně využívané pro krátkodobou i víkendovou rekreaci a má další dosud nevyužitý rekreační rozvojový potenciál pro obyvatele JÚHPA i širšího okolí v okruhu cca 20 30ti minutové dojížďky (cca obyvatel). Regulace územního využití tohoto prostoru je naléhavá, protože v území se vyskytují rozporné rozvojové záměry, vyhrocují se konflikty mezi jednotlivými funkcemi (ochrana přírody a krajiny, rekreace, ochrana vodních zdrojů, výroba a energetika, těžba štěrkopísku, doprava) a může dojít ke znehodnocování rozvojového potenciálu území. Rekreační funkce se v současnosti vyvíjejí živelně, často v rozporu se záměry ochrany přírody a krajiny a ochrany 1

7 vodních zdrojů. Současně se rozšiřují nebo i nově lokalizují zařízení průmyslové a zemědělské výroby a skladového hospodářství. Prostor administrativně spadá k několika obcím. Jejich územní plány jsou koordinovány pouze rámcově na podkladě ÚP VÚC, ve kterém záměr vzniku příměstské rekreační oblasti zatím není zřetelně vyjádřen. Reálnost záměru rozvoje příměstské rekreační funkce, výše uvedeného využití území je podmíněna přijetím regulačních opatření a dlouhodobou realizací rozvojového záměru. Výsledky urbanistické Urbanistické studie rekreačního prostoru Čeperka Oplatil budou využitelné jako podkladový materiál pro další etapy prací na územně plánovací dokumentaci Pardubického kraje - tzv. Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje, dále budou sloužit jako podklad pro zpracování územních plánů nebo změn územních plánů jednotlivých dotčených obcí, pro doplnění a konkretizaci rozvojových programů mikroregionu Sdružení obcí pod Kunětickou horou. 2

8 2. KONCEPT ŘEŠENÍ REKREAČNÍHO PROSTORU 2.1. Celková koncepce řešení Urbanistická studie se zaměřuje na návrh využití části jádra Hradecko pardubické aglomerace (čtvrtá největší koncentrace obyvatelstva a ekonomických aktivit v České republice s cca obyvateli) pro rozvoj příměstské rekreace. Vytvoření regionálně významné krajinářsko rekreační oblasti s navazujícími aktivitami v obslužné sféře a v bydlení, může být významným prvkem spojujícím zájmy obou krajských měst i jejich zázemí. Příměstské rekreační území regionálního významu - severně od Pardubic obepíná severní část Pardubic. Na východě vymezeno silnicí I/36, na severu rychlostní silnicí R35, na západě se přimyká k toku Labe. Z jihu se do území vkliňuje areál Syntesia a.s. a výběžky osídlení Srch, Straré Hradiště a Rábí. Ze severu do území proniká sídelní pás vycházející z Hradce Králové Opatovice n.l., Čeperka, areál Elektrárny Opatovice. Rozhodující část území s rekreačním potenciálem je situován na pravé straně Labe, menší část na levém břehu (prostory s předpokladem rekultivace odkaliště EOP, rybníky Bohumilečský a Újezdský). Urbanistický návrh využívá při vymezení hranic příměstského rekreačního prostoru a stanovení jeho formy i náplně přirozených předpokladů území. Zejména se jedná o příměstskou krajinu s vysokým stupněm zalesnění, rozsáhlé vodní plochy historické rybniční soustavy, existující i plánované vodní plochy vzniklé těžbou štěrkopísku. Významnou roli hraje lázeňská tradice (Lázně Bohdaneč), kulturně historické památky (zejm. Národní kulturní památka - Kunětická hora), historické technické krajinné úpravy (Opatovický kanál, rybniční soustava). Rekreační oblast je situována do meziměstského prostoru s vynikající dopravní dostupností z Pardubic, z Hradce Králové i z přilehlého okolí. Řešené území urbanistické studie zahrnuje plně nebo částečně území obcí Lázně Bohdaneč, Hrádek, Pohráno, Srch, Staré Hradiště, Brozany, Ráby, Kinetice, Němčice, Hrobice, Stéblová, Čeperka, Staré Ždánice, Podůlšany, Opatovice nad Labem. Cílové řešení US, ve kterém dominuje funkce rekreace, sportu, respektuje zájmy ochrany přírody a vodních zdrojů, současně zachovává polyfunkční charakter území, potřebu kooperace s dalšími zájmy rozvoje území jako jsou sídelní a výrobní funkce, rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Navrhované řešení má z tohoto důvodu řadu složitých aspektů, z nichž některé jsou dále zmíněny. Doprava Jádrové území, které tvoří rámec řešenému prostoru US, leží na křižovatce nadřazených dopravních cest propojující Prahu a oblast středních a severních Čech s východními Čechami, severní a střední Moravou. V evropských souvislostech jsou vybrané tahy součástí transevropského multimodálního koridoru a mezinárodních tahů. Atraktivita a rozvojový potenciál jádrového prostoru a též celé rekreační oblasti zásadně vzroste napo- 3

9 jením na postupně budovanou dálniční a rychlostní síť ČR. Koridory dálnice D11 a rychlostní silnice R35 jsou v zájmovém území stabilizované s realizačním předpokladem dokončení souvislých úseků dálnice D11 Praha - Hradec Králové - Smiřice a rychlostní silnice R35 v úseku Hradec Králové - Opatovice n. Labem - Časy v r Ochrana přírody a krajiny V navrhovaném řešení rekreačního prostoru musí být dosaženo soužití různých forem ochrany přírody (ÚSES, NATURA 2000, ZCHÚ) s potřebami rekreačního využití prostoru. Ke konfliktům dochází zejména v době vrcholné letní sezóny, kdy jezero Oplatil jih, nacházející se uvnitř nadregionálního biocentra, je plně využíváno k rekreaci u vody se všemi důsledky v dopravních a obslužných nárocích návštěvníků. US navrhuje, aby se pro rekreaci zejména využívalo jezero Oplatil západ, které je rozlohou větší a dopravně lépe přístupné. Pro takovou změnu by musely být vytvořeny podmínky. Zejména by, podle návrhu US, muselo dojít k vynětí tohoto území z nadlimitně rozlehlého nadregionálního biocentra a tím by se uvolnila možnost k úpravám přístupů do vody, k vytvoření parkovacích míst a vybudování potřebné vybavenosti. Vodní zdroje a vodohospodářská hlediska Mezi respektované funkce v území patří vodohospodářské zájmy ochraňující vodní zdroje: Hrobické zdroje a jezero Oplatil. US navrhuje posílit ochranu vodních zdrojů zalesněním některých částí území. Přípustnost rekreačního využití jezera Oplatil západ (dnes II. st. OP) u nějž bylo přerušeno někdejší propojení s jezerem Oplatil střed (jímací místo vodního zdroje a I.st. OP), doporučuje US posoudit zpracováním samostatné hydrogeologické studie - viz komentář uvedený v úseku Vodní hospodářství. Sídelní a obytná funkce Příměstské území v meziprostoru měst Pardubice Hradec Králové zahrnující obce: Lázně Bohdaneč, Čeperka, Stéblová, Srch, Ráby, Hrobice, Podůlšany, Straré Ždánice, Hrádek, Pohráno se stalo nositelem nové bytové výstavby a následně populačního rozvoje. US respektuje přiměřený sídelní rozvoj vyjádřený v územních plánech těchto sídel. Oblast říční nivy Labe vymezená dle zátopových linií, stanovuje území s očekávaným výrazným zpřísněním regulativů pro novou obytnou zástavbu a mělo by zaznamenat redukci obytných funkcí. Prostory s převahou výrobních a skladových ploch, event. dalších ekonomických aktivit, stávající i výhledové zejména u dálničních křižovatek jsou zaměřeny na jiné funkce než obytné, a nepříznivé faktory hluk z dopravy i provozu, prašnost a škodlivé exhalace vedou k doporučení regulace obytné zástavby v daných zónách. Specializované zóny vyhrazené pro nadmístní sportovní a rekreační aktivity vč. navrhovaného regionálního rekreačního území Čeperka - Oplatil, jsou málo zalidněné a s výjimkou účelové obslužné bytové výstavby se v nich nepředpokládá nová obytná výstavba. 4

10 Zóny přírodního charakteru, tvořené převážně souvislými a rozsáhlejšími lesními celky s drobným rozptýleným osídlením, jsou sice velmi atraktivní zejména ve výhledu pro individuální bytovou výstavbu, ale zde se doporučuje administrativní omezení poptávky s využitím stavebně technických regulativů tak, aby přírodní charakter těchto zón, tvořící potřebné zázemí obou měst i menších center, nebyl zmenšován či tříštěn. Těžba štěrkopísku Mezi nejpodstatnější současné činnosti probíhající v území využitelné pro vytváření příměstského rekreačního prostoru, patří probíhající těžba štěrkopísku, která v území dala v minulosti vzniknout rozsáhlým vodním plochám a bude je vytvářet i nadále až do daleké budoucnosti. Těžební organizace při včasném formulování cílového řešení jsou ochotny zajistit během hospodářské činnosti vhodné úpravy a tvarování břehů příznivé pro rekreační využití. US doporučuje rozšířit těžbu štěrkopísku v prostru Čeperka Oplatil nad rámec v současnosti existujících povolení tak, aby vznikla dostatečně rozsáhlá vodní plocha. US je navrhováno tvarování této nádrže, které by vyhovovalo potřebám rekreace dlouhá břehová linie, několik oddělených zálivů s navazujícími plážemi s pozvolným vstupem do vody. Tvarové řešení vznikajících vodních nádrží navrhované v urbanistické studii je schematické a bude nutno je dále prověřovat a upřesňovat podle technických, ekonomických a realizačních možností, podle potřeb rekreačního využití i požadavků rekultivace. Pro vznik nových vodních ploch je významné časové hledisko. Podle dosavadních předpokladů se těžba štěrkopísku bude provozovat několik desetiletí a bude rozdělena do několika etap. Pro realizaci rekreačního areálu by bylo výhodnější urychlení těžebních procesů, např. v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice D11, R35 a dalších významných staveb v regionu. Kromě hlavního prostoru Čeperka, US uvažuje se vznikem vodních ploch po těžbě štěrkopísku ještě v lokalitách Podůlšany (námětová výhledová alternativa) a u Hrobnického dvora (o těžbě není dosud rozhodnuto). Výrobní zařízení Urbanistická studie doporučuje usměrňovat a korigovat i vyloučit některé stávající výrobní činnosti v území, které záměrům na rozvoj rekreačních funkcí nevyhovují. Zejména jde zrušení skladovacích a zemědělských provozů v prostoru bývalého areálu Gigant, který je částečně možno pokládat za brownfield zchátralé a nedostatečně využité území. Toto území urbanistická studie vyhodnotila jako vhodné pro výstavbu polyfunkčních zařízení pro rekreaci, sport a obsluhu návštěvníků s navazujícími venkovními hřišti a sportovišti, eventuelně s vazbou na jezero Čeperka. Prostor bývalé Prefy a okolí je dnes využit dvěma podniky (DITON a Hanz), jejichž činnost v území je dlouhodobá a je vázána na těžbu ložisek štěrkopísku. Teprve po ukončení těžby je možno uvažovat o dalším využití území. Urbanistická studie předpokládá, že na zá- 5

11 kladech výrobních hal a zařízení bude možno vybudovat hlavní polyfunkční zařízení sportu, rekreace a společenských aktivit pro celý areál Čeperka Oplatil. Jako provoz, který znesnadňuje rozvoj rekreačních funkcí v řešeném území, doporučuje urbanistická studie výhledové vymístění areálu Explosia, a.s. (provoz spojený s výrobou trhavin a střelivin a dalších služeb) a využití uvolněného území pro jiné vhodné účely dílny, výstavní centra, netradiční sportovní hry a aktivity (zahraniční příklady využití průmyslových areálů - např. Porúří). V bezprostřední návaznosti na rozvojový rekreační prostor se nalézá areál elektrárny Opatovice s programem další modernizace a zlepšení provozních parametrů, v souladu s potřebami kvality přírodního prostředí. Známé jsou však další rozvojové záměry v rámci areálu elektrárny: výstavba spalovny odpadu (EVO), výstavba papírny a výroba bioethanolu (viz samostatný popis v následující kapitole). Podle dále uváděných informací jednotlivé záměry rozvoj rekreačních funkcí přímo neohrožují, avšak k posouzení důsledků případné realizace všech uvedených záměrů se vymyká standardním postupům posuzování vlivů na životní prostředí a je otevřeným problémem. Hrozí tak přetížení prostředí (mj. vlivy dopravy, hluku) s důsledky pro ŽP a navrhované příměstské rekreační využití. V souvislosti s provozem elektrárny Opatovice urbanistická studie navrhuje energetické vedení VVN 2x110 kv (V1171-2), které protíná celý budoucí sportovně rekreační areál ve směru sever jih, přetrasovat tak, aby rekreační prostor obešlo buď po západní nebo východní straně. Vzhledem k tomu, že k rekonstrukci tohoto vedení došlo před nedávnou dobou, je třeba počítat s možností změny až po uplynutí doby amortizace vložených prostředků. Problematické je i povrchové vedení primárního tepelného přivaděče v krajině, zvláště v prostoru Kunětického lesa. Za řešení je možno pokládat budoucí modernizaci trasy přihlížející i k estetické úrovni technického zařízení, částečné vedení podpovrchem, alespoň ve vybraných úsecích. Životní prostředí - hygiena prostředí Celá lokalita navazující na areál EOP a širší okolí je již v současné době zatíženo hlukem z dopravy i ze stacionárních zdrojů EOP. Další významné záměry EVO, dopravní stavby: R35 - čtyřpruh, I/37 zkapacitnění na 4-pruh, železniční trať zkapacitnění na dvoukolejnou trať, výrobna bioetanolu a papírna v tomto prostoru zátěž dále zvýší. Dalšími problémy jsou zejména vlastní těžba štěrkopísku (vytvářející současně předpoklady pro základní rekreační funkce v území vznik vodních ploch), vlivy výrobních areálů Synthesia, a.s. a Explosia, a.s. a další. Snížení hlukových i imisních zátěží v celém řešeném prostoru závisí na společných opatřeních investorů a provozovatelů a je podmínkou pro koexistenci rekreačních funkcí prostoru Čeperka Oplatil s existujícími provozy i rozvíjejícím se průmyslovým areálem v prostoru elektrárny Opatovice. 6

12 2.2. Prostorové řešení a návrh zónování území Pravobřezní část, regionální rekreační území, která je předmětem řešení US, je pro potřeby rozlišení charakteristických částí dále rozdělena na zóny, které jsou níže popsány. Dělicími prvky jsou jednak významné dopravními tahy: ČD 031 a silnicí I/37 a další urbanistická hlediska. Zóna Oplatil - Čeperka - jádro rekreační oblasti Zóna Lázně Bohdaneč a okolí Zóna Srch - hlavní nástupní místo do rekreační oblasti Zóna Hrobice - doplňkový prostor rekreační oblasti Zóna Kunětická hora a Kunětický les - dominanta rekreační oblasti Niva řeky Labe koridor propojující Pardubice a Hradec Králové Zóna Dříteč, Újezd u Sezemic - levobřežní rekreační zóna (mimo řešené území urbanistické studie) Urbanistická studie v rámci výše vytipovaných zón dále podrobněji vymezuje a komentuje žádoucí rozvoj vnitřních dílčích prostorů s převažujícími aktivitami a s vyhrazenými funkcemi. Číslování dílčích prostorů odpovídá označení těchto prostorů v grafické části dokumentace urbanistické studie. Vzhledem k nutnosti dlouhodobého usměrňování vývoje prostoru, skládajícího se z mnoha dílčích kroků navrhuje urbanistická studie rozvoj rekreačního území rozdělit do tří etap, zohledňujících aktuálnost úkolů od současnosti až po dlouhodobé cílové řešení. současný stav etapa I. - návrh cca do 2010 etapa II. - návrh s časovým horizontem cca do 2020 etapa - výhled Zóna Oplatil - Čeperka - jádro rekreační oblasti Charakteristika zóny Oplatil rozsáhlé lesní plochy, soustava vodních ploch, kombinace funkcí: ochrana přírody (ÚSES, zvláště chráněná území, NATURA 2000) a vodního zdroje, návrh US: kultivace prostředí, zlepšení současné organizace využití. Čeperka návrh US cílový stav: hlavní prostor rozvoje rekreace, sport a občanská vybavenost, vodní á lesní hospodářství, těžiště intenzivní rekreace, a společenských aktivit, vodohospodářská území ochrana zdrojů vody, postupná dlouhodobá cíleně zaměřená regulace využití území. Hranici Oplatil Čeperka tvoří silnice III. třídy Stéblová Staré Ždánice 7

13 Vybrané prostory v zóně 1. Jezero Hrádek, rozloha cca 53 ha - Oplatil jih, včetně uvolněného poloostrova (stav) zdůraznění ochrany přírody - jádro ÚSES nadregionální biocentrum, příležitostná rekreace u vodní plochy. 2. Jezero Týnišť, rozloha cca 27 ha (stav) - rekreace u vodní plochy, zejm. rybářský revír, respektování rekreační funkce v koexistenci s hledisky ochrany přírody, vytvoření základních podmínek pro rekreaci, zřízení parkovacích ploch pro špičkovou návštěvnost, základní obslužná vybavenost mimo rámec nadregionálního biocentra. 3. Vodní plocha Gigant, rozloha cca 17 ha (stav) - rekreace u vodní plochy, respektování rekreační funkce, vytvoření základních podmínek pro rekreaci, zřízení parkovacích ploch a základní obslužné vybavenosti. 4. Jezero Oplatil západ, rozloha cca 83 ha (I. etapa) největší vodní plocha v řešeném území, návrh na vynětí tohoto území z nadregionálního biocentra a tím předpoklad pro vytvoření podmínek pro rekreaci u vody a vodní sporty (zákaz provozu motorových člunů a vodních skútrů), základní vybavenost, parkovací plochy, přeložka silnice II/333 pro zklidnění rekreačního území. 5. Jezero Čeperka, rozloha cca 38 ha (II. etapa) první část plánované vodní plochy uvolněná po těžbě štěrkopísku pro rekreační účely, funkce - rekreace u vodní plochy, plážové plochy, základní vybavení. 6. Jezero Čeperka, rozloha cca 77 ha (výhled. etapa) část plánované vodní plochy uvolněná po těžbě štěrkopísku pro rekreační účely, funkce - rekreace u vodní plochy, plážové plochy, základní vybavení. 7. Jezero Čeperka, výsledná rozloha cca 114 ha (výhled. etapa) poslední část plánované vodní plochy uvolněná po těžbě štěrkopísku pro rekreační účely, funkce - rekreace u vodní plochy, plážové plochy, základní vybavení. 8. Zázemí pro využití Jezera Čeperka, rozloha cca 17 ha (II. etapa) - sportovní vybavení, základní vybavenost, parkoviště. 9. Sportovní a společenský areál na území býv. Prefy, nyní firma DITON a firma Hanz, rozloha cca 34 ha (výhled. etapa) - po ukončení těžby štěrkopísku možnost výstavby rozsáhlého zařízení nadmístního významu pro sportovní, rekreační a společenské funkce na území podniků které dotěžením štěrkopísku ztratili svoje opodstatnění. 10. Ždánický dvůr, rozloha cca 3 ha (II. etapa) - hospodářský objekt a dostavby (nyní fa Exver food, VPV Castex), funkce - společenské středisko, informační středisko, muzeum vývoje území, parkoviště. 11. Jezero Podůlšany, rozloha cca 26 ha (výhled. etapa) alternativní, dosud neplánovaná těžba štěrkopísku a následně krajinářsky upravené jezero, doplňkové rekreační využití. 12. Lokality pro deponii přebytkové skrývkové zeminy při těžbě štěrkopísku, rozloha cca 10 ha (I. až výhled. etapa) - polyfunkční terénní útvary, orientační prostorové dominanty v ploché krajině, vyhlídková místa ve vztahu k rekreační zóně i vůči technické- 8

14 mu dílu mimoúrovňové křižovatce R 35 a I/37, bariery proti šířícímu se hluku z rychlostní silnice R Jezero Oplatil střed, rozloha cca 58 ha (stav) respektovaný vodní zdroj s vyhlášeným ochranným pásmem 14. Hrobické podzemní zdroje (stav) - respektovaný vodní zdroj s vyhlášeným ochranným pásmem Zóna Lázně Bohdaneč a okolí Charakteristika zóny Lázně Bohdaneč a jejich zázemí, sídla Hrádek a Stéblová přiměřený sídelní rozvoj, přírodně atraktivní území (Bohdanečský rybník - MZCHÚ, Pohránovský rybník VKP), kulturně významné vlivy areál Lázní Bohdaneč, lázeňský park a golfový areál s přechodem do krajiny, vymístění nevhodných zařízení výroby (část areálu Syntesia a.s.- Explosia a.s.), vznik rozsáhlého prostoru s příležitostmi pro citlivé formy rekreace v krajině, zajištění izolační funkce pro vztah jádro rekreačního prostoru Oplatil Čeperka a areál Syntezia. Vybrané prostory v zóně 15. Lázeňský areál a lázeňský park Lázně Bohdaneč (stav) - možnosti zvýraznění propojení do okolní krajiny, zdůraznění pěší a cyklistické stezky ve směru areál Čeperka - Oplatil a na Kunětickou horu. 16. Golfové hřiště Lázně Bohdaneč (stav) - možnosti zvýraznění propojení do okolní krajiny, zdůraznění pěší a cyklistické stezky ve směru areál Čeperka - Oplatil 17. Severní zázemí Stéblová, rozloha cca 56 ha (II. etapa) - příměstské rekreační aktivity ve volné krajině, např. zřízení obory s chovem vhodných druhů exotické zvěře, specifická ZOO s místní faunou, farma domácích zvířat apod., provozní objekty, venkovní zařízení, parkoviště. 18. Severní zázemí Hrádku, rozloha cca 170 ha (II. etapa) polyfunkční využití krajiny, zemědělství i příměstské rekreační aktivity ve volné krajině, areál hipoturistiky, ustájení a ošetřování koní, krytá jízdárna, otevřená jízdárna, tréningový prostor, divácký prostor, parkoviště, v širším okolí upravené stezky pro jízdu na koních. 19. Oddělený prostor Explosia a.s., rozloha cca 40 ha (I. až II. etapa) - zrušení nevhodných průmyslových provozů, rekultivace a využití pro vhodné i netradiční funkce sportovního charakteru, přiměřené pozici území na okraji nadregionálního biocentra. 20. Národní přírodní rezervace, NATURA 2000, součást ÚSES, Bohdanečský rybník, rozloha cca 83 ha (stav) respektované území ochrany přírody a krajiny 21. Pohránovský rybník, rozloha cca 44 ha - významný krajinný prvek (stav) rybochovný rybník, respektované území ochrany přírody a krajiny 9

15 Zóna Srch - hlavní nástupní místo do rekreační oblasti Charakteristika zóny Záchytná parkoviště, železniční stanice u rekreačního areálu, přestup na stanici systému lehké kolejové dopravy, stanice autobusů MHD, terminál služeb dopravních, obslužných a informačních, příměstská občanská vybavenost ubytování, stravování, výstavní areály, komerční služby. Vybrané prostory v zóně 22. Vstupní areál do prostoru Čeperka Oplatil, rozloha cca 30 ha (II. etapa) - terminál pro rekreační území, parkovací plochy pro špičkovou návštěvnost, informační centrum a základní vybavenost, správa areálu, hospodářské centrum pro údržbu areálu, varianty dopravního navázání na MÚK čyřpruhové silnice I/37, MHD, lehká kolejová železnice. 23. Srch sever, rozloha cca 37 ha (II. etapa) - terminál pro rekreační území, parkovací plochy, informační centrum, motorest a další formy ubytování (vč. kempingu), stravování, sportovní vybavenost, výstavní areál apod. Zóna Hrobice - doplňkový prostor rekreační oblasti Charakteristika zóny Alternativní menší rekreační vodní plochy, vhodné využití objektu Hrobického dvora, rozsáhlá plocha v zátopové oblasti Q 100např, návrh na krajinářské úprava - zalesnění, alternativně pro účely výstavnictví a jiných prostorově náročných aktivit,, podpoření zachování nezastavěného území jednak pro vytvoření předělu mezi částí Pardubickou a Králové Hradeckou a současně respektování a doplnění ochranných opatření, krajinářské úpravy zalesnění území Hrobických podzemních vodních zdrojů. Vybrané prostory v zóně 24. Hrobické podzemní zdroje (stav) - respektovaný vodní zdroj 25. Jezero u Hrobického dvora, rozloha cca 14 ha (výhled. etapa) alternativní těžba štěrkopísku, následně krajinářsky upravené jezero, doplňkové rekreační využití, přiměřená náplň Hrobického dvora. 26. Oddělující a ochranné území (I. až výhled. etapa) zalesněné plochy pro doplnění ochranných opatření Hrobických vodních zdrojů, respektovaná omezení daná záplavovým územím Q 100, současně podpora zachování nezastavěného přírodního území, které vytváří zřetelný předěl mezi zázemím Pardubic a Hradce Králové. 10

16 Zóna Kunětická hora a Kunětický les - dominanta rekreační oblasti Charakteristika zóny Národní kulturní památka hrad Kunětická Hora, význačný turistický cíl, muzeum a informační středisko, místo dalekých výhledů, rozsáhlé ochranné památkové pásmo a krajinné lesnaté zázemí, rybník Baroch. Vybrané prostory v zóně 27. Kunětická hora - Národní kulturní památka (stav) rozhodující útvar pro vyjádření identity území, respektované památkově chráněné území Národní kulturní památky včetně ochranného pásma. 28. Rybník Baroch, rozloha cca 27 ha - maloplošné zvláště chráněné území (stav) - respektované území ochrany přírody a krajiny a navazující okolní lesní plochy Niva řeky Labe koridor propojující Pardubice a Hradec Králové Charakteristika zóny Propojení příměstských prostorů Pardubic a Hradce Králové, ochrana přírody (osa nadregionálního biokoridoru), vodohospodářská tématika ochrana před povodněmi, sport, rekreace, cykloturistika, jezdectví, turistická plavba po Labi. 29. Severní úsek toku Labe úsek řeky vymezený pro vodní lyžování a alternativní vodní sporty 30. Jižní úsek toku Labe úsek řeky vymezený pro rychlostní kanoistiku a další nemotorové vodní sporty Zóna Dříteč, Újezd u Sezemic - levobřežní rekreační zóna (mimo řešené území urbanistické studie) Charakteristika zóny Nižší míra urbanizace levobřežní části území, plánovaná postupná rekultivace ploch technicky využívaných elektrárnou Opatovice pro ukládání odpadu a produkčních materiálů (etapa I. III.), perspektivní využití zóny: klidová část území, rekreace, sport (golfový areál), harmonická krajina, historie fragmenty Pernštejnské rybničné soustavy (Újezdský rybník, Bohumilečský rybník). 11

17 2.3. Doprava Východiska a širší dopravní souvislosti Jádrové území, jehož součástí je též rekreační oblast, leží na křižovatce nadřazených dopravních cest (silnice I/11, I/33, I/35 a I/37, železniční trať č I. a III. tranzitní železniční koridor), propojující Prahu a oblast středních a severních Čech s východními Čechami, severní a střední Moravou. V evropských souvislostech jsou vybrané tahy součástí IV. transevropského multimodálního koridoru sítě TEN (směr západ - východ) a mezinárodních tahů E 67 a E 442. Atraktivita a rozvojový potenciál tohoto prostoru zásadně vzroste napojením na postupně budovanou dálniční a rychlostní síť ČR. Koridory dálnice D11 a rychlostní silnice R35 jsou v zájmovém území stabilizované s realizačním předpokladem dokončení souvislých úseků dálnice D11 Praha - Hradec Králové - Smiřice a rychlostní silnice R35 v úseku Hradec Králové - Opatovice n. Labem - Časy dle usnesení vlády ČR č.145/2001 do r Vnější dopravní návaznosti Příměstská rekreační zóna má z hlediska polohy v dopravních sítích a podmínek zpřístupnění individuální i veřejnou dopravou velmi příznivé podmínky. Rozhodující význam pro vnější dopravní zpřístupnění má nadřazená severojižní osa Jaroměř - Hradec Králové - Pardubice Chrudim, tvořená silnicí I/37 Trutnov Jaroměř Hradec Králové Pardubice Velká Bíteš a celostátní železniční tratí č. 031 Jaroměř - Hradec Králové - Pardubice. Silnice I/37, probíhající vně východního okraje rekreačního prostoru, je v úseku Hradec Králové - Chrudim, sever postupně připravována a realizována ve čtyřpruhovém uspořádání s přímým napojením v prostoru Opatovic nad Labem (MÚK Opatovice n. L.) na plánovanou a postupně realizovanou rychlostní silnici R35 Liberec - Hradec Králové Mohelnice. Nejbližšími mimoúrovňovými křižovatkami na silnici I/37 potenciálně vhodnými pro silniční napojení rekreačního prostoru jsou MÚK Stéblová, doplňkově MÚK Hrobice. Železniční trať č. 031, v žst. Pardubice s přímou návazností na modernizovaný I. tranzitní železniční koridor, je v úseku Pardubice Hradec Králové sledována ke zdvojkolejnění a začlenění do integrovaného dopravního systému (IDS). IDS předpokládá systémovou integraci a optimalizaci kolejové dopravy s městskou hromadnou dopravou obou jádrových měst, s linkovou autobusovou dopravou, osobní individuální a cyklistickou dopravou (systém P+R). Pro každodenní i rekreační zpřístupnění a obslužnost řešeného prostoru je železnice ekologicky příznivou formou veřejné dopravy, která může v cílovém stavu umožnit zásadnější regulaci individuální automobilové dopravy. Přímou vazbu na rekreační prostor mají stávající železniční stanice Stéblová a zastávka Čeperka. Doplňující význam pro vnější komunikační zpřístupnění rekreační zóny ve směru od Lázní Bohdaneč a Hradce Králové má silnice II/333, procházející podél jejího západního okraje s návaznostmi silnic III/0373 Staré Ždánice Stéblová a III/3239 Dolany Hrádek, přímo vstupující a vnitřně obsluhující rekreační prostor. 12

18 Pro každodenní i rekreační nemotorovou dopravu je příznivá poloha v koridoru jedné z významných os pěší a cyklistické dopravy Lázně Bohdaneč - písníky Oplatil - Labe - Kunětická hora - městské lesy Hradec Králové Orlice s návaznostmi na již založené či postupně připravované vnitroměstské cyklistické sítě Pardubic a Hradce Králové. Koncepce vnitřního uspořádání dopravního systému Základní dopravní systém rekreační zóny tvoří prostorově a funkčně provázaná síť silniční, kolejové a nemotorové dopravy, která je navrhována k etapové realizaci s ohledem na postup těžby štěrkopísku a možné postupné přetváření jednotlivých prostorů pro rekreační funkce a využití. Vnitřní komunikační systém (v návaznostech na vnější přístupové silnice I/37 a II/333) tvoří silnice III. třídy, z nichž hlavní přepravní funkci přebírá silnice III/0373 Stéblová Staré Ždánice. V této souvislosti je navrhována její zásadní přestavba ve funkci hlavní přístupové a obslužné trasy (etapový návrh varianty). Cílem navrhované přestavby je zajištění bezkolizního napojení na budoucí čtyřpruhovou silnici I/37 (přestavba napojení na MÚK Stéblová) a přestavba křížení s železniční tratí č. 031 (etapový návrh - varianty). V návaznosti na železniční trať č. 031 je v železniční stanici Stéblová navržen přestupní terminál na nově navrhovanou lehkou kolejovou dráhu systému TRAM-TRAIN. Navrhovaná dráha využívá těleso stávající vlečky ve spojení žst. Stéblová - písník Gigant s prodloužením do koncové stanice zázemí písníků Oplatil západ a Čeperka, v opačném směru těleso bývalé vlečky v ose žst. Stéblová Boudy areál Explosia s prodloužením v nové stopě do Lázní Bohdaneč, návazně s využitím koridorů vleček společnosti Synthesia s propojením do Pardubic. Takto navržená trasa umožní kontinuální propojení a obsluhu jak vnitřního prostoru rekreační zóny ve spojení Lázně Bohdaneč žst. Stéblová Oplatil, západ/čeperka, tak vztah k širšímu zázemí v relacích Pardubice - Lázně Bohdaneč žst. Stéblová Hradec Králové a Pardubice žst. Stéblová Oplatil, západ/čeperka. Pro dopravu v klidu jsou navrhována plošně regulovaná, stavebně a provozně diferencovaná parkoviště a odstavná stání pro osobní automobily, motocykly, případně autobusy, rozmístěná na hlavních komunikačních vstupech a přestupních uzlech (systém P+R), tj. na vstupu od MÚK Stéblová, při silnici II/333, v prostoru přestupního terminálu žst. Stéblová, podél III/0373 v místě soustředěných sportovních a rekreačních aktivit zóny Bohdaneč Čeperka. Kapacitní návrh plošných nároků pro dopravu vychází z odborného odhadu špičkové návštěvnosti a dělby přepravní práce. Pro účely této studie zpracovatel předpokládá celkovou denní návštěvnost osob, z toho 40% s využitím hromadné a nemotorové dopravy, 60 % s využitím individuální motorové dopravy. Při teoretické vytíženosti vozidla 2,5 osob/1 vozidlo nároky na celkový počet parkovacích stání ve špičkových dnech v celém rekreačním prostoru představují cca 6000 stání. Celková plocha pro zajištění předpokládaného počtu stání včetně příjezdních a výjezdních komunikací činí cca m 2. 13

19 Nadřazený význam s návazností na systém cyklistických tras Pardubicka a Královehradecka mají stezky vedené vně, či v okrajových polohách rekreačního prostoru, tj. Labská, Kunětická a Opatovická, nově navrhovaná podél Opatovického kanálu a návazně Rajské strouhy. Vnější trasy jsou doplněny provázanou sítí vnitřních tras a stezek, příčně propojující nadřazený systém, zpřístupňující a provazující dílčí prostory, přírodní a krajinné lokality, místa soustředěných aktivit a vybavenosti rekreačního prostoru. Navrhovaná síť tras a stezek předpokládá maximální využití pro různé formy pohybu letní a zimní turistiky (cyklistika, pěší a lyžařská turistika, kolečkové brusle, jízda na koni a jiné alternativní pohybové formy). Návrh dopravního systému a uspořádání v jednotlivých zónách rekreační oblasti Zóna Čeperka Oplatil Silniční doprava Komunikační napojení a obsluha jádra rekreační oblasti je navrženo z východu od silnice I/37 MÚK Stéblová prostřednictvím průjezdné silnice III/0373 Srch Staré Ždánice a koncové III/0376 Stéblová, ze západu okrajově probíhající silnicí II/333 Hradec Králové Lázně Bohdaneč s návaznostmi silnice III/3239 Dolany Srch. Silnice II/333, která je jednou z dopravně významných regionálních silnic, je v úseku přimknutém k písníku Oplatil, západ navržena k přestavbě v nové trase s odklonem od břehových partií rekreační vodní plochy. Páteřní silnice III/0373 je ve funkci hlavní přístupové komunikace a současně průjezdné silnice pro každodenní propojení sídelní struktury s přímou návazností na MÚK Stéblová (I/37) navržena k postupné přestavbě. V první etapě návrh sleduje přestavbu krátkého úseku navazujícího na MÚK Stéblová s realizací malé okružní křižovatky, do které budou zaústěny dílčí větvě přeložky silnic III/373, III/0376 a navrhovaná přístupová komunikace k odstavným parkovacím plochám. Ve druhé etapě je navržena rozsáhlejší přestavba, která ve dvou variantách řeší křížení přeložky silnice III/0373 jako hlavní přístupové komunikace s železniční tratí a trasou navrhované lehké kolejové dráhy (var. 1 silniční podjezd, var. 2 - silniční nadjezd). Varianta 1: přeložka silnice III/0373 je navrhována v umírněnějších parametrech, které jsou z hlediska zásahu do krajinného a přírodního prostředí přiměřenější. Přeložka silnice III. třídy je navrhována v nové trase s jihozápadním odklonem od stávajícího kolizního úrovňového přejezdu železniční tratě. Trasa je vedena v nové stopě s podjezdem pod železniční tratí a lehkou kolejovou dráhou. Záměr vyžaduje prověřit a upřesnit v podrobnější technické studii. Varianta 2: přeložka silnice III/0373, navazující na I. etapu přestavby v prostoru MÚK Stéblová, je vedena v trase východního odklonu od stávající silnice s nadjezdem nad železniční tratí a navrhovanou trasou lehké kolejové dráhy. Přeložka je napojena do stávající trasy severně od písníku Týnišť. Realizace návrhu pro cílový stav předpokládá maximální naplnění a využitelnost rekreačního prostoru, který bude generovat zvýšené nároky na kapacitu, kvalitu a bezkoliznost dopravní infrastruktury. Návrh s rozsáhlou přestavbou kolizních úseků 14

20 stávající silnice zajistí bezkolizní průjezdnost územím a bezpečné oddělení motorové, kolejové i nemotorové dopravy. Kolejová doprava Pro zpřístupnění a obsluhu rekreační zóny veřejnou dopravou je navrhovaná lehká kolejová doprava systému TRAM-TRAIN, vedená v ose Pardubice - Lázně Bohdaneč Boudy Stéblová žst. Stéblová Oplatil, západ/čeperka. Trať v maximálním rozsahu využívá stávající těleso dnes provozovaných a z části již zrušených vleček. V navrhovaném přestupním terminálu - žst. Stéblová navazuje na celostátní trať č Obsluhu rekreačního prostoru Čeperka - Oplatil a návaznost na sídelní strukturu a dílčí aktivity zajišťují zastávky: Stéblová, žst. Stéblová, zázemí písníků Gigant a Oplatil, západ (koncová stanice) s vazbou na širší prostor a zázemí s hlavními zastávkami Boudy, Lázně Bohdaneč, Pardubice. Doprava v klidu Jádrové území rekreačního prostoru s výraznou koncentrací rekreačních, pobytových turistických a sportovních aktivit klade vysoké prostorové nároky na zajištění podmínek pro dopravu v klidu. V tomto prostoru je situován převažující podíl parkovišť a odstavných stání pro motorová vozidla. Podle předpokladu celkový počet parkovacích stání ve špičkových dnech v celém rekreačním prostoru dosahuje cca 6000 stání, což odpovídá plošným nárokům v rozsahu m 2. Přesnější bilance nároků musí být zpracována v podrobnějších dokumentacích v návaznosti na jasněji specifikované funkce, lokalizaci a charakter zařízení, služeb apod.. Obecně lze potvrdit, že předpokládané nároky dopravy v klidu lze v rekreačním prostoru zajistit. Zásady pro umístění a diferenciaci parkovišť a odstavných stání: parkoviště a odstavná stání by měla být řešena podle místních podmínek v kapacitně omezeném rozsahu s citlivým zakomponováním do přírodního prostředí a daného prostoru (max. počet stání ) parkoviště a odstavná stání v blízkosti sportovně rekreačních zařízení a vybavenosti s předpokladem celoročního intenzivnějšího využívaní by měla být řešena komplexně jako součást širšího prostoru a příslušné stavby záchytná parkoviště v extravilánu na vjezdech do rekreačního prostoru, případně v místě přestupního terminálu (systém Park +Ride), kde lze předpokládat převážně sezónní využití, zpracovatel doporučuje řešit jako víceúčelovou plochu s větším důrazem na zachování přírodního charakteru z hlediska sezónního špičkového provozního využívání parkovišť a odstavných stání je podporována progresivní forma s časově, prostorově a ekonomicky odstupňovanými podmínkami využívání. Tato forma může být významným nástrojem pro omezení vjezdu a přirozenou regulaci motorové dopravy v jádrovém prostoru. Nemotorová doprava Páteřními nadřazenými cyklistickými trasami (stezky pro nemotorovou formu dopravy a pohybu) rekreační zóny Čeperka - Oplatil jsou navrhované stezky vedené podél Opatovic- 15

21 kého kanálu v ose Opatovice n. Labem Čeperka s rozvětvením do dvou os: 1. - Oplatil, západ Lázně Bohdaneč Přelouč, 2. - Stéblová Doubravka Pardubice (tzv. Stéblovská, podél železniční tratě). Obě páteřní osy jsou propojeny navrhovanou cyklostezkou vyššího významu, vedenou podél Rajské strouhy, severního okraje písníků Oplatil-západ, Oplatilstřed a Týnišť. Na tyto nadřazené stezky navazuje provázaná síť lokální cyklostezek vedená mezi písníky Oplatil-západ a Oplatil-střed směrem k areálu Explosia. V rekreačním prostoru Lázně Bohdaneč a okolí se tato síť dále rozvětvuje ve směrech na Lázně Bohdaneč (kolem golfu), Hrádek, Kunětickou horu a Pardubice. Navrhované trasy budou řešeny jako segregované cyklostezky s plným oddělením od komunikací s motorovou dopravou. Součástí těchto stezek bude komplexní vybavenost s příslušným mobiliářem (odpočívky, posezení, altány) a službami. Zóna Lázně Bohdaneč a okolí Silniční doprava Komunikační napojení a obsluha rekreační zóny Lázně Bohdaneč a okolí je navrženo ze severovýchodu od silnice I/37 MÚK Stéblová prostřednictvím průjezdné silnice III/3239 Srch Dolany, ze severu a z jihu středem probíhající silnicí II/333 Hradec Králové Lázně Bohdaneč s návaznostmi na navrhovaný jižní obchvat Lázní Bohdaneč po silnici I/36. Silnice II/333 je nejvýznamnější obslužnou osou této rekreační zóny, která komunikačně propojuje celou jádrovou část rekreačního prostoru. Kolejová doprava Pro zpřístupnění a obsluhu rekreační zóny Lázně Bohdaneč a okolí, návazně Čeperka Oplatil veřejnou dopravou slouží navrhovaná lehká kolejová doprava systému TRAM-TRAIN, vedená v ose Pardubice - Lázně Bohdaneč Boudy Stéblová žst. Stéblová Oplatil, západ/čeperka. Obsluhu rekreačního prostoru Lázně Bohdaneč a okolí zajišťují zastávky Boudy a Lázně Bohdaneč. Návaznosti na sídelní strukturu a dílčí aktivity v širším prostoru zajišťují navazující zastávky (stanice): Pardubice, Stéblová, žst. Stéblová, zázemí písníků Gigant a Oplatil, západ (koncová stanice). Doprava v klidu Převažující podíl parkovišť a odstavných stání pro motorová vozidla.pro celý jádrový rekreační prostor je zajištěn v blízkosti MÚK Stéblová. Hlavní parkovací nabídka je situována podél vstupní silnice III. třídy Srch Dolany a to v prostorech Stéblová a Boudy. Obě lokality jsou vhodně napojeny na síť pěších a cyklistických tras a stezek. kapacity pro dopravu v klidu svým objemem představují pouze doplňkovou nabídku. Parkoviště a odstavná stání by měla být řešena podle místních podmínek v kapacitně omezeném rozsahu s citlivým zakomponováním do přírodního prostředí a daného prostoru (max. počet stání 20 30, nezbytné zpřesnit v podrobnějším stupni dokumentace). 16

22 Nemotorová doprava Páteřními nadřazenými cyklistickými trasami (stezky pro nemotorovou formu dopravy a pohybu) rekreační zóny Lázně Bohdaneč a okolí jsou navrhované stezky vedené od severu prostorem Čeperka Oplatil v západní ose Oplatil, západ Lázně Bohdaneč Přelouč a ve východní ose podél železniční tratě Stéblová Doubravka Pardubice (tzv. Stéblovská). Na tyto nadřazené stezky navazuje provázaná síť lokální cyklostezek vedená od severu mezi písníky Oplatil-západ a Oplatil-střed směrem k areálu Explosia. V rekreačním prostoru Lázně Bohdaneč a okolí se tato síť dále rozvětvuje ve směrech na Lázně Bohdaneč (kolem golfu), Hrádek a Kunětickou horu. Navrhované trasy budou řešeny jako segregované cyklostezky s plným oddělením od komunikací s motorovou dopravou. Součástí těchto stezek bude komplexní vybavenost s příslušným mobiliářem (odpočívky, posezení, altány) a službami. Zóna Srch Silniční doprava Hlavní nástupní místo do rekreační oblasti pro motorovou dopravu, situované při silnici I/37 a MÚK Stéblová. V koordinaci s plánovaným zkapacitněním silnice I/37 je tento prostor navrhován k přestavbě včetně stávající MÚK Stéblová a navazujících silnic III/0373 Srch Staré Ždánice a III/0376 Stéblová. Návrh předpokládá dílčí přeložky těchto silnic s napojením do malé okružní křižovatky, odkud bude doprava bezkolizně roznášena do všech požadovaných směrů nezávisle na vlastní křižovatce - MÚK Stéblová. Doprava v klidu V přímé návaznosti na navrhovanou malou okružní křižovatku jsou do tohoto prostoru situována hlavní záchytná parkoviště pro osobní automobily, motocykly, případně autobusy, vázaná na návštěvnost rekreačních zón Čeperka Oplatil a Lázně Bohdaneč a okolí. Specifikace nároků na počet stání bude provedena v navazujících dokumentacích. Dotčený prostor nabízí relativně rozlehlé plochy pro zřízení prostorově dělených, samostatných záchytných parkovišť Nemotorová doprava Podmínkou využitelnosti těchto okrajových záchytných parkovišť je zřízení lokální sítě navazujících stezek pro pěší, cyklisty apod., které zajistí návštěvníkům bezpečné zpřístupnění jádrového prostoru. Přechod železniční tratě zpracovatel doporučuje řešit v koordinaci s variantou přeložky silnice III/0373 (varianty 1, 2). V případě preferované varianty 1 bude podchod pro pěší řešen ve společném koridoru )prostorové oddělení) v rámci silničního podjezdu, v případě varianty 2. prostorově rozvolněným podchodem pro pěší s maximálním ohledem na rekreačně přírodní charakter prostředí. 17

23 Zóna Hrobice Silniční doprava Vnější komunikační zpřístupnění rekreační zóny Hrobice je prioritně zajištěno od MÚK Stéblové z navrhované přeložky silnice III/0373 varianta 2 a navazující nové místní komunikace, případně silnice III. třídy, vedené v souběhu s Velkou strouhou a následně silnicí I/37 ve směru k Hrobickému Dvoru. V závislosti na případném naplnění a využití rezervní plochy pro účely výstavnictví a jiných aktivit je etapově navrženo propojení této komunikace vedené kolem Hrobického Dvora s MÚK Hrobice. Tím bude zajištěno zpřístupnění rekreační zóny ve směru od silnice I/37 ze dvou na sobě nezávislých směrů. Vnitřní obsluhu a návaznost na rekreační zónu Čeperka - Oplatil bude současně zajišťovat nově upravená a prodloužená místní komunikace vedená od silnice III/0373 podél východního okraje písníku Gigant severním směrem s napojením na stávající místní komunikaci Podůlšany Čeperka. Obě tyto komunikace jsou součástí vnitřního lokálního systému s předpokládanou regulací a usměrněním pohybu motorové dopravy (zklidněná komunikace - zóna 20). Kolejová doprava Zónou Hrobice prochází železniční trať č. 031, která bude pro přímé zpřístupnění severní části rekreační zóny hlavním přepravním systémem. V této souvislosti bude posílen význam železniční zastávky Čeperka, která je situovaná přímo v trase navrhované cyklistické stezky kolem Opatovického kanálu. Nemotorová doprava Nadřazený význam má v této oblasti navrhovaná cyklistická stezka vedená podél Opatovického kanálu ve směru na Lázně Bohdaneč a Pardubice, opačně Hradec Králové. Vazbu na prostor soustředěné vybavenosti a aktivit kolem písníků Týnišť, Oplatil zajišťuje navrhovaná cyklistická stezka vedená v ose místní komunikace východně od písníku Gigant. Zóna Kunětická hora a Kunětický les Silniční doprava Prostor Kunětické hory je komunikačně propojen s jádrovými prostory Čeperka Oplatil a Lázně Bohdaneč a okolí silnicemi III. třídy č (směr Staré Ždánice) a č (směr Hrádek, Dolany). Ze směrů od Pardubic a Hradce Králové (I/37 MÚK Hrobice) je zpřístupněn a obsluhován silnicí II/324. Silniční síť je v této oblasti stabilizovaná. Předpokládaná umírněná a rovnoměrně rozprostřená návštěvnost bez větší koncentrace nevyžaduje zvláštní opatření a přestavbu. Doprava v klidu Doprava v klidu bude v této oblasti zajišťována plošně rozprostřenou sítí drobných parkovišť a odstavných stání pro motorová vozidla s důrazem na zachování přírodního charakteru a zakomponování těchto staveb do harmonické krajiny. 18

24 Nemotorová doprava Tradiční pro pěší a cykloturistiku jsou spojení Pardubice Kunětická hora, Lázně Bohdaneč Kunětická hora s pokračováním severně na Němčice Hrobice, dále s rozvětvením na Opatovice nad Labem a na jádrový prostor Čeperka - Oplatil s napojením na stezku kolem Opatovického kanálu. Nadřazenou cyklotrasou je spojení Pardubice - Kunětická Hora s pokračováním podél pravého břehu Labe do Hradce Králové. Na tuto páteřní cyklotrasu navazuje síť lokálních cyklotras, z nichž některé umožňují napojení na levobřežní trasy podél Labe. Navrhované trasy by měly být řešeny jako segregované cyklostezky s maximálním oddělením od motorového provozu. Součástí těchto stezek by měla být komplexní vybavenost s příslušným mobiliářem (odpočívky, posezení, altány) a službami. Zóna Polabí Koridor řeky Labe umožňuje rekreační a turistické propojení příměstských prostorů Pardubic a Hradce Králové s návaznostmi na dílčí aktivity a rekreační prostory Kunětické hory a Dřítče Újezdu. Páteří tohoto prostoru je vodní tok Labe a oboustranná cyklistická a pěší stezka Vodní doprava a rekreační plavba Tok řeky Labe je v úseku Hradec Králové Pardubice navržen k intenzivnímu využití pro rekreační a turistickou plavbu, vodní sporty a nejrůznější sportovně turistické aktivity s důrazem na ochranu krajinných a přírodních hodnot jak vlastního toku, tak jeho krajinného zázemí. Navrhovaná centra a aktivity jsou úzce provázaná se sítí cyklistických a pěších tras a stezek zpřístupňující jednotlivé části celého rekreačního prostoru. Výchozí centra pro rekreační plavbu (rekreační parníky, malá motorová a bezmotorová plavidla včetně kajutových): Hradec Králové, Pardubice. U výchozích center se předpokládá posílení zázemí a vybavenosti s nabídkou komplexních služeb včetně půjčoven plavidel, kol, odstavných parkovišť pro automobily apod.. Přístaviště pro rekreační parníky a malá plavidla: Hradec Králové-Pražské Předměstí, Vysoká nad Labem, Bukovina (MÚK na R35), Dříteč, Němčice, Kunětice, Pardubice Úsek Labe doporučený k podpoře a rozvoji nemotorových vodních sportů (např. rychlostní kanoistika, plachtění): Němčice - Kunětice. Úsek Labe doporučený k podpoře a rozvoji motoristických vodních sportů (např. vodní lyžování, vodní skútry apod.) včetně potřebného zázemí: Opatovice Bukovina Dříteč (v okolí křižovatky R35 a přístaviště Bukovina vhodné podmínky dopravní pro zpřístupnění a rozvoj komplexních služeb včetně ubytování motorest na trase R35). Doprava v klidu Doprava v klidu bude v této oblasti zajišťována plošně rozprostřenou sítí maloplošných parkovišť a odstavných stání pro motorová vozidla, soustředěná především do prostorů pří- 19