Postoje: Respektuje legitimitu člověka jako doklad jeho práva v demokratické společnosti. V tomto případě je to právo volit

Transkript

1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Výchova k občanství Vzdělávací obsah: Stát a právo Tematický celek: Proč si zvolit demokracii? (Lekce 1) Téma: Legitimita a možnost volby v demokracii Klíčové kompetence: 1) Kompetence k řešení problémů 2) Kompetence komunikativní 3) Kompetence sociální a personální Znalosti: Vyjmenuje možnosti, kde všude a v jakých formách může člověk žádat legitimní oprávnění např. při vykonávání nějaké činnosti Svými vlastními slovy objasní klady demokracie a její legitimity v porovnání s jinými formami vlády Očekávané výstupy: Dovednosti: Využívá legitimního oprávnění, které mu poskytuje škola hlasování ve školním parlamentu, návštěva školní knihovny, návštěva školního dvora aj. Postoje: Respektuje legitimitu člověka jako doklad jeho práva v demokratické společnosti. V tomto případě je to právo volit Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis Pomůcky: Průkaz (pro aktivitu z legitimací) Flip pro zaznamenávání forem hlasování Volební lístky Organizační forma výuky: 1. Individuální 2. Diskuse Metody a formy práce: - Diskuse - Hraní rolí Informační zdroje: Res Publica str. 66 RVP str. 49 Slovník cizích slov, Encyklopedický dům, 1996 Slovníček vybraných pojmů k občanské výchově, Fortuna, 1994 Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

2 Legitimita v demokracii Josef Pokorák Jedním z možných argumentů proč si zvolit demokracii je legitimita, kterou poskytuje všem lidem v daném politickém systému. Demokracie poskytuje legitimitě nejlepší podmínky a slouží zde jako prostředek neboli instrument k dosahování žádoucích cílů. Žákům bude pojem patrně vzdálen jejich realitě, přesto je možné jim zjednodušeně tento termín přiblížit a nastínit postavení legitimity v rámci demokratického systému. Často sportovní novináři říkají, že při příchodu na stadion se musí legitimovat. Co si pod tím představíš? V historické literatuře se dozvídáme, že na trůn nastupuje legitimní nástupce. Co tím autoři publikace myslí? Slyšeli jste někdy od svých rodičů či starších lidí pojem legitimace? Co si představujete pod pojmem legitimní? Jakým jiným slovem byste slovo legitimita vystihli? Může legitimita být něco jako oprávněnost či nikoliv? Na co člověk má oprávnění? Je to například jízda autem? Může to být vstup na soukromý pozemek? Může se oprávnění týkat i politické oblasti? Jaké například? Krok č. 1 otázky do diskuse K tomu, abychom dovedli žáky k myšlence, že v principu demokratického systému mají poradní hlas v záležitostech veřejné politiky všichni občané, využijeme jednoho ze základních politických procesů. Tímto procesem jsou volby. V jednoduché ukázce, kde se žáci změní na Ty, co volí, budou patrně více vnímat demokracii jako lepší politický systém než jiný, kde poradní hlas nemají všichni, ale třeba jen část (v mnoha případech i malý zlomek) jejich členů. Krok č. 2 volby V tomto kroku se opíráme již o znalosti, se kterými se žáci setkali například v dějepisu.žáci by měli znát ve zjednodušeném výkladu např. formy vlády v řeckých polis demokracie, despocie, oligarchie, tyranie a další. Těchto znalostí žáků je možné Legitimita a možnost volby v demokracii / Res Publica / učební lekce 1.

3 využít při následující volbě. Tématem volby může být cokoliv, co učitel uzná za vhodné. Například v rámci školy volba starosty či předsedy třídy, volba do žákovského parlamentu a podobně. Formy voleb: 1. Všichni žáci ve třídě volí např. do třídní samosprávy, školního parlamentu 2. Žáci nevolí všichni, ale jsou vybráni jen někteří z nich, a to na základě určitého omezení, které navrhne učitel. Například nevolí ti, co jsou dříve narození či žáci, kteří pocházejí z jedné části města atd. 3. V poslední možnosti se volby zruší. Představitele žákovské samosprávy vyhlásí sám učitel. Krok č. 3 - diskuse Jak jste se cítili, když Vám bylo odebráno právo volit a členy samosprávy si podle svých kritérií vybral sám učitel? Jak jste se cítili (co jste si mysleli), když jste na základě určitého kritéria zjistili, že nemůžete nebo naopak můžete volit? Jaká forma volby byla pro Vás nejlepší? Jak možnost volit či nevolit souvisí s pojmem legitimita? Co tedy slovo legitimita znamená? Co je v demokracii považováno za legitimní? Doplňky: 1. Další formou může být vytvoření a rozdání legitimací žákům. Tato aktivita probíhá na začátku hodiny. Může jí být potvrzení chodit do školní knihovny, do školní jídelny nebo oprávnění chodit do různých částí školy viz příloha č. 1. Je možné sledovat reakci žáků, kteří například toto potvrzení nedostanou. Pozor však na slabší povahy. 2. K aktivitě je rovněž možné použít historickou literaturu, která se věnuje legitimní, popřípadě nelegitimní vládě některých panovníků. Legitimace průkaz, oprávnění, zmocnění, právní uznání Legitimita zákonnost, oprávněnost Legitimní právně uznávaný, zákonný, založený na zákonném oprávnění Legitimita a možnost volby v demokracii / Res Publica / učební lekce 2.

4 PRŮKAZ LEGITIMACE Příjmení: Jméno: Datum narození: Státní občanství: Platnost: Číslo průkazu: Místo narození: Trvalý pobyt: Rodné příjmení: Rodinný stav: Pohlaví: Podpis držitele: Tato legitimace opravňuje žáka/žákyni Datum vydání: Vydal: Legitimita a možnost volby v demokracii /Res Publica / učební lekce

5 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Výchova k občanství Vzdělávací obsah: Stát a právo Tematický celek: Proč si zvolit demokracii? (Lekce 2) Téma: Nezávislost v demokracii Klíčové kompetence: 1) Kompetence k řešení problémů 2) Kompetence komunikativní 3) Kompetence sociální a personální Znalosti: Svými vlastními slovy objasní pozitiva demokracie a jejího principu nezávislosti v porovnání s jinými formami vlády Očekávané výstupy: Dovednosti: Nezávisle se rozhoduje v situacích, které kladou důraz na jeho závazné rozhodnutí Postoje: Chápe nezávislé rozhodování člověka jako jedno ze základních práv v demokratické společnosti Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis, Zeměpis Pomůcky: Pracovní list nabídka argumentů pro a proti Dataprojektor film o poměrech v Afghánistánu (záleží na možnostech učitele) Organizační forma výuky: 1. Individuální 2. Diskuse Metody a formy práce: - Diskuse - Hraní rolí Informační zdroje: Res Publica str RVP str. 49 Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

6 Nezávislost v demokracii Josef Pokorák Občané demokratického režimu jsou si vědomi toho, že mohou svobodně zastávat jakékoli stanovisko a že se jim nabízí široká škála soupeřících politických postojů. Jsou si rovněž vědomi toho, že všichni občané demokratického státu jsou si politicky rovni. V demokracii neexistují žádné podřízené politické vrstvy nebo kasty. Je proto mnohem pravděpodobnější, že budou formulovat a vyjadřovat nezávislé politické názory, než je tomu u příslušníků politických systémů, kde se vyžaduje podřízení těch, kdo jsou považováni za podřadné. Krok č. 1 otázky do diskuse Co se Vám vybaví, když se o někom řekne, že je závislý? Může být člověk závislý? Uvádějte příklady? Jste závislí vy sami? Je dobré být na někom závislý? Má to pozitiva? Má to negativa? Může být člověk i nezávislý? V čem? V jaké oblasti? Co znamená, když se řekne: a) nezávislý soudce b) nezávislý kandidát c) nezávislý politik d) nezávislé rozhodování Co je to nezávislost? Krok č. 2 aktivita pro závislé a nezávislé jednání Žáci se změní v poslance Parlamentu ČR. Na řadě je jednání o vyslání dalších vojáků do Afghánistánu, popřípadě jiné země, kde je nutné stabilizovat zdejší politický (celospolečenský) systém. Žáky vyzveme k tomu, aby se k dané problematice vyjádřili viz příloha č. 1. Učitel může v tomto případě postupovat dvěma směry: a)učitel rozdá připravené papíry s argumenty pro a proti vyslání mise s tím, že se žáci rozhodnout na základě těchto argumentů nezávisle na mínění ostatních žáků. Poznámka: V tomto případě by bylo zajímavé dohodnout se s některými žáky na tom, že se stanou lobbisty pro jednu variantu, a budou se snažit rozhodování žáků tajně (dle instrukcí) ovlivnit. Nezávislost v demokracii / Res Publica / učební lekce 1.

7 b)učitel žákům navrhne, ať si sami napíší argumenty (sami pro sebe) pro a proti, na jejichž základě padne jejich rozhodnutí. Tím se tak rozhodnou opravdu nezávisle. Poznámka:Můžeme je upozornit, že pokud budou chtít, mohou si od vyučujícího půjčit návrhy pro a proti. Svým způsobem bude jejich jednání závislé na argumentech vyučujícího. Krok č. 3 rozhodnutí Žáci sami za sebe hlasují. Ke svému hlasu vždy uvedou důvody, proč se tak rozhodli. Rovněž vyjádří názor, zda si myslí, že jejich jednání bylo či nebylo nezávislé. Bylo Vaše rozhodování těžké? Co jej z vašeho pohledu nejvíce ovlivňovalo? Může rozhodování o důležitých věcech rozhodovat i nějaký detail, nálada, povaha? Varianta: V rámci povídání bude možné i ke konci hodiny použít další variantu. Vyučující bude vystupovat v roli autority a před hlasováním pohrozí: a)jejich rozhodnutí bude mít následky jak pro ně samotné tak i pro jejich blízké; b)právem veta. Žáci se tak seznámí s možností nátlaku na rozhodování v oblastech, kde demokracie není zakotvena. Nezávislost v demokracii / Res Publica / učební lekce 2.

8 Vyslání mise do Afghánistánu ANO či NE 1. Vyslání vojáků znamená velké finanční výdaje pro stát. Státní rozpočet je v současné době ve velmi špatném stavu. 2. Vysláním vojáků do Afghánistánu republika přispěje k boji za celosvětový mír a oslabí pozice teroristů v globálním světě. 3. Rozhodnutí vyslat vojáky může přimět radikální síly v zahraničí k odvetné akci a k teroristickému útoku. 4. Veřejné mínění v 59% je pro vyslání vojáků do Afghánistánu. 5. V boji proti terorismu jsme se zavázali mezinárodními smlouvami. Měli bychom je plnit a naplňovat. 6. Předseda politické strany, jejíž jsem poslancem, apeluje (vyzývá poslance), abych byl proti vyslání vojáků na zahraniční misi. 7. Spřáteleným vojskům v Afghánistánu se nedaří zdejší režim naplno potlačit. Je nutné vojska proti této diktatuře posílit. Nezávislost v demokracii / Res Publica / učební lekce

9 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Výchova k občanství Vzdělávací obsah: Stát a právo Tematický celek: Proč si zvolit demokracii? (Lekce 3) Téma: Stabilita a kolektivní moudrost Klíčové kompetence: 1) Kompetence k řešení problémů 2) Kompetence komunikativní Znalosti: Svými vlastními slovy objasní pozitiva demokracie a jejího principu nezávislosti v porovnání s jinými formami vlády Očekávané výstupy: Dovednosti: Nezávisle se rozhoduje v situacích, které kladou důraz na jeho závazné rozhodnutí Postoje: Chápe nezávislé rozhodování člověka jako jedno ze základních práv v demokratické společnosti Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis, Zeměpis Pomůcky: Pracovní list grafy Pomocný materiál lekce s příklady Organizační forma výuky: 1. Diskuse 2. Dle pojetí učitele Metody a formy práce: - Diskuse Informační zdroje: Res Publica str. 64 Res Publica str. 67 RVP str. 49 Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

10 Kolektivní moudrost Josef Pokorák Je dosti složité žákům vysvětlit, co znamená kolektivní moudrost. Charakteristika této hodnoty demokracie zní takto: Lidé jsou kompetentní si sami vládnout, protože kolektivně disponují větší moudrostí než elita, například aristokracie nebo malá skupina odborníků (Res publica, s. 64). V tomto směru je žákům základních škol dosti vzdálena. Je jednodušší navrhnout snadnější variantu. Pro tento účel je použito dvou grafů, kde si žáci mohou porovnávat dané výsledky. Žáci v tomto jednoduchém úkolu porovnají, jaký je zde základní rozdíl mezi jednotlivými grafy. Jedná se o návrhy do školního parlamentu, které předkládá Petr kandidát do školního parlamentu, a to mezi žáky první třídy a ostatními členy školy. Otázkou je, proč jsou zadané výsledky tak rozdílné. Co slibuje Petr kandidát do školního parlamentu 1.Změna prodloužení prodeje svačin i druhou přestávku. Zatím jsou vydávány jen při příchodu do školy a přestávkou mezi 1.a 2. hodinou. 2.Změna pohovořím s členy pedagogického sboru, zda bychom mohli v rámci výuky chodit více do počítačové učebny a vyhledávat zde informace či plnit úkoly, které nám učitelé zadají. Stabilita a kolektivní moudrost / Res Publica / učební lekce 1.

11 3.Změna poprosím pana ředitele, aby v rámci tělocvičny byl vybudován i plavecký bazén a sauna. 4.Změna po učitelích budu požadovat úplné zrušení domácích úkolů. Poznámka: Je asi jasné, že pokud bychom zadali tyto změny reálně do chodu školy, určitě by daný graf vypadal i u ostatních žáků školy trochu jinak. Zrušení domácích úkolů a bazén by bezesporu vyhrálo. Přesto, či právě proto, by se žáci měli zamyslet, v čem v tuto chvíli spočívá ona kolektivní moudrost. Stabilita Další pojmem hodnotou související s demokracií a principem kolektivní moudrosti je stabilita. Systém vlády vychází ode všech občanů. Mnoho z nich se navíc aktivně podílí na formulování a hodnocení veřejné politiky. V tomto případě budu od nich mít vláda bezesporu mnohem větší podporu než společnost, v níž občané nemají žádné nebo téměř žádné právo vyslovit svůj názor. Taková společnost také mnohem pravděpodobněji dosáhne stability než jiné, které jsou založeny na užších segmentech společnosti. (Res Publica, str. 67). Žákům může být předloženo porovnání. Můžeme využít již forem vládnutí, které znají například z dějepisu. V 6. ročnících se objevuje demokracie v Athénách a oligarchie ve Spartě, v některých polis poté dochází i k formě vlády za pomocí tyranie (můžeme ale vymyslet mnoho dalších příkladů a forem vládnutí). Příklad může být zcela jednoduchý. Vysoce bohatý a dobře postavený občan podplácel místní úředníky. Chudý zemědělec si půjčil na osev svého pole, ale dluh včas nesplatil. Oba může postihnout trest nejvyšší odchod ze země či trest smrti. Je teď na ostatních, jak se k nim zachovají text pro žáky viz Pracovní list Stabilita. Stabilita a kolektivní moudrost / Res Publica / učební lekce 2.

12 s tabilita Další pojmem hodnotou související s demokracií je stabilita. Systém vlády vychází ode všech občanů. Mnoho z nich se navíc aktivně podílí na formulování a hodnocení veřejné politiky. V tomto případě budu od nich mít vláda bezesporu mnohem větší podporu než společnost, v níž občané nemají žádné nebo téměř žádné právo vyslovit svůj názor. Taková společnost také mnohem pravděpodobněji dosáhne stability než jiné, které jsou založeny na užších segmentech společnosti. (Res Publica, str. 67). Vysoce bohatý a dobře postavený občan podplácel místní úředníky. Chudý zemědělec si půjčil na osev svého pole, ale dluh včas nesplatil. Oba může postihnout trest nejvyšší odchod ze země či trest smrti. Je teď na ostatních, jak se k nim zachovají. Profil občana: B ohatý občan je 53letý muž. Muž vysoce postavený a velmi vážený mezi svými majetkově rovnými spoluobčany. Má velký dům, krásnou mladou ženu, pole, louky, lesy a mnoho otroků, kteří pro něj pracují. Zastával místo ve správě, kde měl na starosti věci finanční. Panovník je jeho osobní přítel. Ch Profil zemědělce: udý zemědělec je mladý muž. Je mu 23 let. Má ženu a dva syny. Denně pracuje na poli okolo 18 hodin, aby uživil svou rodinu. Nikdy neměl moc přátel a ve městě byl jednou v životě. Nikdy v životě neporušil zákon. Příčinou toho, že nesplatil svůj dluh byla velká neúroda a on neměl čím zaplatit. Odhadněte, jak se bude rozhodovat v demokracii, oligarchii a v tyranii? Jak budou lidé reagovat na rozhodnutí v oligarchii a v tyranii? Jak byste posoudili tyto příklady vy? Je správné chování obou dvou mužů nebo se dá jejich čin pochopit? Jak byste se zachovali vy na jejich místě? Stabilita a kolektivní moudrost / Res Publica / učební lekce

13 Vzdělávací oblast: Obor vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah: Člověk a společnost Výchova k občanství Stát a právo Tematický celek: Proč si zvolit demokracii? (Lekce 4) Téma: Klíčové kompetence: Inherentní ospravedlnění demokracie 1) Kompetence k řešení problémů 2) Kompetence komunikativní 3) Kompetence sociální a personální Znalosti: Svými vlastními slovy charakterizuje pojmy - sebeurčení lidu, kolektivní moudrost, lidová způsobilost, důvěryhodnost Uvádí příklady z dějin či nedávné minulosti Očekávané výstupy: Dovednosti: Použije v příhodné situaci možnost, která se mu naskýtá právě v souvislosti s pozitivními hodnotami demokracie Postoje: Uznává další možné pozitivní hodnoty demokracie sebeurčení lidu, kolektivní moudrost, lidová způsobilost, důvěryhodnost Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis Pomůcky: Papíry pro aktivitu klíčová slova Pracovní listy s internetovými odkazy příloha č.1 Flip pro zapisování námětů a nápadů na charakteristiku klíčových slov Připojení k internetu Organizační forma výuky: 1. Individuální 2. Skupinová Metody a formy práce: - Diskuse - Klíčová slova - Práce s internetem - Snowballing Informační zdroje: Res Publica str RVP str. 49 Sitná, Dagmar, Metody aktivního učení, str Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

14 Inherentní ospravedlnění demokracie Josef Pokorák Je nutné, aby byly prezentovány lidem takové hodnoty, které mohou ospravedlnit demokracii jako správnou volbu. Ospravedlnit volbu znamená obhájit ji jako dobře podloženou, a to za pomoci inherentních hodnot, které bezesporu rozhodují ve prospěch demokracie. Inherentní ospravedlnění se týkají vlastností a výsledků demokracie, které jsou vlastní jejímu konceptu a jsou dobré samy o sobě. Demokracie jim poskytuje nejlepší podmínky a nejvíce z nich také těží například sebeurčení lidu, kolektivní moudrost či lidová způsobilost a důvěryhodnost. Lidé mají právo sami sobě vládnout a jsou také nejlepšími soudci a strážci svých zájmů. Zároveň jsou kompetentní si sami vládnout, protože kolektivně disponují větší moudrostí než například elita, aristokracie či malá skupina odborníků. V neposlední řadě lid sám je nejzpůsobilejší definovat si své vlastní zájmy a je nejdůvěryhodnějším správcem pravomocí k ochraně svých zájmů. Krok č. 1 klíčová slova Jedná se o metodu předvídání, kdy si učitel vybere klíčové pojmy dané problematiky, o kterých žák přemýšlí. Napíše, zda už o nich někdy slyšel a co mu připomínají. Může si propojovat nabízená slova navzájem a vytvářet si vlastní hypotézy a závěry. Učitel může rovněž použít metodu snowballingu, což je metoda tzv. sněhové koule. Tato skupinová metoda začíná u jednotlivce a končí se ve skupině, které se nabalují. Žáci zahájí práci na klíčových slovech zcela samostatně. Po stanoveném času vytvoří dvojice, které své hypotézy a domněnky prodiskutují, aby po dalším stanoveném čase vznikla čtveřice, popřípadě může následovat i osmice. Mluvčí skupiny poté prezentuje výsledek jejich práce. Krok č. 2 vyhledávání na internetu Žáci vyhledávají na internetu a sledují, zda se jejich závěry potvrdí či nikoliv. Můžou pracovat samostatně, vrátit se zpět ke své počáteční hypotéze, může ale rovněž využívat hypotézy závěrečné, či takové, která vznikla při formulování ve dvojicích či čtveřicích. Mohou rovněž použít pracovního listu přílohy č. 1. Krok č. 3 diskuse Žák či skupina žáků zde obhájí svou hypotézu dobrou argumentací před ostatními či naopak ze svých hypotéz/závěrů ustoupí, když mu někdo nabídne a zdůvodní jinou lepší. Posoudí, v čem se jeho navrhované tvrzení potvrdilo a v čem nikoliv. Inherentní ospravedlnění demokracie / Res Publica / učební lekce 1.

15 M otto Oni byli první v Evropě, kdo ne pro pozemský majetek, ne pro světskou moc a vládu, ale na ochranu ohrožených nejvyšších lidských statků, práva na sebeurčení a svobody svědomí, jen z donucení sáhli ke zbrani... František Palacký Zdroj: D eklarace českých poslanců na Říšské radě a zemských sněmech proti postupu Rakousko-Uherska při brestlitevském mírovém jednání (tzv. Tříkrálová deklarace, 6. ledna 1918) Ve čtvrtém roce hrozné války světové, jež si vyžádala nesmírných obětí na životech a statcích národů, dějí se první pokusy o mír. My Čeští poslanci rady říšské, jež byla rozsudky nepříslušných vojenských soudů zbavena rady svých členů slovanských, a zároveň my čeští poslanci rozpuštěného a dosud neobnoveného sněmu království českého jakož i po celou dobu války nesvolávaného sněmu markrabství moravského a neobnoveného sněmu vévodství slezského, jako zvolení zástupcové národa Českého, zdůrazňujíce veškerá prohlášení českého poselstva na radě říšské, jsme povinni určitě a jasně za lid český a za porobenou a politicky umlčenou větev slovenskou v Uhrách vyznačiti svoje stanovisko k nové úpravě poměrů mezinárodních. Když čeští poslanci obrozeného národa našeho promluvili za války francouzsko-německé o mezinárodních otázkách evropských, prohlásili v memorandu svém dne 8. prosince 1870 slavnostně: Všichni národové, ať velcí, ať malí, mají rovnaké právo sebeurčení a rovnost jejich má stejně setřena býti. Jen z uznání rovnoprávnosti a ze vzájemné vážnosti svobodného sebeurčení všech národů může vykvésti pravá jejich svoboda a bratrství, všeobecný mír a pravá lidskost. Zdroj: lovenské povstání První ozbrojené vystoupení Slováků za národní sebeurčení, které bylo součástí revoluce v letech a vyvrcholením slovenského národního hnutí 1. poloviny 19. století. Navazovalo na národně emancipační konstituční snahy slovanských národů v habsburské monarchii. Myšlenka organizovat ozbrojené povstání za vydobytí národních práv proti hegemonismu maďarské konstituční vlády Uherska se poprvé objevila v koncepci boje slovanských národů v habsburské monarchii za rovnoprávnost na Slovanském sjezdu v Praze v červnu Ozbrojené povstání se mělo opírat o spolupráci, materiální a politickou podporu Čechů a jižních Slovanů. Bezprostředně bylo slovenské povstání vyvoláno událostmi během společenských a konstitučních přeměn v habsburské monarchii v roce Hlavní příčinou bylo úplné negování slovenského národa v tzv. březnových konstitučních zákonech, které širokým omezováním práv a svobod a ochranou feudálního majetku zabezpečovaly politickou, hospodářskou, mocenskou, a tím i nacionální hegemonii maďarských vládnoucích tříd v Uhrách, jejich realizování spolu s perzekucí hlavních představitelů slovenského národního hnutí znemožnilo šíře rozvinout národní revoluční akce na území Slovenska. S Inherentní ospravedlnění demokracie / Res Publica / učební lekce

16 Vzdělávací oblast: Obor vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah: Člověk a společnost Výchova k občanství Stát a právo Tematický celek: Jakým cílům a hodnotám demokracie slouží nejlépe? (Lekce 5) Téma: Cíle a hodnoty typické pro demokracii Klíčové kompetence: 1) Kompetence k učení 2) Kompetence komunikativní Znalosti: Vyjmenuje a vysvětlí základní cíle a hodnoty demokracie Očekávané výstupy: Dovednosti: Shrne poznatky z textu a vystihne hlavní myšlenku přečtené pasáže Nalézá v textu odpovědi na otázky ostatních, popřípadě je tvoří nejen z informací v textu, ale i ze své zkušenosti Vyjasňuje místa, kterým sám nerozumí nahlas přemýšlí o možných významech takových míst Postoje: Ctí základní cíle a hodnoty, které nám poskytuje demokracie Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis Pomůcky: Texty s otázkami Kolem dokola Pracovní list s texty pro Učíme se navzájem Organizační forma výuky: 1. Individuální 2. Skupinová Metody a formy práce: - Kolem dokola - Učíme se navzájem - Desetiminutové volné psaní Informační zdroje: Res Publica str Res Publica, str RWCT Příručka č. V. Kooperativní učení, str. 23 RWCT Příručka č. II. Rozvíjíme KM, str. 26 RWCT Příručka č. III. Další strategie k rozvíjení KM, str. 36 RWCT, 10 denní kurz materiály z kurzu. RVP, str. 49 Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

17 Cíle a hodnoty typické pro demokracii Josef Pokorák Krok č. 1 Kolem dokola Lekce začíná velmi jednoduchou aktivitou, která se nazývá Kolem dokola. Žáci zapisují negativní zkušenosti v rámci cílů a hodnot demokracie. Postup v této metodě je velmi jednoduchý. Jeden papír a jedna tužka kolují systematicky v jedné skupině po jejich jednotlivých členech. Ti dělají poznámky, odpovídají či komentují otázku, která je jim položena. Učitel může použít i variantu, kdy každý člen má jinou barvu tužky, tak aby se vědělo, jakou měrou žák odpovídal. Krok č. 2 Učíme se navzájem Stěžejní část hodiny, kde si žák uvědomí skutečnosti z dané problematiky, nám tvoří metoda Učíme se navzájem. Pravidla a pokyny pro tuto metodu: 1. Vytvoříme skupinu žáků (zde je pracovní list pro 3 žáky). 2. Prohlédnou si text nečtou ho a mezi sebou se dohodnou a rozdělí si text tak, aby každý ze žáků měl stejné podmínky při jeho vypracování. 3. Všichni si potichu předčtou text (jen vybranou pasáž), počkají, až všichni dočtou. 4. Jeden ze žáků se stane učitelem (role): a) vyjasní pro ostatní, co by mohlo být v textu nejasného ti, co nejsou učitelé, mu pokládají otázky, pokud něčemu nerozumí; b) učitel pokládá otázky žákům zda všemu rozumějí oni sami; c) shrne vlastními slovy, co se z textu dozvěděl; d) předvídá, jak bude text pokračovat, co ještě autor dál sdělí; e) předá funkci učitele jinému žákovi ve skupině (může být už určen anebo předá sám, komu chce), může také vymezit, jakou část textu bude dotyčný číst. Tato metoda je náročná na organizaci. Rovněž je závislá na flexibilitě učitele. Je nutné si též uvědomit, zda ve třídě, se kterou učitele pracuje, je tento druh práce možné použít. Samotná metoda však přináší mnohé dovednosti, které si žák trénuje a osvojuje. Jednak shrne poznatky z textu, dále vystihne hlavní myšlenku přečtené pasáže, rozpozná v textu místa, k nimž je dobré položit otázku, která pomůže hlubšímu pochopení Cíle a hodnoty typické pro demokracii / Res Publica / učební lekce 1.

18 věci a dalšímu studiu. Dále nalézá v textu odpovědi na otázky ostatních, popřípadě je tvoří nejen z informací v textu, ale i ze své zkušenosti či vyjasňuje místa, kterým sám nerozumí. V tomto kroku tedy nahlas přemýšlí o možných významech takových míst. Dalšími pozitivy jsou, že žák předvídá, jak bude text pokračovat, v předpovědi propojuje znalosti z přečteného textu, nápovědu z položených otázek, řídí diskusi nad textem/problémem, rozlišuje podstatné připomínky od okrajových anebo organizuje práci skupiny. Krok č. 3 desetiminutové psaní K závěrečné reflexi využijeme metody, která se nazývá Desetiminutové volné psaní. Jde o velmi jednoduchou reflexní aktivitu, kdy žák píše 10 minut vše, co jej momentálně napadne s přečteným textem nebo zadaným úkolem, který proběhl v oblasti uvědomění si významu. U nás dělané za pomoci metody Učíme se navzájem. Výhodou této metody je, že si žák na základě analýzy nových informací dělá vlastní úsudek o dané problematice a zároveň propojuje nápady a myšlenky do nových významových celků. Poznámka: V příloze č. 1 je ponechán původní text z Res Publica. Statě jsou v některých případech dosti těžké pro žáky ZŠ. Přesto si myslím, že se musí s takovými texty seznámit, analyzovat je a věnovat se jim tak, aby jim opravdu rozuměli. Informační zdroje a citováno z: RWCT Příručka č. V. Kooperativní učení, str. 23 RWCT Příručka č. II. Rozvíjíme KM, str. 26 RWCT Příručka č. III. Další strategie k rozvíjení KM, str. 36 RWCT, 10 denní kurz materiály z kurzu Grecmanová Helena, Urbanovská Eva: Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP, Hanex Olomouc 2007 Cíle a hodnoty typické pro demokracii / Res Publica / učební lekce 2.

19 C íle a hodnoty demokracie Prvním z cílů většiny forem vlády je ochrana životů všech, kdo pod ně spadají. Každá politicky organizovaná společnost musí zajišťovat svým příslušníkům bezpečnost a udržovat mír. Historický vývoj nasvědčuje tomu, že demokratické režimy si obvykle váží života více než jiné formy vlády. S ochranou života je spojena i otázka ochrany bezpečnosti určitého státu, jeho územní celistvosti a politického systému před hrozbami zvenčí. Není zřejmé, zda demokracie chrání své území lépe než jiné politické systémy, ale mohou zabezpečovat své území humánnějšími prostředky než konkurenční politické systémy. Demokratické politické systémy kladou důraz na ochranu rovných práv a svobod svých občanů. Stejně jako další legitimní formy vlády musí i demokratický systém zajišťovat spravedlnost a zasazovat se o veřejné blaho. Široká participace a potřeba vlády zodpovídat se ze svých kroků ve jménu společného prospěchu zvyšuje pravděpodobnost, že v demokracii budou spravedlnost a veřejné blaho zajištěny lépe než v konkurenčních politických systémech. Demokracie podporuje všeobecnou participaci na rozhodování ve veřejných záležitostech. Čím větší počet lidí se zapojí do rozhodovacího procesu, tím větší je pravděpodobnost, že rozhodnutí budou dobře uvážena. Jelikož jsou informace o veřejných záležitostech nezbytné pro informovanou, efektivní participaci v občanském životě, demokratické systémy důrazně chrání tvorbu, výměnu a vyjadřování politických informací a idejí. Z práva lidu hodnotit výkon vlády vyplývá, že činnosti a rozhodnutí týkající se záležitostí lidu musí být otevřeny veřejnému přezkoumání. Vzhledem k tomu, že v demokracii si lid zachovává základní moc, je nutno vytvořit institucionální prostředky, které pomohou zajistit, aby ti, kdož jsou pověřeni vykonáváním svěřených pravomocí, tyto pravomoci nepřekračovali ani nezneužívali. Mezi vlastnosti demokracie, které podporují inovace a kreativitu, patří například konkurence idejí a zájmů, rozptýlené rozhodování, tendence nebrat věci za samozřejmé a víra v možnost změny a zlepšení. (Zdroj: RES PUBLICA: Mezinárodní rámec pro výchovu k demokracii, str ) Cíle a hodnoty typické pro demokracii / Res Publica / učební lekce

20 Vzdělávací oblast: Obor vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah: Člověk a společnost Výchova k občanství Stát a právo Tematický celek: Jaké jsou argumenty proti demokracii? (Lekce 6) Téma: Argumenty proti demokracii Klíčové kompetence: 1) Kompetence k učení 2) Kompetence pracovní Znalosti: Vysvětlí existenci argumentů, které patří k možným záporným aspektům demokracie Očekávané výstupy: Dovednosti: Najde v textu podstatné informace a odliší je od vedlejších Přejímá zodpovědnost za učení druhých a za společný výsledek Učí druhé Postoje: Respektuje argumenty, že i demokracie má své negativní stránky, které je nutné vzít na vědomí Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis Pomůcky: Flip pro zaznamenávání argumentů Pracovní list s textem pro skládankové čtení Organizační forma výuky: Metody a formy práce: 1. Individuální párová 2. Skupinová 3. Diskuse 1. Skládankové učení 2. Přemýšlení ve dvojicích Informační zdroje: Res Publica, str RWCT - Příručka III. Další strategie k rozvíjení KM, str. 16 RWCT Příručka V. - Kooperativní učení Skládankové učení, str RVP, str. 49 Doporučuji zařadit tuto aktivitu spíše na víceletá gymnázia Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

21 Argumenty proti demokracii Josef Pokorák Příprava Na začátku hodiny by mělo dojít k jednoduchému opakování. Můžeme pokládat otázky typu: Co je demokracie? - Kde ji nalézáme? Co je opakem demokracie? - Jak je na tom s demokracií naše republika? Samozřejmě, že učitel může přijít s jinou aktivitou, pro osvěžení žákovy paměti. Krok č. 1 Přemýšlení ve dvojicích Následuje položení zásadní otázky: Je možné, že by měla demokracie i negativní stránky, pokuste se popřemýšlet a najít nějaká negativa demokracie?. Tuto aktivitu provádíme za pomoci metody Přemýšlení ve dvojicích ve čtveřicích. V metodě Přemýšlení ve dvojicích ve čtveřicích obvykle jde o položení otevřené otázky. Je připravena již před samotnou vyučovací jednotkou, a žáci se k ní nejprve vyjadřují samostatně písemnou formou. Poté vytvoří dvojice, sdělí si své odpovědi, a následně hledají společnou odpověď na zadanou otázku tak, aby brala v potaz stanoviska obou dvou předešlých odpovědí. Je možné, že tuto odpověď hledá tato dvojice i s jinou dvojicí, tedy pracují ve čtveřici. Následně tato dvojice-čtveřice prezentuje odpovědi na zadanou otázku. Při této aktivitě žák formuluje vlastní názor odpověď na otázku, zvažuje různé možnosti nebo si formuluje vlastní otázky k tématu. Metoda Přemýšlení ve dvojicích ve čtveřicích může být jak na začátku, tak i na konci hodiny, kdy postup je stejný, jen žák například posoudí, zda se hypotéza (řešení), které zastával, potvrdila či nepotvrdila. Anebo obhájí svou hypotézu dobrou argumentací či ze svých řešení dovede ustoupit, když mu někdo nabídne a zdůvodní jiné lepší východisko. (Zdroj: RWCT - Příručka III. Další strategie k rozvíjení KM, str. 16) Krok č. 2 skládankové učení K seznámení s danou problematikou použijeme metodu Skládankového učení (viz příloha č. 1). Pro učitele je velmi náročná, jak na přípravu, tak v rámci hodiny, kdy žáci s touto metodou pracují. Přesto má i mnohá pozitiva. Žák najde v textu podstatné informace, odliší je od vedlejších, vytváří si vlastní strukturu získaných informací a přetváří a propojuje informace. Ověřuje si, zda informacím rozumí, informace si vyjasňuje, klade otázky, přejímá zodpovědnost za učení druhých i za společný výsledek. Velmi důležité je také, že přijímá od druhých zpětnou vazbu a zaujímá různé role ve skupině. Argumenty proti demokracii / Res Publica / učební lekce 1.

22 Postup: 1. Stručně a velmi obecně podiskutujeme o tématu, kterým se dnes budete zabývat. 2. Rozdělíme třídu na menší domovské skupiny po čtyřech, kde se žáci rozpočítají na 1,2,3,4. 3. Rozdejte každému všechny texty rozdělené také na úseky 1 až Všechny 1, 2, 3, 4 se sejdou k sobě a vytvoří expertní skupiny. Poznámka: mělo by se zvážit, zda by měly mít expertní skupiny více jak 4 členy. Jsou zde další možnosti: a) Velkou třídu rozdělit na půl a teprve pak do skupin. Každá polovina třídy pak může pracovat na jiném tématu či s jinými texty. b) Pokud bude více než čtyři, může být i více podskupin 1, 2, 3, Expertní skupiny: a) Přečtou si text (každý sám), diskutovat, zda všichni textu rozumí (u dyslektika je možné, aby mu někdo předčítal, co je v textu) b) Položit si co nejvíce otázek textu (otevřených i uzavřených) c) Dohodnout se, co je v textu důležité, aby se to dozvěděli i ostatní členové domovské skupiny. d) Připravit se na výuku své části materiálu (pomůcky, otázky) a zvolit si strategii čas pro výuku jedné expertní části bude 5 minut. 6. Návrat do expertních skupin a prezentace toho, co si připravily ve skupině (členové se ptají na každou nejasnost; pokud dojde k tomu, že dotyčný nedokáže svou část dostatečně prezentovat, mohou se zeptat celé expertní skupiny) (Zdroj: RWCT Příručka V. - Kooperativní učení Skládankové učení, str ) Krok č. 3 přemýšlení ve dvojicích Pro závěrečnou reflexi je možné opětovně použít metodu Přemýšlení ve dvojicích ve čtveřicích. Je možné zavést diskusi v rámci celé třídy. Poznámka: V příloze č. 1 je ponechán původní text z Res Publica. Statě jsou v některých případech dosti těžké pro žáky ZŠ. Přesto si myslím, že se musí s takovými texty seznámit, analyzovat je a věnovat se jim tak, aby jim opravdu rozuměli. Argumenty proti demokracii / Res Publica / učební lekce 2.

23 A) Demokracie vede například k diktatuře nižších společenských tříd. V antickém pojetí byla demokracie formou vlády, která propůjčuje moc lidu (démos). Démos byl však chápán jako velká společenská skupina chudých. Soudilo se proto, že demokracie nevyhnutelně vede k vládě lůzy, neboť chudí, kteří jsou povahou dětinští a nevzdělaní, podléhají svým emocím, a jsou proto snadno manipulovatelní různými demagogy. Nemohou-li se na vládě podílet ostatní, rozumnější společenské třídy, které by vytvářely protiváhu vůči iracionalitě lidu, hrozí, že demokracie přenese tuto nadvládu emocí i do veřejné sféry. Vzhledem k zaujatosti nižších tříd byla nadto demokracie považována za zvrácenou formu vlády, neboť dovolovala jednomu segmentu populace vládnout celé společnosti ve svém vlastním zájmu, nikoli v zájmu veřejného blaha. Dědictví tohoto myšlení přetrvává dodnes. Vzhledem k tomu, že demokracie se opírá o vládu většiny, a že největší počet voličů pochází z nižších společenských tříd nebo z dominantní národnostní skupiny, může tato forma vlády v moderní společnosti vést k uplatňování politiky, která slouží výhradním zájmům nižších tříd nebo etnických skupin na úkor dalších segmentů společnosti a veřejného blaha. Protože sdělovací prostředky mohou navíc ovlivňovat lidi důmyslným apelováním na obecně rozšířené pocity nebo uplatňovat jinou formu manipulace, může demokracie podlehnout iracionalitě přenesené do veřejné sféry. Protože lidé mohou toužit po pocitu bezpeční a jistoty, mohou vůdci nabývat ještě větší moci tím, že zneužijí snížené ostražitosti lidí a paternalisticky jim naslibují, že o ně bude postaráno. Bez zmírňujícího a omezujícího vlivu racionálních, vzdělaných složek společnosti na veřejné záležitosti se z demokracie může stát hrůzný režim s obrovskou mocí a nedostatkem soudnosti. Vzhledem k ničivým schopnostem technologií a umění manipulace ze strany sdělovacích prostředků se v takových případech demokracie stává nebezpečnou vládní formou. (Zdroj: RES PUBLICA: Mezinárodní rámec pro výchovu k demokracii, str ) B) Říká se, že demokracie je zástěrkou pro výkon skutečné moci. I když se zdá, že demokratické instituce fungují bez problémů, skutečné mocenské vztahy ve společnosti se bez nich mohou obejít a projevují se mimo zraky veřejnosti. Demokratické procesy mohou dokonce sloužit k odvrácení pozornosti veřejnosti od skutečných center moci a primárně poskytovat zástěrku a zároveň umožňovat uplatňování této skryté moci, která existuje v každé společnosti bez ohledu na formu vlády. Demokracie však dokáže zakrývat skutečný výkon moci účinněji než jiné formy vládnutí, neboť jiné formy vlády se neprohlašují za transparentní a nehlásají, že moc rozhodovat patří lidu. Právě proto, že demokracie definuje sebe sama jako systém založený na veřejné kontrole a veřejné Argumenty proti demokracii / Res Publica / učební lekce

24 zodpovědnosti, jsou lidé manipulováni k tomu, aby si mysleli, že určují politiku nejvyššího významu, zatímco ve skutečnosti se rozhodování o nejdůležitějších záležitostech odehrává v mocenských centrech, nad nimiž nemají kontrolu ani občané, ani jejich vláda. Takzvaně demokratická vláda je ve skutečnosti důmyslnou šarádou. V moderních demokratických režimech se nejdůležitější vládní akty odehrávají v nezávislých centrech ekonomické moci a sociálního vlivu. Takové pojetí samotné podstaty demokratických funkcí nabízí vládním institucím jen pramalou možnost volby, a to pouze z možností, které jim nabídnou skutečná mocenská centra. Vláda může mít případně jen takovou roli, že budou uskutečňovat rozhodnutí, která učinil někdo jiný. (Zdroj: RES PUBLICA: Mezinárodní rámec pro výchovu k demokracii, str. 73) C) Další názorem, který je zdůrazňován v rámci negativních stránek demokracie je tvrzení, že demokracie popírá lidskou přirozenost nebo se s ní neslučuje. Demokracie je založena na nerealistickém vnímání lidské povahy. Jednotlivci si nejsou ve svých fyzických ani intelektuálních schopnostech rovni. Nemusí si být rovni dokonce ani ve svých politických schopnostech. Demokracie není při vytváření svých politických procesů schopna důsledky této nerovnosti dostatečně reflektovat. Demokracie může proto popírat nebo potlačovat přirozená nadání jednotlivců, včetně těch, kdo mají největší schopnost stát se politickými vůdci. Může také přeceňovat schopnosti některých jedinců. Realistický pohled na lidské bytosti navíc nutně potvrzuje fakt, že řada lidí se mnohem raději zabývá svými vlastními soukromými potřebami a zájmy, než aby věnovali svůj čas a energii prosazování veřejného blaha. Podle dalšího názoru někteří lidé přirozeně touží po tom, aby se o ně postaral nějaký otcovský dobrodinec, než aby se o sebe starali sami a překonávali nejistoty a rizika spojená se svobodou. (Zdroj: RES PUBLICA: Mezinárodní rámec pro výchovu k demokracii, str. 73) D) Demokracie ohrožuje svobodu. Svobodu může ohrožovat síla veřejného mínění, přehnaný důraz na rovnost, diktatura většiny nebo převaha mocných menšin. Příkladem může být význam veřejného mínění, jako základu pro politická rozhodnutí může v demokracii vést k tomu, že takové mínění získá absolutní převahu a bude dominovat do té míry, že jedinci nebudou schopni samostatně uvažovat a uplatňovat tak svou svobodu. Dalším problémem je tzv. vláda většiny. Pokud politická většina přihlíží jen ke svým vlastním zájmům, může připravit jedince a menšiny o jejich práva. Naproti tomu Argumenty proti demokracii / Res Publica / učební lekce

25 rozsah svobody, kterou některé demokracie poskytují frakčním menšinám (takovým, které dbají jen o své vlastní zájmy), může poskytnout těmto menšinám pozici, v níž jim jejich intenzivní a selektivní starost o vlastní hodnoty a zájmy dovolí nabourat vůli většiny. Velmi problematická je otázka týkající se Rovnosti lidí. Je-li rovnost chápána jako stejnost, může popírat význam individuality a podporovat konformismus na úkor svobody a tvořivosti. V neposlední řadě je nutné nezapomenout na projevy odlidštění. Náhled na lid jako na celek skládající se z nerozlišitelných jednotek může vést k tomu, že se s lidem bude zacházet jako s homogenní masou. Důsledkem je nejen ztráta jedinečnosti jednotlivců, ale také nakládání s lidem, jako by měl zcela odlišné hodnoty a zájmy než jednotlivci, kteří jej tvoří. Takové jednání znevažuje individualitu a mění lid na uskupení s davovou mentalitou, které ohrožuje svobodu jednotlivce. (Zdroj: RES PUBLICA: Mezinárodní rámec pro výchovu k demokracii, str ) Ú vodník je pro všechny žáky Dlouholeté myšlenkové dědictví, historická zkušenost a přetrvávající problémy současných demokratických režimů již stačily dát vzniknout protidemokratickým argumentům, z nichž některé stojí za pozornost. Pokud jsou tyto argumenty při kritice demokracie oprávněné, mohou indikovat potenciální patologii, kterou musí demokracie překonat, aby se udržela a mohla se zlepšovat. Rozpoznání takových potenciálně patologických vlastností demokracie a touha se jich vyvarovat nebo zmírnit jejich účinek dokonce často vědomě slouží jako vodítko při vytváření demokratických institucí. (Zdroj: RES PUBLICA: Mezinárodní rámec pro výchovu k demokracii, str. 72) Argumenty proti demokracii / Res Publica / učební lekce

26 Vzdělávací oblast: Obor vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah: Tematický celek: Téma: Klíčové kompetence: Člověk a společnost Výchova k občanství Stát a právo Tolerance nedemokratických institucí v demokratickém systému (Lekce 7) Důvody pro rušení nebo pozastavení demokratických systémů 1) Kompetence k učení 2) Kompetence k řešení problémů 3) Kompetence komunikativní 4) Kompetence pracovní Znalosti: Vyjmenuje, v jakých mimořádných situacích prospívají nedemokratické prvky v demokratickém vládnutí Očekávané výstupy: Dovednosti: Využívá klíčové kompetence při studiu Postoje: Respektuje možnost zavedení nedemokratických prvků do demokratického systému s cílem pozitivní odezvy těchto prvků v demokratické společnosti Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis Pomůcky: Flip pro zaznamenávání na T-graf Pracovní listy s textem pro dvojitý deník Organizační forma výuky: Metody a formy práce: Informační zdroje: 1. Individuální párová (T-graf) 2. Individuální (Dvojitý zápisník) 3. Diskuse 1. Dvojitý zápisník 2. T-graf (potvrzení hypotézy) 3. Diskuse (potvrzení hypotézy) Res Publica, str RWCT Příručka č. III. Další strategie k rozvíjení KM, str. 36, 39, 42, 44 RWCT Příručka č. IV. Čtení, psaní a diskuse ve všech předmětech, str. 21 RWCT Příručka č. VIII. Dílna psaní Od sebevyjádření k písemné argumentaci, str. 15 RVP, str. 49 Doporučuji zařadit tuto aktivitu spíše na víceletá gymnázia. Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

27 Důvody pro rušení nebo pozastavení Krok č. 1 T - graf demokratických systémů Po počátečním opakování, které se týká demokracie a jejích hodnot, následuje položení zásadní otázky: Mělo by dojít v závažných situacích k rušení či pozastavení demokratických systémů?. Tuto aktivitu provádíme za pomoci metody T-graf. Žáci by měli napsat tři argumenty pro a proti (ANO/NE viz příloha č. 1), kdy je či není možné porušit nebo dokonce pozastavit chod demokratických systémů. T-graf je metodou pro zaznamenávání srovnávacích/protikladných anebo binárních reakcí v diskusi (ano/ne; pro/proti). Metoda T-grafu připouští velkou flexibilitu, kdy žáci mohou pracovat jednotlivě, pak mohou své názory porovnávat žáci ve dvojici, s jinou dvojicí, popřípadě celá třída. Žák za pomoci této metody rozpoznává klady i zápory téže věci, analyzuje (rozebírá) problematiku ze dvou opačných pozic, se vžívá do pozice, která mu není vlastní, využívá k tomu konkrétních tvrzení, respektuje názory druhých. (Zdroj citace: Příručka VIII. RWCT Dílna psaní, str. 15) Krok č. 2 Dvojitý deník Názory, které žáci do T-grafu zapíší, si mohou potvrdit, nebo naopak pozměnit v rámci metody Dvojitého deníku (viz příloha č. 2), kde získají základní přehled o dané problematice. Dvojitý deník (též podvojný zápisník, dvojitý zápisník) je metoda práce se čteným textem, Tento text může být odborný či umělecký. Umožňuje spojit informace v textu s vlastními zkušenostmi, prožitky a asociacemi. Při krátkém textu je možné tuto činnost dělat v hodině, kdy rozsah a obsah vytvoříme na základě úrovně žáků např. na jeden odstavec jedna myšlenka (jinak se tato metoda velmi dobře na práci mimo školu, kdy je nutné číst například delší části textu). Výpisky se dělají ihned při prvním čtení textu. Postup: 1.Čistý list papíru (volná stránka) 2.V sešitu se jeho stránka rozdělí svislou čarou na dvě poloviny: a)levý sloupec píše celou větou (píší se doslova hlavní myšlenky v textu, zážitky, které jim tato pasáž něco připomněla, informace, nesouhlas, ) Důvody pro rušení nebo pozastavení demokratických systémů / Res Publica / učební lekce 1.

28 b)pravý sloupec píše celou větou (komentáře k myšlenkám-informacím, souhlas, nesouhlas, otázky, důvod proč si myšlenku vybral ) 3.Až skončí, projde si text ještě jednou a popřípadě svá tvrzení upraví 4.Čtení textu a poznámek by nemělo trvat dlouho (v rámci uvědomění si významu cca 20 minut u mladších žáků) 5.Píše i učitel 6.Po četbě učitel vede diskusi na tzv. reakce čtenářů (viz níže): a)začneme těmi, kteří se zabývali horní částí textu, sled otázek by měl odpovídat chronologii textu b)ostatní mohou výpisek popřípadě komentář rovněž komentovat pro kontrast může učitel porovnávat výroky jednoho studenta s druhým c)svůj příspěvek může uvést i učitel bez autoritativního zabarvení, má ostatní povzbudit nikoliv zastrašit nebo přimět, aby jeho názor sdíleli. Žák za pomoci této aktivity písemně zachytí svou reakci na text, tedy identifikuje přesně místo, které v něm potřebu reakce vyvolalo (=výpisek) a svou reakci písemně zformuluje. Zveřejní své myšlenky před spolužáky (publikem) a pozorně vyslechne komentáře spolužáků. (Zdroj citace: Příručka III. RWCT Další strategie k rozvíjení kritického myšlení, str. 36, 39) Krok č. 3 T - graf Po této aktivitě se žáci s učitelem vrací zpět k T-grafu, kde mohou porovnat své nově nabyté znalosti a získané názory s jinými žáky s jejich počáteční aktivitou. Potvrdit si, nebo naopak změnit svůj názor na položenou otázku. Přiklonit se k jedné či druhé variantě. V rámci této aktivity je nutné opětovně diskutovat o jednotlivých názorech žáků, proč došli například ke změně názoru nebo naopak stále trvají na svém předešlém tvrzení. Poznámka: V příloze č. 1 je ponechán původní text z Res Publica. Statě jsou v některých případech dosti těžké pro žáky ZŠ. Přesto si myslím, že se musí s takovými texty seznámit, analyzovat je a věnovat se jim tak, aby jim opravdu rozuměli. Důvody pro rušení nebo pozastavení demokratických systémů / Res Publica / učební lekce 2.

29 Mělo by dojít v závažných situacích k rušení či pozastavení demokratických systémů? ANO (3 argumenty) NE (3 argumenty) Důvody pro rušení nebo pozastavení demokratických systémů / Res Publica / učební lekce

30 Za jakých podmínek by mohlo být rozumné tolerovat nedemokratické instituce v rámci demokratického systému, zrušit některé prvky demokratického systému, nebo zvolit jiný politický systém než demokracii? Ať jsou klady demokracie jakkoli žádoucí, mohou nastat okolnosti, za nichž se lidé domnívají, že volba demokracie nebo začlenění některých jejích prvků není moudrým krokem. Lidé mohou navíc dojít k závěru, že je vhodné tolerovat některé nedemokratické instituce nebo metody, nebo umožnit existenci některých nedemokratických prvků v rámci demokratických institucí. Mohou také nastat důvody pro zrušení demokracie nebo odložení jejího zřízení. Důvodem pro rušení nebo pozastavení demokratických systémů může být například nějaká mimořádné situace, například přírodní katastrofa, krize ekonomického systému, všeobecné povstání nebo epidemie, mohou být důvodem pro dočasné pozastavení demokratických postupů a zavedení krizové vlády. Nedemokratické formy vládnutí se mohou jevit jako praktičtější v případě hrozby přicházející zpoza hranic státu, neboť dokáží zajistit efektivnější obranu. Zavedení plně demokratického systému může být odloženo, nejsou-li vytvořeny dostatečné politické, vzdělávací, ekonomické a sociální podmínky pro udržení demokracie. Zavedení demokracie může vyžadovat, aby společnost prošla přechodovými stadii vývoje, které nejsou plně demokratické. (Zdroj: RES PUBLICA: Mezinárodní rámec pro výchovu k demokracii, str. 78) Píše celou větou (píší se doslova hlavní myšlenky v textu, zážitky, které jim tato pasáž něco připomněla, informace, nesouhlas, ). Píše celou větou (komentáře k myšlenkám - informacím, souhlas, nesouhlas, otázky, důvod, proč si myšlenku vybral ). Důvody pro rušení nebo pozastavení demokratických systémů / Res Publica / učební lekce