Poslanecká sněmovna ZPRÁVA O STAVU VYSÍLÁNÍ A ČINNOSTI RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

Transkript

1 Parlament České republiky Poslanecká sněmovna volební období ZPRÁVA O STAVU VYSÍLÁNÍ A ČINNOSTI RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ za rok 2004 Předkládá Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v souladu s ustanovením 6 odst. 1 a ve lhůtě dle 6 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. V Praze dne 21. února 2005

2 Tuto výroční zprávu Rada schválila na svém 4. zasedání dne 9. února 2005 usnesením k bodu 18 programu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,

3 Obsah Obsah SITUACE VE VYSÍLÁNÍ A V PŘEVZATÉM VYSÍLÁNÍ... 7 Úvodem... 7 Veřejnoprávní televizní vysílání Česká televize... 8 Veřejnoprávní rozhlasové vysílání Český rozhlas... 8 Rozhlasové vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů analogové... 8 Televizní vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů analogové... 9 Digitální terestrické rozhlasové a televizní vysílání... 9 Celoplošné a místní rozhlasové vysílání provozovatelů s licencí... 9 Celoplošné rozhlasové vysílání provozovatelů s licencí... 9 Místní rozhlasové vysílání provozovatelů s licencí... 9 Celoplošné televizní vysílání provozovatelů s licencí CET 21 /Nova Změny v osobách společníků Změny v osobách jednatelů Transformace na akciovou společnost Změny technických parametrů FTV Prima/Prima televize Problematika sdílených kmitočtů Místní terestrické televizní vysílání provozovatelů s licencí Majetkové převody provozovatelů místního terestrického vysílání Digitalizace Zemská digitální televize DVB-T Digitální rozhlas T-DAB Zpráva RRTV o přípravě a průběhu digitalizace v oblasti rozhlasového a televizního vysílání za období od 1. ledna 2004 do 31. prosince Rozhlasové a televizní vysílání, převzaté rozhlasové a televizní vysílání prostřednictvím druţice a kabelových systémů Rozhlasové a televizní vysílání prostřednictvím druţice Převzaté televizní vysílání prostřednictvím druţice Rozhlasové a televizní vysílání v kabelových systémech Převzaté rozhlasové a televizní vysílání v kabelových systémech Televizní vysílání a převzaté televizní vysílání systémem MMDS Zajištění místního vysílání a povinná nejniţší programová nabídka Zajištění místního vysílání dle 54 odst. 1 zákona o vysílání Případy Karneval Media/TV Lyra a UPC Česká republika/strakonická televize Karneval Media a TV Lyra UPC Česká republika a Strakonická televize Zajištění povinné nejniţší programové nabídky dle 54 odst. 2 zákona o vysílání Metodika posuzování změny územního rozsahu kabelového vysílání DODRŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI VYSÍLÁNÍ, ULOŽENÉ SANKCE, JUDIKATURA, LEGISLATIVA Přehled upozornění a pokut za porušení povinností stanovených zákonem o vysílání Přehled upozornění a pokut za porušení povinností stanovených zákonem o reklamě Judikatura Návrhy na přezkoumání rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání soudem a řízení o nich Legislativa Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání Zákon o správních poplatcích Správní řád Zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie Zákon o elektronických komunikacích

4 3. VÝSLEDKY KONTROL DODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ STANOVENÝCH MEDIÁLNÍM ZÁKONEM A PODMÍNEK STANOVENÝCH PROVOZOVATELŮM Kontrola dodrţování právních předpisů a licenčních podmínek v televizním vysílání Celoplošné televizní vysílání Výsledky analýz celoplošného televizního vysílání u konkrétních pořadů Česká televize CET 21/Nova FTV Prima/ Prima Místní televizní vysílání Výsledky analýz regionálního a lokálního televizního vysílání Reklama, teleshopping a sponzoring Kontrola dodrţování právních předpisů a licenčních podmínek v rozhlasovém vysílání Vyhodnocení monitoringu UDĚLOVÁNÍ LICENCÍ K VYSÍLÁNÍ, REGISTRACE PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ Řízení o udělení licence k provozování rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím pozemních vysílačů Licenční řízení se souborem technických parametrů kmitočtu 89,3 MHz/5 kw Benešov Kozmice Licenční řízení se souborem technických parametrů kmitočtu 89,0 MHz/0,158 kw Praha - Vinohrady Licenční řízení se souborem technických parametrů kmitočtu 107,0 MHz/0,148 kw Brno Husovice Licenční řízení se souborem technických parametrů kmitočtů Česká Lípa 103,3MHz/0,2 kw, Liberec Výšina 97,1 MHz/1 kw, Liberec Javorník 95,5 MHz/0,2 kw Řízení o udělení licence k provozování televizního vysílání šířeného prostřednictvím pozemních vysílačů v systému DVB-T Řízení o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání prostřednictvím druţic a kabelových systémů Řízení o udělení licence k provozování rozhlasového vysílání prostřednictvím kabelových systémů Řízení o udělení licence k provozování televizního vysílání prostřednictvím kabelových systémů Řízení o udělení licence k provozování rozhlasového vysílání prostřednictvím druţice Řízení o udělení licence k provozování televizního vysílání prostřednictvím druţice Řízení o registraci převzatého vysílání Převzaté rozhlasové a televizní vysílání v kabelových systémech (klasické kabelové systémy) Převzaté rozhlasové druţicové vysílání Převzaté televizní druţicové vysílání Převzaté televizní vysílání systémem MMDS (2,1-2,3 GHz ) ZMĚNY V OPRÁVNĚNÍ K VYSÍLÁNÍ A PŘEVZATÉMU VYSÍLÁNÍ Řízení o změně licencí k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím pozemních vysílačů, kabelových systémů a druţic Řízení o změně licence k provozování rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím pozemních vysílačů Převzaté vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů (experimentální zemské digitální vysílání) DVB-T Řízení o změně licencí k provozování televizního vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů Řízení o změně licence k provozování rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů Řízení o změně licence k provozování televizního vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů Řízení o změně licence k provozování televizního vysílání prostřednictvím kabelových systémů a druţice Řízení o změně oprávnění k převzatému vysílání Převzaté vysílání v kabelových systémech

5 Převzaté druţicové vysílání Převzaté televizní vysílání systémem MMDS (2,1 2,3 GHz) Změny oprávnění k vysílání a převzatému vysílání v souboru technických parametrů Změny v souboru technických parametrů rozhlasových vysílačů Změny v souboru technických parametrů televizních vysílačů Převzaté vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů (experimentální zemské digitální vysílání) PODPORA EVROPSKÉ TVORBY, EVROPSKÉ NEZÁVISLÉ A SOUČASNÉ TVORBY 101 Podpora evropské tvorby, evropské nezávislé a současné tvorby Výsledky kontroly a zhodnocení plnění ve věci podpory evropské tvorby, evropské nezávislé a současné tvorby Příloha sumarizačních dat dodaná provozovatelem CET Příloha sumarizačních dat dodaná provozovatelem FTV Prima Příloha sumarizačních dat dodaná provozovatelem Česká televize VYUŽÍVÁNÍ KMITOČTOVÉHO SPEKTRA URČENÉHO PRO VYSÍLÁNÍ Vyuţívání kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání Kmitočty pro zemské televizní vysílání Kmitočty pro rozhlasové vysílání Plán vyuţití kmitočtů určených pro rozhlasové a televizní vysílání Rozhlasové vysílání VKV rozhlas AM rozhlas Kmitočty vyuţívané Českým rozhlasem zahraniční vysílání v pásmu krátkých vln Televizní vysílání Vysílače v celoplošných sítích Vysílače provozovatelů místního vysílání NÁVRHY OPATŘENÍ ZOHLEDŇUJÍCÍCH NOVÉ TECHNOLOGIE V OBLASTI VYSÍLÁNÍ KOMUNIKACE RADY S VEŘEJNOSTÍ Podněty, stíţnosti a petice, poskytování informací Podněty a stíţnosti Petice Obsah podnětů, stíţností a petic Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Komunikace Rady pro rozhlasové a televizní vysílání s provozovateli vysílání, ostatními regulátory a součinnost se státními orgány SEZNAMY PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ Abecední seznamy provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání Abecední seznam provozovatelů vysílání Abecední seznam provozovatelů převzatého vysílání Rejstříky provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání podle technických prostředků Provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání šířeného prostřednictvím pozemních vysílačů, druţice a kabelových systémů Provozovatelé rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím pozemních vysílačů Provozovatelé televizního vysílání šířeného prostřednictvím pozemních vysílačů Provozovatelé rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů Provozovatelé televizního vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů Provozovatelé rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím druţice Provozovatelé televizního vysílání šířeného prostřednictvím druţice Provozovatelé rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím kabelového systému a druţice Provozovatelé televizního vysílání šířeného prostřednictvím kabelového systému a druţice

6 Provozovatelé převzatého rozhlasového a televizního vysílání šířeného prostřednictvím pozemních vysílačů, druţice a kabelových systémů Provozovatelé převzatého rozhlasového a televizního vysílání šířeného prostřednictvím pozemních vysílačů (experimentální zemské digitální vysílání) Provozovatelé vysílání ze zákona Abecední seznam názvů programů (stanic) provozovatelů vysílání Registrované zahraniční televizní programy provozovatelů převzatého televizního vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů Mapy území pokrytého signálem celoplošných televizních stanic, umístění vysílačů zemského rozhlasového vysílání

7 1. SITUACE VE VYSÍLÁNÍ A V PŘEVZATÉM VYSÍLÁNÍ Úvodem Dnem 1. května 2004 nabyla účinnosti smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. V oblasti rozhlasového a televizního vysílání tak vznikla kvalitativně nová situace, protoţe se tím doposud neimplementované směrnice Evropské unie stávají pro správní úřady České republiky, jakoţto členského státu, relevantními pro vnitrostátní právní systém. Ty ze směrnic Evropské Unie, které se týkají vysílání, upravují vesměs sektor elektronických komunikací, tedy spíše přenosu. Ten je ale natolik těsně propojen s přenášeným obsahem, ţe se tyto směrnice vedle Českého telekomunikačního úřadu dotýkají i působnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V členských státech Evropského společenství je od 25. července 2003 bezprostředně aplikovatelná například směrnice 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a sluţby elektronických komunikací (rámcová směrnice), oddělující regulaci přenosu od regulace obsahu. Směrnice uvádí, ţe audiovizuální politika a regulace obsahu se provádí s ohledem na cíle obecného zájmu, jako jsou svoboda projevu, mediální pluralita, nestrannost, kulturní a jazyková rozmanitost, sociální začlenění, ochrana spotřebitele a ochrana nezletilých (preambule odst. 6). Zdůrazňuje význam konzultací vnitrostátních regulačních orgánů se všemi zainteresovanými stranami a respektování jejich připomínek před přijetím konečného rozhodnutí (preambule odst. 15); dále některé zvláštní směrnice, z nichţ se vysílání týkají zejména směrnice 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a sluţby elektronických komunikací (autorizační směrnice), přecházející (čl. 3, odst. 2) na systém obecných oprávnění (generálních licencí) a upravující postup pro omezení počtu práv na uţívání rádiových frekvencí (čl. 7); směrnice 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěţi na trzích sítí a elektronických komunikací. V České republice je zákon o elektronických komunikacích, jenţ má implementovat zmíněné směrnice, dosud ve stadiu legislativního procesu, přičemţ novelizace zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, z hlediska působnosti Rady klíčová, stojí teprve před začátkem onoho procesu. Regulaci vysílání si vyhradil stát. Přístup k moţnosti provozovat vysílání, jeho obsah i šíření stát kontroluje. Vysílání provozují výhradně osoby s oprávněním uděleným státem. Mohou to být osoby oprávněné ze zákona, nebo oprávněné na základě rozhodnutí správního úřadu státu. Zákon rozlišuje mezi provozovatelem zřízeným zákonem (provozovatelé veřejnoprávní) a fyzickými osobami a obchodními společnostmi zapsanými v obchodním rejstříku (provozovatelé s licencí). Veřejnoprávní provozovatelé jsou povinni činit právě to, co stanovuje (ukládá a umoţňuje) zákon, zatímco provozovatelé s licencí jsou pouze povinni nečinit to, co zákon výslovně zakazuje. Termín duálního systému označuje záměr státu ze začátku devadesátých let, kdy šlo o umoţnění podnikatelského vyuţívání národního bohatství, kterým je našemu státu vyhrazená část kmitočtového spektra. Toto národní bohatství vyuţívají jak provozovatelé ze zákona, tak provozovatelé s oprávněním uděleným státním orgánem. Uvnitř druhé z obou skupin mohou existovat jak provozovatelé sledující komerční cíle, tak provozovatelé prokazující sluţbu různě definovaným společenstvím. V našich poměrech lze uvést jako příklad původní praţské Radio 1, zčásti síť Radia Proglas, nově například Radio Student v Brně. 7

8 Veřejnoprávní televizní vysílání Česká televize Situaci v České televizi popisují jednak výroční zprávy Rady České televize, jednak výroční zprávy jejího vedení o jejím hospodaření, průběţně pak vystoupení tohoto vedení a dílčí zprávy z veřejných zasedání Rady České televize. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se podílí na regulaci pokrytí; obvykle vydává předchozí souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vyhrazení souborů technických parametrů, vyhledaných provozovatelem samým. V ostatních případech rozhoduje podle konkrétní situace v daném místě. Rada poskytuje i dostatečný prostor pro samoregulaci provozovatelů vysílání, respektive společnou koregulaci. Česká televize provozuje v souladu se zákonem dva celoplošné programy se zastoupením všech ţánrů pro všechny sociální skupiny. Podle veřejných prohlášení jejího vedení se v roce 2004 soustřeďovala především na vlastní tvorbu dokumentární, dramatickou a kvalitní tvorbu pro děti, dokumentární tvorbu. Věnovala se také přípravě přechodu na digitální vysílání. Za zdroje financování tvorby i digitalizace nadále povaţuje vedle racionalizace výdajů především poplatky domácností diváků, jakoţ i příjmy z vysílání reklam. Rada se v roce 2004 na svých jednáních zabývala 19 body týkajícími se technických prostředků ČT, 54 podněty týkajícími se obsahu vysílání ČT, jakoţ i 39 body týkajícími se vysílání reklam a sponzorovaných pořadů v ČT. Veřejnoprávní rozhlasové vysílání Český rozhlas Situaci v Českém rozhlasu popisují jednak výroční zprávy Rady Českého rozhlasu, jednak výroční zprávy jeho vedení o jeho hospodaření, průběţně pak dílčí zprávy z veřejných zasedání Rady ČRo a vystoupení jeho vedení. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání jako orgán podílející se na regulaci pokrytí obvykle vydává předchozí souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vyhrazení souborů technických parametrů, vyhledaných provozovatelem samým. V ostatních případech rozhoduje podle konkrétní situace v daném místě. Rada poskytuje i dostatečný prostor pro samoregulaci provozovatelů vysílání, respektive společnou koregulaci. Rada se v roce 2004 na svých jednáních zabývala 12 body týkajícími se technických prostředků ČRo, dvěma podněty týkajícími se obsahu vysílání ČRo, jakoţ i jedním bodem týkajícím se vysílání reklamy na ČRo. Rozhlasové vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů analogové Rozhlasové vysílání analogové terestrické je šířeno v pásmech velmi krátkých vln, středních vln, dlouhých vln a krátkých vln. V České republice ho realizují veřejnoprávní Český rozhlas provozovatel ze zákona prostřednictvím svých celoplošných a regionálních okruhů a provozovatelé vysílání s licencí celoplošného nebo místního charakteru. Český rozhlas své programy jako sluţbu veřejnosti šíří celoplošně v pásmu velmi krátkých vln frekvenční modulací (FM) a z části v pásmu středních vln amplitudovou modulací (AM). V pásmu krátkých vln vysílá do zahraničí program ČRo 7 Radio Praha. Na výrobě terestricky šířených celostátních programů ČRo 1 Radioţurnál, ČRo 2 Praha, ČRo 3 Vltava se podílejí kromě praţského studia i studia regionální, která ale ve stále větší míře vysílají v určených časech vlastní regionální program. Studia Českého rozhlasu jsou v Brně (zajišťuje vysílání i pro Zlínský kraj), Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni (zajišťuje vysílání i pro Karlovarský kraj), Praze (zajišťuje vysílání i pro Středočeský kraj) a Ústí nad Labem (zajišťuje vysílání i pro Liberecký kraj). 8

9 Provozovatelé vysílání s licencí vysílají v pásmu velmi krátkých vln, pouze Country Radio vysílá také na jednom kmitočtu v pásmu středních vln.. Televizní vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů analogové Veřejnoprávní televizní vysílání zajišťuje Česká televize, která vysílá 24 hodin denně dva celoplošné programy, ČT1 a ČT2. Na pozadí obou programů se vysílá Teletext ČT. Oba programy České televize jsou povinně nabízeny také v kabelových systémech v rámci nejniţší programové nabídky. Celoplošné televizní vysílání provozují i dva provozovatelé s licencí, CET 21 a FTV Prima. Digitální terestrické rozhlasové a televizní vysílání Ani v roce 2004 se na území České republiky neuskutečnilo ţádné řádné zemské digitální rozhlasové vysílání v systému T-DAB, který je pro tento druh provozu určen. Pokračovalo experimentální vysílání televizních a rozhlasových programů v sítích pro digitální vysílání systému DVB-T. Experimenty realizovaly jako v minulých letech společnosti České radiokomunikace, Czech Digital Group a nově Český Telecom. V závěru roku poţádaly České radiokomunikace a Czech Digital Group o prodlouţení tohoto experimentálního vysílání. Rada prodlouţila licenci k experimentálnímu digitálnímu vysílání oběma společnostem nejdéle do 31.prosince Dosavadní výsledky experimentálního vysílání u všech tří operátorů lze shrnout takto: Proběhly úspěšné testy pokrytí významných městských aglomerací (Praha, Brno) se zaměřením na umístění vysílačů mimo tradiční vysílací stanoviště Českých radiokomunikací. Testy dlouhodobého provozu potvrdily teoretické výpočty pro kvalitu příjmu na vnější pevnou anténu. Byla ověřena reálná kapacita přenosového kanálu. Bylo ověřováno sestavování digitální sítě s pouţitím pevného i statistického zpracovávání datového toku. Byla ověřena optimální rychlost datového toku. Byly ověřovány různé typy přídavných zařízení, tzv.set-top-box. Celoplošné a místní rozhlasové vysílání provozovatelů s licencí Celoplošné rozhlasové vysílání provozovatelů s licencí Celoplošné rozhlasové vysílání šířené prostřednictvím vysílačů v pásmu velmi krátkých vln provozují na základě licence společnosti Frekvence 1 program Frekvence 1 a Londa program Rádio Impuls. Licence obou provozovatelů byly jiţ v předchozím období prodlouţeny do 25. února Místní rozhlasové vysílání provozovatelů s licencí Pro místní rozhlasové vysílání je k 31. prosinci 2004 uděleno 74 licencí. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve sledovaném období udělila tři licence v nových licenčních řízeních a jednu licenci v obnoveném licenčním řízení s kmitočtem v Benešově. Průběh a výsledky licenčních řízení jsou obsahem čtvrté kapitoly. V uplynulém období zanikla doba platnosti licence společnosti Rádio Euro K pro program Rádio Euro K vysílaný v Liberci. Licence zanikla dne 12. března 2004 na ţádost provozovatele o ukončení vysílání a Rada na tyto uvolněné kmitočty následně vyhlásila licenční řízení. Znovu bylo ke dni 26. listopadu 2004 ukončeno vysílání programu Rádia Nový Presston společnosti M-Publicity na kmitočtu v Benešově, kdy soud zrušil rozhodnutí Rady o udělení licence tomuto subjektu. Soud také zrušil rozhodnutí Rady z roku 2002 o udělení licence společnosti Radio Twist Praha pro program Radio Twist vysílaný v Praze. Rada proti oběma rozsudkům podala kasační stíţnosti, ve kterých navrhuje zrušení rozsudků, a rovněţ poţádala o přiznání odkladného účinku. 9

10 Dále Rada znovu rozhodovala o udělení tří licencí v případech, kdy soud zrušil původní rozhodnutí Rady z roku Rada opět udělila licence původně uspěvším ţadatelům a své rozhodnutí odůvodnila v intencích právního názoru soudu. Jednalo se o licence společností Praţské inforádio pro vysílání programu Radio Hey Praha, Star Promotion pro vysílání programu Radio Hey Brno a Nonstop pro vysílání programu Rádio Krokodýl na kmitočtu ve Vyškově. Ve sledovaném období Rada projednávala ţádosti provozovatelů o změny některých skutečností uvedených v ţádosti o licenci a změny licenčních podmínek a dále ţádosti provozovatelů o prodlouţení doby platnosti licence. Moţnosti poţádat o prodlouţení doby platnosti licence o osm let vyuţili všichni provozovatelé, kterým to v uplynulém období zákon o vysílání umoţnil. Rada všem ţádostem vyhověla, protoţe splnily zákonem stanovené podmínky. Změny oprávnění a licenčních podmínek jsou obsahem páté kapitoly. Celoplošné televizní vysílání provozovatelů s licencí CET 21 /Nova CET 21 je provozovatelem s licencí k celoplošnému televiznímu vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů č. 001/93 s platností od 30. ledna 1993 do 30. ledna Ve vztahu k televizní stanici Nova je nejdiskutovanější problematikou otázka vlastnické struktury provozovatele, tedy společnosti CET 21. Spory o Novu se zabývají výroční zprávy jiţ od roku Ani v roce 2004 nebyly tyto spory u příslušných soudů pravomocně ukončeny. Změny v osobách společníků Dne 16. dubna 2003 byla Radě doručena ţádost provozovatele o změnu v osobách společníků převod celého obchodního podílu společníka Česká Spořitelna na akciovou společnost Vilja. Rada na svém 10. zasedání dne 3. června 2003 přerušila řízení z důvodu předběţné otázky, kterou je zapsání posledních změn ve společnosti provozovatele do obchodního rejstříku, a vyzvala provozovatele k doloţení informací o převáděném obchodním podílu. Dne 26. ledna 2004 bylo Radě doručeno vyjádření České spořitelny, ve kterém Radu ţádá o schválení poţadované změny. Česká spořitelna ve svém vyjádření uvádí, ţe předběţná otázka, na jejíţ vyřešení Rada v řízení čeká, není překáţkou pro udělení souhlasu Rady s převodem obchodního podílu České spořitelny na Vilja.Rada setrvala na svém stanovisku, ţe řízení je přerušeno. Dne 28. května 2004 byl Radě doručen společný návrh provozovatele CET 21, Petera Hunčíka, Josefa Alána, Vlastimila Venclíka, Fedora Gála, a společnosti Vilja, ve kterém Radu ţádá o souhlas s převody obchodních podílů, jak to vyţaduje ustanovení 21 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb., v platném znění, a to s: 1) převodem celého obchodního podílu Petera Hunčíka na Vilja, 2) převodem celého obchodního podílu Vlastimila Venclíka na Vilja, 3) převodem celého obchodního podílu Josefa Alána na Vilja, 4) převodem celého obchodního podílu Fedora Gála na Vilja. Mezi poţadovanými změnami byl zahrnut i převod celého obchodního podílu České spořitelny na Vilja. Rada na svém 14. zasedání dne 29. června 2004 rozhodla o přerušení tohoto řízení z důvodu předběţné otázky, kterou je zapsání posledních změn ve společnosti provozovatele CET 21 do obchodního rejstříku. Dne 17. srpna 2004 bylo Radě doručeno pět zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o vyslovení souhlasu s převody obchodních podílů Petera Hunčíka, Vlastimila Venclíka, Josefa Alána a Fedora Gála, na společnost Vilja ze dne 28. května Návrhy na zpětvzetí podali CET 21, Vilja, Fedor Gál, Vlastimil Venclík, Josef Alán a Peter Hunčík, a to v celém rozsahu. Dle 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, správní orgán zastaví řízení, vzal-li účastník návrh na jeho zahájení zpět a souhlasí-li s tím ostatní účastníci. Rada řízení zastavila. 10

11 Dne 18. srpna 2004 byly Radě doručeny tři nové samostatné ţádosti provozovatele o předchozí souhlas s převodem obchodních podílů Josefa Alána, Pétera Hunčíka a Vlastimila Venclíka na třetí osobu, na společnost Vilja. Vedle zmíněných osob jsou navrhovateli také společnost CET 21 a společnost Vilja. Tyto návrhy jsou oproti původním návrhům doručeným 28. května 2004 doplněny zejména o odborný posudek Jana Bárty a usnesení Vrchního soudu 14 Cmo 116/ Dle prohlášení z 29. dubna 2004 a 3. května 2004 byl hlasováním mimo valnou hromadu CET 21 schválen návrh usnesení ze dne 1. března 2004, jímţ společníci CET 21 vyslovili mimo jiné souhlas ve smyslu ustanovení 115 obchodního zákoníku s převodem celého obchodního podílu Josefa Alána, Petera Hunčíka a Vlastimila Venclíka ve společnosti CET 21 na společnost Vilja. Ze všech shora uvedených důvodů je navrhováno, aby Rada ve smyslu 21 odst. 7 zákona č. 231/2001 Sb., v platném znění, udělila souhlas k převodu celého obchodního podílu společníků Josefa Alána, Petera Hunčíka a Vlastimila Venclíka na společnost Vilja. Dle výpisu z obchodního rejstříku nejsou změny týkající se obchodních podílů ještě zapsány. Rada dne 9.září 2004 rozhodla, ţe v této věci přerušuje řízení z důvodů předběţné otázky, kterou je zapsání posledních změn ve společnosti provozovatele vysílání CET 21 do obchodního rejstříku. Rada obdrţela dne 18. října 2004 ţádost účastníka řízení o přehodnocení stanoviska k ţádosti o převod výše uvedených obchodních podílů. Společnost CET 21 se neztotoţňuje s postupem Rady ve věci a domáhá se udělení souhlasu s převodem výše uvedených podílů ve společnosti. Rada setrvala na svém původním stanovisku, tj. přerušení řízení trvá. Změny v osobách jednatelů V období této výroční zprávy CET 21 Radě oznámil dne 7. června 2004, ţe jednatelem společnosti se stal Aleš Minx. Transformace na akciovou společnost V průběhu roku 2004 i nadále pokračovalo řízení o transformaci CET 21 na akciovou společnost s akciemi na jméno. Provozovatel vysílání poţádal dne 26. července 2001 o prodlouţení doby platnosti licence. V souladu s ustanovením 12 odst. 9 zákona č. 231/2001 Sb. poţádal Radu i o změnu právní formy na akciovou společnost s akciemi na jméno. Ke změně právní formy společnosti byl provozovatel vyzván k doloţení následujících listin: dohody společníků o změně právní formy společnosti ve formě notářského zápisu podle 69d obchodního zákoníku, společenské smlouvy společnosti CET 21 v aktuálně platném znění, stanov akciové společnosti, seznamu akcionářů. Posledně stanovená lhůta k předloţení citovaných dokladů uplynula dne 31. prosince Situace ve společnosti není stále ještě dostatečně transparentní a společnost CET 21, není s to poţadované doklady Radě předloţit. Dne 30. prosince 2004 byla Radě doručena další ţádost společnosti CET 21, o další prodlouţení lhůty (bez udání blíţe stanovené doby, o kterou by se měla lhůta prodlouţit) s odůvodněním, ţe nezbytnou podmínkou pro předloţení poţadovaných dokumentů je to, aby byly právně dokonány nejprve úkony, které byly jiţ Radě podány a u nichţ bylo správní řízení přerušeno. Změny technických parametrů V průběhu roku 2004 Rada společnosti CET 21 přidělila řadu analogových kmitočtů. Jedná se o analogové kmitočty malého výkonu místního významu, které jsou určeny k vysílání v lokalitách, kde jsou zhoršeny technické podmínky místního příjmu. FTV Prima/Prima televize FTV Prima je provozovatelem s licencí k místnímu (regionálnímu) televiznímu vysílání v regionu Praha/střední Čechy (č. 010/95 ze dne 27. listopadu 1992), provozovatelem s licencí k celoplošnému televiznímu vysílání (č. 012/94 ze dne 28. června 1994) a zároveň provozovatelem s registrací k převzatému televiznímu vysílání prostřednictvím druţice (ze dne 29. května 1996). Dne 30. října 2004 byla zapsána do obchodního rejstříku změna obchodního jména společnosti z FTV Premiéra na FTV Prima. 11

12 Ve roce 2004 došlo ke změnám v osobách jednatelů, k navýšení základního kapitálu společnosti a ke změně licenční podmínky č. 34, která upravuje časový rozsah vysílání provozovatelů místního (regionálního) televizního vysílání na sdílených kanálech s FTV Prima. Změna licenční podmínky č. 34 souvisí s úpravou ranních vysílacích časů provozovatelů RT Dakr a TV Lyra. Problematika sdílených kmitočtů Institut sdílených kmitočtů vznikl jakoţto výraz nutnosti efektivně vyuţít stávající kmitočty, udělené původně provozovatelům místního televizního vysílání a nároky divácké obce na plnoformátovou televizi. Rada podporujíc tento způsob vysílání proto ve správních řízeních upravila licenční podmínky FTV Prima a provozovatelů místního vysílání a stanovila vysílací časy pro jednotlivé subjekty na sdílených kmitočtech. V minulých letech došlo pak vícekrát k následným změnám v závislosti na nových smlouvách mezi těmito subjekty. Tento způsob vysílání nebyl však vţdy diváckou obcí přijímán jednoznačně. V této souvislosti je nutno zdůraznit, ţe teprve smlouva mezi subjekty vysílání na sdílených kmitočtech je podkladem pro rozhodování Rady. Místní terestrické televizní vysílání provozovatelů s licencí Ve roce 2004 neproběhlo ţádné licenční řízení na udělení licence k provozování místního terestrického televizního vysílání, ani nebyla odňata ţádná licence. K 31. prosinci 2004 Rada eviduje 13 provozovatelů místního televizního vysílání, kteří provozují 13 stanic: Dakr, Emurfilm, Fatem-TV, Genus TV, Gimi, Lyra TV, Polar, Prima televize, Puls, TV Morava, TV Vřídlo, Vysočina TV, Zak. Provozovatelé Local TV Plus, RTV Galaxie, Studio Re Vi a Unra provozují 16 místních stanic, jejichţ dosah je pouze lokální. V oblasti místního terestrického televizního vysílání došlo v průběhu roku 2004 u regionálních a lokálních provozovatelů ke změnám vysílacích časů na sdílených kanálech s FTV Prima u dvou provozovatelů, ke změnám vysílacích časů a programového schématu u pěti provozovatelů a u třech provozovatelů došlo ke změně společníka. Rada prodlouţila o 12 let dobu platnosti licence provozovatelům RT Dakr a Studio Re Vi. V jednom případě Rada vrátila ţadateli jeho ţádost o udělení licence k provozování místního televizního vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů, protoţe nebylo vyhlášeno licenční řízení. Podle 15 odst. 1) zákona o vysílání totiţ zahajuje licenční řízení z vlastního podnětu Rada jeho vyhlášením. Jiným způsobem nemůţe být licenční řízení zahájeno. Majetkové převody provozovatelů místního terestrického vysílání V průběhu roku 2004 poţádali někteří provozovatelé místního vysílání Radu o souhlas s převody obchodních podílů na společnost Regionální televizní agentura: provozovatel V + J poţádal o souhlas s převodem 51 % obchodního podílu v hodnotě Kč dne 30. září 2004, provozovatel Fatem-TV poţádal o souhlas s převodem 51 % akcií v hodnotě Kč dne 30. září 2004 a provozovatel Gimi poţádal o souhlas s převodem 71 % obchodního podílu v hodnotě Kč dne 12. října Rada vydala souhlas s převody obchodních podílů na svém 21. zasedání ve dnech 2. a 3. listopadu O převody obchodních podílů na společnost Regionální televizní agentura poţádali také provozovatelé místního vysílání Emurfilm (dne 25. listopadu % obchodního podílu v hodnotě Kč) a ZAK TV (dne 3. prosince 51 % obchodního podílu v hodnotě Kč). V obou případech bude řízení pokračovat v roce Digitalizace Zemské digitální vysílání se v České republice připravuje jiţ několik let. Jde jednak o přípravu technickou (výběr a koordinace kmitočtů a stanovišť vysílačů) a jednak o přípravu legislativní (proces licencování digitálního vysílání a upřesnění kompetencí regulačních orgánů). Technická příprava postupuje celkem rovnoměrně, takţe dle stavu v roce 2004 je k dispozici několik zkoordinovaných sítí vysílačů pro zemské digitální rozhlasové vysílání T-DAB a jsou pouţitelné tři sítě zemských digitálních televizních vysílačů DVB-T s plánovaným celoplošným pokrytím. 12

13 Zemská digitální televize DVB-T K zřizování a provozování tří sítí vysílačů pro vysílání DVB-T jiţ vydal Český telekomunikační úřad dne 15. července 2004 sadu povolení společnostem České radiokomunikace, Czech Digital Group a Český Telecom. Na svém 21. zasedání ve dnech listopadu 2004 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla o vypsání licenčního řízení na dvě sítě zemského digitálního vysílání označené písmeny B a C s uzávěrkou přihlášek do 21. prosince V současné době je vysílání DVB-T ve stadiu experimentálního vysílání. Experimentální digitální pozemní vysílání v České republice probíhalo v roce 2004 na území Prahy a Středočeského kraje na celkem třech kanálech. Na 25. kanále vysílala společnost České radiokomunikace, na 46. kanále Czech Digital Group a na 54. kanále Český Telecom. V průběhu roku bylo ve vysílání obsaţeno několik programů. Vzhledem k povaze vysílání docházelo k poměrně častým změnám, zejména co do technické kvality vysílání a datového toku. Společnost České radiokomunikace vysílala celkem šest televizních programů (ČT 1, ČT 2, Nova, Prima, Óčko a itv) a čtyři rozhlasové programy (ČRo 1, ČRo 2, ČRo 3 a Frekvence 1). Vysílaný televizní program itv však nebyl volně přístupný a slouţil pouze pro experimentální účely. Společnost Czech Digital Group vysílala celkem šest televizních programů (ČT 1, ČT 2, Nova, Prima, TV Praha a MTV Dance) a šest rozhlasových programů (ČRo 1, ČRo 2, Radio Proglas, Evropa 2, Expres radio a Classic FM). Společnost Český Telecom vysílala celkem dva televizní programy (ČT 1 a ČT 2) a čtyři rozhlasové programy (ČRo 1, ČRo 2, ČRo 3 a Rádio Blaník). Na území Brna a blízkého okolí pak Český Telecom na 25. kanále vysílal celkem dva televizní programy (ČT 1 a ČT 2) a pět rozhlasových programů (ČRo 1, ČRo 2, ČRo 3, RS ČRo Brno a Rádio Blaník). Součástí vysílání byl také teletext a elektronický programový průvodce. Digitální rozhlas T-DAB Česká republika má na základě mezinárodní koordinace přiděleno několik souborů (vrstev) kmitočtů pro vysílání zemského rozhlasu T-DAB. Kmitočty jsou rozděleny do jednotlivých bloků o šířce 1,5 MHz. Ve třetím televizním pásmu je k dispozici blok 12 C umoţňující celoplošné pokrytí Čech a blok 12 D, který dovoluje celoplošně pokrýt území Moravy. Určitým omezením na území Čech je dosavadní provoz televizních vysílačů Ústí nad Labem a Domaţlice pracujících na 12. televizním kanále, který bude v případě zahájení provozu T-DAB nutné ukončit. Vysílání T-DAB lze uskutečnit i ve vyšším kmitočtovém pásmu, které je označeno jako pásmo L. Zde má Česká republika k dispozici jeden celoplošný blok LC a dále soustavu 13 bloků pokrývajících jednotlivé kraje a 13 bloků určených v podstatě pro městské vysílače. Zpráva RRTV o přípravě a průběhu digitalizace v oblasti rozhlasového a televizního vysílání za období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 Rada v roce 2004 navázala na diskuse o přechodu na digitální vysílání z předchozích let, zvláště na činnost pracovní skupiny pro digitalizaci. Činnost Rady ve věci digitalizace v roce 2004 lze rozdělit na tři etapy: Studijní fáze (leden až květen), přípravná fáze (červen až říjen), realizační fáze (listopad a prosinec). Studijní fáze (leden až květen) V uvedeném období Rada hledala odpověď na dvě základní otázky: Lze uskutečnit přechod na digitální vysílání podle stávajícího zákona 231/2001Sb.? Bude o digitální vysílání ze strany provozovatelů zájem? Rada proto uskutečnila konzultace s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) a s Ministerstvem kultury. Zájemce o digitální vysílání pozvala Rada na návštěvní den. Členové Rady se rovněţ zúčastňovali četných jednání a schůzek organizovaných Ministerstvem informatiky, a to jak k přípravě podkladů pro usnesení vlády k zahájení řádného digitálního vysílání, tak k připomínkovému řízení návrhu zákona o elektronických komunikacích. Dne 28.dubna 2004 přijala vláda usnesení 395, v němţ doporučuje zahájit řádné digitální vysílání v roce 2004 a postupovat s vyuţitím stávající právní úpravy, pro síť A pak usnesení doporučuje šíření obou programů České televize: 13

14 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. dubna 2004 č. 395 k zahájení řádného digitálního televizního vysílání V l á d a I. s o u h l a s í se zahájením řádného digitálního televizního vysílání v období let 2004 až 2006; II. u k l á d á 1. ministru informatiky zpracovat ve spolupráci s předsedou Českého telekomunikačního úřadu a vládě do 31. října 2004 předložit zprávu o zajišťování rádiových kmitočtů do roku 2006 pro šíření zemského digitálního televizního vysílání celoplošnými i regionálními sítěmi, 2. ministru informatiky zpracovat ve spolupráci s ministrem kultury a vládě do 31. března 2005 předložit návrh koncepce rozvoje digitál ního vysílání v České republice; III. d o p o r u č u j e předsedovi Českého telekomunikačního úřadu a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání postupovat při udělování licencí ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě pro šíření a přenos rozhlasového a televizního signálu a licencí k provozování rozhlasového a televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů v souladu s koncepcí uvedenou v části III materiálu č.j. 539/04. Provedou: ministři informatiky, kultury, předseda Českého telekomunikačního úřadu Na vědomí: předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Předseda vlády PhDr. Vladimír Š p i d l a, v. r. 14

15 PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA Ministr informatiky ve spolupráci s ministrem kultury předkládá Koncepci zahájení digitálního televizního vysílání v České republice pro roky 2004 aţ 2006 (dále jen Koncepce ). Koncepce vychází z Koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice (dále jen Koncepce ), kterou vláda ČR vzala na vědomí svým usnesením č. 696 ze dne 9. července Zpracování aktualizace Koncepce ,ve které by byly zohledněny změny, ke kterým došlo od doby zpracování Koncepce ,bylo uloţeno ministru informatiky ve spolupráci s ministrem kultury usnesením vlády č. 159 ze dne 12. února 2003 s termínem do 31. května 2003 a s následným prodlouţením do 31.ledna 2004.Koncepce měla charakter strategického dokumentu. Jejím účelem bylo především poskytnout všeobecný přehled o problematice zemského digitálního rozhlasového a televizního vysílání v České republice. V tomto směru Koncepce vychází z Koncepce a navazuje na ni. Koncepce řešila problematiku zahájení zemského digitálního rozhlasového a televizního vysílání (dále jen digitální vysílání ). Směřovala však v této otázce příliš do budoucnosti, zejména stanoveným modelem licencování provozovatele multiplexu, který vyţadoval přijetí nové právní úpravy. Při přípravě změny právní úpravy nebylo dosaţeno shody zúčastněných úřadů (Ministerstva informatiky, Ministerstva kultury, Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání) o znění ustanovení upravujících licencování provozovatele multiplexu a obsahové obsazení multiplexu. Úkoly vyplývající z Koncepce nebylo moţné realizovat. Koncepce předloţená v části III vychází z těch závěrů jednání o realizaci Koncepce , na kterých se zúčastněné úřady shodly. Jejím cílem je umoţnit zahájení digitálního vysílání v nejbliţší době v rámci stávající právní úpravy (zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb.,o rozhlasovém a televizním vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů) popřípadě v rámci připravovaného zákona o elektronických komunikacích (bude obsahovat rovněţ novelu zákona č. 231/2001 Sb. zohledňující právní úpravu tohoto návrhu zákona), který nabude účinnosti v roce Zaměřuje se výhradně na období zahájení digitálního vysílání, kdy nebude omezeno analogové vysílání. Koncepce z výše uvedených důvodů nepřihlíţí k těm bodům Koncepce , které se týkají licencování a pravidel programového obsazování digitálních multiplexů. Odchylky aktualizace od Koncepce jsou konstatovány v úvodu příslušných kapitol. V průběhu prací na Koncepci byly diskutovány především otázky stavu koordinace kmitočtů, které budou k dispozici pro zahájení digitálního vysílání, vhodnosti zahájení vysílání i s omezeným pokrytím území prvními dvěma sítěmi a programové obsazení digitálních multiplexů. Bez dosaţení shody zúčastněných úřadů v těchto otázkách nebylo moţné předloţit vládě aktualizaci Koncepce V průběhu jednání byla jmenována nová Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Výše uvedené skutečnosti nepříznivě ovlivnily dokončení Koncepce v původně stanoveném termínu. Proto Ministerstvo informatiky ţádalo vládu o posunutí termínu pro předloţení Koncepce na 31. srpna 2003 a následně na 31. ledna Zahájení digitálního vysílání v nejbliţší době má pro Českou republiku značný význam. Vzhledem k technologickému vývoji a investicím provozovatelů dosavadního experimentálního vysílání je třeba umoţnit zahájení řádného digitálního vysílání. Z těchto důvodů jiţ byly podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Českým telekomunikačním úřadem uděleny licence k provozování dvou veřejných telekomunikačních sítí, určených pro zahájení zemského digitálního televizního vysílání. Včasným zahájením digitálního vysílání bude umoţněno podnikání na novém segmentu trhu a budou vytvořeny předpoklady pro aktivní účast ČR v akčním plánu e-europe Zahájení digitálního vysílání umoţní získat praktické zkušenosti pro návrh strategie dalšího rozvoje digitálního vysílání a postupného vypínání analogového vysílání v České republice. Tím dojde k uvolňování kmitočtů vyuţitelných pro další sluţby elektronických komunikací a pro úspěšný rozvoj podnikání v oblasti digitálního vysílání. Digitální vysílání přinese širší nabídku programů, zvýšení plurality vysílání a nové dodatečné sluţby, které přispějí k vytváření informační společnosti. Kmitočty, které jsou určeny pro první dvě digitální sítě nebyly získány na úkor kmitočtových přídělů pro analogové šíření televizních programů současných provozovatelů vysílání. Pro zahájení digitálního vysílání se nepředpokládá přímá finanční podpora ze strany státu. Navrhuje se však zařazení přídavných zařízení k televizním přijímačům umoţňujících příjem digitálního televizního vysílání do Seznamu zboţí podléhajícího sníţené sazbě, který je přílohou č. 1 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. Na základě současných podmínek a zkušeností získaných v České republice a ve světě se vládě v Koncepci předkládají pravidla, pro zahájení digitálního vysílání v systému DVB-Tv České republice v roce Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra informatiky dne 20. ledna, č.j. MI 142/ , s termínem dodání stanovisek do 29. ledna Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v části V. materiálu (tabulka vypořádání připomínek). Materiál se 15

16 předkládá s rozporem s ministerstvem financí, které nesouhlasí s návrhem na zařazení přídavných zařízení k televizním přijímačům umoţňujících příjem digitálního televizního vysílání do Seznamu zboţí podléhajícího sníţené sazbě daně z přidané hodnoty. Ministerstvo informatiky na tomto návrhu trvá z důvodu podpory zavedení digitálního vysílání v České republice. Materiál doznal změny po koaličním jednání dne 6. dubna 2004, a to zejména v návrhu usnesení, ve změně názvu materiálu, v obsazení multiplexů a ve vypuštění vládního výboru pro digitální vysílání, oproti materiálu projednaném ve vládě dne 10. března Koncepce zahájení digitálního televizního vysílání v České republice pro roky 2004 aţ 2006 Pojmy pouţívané v textu digitální multiplex souhrnný digitální datový tok sloţený z dílčích digitálních datových toků jednotlivých programů a doplňkových sluţeb, upravených pro společné šíření prostřednictvím zemské sítě, druţic nebo televizními kabelovými sítěmi. digitální síť veřejná telekomunikační síť tvořená zemskými rádiovými vysílači, určená pro šíření digitálního multiplexu, včetně zařízení pro sestavování digitálního multiplexu nebo bez tohoto zařízení. 1. Předmět Koncepce zahájení digitálního televizního vysílání v České republice pro roky 2004 aţ 2006 Koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice byla vzata na vědomí vládou usnesením č. 696 ze dne 9. července 2001 (dále jen Koncepce ). Předkládaná Koncepce zahájení digitálního televizního vysílání v České republice pro roky 2004 aţ 2006 (dále jen Koncepce ) vychází z Koncepce a z aktuálních podmínek, které ovlivnily digitální zemské televizní vysílání u nás a ve světě po roce Jejím cílem je umoţnit zahájení digitálního zemského televizního vysílání v nejbliţším období. Její časové a věcné zaměření je limitováno tímto účelem. 1.1 Věcné zaměření Koncepce Z věcného hlediska je Koncepce zaměřena na zemské digitální televizní vysílání v systému DVB-T, a to na stanovení programového obsazení digitálních multiplexů, stanovení pravidel pro drţitele licencí k provozování veřejných telekomunikačních sítí určených k šíření zemského digitálního televizního vysílání vydaných Českým telekomunikačním úřadem (dále jen ČTÚ ), stanovení dalšího postupu vůči současným provozovatelům sítí určených pro experimentální digitální vysílání. 1.2 Zahájení zemského digitálního televizního vysílání v roce 2004 aţ 2006 Koncepce je z časového hlediska zaměřena výhradně na období zahájení zemského digitálního televizního vysílání v ČR. Pro toto období bude charakteristické souběţné digitální a analogové televizní vysílání. Stávající analogové televizní vysílání nebude v tomto období ze strany státu omezeno. Toto však nevylučuje moţnost ukončení analogového vysílání z vůle provozovatele televizního vysílání v souladu s platnou licencí. 2. Současný stav zemského digitálního televizního vysílání v ČR V současné době provozují digitální sítě v ČR společnosti ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. a Czech Digital Group, a.s. v rámci experimentálního vysílání, které probíhá v oblasti hl.m. Prahy. Oprávnění k experimentálnímu vysílání vydala těmto společnostem RRTV a ČTÚ s platností do konce roku Stav koordinace kmitočtů pro digitální sítě V současné době jsou k dispozici mezinárodně zkoordinované kmitočty pro zřízení dvou perspektivně celoplošných digitálních sítí pro šíření televizních programů a doplňkových interaktivních sluţeb pomocí digitálních multiplexů, a to bez odebírání kmitočtů, které byly přiděleny současným provozovatelům vysílání pro analogové vysílání televizních programů (dále jen analogové vysílání ). Průběh prací na kmitočtových koordinacích zejména se sousedními státy ukazuje, ţe v průběhu roku 2006 lze předpokládat dokončení koordinací kmitočtů pro první dvě celoplošné digitální sítě. Předpokládá se, ţe výsledky 1. části Regionální radiokomunikační konference ITU (dále jen RRC ), která se uskuteční v roce 2004, a další rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v sousedních zemích mohou po roce 2006, kdy proběhne 2. část RRC, přinést nové podmínky vyuţití kmitočtového spektra pro digitální vysílání. Očekává se, ţe tento vývoj příznivě ovlivní zřizování nových celoplošných i regionálních digitálních sítí také v ČR (podrobněji viz kapitoly 2.2, 2.3, 2.4 a 2.5 Koncepce ). Při provádění kmitočtových koordinací je nezbytné i nadále pokračovat v praxi RRTV a ČTÚ, kdy kmitočty vyuţitelné pro digitální sítě jiţ nejsou přidělovány pro analogové vysílání. 16

17 4. Digitální sítě Digitální sítě i analogové sítě pro zemské televizní vysílání budou vyuţívat společně kmitočtové pásmo 470 MHz 862 MHz. Dále uváděné hodnoty pokrytí jsou stanoveny na základě teoretických výpočtů pro příjem s pevnou venkovní anténou. Z praktických zkušeností vyplývá, ţe skutečné hodnoty, resp. rozsah pokrytí digitálním televizním signálem bude větší. Kvalita příjmu však závisí i na technických parametrech a stavu pevné venkovní antény. Při souběţném provozu analogových a digitálních vysílačů můţe dojít k negativnímu ovlivňování příjmu analogového vysílání (například zvýšené zrnění nebo dýchání obrazu na analogovém přijímači - viz kap Koncepce ). Toto ovlivňování by však nemělo postihnout více neţ 0,8 % obyvatelstva. Digitální síť pro šíření digitálního multiplexu A Současný stav mezinárodní koordinace k umoţňuje pokrytí 77 % obyvatel na 69 % území ČR (viz příloha A). Další zvýšení procenta pokrytí v nejbliţším období je moţné formou postupné realizace sítí SFN (Single Frequency Network - jednofrekvenční síť). Digitální síť pro šíření digitálního multiplexu B Současný stav mezinárodní koordinace k umoţňuje pokrytí 32,1 % obyvatel na 18 % území ČR (viz příloha B). Do roku 2006 lze očekávat dosaţení pokrytí asi 50 % obyvatelstva. Dosaţení pokrytí obyvatel u obou digitálních sítí blíţící se 100 % je reálné aţ po alespoň částečném omezení analogového TV vysílání, které umoţní aplikaci výsledků konference RRC. Jak plyne z map pokrytí, bude moţné jiţ od zahájení digitálního vysílání přijímat zejména v Praze a v Brně programy obou digitálních multiplexů. To je jeden z důleţitých předpokladů pro úspěšné přijetí digitálního vysílání obyvatelstvem v těchto oblastech. Tato skutečnost můţe významně přispět i k zahájení uvolňování analogových kmitočtů v dalším období, a tím i k dynamičtějšímu růstu pokrytí a počtu digitálních sítí v ČR. Přednostní doplňování pokrytí prvních dvou digitálních sítí je základním předpokladem pro zahájení omezování analogového vysílání, které je pro urychlení přechodu v navazujících etapách digitalizace nezbytné. 5. Programové obsazení digitálních multiplexů Vhodné programové obsazení jednotlivých digitálních multiplexů na počátku řádného zemského digitálního televizního vysílání je jedním ze základních předpokladů úspěšného zahájení i dalšího rozvoje zemského digitálního televizního vysílání. Podle zahraničních zkušeností lze úspěch očekávat v případě, ţe bude k dispozici i nabídka nových atraktivních a pro diváky bezplatně šířených TV programů (tedy nejen stávajících celoplošných programů). 5.1 Zásady programového obsazení digitálních multiplexů ve srovnánís Koncepcí Koncepce v bodu 2.4 předpokládala zahájení pravidelného digitálního vysílání s aţ deseti TV programy. Jednání o realizaci Koncepce ukázala, ţe je potřeba poskytnout dostatečnou míru volnosti rozhodování pro všechny subjekty na nově vznikajícím segmentu trhu (provozovatele digitální sítě, provozovatele vysílání, poskytovatele sluţeb obsahu, televizního diváka), která zajistí úspěšné přijetí zemského digitálního televizního vysílání obyvatelstvem. Je proto vhodné poţadovat v kaţdém digitálním multiplexu pouze povinné umístění minimálně 4 TV programů ve standardní kvalitě PAL a programového průvodce - EPG (Electronic Programme Guide) a ponechat prostor pro šíření doplňkových sluţeb a pro sluţbu podmíněného přístupu. V bodu 2.7 a 2.8 Koncepce se předvídala moţnost vyhradit jeden celý digitální multiplex pro veřejnoprávní digitální vysílání České televize (ČT) a Českého rozhlasu (bod 2.13 Koncepce ). Současná právní úprava postavení ČT (zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi ve znění pozdějších předpisů.) a finanční situace ČT však zatím neumoţňuje rozšíření počtu programů ČT, a tím vyuţití celé kapacity jednoho digitálního multiplexu jiţ od zahájení řádného vysílání. 5.2 Programové obsazení digitálních multiplexů S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem se navrhuje následující programové obsazení digitálních multiplexů pro zahájení řádného vysílání. Kaţdý z digitálních multiplexů A i B bude určen minimálně pro 4 celoplošné televizní programy. V multiplexu A budou do doby, neţ bude vytvořen třetí digitální multiplex C pro provozovatele vysílání ze zákona, povinně umístěny oba programy veřejnoprávní televize ČT. 6. Státní regulace zemského digitálního televizního vysílání Cílem státní regulace zemského digitálního televizního vysílání je stanovení transparentních podmínek pro vstup podnikatelských subjektů na nový segment trhu zemského digitálního televizního vysílání, které umoţní vznik konkurenčního trhu s nezbytnou mírou regulace a zároveň ponechají dostatečný prostor pro rozhodování zúčastněných subjektů. V bodu 2.9 Koncepce je uvedena pro období zahájení 17

18 digitálního televizního vysílání zásada, ţe všichni dosavadní drţitelé licencí k provozování vysílání stávajících celoplošných programů zajistí vlastními prostředky souběţně analogové i digitální vysílání. Tato povinnost byla kompenzována právem na přednostní umístění v digitálním multiplexu. Koncepce však upřednostňuje rychlý rozvoj digitálního vysílání, proto netrvá na povinnosti zachování souběţného analogového vysílání programu, jde-li o provozovatele vysílání s licencí. Z tohoto důvodu i z důvodu vytvoření rovných podmínek pro vstup na trh provozování celoplošného digitálního vysílání nebude poskytnuto současným provozovatelům vysílání s licencí přednostní právo na umístění v digitálním multiplexu. 6.1 Subjekty zúčastněné na zemském digitálním televizním vysílání V kapitole 1.8 Koncepce byla navrţena struktura subjektů podílejících se na digitálním vysílání: provozovatelé vysílání, poskytovatelé doplňkových sluţeb, poskytovatelé sluţby podmíněného přístupu, provozovatel digitálního multiplexu (subjekt, který sestavuje výsledný datový tok z jednotlivých dílčích datových toků) a poskytovatelé vysílacích sluţeb. Do právního řádu měl být zaveden institut provozování digitálního multiplexu, který by spočíval v licencování provozovatele digitálního multiplexu a v ukládání s tím spojených povinností zákonem a licencemi tomuto subjektu. Protoţe se v průběhu roku 2002 nepodařilo dosáhnout shody zainteresovaných úřadů ohledně navrţeného licenčního schématu uvedeného v kapitolách 1.8, 2.10 a 2.11 Koncepce , došlo k přehodnocení původního návrhu. Pro zahájení řádného zemského digitálního televizního vysílání není nutné, a ani účelné, zavádět do právního řádu nový institut provozovatele digitálního multiplexu. Sestavování výsledného datového toku z jednotlivých dílčích datových toků a jeho šíření vysílací sítí bude realizováno v rámci provozování digitální sítě. Tento princip znamená změnu původní Koncepce (kapitola 1.8). Proto není dále přihlíţeno k definicím uvedeným v bodu 2. a 3. kapitoly 1.8 původní Koncepce ( provozovatel digitálního multiplexu a provozování digitálního multiplexu ). 6.2 Model licencování Na základě principu dvou hlavních subjektů zemského digitálního televizního vysílání se podle platné právní úpravy budou na digitálním vysílání podílet, vedle veřejnoprávního provozovatele vysílání a) drţitelé licence k provozování vysílání šířeného prostřednictvím zemských vysílačů (programová licence) podle zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (mediální zákon), b) drţitelé licence ke zřízení a provozování veřejné telekomunikační sítě (telekomunikačnílicence) podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o telekomunikacích). Kromě zákonem stanovených podmínek pro udělení telekomunikační licence budou dále jejich drţitelům stanoveny tyto povinnosti: a) pouţít standardy podle bodu 7, b) umístit v kaţdém digitálním multiplexu minimálně 4 televizní programy ve standardní kvalitě PAL a programového průvodce EPG, c) respektovat u jednotlivých vysílačů změny v přidělených kmitočtech, ke kterým bude docházet v průběhu dalších kmitočtových koordinací prováděných ČTÚ a při realizaci závěrů RRC, d) v multiplexu A šířit oba programy ČT. 7. Standardizace v digitálním vysílání Při zahájení zemského digitálního televizního vysílání bude v licenci stanovena povinnost vysílat podle standardu DVB-T. Pro interaktivní sluţby bude pouţit standard MHP (Multimedia Home Platform). 8. Vybavenost diváků Pro příjem zemského digitálního televizního vysílání bude divák nucen si zajistit přídavné zařízení k analogovému televiznímu přijímači (tzv. set-top box) nebo digitální televizní přijímač a v počátečním období zahájení vysílání i pevnou venkovní anténu v závislosti na vzdálenosti od vysílače. V zahraničí jsou nejjednodušší set-top boxy dostupné v cenách od 50 EUR. Digitální televizní přijímače se zabudovaným standardem MHP jsou dostupné v cenách nad 1000 EUR. 9. Podpora státu Koncepce nepředpokládá při zahájení zemského digitálního televizního vysílání přímou finanční podporu státu podnikatelským subjektům ani divákům pro pořízení potřebného vybavení. 18

19 10. Závěr Předkládaná Koncepce stanovuje podmínky pro zahájení řádného zemského digitálního televizního vysílání v roce 2004 s vyuţitím stávající právní úpravy a dosaţených výsledků v mezinárodní kmitočtové koordinaci. Tím umoţňuje vznik nového segmentu mediálního trhu. Občanům nabízí nové moţnosti v oblasti televizního vysílání, zábavy, vzdělávání a přístupu ke sluţbám informační společnosti bez nutnosti pouţít například osobní počítače. Rozvoj tohoto trhu připraví podmínky pro postupný přechod z analogového vysílání na digitální a následné definitivní ukončení analogového vysílání. Vytvoření podmínek pro ukončení analogového vysílání je nezbytné z důvodu hospodaření s kmitočtovým spektrem, neboť digitální vysílání umoţňuje jeho významnou úsporu. Tento trend se uplatňuje de iure v mezinárodních organizacích, jejichţ členem je ČR, i de facto v sousedních státech, jejichţ kmitočtové hospodaření přímo ovlivňuje situaci v hospodaření s kmitočty v ČR. Koncepce je zpracována v souladu s připravovaným zákonem o elektronických komunikacích, kterým se implementuje nový regulační rámec elektronických komunikací ES. Zahájením zemského digitálního televizního vysílání se Česká republika zařadí mezi vyspělé státy, které řádné zemské digitální televizní vysílání jiţ provozují. Bude to zároveň významný příspěvek našeho státu k plnění programu Europe Většinový názor Rady lze charakterizovat takto: Zákon 231/2001Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání je určen k digitálnímu vysílání, i když konkrétních ustanovení týkajících se specifik digitálního vysílání je málo, provozovatelé projevují zájem o digitální vysílání, a to jak v oblasti provozování sítí, tak i vlastního vysílání. Rada byla překvapena také zájmem o digitální rozhlasové vysílání. O přidělování kmitočtů, které představují omezené národní bohatství, musí Rada rozhodovat v licenčním řízení. Motivovat občany k přechodu na digitální příjem je třeba nabídkou nových programů. Transformaci stávajících provozovatelů na digitální vysílání je třeba provést až následně, po projednání s nimi, avšak v každém případě plně v souladu se zákonem a při respektování zásady hospodárného využívání kmitočtového spektra. Přípravná fáze (červen až říjen) V květnu 2004 schválila Rada (12 členů pro, nikdo proti, jeden se zdržel) zásadní text Další postup Rady v oblasti digitálního vysílání: DALŠÍ POSTUP RADY V OBLASTI DIGITÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ POPIS DALŠÍHO POSTUPU Rada si vyţádá od Českého telekomunikačního úřadu koordinaci kmitočtů pro první síť vysílačů pro digitální vysílání. Síť zkoordinovaných kmitočtů by Rada měla od ČTÚ obdrţet brzy, protoţe síť je jiţ definována a zkoordinována. Rada vyhlásí licenční řízení na programové obsazení první sítě vysílačů pro digitální vysílání, a to televizními i rozhlasovými programy. Stanoví programovou specifikaci, protoţe půjde o síť s pokrytím, které odpovídá zákonné definici pokrytí celoplošného. V licenčním řízení Rada udělí licence dvěma komerčním televizním provozovatelům na program s celoplošným pokrytím. Tím dojde k obsazení první sítě vysílačů pro digitální vysílání. Licenční řízení by mělo být vyhlášeno tak, aby se mohlo konat nejpozději v říjnu tohoto roku. Ţádost České televize z prosince 2003 o přidělení kmitočtů pro digitální vysílání Rada postoupí Českému telekomunikačnímu úřadu, který v souladu se Zákonem o České televizi vzápětí poţádá Radu o předchozí souhlas s vyhrazením kmitočtů odpovídajících první zkoordinované celoplošné síti vysílačů pro digitální vysílání. Po obdrţení tohoto souhlasu můţe ČTÚ České televizi sdílené kmitočty pro dva programy vyhradit a následně Rada přidělit. Tento postup odpovídá i Zákonu o České televizi. Obdobně se bude postupovat i v případě Českého rozhlasu. Poté bude moţné vyhlásit licenční řízení i na druhou, v této chvíli jen částečně zkoordinovanou síť vysílačů pro digitální vysílání. Jediná obtíţ, která v této souvislosti Radu čeká, spočívá v otázce, zda vyhlašovat základní programovou specifikaci pro toto licenční řízení, kdyţ síť je zatím zkoordinována jen částečně a v této chvíli nemůţe proto být definována jako síť celoplošná. Nevyhlášení základní programové specifikace by však vedlo k tomu, ţe by udělené licence nemohly být později povaţovány za licence celoplošné a po překročení příslušného zákonného limitu územního pokrytí by patrně museli provozovatelé licence vracet. Postupem, který definujeme, zcela odpadne řešení otázky provozovatele 19

20 multiplexu, protoţe zákon takový pojem vůbec nezná. Přenos signálu na síť vysílačů pro digitální vysílání budou provozovatelé řešit bez součinnosti s Radou, protoţe vůči Radě je bude zavazovat pouze povinnost zahájit vysílání do 360 dnů od udělení licence. Naznačený postup je plně projednán s ČTÚ i s ministerstvem kultury. Tímto postupem odpadne potřeba novelizovat vysílací zákon nebo vyčkávat přijetí Zákona o elektronických komunikacích, coţ by postup digitalizace dlouhodobě odkládalo. PODROBNĚJŠÍ VYSVĚTLENÍ UVEDENÉHO POSTUPU Vysílací zákon rozumí pod pojmem vysílání jak analogové, tak i digitální vysílání ( 2, odstavec 1a). Licenci je Rada oprávněna udělit pouze k vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů ( 12, odstavec 3a). Proto není moţné pro proces udělování licence uvaţovat o jiném pojmosloví, jako jsou například uţívané pojmy digitální síť či digitální multiplex. Je však moţné uţít pojmu síť vysílačů pro digitální vysílání. Rada podle zákona zahajuje licenční řízení výhradně z vlastního podnětu ( 15, odstavec 1). Při vyhlášení licenčního řízení Rada stanovuje časový a územní rozsah vysílání, soubor technických parametrů a u licenčního řízení na celoplošné vysílání stanoví rovněţ základní programovou specifikaci. Protoţe tyto tři prvky jsou nedílně spojeny, lze se klonit k závěru, ţe základní programová specifikace by měla být vyhlášena na celou síť vysílačů pro digitální vysílání, tedy společně pro všechny programy, které budou takovou síť sdílet. Pro stanovení základní programové specifikace lze vyjít z pojmů jako plnoformátový program, rodinná televize, či naopak tématický program. Ačkoliv zákon přímo nedefinuje pojem sdílené kmitočty, vyskytuje se tento pojem ve vysílacím zákoně na dvou místech, a to v 2, odstavci 4b (vysílání programů dvěma nebo více provozovateli na společně sdílených kmitočtech) a v 54, odstavci 2 (... včetně místního vysílání na sdílených kmitočtech). Digitální vysílání je tak jedním z moţných případů vysílání na sdílených kmitočtech a je tedy moţné tuto skutečnost bez obtíţí uvést v licenci na digitální vysílání. Jestliţe je moţné sdílet kmitočty, je jistě moţné sdílet rovněţ vysílače, které na sdílených kmitočtech vysílají. Zcela v souladu se zákonem je tedy moţné uţít pojmů společně sdílené vysílače, společně sdílený soubor technických parametrů, společně sdílené kmitočty. Technicky je toto sdílení umoţněno pouţitím takzvaného multiplexoru, který sestavuje datové toky jednotlivých programů do výsledného datového toku dopravovaného k vysílači. Pro potřeby licencování stačí uvést, ţe technické prostředky, k jejichţ pouţívání udělená licence opravňuje, jsou sdílené. V praxi pak půjde o to, ţe všichni provozovatelé, kteří získají licenci k provozování programu na síti vysílačů pro digitální vysílání, budou povinni uspořádat si svoje vzájemné vztahy takovým způsobem, který jim umoţní naplnit zákonnou podmínku, tedy do 360 dnů od udělení licence zahájit vysílání. Podstatné je, ţe sdílení v oblasti digitální technologie nevede k omezování práv ani vymahatelných povinností jednotlivých provozovatelů a nevytváří ţádné kolizní, právně či prakticky neřešitelné situace. Jestliţe však dojde k porušení zákona ohledně sdílených parametrů, budou muset být sankcionováni všichni sdílející provozovatelé. PŘIDANÉ HODNOTY DIGITÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ Licencování programů by se tedy nemělo setkat s nějakým nečekaným problémem. Obtíţ však můţe nastat ohledně Elektronického programového průvodce, který je v digitálním vysílání nezbytnou - a evropskou legislativou bezpodmínečně poţadovanou - součástí tohoto typu vysílání. Je proto třeba v maximální míře vyjít z analogie s pojmem, který vysílací praxe dávno zná, tedy z analogie s teletextem. Teletextem se rozumí systém vysílání textových nebo grafických informací souběţně s vysíláním televizního signálu ( 2, odstavec 1k). Elektronický programový průvodce je v kaţdém případě jen jistou moderní verzí teletextu. Jediným definičním rozdílem mezi teletextem a elektronickým informačním průvodcem je skutečnost, ţe tento průvodce musí být pro všechny programy vysílané na jedné síti pro digitální vysílání společný. Přesto si však lze představit různé moţnosti přístupu Rady k problematice tohoto elektronického programového průvodce. Je moţné akceptovat vysílání teletextu podle dosavadních zvyklostí a průvodce prozatím nevyuţívat s tím, ţe vývoj praxe nebo legislativy ukáţe, jakým způsobem lze nejvhodněji realizovat sdílení průvodce všemi sdílejícími provozovateli. Je však ale také moţné pojímat elektronického informačního průvodce jako zvláštní program, který budou společně provozovat a za nějţ budou z obsahového hlediska společně zodpovídat všichni sdílející provozovatelé na jedné síti. Rovněţ lze uvaţovat o moţnosti, ţe by průvodce byl licencován Radou jako celoplošný program, jehoţ základní programová specifikace by se opírala o formulaci nediskriminačně informovat o všech programových prvcích příslušného digitálního vysílání sdíleného na síti vysílačů pro digitální vysílání. 20