Ekonomické a environmentální aspekty těžební otvírky a těžby břidličného plynu na území jižní Moravy
|
|
- Nikola Říhová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Ekonomické a environmentální aspekty těžební otvírky a těžby břidličného plynu na území jižní Moravy Rešerše k diplomové práci Bc. Lenka Angelika Tichá Vedoucí práce: doc. RNDr. Slavomír Nehyba, Dr.
2 Předkládaná práce se zabývá aktuální problematikou břidličného plynu (shale gas) v ČR. Hlavním cílem práce bylo vyhodnotit perspektivnost navržené geologické jednotky jako zdroje břidličného plynu, navržení průzkumu a posouzení ekonomičnosti průzkumu a těžby potenciálního zdroje na vybrané pilotní lokalitě, a dále vyjádřit potenciální riziko dopadu těžby břidličného plynu na životní prostředí. Po prvních zprávách o úspěšnosti těžby v USA v roce 2007 se většina států s potenciálními zásobami břidličného plynu soustředila na průzkum geologických jednotek panenských oblastí. Pro nejznámější ložisko Marcellus Shale se předpokládá obsah až 525 mld. kubických stop plynu, což je ekvivalent spotřeby USA na 25 let. Vzhledem k tomu, že donedávna proudila od cizích dodavatelů do USA většina zkapalněného zemního plynu na světě, jednalo se o rychlý posun k energetické soběstačnosti (Zajíček 2012). Tato skutečnost a ekonomická bilance novodobé těžby se staly velkým lákadlem pro další státy, jejichž cílem je energetická soběstačnost a snížení závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska a posílení energetické bezpečnosti producentských zemí (The Economist 2011). Obr. 1: Poměry celkových zásob uhlovodíků (povrch pyramidy) v tradičních a netradičních ložiscích (Bujok et al. 2012). V Evropských zemích se však na rozdíl od USA v nedávné době slibně rozjetá idea téměř zastavila. Návrhy na detailní průzkumy území, plánování zkušebních vrtů i pokusnou těžbu bylo potřeba zastavit a přehodnotit vliv a dopady na životní prostředí, a posoudit přístup v rámci jednotlivých evropských států (The Economist 2011). USA jsou tak stále jediným státem, který zvládá těžbu břidlicového plynu ve velkém rozsahu. V současné době převládá mezi odbornou veřejností názor, že v nekonvenčních typech ložisek je podstatně více zásob než v tradičních ložiscích (obr. 1).
3 Ložiska uhlovodíků Pro vznik ložiska ropy případně plynu, musí být splněny dvě základní podmínky existence vydatné zdrojové horniny a přítomnost rezervoáru s dobrým těsnícím horizontem. Zpravidla typická dobrá zdrojová hornina je špatný rezervoár a naopak. Uhlovodíky po svém vzniku migrují do rezervoárové horniny s otevřenými póry, které zpravidla zabírají 5-20 % celkového objemu. Tento druh ložisek je v současnosti označován jako konvenční ložiska. Za určitých příhodných podmínek však může být zdrojová hornina zároveň rezervoárem. Tato ložiska uhlovodíků, u kterých neproběhla migrace, jsou řazeny k nekonvenčním ložiskům (Tissot a Welte 1984, Hunt 1996). Parametry zdrojové horniny a fáze tvorby uhlovodíků Zda je hodnocená hornina dobrá zdrojová hornina či nikoli je dáno řadou faktorů. Mezi nejdůležitější patří faciální podmínky v okamžiku uložení sedimentu a těsně po něm, typ výchozí organické hmoty, geologický vývoj a s tím svázaný průběh tepelné přeměny sedimentů kdy dochází k postupné přeměně vázaných forem uhlovodíků na volnou ropu a plyn. Horniny s dostatečnou koncentrací a vhodným faciálním typem organických látek pro tvorbu ropy a plynu jsou označovány jako zdrojové (Peters a Moldowan 1993). Z hlediska geneze, složení a produkčního potenciálu uhlovodíků se organická hmota v sedimentech (obr. 2) člení na 4 hlavní typy (Tissot a Welte 1984, Hunt 1996): kerogen typu I - akvatický, řasový kerogen, produkuje nejvíce kapalných uhlovodíků, na uhlovodíky se mění až 65 % výchozí hmotnosti kerogen typu II - smíšený terestricko-akvatický kerogen, produkuje kapalné i plynné uhlovodíky, konverzí se mění na uhlovodíky z 50 % kerogen typu III terestrický kerogen, produkuje plynné uhlovodíky a kondenzáty, na uhlovodíky se během konverze mění maximálně 30 % původní hmotnosti kerogen typ IV- vytváří pouze malé množství metanu a oxidu uhličitého. Analytické parametry, které se používají pro hodnocení zdrojové horniny, jsou obsah organického uhlíku (TOC), intenzita tepelné přeměny organické hmoty (odraznost vitrinitu), obsah vodíku (HI) a kyslíku (OI) v organické hmotě vyjádřený jako parametry pyrolýzy RockEval (Hunt 1996) Hloubka, ve které dochází ke tvorbě uhlovodíků ze zdrojové horniny, se nazývá ropné okno. Většina ropných látek vzniká při teplotách v rozmezí 60 až 160 C. Zvyšování teploty je v přímé souvislosti se zvyšováním mocnosti nadloží. Proces přeměny kerogenu je nevratný, ale průběžně může být přerušován a znovu obnovován při zvýšení teplot. Rozhodující je celková dávka tepelné energie, kterou daná hornina obdrží během svého geologického vývoje. Rozlišují se následující fáze tvorby ropy a plynu:
4 fáze nezralého kerogenu - immature zone, vznik maximálně biogenního metanu hlavní fáze vzniku ropy - mature zone, oil window, ropné okno fáze tvorby plynu - gas window, vznik plynu transformací kerogenu a krakováním vyšších uhlovodíků Obr. 2: Vzájemný vztah obsahu uhlíku, vodíku a kyslíku v organické hmotě hornin, na základě kterého byly vymezeny základní typy kerogenu.
5 Nekonvenční ložiska uhlovodíků K nekonvenčním ložiskům zemního plynu se v současnosti řadí ložiska v nízkopropustných píscích, břidlicích a slojový metan těžený při důlní degazaci z uhlí (obr. 3). To zda bude zdrojová hornina zároveň ložisko, záleží nejen na parametrech umožňujících vznik ekonomicky zajímavého množství uhlovodíků, ale hlavně na fyzikálních vlastnostech zdrojové horniny a nemožnosti migrace případných produktů do vyšších poloh. Vzniklý plyn je pak vázán ve struktuře. Tato skutečnost má pak zcela zásadní vliv na způsob těžby. Málo porézní horniny s nízkou permeabilitou je nutné stimulovat mechanicky a následně plyn uvolnit. Pro stimulaci vázaného plynu se běžně používají metody hydraulického štěpení tzv. frakování (Poprawa 2010). a) Slojový metan (CBM Coal Bed Methane) Slojový metan vzniká při tepelné degradaci organických látek pocházejících z terestrických rostlin v uhelných slojích sedimentárních hornin při teplotách zhruba C. Uhelné sloje obvykle slojový metan spontánně do atmosféry neuvolňují. Plyn je uvolňován při dobývání uhlí jako nežádoucí produkt nebo je těžen vrty a následně odčerpáván. b) Břidlicový plyn (Shale Gas), Ložiska se nacházejí v nízkopropustných vrstvách jílovcových hornin (břidlic). Plyn je zachycen v makro a mikro pórech, případně může být adsorbován na minerálech nebo organické hmotě. Těžba je realizována horizontálními vrty, hloubenými z povrchu zemského, kdy úvodní část vrtu je vertikální s postupně narůstajícím úklonem dosahujícím až horizontální úrovně v oblasti ložiskové horniny. K samotnému uvolnění plynu dochází za použití hydraulického štěpení. c) Plyn z nízkopropustných pískovců (Tight Gas) Princip vzniku ložiska je stejný jako u konvenčních ložisek. Ložiska se nacházejí v nízce porézních pískovcích nebo karbonátech. Plyn vznikal v matečné hornině mimo tyto horniny a migroval do ložiska. Většina vrtů, používaných pro těžbu plynu v těchto ložiscích je horizontálních a většina hornin musí být hydraulicky štěpena. V popředí zájmu stojí v dnešní době břidlicový plyn. Detailnější výzkum tak umožnil definovat základní geologická kritéria, která slouží k stanovení perspektivnosti případných potenciálních ložisek břidličného plynu. K těmto kritériím patří: depoziční prostředí (mořské x terestrické) současná hloubka uložení a mocnost jednotky (hloubka 1-5 km, mocnost) obsah organické hmoty (celkový organický uhlík > 1.5%), tepelná zralost organické hmoty (odraznost vitrinitu R r = 1,3-3,5%) porosita, permeabilita a teplotně/tlaková historie jednotky Při posuzování vhodnosti dané jednotky coby zdroje břidličného plynu je třeba vyhodnotit, zda je možno použít hydraulické štěpení. Z těchto důvodů se posuzují mechanické vlastnosti horniny, přítomnost nadložního těsnícího horizontu, mineralogie jednotky a vlastnosti současného zlomového systému na mikro a makro úrovni.
6 Obr. 3: Diagram hlavních rozdílů mezi těžbou v konvenčních a nekonvenčních ložiscích (upraveno podle Poprawa 2010). Historie těžby břidlicového zemního plynu První vrt do břidlicového souvrství, který spontánně uvolňoval zemní plyn, byl realizován v roce 1825 ve státě New York. Následně byly zdokonalovány těžební postupy umožňující těžbu většího množství plynu z břidlic (Meyer 2011). Od roku 1860 byla používána technologie stimulace vrtů za použití nitroglycerinu. Okolo roku 1930 se do vrtů začala vtláčet nevýbušná kapalina (kyselina). Paralelně s těmito pokusy však probíhala ve velkých ropných ložiscích světa těžba ropy i plynu standardním způsobem. Přesto bylo štěpení v omezeném množství používáno k stimulaci těžby ropy a plynu i v 50. letech (obr. 4). Od 70. let byl komerčně těžen plyn z relativně mělce uložených devonských břidlic (Huron) což umožnilo vývoj těžebních postupů, který byl důležitý pro masové používání tohoto způsobu těžby od roku V USA stoupla v rozmezí let produkce plynu o 23 %, došlo tak k výraznému ovlivnění trhu se zemním plynem nejen v USA (EIA 2012).
7 Obr. 4: Vtláčení štěpící kapaliny do vrtu leteckým motorem Allison za 2. světové války v roce 1950 (Montgomery a Smith 2010). Technologie hydraulického štěpení a horizontální vrty Technologie hydraulického štěpení za použití horizontálních vrtů jsou používány v posledních několika desetiletích. Horizontální vrty i stimulace ložisek jsou používány běžně při těžbě ropy i plynu v různých hloubkách na kontinentu i na moři (šelfová ložiska). Hydraulické štěpení samostatně se používá a používalo v ložiskovém inženýrství při intenzifikacích vrtů po nebo v průběhu těžby, např. při uskladňování plynu v podzemních zásobnících pro zlepšení parametrů vtláčecích vrtů (Meyer 2011). Pro těžbu plynu z břidlic i z nízkopropustných pískovců jsou používány podobné těžní technologie. Tyto horniny mají vždy zcela minimální pórovitost, permeabilitu i transmisivitu, proto je nutné zvýšení počtu puklin, které povedou plyn horninou a zvýší tím produktivitu vrtu. Za tímto účelem je nasazena stimulace vrtů metodou hydraulického štěpení (Geology.com 2012). Vrty jsou vrtány tak aby zastihly co největší část zdrojové horniny, což je zpravidla téměř horizontálně, následně po dovrtání je realizováno hydraulické štěpení. Hydraulické štěpení je prováděno vysokým tlakem štěpící kapaliny, což je zpravidla voda s příměsemi regulujícími měrnou hmotnost, viskozitu a zabraňujícími korozi vrtných zařízení (Naturalgas.org 2011). Štěpící kapalina je pod velkým tlakem vtláčena v oblasti ložiska do horniny v těsném okolí vrtu - tedy do předem určeného horizontu - s cílem vyvolat vznik sekundárních puklin, umožňujících větší propustnost v hornině při otevřených puklinách (obr. 5). Pro zamezení svírání takto vzniklých puklin je následně do horizontu vtláčena kapalina s obsahem tzv. propantu jedná se o materiál
8 zabraňující sevření puklin. Propanty jsou mechanické částice, zpravidla čistý písek, ale také bauxit, zirkon nebo plastové kuličky vyplňující prostor pukliny a zabraňující jejímu uzavření. (obr. 6). I při vyplnění pukliny však musí mezi zrny propantu zůstávat porozita dostatečná pro prostup těženého plynu (Montgomery a Smith, 2010). V současnosti se obsahy propantu pohybují v průměru 600 až 1000 kg/m 3 hydraulické kapaliny, které v extrémních případech mohou dosáhnout až na 2400 kg/m 3 (Montgomery a Smith 2010). Po rozštěpení hornin následuje odčerpání kapaliny z vrtu, snížení tlaku a tím uvolnění plynu, který začne proudit do těžebních trubek. Množství vtlačené štěpící kapaliny se vrací v rozsahu % na povrch. Z hlediska ekonomického se jedná o ložiska s životností let, přičemž návratnost takové investice se odhaduje okolo dvaceti let. V současnosti probíhající průzkumné práce se zaměřují na polohy dosahující hloubek od m, což představuje hranici geologickou a m, což představuje ekonomickou hranici (Bujok et al. 2012). Obr. 5: Technologie hydraulického štěpení (dle
9 Obr. 6: Schematické znázornění funkce propantu po hydraulickém štěpení ( Environmentální rizika potenciální těžby břidlicového plynu Hlavní rizika spojovaná v současnosti s těžbou břidlicového plynu a návazných procesů jsou ta, která se váží přímo k technologiím na povrchu (obr. 7). Obecně dochází ke značné spotřebě vody, dále dochází k nadměrnému zatížení krajiny dopravou nutnou k obsluze a chodu celého zařízení (Lloyd s 2011). Význačným problémem je riziko úniku hydraulické kapaliny do horninového prostředí resp. do zvodní, kde může dojít ke kontaminaci pitné vody, která se následně dostává do domácností (Lloyd s 2011). Po těžbě může zůstat v zemi % hydraulické kapaliny, což je dostatečně silný argument pro aktivisty, kteří proti rozšíření této technologie bojují (Anderson a Sharmina 2011). Hlubší zásahy do vodního hospodářství nebo znečištění podzemních zdrojů pitné vody se dají předpokládat jen v případě havárií nebo zásadního nedodržení technologických postupů. Důležité je proto průběžného monitorování dopadu těchto činností na životní prostředí. Z dosavadních zkušeností, především v USA, které jsou publikovány např. ve World Oil Journal a zkušeností z masivní desetileté těžby je zatížení životního prostředí průzkumem a těžbou nevýznamné. Vrty do kilometrových hloubek spotřebují na výplach během vrtání 4 8 mil. litrů vody a při následné těžbě pak 8 16 mil. litrů vody. Voda se recykluje. Složení výplachu i roztoků určených k hydraulickému štěpení plynonosných hornin bývá označováno jako neutrální k životnímu prostředí. V USA byly zaznamenány negativní projevy v Texaské pánvi Barnett Shale, první z těžebních oblastí břidličného plynu v USA, těžené již v 90. letech, ze které v současnosti pochází 40 % těžby břidličného plynu v USA. Představu o rozsahu této obří těžební oblasti lze získat z údajů, že těžební pole má rozlohu km 2, těží se pod dvouměstím Dallas-Fort Worth a dalšími 23 okresy západně a jihozápadně od dvojměstí z hloubek m. Jenom uvnitř dvouměstí je situováno přes těžebních vrtů. Ukázalo se, že pokud těžební vrt není pomocí geofyzikálních metod dobře lokalizován, hrozí při hydraulickém rozpukání vznik kruhových tzv. zřícených komínů (collapsed chimneys), které se šíří od vrtu stovky
10 metrů daleko. V období od října 2008 do května 2009 se vyskytla série malých zemětřesení v okolí mezinárodního letiště Dallas-Fort Worth. Obr. 7: Rozmístění technologických součástí při hydraulickém štěpení ( Hlavní rizika z pohledu environmetálního zatížení oblasti lze shrnout do následujících bodů: kontaminace podzemní vody štěpící kapalinou, která obsahuje jednak původní chemikálie, ale také produkty vytvořené během reakcí se sedimenty a dále také radioaktivní materiál vyloužený z hornin. kontaminace půdy a povrchových toků a následně podzemní vody přes vsakování způsobené úniky štěpících kapalin, případně přetečením odkalovacích nádrží s odpadní vodou vysoká spotřeba vody vedoucí k jejímu nedostatku procesy čištění odpadních vod vlivy na povrch krajiny změny způsobené nadměrnou zátěží během stavby a provozu (emise výfukových plynů, hluk, zatížení místních komunikací) seizmické riziko při opakovaném štěpení a uvolňování tlaku hrozí riziko otřesů úniky metanu nepochopení složitosti ložiska, nedokonale zmapované přírodní cesty Zásoby břidličného plynu Pro rok 2011 byly celkové ověřené i neověřené zásoby zemního plynu stanoveny na 2543 Tcf (Trillion cubic feet), tedy o 329 Tcf více, než pro rok 2010
11 (Newell 2011). Ověřené zásoby však v tomto předpokladu představovaly pouhých 245 Tcf, přičemž 827 Tcf připadlo na neověřené zásoby břidlicového zemního plynu a 1472 Tcf na veškeré ostatní zásoby zemního plynu (Newell 2011). Doba, na kterou ověřené i neověřené zásoby pro rok 2011 vystačí, se pohybuje okolo sta let. K 1. únoru 2010 pak byly předpokládané zásoby zemního plynu na území USA 2214 Tcf (Trillion cubic feet), přičemž břidlicový zemní plyn se na tomto množství podílel 542 Tcf podle aktuálních předpokladů (EIA 2012). Z těchto údajů je tedy patrné, že USA v současnou chvíli disponují dostatečným množstvím zemního plynu k uspokojení své spotřeby na dalších cca let. Břidličný plyn v USA kompenzuje obecný pokles zásob zemního plynu s cílem pokrýt vzrůstající spotřebu zemního plynu a snížit potřebu jeho dovozu (Tab. 1, obr. 8). Tab. 1: Současný stav těžby plynu z nekonvenčních zdrojů a zemního plynu celkem s výhledem těžby do roku 2035 v USA (podle U. S. Energy Information Administration, rok mld. m 3 % mld. m 3 % mld. m 3 % tight gas shale gas CBM zemní plyn celkem Obr. 8: Graf vývoje a predikce těžby jednotlivých uhlovodíků (
12 Geologie oblasti jihovýchodních svahů Českého masívu Zájmové území je budováno příkrovy vnějších Západních Karpat, neogenními sedimenty vídeňské pánve, neogenními sedimenty karpatské předhlubně a autochtonním pokryvem českého masívu (obr. 9). Obr. 9: Schematická geologická mapa východního okraje českého masívu s hlavními geologickými jednotkami. (upraveno dle Chába, J. 2007, Geologická mapa České republiky 1 : , Česká geol. služba, Praha) Český masív zahrnuje krystalinické horniny a autochtonní sedimenty. Krystalinický fundament je v oblasti tvořen převážně horninami magmatického původu, u kterých se předpokládá prekambrické stáří. Sedimentární obal je zastoupený horninami stáří jury, a spodní a svrchní křídy. V oblasti nesvačilské a vranovické deprese a v podloží vídeňské pánve jsou také doloženy horniny autochtonního paleogénu. Sedimenty paleozoika jsou zastoupeny spodnokambrickými klastiky, bazálními klastiky facie old-red, karbonáty středního devonu až spodního karbonu, horninami spodnokarbonského flyše (kulmu) a sedimenty uhlonosného svrchního karbonu, (obr. 10, Adámek 2001, Stráník et al. 1993, Golonka a Pícha 2006, Krejčí et al. 1996). Miocenní sedimenty karpatské předhlubně lemují na povrchu okraj nasunutí flyšových příkrovů a zasahují z části do jejich podloží. Na povrchu v autochtonní pozici se v oblasti, přilehlé k flyšovým jednotkám nachází především sedimenty karpatu. V jejich podloží byly vrtným průzkumem ověřeny sedimenty eggenburgu a ottnangu. V oblasti Hornomoravského úvalu se vyskytují také pliocenní a spodnopleistocenní sedimenty (Chlupáč, I. a kol. 2002).
13 Obr. 10: Před-neogenní odkrytá mapa jihovýchodních svahů ČM s vykreslením rozšíření paleozoických, mesozoických a paleogenních jednotek (Golonka a Pícha 2006). V rámci vídeňské pánve byly zjištěny horniny stáří eggenburg-ottnang, karpat, baden, sarmat, panon, pont, dak a roman. Mezi středním a svrchním badenem, svrchním badenem a sarmatem se předpokládá zčásti nepřerušená sedimentace. Sedimentační prostor se však během jednotlivých miocénních stupňů podstatně měnil. V období po karpatu, po přesunu celého flyšového alochtonu dále na předpolí probíhal geologický vývoj vídeňské pánve již na místě, ale s výraznými projevy vertikálních pohybů v podobě vzniku elevačních vyklenutí a depresních zón. Po spodním badenu se zvyšuje intenzita pohybů především podél zlomů steinberského, schrattenbergského a lanžhotsko-lužického systému a vzniká centrální deprese ústřední moravské prohlubně (Chlupáč, I. a kol. 2002). Příkrovy vnějších Západních Karpat se člení na vnější a magurskou skupinu příkrovů nasunutou na český masív během paleogenu až neogénu (miocénu). Vnější skupina příkrovů zahrnuje pouzdřanský, ždánicko-podslezský a zdounecký příkrov v oblasti Chřibů, dále pak slezský a předmagurský příkrov v prostoru Hostýnských vrchů a severovýchodní Moravy. Vzhledem ke značné kompresi při dosunu na český masív je dílčí stavba příkrovů členěná do řady tektonických šupin. Zdounecký a předmagurský příkrov jsou zavrásněny do čelní části magurské skupiny příkrovů a vystupují lokálně v erozním řezu v tektonických oknech. V tektonickém podloží ždánicko-podslezské jednotky a na povrchu před jejím čelem vystupuje pouzdřanská jednotka. Její rozšíření však není průběžné v důsledku tektonických redukcí. Magurská flyšová skupina je zastoupena račanskou, bystrickou a bělokarpatskou jednotkou. Nejstaršími sedimenty jsou v jednotkách vnějšího flyše vápence svrchní jury a spodní křídy. Sedimentace ve vnějších jednotkách v rámci východní Moravy je ukončena v egeru, ojediněle v eggenburgu (pouzdřanská a podslezsko-ždánická jednotka). V jednotkách magurského flyše jsou nejstaršími horninami vápence a
14 slínovce svrchní jury až spodní křídy a sedimentace je ukončena v eocénu až spodním oligocénu (Kalvoda, J., Bábek, O., a Brzobohatý, R. 1998) Území jižní Moravy je řazeno k oblastem s dlouholetou historií těžby ropy a plynu. Ropa zde byla objevena koncem 19. století a ekonomicky těžena od 20. let minulého století. Souběžně s objevy ložisek byla také zkoumána a hodnocena oblast z hlediska kvality a kvantity potenciálních zdrojových hornin (Ladwein, 1988, Müller a Krejčí 1992, ten Haven et al. 1993, Lafargue et al. 1994, Krejčí et al. 1994, Franců et al. 1996, Pícha a Peters 1998). Na základě těchto výzkumů jsou jako potenciální zdrojové horniny uhlovodíků (obr. 11) označovány následující sedimentární jednotky: 1) Nesvačilské a těšanské souvrství- autochtonní eocén až oligocén 2) Menilitové souvrství - oligocén 3) Mikulovské slínovce - svrchní jura 4) Myslejovické a ostravské souvrství - karbon Konvenční ložiska ropy a plynu se na území jižní Moravy vyskytují v následujících geologických jednotkách: 1. Krystalinikum - velmi významné pasti uhlovodíků, přestože se jedná o jednotku s relativně nízkou porozitou, která je ale kompenzována velkou mocností zóny sycené uhlovodíky. 2. Paleozoické sedimenty - bazální klastika devonu, vápence a dolomity, flyšové sedimenty spodního karbonu (kulmu) - jsou doloženy drobné akumulace uhlovodíků. 3. Jurské sedimenty grestenského souvrství (dogger) představují dobrý reservoár (v současnosti největší ložisko ropy s menším množstvím plynu v České republice). 4. Autochtonní paleogén představuje litostratigrafický komplex spojený s nejrozsáhlejší průzkumnou činností na ropu a plyn v ČR v současnosti. 5. Spodní miocén karpatské předhlubně převážně ložiska plynu, geneticky úzce spjaty s eluviálním detritem krystalinika. U miocenních kolektorských vrstev je nevýhodou proměnlivá mocnost. Autochtonní mesozoikum představuje nejvýznamnější zájmovou jednotku ČR pro případnou těžbu břidličného plynu (Dvořáková et al. 2011). Z tohoto důvodu se jí v následujících odstavcích zabýváme detailněji a zřetel bude kladen zejména na charakteristiku mikulovských slínovců.
15
prof. Ing. Petr Bujok, CSc. 1, Ing. Martin Klempa, 2 V 2 Ing. Jaroslav Němec, DrSc. 2, Ing. Petr Němec, Ph.D. 3
prof. Ing. Petr Bujok, CSc. 1, Ing. Martin Klempa, 2 V 2 Ing. Jaroslav Němec, DrSc. 2, Ing. Petr Němec, Ph.D. 3 VYUŽITÍ OPUŠTĚNÝCH DŮLNÍCH DĚL A UZAVŘENÝCH HLUBINNÝCH UHELNÝCH DOLŮ PRO GEOSEKVESTRACI CO
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Vítězslav Straka Zhodnocení dosavadních průzkumných prací v oblasti ložiska uhlovodíků Uhřice Jih a jejich aplikace při posuzování využitelnosti ložiska
VíceVY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Nešvara Pavel, Krajč Silvestr
VíceSborník geologických věd Journal of Geological Sciences
Sborník geologických věd Journal of Geological Sciences Hydrogeologie, INŽENÝRSKÁ GEOLOGIE hydrogeology, ENGINEERING GEOLOGY 23 Česká geologická služba praha 2006 Vědecký redaktor doc. RNDr. Zbyněk Hrkal,
VíceMoravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré
Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který
VíceStudny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě
Studny 158 ZDENĚK ZELINKA Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny Zdeněk Zelinka GRADA PUBLISHING Obsah Úvod... 7 1 Co je podzemní voda... 8 1.1 Voda průlinová...
VíceGeologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY 0 Obsah Úvod.... 1 Cíl... 1 Zápis o činnosti... 2 Geomorfologie a využití krajiny... 2 Geologie... 2 Závěr... 9 Zdroje... 9 Obrazová příloha...
VíceGeologie Regionální geologie
Geologie Regionální geologie Připravil: Ing. Jan Pecháček, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Regionální geologie ČR -
VíceVI. Ovlivnění přírodních geomorfologických procesů. Vliv lidské společnosti na reliéf Země - tři základní způsoby:
VI. Ovlivnění přírodních geomorfologických procesů Vliv lidské společnosti na reliéf Země - tři základní způsoby: přímým nebo nepřímým ovlivňováním přírodních geomorfologických pochodů, a to jak jejich
VíceStručné shrnutí údajů uvedených v žádosti
Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti 1.Identifikace provozovatele (žadatele) Biosolid, s.r.o. Kostelanská 2128 686 03 Staré Město IČ : 26136830 2.Popis zařízení a přehled případných hlavních variant
VíceSTAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)
2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA
VíceUčit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
Víces.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE PŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA INŽENÝRSKOGEOLOGICKÁ REŠERŠE Mgr. Martin Schreiber
Více3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL
3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha
VícePROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP
PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém
VíceRebilance zásob podzemních vod. Rajon 2241 Dyjsko-svratecký úval Významný zdroj podzemní vody na jižní Moravě
Rebilance zásob podzemních vod Rajon 2241 Dyjsko-svratecký úval Významný zdroj podzemní vody na jižní Moravě Jitka Novotná, Pavel Burda GEOtest, a.s. Rajon 2241 Dyjsko-svratecký úval byl nově definován
VíceSurovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci
Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu Důvody aktualizace surovinové
VíceMožnosti využití slojového metanu v České republice
Možnosti využití slojového metanu v České republice XIX. ročník mezinárodní konference ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2015 Rožnov pod Radhoštěm 9.-10. září 2015 Využití zemního plynu v palivoenergetickém
VíceHYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM
HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM Hydrogeologie Hydrogeologie je obor zabývající se podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi a jejich interakcí
VíceNÍ ÚDAJE STAVBY A INVESTORA...
Obsah: 1. ÚVOD... 2 2. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE STAVBY A INVESTORA... 2 2.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ... 3 2.2. VLIV STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 4 2.3. LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY... 4 2.4. ODOLNOST A ZABEZPEČENÍ
VícePlán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024
Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:
VíceBřidlicový plyn a jeho dopad na ceny
Břidlicový plyn a jeho dopad na ceny Ing. Oldřich Petržilka Asociace energetických manažerů Konference AEM Klimaticko-energetická politika EU k roku 2030 Praha, 26. února 2014 Co je břidlicový plyn? Co
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VícePEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ
PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ Ing. Ladislav Bartoš, PhD. 1), RNDr. Václav Dubánek. 2), Ing. Soňa Beyblová 3) 1) VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., Pařížská 11, 110 00 Praha 1 2)
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceUrychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích
Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Narušení vegetačního krytu (odlesnění, požáry, rekreační a sportovní účely, pastva apod.) hlavní příčina ovlivnění fluviálních procesů, přívalové
Více1 8 bodů. 2 10 bodů. Celkem 30 bodů
Celkem 30 bodů Pomůcky: psací potřeby, Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), Česká republika: sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia (Kartografie Praha, a. s.) 1 8 bodů Česká cestovní
VíceZ Á V Ě R E Č N Á Z P R Á V A
BORGATA s.r.o. Faltysova 1497, 156 00 Praha 5 Zbraslav, tel.602 343 958 www.borgata.cz Z Á V Ě R E Č N Á Z P R Á V A o průběhu pyrotechnického průzkumu na akci: Revitalizace rybníku Jordán v Táboře červenec
VícePROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV
PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV Ing. Libor Mařík, ILF Consulting Engineers, s. r. o. 1 ÚVOD Příspěvek pojednává o technickém řešení
VíceTěžba ropy a zemního plynu v Polsku
Těžba ropy a zemního plynu v Polsku Historie těžby uhlovodíků v Polsku patří k nejdelším na území Evropy. Historickým centrem těžby ropy bylo okolí města Bobrka v provincii východní Galicie. Tato oblast
VíceSeismické zatížení průmyslové zóny Triangle
Seismické zatížení průmyslové zóny Triangle Strategická průmyslová zóna Triangle je situována na pomezí tří okresů - Chomutov, Most a Louny, na dobře dopravně dostupném místě v prostoru bývalého vojenského
Vícev oblastech těžt ěžby nerostných surovin
Jímání podzemní vody v oblastech těžt ěžby nerostných surovin Arnošt G r m e l a Naďa R a p a n t o v á Konference Podzemní vody ve vodárenské praxi 28. března 2014 Dolní Morava Důlní a těžebníčinnost
VíceKde se vzala v Asii ropa?
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro
VíceNeobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace
Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd Jiří Ludvík Studium povrchových jevů Lažáneckoheroltického krasu (rešerše k bakalářské práci) Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Faimon, Dr.
VíceVýstup důlního plynu v návaznosti na dopravní stavitelství
Seminář dne 12.12.2011 Lektor: doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Ing. Leopold Hudeček, Ph.D. SPŠ stavební Havířov, Kollárova 2 Popularizace a zvýšení kvality výuky dřevozpracujících a stavebních oborů v
VíceIng. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D.
Ing. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D. UTVÁŘENÍ POKLESOVÉ KOTLINY A HODNOCENÍ PORUŠOVÁNÍ PEVNÉHO NADLOŽÍ V PRŮBĚHU DOBÝVÁNÍ SLOJÍ 38, 39 A 40 V 9. KŘE DOLU KARVINÁ,
VíceModelové hodnocení proudění podzemní vody v hydrogeologických rajonech Třeboňska
Modelové hodnocení proudění podzemní vody v hydrogeologických rajonech Třeboňska HGR 2140 Třeboňská pánev jižní část HGR 2151 Třeboňská pánev severní část HGR 2152 Třeboňská pánev střední část Mgr. Michal
VíceGEOLOGICKÝ PRŮZKUM PRO ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY TNV 75 4112
ODVĚTVOVÁ TECHNICKÁ NORMA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Leden 2014 MZe ČR GEOLOGICKÝ PRŮZKUM PRO ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY TNV 75 4112 Obsah Strana Předmluva... 2 Úvod. 3 1 Předmět normy... 4 2 Citované dokumenty...
VíceVY_32_INOVACE_04.08 1/5 3.2.04.8 Stavba Země
1/5 3.2.04.8 Cesta do středu Země cíl odvodit původ informací o stavbě Země - chápat stavbu geosfér - znát jednotlivé geosféry - Země se skládá z vrstev (geosfér) (jádro vnitřní, vnější, plášť spodní,
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceMATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ II
MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ II KÁMEN, KAMENNÉ ZDIVO Kamenné zdivo má hodnotu Historického dokumentu dobového způsobu zdění a opracování kamene, je svědkem podoby historické architektury. Estetickou, což se
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceJaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?
4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceOBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BARTOŠOVICE, okres Nový Jičín, příspěvková organizace OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY Miniprojekt ZŠ BARTOŠOVICE 16.11.2013 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl miniprojektu... 4 3 Vypracování
Vícezapažovací systémy pro studny na vodu
VŠEOBECNÉ ÚDAJE strana: PVC Chemické vlastnosti PVC Fyzikální vlastnosti Požadavky na kvalitu POPIS VÝROBKŮ strana: Zapažovací trubky Filtrační trubky Vršky a zátky zapažovacího potrubí Filtry se souvislou
VíceRNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti
Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu
GEOTECHNICKÝ ENGINEERING & SERVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu Název úkolu : Krchleby, rekonstrukce mostu ev. č. 18323-1 (most přes Srbický potok) Číslo úkolu : 2014-1 - 072 Odběratel
VíceČ E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O)
Datum: Č E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O) POLOHA A ROZLOHA - území ČR má plochu 78 864 km 2-21. místo v Evropě a 114. ve světě - žije v ní 10, 549 mil. lidí - 78. na světě - průměrná hustota zalidnění
VíceÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 2015
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 2015 Podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území TEXTOVÁ ČÁST Zhotovitel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje - odbor územního plánování,
VícePREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI HORNOSLEZSKÉ PÁNVE
The International Journal of TRANSPORT & LOGISTICS Medzinárodný časopis DOPRAVA A LOGISTIKA ISSN 1451-107X PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI
VíceIng. Ivo Tichý, Ing. Jiří Janas Ph.D. Z 16 DIAMO, státní podnik, odštěpný závod,geam Dolní Rožínka PROPADLINY V JIHOMORAVSKÉM LIGNITOVÉM REVÍRU
Ing. Ivo Tichý, Ing. Jiří Janas Ph.D. Z 16 DIAMO, státní podnik, odštěpný závod,geam Dolní Rožínka PROPADLINY V JIHOMORAVSKÉM LIGNITOVÉM REVÍRU Objevení lignitu na jižní Moravě, viz podklady (1) a (2)
VíceStředočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
VíceRudní žíly. čelba sledné po jitřní žíle Andreas (Ondřej) v místě překřížení s půlnoční žilou Geister (Sv. Duch)
Rudní žíly Pojednou se z mělké pánve vztyčí hradba Krušných hor. Zdáli je příkrá a nedobytná; její čelo se tmí nad krajinou jako obří tvrz. Ale není nedobytných tvrzí. Zdeněk Šmíd (Strašidla a krásné panny)
VíceGraf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9
3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti
VíceGeologická exkurze. Praktické cvičení z biologie C19. Zhotovila: Mgr. Tomáš Hasík G a SOŠPg Čáslav
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceFoto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.
Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém
VíceTECHNOLOGIE CHLAZENÍ VSTŘIKOVACÍ FORMY POMOCÍ KAPALNÉHO CO 2
1 OVĚŘENÁ TECHNOLOGIE typ aplikovaného výstupu Z vzniklý za podpory projektu TECHNOLOGIE CHLAZENÍ VSTŘIKOVACÍ FORMY POMOCÍ KAPALNÉHO CO 2 OVĚŘENÁ TECHNOLOGIE - ZPRÁVA KSP-2015-Z-OT-02 ROK 2015 Autor: Ing.
VíceNázev školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, základy společenských věd, historie
Název: Ropa Autor: Mgr. Jaroslav Tomeš Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, základy společenských věd, historie Ročník: 6. (4. ročník vyššího
VíceKORCHEM 2015/2016 Téma: Barevné zlato
KORCHEM 2015/2016 Téma: Barevné zlato Soutěž probíhá ve třech kolech, která jsou zveřejňována v průběhu celého školního roku. Vyhlášení výsledků proběhne v květnu 2016. Dle harmonogramu soutěže žáci vypracují
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období Návrh poslance Michala Haška na vydání zákona kterým se mění některé zákony v souvislosti se zákazem hydraulického štěpení hornin při
VíceRopa, ropné produkty
Bilanční přehled za 1. pololetí roku 2013 Ropa, ropné produkty 1. Dovozy a ceny ropy Dovoz ropy do ČR se za 1. pololetí 2013 uskutečnil v celkovém objemu 3 240,5 tis. tun, což je o 2,9 % méně než za stejné
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceVody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
VíceATMOGEOCHEMICKÝ PRŮZKUM ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
Objednatel: Hutní projekt Ostrava, a.s. Stavba: Město Ostrava Plošná kanalizace Michálkovice Objekt: Posouzení trasy z hlediska nebezpečí výstupu důlních plynů Stupeň: DSP Zakázka: G-3403 Datum: 06/2003
VíceTVORBA ENERGETICKÝCH SUROVIN V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PERSPEKTIVA V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI.
prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc. TVORBA ENERGETICKÝCH SUROVIN V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PERSPEKTIVA V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI. Těžba energetických surovin černého a hnědého uhlí a uranu řadí Českou republiku
VíceIntegrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.
Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a
VíceSTUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ.
S STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ Červen 2013 O B S A H M A N A Ž E R S K É S H R N U T Í... 3 1. ZÁKLADNÍ
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník LEDOVCE. referát. Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník LEDOVCE referát Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS Třída: 5. O Datum: 24. 4. 2016 1 Ledovce 1) Obecně Pod pojmem ledovec si člověk představí
Vícenová nábřeží - svitava barevná řeka - řeka pro všechny
nová nábřeží - svitava barevná řeka - řeka pro všechny Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury Poříčí 273/5, 63900 Brno 39 Zadání diplomové práce Číslo diplomové práce: FA-DIP0064/2012 Akademický
VíceZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc
ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc ZPRÁVA O VÝZKUMU EXOKRASOVÝCH FOREM JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ ČÁSTI VRCHU ŠPRANĚK Lokalita výzkumu: Jižní a jihozápadní
Více: 1) TĚŽBA 2) EKONOMIKA
Znalec Průkaz znalce Obory Odvětví : Ing. Vít Kaštovský, Ph.D. : Spr 3391/94, Krajský soud v Ostravě : 1) TĚŽBA 2) EKONOMIKA : 1) geologie, těžba uhlí 2) ceny a odhady - ekonomické hodnocení ložisek Držitel
Více1. Úvod ROZVODY ELEKTRICKÉ ENERGIE V PROSTORÁCH S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU. 2. Vlastnosti hořlavých látek ve vztahu k výbuchu
Obsah : 1. Úvod ROZVODY ELEKTRICKÉ ENERGIE V PROSTORÁCH S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU 2. Vlastnosti hořlavých látek ve vztahu k výbuchu 3. Klasifikace výbušné atmosféry 4. Zdroje iniciace, klasifikace těchto zdrojů
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu
Více12. SUŠENÍ. Obr. 12.1 Kapilární elevace
12. SUŠENÍ Při sušení odstraňujeme z tuhého u zadrženou kapalinu, většinou vodu. Odstranění kapaliny z tuhé fáze může být realizováno mechanicky (filtrací, lisováním, odstředěním), fyzikálně-chemicky (adsorpcí
VíceRNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2)
RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) 1) Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most, 2) Keramost a.s. HISTORIE DOBÝVÁNÍ ŽELEZNÝCH RUD V KRUŠNÝCH
VíceOkruhy SZZ Geologické inženýrství (navazující Mgr. studium)
Okruhy SZZ Geologické inženýrství (navazující Mgr. studium) APLIKOVANÁ MINERALOGIE A PETROGRAFIE 1. Využití nerudních nerostů v průmyslových odvětvích - nesilikátové minerály. 2. Využití nerudních nerostů
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A JEJÍ VLASTNOSTI Mojmír Vrtek Fakulta strojní Katedra energetiky Historický vývoj spotřeby energie Průměrný příkon na 1
Více1 Příležitosti a hrozby stavebnictví v dalších letech Ing. Miloslav Mašek, CSc. Svaz podnikatelů ve stavebnictví ÚVOD 2 Stavebnictví je průmyslové odvětví, které je více než jiné závislé na stavu ekonomiky
VíceVLIVY VÝROBY OXIDU UHLIČITÉHO A SUCHÉHO LEDU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
VLIVY VÝROBY OXIDU UHLIČITÉHO A SUCHÉHO LEDU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ IGC Doc 111/03/E Český překlad proveden pracovní skupinou PS-4 ČATP EUROPEAN INDUSTRIAL GASES ASSOCIATION (EVROPSKÁ ASOCIACE PRŮMYSLOVÝCH
VícePřírodní zdroje a energie
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Přírodní zdroje a energie Energie - je fyzikální veličina, která bývá charakterizována jako schopnost hmoty
VíceUčíme se v muzeu. Výlet za geologickými zajímavostmi Karlových Varů
Učíme se v muzeu www.ucimesevmuzeu.cz www.kvmuz.cz Legenda: otázka doporučení + zajímavost Pracovní list pro žáky Výlet za geologickými zajímavostmi Karlových Varů Úvod: Lázeňské město Karlovy Vary leží
VíceJak rychle rostla česká ekonomika?
Jak rychle rostla česká ekonomika? Ukazatel HDP nevystihuje plně výkon ekonomiky, přesto je používán ve většině analýz. Použijeme-li k charakteristice výkonu české ekonomiky ukazatele reálného důchodu,
VíceSKLAD DUSÍKU ON Semiconductor Czech Republic, s.r.o.
SKLAD DUSÍKU ON Semiconductor Czech Republic, s.r.o. OZNÁMENÍ dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Oznamovatel: ON Semiconductor Czech Republic, s.r.o., právní
VícePlán péče o přírodní památku Smrčina
Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní
VíceMatematický model nástroj pro hodnocení parametrů transportu kontaminantů
Matematický model nástroj pro hodnocení parametrů transportu kontaminantů Transport chlorovaných uhlovodíků z výrobního areálu Transporta Chrudim a.s. 28. 29. listopadu 27, Litomyšl PROGEO s.r.o. : Ing.
VíceStudium a využití mokřadních systémů pro čištění ídůlních vod. Ing. Irena Šupíková
Studium a využití mokřadních systémů pro čištění ídůlních vod Ing. Irena Šupíková Obsah práce Téma -přírodní geochemické procesy a podmínky pro čištění kyselých DV (Fe, Mn, sírany) - sanační pilotní systém
Více6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF
6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Charakterizovat základní endogenní procesy. Rozlišit typy sopečné činnosti a popsat tvary
VíceDoc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., T 4 Doc. Ing. Robert Kořínek, CSc., Ing. Markéta Lednická
Doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., T 4 Doc. Ing. Robert Kořínek, CSc., Ing. Markéta Lednická HODNOCENÍ STABILITNÍCH A NAPĚŤO-DEFORMAČNÍCH POMĚRŮ KOMORY K2 DOLU JERONÝM 1. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉ LOKALITY
VíceVýhled cen plynu do roku 2020 (a vliv břidlicového plynu)
Výhled cen plynu do roku 2020 (a vliv břidlicového plynu) Jiří Mlynář XVII. jarní konference AEM 27. 3. 2012 RWE Supply & Trading CZ, a.s. Historický vývoj cen plynu > Ceny ve smlouvách s producenty z
VíceUniverzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Geotermální energie a možnosti jejího využití na Slovensku Geothermal Energy and Possibilities
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
VíceMonitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko
18 Výzkum a dokumentace 1 /2016 Ochrana přírody Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko Jakub Šafránek Svahové pohyby jsou přirozenou součástí Českosaského Švýcarska. Patří k nim zejména skalní
VíceSLOVENSKEJ REPUBLIKY
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Vyhlásené: 24.04.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 24.04.1992 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 152 N A Ř Í Z E N Í V L Á D Y České
VíceSeminář Geomorfologie. Geomorfologické
Seminář Geomorfologie Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Prezentace 3 Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 stran
Více2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2 Primární zdroje energie Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Zdroje energie rozdělení 2. Fosilní paliva 3. Solární
VíceSEVEROČESKÉ DOLY DATA A FAKTA
SEVEROČESKÉ DOLY DATA A FAKTA Bílina Chomutov Kadaň Litvínov DOLY BÍLINA Most DOLY NÁSTUP TUŠIMICE SRN K r u š n é h o r y Teplice Bílina Ohře Ústí n. L. Litoměřice Děčín N Žatec Ředitelství SD a. s. Elektrárny
VíceZbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.
Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres
VíceSTAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO 22.2.2012. TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR STAVEBNÍ KÁMEN
AI01 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE Kámen a kamenivo pro stavební účely Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. Video: A TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR A Přírodní kámen se již v dávných dobách
Více