Postoje: Respektuje legitimitu člověka jako doklad jeho práva v demokratické společnosti. V tomto případě je to právo volit

Transkript

1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Výchova k občanství Vzdělávací obsah: Stát a právo Tematický celek: Proč si zvolit demokracii? (Lekce 1) Téma: Legitimita a možnost volby v demokracii Klíčové kompetence: 1) Kompetence k řešení problémů 2) Kompetence komunikativní 3) Kompetence sociální a personální Znalosti: Vyjmenuje možnosti, kde všude a v jakých formách může člověk žádat legitimní oprávnění např. při vykonávání nějaké činnosti Svými vlastními slovy objasní klady demokracie a její legitimity v porovnání s jinými formami vlády Očekávané výstupy: Dovednosti: Využívá legitimního oprávnění, které mu poskytuje škola hlasování ve školním parlamentu, návštěva školní knihovny, návštěva školního dvora aj. Postoje: Respektuje legitimitu člověka jako doklad jeho práva v demokratické společnosti. V tomto případě je to právo volit Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis Pomůcky: Průkaz (pro aktivitu z legitimací) Flip pro zaznamenávání forem hlasování Volební lístky Organizační forma výuky: 1. Individuální 2. Diskuse Metody a formy práce: - Diskuse - Hraní rolí Informační zdroje: Res Publica str. 66 RVP str. 49 Slovník cizích slov, Encyklopedický dům, 1996 Slovníček vybraných pojmů k občanské výchově, Fortuna, 1994 Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

2 Legitimita v demokracii Josef Pokorák Jedním z možných argumentů proč si zvolit demokracii je legitimita, kterou poskytuje všem lidem v daném politickém systému. Demokracie poskytuje legitimitě nejlepší podmínky a slouží zde jako prostředek neboli instrument k dosahování žádoucích cílů. Žákům bude pojem patrně vzdálen jejich realitě, přesto je možné jim zjednodušeně tento termín přiblížit a nastínit postavení legitimity v rámci demokratického systému. Často sportovní novináři říkají, že při příchodu na stadion se musí legitimovat. Co si pod tím představíš? V historické literatuře se dozvídáme, že na trůn nastupuje legitimní nástupce. Co tím autoři publikace myslí? Slyšeli jste někdy od svých rodičů či starších lidí pojem legitimace? Co si představujete pod pojmem legitimní? Jakým jiným slovem byste slovo legitimita vystihli? Může legitimita být něco jako oprávněnost či nikoliv? Na co člověk má oprávnění? Je to například jízda autem? Může to být vstup na soukromý pozemek? Může se oprávnění týkat i politické oblasti? Jaké například? Krok č. 1 otázky do diskuse K tomu, abychom dovedli žáky k myšlence, že v principu demokratického systému mají poradní hlas v záležitostech veřejné politiky všichni občané, využijeme jednoho ze základních politických procesů. Tímto procesem jsou volby. V jednoduché ukázce, kde se žáci změní na Ty, co volí, budou patrně více vnímat demokracii jako lepší politický systém než jiný, kde poradní hlas nemají všichni, ale třeba jen část (v mnoha případech i malý zlomek) jejich členů. Krok č. 2 volby V tomto kroku se opíráme již o znalosti, se kterými se žáci setkali například v dějepisu.žáci by měli znát ve zjednodušeném výkladu např. formy vlády v řeckých polis demokracie, despocie, oligarchie, tyranie a další. Těchto znalostí žáků je možné 1.

3 využít při následující volbě. Tématem volby může být cokoliv, co učitel uzná za vhodné. Například v rámci školy volba starosty či předsedy třídy, volba do žákovského parlamentu a podobně. Formy voleb: 1. Všichni žáci ve třídě volí např. do třídní samosprávy, školního parlamentu 2. Žáci nevolí všichni, ale jsou vybráni jen někteří z nich, a to na základě určitého omezení, které navrhne učitel. Například nevolí ti, co jsou dříve narození či žáci, kteří pocházejí z jedné části města atd. 3. V poslední možnosti se volby zruší. Představitele žákovské samosprávy vyhlásí sám učitel. Krok č. 3 - diskuse Jak jste se cítili, když Vám bylo odebráno právo volit a členy samosprávy si podle svých kritérií vybral sám učitel? Jak jste se cítili (co jste si mysleli), když jste na základě určitého kritéria zjistili, že nemůžete nebo naopak můžete volit? Jaká forma volby byla pro Vás nejlepší? Jak možnost volit či nevolit souvisí s pojmem legitimita? Co tedy slovo legitimita znamená? Co je v demokracii považováno za legitimní? Doplňky: 1. Další formou může být vytvoření a rozdání legitimací žákům. Tato aktivita probíhá na začátku hodiny. Může jí být potvrzení chodit do školní knihovny, do školní jídelny nebo oprávnění chodit do různých částí školy viz příloha č. 1. Je možné sledovat reakci žáků, kteří například toto potvrzení nedostanou. Pozor však na slabší povahy. 2. K aktivitě je rovněž možné použít historickou literaturu, která se věnuje legitimní, popřípadě nelegitimní vládě některých panovníků. Legitimace průkaz, oprávnění, zmocnění, právní uznání Legitimita zákonnost, oprávněnost Legitimní právně uznávaný, zákonný, založený na zákonném oprávnění 2.

4 PRŮKAZ LEGITIMACE Příjmení: Jméno: Datum narození: Státní občanství: Platnost: Číslo průkazu: Místo narození: Trvalý pobyt: Rodné příjmení: Rodinný stav: Pohlaví: Podpis držitele: Tato legitimace opravňuje žáka/žákyni Datum vydání: Vydal:

5 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Výchova k občanství Vzdělávací obsah: Stát a právo Tematický celek: Proč si zvolit demokracii? (Lekce 2) Téma: Nezávislost v demokracii Klíčové kompetence: 1) Kompetence k řešení problémů 2) Kompetence komunikativní 3) Kompetence sociální a personální Znalosti: Svými vlastními slovy objasní pozitiva demokracie a jejího principu nezávislosti v porovnání s jinými formami vlády Očekávané výstupy: Dovednosti: Nezávisle se rozhoduje v situacích, které kladou důraz na jeho závazné rozhodnutí Postoje: Chápe nezávislé rozhodování člověka jako jedno ze základních práv v demokratické společnosti Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis, Zeměpis Pomůcky: Pracovní list nabídka argumentů pro a proti Dataprojektor film o poměrech v Afghánistánu (záleží na možnostech učitele) Organizační forma výuky: 1. Individuální 2. Diskuse Metody a formy práce: - Diskuse - Hraní rolí Informační zdroje: Res Publica str RVP str. 49 Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

6 Nezávislost v demokracii Josef Pokorák Občané demokratického režimu jsou si vědomi toho, že mohou svobodně zastávat jakékoli stanovisko a že se jim nabízí široká škála soupeřících politických postojů. Jsou si rovněž vědomi toho, že všichni občané demokratického státu jsou si politicky rovni. V demokracii neexistují žádné podřízené politické vrstvy nebo kasty. Je proto mnohem pravděpodobnější, že budou formulovat a vyjadřovat nezávislé politické názory, než je tomu u příslušníků politických systémů, kde se vyžaduje podřízení těch, kdo jsou považováni za podřadné. Krok č. 1 otázky do diskuse Co se Vám vybaví, když se o někom řekne, že je závislý? Může být člověk závislý? Uvádějte příklady? Jste závislí vy sami? Je dobré být na někom závislý? Má to pozitiva? Má to negativa? Může být člověk i nezávislý? V čem? V jaké oblasti? Co znamená, když se řekne: a) nezávislý soudce b) nezávislý kandidát c) nezávislý politik d) nezávislé rozhodování Co je to nezávislost? Krok č. 2 aktivita pro závislé a nezávislé jednání Žáci se změní v poslance Parlamentu ČR. Na řadě je jednání o vyslání dalších vojáků do Afghánistánu, popřípadě jiné země, kde je nutné stabilizovat zdejší politický (celospolečenský) systém. Žáky vyzveme k tomu, aby se k dané problematice vyjádřili viz příloha č. 1. Učitel může v tomto případě postupovat dvěma směry: a)učitel rozdá připravené papíry s argumenty pro a proti vyslání mise s tím, že se žáci rozhodnout na základě těchto argumentů nezávisle na mínění ostatních žáků. Poznámka: V tomto případě by bylo zajímavé dohodnout se s některými žáky na tom, že se stanou lobbisty pro jednu variantu, a budou se snažit rozhodování žáků tajně (dle instrukcí) ovlivnit. 1.

7 b)učitel žákům navrhne, ať si sami napíší argumenty (sami pro sebe) pro a proti, na jejichž základě padne jejich rozhodnutí. Tím se tak rozhodnou opravdu nezávisle. Poznámka:Můžeme je upozornit, že pokud budou chtít, mohou si od vyučujícího půjčit návrhy pro a proti. Svým způsobem bude jejich jednání závislé na argumentech vyučujícího. Krok č. 3 rozhodnutí Žáci sami za sebe hlasují. Ke svému hlasu vždy uvedou důvody, proč se tak rozhodli. Rovněž vyjádří názor, zda si myslí, že jejich jednání bylo či nebylo nezávislé. Bylo Vaše rozhodování těžké? Co jej z vašeho pohledu nejvíce ovlivňovalo? Může rozhodování o důležitých věcech rozhodovat i nějaký detail, nálada, povaha? Varianta: V rámci povídání bude možné i ke konci hodiny použít další variantu. Vyučující bude vystupovat v roli autority a před hlasováním pohrozí: a)jejich rozhodnutí bude mít následky jak pro ně samotné tak i pro jejich blízké; b)právem veta. Žáci se tak seznámí s možností nátlaku na rozhodování v oblastech, kde demokracie není zakotvena. 2.

8 Vyslání mise do Afghánistánu ANO či NE 1. Vyslání vojáků znamená velké finanční výdaje pro stát. Státní rozpočet je v současné době ve velmi špatném stavu. 2. Vysláním vojáků do Afghánistánu republika přispěje k boji za celosvětový mír a oslabí pozice teroristů v globálním světě. 3. Rozhodnutí vyslat vojáky může přimět radikální síly v zahraničí k odvetné akci a k teroristickému útoku. 4. Veřejné mínění v 59% je pro vyslání vojáků do Afghánistánu. 5. V boji proti terorismu jsme se zavázali mezinárodními smlouvami. Měli bychom je plnit a naplňovat. 6. Předseda politické strany, jejíž jsem poslancem, apeluje (vyzývá poslance), abych byl proti vyslání vojáků na zahraniční misi. 7. Spřáteleným vojskům v Afghánistánu se nedaří zdejší režim naplno potlačit. Je nutné vojska proti této diktatuře posílit.

9 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Výchova k občanství Vzdělávací obsah: Stát a právo Tematický celek: Proč si zvolit demokracii? (Lekce 3) Téma: Stabilita a kolektivní moudrost Klíčové kompetence: 1) Kompetence k řešení problémů 2) Kompetence komunikativní Znalosti: Svými vlastními slovy objasní pozitiva demokracie a jejího principu nezávislosti v porovnání s jinými formami vlády Očekávané výstupy: Dovednosti: Nezávisle se rozhoduje v situacích, které kladou důraz na jeho závazné rozhodnutí Postoje: Chápe nezávislé rozhodování člověka jako jedno ze základních práv v demokratické společnosti Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis, Zeměpis Pomůcky: Pracovní list grafy Pomocný materiál lekce s příklady Organizační forma výuky: 1. Diskuse 2. Dle pojetí učitele Metody a formy práce: - Diskuse Informační zdroje: Res Publica str. 64 Res Publica str. 67 RVP str. 49 Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

10 Kolektivní moudrost Josef Pokorák Je dosti složité žákům vysvětlit, co znamená kolektivní moudrost. Charakteristika této hodnoty demokracie zní takto: Lidé jsou kompetentní si sami vládnout, protože kolektivně disponují větší moudrostí než elita, například aristokracie nebo malá skupina odborníků (Res publica, s. 64). V tomto směru je žákům základních škol dosti vzdálena. Je jednodušší navrhnout snadnější variantu. Pro tento účel je použito dvou grafů, kde si žáci mohou porovnávat dané výsledky. Žáci v tomto jednoduchém úkolu porovnají, jaký je zde základní rozdíl mezi jednotlivými grafy. Jedná se o návrhy do školního parlamentu, které předkládá Petr kandidát do školního parlamentu, a to mezi žáky první třídy a ostatními členy školy. Otázkou je, proč jsou zadané výsledky tak rozdílné. Co slibuje Petr kandidát do školního parlamentu 1.Změna prodloužení prodeje svačin i druhou přestávku. Zatím jsou vydávány jen při příchodu do školy a přestávkou mezi 1.a 2. hodinou. 2.Změna pohovořím s členy pedagogického sboru, zda bychom mohli v rámci výuky chodit více do počítačové učebny a vyhledávat zde informace či plnit úkoly, které nám učitelé zadají. 1.

11 3.Změna poprosím pana ředitele, aby v rámci tělocvičny byl vybudován i plavecký bazén a sauna. 4.Změna po učitelích budu požadovat úplné zrušení domácích úkolů. Poznámka: Je asi jasné, že pokud bychom zadali tyto změny reálně do chodu školy, určitě by daný graf vypadal i u ostatních žáků školy trochu jinak. Zrušení domácích úkolů a bazén by bezesporu vyhrálo. Přesto, či právě proto, by se žáci měli zamyslet, v čem v tuto chvíli spočívá ona kolektivní moudrost. 2.

12 Vzdělávací oblast: Obor vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah: Člověk a společnost Výchova k občanství Stát a právo Tematický celek: Proč si zvolit demokracii? (Lekce 4) Téma: Klíčové kompetence: Inherentní ospravedlnění demokracie 1) Kompetence k řešení problémů 2) Kompetence komunikativní 3) Kompetence sociální a personální Znalosti: Svými vlastními slovy charakterizuje pojmy - sebeurčení lidu, kolektivní moudrost, lidová způsobilost, důvěryhodnost Uvádí příklady z dějin či nedávné minulosti Očekávané výstupy: Dovednosti: Použije v příhodné situaci možnost, která se mu naskýtá právě v souvislosti s pozitivními hodnotami demokracie Postoje: Uznává další možné pozitivní hodnoty demokracie sebeurčení lidu, kolektivní moudrost, lidová způsobilost, důvěryhodnost Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis Pomůcky: Papíry pro aktivitu klíčová slova Pracovní listy s internetovými odkazy příloha č.1 Flip pro zapisování námětů a nápadů na charakteristiku klíčových slov Připojení k internetu Organizační forma výuky: 1. Individuální 2. Skupinová Metody a formy práce: - Diskuse - Klíčová slova - Práce s internetem - Snowballing Informační zdroje: Res Publica str RVP str. 49 Sitná, Dagmar, Metody aktivního učení, str Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

13 Inherentní ospravedlnění demokracie Josef Pokorák Je nutné, aby byly prezentovány lidem takové hodnoty, které mohou ospravedlnit demokracii jako správnou volbu. Ospravedlnit volbu znamená obhájit ji jako dobře podloženou, a to za pomoci inherentních hodnot, které bezesporu rozhodují ve prospěch demokracie. Inherentní ospravedlnění se týkají vlastností a výsledků demokracie, které jsou vlastní jejímu konceptu a jsou dobré samy o sobě. Demokracie jim poskytuje nejlepší podmínky a nejvíce z nich také těží například sebeurčení lidu, kolektivní moudrost či lidová způsobilost a důvěryhodnost. Lidé mají právo sami sobě vládnout a jsou také nejlepšími soudci a strážci svých zájmů. Zároveň jsou kompetentní si sami vládnout, protože kolektivně disponují větší moudrostí než například elita, aristokracie či malá skupina odborníků. V neposlední řadě lid sám je nejzpůsobilejší definovat si své vlastní zájmy a je nejdůvěryhodnějším správcem pravomocí k ochraně svých zájmů. Krok č. 1 klíčová slova Jedná se o metodu předvídání, kdy si učitel vybere klíčové pojmy dané problematiky, o kterých žák přemýšlí. Napíše, zda už o nich někdy slyšel a co mu připomínají. Může si propojovat nabízená slova navzájem a vytvářet si vlastní hypotézy a závěry. Učitel může rovněž použít metodu snowballingu, což je metoda tzv. sněhové koule. Tato skupinová metoda začíná u jednotlivce a končí se ve skupině, které se nabalují. Žáci zahájí práci na klíčových slovech zcela samostatně. Po stanoveném času vytvoří dvojice, které své hypotézy a domněnky prodiskutují, aby po dalším stanoveném čase vznikla čtveřice, popřípadě může následovat i osmice. Mluvčí skupiny poté prezentuje výsledek jejich práce. Krok č. 2 vyhledávání na internetu Žáci vyhledávají na internetu a sledují, zda se jejich závěry potvrdí či nikoliv. Můžou pracovat samostatně, vrátit se zpět ke své počáteční hypotéze, může ale rovněž využívat hypotézy závěrečné, či takové, která vznikla při formulování ve dvojicích či čtveřicích. Mohou rovněž použít pracovního listu přílohy č. 1. Krok č. 3 diskuse Žák či skupina žáků zde obhájí svou hypotézu dobrou argumentací před ostatními či naopak ze svých hypotéz/závěrů ustoupí, když mu někdo nabídne a zdůvodní jinou lepší. Posoudí, v čem se jeho navrhované tvrzení potvrdilo a v čem nikoliv. 1.

14 M otto Oni byli první v Evropě, kdo ne pro pozemský majetek, ne pro světskou moc a vládu, ale na ochranu ohrožených nejvyšších lidských statků, práva na sebeurčení a svobody svědomí, jen z donucení sáhli ke zbrani... František Palacký Zdroj: D eklarace českých poslanců na Říšské radě a zemských sněmech proti postupu Rakousko-Uherska při brestlitevském mírovém jednání (tzv. Tříkrálová deklarace, 6. ledna 1918) Ve čtvrtém roce hrozné války světové, jež si vyžádala nesmírných obětí na životech a statcích národů, dějí se první pokusy o mír. My Čeští poslanci rady říšské, jež byla rozsudky nepříslušných vojenských soudů zbavena rady svých členů slovanských, a zároveň my čeští poslanci rozpuštěného a dosud neobnoveného sněmu království českého jakož i po celou dobu války nesvolávaného sněmu markrabství moravského a neobnoveného sněmu vévodství slezského, jako zvolení zástupcové národa Českého, zdůrazňujíce veškerá prohlášení českého poselstva na radě říšské, jsme povinni určitě a jasně za lid český a za porobenou a politicky umlčenou větev slovenskou v Uhrách vyznačiti svoje stanovisko k nové úpravě poměrů mezinárodních. Když čeští poslanci obrozeného národa našeho promluvili za války francouzsko-německé o mezinárodních otázkách evropských, prohlásili v memorandu svém dne 8. prosince 1870 slavnostně: Všichni národové, ať velcí, ať malí, mají rovnaké právo sebeurčení a rovnost jejich má stejně setřena býti. Jen z uznání rovnoprávnosti a ze vzájemné vážnosti svobodného sebeurčení všech národů může vykvésti pravá jejich svoboda a bratrství, všeobecný mír a pravá Zdroj: S lovenské povstání První ozbrojené vystoupení Slováků za národní sebeurčení, které bylo součástí revoluce v letech a vyvrcholením slovenského národního hnutí 1. poloviny 19. století. Navazovalo na národně emancipační konstituční snahy slovanských národů v habsburské monarchii. Myšlenka organizovat ozbrojené povstání za vydobytí národních práv proti hegemonismu maďarské konstituční vlády Uherska se poprvé objevila v koncepci boje slovanských národů v habsburské monarchii za rovnoprávnost na Slovanském sjezdu v Praze v červnu Ozbrojené povstání se mělo opírat o spolupráci, materiální a politickou podporu Čechů a jižních Slovanů. Bezprostředně bylo slovenské povstání vyvoláno událostmi během společenských a konstitučních přeměn v habsburské monarchii v roce Hlavní příčinou bylo úplné negování slovenského národa v tzv. březnových konstitučních zákonech, které širokým omezováním práv a svobod a ochranou feudálního majetku zabezpečovaly politickou, hospodářskou, mocenskou, a tím i nacionální hegemonii maďarských vládnoucích tříd v Uhrách, jejich realizování spolu s perzekucí hlavních představitelů slovenského národního hnutí znemožnilo šíře rozvinout

15 Vzdělávací oblast: Obor vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah: Člověk a společnost Výchova k občanství Stát a právo Tematický celek: Jakým cílům a hodnotám demokracie slouží nejlépe? (Lekce 5) Téma: Cíle a hodnoty typické pro demokracii Klíčové kompetence: 1) Kompetence k učení 2) Kompetence komunikativní Znalosti: Vyjmenuje a vysvětlí základní cíle a hodnoty demokracie Očekávané výstupy: Dovednosti: Shrne poznatky z textu a vystihne hlavní myšlenku přečtené pasáže Nalézá v textu odpovědi na otázky ostatních, popřípadě je tvoří nejen z informací v textu, ale i ze své zkušenosti Vyjasňuje místa, kterým sám nerozumí nahlas přemýšlí o možných významech takových míst Postoje: Ctí základní cíle a hodnoty, které nám poskytuje demokracie Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis Pomůcky: Texty s otázkami Kolem dokola Pracovní list s texty pro Učíme se navzájem Organizační forma výuky: 1. Individuální 2. Skupinová Metody a formy práce: - Kolem dokola - Učíme se navzájem - Desetiminutové volné psaní Informační zdroje: Res Publica str Res Publica, str RWCT Příručka č. V. Kooperativní učení, str. 23 RWCT Příručka č. II. Rozvíjíme KM, str. 26 RWCT Příručka č. III. Další strategie k rozvíjení KM, str. 36 RWCT, 10 denní kurz materiály z kurzu. RVP, str. 49 Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

16 Cíle a hodnoty typické pro demokracii Josef Pokorák Krok č. 1 Kolem dokola Lekce začíná velmi jednoduchou aktivitou, která se nazývá Kolem dokola. Žáci zapisují negativní zkušenosti v rámci cílů a hodnot demokracie. Postup v této metodě je velmi jednoduchý. Jeden papír a jedna tužka kolují systematicky v jedné skupině po jejich jednotlivých členech. Ti dělají poznámky, odpovídají či komentují otázku, která je jim položena. Učitel může použít i variantu, kdy každý člen má jinou barvu tužky, tak aby se vědělo, jakou měrou žák odpovídal. Krok č. 2 Učíme se navzájem Stěžejní část hodiny, kde si žák uvědomí skutečnosti z dané problematiky, nám tvoří metoda Učíme se navzájem. Pravidla a pokyny pro tuto metodu: 1. Vytvoříme skupinu žáků (zde je pracovní list pro 3 žáky). 2. Prohlédnou si text nečtou ho a mezi sebou se dohodnou a rozdělí si text tak, aby každý ze žáků měl stejné podmínky při jeho vypracování. 3. Všichni si potichu předčtou text (jen vybranou pasáž), počkají, až všichni dočtou. 4. Jeden ze žáků se stane učitelem (role): a) vyjasní pro ostatní, co by mohlo být v textu nejasného ti, co nejsou učitelé, mu pokládají otázky, pokud něčemu nerozumí; b) učitel pokládá otázky žákům zda všemu rozumějí oni sami; c) shrne vlastními slovy, co se z textu dozvěděl; d) předvídá, jak bude text pokračovat, co ještě autor dál sdělí; e) předá funkci učitele jinému žákovi ve skupině (může být už určen anebo předá sám, komu chce), může také vymezit, jakou část textu bude dotyčný číst. Tato metoda je náročná na organizaci. Rovněž je závislá na flexibilitě učitele. Je nutné si též uvědomit, zda ve třídě, se kterou učitele pracuje, je tento druh práce možné použít. Samotná metoda však přináší mnohé dovednosti, které si žák trénuje a osvojuje. Jednak shrne poznatky z textu, dále vystihne hlavní myšlenku přečtené pasáže, rozpozná v textu místa, k nimž je dobré položit otázku, která pomůže hlubšímu pochopení 1.

17 věci a dalšímu studiu. Dále nalézá v textu odpovědi na otázky ostatních, popřípadě je tvoří nejen z informací v textu, ale i ze své zkušenosti či vyjasňuje místa, kterým sám nerozumí. V tomto kroku tedy nahlas přemýšlí o možných významech takových míst. Dalšími pozitivy jsou, že žák předvídá, jak bude text pokračovat, v předpovědi propojuje znalosti z přečteného textu, nápovědu z položených otázek, řídí diskusi nad textem/problémem, rozlišuje podstatné připomínky od okrajových anebo organizuje práci skupiny. Krok č. 3 desetiminutové psaní K závěrečné reflexi využijeme metody, která se nazývá Desetiminutové volné psaní. Jde o velmi jednoduchou reflexní aktivitu, kdy žák píše 10 minut vše, co jej momentálně napadne s přečteným textem nebo zadaným úkolem, který proběhl v oblasti uvědomění si významu. U nás dělané za pomoci metody Učíme se navzájem. Výhodou této metody je, že si žák na základě analýzy nových informací dělá vlastní úsudek o dané problematice a zároveň propojuje nápady a myšlenky do nových významových celků. Poznámka: V příloze č. 1 je ponechán původní text z Res Publica. Statě jsou v některých případech dosti těžké pro žáky ZŠ. Přesto si myslím, že se musí s takovými texty seznámit, analyzovat je a věnovat se jim tak, aby jim opravdu rozuměli. Informační zdroje a citováno z: RWCT Příručka č. V. Kooperativní učení, str. 23 RWCT Příručka č. II. Rozvíjíme KM, str. 26 RWCT Příručka č. III. Další strategie k rozvíjení KM, str. 36 RWCT, 10 denní kurz materiály z kurzu Grecmanová Helena, Urbanovská Eva: Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP, Hanex Olomouc

18 Vzdělávací oblast: Obor vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah: Člověk a společnost Výchova k občanství Stát a právo Tematický celek: Jaké jsou argumenty proti demokracii? (Lekce 6) Téma: Argumenty proti demokracii Klíčové kompetence: 1) Kompetence k učení 2) Kompetence pracovní Znalosti: Vysvětlí existenci argumentů, které patří k možným záporným aspektům demokracie Očekávané výstupy: Dovednosti: Najde v textu podstatné informace a odliší je od vedlejších Přejímá zodpovědnost za učení druhých a za společný výsledek Učí druhé Postoje: Respektuje argumenty, že i demokracie má své negativní stránky, které je nutné vzít na vědomí Průřezová témata: Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Dějepis Pomůcky: Flip pro zaznamenávání argumentů Pracovní list s textem pro skládankové čtení Organizační forma výuky: Metody a formy práce: 1. Individuální párová 2. Skupinová 3. Diskuse 1. Skládankové učení 2. Přemýšlení ve dvojicích Informační zdroje: Res Publica, str RWCT - Příručka III. Další strategie k rozvíjení KM, str. 16 RWCT Příručka V. - Kooperativní učení Skládankové učení, str RVP, str. 49 Doporučuji zařadit tuto aktivitu spíše na víceletá gymnázia Res Publica / učební lekce / adaptace mezinárodního rámce pro výchovu k občanství

19 Argumenty proti demokracii Josef Pokorák Příprava Na začátku hodiny by mělo dojít k jednoduchému opakování. Můžeme pokládat otázky typu: Co je demokracie? - Kde ji nalézáme? Co je opakem demokracie? - Jak je na tom s demokracií naše republika? Samozřejmě, že učitel může přijít s jinou aktivitou, pro osvěžení žákovy paměti. Krok č. 1 Přemýšlení ve dvojicích Následuje položení zásadní otázky: Je možné, že by měla demokracie i negativní stránky, pokuste se popřemýšlet a najít nějaká negativa demokracie?. Tuto aktivitu provádíme za pomoci metody Přemýšlení ve dvojicích ve čtveřicích. V metodě Přemýšlení ve dvojicích ve čtveřicích obvykle jde o položení otevřené otázky. Je připravena již před samotnou vyučovací jednotkou, a žáci se k ní nejprve vyjadřují samostatně písemnou formou. Poté vytvoří dvojice, sdělí si své odpovědi, a následně hledají společnou odpověď na zadanou otázku tak, aby brala v potaz stanoviska obou dvou předešlých odpovědí. Je možné, že tuto odpověď hledá tato dvojice i s jinou dvojicí, tedy pracují ve čtveřici. Následně tato dvojice-čtveřice prezentuje odpovědi na zadanou otázku. Při této aktivitě žák formuluje vlastní názor odpověď na otázku, zvažuje různé možnosti nebo si formuluje vlastní otázky k tématu. Metoda Přemýšlení ve dvojicích ve čtveřicích může být jak na začátku, tak i na konci hodiny, kdy postup je stejný, jen žák například posoudí, zda se hypotéza (řešení), které zastával, potvrdila či nepotvrdila. Anebo obhájí svou hypotézu dobrou argumentací či ze svých řešení dovede ustoupit, když mu někdo nabídne a zdůvodní jiné lepší východisko. (Zdroj: RWCT - Příručka III. Další strategie k rozvíjení KM, str. 16) Krok č. 2 skládankové učení K seznámení s danou problematikou použijeme metodu Skládankového učení (viz příloha č. 1). Pro učitele je velmi náročná, jak na přípravu, tak v rámci hodiny, kdy žáci s touto metodou pracují. Přesto má i mnohá pozitiva. Žák najde v textu podstatné informace, odliší je od vedlejších, vytváří si vlastní strukturu získaných informací a přetváří a propojuje informace. Ověřuje si, zda informacím rozumí, informace si vyjasňuje, klade otázky, přejímá zodpovědnost za učení druhých i za společný výsledek. Velmi důležité je také, že přijímá od druhých zpětnou vazbu a zaujímá různé role ve skupině. 1.

20 Postup: 1. Stručně a velmi obecně podiskutujeme o tématu, kterým se dnes budete zabývat. 2. Rozdělíme třídu na menší domovské skupiny po čtyřech, kde se žáci rozpočítají na 1,2,3,4. 3. Rozdejte každému všechny texty rozdělené také na úseky 1 až Všechny 1, 2, 3, 4 se sejdou k sobě a vytvoří expertní skupiny. Poznámka: mělo by se zvážit, zda by měly mít expertní skupiny více jak 4 členy. Jsou zde další možnosti: a) Velkou třídu rozdělit na půl a teprve pak do skupin. Každá polovina třídy pak může pracovat na jiném tématu či s jinými texty. b) Pokud bude více než čtyři, může být i více podskupin 1, 2, 3, Expertní skupiny: a) Přečtou si text (každý sám), diskutovat, zda všichni textu rozumí (u dyslektika je možné, aby mu někdo předčítal, co je v textu) b) Položit si co nejvíce otázek textu (otevřených i uzavřených) c) Dohodnout se, co je v textu důležité, aby se to dozvěděli i ostatní členové domovské skupiny. d) Připravit se na výuku své části materiálu (pomůcky, otázky) a zvolit si strategii čas pro výuku jedné expertní části bude 5 minut. 6. Návrat do expertních skupin a prezentace toho, co si připravily ve skupině (členové se ptají na každou nejasnost; pokud dojde k tomu, že dotyčný nedokáže svou část dostatečně prezentovat, mohou se zeptat celé expertní skupiny) (Zdroj: RWCT Příručka V. - Kooperativní učení Skládankové učení, str ) Krok č. 3 přemýšlení ve dvojicích Pro závěrečnou reflexi je možné opětovně použít metodu Přemýšlení ve dvojicích ve čtveřicích. Je možné zavést diskusi v rámci celé třídy. Poznámka: V příloze č. 1 je ponechán původní text z Res Publica. Statě jsou v některých případech dosti těžké pro žáky ZŠ. Přesto si myslím, že se musí s takovými texty seznámit, analyzovat je a věnovat se jim tak, aby jim opravdu rozuměli. 2.