POJETÍ A ZPRACOVÁNÍ EKONOMICKÉHO PILÍŘE V ÚAP

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa POJETÍ A ZPRACOVÁNÍ EKONOMICKÉHO PILÍŘE V ÚAP The economic pillar in the planning analytical materials: concept and application Bakalářská práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petr TONEV Autor: Jan DOSTALÍK Brno, květen 2009

2 Jméno a příjmení autora: Jan Dostalík Název diplomové práce: Pojetí a zpracování ekonomického pilíře v ÚAP Název práce v angličtině: The economic pillar in the planning analytical materials : concept and application Katedra: regionálního rozvoje Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petr Tonev Rok obhajoby: 2009 Anotace Bakalářská práce Pojetí a zpracování ekonomického pilíře v ÚAP je věnována aktuální problematice územního plánování tvorbě krajských územně analytických podkladů (ÚAP) v České republice. Zaměřuji se na ekonomický pilíř udrţitelného rozvoje a sleduji především metodiku hodnocení a hospodářské indikátory. Analyzuji a srovnávám příslušné části krajských ÚAP, které byly zveřejněné před začátkem května V závěru upozorňuji na základní problémy a nabízím konkrétní doporučení. Annotation The aim of this BA theses The economic pillar in the planning analytical materials: concept and application is to describe, analyze and compare planning analytical materials (PAM) at the level of the regional authority. The theses is focused on economic pillar of sustainable development, especially on methodic conception and economic indicators. At the end there are indicated main problems and recommendations. The topic is very current because all PAM s must be finished approximately in one month (deadline ). Klíčová slova Územní plánování, územně analytické podklady, udrţitelný rozvoj, ekonomický pilíř, krajský úřad. Keywords Town and country planning, planning analytical materials, sustainable development, economic pillar, the regional authority.

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Pojetí a zpracování ekonomického pilíře v ÚAP vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva a pouţil jen uvedené zdroje. V Brně dne 21. května 2009 podpis autora

4 Poděkování Děkuji vedoucímu práce Mgr. Petru Tonevovi za rady a připomínky. Nejvíce však děkuji pracovníkům Odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu v Liberci za podnět k napsání a za cenné rady. Na prvním místě RNDr. Kateřině Lauermannové, dále Ing. Gabriele Šípkové, Mgr. Tomáši Vaško a v neposlední řadě Vladimíru Mařanovi. Dále vděčím za připomínky a názory Mgr. Jiřímu Čtyrokému a Mgr. Libuši Dobré. Nemohu zapomenout ani na Jaroslava Dostalíka, muţe, který se zaslouţil o rozvoj obce Radslavice u Přerova.

5 OBSAH ÚVOD ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A UDRŢITELNÝ ROZVOJ PROSTOROVÉ, REGIONÁLNÍ A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ UDRŢITELNÝ ROZVOJ HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ PROBLEMATIKA VZTAHU MEZI PILÍŘI ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY KRAJSKÉ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OLOMOUCKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ PRAHA KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ STŘEDOČESKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ Verze Verze KRAJ VYSOČINA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ METODY A INDIKÁTORY V RÁMCI EKONOMICKÉHO PILÍŘE METODY A INDIKÁTORY ZHODNOCENÍ KRAJSKÝCH ÚAP PROBLÉMY A DOPORUČENÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY POUŢITÉ ZKRATKY SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 61

6 4

7 ÚVOD Územně analytické podklady (ÚAP) vznikly jako část územně plánovacích podkladů (ÚPP) podle nového zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ) platného od V novém SZ se zásadně projevila idea udrţitelného rozvoje s třemi pilíři ekonomickým, sociálním a environmentálním. Zohledněna byla také nová situace, kdy se ČR stala součástí EU, nebo v nedávné době proběhlá reforma veřejné správy. ÚAP zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a slouţí jako podklad pro pořizování politiky územního rozvoje (PÚR), pro pořizování územně plánovací dokumentace (ÚPD), pro posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí, vyhodnocování vlivu ÚPD na udrţitelný rozvoj, poskytování územně plánovacích informací a jsou také podkladem pro rozhodování stavebních úřadů v územích obcí, které nemají platný územní plán. SZ udává povinnost pořídit první ÚAP obcím s rozšířenou působností (ORP) do a krajům do Jde tedy o velice aktuální problematiku, o nový druh dokumentace, který zatím není v praxi zaţitý. Příkladem toho můţe být nevyrovnaný poměr mezi jednotlivými pilíři udrţitelnosti, výběr indikátorů, metoda jejich sběru a vyhodnocení. Zdá se dokonce, ţe ekonomický pilíř je zanedbáván nejvíce. To platí nejen pro ÚAP, ale i pro PÚR (prosinec 2008) a vůbec celé územní plánování. Příčinou je zřejmě metodická nesnadnost studia ekonomických jevů, nouze o ekonomicky vzdělané odborníky v oboru územního plánování a také nedostatek srovnatelných dat. Tato práce si klade za úkol osvětlit pouze část celé problematiky. Je zaměřena na nejaktuálnější z nástrojů územního plánování, na ÚAP. Vzhledem k mnoţství, nepřehlednosti a moţnostem srovnání jednotlivých ÚAP ORP jsem se rozhodl zaměřit práci pouze na ÚAP krajů. V současnosti (začátek května 2009) je zpracováno a zveřejněno 10 (+1) ÚAP krajů. A právě tyto krajské ÚAP se mi stanou výchozím materiálem pro srovnání a analýzu. Cílem tohoto textu je tedy analyzovat pojetí ekonomického pilíře v ÚAP krajů, zjistit, jak je tento pilíř konstruován, jaké indikátory a metody byly pouţity, jak souvisí s ostatními pilíři, případně zjistit relevantnost těchto indikátorů. V poslední řadě bych se chtěl pokusit i shrnutí celé problematiky a nastínit jisté řešení. Práce nakonec můţe slouţit i jako přehled ukazatelů hospodářského pilíře a inspirace pro další aktualizace ÚAP. Základem je komparace krajů tedy srovnání, dále analýza a závěrečná syntéza. V první kapitole budou nejprve definovány základní pojmy, které pomohou v orientaci v problematice. Druhá kapitola bude věnována vlastnímu popisu a analýze jednotlivých krajských ÚAP. Třetí pak jednotlivým metodám a ukazatelům hospodářského pilíře (rozvoje, podmínek) a zjištěným problémům a doporučení. Zdroji informací se mi staly základní prameny (primární literatura). Tedy zákony, Strategie udrţitelného rozvoje ČR, samotné Územně analytické podklady vybraných krajů (Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území a Rozbor udrţitelného rozvoje území) a další. Z reflektujících textů (sekundární literatury) mne pak nejvíce ovlivnila činnost prof. Ing. Arch. Karla Maiera, CSc. 5

8 Inspirací mi byly jeho učebnice, prezentace a další texty zveřejněné v časopise Urbanismus a územní rozvoj nebo na webových stránkách Ústavu pro územní rozvoj. Tyto stránky mi poslouţily i jako další materiál pro srovnání a analyzování ÚAP. Z mnohých: metodické návody, principy a pravidla územního plánování, prezentace, různé deklarace týkající se udrţitelného rozvoje,... Podobnou roli pro mne hrál i Portál územního plánování. Velký vliv na mou práci měl rovněţ učební text Územně analytické podklady v praxi (2008), ve kterém se mísí názory teoretiků (lektorů) s praktiky (úředníky). Tématicky nakonec tato práce navazuje na jinou bakalářskou práci oboru Regionální rozvoj a správa Změny v územně plánovací praxi z pohledu pořizovatele (obce) autorky Hany Vaculové z roku

9 1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A UDRŢITELNÝ ROZVOJ 1.1 Prostorové, regionální a územní plánování Zastřešujícím pojmem je prostorové plánování, které je definováno Britským Královským urbanistickým institutem jako řízení změn prostředí. Zpravidla se tím rozumí plánování všech sloţek prostředí hmotných, ekonomických i společenských. 1 Někdy lze zaměnit prostorové a regionální plánování. Např. v Evropské chartě regionálního plánování (1983) byla uvedena tato definice: Regionální plánování vyjadřuje v prostoru hospodářské, společenské, kulturní a ekologické záměry společnosti. Je zároveň vědeckým oborem, správním nástrojem a metodou, uplatňující interdisciplinární a souborný přístup k řešení vyváženého regionálního rozvoje a k fyzické organizaci prostoru podle celkové koncepce. 2 V České republice však úlohu prostorového/regionálního plánování přejímá (stává se synonymem) plánování územní. Územní plánování (někdy fyzické plánování) řeší především funkční vyuţití území, změny hmotných sloţek prostředí a zohledňuje vzájemnou provázanost hmotného a společenského prostředí. Prostřednictvím prostorového rozmisťování aktivit a jejich regulací se územní plánování snaţí o harmonizaci činnosti člověka a přírodních procesů. 3 Jiří Doleţal pak v komentáři ke SZ definuje územní plánování jako soustavnou a komplexní činnost orgánů územního plánování, které spolupracují s řadou dalších odborníků. Přitom řeší prostorové a funkční vyuţití území v souladu s poţadavky na udrţitelný rozvoj území. 4 V 18 SZ jsou definovány cíle územního plánování. Pro tuto práci je nejzajímavější hned první odstavec, ve kterém se píše: (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. 5 Přímo v úvodu je deklarována potřeba udrţitelného rozvoje území, který stojí na vyváţenosti třech pilířů příznivého ţivotního prostředí, hospodářského rozvoje a soudrţnosti společenství obyvatel území. Druhý odstavec stejného paragrafu uvádí: (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně 1 MAIER, K. Územní plánování. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, s Evropská charta regionálního plánování. In: POSTRÁNECKÝ, J. VALIŠ, K. Vybrané úmluvy a základní dokumenty Rady Evropy a Evropské unie, Brno: MU v Brně, s MAIER, K. Územní plánování. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, s DOLEŢAL, J. et al. Nový stavební zákon v teorii a praxi s předpisy související s poznámkami. Praha: Linde, s odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. 7

10 prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. 6 Zde je ještě více zdůrazněna potřeba sledování hospodářského a společenského potenciálu rozvoje. V 19 SZ jsou uvedeny cíle územního plánování, pro další analýzu jsou podnětné tyto části: j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. 7 Písmeno j) upozorňuje na blízký vztah územního plánování a veřejné ekonomiky. Písmeno o) vyjmenovává, z jakých oborů mají být poznatky čerpány, zapomíná se zde však na dva velice důleţité obory: sociologii a ekonomii. V odstavci druhém se dále uvádí: Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. 8 Z těchto několika citací a komentářů je zřejmý důraz zákonodárců na udrţitelný rozvoj území a spojení všech jeho sloţek. Někdy je hospodářský a společenský pilíř zdůrazněn, jindy je opomenut. Následuje část věnovaná myšlence udrţitelného rozvoje odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb odst. 1 písm. c), h), j), o) zákona č. 183/2006 Sb zákona č. 183/2006 Sb. 8

11 1.2 Udrţitelný rozvoj V předchozím oddíle bylo hojně pouţito slovního spojení udrţitelný rozvoj, je tedy nutné si definovat i tento frekventovaný pojem. A protoţe ÚAP jsou děleny na Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území a na Rozbor udrţitelného rozvoje území, je správné pochopení tohoto pojmu nezbytností. Myšlenka udrţitelného rozvoje je výsledkem dlouholetého hledání poté, co se ukázaly jako nereálné představy o trvalém růstu zaloţeném na zdánlivě nevyčerpatelných zdrojích a na technickém pokroku. 9 Spojení udrţitelný rozvoj vešlo ve známost především díky Zprávě pro Světovou komisi OSN Naše společná budoucnost, kterou vytvořila komise vedená norskou ministerskou předsedkyní Gro Harlem Brundtlandovou (1987). V ní se vychází z premisy, ţe: Lidstvo je schopno učinit svůj rozvoj trvale udržitelným. 10 A dále s zde píše: Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat všechny jejich vlastní potřeby. 11 Z tohoto vymezení pak vycházely i další upřesňující definice. Například Světový summit o udrţitelném rozvoji 12 v Johannesburgu (2002), zdůraznil, ţe cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním. Symbolicky to bylo vyjádřeno heslem: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udrţitelnosti pak má být naplnění tří základních cílu: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech - účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů - udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti 13 V některých nejnovějších dokumentech se vedle základních tří pilířů objevují i další, např. pilíř institucionální či kulturní. 14 Z novějších dokumentů je udrţitelný rozvoj definován např. v Obnovené strategii EU pro udrţitelný rozvoj (2006): Udrţitelný rozvoj je zastřešující cíl Evropské unie stanovený ve Smlouvě, kterým se řídí všechny politiky a činnosti Unie. [ ] Má za cíl neustále zlepšovat kvalitu života a životní podmínky na zemi pro současné i budoucí generace. Za tímto účelem podporuje dynamickou ekonomiku s maximální zaměstnaností a vysokou úrovní vzdělání, ochranu zdraví, sociální a územní soudržnost a 9 MAIER, K. ROZEHNALOVÁ, E. (red.) A.1.1 Vymezení pojmu udrţitelný rozvoj, A. Principy udrţitelného rozvoje území, Principy a pravidla územního plánování. Ústav územního rozvoje [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 10 World Commission on Environment and Development. Naše společná budoucnost [z angl. orig. přel. Pavel Korčák]. 1. vyd. Praha: Academia, s Ibidem, s Během posledních deseti let se omezuje spojení trvale udržitelný rozvoj, častější je korektnější označení udržitelný rozvoj (sustainable development). 13 Obnovená strategie udržitelného rozvoje České republiky. Praha 2007, s Např. Lublaňská deklarace o územní dimenzi udrţitelného rozvoje (2003). 9

12 ochranu životního prostředí ve světě míru a bezpečnosti, a to při respektování kulturní 15, 16 rozmanitosti. prostředí: V České republice je udrţitelný rozvoj přímo definován zákonem č. 17/1992 Sb., o ţivotním Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. 17 A nepřímo je vymezen v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Udrţitelný rozvoj území je takový rozvoj, který spočívá ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství a který uspokojuje potřeby současné generace, aniţ by ohroţoval podmínky ţivota generací budoucích. 18 V Principech a pravidlech územního plánování na webových stránkách ÚÚR se uvádí, ţe konkretizace obecného vymezení cílů udrţitelného rozvoje ze SZ je věcí pořizovatele, který vychází z konkrétních podmínek. Ty by měly být reflektovány především v RURÚ a prostřednictvím demokratické diskuse občanů. Orientační a nezávazné cíle pak jsou navrţeny tyto: Cíl 1 udrţitelná úroveň čerpání přírodních zdrojů včetně území a energie Cíl 2 stabilita popřípadě dynamická rovnováha ekologických systémů Cíl 3 udrţitelná forma a udrţitelná míra ekonomického rozvoje Cíl 4 soudrţnost mezi sociálními skupinami a regiony a sociální prostupnost Cíl 5 sníţení rizik dopadů přírodních katastrof a selhání infrastruktur 19 Ve zkratce jsem představil základní vymezení udrţitelného rozvoje. Z mnohých jsem vybral snad nejvýstiţnější definice a přístupy. Programově jsem se vyhnul problematice samotné udrţitelnosti pojmu udrţitelný. Např. Je obhájitelná teze, ţe lidstvo je schopno učinit svůj rozvoj udrţitelným? Nebo: Lze předpovědět potřeby budoucích generací? To patří mimo téma této práce. Následující část textu objasní problematiku hospodářského pilíře. 15 Obnovená strategie EU pro udrţitelný rozvoj. Rada Evropské unie [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 16 Výčet evropských dokumentů, které dále vymezují udrţitelný rozvoj a uvádějí návody na jeho realizaci lze podrobněji nalézt zde: odst. 1 zákona č. 17/1992 Sb odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. 19 MAIER, K. ROZEHNALOVÁ, E. (red.) A.3.2 Cíle udrţitelného rozvoje v územním plánování, A. Principy udrţitelného rozvoje území, Principy a pravidla územního plánování. Ústav územního rozvoje [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 10

13 1.3 Hospodářský pilíř Vymezení ekonomického (hospodářského) pilíře v udrţitelném rozvoji je poměrně nesnadné. Je to způsobeno mnoţstvím přístupů, autory jednotlivých vymezení, chápáním udrţitelnosti a následnou praxí. Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) uvádí hlavní výzvu ekonomického pilíře udrţitelného rozvoje, kterou je posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky a to zejména cestami: udrţení stability ekonomiky a zvýšení její odolnosti vůči negativním vlivům vytváření podmínek pro environmentálně a sociálně udrţitelný ekonomický růst vytváření podmínek pro flexibilní ekonomiku zaloţenou na znalostech a dovednostech technologické inovace vytvoření účinného partnerství veřejného a soukromého sektoru a posílení jejich zodpovědnosti za prosazování udrţitelného rozvoje zásady nepřekročení meze regeneračních schopností ţivotního prostředí, zachování jeho schopnosti absorbovat negativní efekty ekonomického růstu a postupného odstraňování vzniklých ekologických škod 20 Dokument představuje také tři strategické cíle: 1) udrţení stability ekonomiky ČR a zajištění její odolnost vůči vnějším i vnitřním negativním vlivům 2) vytvoření podmínek pro hospodářský růst schopný zajistit, při minimálních dopadech na ţivotní prostředí, optimální zaměstnanost, financování veřejných sluţeb (zejména v oblasti sociální) a postupné sniţování veřejného i vnitřního dluhu 3) vytvoření podmínek pro flexibilní ekonomiku zaloţenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a sluţeb 21 K nenápadné změně došlo v Obnovené strategii udržitelného rozvoje ČR (2007), kdy byly tyto cíle lehce přeformulovány na: 1) udrţení stability ekonomiky a zajištění její odolnost vůči negativním vlivům 2) podpora ekonomického rozvoje respektující kapacitu únosnosti ţivotního prostředí a zajištující udrţitelné financování veřejných sluţeb (udrţitelnou ekonomiku) 3) rozvíjení a všestranná podpora ekonomiky zaloţené na znalostech a dovednostech a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, zemědělství a sluţeb 22 Z naznačeného vyplývá, ţe trend směřuje od preference ekonomického růstu směrem k ekonomickému rozvoji, který více dbá na ţivotní prostředí a společnost celkově udrţitelnost. 20 Strategie udrţitelného rozvoje ČR. Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 21 Ibidem. 11

14 V právních předpisech týkajících se územního plánování definice ekonomického pilíře chybí. Pouze ve vyhlášce 500/2006 Sb. se lze dovtípit, ţe snad veřejná dopravní a technická infrastruktura, rekreace a hospodářské podmínky patří do tohoto pilíře. 23 Avšak toto vyhnutí se přesné definici má poměrně prostý důvod. Je totiţ velice nesnadné některé oblasti lidské činnosti přiřadit přesně do jednotlivých pilířů. Především ekonomický a sociální pilíř jsou úzce propojeny, coţ vychází jiţ z podstavy ekonomie jako sociální disciplíny. S touto problematikou se budu v textu dále zabývat. A nakonec Principy a pravidla územního plánování nabízejí na webových stránkách ÚÚR tři cíle ekonomického pilíře: Ekonomický růst, pokud bude i nadále přijímán jako cíl, by tedy měl mít povahu spíše intenzivní (např. technologická či organizační inovace a vyšší kvalita a produktivita lidské práce), neţ extenzivní (např. vyuţívání dodatečných přírodních zdrojů) Konkurenceschopnost Udrţitelnost: diverzita, soběstačnost, samoregulace Obnovená strategie udrţitelného rozvoje ČR. Národní síť zdravých měst [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. 24 MAIER, K. ROZEHNALOVÁ, E. (red.) A.1.2 Principy udrţitelného rozvoje území, A. Principy udrţitelného rozvoje území, Principy a pravidla územního plánování. Ústav územního rozvoje [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 12

15 1.4 Problematika vztahu mezi pilíři Existují různé názory na to, jak spolu tři pilíře udrţitelnosti souvisí. Jsou-li na stejné úrovni, nebo jsou-li různými stupni k dosaţení jistého cíle. V jednom případě, nejčastěji proklamovaném, by měl být cílem udrţitelný rozvoj jako takový, k němu by pak měly směřovat všechny pilíře. Jindy je za cíl povaţován, vědomě, či nevědomě, pouze jeden z pilířů. Potom je moţné odlišit tři situace dle preference maximalizace uţitku. Pokud je preferována maximalizace uţitku jednotlivce (která by měla mít za následek zlepšení situace celku společnosti a ţivotního prostředí), bývá cílem rozvoje ekonomický pilíř (rozvoj, růst). Jindy je preferována maximalizace uţitku společnosti, cílem je pak rozvoj sociálního pilíře. K jeho dosaţení je potřebné mít kvalitní ţivotní prostředí a výkonnou ekonomiku. Poslední moţností je favorizování environmentálního pilíře, tedy maximalizace uţitku pro přírodu (krajinu, planetu). Automaticky se tak společenský pilíř začleňuje do tohoto cíle, ekonomický pilíř je pak nástrojem k dosaţení ideálního stavu. Preference environmentálního pilíře stále není společností přijímána a tedy ani veřejnou správou. To se projevuje i v indikátorech ekonomického pilíře, které příliš neberou ohled na udrţitelnost jako celek. Jsou spíš chápány samostatně, jako ekonomické indikátory (HDP, nezaměstnanost, dopravní infrastruktura, rozloţení podnikatelských aktivit, ), které se prostě přiřadí k environmentálním a společenským. Vzhledem k povaze veřejné správy a územního plánování je vědomým/nevědomým cílem maximalizace uţitku společnosti (veřejný zájem). Můţe pak docházet ke střetům s ekonomickým pilířem a environmentálním. Ideálním cílem by ale měl být udrţitelný rozvoj a pilíře by se měly doplňovat, všechny by měly být nástroji i cíly zároveň. 13

16 1.5 Územně analytické podklady Po těchto obecných vymezeních se lze zaměřit na konkrétní nástroj územního plánování a to na územně plánovací podklady, respektive územně analytické podklady. Mezi nástroje územního plánování patří mimo územně plánovacích podkladů také: politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, územní rozhodnutí, územní řízení, územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území a úprava vztahů v území. Od 1. ledna 2007 jsou ÚAP novým nástrojem územního plánování a společně s územní studií tvoří ÚPP. ÚAP zkoumají a vyhodnocují stav a vývoj území. Slouţí především jako podklad pro pořizování politiky územního rozvoje, pro pořizování územně plánovací dokumentace, jejích změn a aktualizací. Jsou navíc i podkladem pro posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí, vyhodnocování vlivu ÚPD na udrţitelný rozvoj, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů v územích obcí, které nemají platný územní plán. 25 ÚAP jsou obdobou průzkumů a rozborů podle zrušeného zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Na rozdíl od bývalé praxe, kdy se stav území zjišťoval jednorázově, jsou ÚAP pořizovány povinně a mají být průběţně aktualizovány (kaţdé 2 roky) pro území celé České republiky. Navíc mají být vyhotoveny ve dvojí podrobnosti: pro ORP a pro kraje. 26 Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen limity využití území ), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen rozbor udržitelného rozvoje území ). 27 V druhém odstavci téhoţ paragrafu je uvedeno, ţe náleţitosti obsahu ÚAP stanoví prováděcí právní předpis. 28 Tím je vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Obsah ÚAP by měl být jednotný pro obce i kraje, rozdílná je pouze jejich podrobnost a rozsah. Úřady územního plánování pořizují ÚAP pro své správní obvody v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních zákona č. 183/2006 Sb. Pořizování územně analytických podkladů: metodický návod. Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje [on-line]. Zveřejněno , poslední aktualizace [cit ]. Dostupné na WWW: < 26 Pořizování územně analytických podkladů: metodický návod. Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje [on-line]. Zveřejněno , poslední aktualizace [cit ]. Dostupné na WWW: < odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. 14

17 plánů a regulačních plánů, krajské úřady je pořizují pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje. 29 V listopadu roku 2006 byla schválena konečná verze vyhlášky č. 500/2006 Sb., která člení ÚAP na část textovou a grafickou a na PRURÚ a RURÚ. Textová část ÚAP obsahuje a) podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území, sestávající z: - vyhodnocení stavu a vývoje území, - hodnoty území, - limity vyuţití území, - zjištění vyhodnocení záměrů na provedení změn v území 30 b) rozbor udrţitelného rozvoje území, sestávající z: - vyhodnocení udrţitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v tematickém členění: horninové prostředí a geologii vodní reţim hygienu ţivotního prostředí ochranu přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu sociodemografické podmínky bydlení rekreaci hospodářské podmínky - vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí pro hospodářský rozvoj pro soudrţnost společenství obyvatel území - určení problémů k řešení v ÚPD urbanistické, dopravní a hygienické závady vzájemné střety záměrů na provedení změn v území střety těchto záměrů s limity vyuţití území ohroţení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy 31 Grafická část ÚAP obsahuje: - výkres hodnot území - výkres limitů vyuţití území odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 500/2006 Sb odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. 15

18 - výkres záměrů na provedení změn v území - výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (tzv. problémový výkres) 32 Seznam doporučených jevů k sledování (údajů o území) je uveden v příloze 1 vyhlášky. Příloha je rozdělena do dvou částí: Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udrţitelného rozvoje území (119 jevů) a Část B - Územně analytické podklady kraje - podklad pro rozbor udrţitelného rozvoje území (37 jevů). Přičemţ 119. a 37. jev je kaţdá další informace mimo vlastní stanovené jevy ÚAP. Tato práce se bude zabývat ÚAP krajů, proto zde připomínám základní body. ÚAP pořizují krajské úřady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje ( 27 SZ). ÚAP pro území kraje a jejich aktualizace pořizuje krajský úřad s vyuţitím územně analytických podkladů pro SO ORP ( 29 SZ). V ÚAP pro území hlavního města Prahy je moţno sloučit obsah územně analytických podkladů obcí i územně analytických podkladů kraje ( 4 V1). 33 Obsah ÚAP uvádí 26 SZ a 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Konkrétní obsah PRURÚ na krajské úrovni stanovuje Příloha č. 1 části B k vyhlášce č. 500/2006 Sb odst. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. 33 HURNÍKOVÁ, J. D.2.1 Územně plánovací podklady, D.2 Nástroje územního plánování, Principy a pravidla územního plánování. Ústav územního rozvoje [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 16

19 2 KRAJSKÉ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY Druhá kapitola představuje jednotlivé krajské ÚAP. Ze čtrnácti je zde zkoumáno deset, které byly dálkově zpřístupněny do konce dubna 2009, řazeny jsou v rámci moţností chronologicky. Přehled zpracovatelů v Příloze č. 6. Nejprve budou uvedeny základní údaje a charakteristika ÚAP, poté přistoupím k samotnému popisu a analýze se zaměřením na pojetí tématického okruhu hospodářské podmínky a hospodářského pilíře obecně. Pozornost bude věnována i metodice zpracování a hodnocení. Kaţdému z krajských ÚAP je věnovanýma jiná pozornost podle toho, jak moc se liší pojetí od ostatních a často podle zpracovatele. Pokud je totiţ stejný, je i jeho metodika velice podobná a není nutné opakovat popsané. Pozn.: Nebudou zde zkoumány ÚAP Ústeckého kraje. 34 Kraj nechal v srpnu 2007 vytvořit Zjednodušené územně analytické podklady od Atelieru T-plan, s.r.o. a to pro účely vyhotovení ZÚR. Obsah ÚAP se řídil pouze výčtem poţadavků uvedených v příloze č. 1, část B vyhlášky č. 500/2006 Sb. a poţadavky z 4, odst. 1, písm. b) téţe vyhlášky. Vzhledem k výrazně zjednodušenému pojetí a zpracovateli, který bude v dalším textu několikrát zmiňován, mohou být tyto ÚAP vynechány. Řádné ÚAP Ústeckého kraje by měly být projednány a zveřejněny do Atelier T- plan s.r.o. Zjednodušené územně analytické podklady Ústeckého kraje. Zjednodušené ÚAP srpen Ústecký kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 35 ŠVARCOVÁ, A. RE: ÚAP Ústeckého kraje [online] [cit ]. Osobní ová korespondence. 17

20 2.1 Olomoucký kraj Olomoucký kraj zpřístupnil své ÚAP (vyhotovené jiţ v dubnu 2007) na webových stránkách zhotovitele Institutu regionálních informací, s. r. o. Stránky jsou rozděleny do následujících kapitol: Základní informace, Doklad o projednání, Úvod, Postup zpracování, SWOT analýza, Grafická část, Hodnocení vyváţenosti územních podmínek, Výsledné hodnocení, Závěry a Mapový server. V Úvodu je osvětleno, ţe důvodem tak časného zhotovení ÚAP byla potřeba pořízení ZÚR, které na zkoumaný dokument bezprostředně navazují. Proto se zde přiznává, ţe první verze ÚAP je zrychlená a bude potřebné jí aktualizovat a rozšířit. V části Postup zpracování je vysvětleno, ţe nebyly zhotoveny nové PRURÚ, jejich místo nahradily následující zdroje: územně plánovací podklad územně technické podklady Olomouckého kraje, aktualizovaná verze, 2005 data, zjišťovaná na základě poţadavků části B přílohy č. 1 k prováděcí vyhlášce další potřebná data neobsaţená prvním, ani v druhém bodě výsledky z činností prováděných během pořizování zásad územního rozvoje kraje, především z přípravy jejich zadání a návrhu Mezi další zdroje patří např.: Územní plán VÚC Olomoucké aglomerace po 1. změně, nebo Územní plán VÚC Jeseníky po 1. změně. Bylo také přihlédnuto k PÚR ČR, Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje, Strategii regionálního rozvoje ČR. RURÚ byl proveden v členění podle 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. v deseti kategoriích s vyuţitím cca devadesáti jednotlivých ukazatelů (jevů). Pro kaţdý jev byl zpracován pasport, který obsahuje charakteristiku jevu, jeho kvantifikaci pro území Olomouckého kraje a jeho hodnocení z hlediska dopadu na území kraje a na obyvatelstvo. 36 SWOT analýza je rozdělena dle tématických okruhů. Na tomto místě představím pouze jevy přiřazené k hospodářským podmínkám, některé další okruhy (např. veřejná dopravní a technická infrastruktura, bydlení, rekreace) sice lze také zařadit do hospodářského pilíře, avšak různí zpracovatelé mají k této problematice různé přístupy. Přidrţím se tedy pouze vymezených hospodářských podmínek. Další jevy budou sledovány níţe (Tabulka č. 1). Hospodářské podmínky jsou analyzovány dle následujících jevů: obce s rozvojovými plochami obce se střední školou a bez základní školy vojenský prostor a plochy vojenského zájmu velikostní kategorie obcí nezaměstnaní (aktuální stav) 36 IRI, s.r.o. Územně analytické podklady Olomouckého kraje. Institut regionálních informací [on-line]. Duben 2007 [cit ]. Dostupné na WWW: < 18

21 podíl ekonomicky aktivních obyvatel pracujících v zemědělství ceny bytů Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo provedeno pomocí průmětu vybraných jevů (kritérií) do území a jejich vzájemné poměření pomocí gridové analýzy s vyuţitím multikriteriálního hodnocení. Výsledkem jsou kartogramy za jednotlivé pilíře i za jeho celkové hodnocení. Dalším výsledkem jsou tabulky a indexy, které ukazují úroveň udrţitelného rozvoje a mohou slouţit k poţadovanému posouzení vlivu na udrţitelný rozvoj z hlediska návrhu ZÚR. Analýza byla provedena v těchto postupných krocích: celé území kraje bylo pokryto šestiúhelníkovou sítí (průměr buňky 500m, výměra buňky 16,2375 ha) byla vybrána kritéria pro jednotlivé pilíře udrţitelného rozvoje, jejichţ hodnoty byly promítnuty do území prostřednictvím jednotlivých buněk expertně byly stanoveny váhy vybraných kritérií bylo zpracováno hodnocení vybraných váţených kriterií pro všechny tři pilíře bylo zpracováno celkové hodnocení udrţitelného rozvoje území kraje 37 Kvalita celé analýzy spočívá především ve dvou aspektech: a. Výběr kriterií je odbornou záleţitostí, kritéria vybírají experti na základě svých znalostí a zkušeností. b. Stanovení vah kriterií je záleţitostí odbornou i politickou, váhy lze měnit na základě preferencí těch, kteří rozhodují o dalším rozvoji území. Názory na váhy kriterií se mohou diametrálně lišit, lepší je tedy jejich stanovení provádět ve větším kvalifikovaném kolektivu (rada, zastupitelstvo apod.). Pro předkládaný RURÚ byly váhy stanoveny kolektivem expertů IRI, s.r.o. 38 Následující tabulka č. 1 ukazuje zvolená kritéria a jejich váhy pro hospodářský pilíř Tabulka č. 1, Kritéria a váhy pro hospodářský rozvoj Olomoucký kraj Kladné vlivy (body plus) Váha Kritérium 0,2 Lázeňská místa 0,2 Obce s památkovou rezervací nebo zónou 0,8 Území v dosahu dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy 0,5 Napojení na plyn 0,5 Napojení na ČOV 0,5 Nové byty získané v letech ,5 Druhé bydlení objekty rekreace (objekty individuální rekreace) 37 IRI, s.r.o. Územně analytické podklady Olomouckého kraje. Institut regionálních informací [on-line]. Duben 2007 [cit ]. Dostupné na WWW: < 38 Ibidem. 19

22 Záporné vlivy (body minus) Váha Kritérium 0,2 Záplavová území 0,5 Vojenský prostor a plochy vojenského zájmu 0,2 Území uvnitř chráněné krajinné oblasti 0,2 Území uvnitř přírodního parku 0,2 Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 Souhrnné indikátory (body plus i minus) Váha Kritérium 1,0 Ceny bytů 1,0 Nezaměstnaní (2005) 1,0 Změna míry nezaměstnanosti ( ) 0,5 Obyvatelé se základním vzděláním Zdroj: IRI, s.r.o. Územně analytické podklady Olomouckého kraje. Institut regionálních informací [on-line]. Duben 2007 [cit ]. Dostupné na WWW: < Výsledné hodnocení bylo zpracováno především ve formě kartogramu formátu A3, který přehledně ukazuje situaci v území v měřítku gridových buněk bez ohledu na administrativní hranice. Průměry pak byly vypočítány v rámci administrativního území obcí s POÚ, coţ se zhotovitelům jevilo jako lepší neţ průměrování podle SO ORP. Výhoda zvolené metody tkví v tom, ţe je moţné zpracovat průměrné údaje za jakékoliv zvolené území IRI, s.r.o. Územně analytické podklady Olomouckého kraje. Institut regionálních informací [on-line]. Duben 2007 [cit ]. Dostupné na WWW: < 20

23 2.2 Liberecký kraj Liberecké ÚAP byly projednány v Zastupitelstvu Libereckého kraje v srpnu Vyhotovila je v únoru 2008 firma SAUL s.r.o. a jsou rozděleny na dva dokumenty: PRURÚ a RURÚ. Firma SAUL s.r.o. se při členění textových částí přidrţela dělení dle tří pilířů udrţitelnosti. Velice často, jak bude ukázáno i v dalších částech textu, je první části ÚAP - PRURÚ - věnována poměrně malá pozornost. Někdy jsou PRURÚ vypracovány jako pouhý výčet hodnot ukazatelů z přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., část B Územně analytické podklady kraje. Jindy jsou chápány jako dříve vyhotovené dokumenty, které není třeba opět sepisovat. Poslední moţností je, ţe jsou zcela nově a podrobně zpracovány. A právě jedny z nejobsáhlejších PRURÚ v rámci zkoumaných krajských ÚAP má Liberecký kraj (podobně rozsáhlé podklady má snad jen Středočeský kraj). Po základním uvedení a osvětlení členění jsou v dokumentu představeny samotné PRURÚ, nejprve širší vztahy, pak samotné podklady dle pilířů udrţitelnosti a na závěr je zařazena rekapitulace, seznam zkratek a vysvětlivky. Prvním sledovaným je pilíř hospodářský. Ten je rozdělen na čtyři základní oddíly: Hospodářská základna, Veřejná ekonomika, Dopravní infrastruktura a dopravní systémy a Technická infrastruktura. Všechny oddíly jsou rozděleny shodně na: Pouţité podklady, Stav a vývoj území, Hodnoty území, Limity vyuţití, Souhrn záměrů. Technická infrastruktura má navíc oddělení pro Vodní hospodářství, Energetiku, spoje a telekomunikaci a Odpady. Jednotlivé oddíly jsou nestejně podrobné a široké, to vyplývá ze zvolených témat i dostupnosti informací (velká pozornost věnovaná hospodářské základně X srovnání pouze několika krajských ukazatelů veřejné ekonomiky). Jednotlivé jevy jsou identifikovány shodně s přílohou č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a to jak z části A - ÚAP obcí, tak i části B - ÚAP kraje. V PRURÚ jsou uvedeny pouze základní charakteristiky jevů s odkazem na další informační zdroje. 40 Některé jevy s indikátory jsou v RURÚ. Zpracovatel RURÚ a PRURÚ je stejný, z toho vyplývá i stejný přístup k členění textové části RURÚ. Zásadní je opět členění podle pilířů udrţitelnosti, následuje SWOT analýza opět dle pilířů, vyhodnocení vyváţenosti vztahu pilířů a potenciálních střetů, seznam problémů k řešení a seznam zkratek a vysvětlivek. Pilíř hospodářský je dělen stejně jako v PRURÚ: Hospodářská základna, Veřejná ekonomika, Dopravní infrastruktura a dopravní systémy a Technická infrastruktura - vodní hospodářství, energetika, spoje, telekomunikace. Na konci kaţdé části je souhrnná SWOT analýza. 40 SAUL s.r.o. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území. Dokumentace Územně analytické podklady Libereckého kraje (projednáno 8/2008). Liberecký kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 21

24 V rámci hospodářského pilíře a jednotlivých částí byly představeny tyto vybrané indikátory: podíl ekologického a alternativního zemědělství (z celkové výměry ZPF) intenzita vyuţívání TTP a zatravněné orné půdy ţivočišnou výrobou HDP/obyvatele HDP/zaměstnance rekreační oblasti s celoročním a sezónním vyuţitím lázeňská města a areály kapacita a kategorie hromadných ubytovacích zařízení směrná návštěvnost únosnost území intenzita dopravy podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci - bydlících v domech podíl bytových domácností zásobovaných plynem podíl plynofikovaných obcí produkce komunálních odpadů na obyvatele podíl vyuţitých komunálních odpadů z celkové produkce odpadů podíl odpadů materiálově vyuţitých z celkové produkce kom. odpadů Je pravděpodobné, ţe celkové mnoţství sledovaných indikátorů bylo při zpracování vyšší. V textu, ani přílohách, ale uvedeny nejsou. Další indikátory (vzdělanost, bydlení a bytový fond a zaměstnanost, ) byly zařazeny do pilíře soudrţnosti společenství obyvatel. 4. kapitola Vyhodnocení vyváženosti vztahu třech pilířů udržitelného rozvoje představuje v obecném pojetí moţné střety mezi pilíři. Konkrétně se pak zaměřuje na rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti. V kapitole 5., která zhodnotila střety záměrů na provedení změn v území a limitů vyuţití území, lze spatřit jistou metodiku. Byly posuzovány významné potenciální střety s limity vyuţití území vyplývajících z ochrany přírodních hodnot, z ochrany kulturních hodnot, se stanovenými záplavovými územími, s návrhem územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu. Potenciální střety jsou hodnoceny z pohledu moţného zásahu do území vymezeného limitem vyuţití území, není hodnocen rozsah ani význam potenciálních střetů (hodnocení + moţný vliv, bez vlivu) SAUL s.r.o. Rozbor udrţitelného rozvoje území. Dokumentace Územně analytické podklady Libereckého kraje (projednáno 8/2008). Liberecký kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 22

25 Tabulka č. 2, Posuzování střetů záměrů s vybranými limity Liberecký kraj (výřez) Legenda: Limity vyuţití území 1 - zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní loţiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území Záměry: 9 - územní systém ekologické stability Zdroj: SAUL s.r.o. Rozbor udrţitelného rozvoje území. Dokumentace Územně analytické podklady Libereckého kraje (projednáno 8/2008). Liberecký kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 23

26 atd. 42 Nezbytnost přednostního zpracování územně plánovacího podkladu pro dokumentaci ZÚR hl. 2.3 Praha ÚAP hl. m. Prahy byly zpracovány v roce 2008 Útvarem rozvoje hlavního města Prahy (URM), Odborem prostorových informací. Projednány byly v Zastupitelstvu hl. m. Prahy dne ÚAP z roku 2008 navázaly na první z roku ÚAP prezentují podklady pro rozbor a samotný rozbor stavu a vývoje jednotlivých tematických oblastí a vyhodnocení vyváţenosti vztahu mezi pilíři udrţitelnosti rozvoje. ÚAP hl. m. Prahy mají specifickou pozici mezi ostatními UAP, protože jednak sdružují úroveň obce a kraje do jediného dokumentu a dále jsou od počátku zamýšleny jako dokument, který má sloužit nejen úzce jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace (ZUR a UP), ale také jako podklad pro aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy, což je dokument, který stanovuje obecné politické priority rozvoje hl. m. Prahy (nejen tedy jeho územní složky). Z těchto důvodů je obsah UAP hl. m. Prahy podstatně rozšířen tak, aby zahrnoval právě mnohem širší oblasti zejména hospodářských podmínek, sociodemografických podmínek, ale i strategickou roli Prahy v Evropě, m. Prahy byla důvodem pro zpracování Územně analytických podkladů hl. m. Prahy ve dvou fázích úrovních. Výstupem první úrovně jsou ÚAP hl. m. Prahy kraj (zpracovávány v období březen říjen 2007). Ve druhé fázi (2008) byly pořízeny podrobnější podklady i pro úroveň obce. ÚAP hl. m. Prahy nejsou členěny na PRURÚ a vlastní RURÚ. Obě části jsou totiţ zpracovávány jediným týmem v rámci jediného dokumentu, coţ umoţnilo vyhnout se obsahovým duplicitám, které jinak při odděleném zpracování mohou nastat (viz Liberecký kraj). Text je členěn tématicky, kaţdá tématická kapitola je ukončena SWOT analýzou a Problémy k řešení. Závěrečná část dokumentu je tvořena syntetickou kapitolou Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj a kapitolou Problémy v území. 43 Samotné indikátory lze vyhledat v ÚAP katalogu jevů. 44 Zde je 236 jevů v rámci pěti základních tématických bloků: Doprava, Socioekonomické podmínky a funkční systémy, Technická infrastruktura, Urbanismus a krajina a Ţivotní prostředí. Do tématického bloku Socioekonomické podmínky a funkční systémy je zařazeno jevů 99. Jednou z mnohých příloh ÚAP hl. m. Prahy je i dokument Indikátory vybraných aspektů udržitelného rozvoje hl. m. Prahy. 45 Zde jsou představeny nejdůleţitější aspekty a indikátory 42 ČTYROKÝ, J. RE: Hospodářský pilíř a ÚAP [online] [cit ]. Osobní ová korespondence. 43 Ibidem. 44 URM, Odbor prostorových informací. ÚAP - Katalog jevů. Útvar rozvoje hlavního města Prahy [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 45 URM, Odbor prostorových informací. Indikátory vybraných aspektů udrţitelného rozvoje hl. m. Prahy. Útvar rozvoje hlavního města Prahy [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 24

27 udrţitelného rozvoje, zároveň jsou vţdy přiřazeny k některému/některým pilířům udrţitelnosti (Příloha č. 3). Vzhledem ke specifické situaci Prahy nebudu jejím ÚAP věnovat další pozornost. Stranou ponechám i velké mnoţství indikátorů, které se poměrně často odlišují od moţností a potřeb ostatních krajů. 25

28 2.4 Královéhradecký kraj Zpracování PRURÚ a vytvoření výkresů zajistil Krajský úřad vlastními silami a výkresy vč. databáze sledovaných jevů předal zpracovateli RURÚ firmě Ekotoxa, s. r. o. Tyto podklady nejsou zveřejněné, ale lze předpokládat, ţe mají obsah sledující přílohu č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udrţitelného rozvoje území. Dále byly jako podklady pro zpracování RURÚ pouţity i další dokumenty. Např. strategické koncepce a plány vypracované pro území Královéhradeckého kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce sniţování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o ţivotním prostředí uvedená ve Stavu ŢP v Královéhradeckém kraji (2006, 2005)) a České republiky (Strategie trvale udrţitelného rozvoje ČR, údaje ze Statistického úřadu apod.) 46 RURÚ vypracovala firma Ekotoxa, s.r.o. v květnu roku Po úvodním vymezení, charakteristice a poţadavcích na zabezpečení vyváţených podmínek udrţitelného rozvoje následuje kapitola 5, RURÚ tématické rozbory, která je členěna dle témat obsaţených ve 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Témata jsou vţdy probírána od obecného ke konkrétnímu a to skrze zvolené ukazatele, porovnávání, hodnocení aţ k závěrečné SWOT analýze. Podkapitola Hospodářské podmínky je členěna na oddíly Ekonomický rozvoj, Zaměstnanost a nezaměstnanost, Daňová výtěžnost obcí v Královéhradeckém kraji v roce 2006, Uzavřenost a otevřenost ORP, Indikátory, SWOT analýza, Problémové oblasti. A právě v části Indikátory je přehledný výběr indikátorů, kterými jsou zaznamenány hospodářské podmínky. Jsou to: míra zaměstnanosti míra nezaměstnanosti počet uchazečů na 1 volné místo podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců daňová výtěţnost (příjmy obcí z daní) míra podnikatelské aktivity koeficient funkční velikosti vyjíţďka do zaměstnání mimo ORP vyjíţďka do škol mimo ORP Za povšimnutí stojí oddíl Ekonomický rozvoj, k jehoţ hodnocení je pouţito i dalších indikátorů: ukazatelů HDP (celkově, na obyvatele, podíl kraje na celkovém HDP v ČR, ) míry investic (THFK) 46 Ekotoxa, s.r.o. Rozbor udrţitelného rozvoje území pro Královéhradecký kraj. Jednotný portál územního plánování. Královéhradecký kraj [on-line]. Květen 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < 26

29 produktivity práce (tempo růstu produktivity práce) čistého disponibilního důchodu domácností ukazatelů charakterizující výzkum a vývoj (zaměstnanci v odvětví vědy a výzkumu, počet patentů na počet obyvatel) Ukazatele jsou většinou vztahovány k úrovni ORP, někdy celého kraje. To hraje důleţitou roli při výběru samotných indikátorů i při závěrečném hodnocení. Karty jevů (příloha č. 3 v RURÚ Královéhradeckého kraje) pak přehledně představují jednotlivé jevy / procesy, jejich zařazení do některého z pilířů udrţitelnosti, parametry, hodnoty, výroky SWOT analýzy nebo indikátory udrţitelnosti. Pro velké mnoţství zde představím alespoň jevy / procesy, které byly zařazeny do ekonomického pilíře: úroveň dopravní infrastruktury dopravní výkon nákladní dopravy dopravní výkon v přepravě osob cestovní ruch ekonomická aktivita ekonomická výkonnost mzdy nezaměstnanost odvětvová struktura zaměstnanosti podnikatelská struktura vyjíţďka a dojíţďka do zaměstnání a škol Vyhodnocení RURÚ začíná nejdříve podkapitolou Vyhodnocení vyváženosti pilířů. Pro toto vyhodnocení bylo vyuţito metody 3-bodového systému, kdy kaţdý vyhodnocený indikátor pro území ORP obdrţel buď 1 bod (hodnocený jev / proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo +1 bod (pozitivní). Aby bylo moţné správně posoudit vyváţenost pilířů, byly nejprve eliminovány rozdíly v počtu pouţitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Kaţdému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly pouţity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který můţe daný pilíř získat, a to na základě počtu vyhodnocovaných indikátorů v daném pilíři. Přepočtový koeficient pro kaţdý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které můţe daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosaţených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, která byla pouţita pro posouzení vyváţenosti pilířů v jednotlivých správních obvodech na úrovni ORP. Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udrţitelného rozvoje, následně se 27

30 spočítal a vyhodnotil celkový bodový zisk za dané správní území všech obcí ORP. Tímto způsobem se rozliší jednotlivé ORP podle celkového zisku. 47 První představené indikátory hospodářských podmínek byly pouţity i při hodnocení hospodářského pilíře. Navíc k nim byly přiřazeny i další dva indikátory z tématického okruhu Dopravní a technická infrastruktura: kanalizace s napojením na čističky odpadních vod plynofikace. Ve druhé podkapitole Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři je sledována propojenost jednotlivých pilířů udrţitelnosti. Metodou byla opět SWOT analýza, ke které byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze dílčí tématické analýzy (na základě vypracování témat, případně karet jevů/procesů) Cílem této fáze je monitoring konkrétního dílčího problému. Pro formální přehlednost byly ve většině případů vypracovány standardizované formuláře karty jevu (procesu). Výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příleţitostí a ohroţení pro daný jev či proces v území. Dílčí analýzy jsou součástí tématických rozborů. 2. fáze zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příleţitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv příleţitost (P), nebo záporný vliv hrozba (H), neutrální vliv (N). Viz Příloha č fáze závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příleţitostech a ohroţeních horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a kaţdý pilíř environmentální, sociodemografický a ekonomický (celková SWOT se nachází v příloze č. 1 k RURÚ Královéhradeckého kraje). Navíc byly autory jednotlivých témat vytipovány nejdůleţitější výroky SWOT analýz pro jednodušší následnou práci s těmito výroky. (tato výběrová SWOT analýza je uvedena v příloze č. 2 k RURÚ). 48 Důleţitou je také příloha č. 3 k RURÚ Královéhradeckého kraje - Přehled zpracovaných karet pro RURÚ KHK a kartogramy v rámci témat a karet. Zde jsou představeny jiţ zmíněné karty jevů, jsou podrobně osvětleny jednotlivé indikátory, způsoby jejich zachycení, přičemţ jsou přidány i některé indikátory další. Je zde samozřejmě i mnoţství přehledných kartogramů. 47 Ekotoxa, s.r.o. Rozbor udrţitelného rozvoje území pro Královéhradecký kraj. Jednotný portál územního plánování. Královéhradecký kraj [on-line]. Květen 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < 48 Ibidem. 28

31 2.5 Středočeský kraj ÚAP Středočeského kraje byly zpracovány v období listopad 2007 aţ červen První etapa tvorby ÚAP - podklady pro RURÚ byla zpracována firmou Hydrosoft Veleslavín. Na tuto etapu navázal vlastní rozbor udrţitelného rozvoje území, který zpracoval Urbanistický atelier UP-24. Dne byly ÚAP projednány Zastupitelstvem Středočeského kraje. Urbanistický atelier UP-24 vypracoval dva dokumenty. Prvním bylo Vyhodnocení podkladů pro rozbor udrţitelného rozvoje území. Po uvedení a představení sledovaných jevů se přistupuje k Podkladům pro vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Základní členění této kapitoly se řídí 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb., jen několik podkapitol je upravených přidaných (Zajištění veřejné technické infrastruktury, Struktura osídlení, Občanská vybavenost sociální infrastruktura). Pro je zde 13 podkapitol místo obvyklých deseti. Sledované jevy jsou uvedené a komentované v příslušných tématických kapitolách a byly pouţity dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. část B, některé další z okruhu tabulky A. 49 Přehled v Příloze č. 5. Po PRURÚ následují kapitoly: Limity využití území, Hodnoty území, Záměry na provedení změn v území a Použité podklady. Hospodářské podmínky v PRURÚ jsou sledovány v šesti základních oblastech s vybranými ukazateli: Makroekonomické charakteristiky (HDP na obyvatele, HDP ve stálých cenách, Produktivita práce HDP na pracovníka, čistý disponibilní důchod domácností, THFK, výdaje na výzkum a vývoj) Sektorové odvětvové charakteristiky (Hrubé přidané hodnoty za sektory zemědělství a rybářství, průmysl, za sektor sluţeb, Hustota dopravní infrastruktury) Přehled základních údajů (Růst HDP (2000 = 100), HDP na obyvatele PPS (%), Podíl zaměstnaných v priméru (%) z celkového počtu zaměstnaných, Podíl zaměstnaných v sekundéru (%) z celkového počtu zaměstnaných, Podíl zaměstnaných v terciéru (%) z celkového počtu zaměstnaných, Obecná míra nezaměstnanosti (%), Struktura hrubé přidané hodnoty (HPH) podle odvětví v r. 2006, Zadluţení (2004)) Ekonomická výkonnost a její regionální diferenciace (HDP na obyvatele a to v přepočtu kupní síly, oblasti ekonomických aktivit, logistické areály) Výstavba bytů Ceny bydlení Celá tato kapitola je zaloţena na srovnání různých ukazatelů Středočeského kraje s ostatními a to nejen na úrovni krajské (NUTS 3), ale i na úrovni regionů soudrţnosti (NUTS 2). Je to moţné díky tomu, ţe Středočeský kraj zároveň regionem soudrţnosti Střední Čechy. 49 Urbanistický atelier UP-24. Rozbor udrţitelného rozvoje. Vyhodnocení podkladů pro rozbor. Dokumentace ÚAP. Středočeský kraj [on-line]. Červen 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < 29

32 Druhým dokumentem se stal Rozbor udrţitelného rozvoje území Středočeského kraje. Po nezbytném úvodu následuje kapitola Souvislosti udržitelného rozvoje v rámci Evropy a České republiky, ve které jsou představeny priority a dlouhodobé cíle jak ČR tak i Středočeského kraje. Třetí kapitola osvětluje metodu zpracování, čtvrtá - Tématické SWOT analýzy - hodnotí všech 13 tématických okruhů z PRURÚ pomocí SWOT analýzy. Dále zpracovatelé přistoupili k Souhrnné SWOT analýze jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje. Nakonec bylo zařazeno Závěrečné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel, Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích, případně podkladech, Komentáře a Použité podklady. Tak jako u všech zkoumaných RURÚ jsou základem hodnocení výroky o silných a slabých stránkách, příleţitostech a hrozbách vztaţené k dílčím sloţkám jednotlivých témat (SWOT analýza). Kaţdý hodnotící výrok byl současně přiřazen také k jednomu, dvěma, či všem ze tří pilířů udrţitelného rozvoje, který ovlivňuje. Hodnocení proběhlo na všech úrovních (témata, pilíře, výsledné). Při hodnocení pilířů a při výsledném výpočetním hodnocení byly pouţity koeficienty vyvaţující význam jednotlivých vstupních hodnocení. Koeficienty byly navrţeny týmem zpracovatelů RURÚ. Pro některé jevy se zpracovatelům jevila jako nejvhodnější jednotka katastr, pro jiné SO POÚ či SO ORP. 50 Pro hodnocení byla pouţita pětistupňová škála hodnocení: +2 - velmi dobré, +1 - dobré, 0 - neutrální, -1 - špatné, -2 - velmi špatné Při hodnocení ekonomického pilíře byly pouţity následující témata a jejich jevy: Horninové prostředí a geologie (1) 51 území významná pro těţbu štěrkopísků a vápenců Vodní reţim území (3) území bez volné kapacity zdrojů vody s volnou kapacitou záplavová území aktivní zóny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (5) ZPF jako potenciál zemědělské výroby lesy jako potenciál lesnické výroby Veřejná dopravní infrastruktura (6) kvalita silniční a ţelezniční sítě dopraní obsluha území agregované empirické hodnocení 50 Urbanistický atelier UP-24. Rozbor udrţitelného rozvoje území Středočeského kraje. Dokumentace ÚAP. Středočeský kraj [on-line]. Červen 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < 51 Čísla v závorce značí pořadí tématických okruhů z PRURÚ (případně z kapitoly Tématické SWOT analýzy). 30

33 Veřejná technická infrastruktura (7) kvalita zásobování území elektrickou energií kvalita zásobování území plynem Sociodemografické podmínky (8) vzdělanost pracovní síly Rekreace (12) potenciál území pro rekreaci rekreačně vyuţívané oblasti Hospodářské podmínky (13) ekonomická výkonnost okresů podle statistických údajů úroveň podmínek pro hospodářství empirické hodnocení počet pracovních příleţitostí zaměstnanost v sektorech hospodářství Urbanistický atelier UP-24. Rozbor udrţitelného rozvoje území Středočeského kraje. Dokumentace ÚAP. Středočeský kraj [on-line]. Červen 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < 31

34 2.6 Jihočeský kraj ÚAP Jihočeského kraje se skládají ze dvou částí. První část (PRURÚ) zhotovili zaměstnanci Krajského úřadu Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení územního plánování, úsek územně analytických podkladů. Druhou (RURÚ) vypracovali interní zaměstnanci a externí spolupracovníci firmy Ekotoxa, s.r.o. K vypracování RURÚ došlo v období červenec aţ září 2008, tedy několik měsíců po vyhotovení RURÚ Královéhradeckého kraje, proto mnohé shodné rysy. V červnu 2008 byl od firmy Ekotoxa, s. r. o. převzat hotový dokument a 16. září 2008 byly ÚAP projednány Zastupitelstvem Jihočeského kraje. PRURÚ byly zhotoveny dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. a byly rozděleny na dvě části. První část je členěna podle Přílohy č. 1 části B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udrţitelného rozvoje území na 36 jevů. Z nich jsou do ekonomického pilíře začleněny tyto jevy: ekonomická aktivita podle odvětví míra nezaměstnanosti vyjíţdějící do zaměstnání a škol dojíţdějící do zaměstnání a škol podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel zásobovaných plynem podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru K rozšíření došlo ve 37. bodě, který nese ve vyhlášce název: Další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí. Zde je představeno dalších 34 jevů. Zajímavé je např. zařazení průměrné měsíční mzdy a hrubého domácího produktu do sociodemografického pilíře. Do ekonomického pak pouze: intenzita dopravy Druhá část byla poněkud netradičně vypracována dle stejné Přílohy vyhlášky č. 500/2006 Sb., avšak části A - Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udrţitelného rozvoje území. Ta se totiţ, jak je z názvu patrné, vztahuje k ÚAP obcí, přesto byla pouţita i pro kraj. Vzhledem k jiné situaci u kraje nebyly mnohé ze 119-ti ukazatelů zahrnuty do seznamu. Několik ukazatelů ale bylo pouţito i pro rozšíření ekonomického pilíře. Ze závěrečného Seznamu kartogramů lze přehledně vyčíst, která témata byla zařazena pod ekonomický pilíř. Byly to dvě základní skupiny: Veřejná dopravní a technická infrastruktura a Hospodářské podmínky s jejich podskupinami (Tabulka č. 3) Krajský úřad Jihočeský kraj. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území Jč. Kraje. Mapový server Jihočeského kraje [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 32

35 Tabulka č. 3, Seznamu kartogramů ekonomického pilíře Jihočeský kraj (výřez) Zdroj: Krajský úřad Jihočeský kraj. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území Jč. Kraje. Mapový server Jihočeského kraje [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 33 Zpracovatel RURÚ je stejný jako u Královéhradeckého kraje (5/2008), metodika je proto totoţná a obsah velice podobný. I zde kapitola RURÚ tématické rozbory následuje po úvodním vymezení, charakteristice a poţadavcích na zabezpečení vyváţených podmínek udrţitelného rozvoje. Je členěna dle témat obsaţených ve 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. a i tady následují kapitoly: Vyhodnocení rozboru udrţitelného rozvoje území, Problémy a střety v území a Závěr se shrnutím a výčtem pouţitých zdrojů. Velice podobně je členěna podkapitola Hospodářské podmínky na oddíly Ekonomický rozvoj, Zaměstnanost a nezaměstnanost, Mzdy, Příjmy obcí z přerozdělení daní v Jihočeském kraji, Uzavřenost a otevřenost ORP, Plochy k podnikání, Indikátory, Popis problémových okruhů a SWOT analýza (srov. Královéhradecký RURÚ). Indikátory hospodářských podmínek zůstávají stejné jako u RURÚ Královéhradeckého kraje, navíc je přiřazen pouze indikátor poslední: Míra zaměstnanosti Míra nezaměstnanosti Počet uchazečů na 1 volné místo Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Daňová výtěţnost (příjmy obcí z daní) Míra podnikatelské aktivity Koeficient funkční velikosti

36 Vyjíţďka do zaměstnání mimo ORP Vyjíţďka do škol mimo ORP Podíl brownfields na ploše ORP K jistému posunu došlo také v oddíle Ekonomický rozvoj, kde je ekonomický pilíř hodnocen pomocí indikátorů: hrubý domácí produkt (HDP) odvětvové podíly hrubé přidané hodnoty (HPH) tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) čistý disponibilní důchod obyvatelstva (ČDDO) a poměrných ukazatelů z nich odvozených (např. tempo růstu produktivity práce) K posouzení ekonomického rozvoje zde bylo vyuţito i vzdělanosti obyvatelstva jako moţného indikátoru. V oddíle Popis problémových okruhů je navíc zmíněna i problematika cestovního ruchu: Ač Jihočeský kraj patří k nejnavštěvovanějším krajům ČR, je jeho ekonomická výkonnost cestovního ruchu velice nízká. [ ] Zůstává otázkou, zda cestovní ruch má či nemá být jedním z klíčových pilířů ekonomického rozvoje kraje. Problém je v tom, že se jedná o využívání externích zdrojů, které jsou velice citlivé na makroekonomické vlivy např. u zahraničních návštěvníků na vývoj kurzu či na případnou recesi jak naši tak i zahraniční ekonomiky. To znamená samozřejmě rozvoj cestovního ruchu, ale hlavní pilíře ekonomiky jsou jiné. Problematické je také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka. 54 Metodika šesté kapitoly Vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území je stejná jako u Královéhradeckého kraje. Indikátory pouţité pro vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelnosti byly seřazeny dle témat obsaţených ve vyhlášce č. 500/2006 Sb. Pod ekonomický pilíř pak byly zařazeny témata: Veřejná dopravní a technická infrastruktura a Hospodářské podmínky. Hospodářské podmínky obsahují totoţné indikátory zmíněné výše. A pro první téma byly zvoleny následující indikátory: Kanalizace s napojením na ČOV Plynofikace Podíl obyvatel připojených na vodovod Podíl obyvatel připojených na kanalizaci Hustota silnic I. třídy Hustota silnic II. třídy Hustota celostátních ţeleznic Hustota regionálních ţeleznic 54 Ekotoxa, s.r.o. Rozbor udrţitelného rozvoje území Jihočeského kraje. Mapový server Jihočeského kraje [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 34

37 2.7 Pardubický kraj ÚAP Pardubického kraje byly zhotoveny v září 2008 firmou Atelier T-plan, s.r.o. a projednány Zastupitelstvem kraje v dubnu Dokument ÚAP rozbor udržitelného rozvoje území není striktně členěn na PRURÚ a RURÚ, ale zahrnuje tyto části: 1. část (zpracovaná v roce 2007) zahrnuje vybrané podkladové informace pro zpracování RURÚ, zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území pomocí SWOT analýzy ve stanoveném tématickém členění, definování urbanistických hodnot území a zpracování výkresu hodnot území. 2. část vyhodnocuje vyváţenost vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území, včetně vyznačení a popisu území, kde se projevuje vyváţený a nevyváţený stav těchto pilířů. 3. část obsahuje určení problémů k řešení v ZÚR Pardubického kraje. Zahrnuje zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady a problémy, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a další. 55 Vzhledem k cílům této práce ji tedy mohu vynechat. V 1. části kapitole A) poslouţili jako PRURÚ jevy doporučené v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udrţitelného rozvoje území. Je zde 36 vyhláškou doporučených jevů, 37. otevřený pak není vyuţit. Kapitola B) představuje RURÚ a to prostřednictvím SWOT analýzy tématických okruhů vyjmenovaných v 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. a celkové shrnutí. Kapitola C) pak obsahuje komentář k obsahu zpracování výkresu hodnot území a D), ve které jsou definovány hlavní hodnoty území Pardubického kraje (zejména krajinářské, urbanistické a architektonické) 2. část nazvaná Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel území a pro příznivé životní prostředí se řídí opět 4 závěrečnou částí odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. V prvních třech podkapitolách je hodnocena vyváţenost podmínek pro jednotlivé pilíře udrţitelného rozvoje. Jako základní jednotka pro hodnocení byla vybrána obec s POÚ (dále také obec). Výběr indikátorů a stanovení jejich váhového ohodnocení pro sledované územní jednotky (obce a obce s POÚ) byl podřízen dostupnosti údajů a jejich indikační schopnosti ve vztahu k hodnoceným podmínkám těchto dvou druhů územních jednotek (bohuţel samotné váhy v dokumentu zmíněny nejsou). Proto byl při hodnocení hospodářských podmínek pro rozvoj obcí uţit např. ukazatel velikosti obce vyjádřený počtem obyvatel, u hodnocení POÚ jiţ uţit nebyl. U obcí je totiţ ukazatel počtu obyvatel významným indikátorem podmínek pro hospodářský rozvoj, u POÚ je 55 Atelier T- plan s.r.o. Územně analytické podklady Pardubického kraje. Územně plánovací podklady. Pardubický kraj [on-line]. Září 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < 35

38 relativně nevýznamným ukazatelem, vzhledem k tomu ţe nevyjadřuje podmínky ve struktuře osídlení. 56 V podkapitole Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj byly jako faktory hospodářského rozvoje byly sledovány těchto devět ukazatelů: 1. Intenzita bytové výstavby v ukazatelích: podíl území na celkovém počtu dokončených bytů v kraji v letech počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v letech Pracovní soběstačnost a pracovní význam území v ukazatelích: počet pracovních míst na 100 EA obyvatel v r salda pracovního pohybu v r Rozvinutost podnikatelského prostředí v ukazatelích: počet podnikatelských subjektů celkem na 1000 obyvatel v r počet zaměstnaneckých subjektů s 25 a více pracovníky na 1000 obyvatel v r Podmínky v technické infrastruktuře v ukazatelích: podíl obcí napojených na kanalizaci s koncovou ČOV při hodnocení spádových obvodů POU, při analýze na úrovni obcí je sledován podíl obyvatel v trvale obydlených bytech s napojením na kanalizaci - v r podíl obcí zásobovaných plynem při hodnocení spádových obvodů POU, při analýze na úrovni obcí je sledován podíl obyvatel v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem - v r Velikost obce v ukazateli: počet obyvatel v r pouţito pouze při hodnocení obcí 57 Celkové vyhodnocení vyváženosti podmínek včetně vymezení a popisu území, kde se projevuje nevyvážený stav sledovaných podmínek udržitelného rozvoje území jednoduše srovnává obce s POÚ, které dosáhly v předešlém hodnocení co nejlepších výsledků dle pořadí v rámci kraje. Ke kaţdému spádovému území obce s POÚ je pak sepsán konkrétní komentář. 56 Atelier T- plan s.r.o. Územně analytické podklady Pardubického kraje. Územně plánovací podklady. Pardubický kraj [on-line]. Září 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < 57 Ibidem. 36

39 2.8 Zlínský kraj Speciální situace nastala ve Zlínském kraji, který si nechal vyhotovit dvě verze ÚAP, respektive RURÚ (podobná situace nastala jen v Praze). První verzi vypracovala v květnu 2007 firma Ekotoxa, s.r.o., druhou představil Institut regionálních informací, s.r.o. v prosinci Verze 2007 Firmou Ekotoxa s.r.o. byl zpracován koncept RURÚ Zlínského kraje, který v současnosti jiţ zřejmě není veřejně přístupný. Přesto má smysl se jím zabývat, neboť na něj výrazně navazuje verze z roku 2008 a také proto, ţe se zde nabízí konfrontace přístupu pouţitého firmou Ekotoxa, s.r.o. s pojetím firmy IRI, s.r.o. V dokumentu je pouze krátká zmínka o tom, ţe podkladem pro RURÚ byl seznam údajů o území uvedený v Příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Zlínského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce sniţování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury na území Zlínského kraje apod.), Strategie trvale udrţitelného rozvoje ČR, dat o ţivotním prostředí uvedených ve Stavu ŢP ve Zlínském kraji v roce 2005, statistických údajů ze Statistického úřadu apod. 58 Základní rozvrţení textu bylo stejné jako u RURÚ Královéhradeckého kraje (stejný zhotovitel). RURÚ Zlínského kraje ale nesl známky toho, ţe byl vypracován o rok dříve (květen 2007), kdy byly hotovy pouze jedny krajské ÚAP (Olomoucký kraj). Jednotlivé kapitoly a témata byla proto méně podrobná neţ u Hradeckých či Jihočeských ÚAP. Rozdílné bylo pojetí tématického okruhu Hospodářské podmínky. Tato podkapitola zpracovatel rozdělil na: Podmínky pro hospodářský růst, Ekonomická stabilita, Cestovní ruch, Kvalitativní parametry tvorby HDP a Veřejné finance a Výdaje na ochranu životního prostředí. Zatím zde chybí kapitola věnovaná indikátorům, ze samotného textu pak indikátory lze vyčíst jen omezeně. Samotné indikátory byly představeny v Příloze č. 1 Karty jevů Ekonomický pilíř. Pro jejich velké mnoţství (přes padesát) zde uvádím alespoň jevy / procesy: materiálová produktivita veřejné finance produktivita práce ekonomická stabilita charakterizovaná diverzifikací ekonomických subjektů (ES) úroveň dopravní infrastruktury (UDI) 58 Ekotoxa, s.r.o Rozbor udrţitelného rozvoje území pro Zlínský kraj. Zlínský kraj [on-line]. Květen 2007 [cit ]. Dostupné na WWW: < 37

40 dopravní výkon nákladní dopravy dopravní výkon v přepravě osob úroveň technické infrastruktury podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie energetická náročnost HDP výdaje na výzkum a vývoj příjezdy zahraničních návštěvníků výdaje na ochranu ţivotního prostředí 59 Metodika vyhodnocení rozboru udrţitelného rozvoje území byla stejná jako u popsaného RURÚ Královéhradeckého kraje. Pro vyhodnocení vyváţenosti jednotlivých pilířů bylo pouţito opět 3-bodového systému, pro posouzení pak bylo pouţito karet jevů vypsaných výše. Stejná metoda jako u RURÚ Královéhradeckého kraje (SWOT analýza) byla uţita i při hodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Verze 2008 V roce 2008 byly vytvořeny nové Územně analytické podklady: rozbor udrţitelného rozvoje území. Jako podklady poslouţily v této verzi následující dokumenty: Rozbor udrţitelného rozvoje území (2007), ÚAP ORP, Portál Jednotné územně analytické podklady a územní plány a ZÚR Zlínského kraje. Po úvodních kapitolách přichází samotné Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Tato kapitola je členěna dle 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. na deset podkapitol. Desátá je tradičně věnována hospodářským podmínkám a je zaměřena na Tržní ceny bytů a Míru nezaměstnanosti (2007). Další kapitola Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území se zaměřuje na vyhodnocení jednotlivých sloţek (pilířů) udrţitelného rozvoje a na vyhodnocení vzájemné vyváţenosti těchto sloţek. Při hodnocení hospodářského rozvoje si zpracovatelé uvědomili problém nedostatku ekonomických informací pro úroveň obcí či menších celků. Jako náhradu tedy pouţili informací o cenách standardních bytů podle vlastních analýz. Pomocí tohoto ukazatele bylo provedeno základní rozčlenění obcí dle jejich ekonomického potenciálu, neboť ten se ve velké míře promítá právě do cen bytů. Dalším důleţitým indikátorem byla míra nezaměstnanosti. Vysoká váha tohoto ukazatele přímo ovlivnila výsledky rozdělení potenciálu hospodářského rozvoje v kraji. Přehled dalších indikátorů nabízí tabulka č Ekotoxa, s.r.o Rozbor udrţitelného rozvoje území pro Zlínský kraj. Zlínský kraj [on-line]. Květen 2007 [cit ]. Dostupné na WWW: < 38

41 Tabulka č. 4, Přehled kriterií a vah Zlínský kraj Kladné vlivy (body plus) Kriterium Váha Území v dosahu dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy a vybraných silnic II. a III. třídy 0,8 Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV 0,5 Zastavěné území napojené na plyn 0,5 Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů 0,4 Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kv 0,4 Nové byty získané v letech ,5 Obce s památkovou rezervací nebo zónou 0,2 Lázeňská místa 0,2 Intenzita druhého bydlení (objekty individuální rekreace) 0,5 Intenzita hromadné rekreace (lůţka v rekreačních zařízeních) 0,5 Obec s dobývacím prostorem těţeným 0,2 Záporné vlivy (body minus) Kriterium Váha Záplavová území 0,2 Lokality pro akumulaci povrchových vod 0,3 Území uvnitř chráněné krajinné oblasti 0,1 Území uvnitř přírodního parku 0,1 Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA ,1 Trasa průplavu Dunaj Odra Labe 0,2 Souhrnné indikátory (body plus i minus) Kriterium Váha Trţní ceny bytů 1,0 Míra nezaměstnanosti (2007) 1,0 Podíl obyvatel se základním vzděláním 0,5 Zdroj: IRI, s.r.o. ÚAP Zlínského kraje, Rozbor udrţitelného rozvoje území. Dokumenty oddělení územního plánování. Zlínský kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < Vlastní úprava. Souhrnné hodnocení na konci představuje sumarizované výsledky hodnocení vyváţenosti a rovněţ přehled všech silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb. Přehled střetů je uveden u příslušných kapitol. Nové je to, ţe jsou hodnoceny i změny, tedy současnost, poţadovaný cílový stav a jejich odchylka. Takto pojaté jsou i kartogramy. Metoda pouţitá firmou IRI, s.r.o. navazuje na řešení firmy Ekotoxa, s.r.o., také kombinuje SWOT analýzu s multikriteriální analýzou, kterou vyuţívá pro hodnocení vyváţenosti příznivého ţivotního prostředí, hospodářského rozvoje a soudrţnosti obyvatel území. Hlavní rozdíl mezi metodikami obou zpracovatelů tkví v tom, že multikriteriální hodnocení je firmou Ekotoxa prováděno za spádová území obcí s rozšířenou působností, zatímco zpracovatel tohoto dokumentu používá gridové analýzy, hodnoty jednotlivých kriterií jsou posuzovány v rámci vymezených územních buněk. Za území SO ORP jsou pak počítány pouze údaje průměrné, primárně 39

42 je však území hodnoceno po územních buňkách. Výsledek je pak podstatně lépe územně strukturovaný a lze ho použít jako přímý podklad pro hodnocení konkrétních záměrů v území. 60 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo opět provedeno pomocí průmětu vybraných jevů (kriterií) do území a jejich vzájemnému poměření pomocí gridové analýzy. Tedy stejné metody, která byla pouţita v RURÚ Olomouckého kraje. Více o analýze viz Olomoucký kraj. 60 IRI, s.r.o. ÚAP Zlínského kraje, Rozbor udrţitelného rozvoje území. Dokumenty oddělení územního plánování. Zlínský kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 40

43 2.9 Kraj Vysočina ÚAP kraje Vysočina vyhotovila v prosinci 2008 firma Atelier T- plan s.r.o. a rozdělila je tradičně na dvě části: A) PODKLADOVÉ INFORMACE PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (PRURÚ) a B) ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (RURÚ). První kapitola části A) (PRURÚ) je věnována přehledu zpracovaných datových materiálů, další nabízí informativní výkresy k vybraným tématům a poslední představuje vlastní Podklady pro RURÚ. PRURÚ jsou jednoduše rozvrţeny podle přílohy č. 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb. na sledování 36-ti jevů. 37. bod vyuţit není. Část B) RURÚ začíná podkapitolou B 1. SWOT analýza, ve které jsou hodnoceny jednotlivé oblasti vymezené v 4 odst. 1 písm. b) bod 1. vyhlášky č. 500/2006 Sb. Rozdíl je pouze v tom, ţe sociodemografické podmínky a bydlení jsou spojeny v jedno téma. Poté následuje část B 2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, pro soudržnost společenství obyvatel území a pro příznivé životní prostředí. Poslední je podkapitola B 3. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci, zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými jevy. Ta byla vytvořena rovněţ dle 4 odst. 1 písm. b) bod 2. vyhlášky č. 500/2006 Sb. Část B 2. je pro tento text nejzajímavější, neboť, na rozdíl od první kapitoly se SWOT analýzami, představuje konkrétní ukazatele a řeší problematiku vztahu především společenského a hospodářského pilíře. Kraj Vysočina ve svém RURÚ neřeší jednotlivé pilíře zcela odděleně. V hodnocení vyváţenosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území jsou totiţ pilíře hospodářský a společenský spojeny. Výsledné hodnocení vyváženosti územních podmínek bylo provedeno společně za pilíře hospodářský rozvoj a sociální soudržnost obyvatel území, vzhledem k provázanosti obou hledisek, prolínání sledovaných aspektů do obou úseků. 61 Základní jednotkou hodnocení vyváţenosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj a soudrţnost společenství obyvatel území bylo správní území obcí. Odvozenou sledovanou územní jednotkou pak bylo SO POÚ. Hodnocení vztažené ke spádových území obcí s POÚ umožnilo generalizaci a vyjádření výsledků hodnocení vyváženosti územních podmínek. Informace za administrativní území v rozsahu 61 Atelier T- plan s.r.o. ÚAP kraje Vysočina. Odbor územního plánování a stavebního řádu. Kraj Vysočina [on-line]. duben 2009 [cit ]. Dostupné na WWW: < 41

44 obcí s rozšířenou působností (ORP) již nebyly zkoumány, protože jsou pro potřeby analýzy příliš hrubé. 62 Následuje výčet sociodemografických a socioekonomických ukazatelů, které jsou k dispozici za jednotlivé obce a které by měly charakterizovat územní podmínky pro hospodářský rozvoj a soudrţnost společenství obyvatel: Obyvatelstvo: Počet obyvatel k Hustota zalidnění k Celkový přírůstek obyvatelstva, Přírůstek obyvatelstva migrací, Index věkového sloţení, Podíl obyvatel bez maturity, 2001 Podíl obyvatel s VŠ vzděláním, 2007 Podíl EA v terciéru, 2001 Míra nezaměstnanosti, Podíl ekonomicky aktivních vyjíţdějících, 2001 Počet pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních zaměstnaných, 2001 Bydlení: Intenzita bytové výstavby, Počet obyvatel na 1 trvale obydlený byt, 2001 Podíl neobydlených bytů, 2001 Průměrné stáří bytu, 2001 Podíl bytů vybavených vodovodem, 2001 Podíl bytů vybavených kanalizací, 2001 Podíl bytů vybavených plynem, 2001 Občanská a technická vybavenost v obci: Pošta - Škola - Zdravotnické zařízení, 2008 Vodovod - Kanalizace - Plynofikace, 2008 Ekonomika obce: Daňové příjmy na 1 obyvatele, kategorie obce Podnikatelské subjekty k na 1000 obyvatel Vybrané územní limity. Chráněná krajinná oblast (stupeň zasaţení) -současný stav Městské a vesnické památkové rezervace a zóny (ano-ne) -současný stav 62 Atelier T- plan s.r.o. ÚAP kraje Vysočina. Odbor územního plánování a stavebního řádu. Kraj Vysočina [on-line]. duben 2009 [cit ]. Dostupné na WWW: < 42

45 Přesto v Souhrnném hodnocení správních území obcí s POÚ byly pilíře udrţitelnosti opět odděleny na tři. Postup při vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj a sociální soudrţnost obyvatel v území na úrovni SO POÚ byl takový, ţe pro hodnocení pilíře soudrţnosti bylo vybráno 12 základních ukazatelů za obyvatelstvo a 12 ukazatelů za bytový fond a bydlení. Pro hodnocení pilíře hospodářského rozvoje bylo vybráno 14 následujících ukazatelů: Podíl ekonomicky aktivních osob v období (v sekundární a terciární sféře) Index vývoje ekonomicky aktivních osob v období (v sekundární a terciární sféře) Podíl vyjíţdějících za prací v r Saldo pohybu za prací v r Podíl pracovních míst v r (v sekundární a terciární sféře) Index vývoje pracovních míst v období (v sekundární a terciární sféře) Počet pracovních míst na 100 obyvatel v r Index vývoje počtu pracovních míst v období Podíl nezaměstnaných v r Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel v r Konečné hodnocení bylo vyhotoveno tak, ţe v uvedených ukazatelích shromáţděných za jednotlivé SO POÚ bylo vybráno vţdy pět nejpříznivějších hodnot ukazatele a ty byly bez stanovení vah ohodnoceny jedním bodem. Úhrnem získaných bodů pak bylo provedeno jednoduché ohodnocení územních podmínek v jednotlivých správních obvodech obcí s POÚ pro hospodářský rozvoj a sociální soudrţnost obyvatel území. 63 Atelier T- plan s.r.o. ÚAP kraje Vysočina. Odbor územního plánování a stavebního řádu. Kraj Vysočina [on-line]. duben 2009 [cit ]. Dostupné na WWW: < 43

46 2.10 Moravskoslezský kraj Na webových stránkách Moravskoslezského kraje lze nalézt dva dokumenty, které velmi úzce souvisí. Jsou to Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje a Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje v rozsahu územně analytických podkladů. Pro účely této práce jsou důleţité oba dokumenty, neboť první obsahuje RURÚ a druhý, mnohem obsáhlejší text, obsahuje (mimo velmi podobné části s RURÚ) také PRURÚ a úvodní metodické vysvětlení. Moravskoslezský kraj tak vlastně vyuţil moţnosti spojit vypracování ÚAP a ZÚR a to především tím, ţe zpracování zadal jedné firmě Atelier T- plan s.r.o. ÚAP byly vyhotoveny v únoru 2009 a projednány v Zastupitelstvu Moravskoslezského kraje 22. dubna Členění Průzkumů a rozborů pro zásady územního rozvoje v rozsahu územně analytických podkladů vychází ze tří základních pilířů udrţitelného rozvoje a z hlavních tématických okruhů vymezených 4 vyhl. č. 500/2006 Sb. Tyto hlavní tématické okruhy jsou dále rozděleny do dílčích témat (tabulka č. 5). Tabulka č. 5, Obsahové členění průzkumů a rozborů Moravskoslezský kraj Zdroj: Atelier T- plan s.r.o. Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje v rozsahu územně analytických podkladů. Krajem pořizovaná územně plánovací dokumentace. Moravskoslezský kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < Z tabulky je zřejmé, ţe tématické okruhy přímo nekopírují doporučení vyhlášky, ale berou jí spíše jako inspiraci některá témata sdruţují (sociodemografické podmínky), jiná rozdělují (různé infrastruktury). Obsahová naplň jednotlivých dílčích témat je rámcově vymezena Seznamem sledovaných jevů dle časti A a B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. se zaměřením na jevy nadmístního významu. 44

47 Základní územní jednotkou, pro kterou jsou jevy sledovány je obec s jejím administrativním územím. Pracovní postup zpracovaní průzkumů a rozborů v rozsahu územně analytických podkladů byl odvozen rovněţ z 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a proběhl tedy ve dvou fázích. 64 V 1. fázi PRURÚ byl zjištěn a vyhodnocen stav a vývoj území, jeho hodnoty, limity vyuţití území tj. popis současného stavu, vlastností a problémů území, vyhodnocení dosavadního vývoje v závislosti na dostupnosti dat pro období , se snahou o zachycení dynamiky změn 2001/1991 a 2006/2001 a identifikace dílčích oblastí kraje s významnými hodnotami nebo vysokým standardem vlastností a jevů v území (kladná odchylka) nebo s významným narušením těchto hodnot nebo výrazně niţším standardem (záporná odchylka). Dále byly zjištěny a vyhodnoceny záměry na provedení změn v území (s výhradní orientací záměry nadmístního významu) a s tím související střety a problémy. Hlavním podkladem byly schválené ÚPN VÚC a nové poţadavky na změny v území, shromáţděné pořizovatelem do Obsahem 2. fáze (RURÚ) je vyhodnocení udrţitelného rozvoje území formou SWOT analýz ve třech na sebe navazujících krocích: 1. v rámci jednotlivých hlavních tématických okruhů ; 2. v rámci jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje a 3. vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území. Všechny SWOT analýzy jsou doplněny stručným komentářem s vysvětlením. Rozdíl této části Průzkumů a rozborů pro zásady územního rozvoje v rozsahu územně analytických podkladů oproti samotným Územně analytickým podkladům Moravskoslezského kraje: rozboru udržitelného rozvoje území je v některých detailech a především v závěru. První dokument obsahuje po SWOT analýze hlavních pilířů udrţitelného rozvoje a souhrnné SWOT analýze kapitoly: Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek v hlavních problémových oblastech MS kraje a Problémy zjištěné v rámci průzkumů a rozborů. Kdeţto v Územně analytických podkladech Moravskoslezského kraje: RURÚ jsou kapitoly: Vyhodnocení územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území a Souhrn zjištěných střetů a problémů k řešení v ÚPD. Důvodem je zaměření prvního dokumentu na ZÚR Moravskoslezského kraje, kdeţto v druhém jde o samotné ÚAP. ÚAP Moravskoslezského kraje: rozbor udrţitelného rozvoje území tradičně obsahují kapitoly: 1. SWOT analýzy hlavních tématických okruhů a 2. SWOT analýzy hlavních pilířů udržitelného rozvoje, souhrnná SWOT analýza. V souhrnné SWOT analýze byly s ohledem na koncept udrţitelného rozvoje stanoveny 4 témata: lidé (zdraví, kvalita ţivota, sociální soudrţnost), 64 Atelier T- plan s.r.o. Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje v rozsahu územně analytických podkladů. Krajem pořizovaná územně plánovací dokumentace. Moravskoslezský kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 45

48 zdroje (nakládání se zdroji surovin a energie, vodou, závislost kraje na vnějších zdrojích), ekonomika (ekonomická prosperita kraje, technologické inovace, rozvoj výroby a sluţeb), biodiverzita (ochrana krajiny, ekosystémů a biodiverzity, s vazbou na lesy a zemědělství, vodu v krajině). V rámci těchto témat byly opět nalezeny silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby. Zřejmě nejdůleţitější je kapitola 3. Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území (po ní následuje poslední 4. kapitola Souhrn zjištěných střetů a problémů k řešení v ÚPD). 3. kapitola obsahuje vţdy jednu podkapitolu k jednomu pilíři udrţitelného rozvoje a závěrečné souhrnné vyhodnocení. Ekonomickému pilíři je věnován oddíl 3.2. Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj. Vybráno bylo 9 indikátorů, které přímo či nepřímo ovlivňují hospodářský rozvoj území: počet obyvatel k nadmořská výška v m.n.m. vzdálenost od významných komunikací (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy) v km počet pracovních míst na 100 EA zaměstnaných (2001) intenzita bytové výstavby daňové příjmy obce na 1 obyvatele (2005) podnikatelské subjekty na 100 obyvatel obce k přírůstek / úbytek zastavěných ploch počet ubytovacích zařízení hromadné rekreace na 1000 obyvatel (2007) 66 Pro hodnocení územních podmínek pro hospodářský vývoj a pro soudrţnost obyvatel území byla pouţita metoda tvorby souhrnného indikátoru, sloţeného z dílčích ukazatelů, které charakterizují rozvojové potenciály a limity jednotlivých obcí a které se promítají do jejich SWOT analýz. Protoţe bylo vymezování územních celků prováděno na úrovni obcí, byly pouţity pouze ukazatele, za které jsou k dispozici data za tyto územní jednotky. Nakonec bylo zvoleno 9 ukazatelů pro hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) a 14 ukazatelů pro hodnocení územních podmínek pro soudrţnost obyvatel v území (sociální pilíř). Několik ukazatelů je zařazeno do obou pilířů. Vzhledem ke snaze v maximální moţné míře eliminovat extrémní hodnoty a také v návaznosti na metodiku uvedenou v PÚR ČR, byly obce dále rozděleny do 7 skupin podle výše hodnoty kaţdého jednotlivého základního ukazatele. V rámci postupu práce bylo ohodnoceno bodovou stupnicí 1-7 (případně 7-1) všech 299 obcí Moravskoslezského kraje. 65 Atelier T- plan s.r.o. Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje v rozsahu územně analytických podkladů. Krajem pořizovaná územně plánovací dokumentace. Moravskoslezský kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 66 Ibidem. 46

49 V případech, kdy se daný jev vyskytoval pouze v omezeném počtu obcí, bylo potřeba modifikovat stanovené body. Takový postup byl pouţit např. při bodování občanské a technické vybavenosti. Obce mohly dosahovat 2, 1, nebo 0 bodů. Podle úrovní (např. 2=devítiletá, 1=malotřídní škola, 0= není), anebo dle přítomnosti. Technická vybavenost (vodovod, kanalizace, plyn v obci) byla např. hodnocena pouze jako ano=1 a ne=0, pro jednotnost všech ukazatelů byl pak součet převeden na hodnotu bodů V závěrečné fázi byl proveden součet všech bodů v kaţdém pilíři a z důvodu vzájemné srovnatelnosti všech tří pilířů byly jednotlivé obce rozděleny do sedmi kategorií hodnocení podmínek, označených slovně jako velmi špatné špatné zhoršené průměrné zlepšené dobré velmi dobré Atelier T- plan s.r.o. Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje: rozbor udrţitelného rozvoje území. Krajem pořizovaná územně plánovací dokumentace. Moravskoslezský kraj [on-line]. Únor 2009 [cit ]. Dostupné na WWW: < 47

50 3 METODY A INDIKÁTORY V RÁMCI EKONOMICKÉHO PILÍŘE Ve třech částech této kapitoly představím ve stručnosti metody a indikátory pouţívané v krajských ÚAP, zhodnotím je a představím zjištěné problémy a doporučení. Tedy popíši, srovnám a vytvořím jistou syntézu. Problémem je, ţe se stále není vymyšlena konkrétnější metodika tvorby ÚAP a hodnocení jednotlivých pilířů (především zkoumaného ekonomického). Bude zřejmě nutné vytvořit tým odborníků pro kaţdý ze sledovaných pilířů. Tedy ekonomy, sociology a demografy a přírodní vědce. Metodika by neměla přikazovat, jak přesně vypracovávat a hodnotit, ale měla by být lepším rámcem, ve kterém by mohli zpracovatelé přizpůsobit metodiky konkrétní situaci. Rozhodně by se měla zachovat moţnost srovnání. A to nejen v rámci ČR, ale i v oblasti střední Evropy, tedy s našimi sousedy a konečně i v rámci celé EU. 48

51 3.1 Metody a indikátory Metoda je postup nebo návod, jak získávat poznatky. Ve vyhlášce č. 500/2006 Sb. 68 je doporučena pouze SWOT analýza. Metoda jak vyhodnotit udrţitelný rozvoj území a vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území ale určena není. To platí i pro závěrečné určení problémů k řešení v ÚPD. Ze zkoumaných krajských úřadů pak lze představit několik přístupů, metod, které se s tímto nedostatkem vyrovnávají. Nebudou zohledněny ÚAP Prahy kvůli jejich příliš specifické situaci. Firma IRI, s.r.o. pouţívá pro hodnocení udrţitelného rozvoje území kraje metodu multikriteriální analýzy a analýzu gridovou. V druhé jmenované se území kraje pokryje šestiúhelníkovou sítí (výměra buňky 16,2375 ha), vyberou se kritéria pro jednotlivé pilíře, expertně jsou stanoveny váhy vybraných kritérií, je zpracováno hodnocení vybraných váţených kriterií pro všechny tři pilíře a nakonec je zpracováno celkové hodnocení udrţitelného rozvoje území kraje. Ekotoxa, s.r.o aplikovala při vyhodnocení vyváţenosti pilířů metodu 3-bodového systému, kdy kaţdý vyhodnocený indikátor pro území ORP obdrţel buď 1 bod (hodnocený jev / proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo +1 bod (pozitivní). Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři opět pouţita souhrnná SWOT analýza. Urbanistický atelier UP-24 přiřadil ke kaţdému hodnotícímu výroku ze SWOT analýzy jeden, dva, nebo všechny tři pilíře udrţitelnosti. Hodnocení proběhlo na všech úrovních (témata, pilíře, výsledné). Při hodnocení pilířů a při výsledném výpočetním hodnocení byly pouţity koeficienty vyvaţující význam jednotlivých vstupních hodnocení. Koeficienty byly navrţeny týmem zpracovatelů RURÚ. Pro hodnocení byla pouţita pětistupňová škála hodnocení: +2 - velmi dobré, +1 - dobré, 0 - neutrální, -1 - špatné, -2 - velmi špatné. Atelier T- plan s.r.o. v ÚAP Pardubického kraje vyhodnotil vyváţenost podmínek udrţitelného rozvoje území jednoduše. Srovnávány byly obce s POÚ, které dosáhly v předešlém hodnocení co nejlepších výsledků dle pořadí v rámci kraje. Hodnocení pro Moravskoslezský kraj bylo provedeno tak, ţe z uvedených ukazatelů bylo vybráno vţdy pět nejpříznivějších hodnot a ty byly bez stanovení vah ohodnoceny jedním bodem. Úhrnem získaných bodů pak bylo provedeno ohodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj a sociální soudrţnost obyvatel území. SAUL, s.r.o. představil při hodnocení střetů záměrů na provedení změn v území a limitů vyuţití území rovněţ jistou metodiku. Potenciální střety byly hodnoceny z pohledu moţného zásahu do území vymezeného limitem vyuţití území, nebyl hodnocen rozsah ani význam potenciálních střetů, pouze: + moţný vliv, bez vlivu odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. 49

52 Pro všechny zmíněné přístupy je charakteristické, ţe jejich vypovídací schopnost stojí na výběru indikátorů. Metodika jejich výběru má pouze dvě verze. Buď jsou sledovány jevy a ukazatele vyjmenované ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., anebo jsou vybrány odborníky jiné na základě jejich znalostí a zkušeností (případně kombinace). Pro volbu indikátorů je pak zásadní výběr sledované územní jednotky. Ve sledovaných krajských ÚAP byly ukazatele nejčastěji vztáhnuty k následujícím územním jednotkám: územní buňka, obec, SO POÚ, SO ORP a kraj. 69 Zde nabízím přehled krajů a územních jednotek (správních úrovní), v rámci kterých zpracovatelé posuzovaly hodnoty jednotlivých kritérií (indikátorů): Olomoucký kraj: územní buňka a SO POÚ Liberecký kraj: různé Praha: specifické Královéhradecký kraj: SO ORP, kraj Středočeský kraj: katastr, SO POÚ, SO ORP Jihočeský kraj: SO ORP, kraj Pardubický kraj: obec, SO OPÚ Zlínský kraj: 2007 SO ORP, kraj 2008 územní buňky Kraj Vysočina: obec, SO POÚ Moravskoslezský kraj: obce Indikátor je prostředek navržený ke snížení velkého počtu dat a ukazatelů směrem k jejich jednodušší formě při zachování jejich podstatného smyslu a původního významu. 70 Indikátor také můţe být jev, který ukazuje na těţko pozorovatelné změny, případně umoţňuje jiné jevy předvídat. S indikátory především ekonomického pilíře se ale pojí nemálo nesnází, jak jsem představil v předchozím textu na velkém mnoţství různých indikátorů v krajských ÚAP. Příčiny obtíţného měření a nalézání indikátorů udrţitelného rozvoje spatřuje Václav Mezřický v následujících bodech: Nejasná vazba mezi pilíři. V praxi se jednotlivé pilíře udrţitelnosti často dostávají do rozporu. Zatímco panuje shoda o hlavních indikátorech environmentálního pilíře udrţitelného rozvoje, cíle ekonomického a sociálního pilíře jsou daleko méně jasné. Např. jaká míra růstu ekonomiky, konkurenceschopnosti či jaká míra nezaměstnanosti je udrţitelná? Nedostatek dat o některých základních parametrech udrţitelnosti. Nedostatečné znalosti o vlivu lidských aktivit na komplexní přírodní systém. Někdy je obtíţné porovnávat data z různých 69 Dále katastr, spádové obvody center osídlení, v případě Středočeského kraje i NUTS Pojem indikátor. ABZ slovník cizích slov [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 50

53 míst a z různých období. Řada klíčových hodnot lze jen těţko převádět do měřitelných údajů. Např. kvalita ţivota nebo fungování institucí a veřejné správy. Přebytek dílčích, specializovaných dat a informací. Informační revoluce uplynulých několika let vedla k devalvaci informací. Na jedné straně existuje ohromné a narůstající mnoţství nejrůznějších expertíz, studií a dílčích dat, srozumitelných pouze úzkému okruhu specialistů, a na straně druhé stojí poţadavek na poučené a fundované plánování a rozhodování o udrţitelném rozvoji. 71 Indikátory je moţné rozdělit do dvou skupin. Na indikátory rámcové, které uvádějí do příčinné souvislosti jevy v různých sektorech (produkce primární energie a kvalitu ovzduší či intenzitu dopravy a hluk) a sektorové indikátory, které jsou vymezeny pro určitý obor. V této práci jde tedy o indikátory ekonomické. Poţadavky na indikátory pak jsou kladeny tyto: Vypovídací schopnost o změně dosaţené za určité období Omezený počet indikátorů Indikátory jsou účinnější, pokud jsou spojeny s cílovou nebo referenční hodnotou 72 Nebo dle názoru Lubora Tvrdého: dostupnost prostorová validita aktuálnost 73 Pokud jsou jednotlivým indikátorů / kritériím přiřazeny různé váhy, je pak důleţitou otázkou jakou stanovit váhu. Většinou jsou určeny odborným odhadem. Změna vah můţe pak zásadně ovlivnit závěrečná hodnocení. 71 MEZŘICKÝ, V. (ed.) Environmentální politika a udržitelný rozvoj. 1. vyd. Praha: Portál, s Ibidem. s TVRDÝ, L. Demo-sociální a ekonomický pilíř udrţitelného rozvoje regionu. Ekonomická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava [on-line]. 2008? [cit ]. Dostupné na WWW: < 51

54 3.2 Zhodnocení krajských ÚAP V následujících odstavcích se pokusím o zhodnocení sledovaných ÚAP a to především z pohledu výběru územních jednotek (správních úrovní) a metodiky. Pro ÚAP Olomouckého a Zlínského kraje (2008) byla pouţita gridová analýza. Její hlavní výhoda tkví v tom, ţe je moţné zpracovat průměrné údaje za jakékoliv zvolené území (spíše SO POÚ, neţ SO ORP). Údaje mohou být také dobře srovnatelné s jinými kraji. Nevýhodou je omezenost údajů z tak malých územních jednotek (územní buňky). Indikátory sledované touto metodou pak lze zařadit do několika kategorií: bydlení a byty (trţní ceny bytů), nezaměstnanost (míra nezaměstnanosti) a územní ukazatele (území v dosahu hlavních komunikací, rozvojové plochy, záplavová území, velikost obcí, ). Pokud jsou indikátory vztahovány k ORP (Královéhradecký kraj, Jihočeský kraj, Zlínský kraj (2007)) je nespornou výhodou větší výběr jevů a ukazatelů. Výstupy mohou být přehledné a lépe srovnatelné s ostatními kraji. Nevýhodou je obecnost, která plyne z 3. stupně ORP, které stojí mezi kraji a obcemi. Ukazatele na úrovni obcí a obcí s POÚ zvolil zpracovatel ÚAP Pardubického kraje a Kraje Vysočina. Po nezbytných úpravách některých ukazatelů mohl být vyhotoven přehledný kartogram, který jasně ukazuje na problematiku hodnocení větších celků (obce s POÚ) oproti územím obcí. Protoţe vymezování územních celků bylo v Moravskoslezském kraji prováděno na úrovni obcí, mohly být indikátory pro hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj přehledně ohodnoceny bodovou stupnicí 1-7. Tento přístup má tedy přehledný výstup, avšak problematickou zůstává otázka výběru těch nejlepších indikátorů. Středočeský kraj ve svých ÚAP kombinuje indikátory pro katastr, SO POÚ i SO ORP. Výsledné kartogramy pak představují změny vyhodnocení na úrovni SO POÚ a SO ORP (podobně jako u Pardubického kraje obce x obce s POÚ). Liberecké ÚAP sledují ukazatele na úrovni obcí, spádových obvodů center osídlení, ORP, někdy porovnávají i na krajské úrovni. Problém je nepřehledné mnoţství informací v textu i v závěrečných tabulkách. Kriticky se dá říci, ţe v ÚAP Libereckého kraje není zcela splněn ani jeden z poţadavků na indikátory: vypovídací schopnost o změně dosaţené za určité období; omezený počet indikátorů; spojení s cílovou nebo referenční hodnotou. Zůstává tedy na zadavatelích, jakou míru podrobnosti budou vyţadovat od zpracovatelů. Od toho by se pak měly odvíjet zvolené indikátory a metody hodnocení. Co se týče samotných metod hodnocení zmíněných v minulé podkapitole, dospěl jsem k tomu, ţe ţádná není ideální a má jisté obtíţe. 52

55 3.3 Problémy a doporučení Na tomto místě si rozhodně nekladu za cíl podat jasná vysvětlení a rady, jak pouţívat a jaké pouţívat indikátory a metody. Pokusím se zde rychle nastínit problémy, na které jsem během práce na tomto textu narazil a představím některá doporučení. Z předešlých částí vyplývají následující problémy a doporučení: Problémy výběr indikátorů úroveň územních a administrativních celků přiřazení vah indikátorům Doporučení omezený počet indikátorů přehlednost ÚAP jasné vysvětlení přístupu, metodiky, odůvodnění výběru ukazatelů a přiřazených vah najít střední rozsah ÚAP (ni příliš obsáhlé, ani příliš krátké) myslet na moţnosti srovnání s jinými kraji (případně i se zahraničím) podrobnější nástin metodiky (ÚÚR, MMR) vyhnout se duplicitám (informací, vět, odstavců) Nejčastější indikátory hospodářských podmínek a ekonomického pilíře, které s v ÚAP krajů vyskytují a které podle mne lze doporučit, jsou tyto: pracovní trh míra ne/zaměstnanosti dopravní infrastruktura území v dosahu hlavních komunikací dopravní výkon nákladní dopravy dopravní výkon v přepravě osob hustota silnic x-té třídy hustota ţeleznic ekonomická aktivita a potenciální příleţitosti ekonomická aktivita dle odvětví podnikatelská aktivita ekonomická výkonnost vzdělání a výzkum výdaje na výzkum a vývoj 53

56 vzdělanost obyvatelstva byty výstavba domů a bytů struktura bytového fondu ceny bytů daně daňová vytíţenost (příjmy obcí z daní) vyjíţďka a dojíţďka vyjíţdějící do zaměstnání a škol dojíţdějící do zaměstnání a škol Problematické podle mne zůstávají oblasti technické infrastruktury a rekreace. Tyto oblasti jsou sice často zařazovány mezi sledované jevy, ale jejich vypovídací schopnost je omezena několika faktory. 74 Nerozlišil jsem zde indikátory přiřazené k tématickému okruhu hospodářské podmínky a indikátory pouţité pro hodnocení ekonomického pilíře, vyváţenosti pilířů apod. Důvodem je snaha o přehlednost a jednoduchost. Navíc mnozí zpracovatelé tyto indikátory rovněţ nerozlišují. Přehled všech indikátorů je v Příloze č. 7. Nakonec ekonomické ukazatele udrţitelného rozvoje, které nabízejí srovnání s výše nabídnutými. Navrhnul je Karel Maier, hospodářská charakteristika příjmy obyvatel; daňová výtěţnost, pracovní trh pracovní místa a pracovní síla; nezaměstnanost, lidský potenciál pracovní síla vzdělanost; podnikavost; mobilita (prostorová, sociální), investice výdaje na ochranu ţivotního prostředí; výdaje na sociální a dopravní infrastrukturu Nedostatečná technická infrastruktura (kanalizace s napojením na ČOV a plynofikace) nemusí znamenat sníţenou hodnotu ekonomického pilíře. Jde především o menší obce, kdy kořenové čističky odpadních vod zatím nejsou statisticky zaznamenávány. Jejich počet poměrně rychle roste, pozitivní vliv na ţivotní prostředí je jasný a ekonomické náklady jsou minimální. Podobně počty spaloven biomasy nejsou zatím zaznamenávány tak, aby je zpracovatelé ÚAP mohli pouţít. Přitom spalovna biomasy můţe dodávat teplo do celých obcí. Oba příklady se opírají o znalost situace v obci Hostětín (Zlínský kraj), která nedosáhla příliš vysokých hodnot pilíře environmentálního a nakonec ani ekonomického. Bylo to způsobeno poměrně vysokou váhou kritérií ne/zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV a ne/zastavěné území napojené na plyn (váha 0,5). Viz Tabulka č. 4. U rekreace a cestovního ruchu je problém v tom, ţe vyuţívané zdroje jsou velice citlivé na makroekonomické vlivy (vývoj kurzu, recese). Problematické je také celoroční vyuţití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných sluţeb pro náročného zákazníka. To se ze sledovaných ukazatelů dá vysledovat jen obtíţně. 75 MAIER, K. ROZEHNALOVÁ, E. (red.) A.1.1 Vymezení pojmu udrţitelný rozvoj, A. Principy udrţitelného rozvoje území, Principy a pravidla územního plánování. Ústav územního rozvoje [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < 54

57 ZÁVĚR V práci jsem nejprve představil zásadní pojmy (územní plánování, udrţitelný rozvoj, hospodářský pilíř, územně analytické podklady atd.). V druhé kapitole jsem se zaměřil na analýzu a srovnání samotných krajských ÚAP. Od obecného popisu, přes hospodářské podmínky a hospodářský pilíř aţ k indikátorům a metodice. Třetí kapitola shrnuje dříve popsané. Prezentuje metody a indikátory v obecnější rovině, aby se následně přistoupilo k vlastnímu zhodnocení metodiky a indikátorů. V poslední podkapitole jsem nastínil problémy a doporučení včetně představení nejčastějších indikátorů hospodářských podmínek, případně hospodářského pilíře. Bylo poukázáno na základní problémy, kterými jsou výběr vhodných indikátorů, úroveň územních a administrativních celků a váhy indikátorů. Zřejmě se jedná o první takto obsáhlou (i kdyţ jen bakalářskou) práci. Lze čekat i další a úpravu představené problematiky. Proces úpravy ale můţe trval poměrně dlouho. Návod jak správně indikovat společenské jevy (ekonomické) neznají nikde. Lze jen postupně měnit současnou nevyhovující situaci směrem k lepšímu. Konkrétně při hodnocení hospodářského rozvoje představit omezený počet indikátorů, docílit přehlednosti, jasně vysvětlit přístup, metodiku, odůvodnění výběru ukazatelů a přiřazených vah, najít vhodný rozsah ÚAP, zohlednit moţnost srovnání s jinými kraji (případně i se zahraničím); podrobněji nastínit vzorovou metodiku (ÚÚR, MMR) a vyhnout se informačním duplicitám. Práce můţe slouţit jako zdroj informací pro další zkoumání ekonomického pilíře (např. v územním plánování nebo obecně v rámci ostatních pilířů). Inspirativní můţe být také pro aktualizace krajských ÚAP. 55

58 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY LITERATURA [1] DOLEŢAL, J. et al. Nový stavební zákon v teorii a praxi s předpisy související s poznámkami. Praha: Linde, s. [2] HEGENBART, M. SAKAŘ, B. a kol. Stavební zákon. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2008, 504 s. [3] Lublaňská deklarace o územní dimenzi udržitelného rozvoje [přel. Jan Bína]. 1. vyd. Brno: Ministerstvo pro místní rozvoj, s. [4] MACHOVÁ, M. Udrţitelný rozvoj území v novém stavebním zákoně a v souvisejících dokumentech. Urbanismus a územní rozvoj, 2007, roč. X, č. 1, s [5] MAIER, K. et al. Moţné postupy v aplikování principů a ukazatelů udrţitelného rozvoje v územním plánování. Urbanismus a územní rozvoj, 2007, roč. X, č. 6, s [6] MAIER, K. Rozbor udrţitelného rozvoje území v kontextu územního plánování a příklady pro hospodářský a sociální pilíř. Příloha: Integrovaný operační program zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území. Urbanismus a územní rozvoj, 2008, roč. XI, č. 5, s [7] MAIER, K. Územní plánování. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, s. [8] MEJSNAROVÁ J. Poznatky ze zpracování ÚAP konkrétního území. Příloha: Nové nástroje územního plánování, Sborník ze semináře České Budějovice, Urbanismus a územní rozvoj. 2007, roč. X, č. 3. s [9] MEZŘICKÝ, V. (ed.) Environmentální politika a udržitelný rozvoj. 1. vyd. Praha : Portál, s. [10] NAVRÁTILOVÁ, A. Principy a pravidla územního plánování. Výzkumný projekt Ministerstva pro místní rozvoj WA ZO4. Výzkumná zpráva DC001. Brno: Ústav územního rozvoje, [11] POSTRÁNECKÝ, J. VALIŠ, K. Vybrané úmluvy a základní dokumenty Rady Evropy a Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. [12] POŠTOLKA, V. ŠMÍDA, J. (eds.) Územně analytické podklady v praxi. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita, s. [13] VACULOVÁ, H. Změny v územně plánovací praxi z pohledu pořizovatele (obce). Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra regionální ekonomie a správy, s. Vedoucí bakalářská práce Mgr. Petr Tonev. [14] Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. [15] World Commission on Environment and Development. Naše společná budoucnost [přel. Pavel Korčák]. 1. vyd. Praha: Academia, s. PRÁVNÍ PŘEDPISY 56 [1] Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů [2] Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. [3] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. [4] Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

59 ÚAP JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ [1] Atelier T- plan s.r.o. Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje v rozsahu územně analytických podkladů. Krajem pořizovaná územně plánovací dokumentace. Moravskoslezský kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [2] Atelier T- plan s.r.o. ÚAP kraje Vysočina. Odbor územního plánování a stavebního řádu. Kraj Vysočina [on-line]. Duben 2009 [cit ]. Dostupné na WWW: < [3] Atelier T- plan s.r.o. Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje: rozbor udrţitelného rozvoje území. Krajem pořizovaná územně plánovací dokumentace. Moravskoslezský kraj [on-line]. Únor 2009 [cit ]. Dostupné na WWW: < [4] Atelier T- plan s.r.o. Územně analytické podklady Pardubického kraje. Územně plánovací podklady. Pardubický kraj [on-line]. Září 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < [5] Atelier T- plan s.r.o. Zjednodušené územně analytické podklady Ústeckého kraje. Zjednodušené ÚAP srpen Ústecký kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [6] Ekotoxa, s.r.o. Rozbor udrţitelného rozvoje území Jihočeského kraje. Mapový server Jihočeského kraje [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [7] Ekotoxa, s.r.o. Rozbor udrţitelného rozvoje území pro Královéhradecký kraj. Jednotný portál územního plánování. Královéhradecký kraj [on-line]. Květen 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < [8] Ekotoxa, s.r.o Rozbor udrţitelného rozvoje území pro Zlínský kraj. Zlínský kraj [on-line]. Květen 2007 [cit ]. Dostupné na WWW: < [9] IRI, s.r.o. ÚAP Zlínského kraje, Rozbor udrţitelného rozvoje území. Dokumenty oddělení územního plánování. Zlínský kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [10] IRI, s.r.o. Územně analytické podklady Olomouckého kraje. Institut regionálních informací [on-line]. Duben 2007 [cit ]. Dostupné na WWW: < [11] Krajský úřad Jihočeský kraj. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území Jč. Kraje. Mapový server Jihočeského kraje [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [12] SAUL s.r.o. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území. Dokumentace Územně analytické podklady Libereckého kraje (projednáno 8/2008). Liberecký kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [13] SAUL s.r.o. Rozbor udrţitelného rozvoje území. Dokumentace Územně analytické podklady Libereckého kraje (projednáno 8/2008). Liberecký kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [14] Urbanistický atelier UP-24. Rozbor udrţitelného rozvoje území Středočeského kraje. Dokumentace ÚAP. Středočeský kraj [on-line]. Červen 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < 57

60 [15] Urbanistický atelier UP-24. Rozbor udrţitelného rozvoje. Vyhodnocení podkladů pro rozbor. Dokumentace ÚAP. Středočeský kraj [on-line]. Červen 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < [16] URM, Odbor prostorových informací. Územně analytické podklady hl. m. Prahy. Útvar rozvoje hlavního města Prahy [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [17] URM, Odbor prostorových informací. Územně analytické podklady hl. m. Prahy kraj Útvar rozvoje hlavního města Prahy [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [18] Atelier T- plan s.r.o. Zjednodušené ÚAP srpen Ústecký kraj [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < DALŠÍ ZDROJE [1] ČTYROKÝ, J. RE: Hospodářský pilíř a ÚAP [online] [cit ]. Osobní ová korespondence. [2] DOBRÁ, L. RE: Hospodářský pilíř a ÚAP [online] [cit ]. Osobní e- mailová korespondence. [3] Metodika pořizování ÚAP. Ústav územního rozvoje [on-line]. Poslední aktualizace [cit ]. Dostupné na WWW: < [4] Obnovená strategie EU pro udrţitelný rozvoj. Rada Evropské unie [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [5] Obnovená strategie udrţitelného rozvoje ČR. Národní síť zdravých měst [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [6] Pojem indikátor. ABZ slovník cizích slov [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [7] Principy a pravidla územního plánování. Ústav územního rozvoje [on-line]. Stav ke dni , poslední aktualizace [cit ]. Dostupné na WWW: < [8] Semináře pro ţadatele v programu pro oblast intervence 5.3 Modernizace a rozvoj územních politik Integrovaného operačního programu (IOP). Ústav územního rozvoje [on-line]. Zveřejněno říjen 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < [9] Strategie udrţitelného rozvoje ČR. Ministerstvo životního prostředí České republiky [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: < [10] ŠVARCOVÁ, A. RE: ÚAP Ústeckého kraje [online] [cit ]. Osobní e- mailová korespondence. [11] TVRDÝ, L. Demo-sociální a ekonomický pilíř udrţitelného rozvoje regionu. Ekonomická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava [on-line]. 2008? [cit ]. Dostupné na WWW: < 58

61 POUŢITÉ ZKRATKY ČOV čistička odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EA ekonomicky aktivní EU Evropská unie IRI Institut regionálních informací MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ORP obec s rozšířenou působností POÚ pověřený obecní úřad PRURÚ podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území PÚR politika územního rozvoje RURÚ rozbor udrţitelného rozvoje území SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností SO POÚ správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem SZ zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů THFK tvorba hrubého fixního kapitálu ÚAP územně analytické podklady ÚPD územně plánovací dokumentace ÚPP územně plánovací podklady ÚÚR Ústav územního rozvoje ZÚR zásady územního rozvoje 59

62 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1, Kritéria a váhy pro hospodářský rozvoj Olomoucký kraj Tabulka č. 2, Posuzování střetů záměrů s vybranými limity Liberecký kraj (výřez) Tabulka č. 3, Seznamu kartogramů ekonomického pilíře Jihočeský kraj (výřez) Tabulka č. 4, Přehled kriterií a vah Zlínský kraj Tabulka č. 5, Obsahové členění průzkumů a rozborů Moravskoslezský kraj

63 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1, Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. část A Příloha č. 2, Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. část B Příloha č. 3, Vybrané aspekty udrţitelnosti rozvoje hl. m. Prahy Příloha č. 4, Výřez z tabulky č. 3 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Královéhradeckého kraje (pilíř ekonomický) Příloha č. 5, Sledované jevy při vyhodnocení PRURÚ území Středočeského kraje Příloha č. 6, Zpracovatelé a jejich ÚAP Příloha č. 7, Přehled indikátorů (jevů, kritérií) zmíněných v krajských ÚAP 61

64 Příloha č. 1, Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. část A

65

66 Zdroj: Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

67 Příloha č. 2, Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. část B Zdroj: Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

68 Příloha č. 3, Vybrané aspekty udrţitelnosti rozvoje hl. m. Prahy Zdroj: URM, Odbor prostorových informací. Indikátory vybraných aspektů udrţitelného rozvoje hl. m. Prahy. Útvar rozvoje hlavního města Prahy [on-line] [cit ]. Dostupné na WWW: <

69 Příloha č. 4, Výřez z tabulky č. 3 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Královéhradeckého kraje (pilíř ekonomický) Zdroj: Ekotoxa, s.r.o. Rozbor udrţitelného rozvoje území pro Královéhradecký kraj. Jednotný portál územního plánování. Královéhradecký kraj [on-line]. Květen 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: <