Osoby do 25 let a další profesní vzdělávání: postoje, zkušenosti, bariéry

Transkript

1 Osoby do 25 let a další profesní vzdělávání: postoje, zkušenosti, bariéry Klára Potočková Výstupní analytická zpráva projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/ ) Fond dalšího vzdělávání, 2015

2 Executive summary Další vzdělávání vnímá cílová skupina poměrně pozitivně (64 % zastává pozitivní postoj). V posledním roce se mladí lidé bez zaměstnání účastnili dalšího vzdělávání v širší definici 1 v 13 %, užší definici 2 v 9 % a 3 % respondentů absolvovala v posledním roce rekvalifikační kurz. Důvodem neúčasti na různých formách dalšího vzdělávání byl u cílové skupiny nejčastěji nezájem či pocit zbytečnosti činnosti. Nezájem o absolvování stáže ve firmách mladí nejčastěji zdůvodňují absencí mzdy. Největší obecnou bariérou v dalším vzdělávání mladých lidí je finanční náročnost této činnosti, chybějící informace a absence zajímavých kurzů poblíž místa bydliště. Největší motivací mladých lidí k dalšímu vzdělávání je získání nových poznatků a zlepšení situace na trhu práce. Informace o dalším vzdělávání si mladí lidé nejčastěji hledají mezi svými známými a přáteli, přes internetové portály a přes úřady práce (proporcionálně srovnatelně). Více než čtyři pětiny (83 %) mladých lidí bez zaměstnání deklarují, že si hledají práci, nejvíce ti, kteří jsou bez práce nejkratší dobu. Ve zkoumané skupině více než polovina lidí (54 %) ještě nikdy neměla dlouhodobé zaměstnání. Mladí lidé při hledání práce (podobně jako při vyhledávání informací o dalším vzdělávání) nejčastěji využívají úřady práce, internetové portály i známé a přátele. 1 Absolvování rekvalifikace, workshopu, semináře nebo stáže (ve firmě nebo zahraniční) nebo má zkušenost s online kurzy. 2 Absolvování vzdělávacího kurzu, rekvalifikace nebo workshopu. 2

3 Obsah Executive summary Úvod Cíle a metodologie, popis vzorku Metodologie Desk research Pracovní skupiny Regionální diskuse Dotazníkové šetření Definice dané skupiny na trhu práce a překryvy s dalšími zkoumanými skupinami projektu Rozdělení do podskupin a rozdíly v rámci skupiny Postavení skupiny na trhu práce Zaměstnanost, nezaměstnanost, ekonomická neaktivita Vývoj postavení skupiny na TP v uplynulých letech Regionální rozdíly Specifické potřeby a problémy skupiny na TP Aktéři DPV ve vztahu k cílové skupině DPV dané skupiny Účast v DPV Informační kanály Motivace Postoje k dalšímu vzdělávání Potřeby v dalším vzdělávání Bariéry (objektivního rázu) Vybrané nástroje ke vztahu ke skupině Informační nástroje Administrativní nástroje Ekonomické nástroje Opatření zaměřená na skupinu Závěr Zdroje Přílohy...45 Příloha 1: Definice pojmů...45 Příloha 2: Seznam zkratek...46 Příloha 3: Složení pracovní skupiny

4 Příloha 4: Emoti*scape TM...48 Příloha 5: Podrobnější popis projektů...48 Příloha 6: Tabulková příloha...48 Seznam grafů, tabulek a příloh Graf 1: Délka nezaměstnanosti podle pohlaví a vzdělání...14 Graf 2: Délka nezaměstnanosti osob do 25 let podle aktivity a dřívějšího zaměstnání...15 Graf 3: Aktivita na trhu práce podle pohlaví a vzdělání...16 Graf 4: Účast v různých formách DV v posledních 12 měsících...23 Graf 5: Účast na rekvalifikacích...24 Graf 6: Účast na různých formách dalšího vzdělávání...25 Graf 7: Srovnání účasti na různých formách dalšího vzdělávání u pracujících (15 29 let) a nezaměstnaných (15 25 let)...26 Graf 8: Účast na dalším vzdělávání podle různých faktorů...27 Graf 9: Zdroje informací o dalším vzdělávání...28 Graf 10: Postoje k dalšímu vzdělávání srovnání pracujících a nezaměstnaných...31 Graf 11: Postoje k dalšímu vzdělávání nezaměstnaných osob do 25 let podle různých faktorů...32 Graf 12: Hodnocení konceptu NSK...38 Tabulka 1: Kvótní rozložení CS v dotazníkovém šetření... 9 Tabulka 2: Vzdělanostní struktura lidí ve věku let...11 Tabulka 3: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných ve věku let...12 Tabulka 4: Vzdělanostní struktura lidí ve věku let ve výzkumu Kooperace...12 Tabulka 5: Délka nezaměstnanosti osob ve věku do 25 let...13 Tabulka 6: Využití zdrojů při hledání práce...17 Tabulka 7: Hlavní důvod nezaměstnanosti...17 Tabulka 8: Hlavní důvod nezaměstnanosti podle vzdělání...17 Tabulka 9: Ochota pracovat mimo svůj obor...18 Tabulka 10: Vývoj na TP skupiny osob do 24 let...19 Tabulka 11: Regionální srovnání skupiny mladých lidí do 29 let...20 Tabulka 12: Výroky motivace k dalšímu vzdělávání...29 Tabulka 13: Nejčastější emoce vyjadřované vůči dalšímu vzdělávání srovnání pracujících a nezaměstnaných...31 Tabulka 14: Výroky bariéry v dalším vzdělávání...35 Tabulka 15: Nejčastější důvody neúčasti na různých formách DV...36 Tabulka 16: Složení pracovní skupiny DPV osob do 25 let

5 1 Úvod Tato studie je jedním z výstupů projektu Kooperace (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti, CZ.1.04/2.2.00/ ), který probíhal ve Fondu dalšího vzdělávání v letech Cílem projektu bylo komplexně zmapovat problematiku dalšího profesního vzdělávání v České republice a položit základy znalostního managementu v této oblasti. Profesionálům v oblasti DPV chce projekt svými výstupy poskytnout prostřednictvím aktuálních dat relevantní informační základnu pro jejich rozhodování a plánování, stejně jako jim díky platformě Koopolis dát k dispozici nástroj pro sdílení zkušeností a síťování. 3 Ve své analytické části projekt mapoval a analyzoval současný stav dalšího profesního vzdělávání jak z pohledu systému, jeho aktérů a nástrojů, tak z pohledu jednotlivců, pro které je tento systém ve svém výsledku určen a jimž má pomoci zvýšit jejich dovednosti, kompetence, kvalifikace a přispět k jejich osobnímu rozvoji a obohacení života. V souladu se strategiemi Ministerstva práce a sociálních věcí se projekt Kooperace věnoval především vybraným skupinám na trhu práce, kterými jsou zaměstnavatelé, osoby pracující (zaměstnanci; osoby samostatně výdělečné činné) a skupiny osob z řad nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních (osoby do 25 let; osoby ve věku let; osoby se zdravotním postižením; osoby na mateřské/rodičovské dovolené a osoby pečující o osobu blízkou; nízkokvalifikovaní; osoby ohrožené sociálním vyloučením). Zpráva je věnována problematice mladých osob do 25 let a jejich vztahu k dalšímu profesnímu vzdělávání. Všechny závěrečné zprávy zaměřené na již zmíněné skupiny na trhu práce, dodržují stejnou strukturu s cílem usnadnit čtenářům orientaci v textu i zprostředkovaných informacích. Třetí kapitola této zprávy je věnovaná metodologii, použitým zdrojům dat a definici cílové skupiny (dále CS). Definice dalších pojmů, jak byly stanoveny pro účely projektu Kooperace, nalezne zájemce v příloze 1 této zprávy. Pokud není stanoveno jinak, v textu analýzy se pod používanými pojmy vždy rozumí termíny podle těchto definic. Čtvrtá kapitola je věnována postavení mladých lidí na trhu práce, včetně jeho proměny v čase. Částečně jsou i zkoumány rozdíly mezi jednotlivými kraji. Tato část čerpá především z veřejně dostupných statistik, vlastního dotazníkového šetření a závěrů pracovních skupin projektu. 4 Následující kapitola se zaměřuje na další profesní vzdělávání nezaměstnaných osob do 25 let. Postoje, motivace, bariéry a zkušenosti CS s formami dalšího profesního vzdělávání jsou nazírány především optikou dat z dotazníkového šetření. Kapitola 6 zkoumá vybrané systémové nástroje dalšího profesního vzdělávání, jako jsou rekvalifikace, Národní soustava kvalifikací, Evropský sociální fond ve vztahu ke skupině mladých lidí. Snaží se zhodnotit jejich přínos i limity ve využití konkrétní skupině. Zároveň se zaměřuje na nástroje určené ze své podstaty přímo pro tuto CS. Poslední kapitola se věnuje opatřením, která jsou přímo zaměřena na podporu dalšího vzdělávání zkoumané skupiny. Jde především o konkrétní opatření aktivní politiky zaměstnanosti a projekty, které se věnovaly podpoře dalšího vzdělávání CS ve snaze usnadnit jí vstup či návrat na trh práce, případně přispět ke zvýšení nebo prohloubení kvalifikace účastníků. 3 Platforma Koopolis je určena profesionálům v DV, kterým zprostředkovává souhrn informací, novinek a trendů z oblasti dalšího vzdělávání a zároveň jim umožňuje vzájemnou diskusi a sdílení zkušeností. 4 Práce pracovních skupin je blíže popsána v kapitole

6 2 Cíle a metodologie, popis vzorku Realizátoři projektu Kooperace chtějí prostřednictvím souhrnných zpráv o jednotlivých CS poskytnout profesionálům v oblasti dalšího vzdělávání informační základnu tak, aby jejich rozhodnutí zaměřená na další profesní vzdělávání cílových skupin a jejich lepší uplatnění na trhu práce byla založena na relevantních poznatcích a aktuálních datech a naplňovala tak zásady evidence-based policy. Cílem zprávy bylo zmapovat problémy a bariéry vybraných skupin na trhu práce v oblasti dalšího vzdělávání. Pozornost je věnována i postavení CS na trhu práce, jejím znalostem a zkušenostem s jednotlivými typy a nástroji dalšího vzdělávání i opatřením zaměřeným na CS. Tyto zprávy mají v souladu se záměrem projektu Kooperace doplnit souhrnný obrázek o systému DPV v České republice a prostřednictvím platformy Koopolis je shromáždit na jednom místě. 2.1 Metodologie Záměrem této analýzy bylo podívat se na problematiku osob do 25 let z co nejširšího možného pohledu tak, aby výsledkem byl komplexní souhrn dosud zjištěných informací o dané skupině, jejím postavení na trhu práce, vztahu a zkušenostech s dalším profesním vzděláváním. Tomu odpovídá i šíře použitých informačních zdrojů a metod Desk research Realizační tým (dále RT) se na začátku analýzy rozhodl postupovat metodou desk research a shromáždit dostupné zdroje týkající se problematiky mladých lidí do 25 let časově ohraničené zhruba deseti uplynulými lety. Jako zdroj informací byly využity především odborné publikace a studie, diplomové a dizertační práce, dokumenty, strategie a záznamy veřejné správy, výstupy z realizovaných projektů, podpořených z Evropského sociálního fondu, periodika, právní normy, dostupná data a výstupy ze statistických a výzkumných šetření. RT postupoval v souladu s projektovou Metodikou pro sběr, kategorizaci a analýzu sekundárních dat o problémech a potřebách vybraných skupin TP za jednotlivé regiony ČR (KOOPERACE 2014a). Shromážděné zdroje byly dále kategorizovány a byla posuzována jejich relevance ve vztahu k problematice mladých lidí. U skupiny osob do 25 let je u sekundárních zdrojů statistického charakteru problém s nejednotným věkovým rozmezím, které se v jednotlivých analýzách používá. Výstupy z jednotlivých zdrojů jsou pak vzájemně obtížně porovnatelné. U každého z takových výstupů je v textu upozorněno, jakého věkového rozmezí se daná informace týká. Hlavním cílem této sekundárních analýzy bylo vyhodnotit dostupné informace o problémech skupiny v oblasti DPV z hlediska ČR i regionů, vybrat vhodné zdroje pro podrobnější analýzu, identifikovat oblasti, kde k dané skupině žádné informace nejsou nebo jsou příliš zastaralé nebo nedostupné. Na tyto oblasti se následně zaměřovala činnost realizačního týmu projektu v rámci sběru dat primárního charakteru Pracovní skupiny Následné vyhodnocení kategorizovaných zdrojů a dat už neprováděl samotný realizační tým, ale za účelem získání co nejširšího pohledu na danou problematiku byly organizovány expertní pracovní skupiny (dále PS). Pracovní skupiny se skládaly z odborníků na danou cílovou skupinu, sdružení experti zastupovali systémový pohled i přímou práci s danou 6

7 skupinou. Byli v nich zastoupeni pracovníci MPSV a MŠMT a jejich příspěvkových organizací, zaměstnanci úřadu práce, výzkumníci, pracovníci z akademické sféry, zástupci neziskového sektoru, vzdělávacích institucí a další odborníci, kteří se specializují na práci s touto cílovou skupinou, profesně se věnují tématice zkoumané skupiny, jejímu postavení na trhu práce a dalšímu vzdělávání. V pracovních skupinách byli zastoupeni jak regionální aktéři, tak experti na národní úrovni. Konkrétní složení pracovní skupiny věnované DPV osob do 25 let najdete v příloze 3 této zprávy. Pracovní skupina se scházela v počtu 3 6 osob přibližně každých 14 dní po dobu jednoho roku. Celkem proběhlo 21 setkání této expertní skupiny. Z každého jednání byl pořízen zvukový záznam a podle něho zápis, který byl vždy poskytnut ke zpětnému doplnění a upřesnění všem účastníkům dané pracovní skupiny. Jako samostatný výstup vznikl z každého jednání PS analytický výstup k probíranému tématu, který byl rovněž vždy poskytnut ke zpětné revizi všem účastníkům. Na úvodním setkání PS došlo k odsouhlasení definic a klíčových pojmů, které jsou jednotně užívány v rámci celého projektu Kooperace, i struktury pro šablony jednotlivých výstupů. Všechny tyto podklady připravil RT dle projektové metodiky Template pro zpracování výstupních analytických zpráv za vybrané skupiny trhu práce (KOOPERACE 2014d). Členové realizačního týmu měli v pracovní skupině roli moderátorů a analytiků, kteří na každé setkání PS připravili scénář, podle kterého jednání probíhalo. Pracovní skupina se scházela vždy nad konkrétním materiálem nebo tématem, k němuž realizační tým připravil podklady. Zároveň účastníci pracovní skupiny aktivně přicházeli s dalšími tématy a materiály vztahujícími se ke skupině. V případě, že PS postrádala vhodného zástupce pro analýzu konkrétní problematiky nebo představení příkladů dobré praxe, byli na ni zváni ad hoc hosté, obvykle realizátoři konkrétních projektů nebo odborníci na danou problematiku. Cílem pracovních skupin byl, kromě analýzy dostupných zdrojů, především popis a analýza samotné skupiny na trhu práce, identifikace její aktuální situace, zmapování důležitých nástrojů a opatření určených na podporu této skupině včetně zhodnocení jejich účinnosti. Kromě možnosti nechat zaznít škálu relevantních odborných názorů a zkušeností šlo také o hledání konsensu v dané oblasti. Závěry z pracovní skupiny citované v této zprávě vycházejí ze široké shody těchto odborníků na pracovní skupině a ve zprávě jsou vždy citovány pod zkratkou PS. Pokud nad uvedenými informacemi nepanovala shoda, je na to vždy upozorněno na příslušném místě analýzy citací nebo poznámkou pod čarou. Veškeré závěry z PS jsou interpretací garanta pracovní skupiny, který je autorem této zprávy. Závěry z pracovních skupin se prolínají celou analytickou zprávou, především kapitolami 4, 6 a Regionální diskuse Pro získání informací regionálního charakteru a ověření závěrů z pracovních skupin uspořádal RT v průběhu projektu několik druhů regionálních i meziregionálních aktivit za účasti profesionálů z oblasti dalšího vzdělávání v daném kraji. Jednalo se o regionální workshopy s pracovníky úřadu práce, fokusní skupiny za účasti regionálních aktérů v DV a meziregionální fokusní skupiny. Obvyklá délka těchto setkání byla cca 3 hodiny. RT opět připravil pro setkání podklady ve formě dat, statistik a modelových příkladů, jejichž řešení účastníci společně hledali. Cílem těchto regionálních aktivit bylo zmapovat specifika CS vyplývající z regionálního kontextu, zkontrolovat, zda nebyla opominuta žádná důležitá oblast, hypotéza nebo dobrá praxe. Dalším cílem bylo zmapovat regionální aktéry pracující s CS a lokální příklady dobré praxe, které mohly uniknout pozornosti RT a pracovních skupin. V tomto 7

8 ohledu splnily regionální diskuse svůj cíl: Upozornily na příklady dobré praxe, které se v kraji realizovaly, zhodnotily regionální aktéry pracující s CS a jejich roli. Pokud jde o nové hypotézy a poznatky, které měla tato setkání zprostředkovat, potvrdila se spíše zjištění, která vyplynula z práce pracovních skupin, než že by regionální diskuze přinesla nové podněty a témata. Mohlo tomu tak být ze dvou důvodů. Jednak mohla být analyzovaná problematika na PS zvolena dobře a v podstatě vyčerpala okruh podstatných témat ve vztahu CS k trhu práce a DV. Na pracovních skupinách byli zastoupeni i regionální aktéři, kteří podněty z regionů zprostředkovali. Druhým důvodem mohla být krátká časová dotace a jednorázové trvání regionálních diskusí, které neumožnilo hlubší rozbor témat a systematičtější práci s nimi Dotazníkové šetření Těžiště této zprávy je založené na výzkumném šetření realizovaném v rámci projektu Kooperace na podzim Vycházejí z něho především kapitoly 4 a 5, které obsahují výsledky dotazníkového šetření i fokusních skupin. Výzkumné šetření bylo primárně zaměřeno na aktuální situaci cílových skupin projektu na trhu práce, zmapování jejich postojů, problémů, bariér a informovanosti v oblasti dalšího profesního vzdělávání. Více viz metodiky projektu Kooperace (Kooperace 2014a, Kooperace 2014b). Výzkum měl přinést nová a aktuální data k CS, která mohou sloužit jako podklady pro lepší a přesněji zacílenou práci s touto skupinou. Realizační tým spolu se zástupci PS vytvořil seznam hypotéz a tematických okruhů výzkumu. Samotné dotazníkové šetření bylo zajištěno dodavatelem, ve veřejné zakázce zvítězila výzkumná agentura IPSOS, s.r.o. Agentura byla zodpovědná za naprogramování dotazníku, sběr dat podle zvolených kritérií, čištění a kódování dat a zpracování základních analýz. Za podrobnější zpracování dat byli zodpovědní autoři jednotlivých analytických zpráv z řad členů realizačního týmu. Samotnému dotazníkovému šetření předcházela kvalitativní část v podobně čtyř fokusních skupin, jejichž cílem bylo ověřit a zpřesnit navrhované hypotézy a tematické okruhy. Jedna fokusní skupina se konala se zaměstnavateli (Praha), jedna zahrnovala zaměstnance a OSVČ (Prostějov), dvě skupiny se zaměřovaly na CS osob z řad nezaměstnaných (Praha, Jihlava). Zjištění z fokusních skupin sloužila jako podklad ke konstrukci dotazníků. Vytvořeny byly tři samostatné verze dotazníků v délce do 30 minut jeden pro zaměstnavatele, druhý zaměstnance a OSVČ a třetí pro osoby nezaměstnané a ekonomicky neaktivní. Poslední dotazník v sobě zahrnoval i otázky pokládané pouze vybraným cílovým skupinám. Dotazníky byly pilotně ověřeny na 1 % vzorku z každé kategorie respondentů a výsledky pilotáže byly použity pro zpřesnění finální verze dotazníku. Celkový šetřený vzorek byl respondentů. Jednotlivé cílové skupiny byly ve vzorku zastoupeny proporcionálně ve velikosti zabezpečující co největší spolehlivost výběrového vzorku. Pokud mohl jeden respondent být zařazen zároveň do více zkoumaných skupin, bylo přípustné ho počítat pouze do jedné z nich. Výběr respondentů byl kvótní, splňující jeho kritéria tak, aby, pokud CS nebyla vymezena jinak, byl vzorek reprezentativní pro každou danou skupinu na trhu práce České republiky ve věku let z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, příjmu a regionu. Podrobné kvóty viz tabulka č. 1. 8

9 Tabulka 1: Kvótní rozložení CS v dotazníkovém šetření Ekonomicky aktivní Nezaměstnaní a ekonomicky neaktivní Cílová skupina Zdroj: Výzkum Kooperace 2015 Minimální velikost vzorku Kvóty Zaměstnavatelé 500 Kraj Velikost Typ vlastnictví Zaměstnanci 1000 Kraj Pohlaví Věk Vzdělání Příjem OSVČ 600 Kraj Pohlaví Věk Vzdělání Příjem OZP 400 Kraj Pohlaví Věk - - Nízko kvalifikovaní 400 Kraj Pohlaví Věk - - Osoby na MD/RD 400 Kraj - Věk Vzdělání - Osoby do 25 let 400 Kraj Pohlaví Věk Vzdělání - Osoby let 400 Kraj Pohlaví Věk Vzdělání - OOSV 400 Kraj Pohlaví Věk - - Samotný sběr dat probíhal v průběhu října a listopadu 2014 za využití CAPI a CASI metod sběru dat. Cílové skupiny disponující dostatečnými e-skills a přístupem k počítači (zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ, osoby do 25 let, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené a osoby pečující) byly dotazovány z důvodů finanční úspory online, za využití panelu respondentů dodavatele (CASI). U zkoumaných skupin, u nichž nebylo možné online dotazováním zajistit reprezentativní data (nezaměstnaní z řad OZP, osob s nízkou kvalifikací, osob ve věku let a osob ohrožených sociálním vyloučením), bylo dotazování provedeno metodou rozhovoru face-to-face za využití sítě tazatelů vybavených notebooky (CAPI). Při analýze dat se u části CS (OOSV, osoby na MD/RD, osoby s nízkou kvalifikací) objevila nutnost podrobit dílčí závěry z dotazníkového šetření bližšímu zkoumání. Za tímto účelem byla realizována druhá vlna fokusních skupin, kterou zajistil dodavatel FOCUS Centrum pro sociální a marketingovou analýzu, s.r.o. U respondentů z řady osob ohrožených sociálním vyloučením a lidí s nízkou kvalifikací byl kvůli obavě z menší otevřenosti ve větší skupině lidí zvolen formát mini fokusních skupin (3 4 osoby), aby byl prostor věnovat se problematice dostatečně do hloubky. Kvalitativní šetření bylo realizováno v červnu a červenci Pro osoby na MD/RD proběhla jedna fokusní skupina (Praha), 4 mini fokusní skupiny proběhly s osobami s nízkou kvalifikací (Prostějov, Karlovy Vary, Chomutov, Brno) a osobami ohroženými sociálním vyloučením (Praha, Liberec, Zlín, Tábor). Jedna fokusní skupina proběhla s osobami dlouhodobě nezaměstnanými v Ostravě. Někteří respondenti s nízkou kvalifikací zároveň spadali do skupiny mladých lidí do 25 let, se kterými se diskutoval zejména jejich odchod z formálního vzdělávání a možnost zvýšení kvalifikace díky některým formám dalšího vzdělávání. 9

10 2.2 Definice dané skupiny na trhu práce a překryvy s dalšími zkoumanými skupinami projektu Skupina osob do 25 let je pro projekt Kooperace definována pouze věkem a vyloučením studentů. Do skupiny tedy spadají všechny osoby ve věku let, které nepokračují ve studiu. Skupina je definicí (věkovým vymezením) podobná skupině osob let, zatímco v ostatních skupinách (např. osoby ohrožené sociálním vyloučením) je možné, že v ní jednotlivec zůstane celý život, z/do věkově vymezených skupin se dostane tím, že stárne, dostane se do určité životní fáze. Obě skupiny však mají i další společné či příbuzné rysy. Z obou jmenovaných skupin se rekrutuje vysoký počet nezaměstnaných (mladí mají malou praxi, starší jsou před důchodem). Obě skupiny jsou svým způsobem kompatibilní mladí lidé mají malé zkušenosti na trhu práce, ale mají z pohledu zaměstnavatelů perspektivu, starší lidé naopak zkušenosti mají, ale chybí jim různé kompetence, kterými disponují mladí (počítačová gramotnost, určitá míra flexibility atp.) a perspektiva vývoje je u nich omezenější. Další překryv je možné spatřit se skupinou osob ohrožených sociálním vyloučením a nízkokvalifikovanými, mladý člověk leckdy splňuje znaky obou skupin. (Resp. pokud má mladý člověk nízkou kvalifikaci, často spadá i do kategorie osob ohrožených sociálním vyloučením.) Někteří mladí lidé, kteří spadají do obou skupin, se mohou častěji než starší částečně odchylovat od společenských norem, někteří mají zkušenost i s mladistvou kriminalitou. Odchýlení od společenských norem v této věkové skupině může souviset s hledáním identity jedince, s bojem proti autoritám či mladým rebelstvím, které se ve starším věku vytrácí. V souvislosti s trhem práce nemají mladí lidé oproti starším z těchto skupin žádnou pracovní zkušenost a pracovní návyky (PS). Ve věkové skupině osob do 25 let se může nacházet určitá podskupina nízkokvalifikovaných, kteří se následně mohou vrátit do formálního vzdělávání. Šance návratu do formálního vzdělávání mladých je větší než u ostatních věkových skupin. Jsou to lidé, kteří školu z různého důvodu neukončili nebo přerušili. Potřebují ale velkou podporu, motivaci a dohled, a i přesto je návrat zpátky ke studiu složitý. Zároveň existuje předpoklad (PS), že se lidé s nízkou kvalifikací budou chtít účastnit dalšího vzdělávání více než ti, kteří jsou nízkokvalifikovaní a zároveň patří i mezi osoby ohrožené sociálním vyloučením. Některé osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené do kategorie mladých nestudujících lidí také spadají, některé ženy jsou na trhu práce znevýhodňovány i vůbec možností se matkou v brzké době stát, takže někteří zaměstnavatelé dávají při výběru zaměstnance přednost jiným uchazečům. Mladé matky do 25 let mají často nízkou kvalifikaci, což může být jak příčinou, tak i následkem raného rodičovství (ibid.). 2.3 Rozdělení do podskupin a rozdíly v rámci skupiny Rozdíly a třídění do podskupin je možné rozlišovat podle ukončeného vzdělání, protože lidé s různým stupněm vzdělání se odlišují v různých směrech. V této skupině je úroveň vzdělání zásadním specifikem, které ve větší míře než v jiných skupinách formuje záliby, přátele a do jisté míry i způsob komunikace lidí. Souvisí to i se zaměstnatelností, člověk s vysokoškolským vzděláním si hledá práci lépe (má více možností a díky absolvování studia lepší dovednosti) a jiným způsobem než méně kvalifikovaní lidé, kdy platí, že vysokoškoláci častěji využívají sociálního kapitálu než lidé na nižším vzdělanostním stupni. Rozdíly (osobnostní i v postojích) mezi jednotlivými věkovými kohortami ve skupině jsou markantnější než u starších lidí, mladí lidé se rychleji mění (ibid.). 10

11 Rozdíly v rámci skupiny je možné vidět v rozdílných ekonomických postojích někteří mladí lidé chtějí hned po škole pracovat, jiná velká skupina lidí má naopak cíleně mezi ukončením školy a počátkem práce mezeru, kterou naplňují svými zájmy či cestováním, kdy jedním z důvodů neaktivity na TP může být to, že se zatím nechtějí v zaměstnání vázat. Někteří mladí lidé jsou orientováni spíše na přítomnost, budoucnost si často vůbec neplánují. Část skupiny lidí do 25 let se v porovnání se staršími věkovými kategoriemi příliš nesoustředí na trh práce, někteří z mladých nestudujících bydlí stále u rodičů, takže práci na plný úvazek ani z finančních důvodů nepotřebují. V této věkové kategorii část lidí ještě nezakládá vlastní rodiny, takže jsou v tomto ohledu finančně svobodnější. Cílová skupina tedy v porovnání se zbytkem ekonomicky aktivního obyvatelstva častěji využívá brigád nebo jiných krátkodobých prací, někdy pracuje nelegálně, v tzv. šedé zóně ekonomiky. Někteří mladí lidé mohou být z přemíry voleb (zejm. po ukončení školy) zmatení a může jim trvat delší dobu, než najdou vlastní identitu v období mladé dospělosti. 3 Postavení skupiny na trhu práce 3.1 Zaměstnanost, nezaměstnanost, ekonomická neaktivita Cílová skupina, tedy osoby ve věku let, které nepokračují ve studiu, se řadí mezi ohrožené či rizikové skupiny na trhu práce, neboť podléhá vyšší míře ohrožení nezaměstnaností než zbytek ekonomicky aktivní populace a bez podpory hledá obtížněji pracovní uplatnění (Sirovátka, Šimíková, 2013, s ). Z hlediska charakteristik se jedná o poměrně heterogenní skupinu, v níž hraje zásadní roli výše dosaženého vzdělání (s ní jsou následně spojené další rysy) a kterou spojuje kategorizace v určité věkové fázi, jak již bylo uvedeno v předchozí podkapitole. S danými charakteristikami cílové skupiny ovšem úzce souvisí i její zaměstnanost či nezaměstnanost, které jsou jednak jako u zbytku ekonomicky aktivního obyvatelstva ovlivněny vnějšími okolnostmi či vývojem a nastavením systému (např. stav ekonomiky v zemi, strukturální změny, demografický vývoj, celková nezaměstnanost a vládní politika) a dále vzdělanostní a oborovou strukturou cílové skupiny (ne/soulad poptávky a nabídky práce) a místem bydliště. V neposlední řadě hrají zásadní roli i obecné vlastnosti cílové skupiny jako jsou nedostatek praxe, minimum zkušeností a v některých případech i chybějící pracovní návyky. Naopak jako příznivé rysy se na pracovním trhu celkově jeví flexibilita, znalost cizích jazyků a počítačové dovednosti (PS). Cílovou skupinu, tedy mladé lidi ve věku do 25 let, je možné zhruba popsat i některými základními popisnými statistikami z hlediska vzdělání. Struktura obyvatel ČR do 24 let je z největší části tvořena mladými lidmi se základním a středním vzděláním s maturitou. Vzhledem ke zkoumané věkové skupině se dá očekávat, že velkou část lidí v kategorii ZŠ tvoří studenti středních škol. Tabulka 2: Vzdělanostní struktura lidí ve věku let abs. (v tis.) % ZŠ 446,9 40,6 SŠ bez maturity ,4 SŠ s maturitou ,4 VŠ 70,6 6,4 Celkem Zdroj: ČSÚ (VŠPS, 3. čtvrtletí 2014) 11

12 Dle ČSÚ (2014c) bylo ve 3. čtvrtletí 2014 ve věkové kategorii let 59,6 tisíc nezaměstnaných lidí, což činí 19 % z celkového počtu nezaměstnaných. Absolventi středních škol s maturitou také tvoří největší část (42 %) nezaměstnaných v této věkové kategorii, což může být dané právě jejich vysokým počtem a tím pádem větším přetlakem na jedno pracovní místo. Zároveň počet nezaměstnaných vysokoškoláků v této věkové skupině není shodný s celkovým počtem vysokoškoláků bez práce (bez ohledu na věk), což je opět dané zkoumanou věkovou kategorií, kdy část studentů absolvuje vysokou školu ve věku 25 let a více. Tabulka 3: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných ve věku let abs. (v tis.) ZŠ 11,4 SŠ bez maturity 16,5 SŠ s maturitou 24,9 VŠ 6,6 Celkem 59,4 Zdroj: ČSÚ (VŠPS, 3. čtvrtletí 2014) Ve výzkumu Kooperace (2015) bylo vzdělání respondentů dáno předepsanými kvótami, které byly nastaveny podle statistik ČSÚ. Vzdělání vzorku mladých nezaměstnaných lidí popisuje tabulka 4. Tabulka 4: Vzdělanostní struktura lidí ve věku let ve výzkumu Kooperace % ZŠ 32 % SŠ bez maturity 30 % SŠ s maturitou 34 % VŠ 5 % Celkem 100 % Zdroj: Výzkum Kooperace 2015; R4. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? n = 417 Nějaký stupeň počátečního vzdělání ve svém životě opustily dvě pětiny mladých nezaměstnaných do 25 let, nejčastěji to byla střední škola (40 %) nebo učiliště (35 %). U většiny lidí, kteří nedokončili střední školu nebo učiliště, šlo o ukončení celého počátečního vzdělávání, po opuštění školy už žádnou jinou střední školu nevystudovali. Rovněž většina lidí (ze zkoumané skupiny) se středním vzděláním si po opuštění vysoké školy také žádnou další nevystudovala. Obecně vzato, Česká republika má nadprůměrný počet lidí vstupujících do sekundárního vzdělání (Vojtěch, Paterová 2015), ale počet absolventů je díky předčasným odchodům ze škol nižší. Tento jev může být způsoben různými důvody. Například díky postupnému snižování počtu lidí ve věkových kohortách je v poslední době snazší se na střední školu po ukončení základního vzdělání dostat, nicméně i přes údajné snížení obtížnosti učiva na sekundárním stupni, je pro určité procento lidí těžké školu dokončit. Příliš náročné studium jako důvod k opuštění školy uvedlo ve výzkumu Kooperace (2015) 37 % mladých nezaměstnaných, kteří nějakou školu nedokončili. Důvodem opuštění 12

13 školy může být rovněž nechuť se učit, neshody s učiteli či ztráta zájmu o obor. Ve výzkumu Kooperace (2015) byla možnost zjistil/a jsem, že mě to nebaví nejčastějším (50 %) deklarovaným důvodem pro ukončení školy. Prevenci předčasných odchodů ze škol je možné podporovat rozšířením kariérového poradenství na školách, zvýšením důrazu na jeho důležitost či částečnou změnou obsahu. U lidí, kteří mají ke vzdělávání v obecném smyslu horší vztah, je těžké vzbudit motivaci ke vzdělávání dalšímu, které je z podstaty věci nepovinné a založené zejména na osobním zájmu o věc. Délka nezaměstnanosti vzorku mladých nezaměstnaných lidí do 25 let byla ve výzkumu Kooperace (2015) nejčastější do půl roku trvání (44 %). Kratší doba trvání nezaměstnanosti je dána věkovým vymezením skupiny, a tedy i krátkou dobou od absolvování školy. Větší počet respondentů v kategorii do půl roku trvání nezaměstnanosti může být způsoben i obdobím sběru dat (podzim 2014), protože na podzim mnoho čerstvých absolventů školy ještě nemá nalezenou práci, a proto spadají do této kategorie délky trvání nezaměstnanosti, ale zaměstnání si v brzké době najdou (PS). Tabulka 5: Délka nezaměstnanosti osob ve věku do 25 let % Do tří měsíců 20 % od 3 do 6 měsíců 24 % od 6 do 9 měsíců 11 % od 9 do 1 roku 12 % 1 2 roky 18 % 2 5 roky 8 % Déle než 5 let 4 % Celkem 97 % Zdroj: Výzkum Kooperace 2015; Q1. Uvedl/a jste, že nyní nepracujete. Jak dlouho jste už bez zaměstnání? n =

14 Graf 1: Délka nezaměstnanosti podle pohlaví a vzdělání 5 70% 65 % 60% 50% 40% 30% 20% 48 % 43 % 31 % 32 % 25 % 20 % 46 % 38 % 32 % 28 % 29 % 25 % 20 % 15 % 10% 0% muž žena ZŠ vyučení SŠ méně než 6 měsíců 6 12 měsíců více než 1 rok Zdroj: Výzkum Kooperace 2015; Q1. Uvedl/a jste, že nyní nepracujete. Jak dlouho jste už bez zaměstnání? n = 412 Mezi mladými muži a ženami v délce nezaměstnanosti není téměř rozdíl, ale vzdělání již na délku nezaměstnanosti vliv má. Se zvyšujícím se vzděláním se délka nezaměstnanosti snižuje, přičemž u středoškoláků je kategorie délky nezaměstnanosti méně než 6 měsíců výrazně vyšší (65 %) než u zbylých dvou kategorií. I u skupiny mladých lidí platí, že nejhorší situaci na trhu práce mají mladí nízkokvalifikovaní chybí jim často dostatečné vzdělání a z důvodu věku i případná praxe v oboru, zatímco středoškoláci si po případné kratší evidenci na úřadu práce mají větší šanci práci najít (vizte dále). 5 Kategorie jsou z důvodu nízkého počtu lidí s vysokoškolským vzděláním ve vzorku sloučeny, případně se používá jako nejvyšší vzdělání pouze středoškolské. 14

15 Graf 2: Délka nezaměstnanosti osob do 25 let podle aktivity a dřívějšího zaměstnání 60% 57 % 50% 50 % 45 % 45 % 40% 38 % 30% 25 % 23 % 29 % 26 % 26 % 20% 18 % 18 % 10% 0% méně než 6 měsíců 6 12 měsíců více než 1 rok hledá práci/bude podnikat nehledá práci měl/a zaměstnání neměl/a zaměstnání Zdroj: Výzkum Kooperace 2015; Q1. Uvedl/a jste, že nyní nepracujete. Jak dlouho jste už bez zaměstnání? n = 412 Ve zkoumaném vzorku je více než tři čtvrtiny (83 %) aktivnějších mladých lidí, tedy takových, kteří si hledají práci, budou si ji hledat nebo se připravují na podnikání. Aktivnější mladí lidé jsou nejvíce (50 %) zastoupeni v kategorii nejkratší délky nezaměstnanosti. Prvních šest měsíců nezaměstnanosti je klíčových. Mladí lidé, kteří si aktivně hledají práci, ji po této době většinou naleznou. Zároveň se po této době nezaměstnanosti často výrazněji ztrácejí pracovní návyky, takže šance na nalezení nové práce jsou i z těchto důvodů nižší. U mladé skupiny nezaměstnaných, kterým se práci nepodařilo po škole najít, hrozí, že si žádné prvotní pracovní návyky nevytvoří, protože forma činnosti se u zaměstnání a školy liší (PS). Pasivita při hledání práce u mladých lidí stoupá s narůstající délkou nezaměstnanosti, tím pádem si práci hledají stále hůře, čímž se s délkou nezaměstnanosti podíl pasivních lidí zvyšuje. Více než polovina mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní déle než jeden rok, si práci vůbec nehledá. V kategorii krátkodobé nezaměstnanosti (do 6 měsíců) je stejný poměr (45 %) lidí, kteří již mají zkušenosti se zaměstnáním, a těch, kteří ji nemají. Větší počet lidí v této kategorii, kteří ještě nikdy nebyli zaměstnaní, může být dán vyšším počtem absolventů, kteří opustili školu v nedávné době a v současné době si hledají první práci. V kategorii dlouhodobé nezaměstnanosti (více než jeden rok) dvě pětiny respondentů ještě žádné zaměstnání neměly. Vzhledem k věkovému rozmezí zkoumaného vzorku to mohou být lidé s nízkou kvalifikací (delší doba pobytu na trhu práce). U takových lidí dochází ke kumulaci bariér na trhu práce, které jim v nalezení práce zabraňují (nízké vzdělání, absence praxe) a kumulací se jejich situace často ještě zhoršuje. Mladí lidé s nízkou kvalifikací, zejména ti v kategorii dlouhodobě nezaměstnaných, častěji směřují na sekundární trh práce, který je 15

16 charakterizován pracovními místy s nižší prestiží, malými požadavky na kvalifikaci, nízkými výdělky, horšími podmínkami práce a značnou nejistotou zaměstnání (Mareš 2002). Graf 3: Aktivita na trhu práce podle pohlaví a vzdělání 100 % 90 % 80 % 70 % 86 % 82 % 73 % 88 % 92 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % muži ženy ZŠ vyučení SŠ Zdroj: Výzkum Kooperace 2015; Q5. Které z následujících tvrzení nejlépe odpovídá Vaší současné situaci? n = 411 Aktivita nezaměstnaných na trhu práce (ve smyslu popsaném výše) se mezi muži a ženami statisticky neliší. Nicméně, jak je patrné dále, v dalším vzdělávání jsou více aktivní ženy. Muži mohou být více orientovaní na trh práce, hledají si práci přímo a jiným způsobům (jako je např. zvyšování kvalifikace) věří méně anebo je nepovažují za možnost zlepšit si situaci na trhu práce. Mohou mít pocit, že jiné aktivity je mohou od hledání práce zdržovat. Aktivita na trhu práce se zvyšuje s rostoucím vzděláním, ačkoli rozdíl v aktivitě u lidí s výučním listem a lidí se středoškolským vzděláním není příliš velký. Téměř všichni středoškoláci i vyučení deklarují, že si hledají práci či se připravují na podnikání, lidé se základním vzděláním tuto činnost deklarují ve třech čtvrtinách případů. Lidé se základním vzděláním mají v této věkové skupině většinou větší odstup od absolvování počátečního vzdělání než středoškoláci či vyučení, a proto, jestliže se jim od dokončení školy ještě nepodařilo zaměstnání najít (takových lidí bylo v celém vzorku více než polovina), mohou být frustrovaní a v hledání zaměstnání pokračovat rezignovaně a pomalejším tempem či vůbec. Lidé s vyšším vzděláním (v tomto případě středoškoláci) mají hledání práce snadnější, protože mají díky němu více možností, a mívají i vyšší sociální a kulturní kapitál, což jim při hledání práce může oproti jejich vrstevníkům s nižším vzděláním pomoci. Čím vyšší má člověk vzdělání, tím má také více informací o různých možnostech na trhu práce (PS). Lidé s vyšším vzděláním si častěji hledají informace přes internetové portály, lidé se základním vzděláním si nejčastěji hledají mezi svými známými a přáteli, úřad práce jako zdroj informací o práci využívají méně než lidé s vyšším vzděláním. Míra využívání známých a přátel jako zdroje informací při hledání práce je mezi zkoumanými vzdělanostními stupni totožná, nicméně reálný efekt se může odlišovat. Lidé se většinou pohybují ve stejném 16

17 společenském kruhu, takže zkušenosti, známosti nebo kontakty pocházejí ze stejných zdrojů (Haythornthwaite 2005). Při předpokladu, že mladí nezaměstnaní lidé s nízkou kvalifikací žádné kontakty a známosti nemají, nemohou tedy pomoci svým známým ze stejného okruhu, kteří za nimi přijdou se žádostí o pomoc při hledání práce. Naopak síť středoškoláků může být z výše popsaných důvodů v tomto ohledu úspěšnější. Celkově z výsledků výzkumu Kooperace (2015) vyplývá, že vyučení a mladí lidé se středním vzděláním využívají při hledání práce zdroje ve větší míře a využívají jich více druhů. Tabulka 6: Využití zdrojů při hledání práce 6 ZŠ vyučení SŠ Úřad práce % 72 % % Internetové portály % 86 % % Známí a přátelé % 70 % % Zdroj: Výzkum Kooperace 2015; Q8. Jak hledáte / budete hledat práci? n = 417 Hlavní důvod nezaměstnanosti mladé skupiny lidí do 25 let je podle nich absence praxe (tu jako hlavní důvod své nezaměstnanosti označilo 28 % respondentů), dalším uváděným důvodem je nedostatek volných míst v regionu (14 %) a nedostatečné vzdělání respondenta (11 %). Důvody se liší v závislosti na vzdělání: mladí nezaměstnaní lidé se základním vzděláním nejčastěji (28 %) uváděli jako hlavní důvod své nezaměstnanosti nedostatečné vzdělání. Čtvrtina vyučených (v dané kategorii nejvíce lidí) uváděla hlavní důvod své nezaměstnanosti absenci praxe, stejně jako středoškoláci, kteří ovšem tento důvod uváděli ve více případech (38 %). Tabulka 7: Hlavní důvod nezaměstnanosti 7 % Chybí mi praxe 28 % V mém regionu nejsou volná místa 14 % Mám nedostatečné vzdělání (dokončená 11 % škola) Zdroj: Výzkum Kooperace 2015; Q12. Jaký je podle Vás hlavní důvod, že nyní nemáte zaměstnání? n = 417 Tabulka 8: Hlavní důvod nezaměstnanosti podle vzdělání Důvod Procent z typu školy ZŠ Mám nedostatečné 28 % vzdělání vyučení Chybí mi praxe 26 % SŠ Chybí mi praxe 38 % Zdroj: Výzkum Kooperace 2015; Q12. Jaký je podle Vás hlavní důvod, že nyní nemáte zaměstnání? n = V tabulce vybrány pouze tři nejčastější důvody, každý respondent měl možnost označit více odpovědí. 7 V tabulce zobrazeny pouze tři nejčastější důvody nezaměstnanosti. 17

18 Nedostatek praxe je pro skupinu mladých nezaměstnaných typický, souvisí rovněž s malou mírou informovanosti skupiny o pracovních a vzdělávacích možnostech. Nedostatečná praxe v souvislosti s hledáním práce tvoří začarovaný kruh: zaměstnavatelé mladého člověka často z důvodu absence praxe nechtějí zaměstnat, a protože jedinec si nemůže práci najít, nemá možnost si praxi doplnit. Nad takovým člověkem visí hrozba dlouhodobé nezaměstnanosti, která kromě dalších dopadů způsobuje v některých případech i větší apatii, nižší sebevědomí či zhoršení komunikace v sociální skupině (PS). Nedostatečnou pracovní praxi absolventů by zlepšilo zkvalitnění praxe na školách, ideálně způsobem, aby byla zaměstnavateli přijímána stejně hodnotně jako pracovní praxe. Dále by samozřejmě mohla pomoci vyšší aktivita samotných mladých nezaměstnaných, kterých se nedostatek praxe dotýká. Mladí nezaměstnaní v tomto směru totiž příliš aktivní nejsou, například stáž ve firmě jako nástroj přímo na tento problém uzpůsobený, někdy v životě využilo pouze 6 % dotazovaných z cílové skupiny. Hlavním důvodem (38 %), proč mladí lidé o stáži neuvažují, byl fakt, že nechtějí pracovat zadarmo. Další možností, jak získat praxi, jsou stáže v zahraničí, tuto možnost využila 2 % dotazovaných. Hlavním důvodem nevyužívání nástroje byla u mladé skupiny nezaměstnaných jazyková bariéra (30 %). Ačkoli obecně platí, že mladá skupina lidí je oproti starším věkovým kategoriím lépe jazykově vybavena, týká se to jen její části. Část mladých jazykové kompetence nemá, jsou to především lidé s nižší kvalifikací. Někteří ze třetiny dotázaných, které od stáže v zahraničí odrazuje jazyková bariéra, reálně s cizím jazykem problém mít nemusejí, mohou se pouze obávat ho aktivně používat nebo se v něm nemusejí cítit dostatečně jistí. Více než tři čtvrtiny (80 %) mladých nezaměstnaných je ochotno pracovat mimo obor, který vystudovali nebo který dobře znají. Nejméně ochotni jsou změnit obor vyučení (ačkoliv i u nich jsou tři čtvrtiny ochotných), pracovat v jiném než známém oboru jsou nejvíce (91 %) ochotní nízkokvalifikovaní lidé, což není s ohledem na očekávanou malou praxi z důvodu zařazení do věkové skupiny nijak překvapivé. Absolventy středních škol, kteří jsou ochotni pracovat mimo svůj obor v 82 % případů, mohou do jisté míry tvořit lidé s všeobecněji zaměřeným oborem studia, kterým z podstaty věci nemusí změna oboru tolik vadit. Tabulka 9: Ochota pracovat mimo svůj obor Ano ZŠ 91 % vyučení 75 % SŠ 82 % Zdroj: Výzkum Kooperace 2015; Q14. Jste ochotný/á pracovat mimo obor, který dobře znáte? n = Vývoj postavení skupiny na TP v uplynulých letech Vývoj postavení mladých lidí na trhu práce lze vykreslit pomocí několika ukazatelů absolutních a relativních. K zachycení pozice skupiny je možné využít počty zaměstnaných a nezaměstnaných osob dané kategorie, dalším typicky používaným ukazatelem je míra nezaměstnanosti. Z hlediska absolutních čísel zaměstnanost mladých lidí nepřetržitě klesá již od roku 2007 a postupně se dostala až pod úroveň 300 tisíc v roce Paralelně počet nezaměstnaných mladých postupně rostl, přičemž zaznamenal skokový růst v roce 2009 v důsledku hospodářské krize a následně se pohyboval stabilně kolem 70 tisíc do roku V roce 2014 nicméně následoval prudký pokles. Míra nezaměstnanosti cílové skupiny, relativní 18

19 ukazatel vývoje postavení mladých lidí na trhu práce, v sobě odráží oba uvedené absolutní počty 8. Tabulka 10: Vývoj na TP skupiny osob do 24 let (v tis./ v %) Počet osob ve věku let Podíl na populaci % 18 % 18 % 18 % 18 % 17 % 16 % 16 % 12 % let Nezaměstnané osoby let Zaměstnané osoby let Míra nezaměstnanosti 18 % 11 % 10 % 17% 18 % 18 % 20 % 19 % 15 % osob let Míra nezaměstnanosti 8 % 6 % 6 % 9 % 10 % 9 % 9 % 8 % 7 % osob let Zdroj: ČSÚ 2013, vlastní zpracování Vývoj v České republice odpovídá evropskému trendu. Míra nezaměstnanosti se na úrovni Evropské unie pohybovala v letech 2006 a 2007 mezi 15 a 20 %, avšak od roku 2008 došlo v důsledku hospodářské krize ke zlomu a nezaměstnanost mladých začala narůstat. V září 2013 činila míra nezaměstnanosti u mladých lidí v EU-28 necelých 24 % (v porovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti byla více než dvojnásobná), nicméně faktem i nadále zůstává výrazná rozdílnost v daném ukazateli mezi jednotlivými členskými státy (např. nejníže se pohybovalo Německo s necelými 8 % a nejvýše naopak Řecko s hodnotou přesahující 57 %) (Evropská komise 2013; Infoabsolvent, NÚV 2014). Zajímavý fenomén, jenž bývá v kontextu daného problému sledován, je tzv. NEET skupina, tedy podíl lidí, kteří nejsou ve vzdělání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě. U cílové skupiny lidí ve věku 15 až 24 let dosahoval podíl NEET hodnoty 13 % v roce 2012 na úrovni Evropské unie a od roku 2008 stále vykazuje mírný růst, zatímco Česká republika se drží pod průměrem a v uvedeném roce dosáhl podíl NEET v ČR 8 % (Eurofound 2012: 29). V České republice se míra nezaměstnanosti mladých lidí v uplynulých pěti letech držela pod evropským průměrem a rovněž kopírovala uvedený evropský trend, přičemž v roce 2013 dosáhla hodnoty 19 %. Před vypuknutím hospodářské krize byla celková situace na trhu práce logicky příznivější, a to i pro absolventy škol, kteří byli po dokončení studia lépe absorbováni trhem práce a snadněji tak nacházeli pracovní uplatnění (v tuzemsku míra nezaměstnanosti mladých lidí vykazuje stabilní poměr k celkové nezaměstnanosti cílová skupina má 2,5x vyšší nezaměstnanost než zbytek populace). Nepříznivé období pro mladé lidi nastalo mezi lety 2008 a 2009, a v následujících dvou až třech letech se situace dále vyvíjela velmi negativně a míra nezaměstnanosti mladých lidí tudíž stoupala. Poslední vývoj naznačuje mírný pozitivní trend, který by mohl pravděpodobně být následkem ožívání ekonomiky. Současně existuje několik dalších faktorů, které přispívají k zdánlivě lepšímu vývoji situace. Jedná se o důsledek demografického vývoje, kdy na trh práce vstupují slabší populační ročníky, zároveň celkový počet osob z cílové skupiny je ještě snižován rostoucím 8 Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných lidí na ekonomicky aktivních obyvatelích ČR v daném věku (zde 15 25, jde tedy o součet nezaměstnaných a zaměstnaných lidí). 19

20 podílem absolventů, kteří pokračují ve studiu na dalších stupních vzdělání (Trhlíková 2014; PS). 3.3 Regionální rozdíly Postavení cílové skupiny na trhu práce můžeme kromě mnoha jiných kritérií rozlišovat i z regionálního hlediska. Z tohoto pohledu je nejvíce nezaměstnaných do věku 29 let 9 v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Absolutní počty jsou samozřejmě ovlivněné velikostí, počtem obyvatel v kraji a celkovou nezaměstnaností v kraji. Tabulka 11: Regionální srovnání skupiny mladých lidí do 29 let Kraj Abs. počet nezaměstnaných lidí ve věku let (v tis.) 20 Míra nezaměstnanosti ve věku let Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 10 Hl. m. Praha 3,1 5,2 5,1 Středočeský 6,4 9,6 6,5 Jihočeský 3,6 10,3 6,7 Plzeňský 2,9 8,8 5,9 Karlovarský 3,8 20 8,4 Ústecký 6, ,9 Liberecký 3,3 14,6 7,8 Královéhradecký 4,2 14,3 6,4 Pardubický 4 10,9 6,5 Vysočina 3,9 14,1 7,6 Jihomoravský 8,3 11,7 8,4 Olomoucký 5,3 15,6 9,2 Zlínský ,6 Moravskoslezský 10,2 16,5 10 Celkem/Průměr 68,8 12,9 7,7 Zdroj: ČSÚ (VŠPS, průměr roku 2013; VŠPS 2014), vlastní výpočty Nejvíce problematický se v tomto kontextu jeví Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, v nichž počet nezaměstnaných mladých lidí dosahuje nejvyšších hodnot ze všech krajů. V uvedených krajích je problém způsoben především vzdělanostní strukturou obyvatel, tzn. častou nízkou kvalifikací mladých, dále pak menším počtem volných pracovních míst a existencí sociálně vyloučených lokalit, jejichž obyvatelé často nemají vůbec informace o možnostech zaměstnání, natož například o nástrojích řešících či pomáhajících v otázce nezaměstnanosti (PS). Mezi kraji existují rozdíly z ekonomického hlediska a struktury trhu práce, nicméně specifické rozdíly mezi jednotlivými kraji ve vztahu k cílové skupině nebyly zaznamenány. Ani rozdílnost mezi městem a venkovem v souvislosti s tématem není příliš vnímána, i když je deklarováno, že na vesnicích je patrná vyšší míra sociální kontroly a naopak pro větší 9 Zvýšení věkové kategorie způsobeno jinou metodikou měření v uvedeném zdroji. 10 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu vyjadřuje podíl nezaměstnaných na všech obyvatelích ČR v daném věku (zde ) Jde o nový způsob měření nezaměstnanosti, který vychází nižší, než je dříve udávaná míra nezaměstnanosti.

21 města je typická anonymita a výraznější množství příležitostí, ať už v negativním nebo pozitivním smyslu (ibid.). 3.4 Specifické potřeby a problémy skupiny na TP Cílová skupina mladých lidí je díky svému vymezení pouze z hlediska věku skupinou velmi heterogenní, takže jakákoli generalizace vlastností skupiny je velmi obtížná, nicméně se jisté charakteristiky typické pro tuto věkovou kategorii dají vypozorovat (následující ale platí spíše pro skupinu nezaměstnaných mladých lidí bez praxe). Mladí lidé mají větší potřebu vedení než starší jedinci a zároveň mají větší potřebu cítit uznání u svých vrstevníků. Ti mladí lidé, kteří vycházejí z ústavní péče, jsou mnohdy nesamostatní, a tím pádem i častěji nezaměstnaní. Dobrým počinem jsou Domy na půli cesty (organizace, která lidem odcházejícím z dětských domovů či jiné ústavní péče nabízí i sociální služby na přechodnou dobu). U této cílové skupiny je více než u starších lidí třeba pracovat s případnými drogovými a jinými závislostmi (PS). Nejdůležitějšími bariérami při vstupu mladých na trh práce jsou chybějící praxe a malá míra informovanosti o pracovních a vzdělávacích možnostech. Dalšími bariérami jsou nedostatek osobní motivace, diverzifikovanost oborů a bariéry související s rodinným a sociálním prostředím zejména ve vyloučených lokalitách. Dále mezi bariéry může být zařazena dlouhodobá nezaměstnanost a její dopady na psychiku a motivaci nezaměstnaného jedince (ibid.). Mladí lidé si jsou často nejistí ohledně svého budoucího profesního směřování, tomu by pomohla větší rozšířenost možnosti diagnostiky povolání pro jednotlivce, ideálně na všech základních a středních školách. Informačně poradenská střediska na úřadech práce jsou zahlcena administrativou, nezvládají radit klientům, vzniká tedy nutnost personálního posílení a vzdělávání sociálních pracovníků v terénu, jakožto mezičlánek mezi úřadem práce a lidmi. Další možností je činnost poradců-specialistů na práci s mladými v neziskových organizacích, které se cílové skupině s ohledem na vstup na trh práce věnují. Mladí si totiž často neuvědomují, co obnáší profese, kterou vystudovali a neumí si představit vstup na trh práce. Někdy může být motivátorem pro změnu myšlení o práci a vzdělávání vycestování do jiného prostředí (ideálně zahraničí) nebo pracovní šok. Specifickým skupinám by měli pomáhat lidé ze stejných skupin, mluví stejnou řečí a rozumí daným problémům (ibid.). K vyřešení části problémů mladých lidí na trhu práce by pomohla lepší komunikace a kooperace zainteresovaných institucí. Ve školách by mělo dojít k zvýšení informovanosti o možnostech po skončení studia již během něj. Zároveň by pomohla lepší komunikace škol a neziskových organizací (a jiných pomáhajících institucí), dále by měla fungovat lepší spolupráce škol a firem (př. projekt Pospolu), což by mohlo vést i k zvýšení kvality školní praxe. Dalším faktorem je zvýšení motivace rodin a firem, aby spolupracovaly s úřadem práce, pokud je na něm mladý absolvent zaregistrován (ibid.). Vztah zaměstnavatelů ke skupině mladých lidí do 25 let je ambivalentní. Zaměstnavatelé deklarují, že chtějí široce kompetentní absolventy škol, že si cení klíčových dovedností zaměstnanců oproti odborným s rostoucí úrovní vzdělání přikládají zaměstnavatelé jednotlivým klíčovým kompetencím větší význam (Trhlíková 2014), zároveň reálně potřebují někoho konkrétně zaměřeného, což je nicméně krátkodobé hledisko (záleží samozřejmě vždy na oboru firmy) (PS). Zároveň samozřejmě existuje rozdílné stanovisko různých skupin mladých lidí o vlastním postavení na trhu práce. Existují dva extrémy, jedni si po absolvování školy velmi věří, myslí si, že trh práce čeká jen na ně a druzí mají naopak nízké sebevědomí. Obecně se vnímají tak, že jsou na trhu práce diskriminovaní, protože jim chybí praxe a zkušenosti, 21