Teorie bank a bankovní soustava 4.přednáška

Transkript

1 Současné teorie finančních služeb Téma Teorie bank a bankovní soustava 4.přednáška ZS 2015 Skupina pfph, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

2 Osnova Úvod do teorie finančních služeb, objektivní trendy soudobých finančních služeb 2. Teorie peněz 3. Teorie centrálního bankovnictví a bankovní systémy 4. Teorie bank a bankovní soustava 5. Platební systémy, bankovní platby 6. Základy investiční teorie, teorie portfolia 7. Teorie efektivních trhů a behaviorální finance 8. Pojistné teorie, principy pojištění a pojišťovnictví 9. Teorie akvizic a fúzí, motivy MaA 10. Globalizace a mezinárodní ekonomická spolupráce v 21. století 11. Teorie finančních krizí 12. Teorie finanční stability a podmínky pro její zachování

3 Literatura Povinná DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005, 681 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN X. DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2010, 494 s. ISBN DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN HOLMAN, Robert a Dagmar BROŽOVÁ. Mikroekonomie - středně pokročilý kurz: sbírka řešených otázek a příkladů. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, x, 187 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Finanční trhy a instituce. ISBN JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Peníze a platební styk. ISBN KODEROVÁ, Jitka, Milan SOJKA a Jan HAVEL. Teorie peněz. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 251 s. ISBN MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN PAVLÁT, Vladislav. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: VŠFS, s. ISBN REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN PAVLÁT, Vladislav. Globální finanční trhy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2013, 214 s. ISBN WAWROSZ, Petr. Makroekonomie: základní kurz. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a

4 Literatura Doporučená HAVLÍČEK, David a Michal STUPAVSKÝ. Investor 21. století: jak ovládnout vlastní emoce a uvažovat o zajištění na stáří. Vyd. 1. Praha: Plot, 2013, 236 s. ISBN MEJSTŘÍK, Michal, Magda PEČENÁ a Petr TEPLÝ. Bankovnictví v teorii a praxi: Banking in theory and practice. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014, 855 s. ISBN PAVLÁT, Vladislav, Antonín KUBÍČEK, Josef BUDÍK, Přemysl ZÁŠKODNÝ a Vladimír NOVÁK. Kapitálové trhy. Druhé doplněné. Praha: Professional Publishing, s. ISBN SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, xxiii, 775 s. ISBN ÚZ Č PLATEBNÍ SLUŽBY, OBĚH HOTOVOSTI, SMĚNÁRNY, DEVIZY, FINANČNÍ ARBITR

5 Výukové metody Výuka probíhá formou přednášek a cvičení v prezenční formě studia a distanční formou s tutoriály v kombinované formě studia. Minimální povinná účast na cvičení u prezenční formy studia je 75%, Cvičení probíhají seminární formou s důrazem na aktivitu studentů Studentům, kteří nesplní povinný rozsah účasti, mohou být zadány dodatečné studijní povinnosti, například vypracování odpovědí na soubor otázky,jejichž znalost je nezbytná pro úspěšné absolvování kurzu.

6 Hodnocení a zakončení předmětu Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. Zápočet osvědčuje splnění stanovených studijních povinností, zejména průběžných testů a samostatné prezentace, nebo seminární práce, s celkovým bodovým ohodnocením max. 50 bodů. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část zkoušky tvoří test s bodovým ohodnocením 50 bodů. K ústní zkoušce může postoupit student, který dosáhne alespoň 61 bodů ze součtu bodového ohodnocení, které získal při udělení zápočtu a ze zkouškového testu. Seznam otázek k ústní části zkoušky je zveřejněn přednášejícím v rubrice Další komentáře Studijní materiály Učební materiály. Celkové hodnocení je odvozeno od stupnice bodů, která je zveřejněna v Informačním systému, v rubrice Učební materiály. Ústní část zkoušky není povinná.

7 Obsah 1. Vznik bank teoretický přístup 2. Banka a bankovní činnosti 3. Formy uspořádání bankovního systému 4. Jedno a dvoustupňový bankovní systém 5. Specializované a univerzální bankovní systémy 6. Druhy bank a specializace bank 7. Hlediska rozdělení bank 8. Systémově důležité banky G- SIFI

8 Vznik bank teoretický přístup Banky jsou finanční zprostředkovatelé. Za důvod jejich vzniku se pokládá: 1/ selhání trhu na finančních trzích před nástupem bank. Toto selhání podle různých autorů*/ spočívá v nedostatečné schopnosti nespecializovaných subjektů získávat informace o dlužnících, sledovat jejich chování a adekvátně hodnotit rizika půjčování peněz těmto subjektům. 2/ potřeba vytvoření relativně bezpečně uloženého a současně likvidního aktiva jako pohotového zdroje k placení závazků vkladů na viděnou.

9 Vznik bank teoretický přístup 3/ příležitost získat úspory z rozsahu při alokaci dočasně nevyužitých peněžních forem majetku úspor klientů - ze kterých banka v důsledku koncentrace vkladů s vyšší efektivitou a nižším rizikem poskytuje za poplatky služby: investičního zprostředkovatele a správce peněžního majetku na finančním trhu klientům ukládajícím u banky peněžní zůstatky věřitele pro subjekty poptávající peněžní zůstatky a dotváří trh tzv. reálných peněžních zůstatků na straně nabídky a zajišťuje tak efektivně makroekonomickou rovnováhu mezi úsporami a investicemi (I=S)

10 Vznik bank teoretický přístup Banky jako specializovaní finanční zprostředkovatelé řeší selhání spočívající v informační asymetrii. Díky své specializaci mohou získat dostatečné informace o svých dlužnících věřitelé bank mají důvěru v to, že své prostředky svěřili subjektu schopnému řádně dostát svým závazkům Tento systém však může bez externího zásahu spolehlivě fungovat jen v případě, že banky budou jednat bezchybně a s nejvyšší péčí o svěřený majetek klientů a stejně tak jejich věřitelé budou jednat zcela spolehlivě a transparentně. ve skutečnosti tomu tak není, což vede ke vzniku nových selhání, která musí řešit vnější autorita formou bankovní regulace

11 Selhání v bankovnictví: Vznik bank teoretický přístup (a) náklady držby likvidity Jednou ze základních funkcí bank je časová transformace závazků a pohledávek, kdy banka má celou řadu vysoce likvidních závazků (vklady na viděnou) a vytváří relativně nelikvidní aktiva (zejména bankovní úvěry). aktiva a pasiva bank mají specifickou časovou strukturu. Tento časový nesoulad však může vést k pádu bank.

12 Vznik bank teoretický přístup (b) náklady selhání banky Pád banky má ale dvě specifické negativní externality, jednak vede ke ztrátě vztahů s klienty banky a specifických znalostí o nich, jednak může dojít k efektu přelití pádu (spill-over effect) jedné banky na ostatní banky. Navíc pokud je banka systémově důležitá může její pád vést k dominovému efektu končícímu ztrátou důvěry v bankovní systém jako celek a výběrem depozit. (c) neefektivnost důvěra v banky je veřejným statkem, pokud někteří účastníci trhu z této důvěry těží a sami se chovají

13 Vznik bank teoretický přístup (d) zneužívání bankovního systému k politickým účelům vlády chtějí bankovní systém využívat k dosažení určitých společenských či politických účelů. Banky mohou být ve svém rozhodování ovlivňovány přímo či prostřednictvím různých pobídek či státních příspěvků Např. vznik finanční krize prodejem nekrytých CDO v důsledku úpadkového státního programu podpory vlastního bydlení v USA, tzv. bankovní socialismus v ČR při privatizaci, atd.

14 Banka Pojem banka může být vymezen (a) podle makroekonomické funkce, kterou zastává, tj. jako druh finančního zprostředkovatele, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků (peněžního kapitálu) mezi jednotlivými finančními subjekty (nepřímé financování), který významně ovlivňuje alokaci kapitálu a stabilitu ekonomiky (b) z mikroekonomického hlediska spravuje banka majetek vkladatelů a její stabilita je základní podmínkou ochrany majetku a zájmů bankovních klientů, přitom banka usiluje o maximalizaci zisku, jako každý podnikatelský subjekt.

15 Banka Pojem banka může být vymezen (c) právní definicí obsažené v zákonu o bankách a dalších předpisech. Základní funkcí banky je transformace vkladů na úvěry. Banky vykonávají i mnoho dalších činností, které právní předpisy dané země pokládají za bankovní služby Banky zajišťují vznik a zánik peněz cestou úvěrovou a neúvěrovou (Jílek, )

16 Bankovní činnosti podle zákona o bankách č.21/1992 Sb Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu, b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky. (3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci, a) investování do cenných papírů na vlastní účet, b) finanční pronájem (finanční leasing), c) platební styk a zúčtování, d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků,

17 e) poskytování záruk, f) otvírání akreditivů, g) obstarávání inkasa, Bankovní činnosti podle zákona o bankách č.21/1992 Sb h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního i) finanční makléřství, j) výkon funkce depozitáře, k) směnárenskou činnost, l) poskytování bankovních informací, m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem, n) pronájem bezpečnostních schránek, o) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až n) a v odstavci 1.

18 Formy uspořádání bankovního systému Determinanty (faktory) uspořádání bankovního systému: 1. Ekonomický systém země, 2. Rozvinutost finančního trhu, 3. Měnová stabilita, 4. Směnitelnost měny, 5. Zapojení země do nadnárodních struktur 6. Regulace bank 7. Historický vývoj a tradice

19 Formy uspořádání bankovního systému V současnosti jsou bankovní systémy uspořádány s odlišnostmi jen v detailech daných historickým vývojem Základní klasifikace bankovních systémů : a/ jednostupňové b/ dvoustupňové, kde je oddělena makroekonomická funkce CB od mikroekonomických funkcí zajišťovaných sítí komerčních (obchodních) bank

20 Formy uspořádání bankovního systému Z hlediska institucionálních vazeb ( podle rozsahu oprávnění k bankovním obchodům) je možné pohlížet na bankovní systém jako na dva bankovní systémy : 1. Univerzální 2. Oddělené (specializované) Případně doplněné o model smíšeného bankovního systému

21 Jednostupňový bankovní systém (historický pohled) Moderní bankovní systémy jsou založeny výlučně na dvoustupňovém systému univerzálního charakteru. Základem jednostupňového systému jsou plně univerzální banky, provádějící veškeré obchody, včetně emise bankovek. Chybí institucionální oddělení emisní, centrální banky s makroekonomickými funkcemi.

22 Jednostupňový bankovní systém (historický pohled) V minulosti se vytvořily tři základní varianty systému: 1/V počátečním období vzniku bank a rozvoje bankovnictví prováděly banky veškeré obchody, včetně emise bankovek, protože neexistovala centrální banka, nebo jiné emisní, nebo regulatorní orgány. 2/ Tento systém byl v modifikaci centrální státní monobanky uplatněn v bývalých komunistických zemích s centrálně plánovanou ekonomikou státní banka zajišťovala makro i mikroekonomické funkce, ovšem v systému plánovaného hospodářství, bez tržního mechanismu, kde přidělovala peníze až do podnikových jednotek podle úkolů státního plánu k zabezpečení jeho splnění.

23 Jednostupňový bankovní systém (historický pohled) 3/Free banking třetí varianta systému jednostupňového bankovnictví Extrémně liberální teoretická vize plně si konkurujících plně univerzálních bank, včetně vydávání vlastních bankovek, bez centrální banky a s výrazně omezenou funkcí regulace Více na webu www. libinst. cz

24 Specializované (oddělené) bankovní systémy Podstatou je institucionální oddělení komerčního a investičního bankovnictví 1/Komerční bankovnictví: Přijímání depozit Poskytování úvěrů Platební styk atd 2/Investiční bankovnictví (dva přístupy): Jen majetkové účasti, protože komerční banky nesmějí vlastnit majetkové účasti jiných firem Včetně obchodů s CP, emisí, úschovy a správy CP

25 Glass-Steagallův zákon (Glass-Steagal Act of 1933), oficiálně The Banking Act of 1933, veřejný zákon č , 48 Stat. 162) byl exekutivní výnos z amerického senátu, který vypracovali a předložili demokratičtí senátoři Carter Glass (Virginie) a Henry B. Steagall (Alabama) a který vešel v platnost 16. června 1933, kdy byl podepsán Franklinem Delano Rooseveltem. Hlavní body: 1. efektivní oddělení komerčního a investičního bankovnictví, 2. Vytvoření (Federal Deposit Insurance Corporation). Glass-Steagallův zákon vznikl v kontextu velké hospodářské krize a jeho ambicí bylo zabránit tomu, aby se podobná krize opakovala (například tím, že by banky nemohly hazardovat se svým kapitálem společným z různých a různě nevyvážených zdrojů). Glass-Steagallův zákon byl zrušen výnosem Gramm-Leach-Bliley Act z roku 1999 (za úřadu Billa Clintona).

26 Univerzální bankovní systémy 1. Centrální banka emisní + ostatní funkce 2. Síť komerčních bank všechny bankovní činnosti s výhradou emise bankovek (komerční i investiční)

27 Přednosti univerzálního bankovního systému Úspora času a peněz na straně klienta na základě možnosti získat na jednom místě všechny potřebné bankovní produkty, obvykle v husté síti poboček, nebo expozitur, které zajišťují dobrou dostupnost banky Samostatnou podskupinou jsou tzv. internetové banky (internet banking), které se vyznačují orientací na levné a po síti okamžitě dostupné jednoduché bankovní produkty, zejména platební a kartové služby i klientům jiných bank s konkurenční výhodou nízkých, nebo žádných bankovních poplatků

28 Přednosti univerzálního bankovního systému Podstatně lepší znalost klienta za strany banky, což otevírá možnost: 1. poskytovat stabilním, bonitním klientům služby za výhodnějších podmínek (prime rate, VIP customer) 2. Efektivnější marketing a prodej nových produktů stávajícím klientům na základě silného a trvalého klientského vztahu k bance (klient stálý zákazník náhodný zákazník - zájemce)

29 Přednosti univerzálního bankovního systému Široká škála produktů umožňuje diverzifikaci činností a v důsledku toho i rizika, což posiluje stabilitu banky i celého Stabilita bankovního systému je významným faktorem stabilizace celé ekonomiky s ohledem na sílu bank, které mohou podpořit efektivně překonání krizových jevů i v nebankovním sektoru.

30 Nevýhody a problémy univerzálního bankovního systému 1. Vzniká konflikt zájmů a v důsledku propojení komerčního a investičního bankovnictví v jedné bance. 2. Informační asymetrie - banka má značnou informační výhodu ze znalosti klienta oproti ostatním konkurenčním subjektům na finančním trhu poskytovatelům služeb v oblasti investování, zejména na kapitálovém trhu.

31 Nevýhody a problémy univerzálního bankovního systému Oligopolní struktura univerzálního bankovnictví potlačuje působení konkurenčního prostředí a brzdí zlepšování kvality služeb a uplatňování nových produktů a přístupů k nabídce bankovních služeb (karty, elektronické bankovnictví, atd.) Problémy vycházejí z velikosti, nikoliv z univerzality bank

32 Nevýhody a problémy univerzálního bankovního systému oligopolní struktura 1. Univerzální, globální velkobanky mají tendenci k neefektivnímu hospodaření, jehož důsledky přenášejí díky monopolnímu postavení na klienty (bankovní poplatky) 2. Zdrojem neefektivity velkobank je obtížné řízení provozních nákladů, možnost kompenzovat zvýšené provozní náklady z mimořádných monopolních výnosů po akvizicích v globálním měřítku a hlavně obtížná kontrola poctivosti dealerů a managementu bank při uzavírání bankovních obchodů (morální hazard a podvody) 3. Monopolní síla velkobank ve vztahu k externímu auditorovi (Ernst Young v případu IPB, zánik Coopers Lybrand, Arthur andersen Enron atd.)

33 Aktuální aplikace univerzálního systému Historicky jako systém, který se vyvinul po vzniku centrálních bank (UK), banky ztratily právo emitovat bankovky, všechny ostatní funkce zůstaly zachovány Ze zákona podle modelu švýcarského bankovnictví, aktuálně na základě bankovního standardu vymezeného evropskou bankovní licencí

34 Jednotná bankovní licence Rozhodnutí vydané příslušným orgánem členského státu EU, na jehož základě je úvěrová instituce se sídlem na území tohoto členského státu oprávněna na tomto území vykonávat bankovní činnost. Jsou-li dodrženy postupy stanovené právem ES (viz pasportizace, notifikace), opravňuje jednotná bankovní licence svého držitele též k výkonu bankovní činnosti na území jiného členského státu EU, aniž by k tomu muselo být vydáno povolení příslušného orgánu tohoto jiného členského státu EU.

35 Bankovní systémy (soustava) Bankovní systém (soustava) jako souhrn bank působící v určitém teritoriu, zpravidla v určité zemi, jejich vzájemné vazby a vazby k okolí (P. Dvořák). Prvky současného bankovního systému: a) centrální banka, b) souhrn bank, c) vztahy mezi centrální bankou a bankami, d) vztahy mezi bankami, e) vztahy bank k okolí. Centrální banka zabezpečuje převážně makroekonomické funkce. Banky jako podnikatelské subjekty převážně zabezpečují mikroekonomické funkce. Pojem bankovní systém (soustava) někdy bývá nepřesně ztotožňován s pojmem bankovnictví.

36 Bankovní systémy (soustava) Bankovní systémy lze klasifikovat podle různých hledisek: 1. Podle toho, zda je regulováno nebo neregulováno (regulované bankovnictví versus tzv. svobodné nebo volné bankovnictví). 2. Podle organizačního uspořádání (jednostupňové versus dvoustupňové). 3. Podle povahy vzájemných vztahů mezi bankami (konkurenční, oligopolistické nebo monopolistické bankovnictví). 4. Podle rozsahu bankovních činností (maloobchodní, velkoobchodní nebo smíšené bankovnictví). 5. Podle rozsahu bankovní licence (universální nebo oddělené, resp. specializované bankovnictví). 6. Podle vnitřní organizace banky - centralizované nebo decentralizované (pobočkové) systémy. 7. Podle vztahu bank k okolí (systém vysoce otevřený nebo málo otevřený. 8. Podle prostoru, v němž banky operují (banky operující v hospodářském prostoru jedné země nebo mezinárodní, světové, globální banky). Specifickým typem je tzv. náboženský model bankovnictví, který představuje islámské bankovnictví, v němž je zakázán úrok. V teorii byly vypracovány různé modely bank (např. Wicksellův model, Monti- Kleinův model monopolní banky aj.).

37 Druhy bank Historicky vzniklo množství různých druhů bank. Zpočátku byly banky obvykle pojmenovávány podle toho, kterými bankovními činnostmi se zabývaly. Paleta bank je velmi pestrá. Existují: obchodní (komerční) banky, spořitelní banky, investiční banky, rozvojové banky, specializované vládní banky, hypoteční banky, stavební spořitelny, zemědělské banky, městské a komunální banky, konsorciální banky, bankovní holdingové společnosti, mezinárodní banky, centrální banky, centrální banky integračních seskupení (Evropská centrální banka ECB).

38 Univerzální obchodní banky Mezi nejběžnější a typické produkty univerzální banky patří přijímání vkladů, poskytování úvěrů, zprostředkování platebního styku, emisní obchody, obchody s cennými papíry, depotní služby atd. Velké univerzální banky disponují rozsáhlou pobočkovou sítí a zakládají i dceřiné společnosti pro poskytování některých speciálních produktů, např. stavebního spoření, hypotečních úvěrů apod. široká škála produktů, které tyto banky nabízejí, jim umožňuje relativně vyšší rozložení rizik, což může pozitivně ovlivnit jejich stabilitu a získat mnoho klientů. Pro klienta je výhodou možnost získat různé služby a produkty u stejné banky, i když občas u některých služeb za vyšší cenu.

39 Specializace bank Výhody: možnost nabízet kvalitnější služby; úspory nákladů plynoucí ze specializace na vybrané činnosti (užší sortiment); jednodušší organizace a řízení. Nevýhody: nižší konkurenceschopnost; vyšší riziko úpadku. Mezi specializované obchodní banky patří např. spořitelny, stavební spořitelny, hypoteční banky, družstevní záložny aj.

40 Spořitelny tradičně orientovány na shromažďování vkladů od obyvatelstva a na poskytování půjček. Většinou se zabývají bankovními operacemi menšího rozsahu, tj. bankovními obchody maloobchodní povahy Klasickým nástrojem majitelů úspor byla vkladní knížka, dnes běžný účet

41 Stavební spořitelny jsou specielním druhem spořitelen, které jsou oprávněny získávat zdroje pouze formou stavebního spoření. Disponují omezenou bankovní licencí na účelový sběr vkladů a účelové poskytování půjček fyzickým i právnickým osobám na řešení jejich bytové situace. Působení stavebních spořitelen je upraveno zvláštním zákonem (96/1993 Sb. Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ze den ). Klient uzavírá se stavební spořitelnou smlouvu, která zahrnuje jak podmínky spoření, tak poskytnutí úvěru. Prostřednictvím adresného státního příspěvku ve formě dotace na stavební spoření podporuje stát tento produkt. Dočasný přebytek finančních prostředků umísťují stavební spořitelny do snadno likvidních a minimálně rizikových aktiv, dočasný nedostatek finančních zdrojů řeší půjčkami od jiných institucí na finančním trhu. V ČR mezi nejvýznamnější stavební spořitelny patří např. Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., ČS stavební spořitelna, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna, a.s., HYPO stavební spořitelna, a.s., Wüstenrot, a.s. a další.

42 Hypoteční banky Poskytování hypotečních úvěrů a emise vlastních hypotečních zástavních listů. Speciální licenci pro vykonávání těchto obchodů mohou v ČR získat buď univerzální nebo specializované banky. Hypoteční úvěry jsou ve světě i u nás podporovány státem prostřednictvím státního příspěvku. Hypoteční úvěr je v zemích s tržní ekonomikou nejběžnějším typem úvěru na získání bytu či domu. Obvykle jde o účelový úvěr určený k financování koupě nemovitosti, výstavby nemovitosti, modernizace, opravy, dostavby, vestavby či přístavby nemovitosti nebo ke koupi podílu na nemovitosti za účelem vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků. Hypoteční úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti, tzv. hypotékou. Převoditelnost nemovitosti zatížené hypotékou je, kromě dědictví, omezena a je vázána souhlasem banky. V ČR poskytuje hypoteční úvěry řada bank, po příp. jejich dceřiných společností. Patří k nim např. Česká spořitelna, ČSOB, Uni Credit Bank, Raiffeisenbank, GE Capital Bank, aj.

43 Hypoteční zástavní listy Hypoteční zástavní listy (dále HZL) jsou dluhopisy vydávané hypotečními bankami s cílem získat zdroj - finanční prostředky - na poskytování hypotečních úvěrů. Jmenovitá hodnota a hodnota poměrného výnosu HZL je plně kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů. Pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů mohou být použity pouze pohledávky z hypotečních úvěrů, které nepřevyšují 70 % ceny zastavených nemovitostí. Vedle institutu řádného krytí funguje také tzv. náhradní krytí, což mohou být jen vysoce likvidní a bonitní prostředky (například hotovost, státní dluhopisy nebo vklady u ČNB). Takto kvalitní krytí činí z hypotečního zástavního listu jeden z vůbec nejbezpečnějších cenných papírů. HZL jsou vhodné pro konzervativní investory, kteří nemají příliš velké zkušenosti s angažmá na kapitálových trzích a nechtějí podstupovat významnější riziko

44 Družstevní záložny jsou jednou z tradičních forem úvěrových institucí, v nichž se občané sdružují na podkladě členského principu. Tato forma úvěrových institucí je rozšířena po celém světě, neboť umožňuje s relativně nízkými náklady shromažďovat vklady členů družstva a poskytovat jim půjčky. Družstevní záložny patří v bankovním sektoru mezi malé, avšak často dobře prosperující podniky, které mohou hrát velmi pozitivní úlohu při finanční podpoře drobného a středního, či regionálního podnikání. V českých zemích byl šiřitelem myšlenky družstevní formy úvěrových institucí Dr. Cyril Kampelík, podle jehož jména byla tato družstva označována za tzv. kampeličky. V r byla tato družstva bývalém Československu zrušena. V polovině 90.tých let byl v ČR umožněn jejich vznik zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých dalších opatřeních s tím souvisejících, z 20. dubna 1995, v současné době mají družstevní záložny v českém bankovním sektoru zcela okrajový význam.

45 Specializované banky Mezi specializované banky patří také banky, které zakládá stát na podporu určité části ekonomiky, např. banky zaměřené na podporu vývozu, na podporu středních a drobných podnikatelů, na podporu ekologie, zemědělství, event. na podporu ručení, na pomoc při obnově likvidity či na pomoc při ozdravění bankovních aktiv. V České republice bylo zřízeno několik bank tohoto typu, na př. Českomoravská záruční a rozvojová banka, Česká exportní banka nebo Konsolidační banka (resp. Konsolidační agentura).

46 Specializované banky Českomoravská záruční a rozvojová banka a.s., vznikla v roce 1992 složením kapitálu pěti obchodních bank a státu. Hlavní snahou bylo podpořit vznik a rozvoj malých a středních soukromých podniků úhradou části úroků a event. návratným příspěvkem na úhradu splátek úvěru. Významnou úlohou ČMZRB je i poskytování záruk bankám na poskytnuté úvěry, a to až do výše 60 % poskytnutého úvěru. Všechny tyto druhy podpory lze v některých případech podle přesně stanovených kritérií spojovat. K poskytování podpory slouží tzv. standardizované programy.

47 Specializované banky Česká exportní banka, a.s., vznikla na podporu vývozu, zejména investičních celků, poskytováním zvýhodněných úvěrů. Je z části přímo a z části nepřímo, prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti, ve vlastnictví státu. Své pevné místo při podpoře exportu má Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), a.s.,jejímž posláním je pojišťování vývozních úvěrů.

48 Specializované banky Konsolidační banka, s. p. ú., byla založena v roce 1991 pro správu dlouhodobých státních pohledávek. Podniková sféra byla po přechodu na tržní hospodářství zatížena problematickými úvěry z minulosti, které zatěžovaly finance podniků. Bylo rozhodnuto převést velkou část těchto pochybných pohledávek do Konsolidační banky a umožnit podnikům získat nové úvěry pro rozvojové programy. Postupem doby se banka podílela z prostředků Fondu národního majetku i na dalším oddlužování podniků a od roku 1995 se začala transformovat na banku, jejímž cílem je podpora rozvojových cílů s orientací na dlouhodobé a důležité projekty. V roce 1999 byla Konsolidační banka pověřena spoluúčastí na programu revitalizace vytipovaných rozhodujících průmyslových podniků, který byl připraven ekonomickými ministry a schválen vládou ČR. V rámci této činnosti ustavila banka revitalizační agenturu a zaměřila se na zpracování příslušných metodických postupů. V roce 2001 byla Konsolidační banka transformována na Konsolidační agenturu. Jejím hlavním úkolem bylo soustředit problematické pohledávky především bank, které koncem 90. let a po roce 2000 vstupovaly do privatizačního procesu a zabezpečit prodej těchto pohledávek.

49 Hlediska rozdělení bank 1. Podle vlastnických vztahů lze banky členit na banky soukromé, státní a smíšené. 2. Podle rozsahu bankovní licence lze rozlišovat banky universální nebo oddělené, resp. specializované (např. hypoteční banky, stavební spořitelny, aj.) 3. Podle převažujícího předmětu činnosti banky lze banky členit na banky orientující se určité odvětví nebo obor v ekonomice dané země, tj. banky průmyslové, zemědělské, a na banky orientující se převážně na poskytování provozních úvěrů nebo investičních úvěrů, tj. banky investiční nebo rozvojové apod. 4. Podle velikosti základního kapitálu nebo podle obratu lze členit banky na velké, střední a malé.

50 Hlediska rozdělení bank 5. Podle povahy bankovních operací lze banky členit za banky provozující operace maloobchodní (retail), velkoobchodní (wholesale) nebo smíšené. 6. Podle povahy klientely, na kterou se banka orientuje, na banky s korporátní klientelou a na banky s privátními klienty-fyzickými osobami; zvláštním typem bank jsou tzv. privátní banky, jejichž klienty se mohou stát na doporučení již existujícího klienta - pouze majetné osoby. 7. Podle vnitřní organizace banky existují banky centralizované nebo decentralizované (tzv. pobočkové) 8. Podle formy komunikace banky s klientem lze banky členit na tradiční banky a elektronické banky. 9. Podle vlastníka banky, kterým může být zahraniční subjekt nebo domácí subjekt, lze dělit banky na zahraniční a tuzemské.

51 Hlediska rozdělení bank 10. Podle prostoru, v němž banky operují, lze banky členit na banky operující v hospodářském prostoru jedné země (lokální- komunální,městské, celonárodní, regionální) a na banky mezinárodní, regionální, světové nebo globální banky. 11. Podle právní formy banky, tj. např. banky ve formě akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, státního peněžního ústavu, bankovní holdingové společnosti apod. Velké banky (zejména mezinárodní banky) zakládají dceřiné společnosti obvykle buď na regionálním principu, tj. dceřiná společnost založená v určité zemi odlišná od země, v níž sídlí mateřská společnost, nebo vyčleněním určité činnosti (např. poskytování hypotečním úvěru) do dceřiné společnosti. V obou případech takto vzniká tzv. bankovní skupina. Od bankovních skupin nutno rozlišovat tzv. finanční (bankovní) konglomeráty. Finanční konglomeráty bývají definovány jako jakákoliv skupina společností pod společnou kontrolou, jejíž výhradní nebo převažující činnosti spočívají v poskytování významných služeb v nejméně dvou různých finančních sektorech (tj. v bankovnictví, v oblasti cenných papírů a v pojišťovnictví).

52 Banky kategorie To big to fall podle výběru G 20 (listopad 2012) Systémově důležité" banky budou přísněji regulovány, krach těchto bank by ohrozil celý globální finanční systém. Lídři nejvyspělejších zemí tzv. G20 prohlásili v listopadu 2012, že tyto banky musí splňovat přísnější požadavky na potřebu kapitálu a vytvořit plán na likvidaci bez pomoci daňových poplatníků, pokud by se ocitly v problémech. Seznam celosvětově systémově důležitých finančních institucí, nazývaný G-SIFI, by měl být přehodnocen každý rok v listopadu (FSB). Sedmnáct bank je z Evropy. Na seznamu nebyla největší banka světa Industrial and Commercial Bank of China, Kritici často upozorňují na to, že přísnější požadavky na kapitálovou přiměřenost bank povedou k tomu, že velké banky omezí poskytování úvěrů, protože křehká globální ekonomika je stále na pokraji recese.

53 The Financial Stability Board The Financial Stability Board, the international body charged with solving the problem of too big to fail banks, publishes a list of global systemically important financial institutions (GSifi). Those banks on the GSifi list will be required to hold additional capital equal to between 1 per cent and 2.5 per cent of their assets, adjusted for risk, on top of the Basel III minimums, for a total ratio of 8 per cent to 9.5 per cent, starting in [1] The Financial Stability Board, made up of regulators, central bankers and representatives of international bodies, plans to update its list of GSifis every November, and the methodology for determining which banks are systemic will also be reviewed every three years

54 Největší světové banky podle objemu aktiv (bil. USD) 1 Industrial & Commercial Bank of China (ICBC) 3, HSBC Holdings 2, China Construction Bank Corporation 2, BNP Paribas 2, Mitsubishi UFJ Financial Group 2, JPMorgan Chase & Co 2, Agricultural Bank of China 2, Bank of China 2, Crédit Agricole Group 2, Barclays PLC 2,266.82

55 1 Industrial & Commercial Bank of China (ICBC) 3, HSBC Holdings 2, China Construction Bank Corporation 2, BNP Paribas 2, Mitsubishi UFJ Financial Group 2, JPMorgan Chase & Co 2, Agricultural Bank of China 2, Bank of China 2, Crédit Agricole Group 2, Barclays PLC 2, Deutsche Bank 2, Bank of America 2, Japan Post Bank 1, Citigroup Inc 1, Société Générale 1, Mizuho Financial Group 1, Royal Bank of Scotland Group 1, Banco Santander 1, Sumitomo Mitsui Financial Group 1,569.99

56 Rank Country Number of banks in the top 100 banks by total assets (2013) [4] 1 China 17 2 USA 10 3 Japan 8 4 Germany 7 5 United Kingdom 6 5 France 6 7 Canada 5 8 Australia 4 8 Brazil 4 8 Italy 4 8 South Korea 4 8 Spain 4 8 Sweden 4

57 Rank Bank name Market capitalization (US$ billion) 1 Wells Fargo & Co JP Morgan Chase & Co ICBC HSBC Holdings Bank of America China Construction Bank Citigroup Inc Agricultural Bank of China Bank of China Commonwealth Bank of Australia Banco Santander Allied Irish Banks plc Westpac BNP Paribas Royal Bank of Canada Lloyds Banking Group Toronto-Dominion Bank Australia and New Zealand Banking (ANZ) Mitsubishi UFJ Financial Group (MUFG) 78.45

58 Systémově důležité banky v ČR ČNB stanovila požadované rezervy nad rámec běžné regulace Česká národní banka stanovila kapitálovou rezervu systémově důležitých bank. (nad rámec všeobecné regulace) 3 % pro Českou spořitelnu 3% pro ČSOB, 2,5 % pro KB 1 % pro UniCredit. Další, takzvanou proticyklyckou rezervu, kterou regulace umožňuje až ve výši 2,5 % a jejíž určení je v rukou lokálních centrálních bank, ČNB nebude požadovat a stanovila ji na 0 %.

59 Klíčové pojmy

60 Seminární témata Spořitelní úvěrová družstva v ČR, historie a současnost Islámská banka

61 Appendix Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví

62 Appendix Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví je koncepce bankovnictví, které: svým klientům poskytuje přístup ke svému účtu aniž by museli bankovní pobočku fyzicky navštívit má malý počet kamenných bankovních poboček, v některých případech omezené jen na sídlo společnosti nebo žádné a/ v případě okamžitého přístupu k účtu a bankovním transakcím, přes: Internet telefon (prostřednictvím operátora nebo tzv. osobního bankéře) mobilní telefon, WAP speciální terminály, tzv. Automated Teller Machines, ATM b/ v ostatních případech: přes speciální předtištěné obálky s popisem transakcí, které klient zamýšlí udělat, odesílané poštou (Mail banking)

63 Appendix Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví internet banking, telebanking, home banking smartphone banking (smartbanking) GSM banking WAP banking. Uvedené služby klientům přináší přistup k účtu přístup 24 hodin denně.

64 Appendix Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví Internet banking Tato služba umožňuje komunikaci banky pomocí internetu a to z jakéhokoliv místa na světě a počítače s internetovým prohlížečem a připojením k internetu. Na internetu klient otevírá vlastní webovou stránku v aplikaci banky, zadáním uživatelského jména a certifikačního kódu (password) Klient může provádět různé operace se svými účty v bance jako např. zadávání příkazů k úhradě i do zahraničí, zadávání a rušení trvalých příkazů, zřizování a rušení termínovaných vkladů či prohlédnout si historii účtu, nebo u vyspělejších systémů i zadávat transakce na kapitálovém trhu ze svého investičního účtu.

65 Appendix Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví Mobilní bankovnictví - smartphone banking (smartbanking) tzv. chytrý telefon (smartphone), vybavená příslušnou bankovní aplikací Banky zpravidla vydávají aplikace přímého bankovnictví pro telefony iphone s operačním systémem ios a telefony s operačním systémem Android. Další možností je pak přihlašovat se do internetového bankovnictví prostřednictvím internetového prohlížeče v telefonu.

66 Appendix Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví Telebanking Může se také nazývat jako phonebanking. Klient zavolá na linku telefonního bankovnictví a identifikuje se svým identifikačním číslem a heslem. Tato služba se vyskytuje ve dvou verzích: klient komunikuje s automatickým hlasovým systémem. Zde lze získávat informace o produktech, o aktuálním zůstatku, ale také zde lze zadávat příkazy k úhradě či inkasu, trvalé příkazy, provádět konverzi měn. Ve druhé verzi klient komunikuje s telefonním bankéřem, který poskytuje stejné služby jako pracovník na přepážce od zadávání příkazů po zakládání termínovaných vkladů, mimo pracovní dobu komunikuje jen s hlasovým systémem.

67 Appendix Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví Home banking Produkt umožňuje obsluhovat účet pomocí počítače připojeného k internetu a softwaru, který je dodán bankou (obvykle na instalačním CD). Klient si internetovým spojením může zajišťovat základní služby jako např. příkazy k úhradě (i do zahraničí), trvalé příkazy, zůstatky na účtu, konverze měn. Výhodou je, že tyto produkty bývají kompatibilní s účetními a ekonomickými programy, používanými firmami. nevýhodou je, že lze používat pouze počítač, kde je program nainstalován. Home banking je v praxi využíván spíše firemními klienty, ale jeho nabídka je dostupná i soukromým klientům

68 Appendix Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví GSM banking (mobilní bankovnictví) U této služby existují dvě varianty. První je SIM Toolkit. Zde banka do mobilního telefonu (na SIM kartu) nahraje vlastní bankovní aplikaci, která se objeví v menu telefonu. Při nahrávání aplikace je SIM karta zašifrovaná a nelze z ní získat žádné údaje. Současně je přístup k této aplikaci chráněn zvláštním bankovním PIN, které se nazývá BPIN. Klient nalistuje v menu aplikace správnou položku a vybere některou ze základních služeb (např. zjišťování zůstatku na účtu, přehled historie pohybů na účtu, přehled kursů, zadávání příkazů). Informaci o vybrané službě obdrží buď formou textové zprávy na mobilní telefon, nebo formou e- mailu do ové schránky, která je předem definovaná. V ČR poskytují tuto službu O2, T-Mobile i Vodafone.

69 Appendix Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví GSM banking (mobilní bankovnictví) Další variantou služby je SMS banking, jehož výhodou je použitelnost u všech mobilních telefonů, bez ohledu na operátora. Komunikace probíhá pouze prostřednictvím SMS zpráv. banka i k této aplikaci může vydávat tzv. autentizační kalkulátor, s jehož pomocí si klient vygenerujete speciální kód, který vloží do struktury SMS zprávy. Nevýhodou je složitější manipulace, protože SMS zprávy je nutné posílat přesně ve formátu daném bankou.

70 Přímé bankovnictví - výhody Z hlediska klienta je výhodou rychlý, levný a snadný přístup k účtu (poplatky u internetového bankovnictví bývají nejnižší, navíc příkaz se splatností aktuální den bývá možné zadat i po ukončení provozní doby poboček banky), z hlediska banky je rozhodující výhodou úspora pracovníků na přepážkách a nákladů na provoz poboček.

71 Internetové bankovnictví, on-line bankovnictví souhrn Nevýhodou mohou v některých případech být bezpečnostní problémy, protože informace a příkazy se předávají z často nedostatečně zabezpečených počítačů klientů přes běžné internetové spojení. Tato slabina internetového bankovnictví je u většiny bank vyřešena zabezpečeným šifrovaným spojením pomocí https protokolu, a současnou komparací internetových klíčů, uložených v počítačích klienta a na serverech banky. Autorizace uživatele je navíc prováděna pomocí speciálního kódu, který je pomocí SMS zprávy zaslán bankou na klientem vybrané číslo mobilního telefonu..

72 Appendix Platební prostředky elektronického bankovnictví Elektronické platební prostředky mohou být rozlišovány ve dvojí podobě jako: 1/ prostředky vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při jejichž užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem nebo identifikace jiným způsobem, 2/ elektronické peněžní prostředky uchovávající peněžní hodnotu v elektronické podobě Peněžní hodnotou v elektronické podobě, uchovávanou na elektronickém peněžním prostředku jsou pak míněny elektronické peníze.

73 Appendix Platební prostředky elektronického bankovnictví Tato elektronická peněžní hodnota musí: představovat pohledávku za emitentem, být uchovávána na elektronickém peněžním prostředku, být vydávaná proti přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz, být přijímána kromě emitenta i jinými osobami. Technicky dva systémy elektronických peněžních prostředků: Na samostatném nosiči V paměti počítače