PRACOVNÍ SKUPINA SENIOŘI

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA SENIOŘI Zápis setkání Termín konání: čtvrtek Časové rozvržení: 9:30 11:30 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 111 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Senioři 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno Další ad 1. Přivítání, program, prezence Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné a seznámil je s programem. Na podzim jsou v plánu dvě setkání, nyní v říjnu a druhé v listopadu. První blok setkání bude věnován průběžnému shrnutí Akčního plánu roku 2013, jaká opatření se zatím podařilo či nepodařilo naplnit. Úplné zhodnocení Akčního plánu roku 2013 proběhne v lednu/únoru Zároveň budou mít možnost o dění ve svých organizacích informovat pracovní skupinu i ti, kteří v Akčním plánu 2013 nefigurují. Druhý blok je vyhrazen diskuzi nad prioritami pro Akční plán roku V listopadu pak musí být diskuze uzavřena a na základě výsledků jednání v pracovních skupinách bude zpracován Akční plán pro rok ad 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Senioři R. Janík seznámil přítomné s novým jednacím řádem pracovní skupiny Senioři. Jednací řád je k dispozici na Portále sociální péče ve městě Brně ( pod odkazem Senioři a dále pod odkazem KPSS pracovní skupina Senioři. Pod tímto odkazem jsou k dispozici také zápisy z pracovních skupin. Jednací řád schválila každá pracovní skupina na počátku svého působení v rámci procesu komunitního plánování, dlouho tedy nebyl aktualizován. První změna se týká článku 4, bodu jedna. Původní znění, že pracovní skupina se schází 1x měsíčně, bylo nahrazeno pro současnou dobu lépe vyhovujícím Pracovní skupina se schází dle potřeby, minimálně však dvakrát do roka. Dle potřeby znamená, že pokud by došlo k nějaké zásadní změně, o které by měly být organizace informovány, nebo by bylo třeba něco v pracovní skupině prodiskutovat, byla by pracovní skupina flexibilně svolána. Pokud by ze strany organizací, poskytovatelů sociálních služeb (či dalších členů pracovních skupin) vyvstala potřeba k vyvolání jednání, je rovněž možné pracovní skupinu svolat (stačí takové jednání iniciovat a relevantně zdůvodnit). Druhá změna se týká také článku 4, bodu 8, kde bylo uvedeno, že zápisy z pracovních skupin jsou zveřejňovány na webových stránkách města Brna. Zápisy jsou však zveřejňovány na Portále sociální péče ve městě Brně, jak již bylo uvedeno výše. Důvodem je větší přehlednost Portálu oproti stránkám města Brna, kde je zveřejňováno mnoho informací, včetně zákonem stanovených.

2 ad 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno 2013 Vedoucí pracovní skupiny B. Milinková přivítala přítomné a vyzvala je, aby v kolečku velmi stručně zhodnotili, co se zatím v organizacích podařilo či nepodařilo realizovat, co je nového apod. O toto požádala také zástupce organizací, které nejsou v AP 2013 zahrnuty. Poté omluvila nepřítomnost zástupce Hospice sv. Alžběty, o.p.s. (dříve Gabriela o.s.) a připomněla priority a opatření Akčního plánu města Brna na rok 2013: Priorita 1 Rozvoj odborného sociálního poradenství pro specifické cílové skupiny Opatření 1.1 Navýšení personální kapacity pro poskytování odborného sociálního poradenství v rámci hospicové péče Realizátor: Hospic sv. Alžběty, o.p.s. Opatření 1.2 Vznik odborného sociálního poradenství pro celiatiky Realizátoři: Brigancia, o.s., Klub celiakie Priorita 2 Podpora setrvání seniorů v přirozeném prostředí Opatření 2.1 Zvýšení personální kapacity pečovatelské služby vedoucí k pokrytí poptávky po službě poskytované po celých 24 hodin Realizátoři: Brigancia, o.s., DCH OCHB, Charitní pečovatelská služba, Sanus Brno Opatření 2.3 Další rozšíření terénní odlehčovací služby Realizátoři: Hospic sv. Alžběty, o.p.s., Diakonie ČCE, Sanus Brno Opatření 2.4 Realizace služby tísňové péče Realizátor: Domov pro seniory vychodilos, p.o. Opatření 2.5 Rozvoj sociálně aktivizačních programů pro seniory a rozšíření center denních služeb Realizátoři: Centrum pro rodinu a sociální péči, o.s. LOGO Priorita 3 Zkvalitňování, humanizace a rozvoj pobytových zařízení pro seniory Opatření 3.1 Rozšíření kapacity domovů pro seniory Realizátor: BETANIE křesťanská pomoc, o.s. Opatření 3.4 Rozšíření chráněného bydlení a jeho další zkvalitňování Realizátor: DCHB OCHB, Chráněné bydlení sv. Anežky Poté předala B. Milinková slovo prvnímu z přítomných. J. Polák, vedoucí Oddělení ekonomiky a péče o seniory a osoby se zdravotním postižením OSP MMB, pozdravil přítomné a sdělil, že je připraven zodpovědět případné dotazy. Představil také kolegyni L. Sobotkovou z Referátu péče o seniory.

3 J. Šula, DS Kosmonautů, p.o., se přítomným představil jako ředitel Domova pro seniory, ve funkci je teprve čtyři měsíce. M. Šoltysová, DS Vychodilova, p.o., sdělila, že na přípravě projektu tísňové péče se pracuje. Investiční odbor MMB zpracovává zadávací podmínky pro vypsání výběrového řízení na dodavatele technologie. Předchozí výběrové řízení bylo RMB zastaveno a projekt se tak ocitl na začátku. Městská policie se na projektu podílet nebude. Je naděje, že by realizace projektu mohla začít v druhé polovině příštího roku. D. Navrátilová, Pretium o.s., uvedla, že organizace poskytuje od registrovanou sociální službu sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, a to jak ambulantní, tak terénní formou. L. Marousková a I. Tesaříková, ÚMČ Brno Královo Pole, přišly načerpat nové informace. L. Marousková bude mít na starost agendu seniorů a osob se zdravotním postižením, na ÚMČ nastoupila teprve nedávno. E. Rossi, OZ MMB, také přišla načerpat informace o aktuálním dění. T. Ostrý, o.s. LOGO, sdělil, že rozšířit denní centrum o 0,5 úvazku ergoterapeuta se zatím nepodařilo realizovat. Podařilo se vytvořit krátký manuál pro trénink komunikačních dovedností a pohybových cvičení. L. Horký, Hewer občanské sdružení, uvedl, že organizace eviduje zvýšenou poptávku po službě osobní asistence z řad lidí v seniorském věku. Z. Choura, Rodinná pohoda o.s., sdělil, že organizace poskytuje čtyři registrované sociální služby, a to terénní odlehčovací služby, centrum denních služeb Pohoda, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Působí v oblasti Vyškova a Slavkova u Brna. J. Bednářová, BETANIE křesťanská pomoc o.s., informovala o navýšené kapacitě ze 17 na 20 klientů ve Ville Marthě v Hrušovanech u Brna. Domov pro seniory v Maloměřicích má kapacitu 75 klientů. Co se týká denního centra v Lelekovicích, od července je vydáno stavební povolení, nyní organizace hledá finanční prostředky na rekonstrukci. Vybavení je již nakoupeno, finance na ně získala organizace ve spolupráci s Klubem Parkinsoniků v rámci adventního koncertu. M. Vrbecká, Sanus Brno, zhodnotila, že plány zatím nejsou úplně naplněny, částečně se opatření naplňovat daří, ale ne v plném rozsahu. N. Kučerová, Oblastní spolek ČČK Brno město, organizace poskytuje odlehčovací služby pro seniory v 6 jednolůžkových a 4 dvoulůžkových pokojích. I. Záhorová, DS Koniklecova, p.o., informovala také o kapacitě zařízení, která činí 70 lůžek umístěných v 54 obytných jednotkách, z toho je 39 jednopokojových a 15 dvoupokojových. Součástí všech obytných jednotek je předsíň, lodžie, kuchyňská linka a dále WC a koupelna. M. Zouharová, DS Okružní, p.o., uvedla, že organizace poskytuje kromě služby Domov pro seniory také službu Centrum denních služeb. L. Šujanová, ÚMČ Brno Sever, sdělila, že na Brně Severu je poskytána terénní pečovatelská služba a odlehčovací služby.

4 M. Šilerová, ÚMČ Brno Střed, uvedla, že Brno Střed zajišťuje pečovatelskou službu mimo jiné v Domech s pečovatelskou službou na Hybešové 65a, Křenové 39, Zderadové 5, Kosmonautů 23 a Libušině tř. 8. S. Zimmermannová, ÚMČ Brno Bystrc, sdělila, že pro příští rok je v plánu rozšíření pečovatelé služby i na soboty a neděle. Je také technicky nachystané rozšíření odlehčovací služby pro samostatnější seniory o čtyři až pět lůžek. Nyní záleží na finančních prostředcích. H. Prchalová, Diakonie ČCE středisko v Brně, uvedla, že organizace v AP 2013 zařazena nebyla, momentálně se organizace snaží řešit služby tak, aby přežila. P. Kocourková, KBZM MMB, sdělila, že procesu komunitního plánování za pracovní skupinu senioři se KBZM zúčastňuje pravidelně. KBZM se dlouhodobě věnuje činnostem na podporu aktivního a zdravého stárnutí - vznikl např. dokument Plán aktivního stárnutí ve městě Brně. D. Čábelková, Brigancia, o.s., uvedla, že organizace poskytuje terénní pečovatelskou službu. Plán navýšit o dvě pečovatelky na 0,5 úvazku nebo přijmout jednu pečovatelku na celý úvazek se zatím zcela naplnit nepodařilo, úvazky byly navýšeny o třičtvrtě úvazku. Celých 24 hodin zatím nejsou schopni pokrýt, večerní hodiny a víkendy pokryté jsou. Co se týká vzniku odborného sociálního poradenství pro celiatiky, služba zatím registrována nebyla. Poradenství probíhá formou nutričního poradenství. Z. Michálková, Klub celiakie, sdělila, že v organizaci není nic nového. Jak uvedla D. Čábelková, odborné sociální poradenství pro celiatiky zatím jako sociální služba zaregistrováno nebylo, nicméně stále je to v plánu. Klub celiakie na tomto s Brigancií spolupracuje. J. Gajdošová, Nazaria, o.p.s., uvedla, že ani v jejich organizaci není nic nového. I. Klubalová, DS Mikuláškovo nám, p.o., sdělila, že organizace poskytuje tři registrované sociální služby, a to Domov pro seniory, Domov se zvláštním režimem a Centrum denních služeb. V. Plačková, Centrum pro rodinu a sociální péči, uvedla, že v rámci sociálně aktivizačních programů pro seniory organizace dle plánu navýšila o 3 DPP. M. Žižkovská, DCHB OCHB Denní a přechodný pobyt, sdělila, že jejich odlehčovací služby v AP 2013 nefigurují. Služba je velmi vytížená. Dlouhodobě je v plánu rozšíření služby, zatím se ale nepodařilo najít vhodné prostory. I. Petrášková, DCHB OCHB Pečovatelská služba, informovala o přijetí nové pečovatelky, jak bylo uvedeno v AP. M. Mana, DS Foltýnova, p.o., uvedl, že z dlouhodobého hlediska se v organizaci nic nemění. Stále je v plánu zateplit budovu a rekonstruovat výtahy. Organizace poskytuje služby 213 klientům, v plánu je vytvořit oddělení pro zvláštní režim pro 10 klientů. T. Laušman, Židovská obec Brno, sdělil, že organizace nenavyšuje ani kapacity ani personál. ad 4. Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno 2014 Vedoucí pracovní skupiny B. Milinková poděkovala účastníkům za stručné shrnutí a informovala, že dalším krokem je diskuze nad tím, jaká oblast je důležitá pro příští rok. Úkolem je navrhnout, které priority, opatření a konkrétní činnosti budou zapracovány do AP Brno Na tomto setkání

5 proběhne diskuze a na příštím listopadovém setkání musí být podklady pro Akční plán 2014 finalizovány. Poté předala slovo koordinátorovi komunitního plánování, R. Janíkovi, který přítomné seznámil s některými podstatnými skutečnostmi. R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 bude obsahovat záměry, které byly schváleny do Akčního plánu Jihomoravského kraje pro rok Stran zaslání těchto záměrů byli poskytovatelé sociálních služeb osloveni v květnu letošního roku. Jihomoravský kraj stanovil podmínky a vymezil služby, jejichž rozvoj nebude v roce 2014 podporovat. Jedná se např. o velkokapacitní domovy pro seniory nad padesát lůžek, vyloučeny byly také služby sociální prevence, které jsou podporovány z IP JMK. Toto rozhodnutí JMK bylo tedy nutné při hodnocení záměrů pro Akční plán Jihomoravského kraje na rok 2014 respektovat a záměry organizací dle těchto kritérií a požadavků tedy filtrovat. Zároveň musely být záměry pro JMK v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb města Brna, čímž město garantovalo, že vybrané služby podporuje. Dále R. Janík sdělil, že je důležité za každou pracovní skupinu vygenerovat do brněnského Akčního plánu pro rok 2014 jednu prioritní oblast, jasný reálný záměr, tzn. vybrat z daných priorit uvedených ve 3. Komunitním plánu tu nejdůležitější pro příští rok, ale zároveň také reálně uskutečnitelnou, na které se ovšem každá pracovní skupina shodne. A to proto, že pokud by došlo k navýšení celkové finanční částky do dotačního titulu jedna, musí být Odbor sociální péče MMB ve spolupráci s Koordinační skupinou připraven předložit orgánům města Brna jasné priority, na které by mohlo být případné navýšení použito. OSP MMB požaduje navýšení o Kč, nicméně v současné chvíli není jasné, zda finanční prostředky na dotace pro sociální oblast navýšeny budou či nikoli, popřípadě o kolik. Více jasno v tomto ohledu bude až v prosinci, neboť rozpočet města je tvořen celý podzim a k jeho schvalování dochází až v závěru roku. OSP MMB podkládá svůj požadavek o navýšení celkové částky určené na dotace pro nestátní neziskové organizace skutečností, že v posledních třech letech k žádnému navýšení nedošlo tak, jak bylo před třemi lety avizováno, když byl vyhlášen tzv. stop stav, který by měl tedy letošním rokem skončit. Přesto je ovšem možné, že částka navýšena nebude, neboť má dojít k dalšímu propadu v příjmech města. Na druhou stranu by dle informací nemělo dojít ke krácení finanční částky na dotace pro nestátní neziskové organizace. OSP MMB tedy musí být na případné navýšení finanční částky připraven a měl by tak mít v rámci návrhu rozdělení dotací na sociální služby za každou pracovní skupinu připravenu (ideálně) jednu prioritní oblast pro rok Pokud nebude v rozpočtu města Brna dostatek finančních prostředků na pokrytí všech (cca) osmi vybraných priorit z každé pracovní skupiny, bude muset OSP MMB ve spolupráci s Koordinační skupinou z těchto priorit zvolit jen některé, které do návrhu rozdělení dotací zahrne. OSP MMB ve spolupráci s Koordinační skupinou tedy připraví pro Zastupitelstvo města Brna podklady a návrhy, ovšem konečné rozhodnutí, jaká oblast bude případně podpořena, činí Zastupitelstvo města Brna. R. Janík dále informoval o tom, že v případě předložení rozvojových záměrů v rámci města Brna do Akčního plánu JMK (které schválila Rada města Brna v srpnu) požaduje JMK u nových služeb jejich spolufinancování ze strany města Brna. Město Brno tedy v rámci zvažování rozvojových záměrů (především co se týče vzniku nových služeb) musí velice zvažovat nejen jejich potřebnost, ale také finanční stánku věci, neboť schválením případné nové služby a jejím zařazením do AP JMK město přistupuje na podmínku jejího spolufinancování. U terénních služeb se jedná o kofinancování ve výši 10%, u ambulantních služeb ve výši 15% a u pobytových služeb ve výši 20%. Město Brno některé nové služby do AP JMK zařadilo, z čehož městu plyne finanční závazek ve výši cca Kč. Tyto finanční prostředky vynaložené městem daným službám přinesou cca dalších Kč z jiných zdrojů (JMK a MPSV). V případě, že město Brno nebude moci toto spolufinancování nových služeb

6 zajistit, nebudou tyto nové služby podpořeny ani z JMK a ani z MPSV. Pokud by tedy bylo schváleno navýšení v hodnotě Kč, Kč je již z této částky předem rezervován a určen pro tyto nové služby. Na každou pracovní skupinu a její zvolenou prioritu pro rok 2014 by tak mohlo být k dispozici cca Kč (ovšem v takovém případě by se ještě zohledňovaly další faktory jako např. velikost či početnost cílové skupiny, již podpořené projekty v rámci AP JMK 2014 apod.). U rozšíření stávajících služeb JMK spolufinancování nepožaduje. Dále R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 samozřejmě může obsahovat také záměry, které nevyžadují finanční zabezpečení či navýšení finančních prostředků. Mohou tam být uvedeny také aktivity, které má organizace finančně pokryté z jiných zdrojů apod. R. Janík se zeptal přítomných, zda zaznamenali nárůst poptávky po něčem specifickém, na co by bylo potřeba v příštím roce reagovat. Zmínil, že Koordinační skupina diskutovala o možných prioritách pro tuto skupinu. V úvahu by mohly např. přicházet pobytové služby, odlehčovací služby, zvláštní režim nebo terénní služby. J. Bednářová se přítomných zeptala, jak by bylo možné vyřešit následující situaci. Paní ve vyšším seniorském věku se stará např. o šedesátileté dítě s mentálním postižením a ubývají jí síly, má zdravotní problémy. Maminka s dcerou by spolu chtěly dožít. Další rodinné příslušníky nemají. Existuje organizace, která by jim dokázala poskytnout službu? J. Polák odpověděl, že s těmito případy se Odbor sociální péče již také setkal. V rámci Domovů pro seniory jsou dva podobné případy umístěny. Řešením by mohlo být chráněné bydlení, kde by byla šířeji pojatá cílová skupina. Kritéria přijetí do Domovů pro seniory nesplňují také manželské páry, kde jeden je relativně soběstačný, druhý nikoli. Z důvodu nemoci nebo tělesného postižení je nesoběstačný také člověk např. již v padesáti letech, který ale také nesplňuje kritéria pro přijetí. Pokud by takoví klienti byli do Domova pro seniory přijati a došlo by k inspekci poskytování sociálních služeb krajskou pobočkou Úřadu práce, Domov pro seniory by nesplnil standardy kvality. Město čekají do budoucna velké problémy. Mnoho lidí v seniorském věku by mohlo přijít o bydlení z důvodu zadlužení, exekucí apod. Dalším velkým problémem jsou sociálně vyloučení lidé bez finančních prostředků, kteří nesplňují kritérium věku přijetí do Domova pro seniory, jsou na ulici, zdravotně postižení. Tyto případy narůstají. Město se tuto situaci snaží řešit částečnou transformací Domova pro seniory na Štefánikové, kapacita ale nestačí. Sociální pracovníci obce při terénní sociální práci nacházejí v bytech osamělé seniory, kteří téměř umírají hlady. Následně např. zjistí, že senior/ka má čtyři děti, které nemají zájem se o svého rodiče postarat a v případě, že jsou k tomu úřadem vyzváni, reagují ve smyslu: jste sociálka, tak se postarejte. Měla by existovat alimentační povinnost dětí vůči rodičům. Tento návrh padl, ale nebyla politická vůle prosadit jej do zákona. Dalším problémem je, že senioři nemají na úhradu služeb v Domovech pro seniory. Případný majetek dali dětem, nemají na úhradu a jejich děti jim s financováním nepomohou. Domov pak na tyto klienty doplácí, což mu snižuje příjmy. Ekonomicky výhodný je Domov v počtu 120 až 130 lůžek. 50 lůžek není z ekonomického hlediska dobré. Na druhou stranu se (v rámci probíhající transformace soc. služeb) volá po nízkokapacitních zařízení, která si ale klienti nemohou dovolit. I. Záhorová potvrdila, že DS Koniklecová má 70 lůžek a je tím pádem dražší než DS o více lůžkách. Doplnila také, že bohužel ekonomika a sociální cítění nejdou vždy úplně dohromady a Domov pro seniory musí uvažovat ekonomicky. R. Janík k tomu dodal, že toto je velké a palčivé téma, které bylo diskutováno jak na pracovní skupině Osoby ohrožené sociálním vyloučením, tak na pracovní skupině Osoby se zdravotním postižením.

7 Z. Choura dodal, že Liberecký kraj vyvolal diskuzi v sociálním výboru Parlamentu na téma lidí v mladším seniorském věku, ohrožených bezdomovectvím a chudobou. Pokud je mu známo, jednání vedlo do ztracena. M. Mana upozornil na bludný kruh u lidí, kteří jsou hospitalizováni v LDN. V průběhu hospitalizace si podají žádost do Domova pro seniory. Tito lidé nemají vyřízený příspěvek na péči, a protože sociální šetření nemůže proběhnout ve zdravotnickém zařízení, jejich žádost o příspěvek na péči není vyřízena. Domov pro seniory nemůže odmítnout přijmout žádost člověka, který nemá přiznaný příspěvek na péči, ale při rozhodování o přijetí klientů vítězí ekonomické hledisko a je přijat klient, který má příspěvek na péči přiznaný. J. Polák reagoval, že ačkoli byl vydán metodický pokyn, aby byli přijímáni klienti, kteří příspěvek na péči sice přiznaný nemají, ale existuje u nich velká pravděpodobnost, že jim přiznán bude, chovají se Domovy pro seniory raději tržně a člověka bez přiznaného příspěvku na péči nepřijmou. M. Mana podal vysvětlení této skutečnosti. Mnohokrát se stalo, že byl takovýto klient přijat, ale než krajská pobočka Úřadu práce příspěvek na péči vyřídila, klient zemřel. A zemřel ještě před provedením sociálního šetření. Domovům pro seniory pak tyto příjmy citelně chybí. D. Čábelková podotkla, že se setkali s tím, že klientka čekala na vyřízení příspěvku na péči rok a půl. Rok je naprosto běžná doba. Problém vidí také v posuzování zdravotního stavu. Jedna klientka velmi obtížně chodila (pouze s dvěma francouzskými holemi) a získala 3. stupeň PnP. Druhá klientka, která chodila velmi podobně, ne-li hůře a ještě k tomu špatně viděla, získala 1. stupeň PnP. Další klientka žádala o zvýšení z 2. na 3. stupeň a PnP jí byl snížen na 1. stupeň. Po odvolání dostala přiznaný 3. stupeň PnP. J. Polák vysvětlil, že příspěvek na péči na OSP MMB vyřizovalo v roce 2011 třiadvacet sociálních pracovnic. Krajská pobočka Úřadu práce začínala se sedmi pracovnicemi. Po třech měsících byly přijaty další tři pracovnice a v současné době se počet pracovnic vyřizujících příspěvek na péči bude blížit původnímu počtu třiadvaceti pracovnic. Změnil se také způsob posuzování. Místo 36 úkonů se posuzuje 10 oblastí. Sociální pracovnice se při vydání rozhodnutí o příspěvku na péči musí řídit výrokem posudkového lékaře. Dodal také, že dlouho očekávaný zákon o dlouhodobé péči byl nakonec smeten ze stolu. T. Laušman by uvítal metodické vedení a podporu vzdělávání organizací. Protože na rozvoj nebudou finanční prostředky, bylo by dobré zaměřit se na stávající služby. Prioritou by dle jeho názoru měla být podpora stávajících služeb a podpora organizací. Dále zmínil, že opomíjenou skupinou jsou váleční veteráni, kteří nejsou pobírateli příspěvku na péči, ač jejich zdravotní stav není dobrý. Tito lidé, držitelé osvědčení podle zákona 255/1946, mají nárok na pečovatelskou službu zdarma. Organizace zaznamenala případy, kdy tyto klienty jiné pečovatelské služby nechtěly přijmout. I. Petrášková odpověděla, že se spíše setkala s tím, že držitelé osvědčení příspěvek na péči přiznaný měli, ale nechtěli ho na platbu služby použít. J. Bednářová v reakci na vzdělávání informovala o regionálním individuálním projektu Vzdělávejte se pro růst v Jihomoravském kraji II, jehož je BETÁNIE křesťanská pomoc realizátorem. Termín realizace projektu je od do Témata seminářů vychází z potřeb organizací. Semináře se musí zúčastnit deset až patnáct lidí. Pro bližší informace prosím kontaktujte Ing. Jitku Bednářovou na u: betanie.brno@seznam.cz.

8 R. Janík konstatoval, že zachování stávající komplexní sítě sociálních služeb pro jednotlivé cílové skupiny a jejího udržitelného financování je jednou ze systémových priorit 3. Komunitního plánování sociálních služeb ve městě Brně. B. Milinková poznamenala, že by se také nemělo zapomínat na prevenci toho, aby se senior nestal závislým na terénních nebo pobytových sociálních službách. D. Navrátilová podotkla, že by měly být podporované sociálně aktivizační činnosti pro seniory, díky kterým se zabrání tomu, aby senior začal mentálně a fyzicky upadat. Jakmile začne využívat pečovatelskou službu, už přijímá nějaký servis, který mu brání v samostatnosti. V. Plačková dodala, že je důležité, aby senioři zůstávali co nejdéle ve svém přirozeném prostředí, k čemuž mohou sociálně aktivizační služby dopomoci. D. Čábelková zmínila, že organizace eviduje zvýšenou poptávku po delších službách, např. 4 až 6 hodin denně v kuse. Organizace tyto požadavky nemůže uspokojit, nemá takovou kapacitu. Pečovatelka může jít ke klientovi na kratší časový úsek třeba třikrát denně, ale nemůže tam zůstat několik hodin. J. Gajdošová podotkla, že organizace eviduje zvýšený počet žadatelů s demencí. Tito klienti následně potřebují využít služeb Domova se zvláštním režimem. Dle jejího názoru je zvýšený výskyt demencí časovanou bombou. J. Bednářová uvedla, že BETÁNIE křesťanská pomoc provozuje domov se zvláštním režimem ve Ville Marthě v Hrušovanech u Brna. Kapacita je dvacet klientů a nikdo z nich nemá nižší než třetí stupeň příspěvku na péči. R. Janík konstatoval, že se potvrzuje potřeba zvýšit kapacity domovů se zvláštním režimem a terénních služeb plus k řešení zůstává ožehavé téma seniorů bez domova, na ulici (nebo jim ztráta domova hrozí). I. Petrášková navrhla, aby bylo toto téma nabídnuto studentům vysokých škol ke zpracování v závěrečných pracích. K zákonodárcům se touto cestou informace zřejmě nedostanou, ale třeba jednou budou zákonodárci z těchto studentů. B. Milinková doporučila přítomným, aby se seznámili se odbornou studií zpracovanou FSS na téma Problematika lidí pečujících o blízkou osobu v městě Brně. Studie bude rozeslána na kontakty pracovních skupin. Z. Choura sdělil, že dle jeho názoru se mnoho lidí bojí kombinovat různé sociální služby. Vychází z informací, které získal od klientů z okrajových částí Brna, kam jezdí nabízet sociálně aktivizační služby. J. Bednářová se zeptala na o.p.s. Místní sociální služby. Od Krajské pobočky Úřadu práce ČR obdržely dotaci na aktivní politiku zaměstnanosti v řádech milionů korun. R. Janík odpověděl, že OSP projekt MSS sleduje. Pan ředitel Zeman byl na OSP MMB projekt představit s tím, že pro město Brno plánuje 200 až 300 nových pečovatelů. Panu Zemanovi bylo jasně řečeno, že projekt není v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb ve městě Brně a potřeba takového masivního navýšení pečovatelů v Brně rozhodně neexistuje. V případě, že chce kdokoliv v JMK registrovat novu sociální službu KÚ JMK požaduje vyjádření města či obce, kde má být služba poskytována. Chce tímto od dané obce či města vědět, zda je plánovaná služba v dané lokalitě potřeba a město její vznik podporuje. Žádné takové vyjádření o.p.s. Místní sociální služby vydáno

9 nebylo, protože taková potřeba ve městě Brně rozhodně neexistuje (kapacity ve městě chybí v rámci úplně jiných služeb). Nicméně vyjádření potřebnosti tato organizace získala z jedné menší obce v JMK, organizace splnila i další podmínky pro získání registrace, takže KÚ JMK službu zaregistroval. O MSS proběhlo několik článků v médiích - např. server Britské listy zveřejnil dne článek s názvem Jak ministr Koníček rozkopal Místní sociální služby. Na tento článek reagovalo MPSV a GŘ ÚP ČR vyjádřením, oficiální stanovisko zaujala také Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Další článek vyšel např. dne na idnes.cz s názvem Úřad dal 20 milionů na nové pečovatele. Firma teď končí a dluží výplaty vyšel na serveru Britské listy další článek jako reakce na článek z s názvem Místní sociální služby: Problematický podnikatelský záměr. I. Petrášková sdělila, že pečovatelky zaměstnané u MSS si sami musí shánět klienty. Dle jejích informací MSS operují v malých obcích, někteří starostové s o.p.s. MSS uzavřeli smlouvu o poskytování služeb v obci. M. Vrbecká uvedla, že naopak někteří starostové přirovnali jednání MSS k nátlaku a nechtěli s nimi "mít nic společného". J. Polák informoval o skutečnosti, že projekt MSS je nyní (ze strany MPSV a tedy GŘ ÚP ČR) pozastaven. M. Šoltysová uvedla, že obdobná situace je i u tísňové péče. Různé subjekty se ji pokoušejí nabízet. Lidé, kteří tuto službu potřebují, se chytají jakékoli nabídky. Rodinní příslušníci řeší momentální situaci, neřeší, že tato podoba tísňové péče nemá návaznost na sociální služby. R. Janík diskuzi uzavřel s výzvou k přemýšlení o tom, jaká témata by měl Akční plán pro rok 2014 obsahovat. Na příštím listopadovém setkání musí být podklady pro Akční plán 2014 finalizovány. ad 3. Další Na závěr vedoucí pracovní skupiny B. Milinková účastníkům oznámila, že Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje pořádala seminář na téma přechodu občanských sdružení na jinou právní formu. Občanská sdružení se budou od účinnosti nového občanského zákoníku, která by měla nastat , označovat jako "spolky". Zápis ze semináře je dostupný zde: Sdělila také, že od byla otevřena bezplatná Právní poradna pro neziskové organizace, která bude k dispozici každou středu od 16:30 do 17:30 na Kounicové 3. V případě zájmu mají NNO možnost objednat se na e- mailu poradna@annojmk.cz. Dále zmínila, že na odkaze je k dispozici Průvodce novým občanským zákoníkem pro NNO 2014, kde je k nalezení stručný přehled legislativních změn, které se dotýkají (nebo v nejbližší době zřejmě dotknou) neziskového sektoru a které souvisejí s blížící se dobou účinnosti nového občanského zákoníku. Sdělila také, že dne vstoupil v platnost zákon č. 68/2013 Sb., který upravuje změnu právní formy občanského sdružení vzniklého podle zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, na obecně prospěšnou společnost ve smyslu zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Tento zákon je určen především pro ta občanská sdružení, která ve smyslu zák. 108/2006 Sb. poskytují veřejnosti sociální služby. O změně občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost lze rozhodnout nejpozději do Dne má totiž nabýt účinnosti nový občanský zákoník, který změnu právní formy upravuje samostatně. Ustanovení 3045 nového občanského zákoníku výslovně stanoví, že občanská sdružení mají právo

10 změnit svoji právní formu na ústavy, které svých charakterem odpovídají úpravě obecně prospěšných společností. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny Senioři se uskuteční dne v 9:30 v místnosti č. 111, s účastníky se rozloučil a poděkoval jim za aktivní spolupráci. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: