MOŽNOSTI ŠKOLY OVLIVŇOVAT A ZAЛŠŤOVAT PITNÝ REŽIM DĚTÍ ŠKOLNÍHO VĚKU

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra školní a sociálni pedagogiky - oddělení rodinné výchovy MOŽNOSTI ŠKOLY OVLIVŇOVAT A ZAЛŠŤOVAT PITNÝ REŽIM DĚTÍ ŠKOLNÍHO VĚKU v Autor: Jitka Smolíková Vedoucí práce: PaedDr. Eva Marádová, CSc. Praha 2007

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením PaedDr. Evy Marádové, CSc. V práci jsem použila informační zdroje uvedené v seznamu. Praha, 9. dubna 2007 ilľľľ^.^ / podpis

3 Poděkování Děkuji PaedDr. Evě Marádové, CSc. za odborné vedení a pomoc při tvorbě práce.

4 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tématem pitného režimu a možnostmi školy ovlivnit tuto součást životního stylu dětí. Pro pochopení souvislostí mezi zdravím a příjmem tekutin jsou zde uvedeny základní údaje o fyziologii tělesných tekutin, doporučení odborníků týkající se množství a druhu jednotlivých nápojů. Práce se zaměřuje i na úlohu školy v oblasti pitného režimu. Výsledky výzkumné sondy, která se zaměřila na množství a druh přijímaných tekutin žáky, na jejich znalosti z oblasti pitného režimu a na vliv školy a rodiny, byly použity pro vytvoření projektu. Projekt je určen pro žáky druhého stupně základní školy a je vytvořen na základě požadavku Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v mezipředmětových souvislostech. Cílem projektu je podpora pitného režimu a zvyšování znalostí žáků. Klíčová slova: pitný režim, vliv školy, nápoje, výzkumná sonda, projekt ABSTRACT These Master's Thesis deal with an issue of drinking regime and the possibilities of schools to influence this part of children's lifestyle. To be able to comprehend the connections between health and receiving of liquids, there is basic data about physiology of corporal liquids, recommendations of specialists referring to quantity and types of particular drinks. This work also focuses on the role of the school in the area of drinking regime. The results of the research, which investigated quantity and types of drinks that the scholars actually drink, their knowledge of this problem and the influence of the school and family, were used to for creating a project. The project is designet for older scholars of primary school and is created according to The Framing Education Program". The aim of this project is to support drinking regime and to increase the scholars' knowledge of the healthy lifestyle. Key words: drinking regime, influence of school, drinks, research, project

5 OBSAH 1 ÚVOD 7 2 FYZIOLOGIE TĚLESNÝCH TEKUTIN Složení a význam vody v těle Příjem a výdej vody Potřeba vody v dětském věku Nedostatek tekutin Dehydratace Nadbytek tekutin 12 3 PITNÝ REŽIM Rozvržení příjmu tekutin Nápoje podávané v rámci pitného režimu Program Školní mléko Vhodné a nevhodné nápoje Spotřeba nápojů v České republice Energetická hodnota vybraných nápoj ů 24 4 ŠKOLA A PITNÝ REŽIM ŽÁKŮ Zajištění pitného režimu v Německu 29 5 VÝZKUMY PŘÍJMU TEKUTIN ŠKOLNÍMI DĚTMI V ČR 33 6 VLASTNÍ VÝZKUMNÁ SONDA Cíle výzkumné sondy Charakteristika výzkumného šetření Hypotézy Dotazník к výzkumné sondě Realizace Charakteristika respondentů Výsledky výzkumu Závěry výzkumné sondy 64 7 PEDAGOGICKÉ ZÁVĚRY Doporučení pro školu na níž probíhala výzkumná sonda Návrh projektového týdne Výukové cíle projektu 66

6 7.2.2 Príprava na projekt Průběh projektu Pracovní listy Vyhodnocení projektu 8 ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

7 1 ÚVOD Problematika pitného režimu je v posledních letech velmi diskutované téma. Každý člověk potřebuje přijímat tekutiny. Je prokázáno, že bez vody nevydrží člověk na živu déle než týden. Do skupiny, která je nedostatkem tekutin nejvíce ohrožena, patří zejména děti a staří lidé. Na trhu je mnoho výrobků různých firem. Spotřebitel a zvláště pak děti a jejich rodiče se musí naučit, jak se v nabídce orientovat, jak si správně vybrat vhodný nápoj. K tomu by měla přispívat škola, která dětem poskytne dostatek informací z dané oblasti. Od učitele a zvláště pak od učitele předmětů, jejichž obsahem je výchova ke zdraví, společnost očekává poskytování odborných informací, které jsou v souladu s aktuálními poznatky z oboru. Děti se s problematikou pitného režimu setkávají již od útlého věku, většinou, aniž by si tuto skutečnost vůbec uvědomovaly. Nejvíce na ně působí rodiče a rodina vůbec. Ta ovlivňuje jejich chování a preference ve všech oblastech života, tedy i v oblasti výživy a pitného režimu. Do školy děti přichází s určitými návyky, které si přináší z rodiny a z předškolních zařízení. Pitný režim je přirozenou součástí jejich dne. Škola jim často zasáhne do jejich zvyklostí a ovlivní i pravidelnost příjmu tekutin. Ve škole se také poprvé setkávají s nápoji nejen jako s prostředkem к uhašení žízně, ale také jako s učivem. Ve výuce se dozvídají, jak se nápoje vyrábí, z čeho se skládají, к čemu jejich organismus vodu potřebuje. Domnívám se, že problematika pitného režimu je velmi důležitá a v našich školách někdy poměrně opomíjená. Mé studium, jako příprava na budoucí povolání a zejména studované předměty, které budu pravděpodobně vyučovat, mne vedou к velkému zájmu o získání nových poznatků v oblasti zdraví člověka, výživy a pitného režimu především. Domnívám se, že vhodný pitný režim žáků, může pomoci učitelům v jejich práci, neboť žáci pak budou lépe soustředěni a ve větší psychické i fyzické pohodě. Cílem předložené práce je shromáždit základní teoretické poznatky a doporučení odborníků v oblasti pitného režimu. Na základě výzkumu se pokusím sestavit doporučení, jak zapojit problematiku pitného režimu do výuky, zejména ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a to především v předmětu výchova ke zdraví. V návaznosti na nové kurikulární dokumenty se pokusím o začlenění tématu pitného režimu také v mezipředmětových souvislostech. Práce je rozdělena do dvou částí. První teoretická část je především literární rešerší. Zabývá se fyziologií tělních tekutin, potřebami organismu na přívod tekutin, doporučením odborníků na oblast pitného režimu a výzkumy, které se zabývaly problematikou pitného 7

8 režimu žáků. V praktické části se věnuji výzkumnému šetření zaměřenému na pitný režim žáků základní školy. Získané informace budou využity pro sestavení návrhu projektu pro školu. Projekt by měl splňovat požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP pro ZV). Doufám, že se mi podaří shromáždit základní údaje, které později budu moci využít v přípravě na výuku. 8

9 2 FYZIOLOGIE TĚLESNÝCH TEKUTIN 2.1 Složení a význam vody v těle Lidský organismus obsahuje až 75 % vody. Množství vody v těle je závislé na pohlaví a věku. Obecně platí, že u mužů dosahuje množství vody v těle až 60 % celkové tělesné hmotnosti, u žen je to asi 50 %, nejvíce vody v těle mají kojenci - až 75 %. Ve školním věku je celkové množství vody v organismu u chlapců asi 64 % a u dívek asi 53 %. Z celkového množství vody v těle připadají asi dvě třetiny na intracelulární (nitrobuněěnou) tekutinu a jedna třetina připadá na extracelulární (mimobuněěnou) tekutinu, tedy krevní plazmu, mozkomíšní mok, lymfu a tkáňové tekutiny. (13, 28, 31, 47, 53, 54) Voda přenáší živiny do buněk, odpadní látky z buněk vyplavuje, slouží jako rozpouštědlo, roznáší teplo a udržuje stálou tělesnou teplotu, a tím zajišťuje chemicky i fyzikálně stálé vnitřní prostředí buňky a mezibuněčného prostoru, tzv. homeostázu. 2.2 Příjem a výdej vody Za normálních podmínek by měl být příjem a výdej vody u každého člověka v rovnováze. Hovoříme také o vyrovnané vodní bilanci. (47) Vodu přijímáme několika způsoby. Organismus si denně vytvoří metabolickou činností asi 300 ml vody. Vody vázané v potravě přijme člověk asi 900 ml, množství je závislé na složení potravy. Největší množství vody by ale mělo být přijato přímo ve formě tekutin. Obecně se uvádí asi 1,5 litru. (21,22, 31, 39) Člověk denně v průměru vyloučí asi 2,5 litru vody. Močí vyloučí kolem 1,5 litru vody, stolicí kolem 100 ml vody, dýcháním asi 400 ml vody a kůží, tedy pocením přibližně 500 ml. Dítě má ve srovnání s dospělým větší tělesný povrch, a proto jsou v dětském věku relativně vyšší ztráty tekutin odpařováním. Zároveň se obecně předpokládá, že děti mají větší pohybovou aktivitu, a proto ztrácí více vody pocením. (13, 21,27, 31, 39, 53) Příjem vody je řízen hypotalamem, v němž je lokalizováno centrum žízně. Vlastní «zení umožňuje hormon hypofýzy - antidiuretický hormon. Vzniká v hypotalamu jako reakce na zvýšenou aktivitu centra pro žízeň, dostává se do zadního laloku hypofýzy a odtud je vylučován do krve. Zajišťuje vstřebávání vody v ledvinách. Druhým hormonem, který se podílí na vstřebávání vody, je aldosteron, hormon kůry nadledvin, vyvolávající zpětnou resorpci sodíku. Se sodíkem se pasivně vstřebává i voda." (39, s. 55)

10 2.3 Potřeba vody v dětském věku Potřeba vody závisí nejen na věku, ale také na působení řady faktorů. Mezi podmínky, které na potřebu tekutin působí, řadíme fyzickou aktivitu, pohlaví, tělesnou hmotnost, složení a množství přijímané potravy (obsah vody - viz Příloha 1, soli, bílkovin a kilojoulů), teplotě a vlhkosti prostředí včetně proudění vzduchu, druhu oblečení a teplotě těla, aktuálním zdravotním stavu, zavodnění organismu atd. Potřebu vody zvyšují také některá onemocnění, například průjmy či zvracení, horečnatá onemocnění. To zejména proto, že při nich dochází к větším ztrátám tekutin. (10,12,21, 22,26,47) Doporučení odborníků vztahující se к množství tekutin, které by měly být přijímány v dětském věku, se velmi různí. Potřeba každého dítěte je individuální, závisí na mnoha faktorech. Podle Gregory (15, s. 31) by dítě starší 8 let mělo přijmout 2 litry tekutin za den. Podle Fořta (10, s. 188) i Frühaufa (14, s. 53) je doporučené množství tekutin pro dítě s tělesnou hmotností vyšší než 20 kg 1500 ml + 20 ml na každý kilogram nad 20 kg a den. To tedy znamená při hmotnosti 25 kg (8 let) 1600 ml tekutin za den, při hmotnosti 35 kg (11 let) 1800 ml tekutin za den, při hmotnosti 55 kg (14 let) 2100 ml tekutin za den. Fraňková (13, s. 59) uvádí jako doporučené množství tekutin pro mladší školní dítě ml, pro starší školní dítě ml za den. Obecně lze tedy říci, že dítě staršího školního věku by mělo přijímat alespoň 2 litry tekutin denně. Dítě mladšího školního věku by mělo přijímat alespoň 1,5 litru tekutin za den. Toto množství odpovídá i množství vyloučených tekutin. (4, 10, 11, 12,13,14,15,22, 24, 53) Tabulka 1 Denní potřeba vody denní potřeba vody mladší školní věk rok na kg/den 60-80ml hmotnost v kg celkový objem v ml/den průměrně v ml/den starší školní věk rok 75ml let 50ml Upraveno podle 13, 14 Množství přijímaných tekutin je třeba přizpůsobit aktuálnímu stavu jednotlivce, prostředí, v němž se nalézá, a činnosti, kterou vykonává. Objem přijímaných tekutin je třeba 10

11 zvýšit při pobytu v teplém prostředí, např. v letním období při pobytu na slunci, dále při sportu nebo při onemocnění, při kterém organismus více ztrácí tekutiny, např. horečnaté stavy, průjmovitá onemocnění. (12, 21, 24, 36) 2.4 Nedostatek tekutin Na nedostatek tekutin reaguje organismus žízní. Žízeň je fyziologický stav, kterým organismus upozorňuje na větší úbytek vody. (47) Subjektivně je pociťována jako vysušení úst a sliznice hltanu. Je zprostředkována reflexně, z centra žízně v podvěsku mozkovém, jako reakce na změny v chemických a fyzikálních parametrech tělesných tekutin, především krve a mozkomíšního moku. Žízeň není časnou známkou potřeby vody, protože se objevuje až v okamžiku 1-2 % dehydratace. Pocit žízně se navíc snižuje ve vyšším věku. Na druhou stranu zvýšený pocit žízně může být i příznakem některých chorob (např. diabetes mellitus). Nedostatek vody se projeví suchostí sliznic, např. suchem v ústech a oschlými rty. Akutními příznaky mírné dehydratace jsou bolesti hlavy, únava a malátnost, spavost, pokles fyzické a duševní výkonnosti, je narušena koncentrace. U dětí se tak snižuje schopnost sledovat vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky. Nedostatek vody se dále projevuje poruchou koordinace chůze a pohybů, snížením kožního napětí (turgoru), zrychlením pulsu, poklesem krevního tlaku. Při pokračujícím nedostatku tekutin má organismus tendence к zácpě, pokožka je suchá. Může docházet к poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových a močových kamenů. Dehydratací se také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest. Současně se ztrátou tekutin dochází i ke ztrátám solí, zvláště sodíku a chlóru, ale částečně i draslíku a hořčíku." (54, s. 38) Při akutním nedostatku tekutin se zastavuje tvorba moče. Moč je velmi koncentrovaná - malé množství tmavě žluté moči. Při přetrvávajícím žíznění se mohou objevit halucinace. Při 5 % dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok. Stratil (47, s. 444) uvádí, že při poklesu vody v organismu o 8 % tělesné hmotnosti se snižuje sekrece slin prakticky na nulu a ztráta % vody je pro člověka smrtelná. Mezi skupiny lidí nejvíce ohrožené nedostatkem tekutin patří zejména malé děti, tedy kojenci, batolata a školní děti, dále staří lidé. (11, 12, 21, 22, 24, 26, 27, 29, 35, 47, 54) 11

12 2.4.1 Dehydratace Znamená ztrátu a nedostatek vody. Dehydratace organismu vzniká ztrátou tekutin či jejich nedostatečným přívodem. Z lékařského hlediska představuje narušení vnitřní rovnováhy organismu v důsledku snížení obsahu vody v těle. Snížení nastává v důsledku nevyváženosti příjmu a výdeje vody, například nedostatečným příjmem dostatečně kvalitní vody nebo přílišným výdejem vody, který není patřičně vyvážen příjmem - například při velmi silných průjmech, zvracení, horečkách nebo namáhavých fyzických výkonech doprovázených silným pocením. Obecně se dehydratace projevuje žízní, suchostí sliznic a sníženým kožním turgorem. Organismus na dehydrataci reaguje retencí (zadržováním) tekutin. Léčba spočívá v rehydrataci, tedy opětovném zavodnění organismu. Forma rehydratace se volí podle závažnosti dehydratace a vzhledem к věku a aktuálnímu zdravotnímu stavu odvodněného jedince. Doplňování tekutin (vody) a minerálů může probíhat ústy či infuzemi tekutin do žíly. (11, 14, 21, 22, 48, 58) 2.5 Nadbytek tekutin Dlouhodobý nadbytek tekutin, tedy pití výrazně vyššího množství tekutin, než tělo potřebuje, není pro organismus zdravý. Dochází tím к přetěžování ledvin a srdce, což může postupně vést к oslabování až selhávání jejich funkcí. К příznakům nadbytku tekutin patří časté močení a to i v noci, klidové pocení v normálních teplotních podmínkách, vlhké ruce či nohy. Nadbytečný přívod tekutin je v dětském věku i v dospělosti často projevem nějakého onemocnění. (21, 22) 12

13 3 PITNÝ REŽIM Pod pojmem pitný režim rozumíme udržování dostatečného množství tekutin v organismu. Příjem tekutin by měl být plynulý v průběhu celého dne. 3.1 Rozvržení příjmu tekutin Problematika rozvržení příjmu tekutin v průběhu dne je odborníky velmi diskutovaná. Obecně dnes platí, že pít až když máme pocit žízně je pozdě. Pití by mělo být pravidelné, na jednu dávku by člověk neměl vypít víc než 500 ml tekutin. Spotřebu tekutin je třeba regulovat s ohledem na aktuální zátěž a potřeby jedince. (11, 22) Ranní dávka tekutin je pro organismus velmi důležitá, protože je nutné uhradit noční ztráty tekutin, které vznikly například tvorbou moči, pocením. Pokud během snídaně člověk nevypije dostatek tekutin, snadněji se unaví a hůř se soustředí. Ráno bychom měli vypít 0,3-0,5 litru tekutin. Školní děti by rozhodně měly pít již ráno к snídani. Ve škole by měly pít během každé přestávky. Názory na pití v průběhu vyučovacích hodin se různí. Některé školy toto ve svých školních řádech povolují, některé ne. Pití by mělo být žákům umožněno alespoň v hodinách tělesné výchovy a v době, kdy teplota vzduchu v učebnách překračuje 25 C. (11, 18,25) Pití v průběhu jídla je také velmi rozporuplná otázka. Avšak podle nejnovějších poznatků by mělo být dětem povoleno. Není však dobré podávat v průběhu jídla přílišné množství tekutin. Lépe je přijímat během jídla tekutiny postupně v menších dávkách. Děti by neměly přijímat větší množství tekutin před spaním. Obecně se doporučuje jako maximální množství tekutin 200 ml. Množství je samozřejmě možné individuálně upravit. (16,47) 3.2 Nápoje podávané v rámci pitného režimu Za nejzdravější nápoj je všemi odborníky označována čistá voda. Je tedy také nejdoporučovanější, ale přesto je možné doplnit tekutiny i jinými způsoby. Člověk si může při dodržení určitých podmínek bez obav dopřát pestřejší skladbu nápojů, než jen čistou vodu. Nápoje by měly plnit určité požadavky, jako například: dobře tišit žízeň, mít dobré chuťové vlastnosti, podílet se na udržování vodní a elektrolytické bilance. (21,22) Důležitá je i optimální teplota nápoje. Doporučená teplota chladného nápoje je kolem 15 C. Podávaný nápoj by neměl mít teplotu nižší než 10 C. Příliš chladné nápoje zvyšují pocit žízně. Studené nápoje zvyšují motoriku žaludku a tenkého střeva a někteří lidé poté 13

14 reagují průjmem, což vede ke zvýšeným ztrátám tekutin. Naopak horké nápoje by měly být podávány při teplotě C teplé. Při vyšší teplotě hrozí poškození zdraví jako například popálení úst. Za nejvhodnější teplotu nápoje je považována teplota shodná s teplotou prostředí, v němž se člověk nachází. (22, 30, 47) v a) Čistá voda Je považována za nejvhodnější nápoj к pravidelné konzumaci. Jedná se o pitnou vodu. Pitnou vodou se rozumí zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví fyzických osob. Pitná voda je taková, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob. Za kvalitu pitné vody odpovídá vlastník nebo správce veřejného vodovodu nebo veřejné studny. Hygienické požadavky na pitnou vodu stanovuje zákon 258/2000Sb'. V České republice má pitná voda z vodovodu obecně velmi dobrou kvalitu. Problematiku kvality pitné vody řeší vyhláška. 2 Viz Příloha 2, 3. Kvalitu pitné vody si lze zkontrolovat na internetových stránkách dodavatele pitné vody. (22, 42, 43) К nevýhodám, které mohou mít pitné vody patří zejména nevyhovující pach či chuť. To je často způsobeno přídavkem látek, které mají zajistit hygienickou nezávadnost. Mezi ně patří především chlór. Chlorovanou vodu je dobré nechat před pitím odstát, chlór z ní vytěká a voda ztratí svůj nepříjemný pach. (22, 47) b) Balené vody Jsou to vody, které jsou baleny především v plastových či skleněných obalech. V posledních letech roste spotřeba balených vod v české populaci. V roce 2004 činila v ČR spotřeba balené vody okolo 70 litrů na osobu a rok. Po vstupu České republiky do Evropské unie začala platit nová vyhláška 3, která především zpřísnila pravidla pro označování vod. Na obalu musí být uveden název zdroje, ze kterého je voda čerpána a lokalita, v níž se pramen 1 Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. 2 Vyhláška 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu a rozsah a četnost její kontroly, v platném znění. 3 Vyhláška 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy 14

15 nachází. Výjimku tvoří pouze pitná voda, u té tyto údaje nemusí být uvedeny. Na obalech minerálních vod musí být uvedeno hodnocení celkové mineralizace. Na obalu výrobku musí být uvedeny údaje o výrobci, případně o dovozci a dodavateli, o množství, datu výroby, době použitelnosti a způsobu používání, uchovávání či skladování. Balené vody jsou rozděleny do čtyř kategorií. Rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi spočívají v požadavcích na zdroj, ve způsobu úpravy, v mikrobiologických, chemických a fyzikálních ukazatelích. Liší se i povolené úpravy. Balené vody musí být čiré a bezbarvé. Výjimku mají pouze přírodní minerální vody, které mohou být slabě nažloutlé. Kontrolu jakosti a zdravotní nezávadnosti balených vod musí provádět výrobce, podle pravidel, která mu stanovuje vyhláška 275/2004 Sb. Viz Příloha 4. (44) Balené vody jsou často syceny oxidem uhličitým (C0 2). Ten dodává vodě osvěžující chuť. C0 2 je využíván i jako konzervační prostředek, protože jeho přítomnost brání množení většiny bakterií. Jeho využití je však ze zdravotního hlediska sporné a to z několika důvodů. Například posunuje hodnotu ph vody do kyselé oblasti. Rovněž může působit některým lidem zažívací obtíže. Oxid uhličitý má také diuretický účinek, což vede ke zvýšenému vylučování vody a minerálních látek z organismu. Z toho tedy vyplývá, že pro hrazení ztrát tekutin nejsou tyto druhy vod příliš vhodné. Nápoje s obsahem C0 2 se obvykle pijí v menším množství. To není pro zajištění optimálního pitného režimu příliš výhodné. Vody sycené oxidem uhličitým jsou označovány jako perlivé či mírně perlivé. Zde je také rozdíl v obsahu C0 2. V mírně perlivých vodách je ho obsaženo méně než ve vodách perlivých. (23, 35) К hrazení ztrát tekutin jsou velmi vhodné vody nesycené, které jsou výrobci označovány jako vody neperlivé. Vody sycené lze doporučit jen částečně s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu uživatele. Nevýhodou balených vod je jejich cena, která je několikanásobně vyšší než v případě vody z vodovodu. Jisté zdravotní riziko mohou tyto vody představovat, zejména pokud nebyly dodrženy předpisy o skladování. (44, 56) o Přírodní minerální vody Jedná se o slabě mineralizované vody. Jsou získávány z podzemního zdroje, který musí být schválen a pravidelně kontrolován ministerstvem zdravotnictví. Do místa, kde jsou plněny do lahví, je lze přepravovat pouze potrubím. Nesmí být upravovány žádným způsobem, který by změnil jejich charakteristické složení. К povoleným úpravám patří 15

16 snížení obsahu železa, sycení oxidem uhličitým a také odstraňování oxidu uhličitého. Požadavky na jakost jsou dány vyhláškou, viz Příloha 5. Minerální vody by neměly tvořit více než jednu třetinu denního příjmu tekutin. Doporučuje se střídat různé druhy minerálních vod. Je dobré si prostudovat etiketu těchto vod. Z té se spotřebitel dozví, kolik kterých látek voda obsahuje. Viz Příloha 6. Přílišný přísun některých minerálních látek není vhodný. Pro některé skupiny konzumentů nejsou minerální vody vůbec vhodné. Týká se to například nemocných s vysokým krevním tlakem. Některé minerální vody se také využívají v léčbě některých onemocnění. Jejich konzumace ve vyšší míře však bývá přechodná a pouze na doporučení lékaře. Kožíšek ve svých dílech uvádí, že trvalá konzumace středně a silně mineralizovaných vod představuje zvýšené riziko vysokého krevního tlaku, tvorby ledvinových, močových a žlučových kamenů, některých kloubních chorob, těhotenských komplikací nebo poruch fyzického vývoje u dětí. Podle Kožíška (22, s. 36) by denní příjem středně mineralizovaných vod neměl v průměru přesáhnout 0,5 litru a příjem silně mineralizovaných vod by měl být ještě nižší. (22, 35, 44) Minerální vody jsou к dostání i s příchutěmi. Zde je vhodné sledovat zda je přidán i cukr. Slazené vody nejsou pro pitný režim příliš vhodné. Umělá sladidla, která některé minerální vody obsahují, také nejsou ze zdravotního hlediska optimální. (41, 44) o Pramenité vody Tyto vody byly dříve označovány jako vody stolní. Jsou získávány z chráněného podzemního zdroje, ten však nemusí být schválen ministerstvem zdravotnictví. К povoleným úpravám patří snížení obsahu železa, sycení oxidem uhličitým a také snižování obsahu oxidu uhličitého. U vod sycených oxidem uhličitým musí být uvedena informace o obsahu oxidu uhličitého v gramech na litr. Je-li voda sycena oxidem uhličitým, musí být označena jako pramenitá voda sycená. (41, 44) o Kojenecká voda Takto označená voda pochází z chráněného podzemního zdroje. Platí pro ni přísnější požadavky a to zejména v oblasti mikrobiologických ukazatelů a v obsahu dusičnanů, viz Příloha 7. Upravována smí být pouze UV zářením. Kromě oxidu uhličitého nesmí být ničím obohacována. (41,44) 16

17 1 o Pitná voda Nemusí pocházet z podzemního zdroje. Takováto voda smí být stáčena i z veřejného vodovodu. Nejsou omezeny ani úpravy vody a není zakázáno použití bakteriostatických látek. (41,44) c) Čaj Čaj se dělí na tři základní druhy a to podle způsobu úpravy čajových lístků. Jedná se o usušené lístky čajovníku. Ze stejného listí se vyrábí čaj zelený, černý i hnědý. Rozdíl je ve zpracování listů. Čaj černý se vyrábí z listů čajovníku, které se nejprve nechají zavadnout, což trvá kolem 16 hodin. Během této doby se listy nesmí zapařit. Dochází к odpařování vody obsažené v listech, a tím к jejich změkčení. Poté nastává proces fermentace. Fermentace je biochemická reakce, při které dochází к oxidaci listů. Probíhá při teplotě okolo 35^tO C, trvá asi 3 hodiny a končí usušením listů při teplotě do 95 C. Aby fermentace proběhla po celém listu, poruší se předem listové buňky na speciálním stroji. Oproti tomu zelený čaj je nefermentovaný. V průběhu jeho výroby je důležitá rychlost zpracování listů, aby se nerozvinula činnost enzymů. Taje zastavována působením páry nebo suchým teplem. Hnědý čaj, čaj polofermentovaný (oolong) se podobá spíše čaji zelenému. Fermentace zde probíhá jen částečně a sušení čajových lístků je pozvolné. (1,3) Příprava čaje se má provádět spařením po dobu 3-5 minut, aby se vyextrahovalo co nejvíce aromatických látek a málo tříslovin. Čaj obsahuje 2,5 % kofeinu (theinu) a 5-11 % třísloviny taninu. Tanin má ve větším množství karcinogenní účinky a podporuje vznik zácpy." (47, g ) Připravený zelený čaj má světle žlutou barvu. Černý čaj má barvu červenohnědou. Čaje se podávají s různými přísadami, jako například s cukrem, citronem, mlékem. Přísady by měly být servírovány samostatně. Označení čaj se původně používalo pouze pro nápoje, které jsou připraveny z listů čajovníku. Dnes jsou takto označovány i nápoje, které jsou připraveny spařením usušených a rozemletých ovocných směsí či různých bylin. Ovocný čaj je vyroben ze směsi sušeného ovoce a části rostlin. Podíl ovoce v celkové hmotnosti čaje musí být alespoň 50 %. Příprava takovéhoto nápoje je obdobná jako u klasických čajů, to znamená, že jej spaříme vroucí vodou a necháme vylouhovat. Ovocné čaje jsou к dostání v mnoha příchutích. Stejně tak je možné volit mezi několika příchutěmi i u čajů zelených. (3) 17

18 Čaj je považován za vhodný nápoj к naplnění pitného režimu. Důležité je si uvědomit, že by čaje neměly být příliš silné a také slazené. Za zvlášť vhodné čaje jsou považovány čaje zelené. Ovocné čaje jsou také doporučovány pro konzumaci v rámci pitného režimu. Výhodou ovocných čajů je, že jsou nabízeny v mnoha příchutích, a proto je možné je častěji střídat. Navíc si každý může nalézt svou oblíbenou příchuť. Čaje jsou dostupné v různé formě, a to sypané, v sáčcích či granulované. Příprava nápoje není složitá. Bylinné čaje by dětem, mimo cílenou léčbu, neměly být podávány v přílišném množství a je také vhodné je střídat. (1, 3) d) Ovocné šťávy Ovocné šťávy jsou u dětí poměrně značně oblíbené. Zakoupit lze šťávy mnoha různých příchutí. Při jejich výběru je lepší dát přednost 100 % šťávě před nektarem. Nektar je vyroben z ovocného koncentrátu, cukru a vody. Výhodou ovocných šťáv je, že obsahují vitamíny. Proto mohou být zejména pro děti, které konzumují málo ovoce, zdrojem důležitých vitamínů, zejména vitamínu C. Nevýhodou je, že šťávy zpravidla obsahují velké množství cukru. Proto se doporučuje podávat je zředěné vodou v poměru minimálně 1:1. Pokud jsou šťávy připravovány z čerstvého ovoce například v odšťavňovači, je to vhodná forma doplnění vitamínů, ale tento druh nápoje by neměl převládat. Některým jedincům také působí zažívací potíže vyšší kyselost ovocných šťáv. (16, 35) e) Zeleninové šťávy " Zeleninové šťávy dodávají organismu vitamíny a minerální látky. Mohou však obsahovat ve větší míře cukr. Odborníci doporučují podávat i zeleninové šťávy ředěné vodou. Doma připravené zeleninové šťávy z čerstvé zeleniny, tedy bez přídavku cukru je možné konzumovat i neředěné. (16) f) Sirupy Jedná se většinou o koncentrované, barvené roztoky řepného cukru, které jsou ochucené kyselinou citrónovou a s přídavkem aromatických látek. Příprava je jednoduchá. Před konzumací se naředí čistou vodou. Výhodou je, že nebývají chemicky konzervovány. Mezi další výhody patří, že dětem většinou chutnají a navíc lze volit mezi mnoha příchutěmi a aromáty, takže si každý může zvolit podle svých chuťových preferencí. Ani cena nebývá příliš vysoká. Nevýhodou je přítomnost cukru a také chemický původ sirupu. (11) 18

19 g) Limonády Ačkoliv spotřeba tohoto druhu nápojů je vysoká, odborníci ji velmi odmítají. Problémem zde je vysoký obsah cukru. Běžně limonády obsahují od 60 gramů cukru najeden litr, ale i více. Často to bývá až 100 gramů na litr, toto množství představuje asi 20 kostek cukru rozpuštěných v jednom litru vody. Vysoký obsah cukru v limonádách vede paradoxně к tomu, že nápoj žízeň neuhasí, naopak ji vyvolává. Vysoký obsah cukru vede к pocitu nasycení, takže u dětí při jejich zvýšené konzumaci může docházet к odmítání jídla. Všechny limonády jsou značně syceny oxidem uhličitým. Další nevýhodou je, že jsou uměle přibarvovány a ve většině případů také chemicky konzervovány. Pokud jsou slazeny umělými sladidly, tak se sice snižuje jejich energetická hodnota, ale umělá sladidla mohou působit zažívací potíže. Z výživového hlediska vede konzumace sladkých nápojů к riziku rozvoje obezity a zubního kazu. Velmi sladké nápoje také výrazně ovlivňují chuťové preference a tím i celý stravovací režim dítěte. Trvalý vyšší příjem sladkých nápojů může vést k tomu, že děti odmítají chuťově méně výrazné nápoje i potraviny. Z potravin je pak zvláště odmítána zelenina. (11,22,35) h) Nápoje typu coca-cola Tyto nápoje mají vysoký obsah sacharózy nebo umělých sladidel. Jsou výrazným dárcem energie. Ze 100 ml nápoje získá organismus v průměru 200 kj. To je pro srovnání stejné množství energie jako ze sta gramů nízkotučného jogurtu či pomeranče nebo ananasu. Nadbytek jednoduchých cukrů podporuje růst bakterií v organismu a může tak podpořit zánětlivé komplikace. Vysoký obsah cukru podporuje zvýšenou kazivost zubů. Druhotně také může dojít к nedostatku vitamínu B b který je nezbytný při metabolismu sacharidů. Mimo energetické zátěže je nebezpečný i vysoký obsah fosforu v tomto druhu nápojů. V důsledku vysokého příjmu fosforu dochází v organismu ke zvýšenému vyplavování vápníku a hořčíku. Následkem toho se může rozvinout osteoporóza. Kolové nápoje obsahují také vysoké množství kofeinu, který může působit neklid, podrážděnost a poruchy spánku. Někdy bývá Pití kolových nápojů dáváno do souvislosti s hyperaktivitou dítěte. Kofein má navíc diuretické účinky, takže po jeho podání dochází ke zvýšené tvorbě moči a tekutiny jsou z těla více odváděny. Kolové nápoje jsou vydatně syceny oxidem uhličitým a ten spolu s ochucovadly (organické kyseliny) poškozuje zubní sklovinu. Oxid uhličitý také může způsobovat zažívací obtíže, ke kterým patří například meteorismus. (22, 25, 45) 19

20 i) Energetické nápoje Jedná se o nápoje, které jsou určeny pro vrcholové sportovce či pro lidi pracující v některých náročných profesích. Patří sem různé iontové či proteinové nápoje, někdy také označované jako sportovní nápoje. Jsou určeny pouze po fyzickém výkonu, který trval nejméně 2 hodiny. Některé druhy těchto nápojů jsou nevhodné pro děti do 12 let. Pro běžnou populaci nejsou vhodné. Zařazování takovýchto nápojů do pitného režimu je zbytečné a ve větším množství mohou být dokonce zdraví škodlivé. (22) j) Mléko Mléko je potravinou a množství vypitého mléka by se nemělo počítat do přijatých tekutin za den. Pro děti je však mléko velmi důležité. Již od narození člověk přijímá mléko, zejména to mateřské. Mateřské mléko zajišťuje v prvních měsících života člověka přiměřený tělesný růst. Chrání dítě před infekcí. Kojení také pomáhá rozvíjet kontakt matky a dítěte. Mateřské mléko splňuje požadavky dítěte na výživu a při plném kojení nemusí být v prvních šesti měsících podávány žádné další tekutiny. (51, 52) Mléko obsahuje kolem 90 % vody. Tuk obsažený v mléce je závislý na způsobu úpravy. Rozlišujeme mléka nízkotučná, polotučná a plnotučná. Z výživového hlediska jsou nejvhodnější mléka polotučná. Polotučná mléka mají obsah tuku kolem 1,5 %. Mléka nízkotučná (odstředěná) nejsou doporučována, neboť vzhledem к nízkému obsahu tuku nedodávají tělu vitamíny v tucích rozpustné. Mléka plnotučná nejsou vhodná vzhledem к doporučením o snížení příjmu tuků, zejména živočišných. Mléčný tuk je negativně hodnocen pro svůj obsah nasycených mastných kyselin a cholesterolu. Mléko je zdrojem kvalitních bílkovin. Bílkoviny, které jsou obsaženy v mléce, obsahují velké množství esenciálních aminokyselin 4. Mléko je dále zdrojem některých vitamínů, zejm. A a vitamínů skupiny B. Dále je významným zdrojem vápníku. Využitelnost vápníku z mléka je asi 30 %, oproti využitelnosti například z rostlinných zdrojů, kde je pouze do 10 %. Mléko obsahuje i další minerální látky jako je hořčík, zinek, měď, mangan, jod, které jsou nezbytné pro dobrý stav kostí a pro různé fyziologické funkce. (4, 5, 51, 52) 4 Esenciální aminokyseliny, jsou takové aminokyseliny, které si lidský organismus neumí sám vytvořit, a proto je člověk musí přijímat potravou. 20

21 Podle způsobu úpravy rozlišujeme také mléka čerstvá a mléka trvanlivá. Z výživového hlediska není mezi těmito mléky zásadní rozdíl. Hlavní rozdíl mezi těmito mléky spočívá ve způsobu zpracování. К výrobě čerstvého mléka bývá použita vysoká pasterace, kdy je mléko zahříváno na teplotu 85 C po dobu 15 až 20 sekund. Takto zpracované mléko má trvanlivost okolo 7 dnů a musí být uchováváno v chladu. Trvanlivé mléko je ošetřeno takzvaným UHT záhřevem, tedy je vystaveno teplotě 135 C po dobu asi 1-2 sekund. Tento způsob ošetření ničí bakterie v mléku obsažené, ale nemá vliv na obsah bílkovin a vápníku. Takto zpracované mléko má trvanlivost okolo půl roku a nemusí být skladováno v chladu, tedy za předpokladu neporušeného obalu. Po otevření musí být uchováno v chladu a spotřebováno podle pokynů výrobce. (57) V dětském věku, batolata a předškolní děti by měly mít ve své výživě denně alespoň 500 ml mléka a mléčných výrobků. Z toho batolata by měla dostávat mléko v nějaké podobě v alespoň 4-5 denních porcích, v předškolním věku ve 3-4 porcích. Děti školního věku a adolescenti by měli dostávat mléko nebo mléčné výrobky ještě alespoň 2-3krát denně a obdobně dospělý člověk by neměl na mléko a mléčné výrobky zapomínat." (52, s. 52) 3.3 Program Školní mléko Cílem programuje podpora spotřeby mléka a mléčných výrobků u mladé generace, za účelem snížení nedostatku vápníku a zlepšení stravovacích návyků v budoucnosti. Program funguje v České republice od roku Od září roku 1999 jej podporuje také stát. V tomto roce začal poprvé dotovat mléko pro žáky prvních a druhých tříd základních škol. Postupně byly dotace rozšířeny. V roce 2000 se dotace začala vztahovat i na žáky třetích tříd a od března roku 2001 mají nárok na dotované mléko a mléčné výrobky všichni žáci plnící povinnou školní docházku. Záštitu nad programem převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a také Ministerstvo zemědělství. Problematiku v současné době upravuje Nařízení vlády o podpoře spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky č. 339/2006Sb. Dotovány jsou v České republice polotučná neochucená i ochucená mléka a zakysané mléčné produkty, viz Příloha 8. Pro žáky to znamená, že dostanou mléko či mléčný výrobek přímo ve škole. Pro rodiče to znamená, že výrobek koupí svému dítěti za zvýhodněnou, státem dotovanou, cenu. Na čtvrt litru polotučného neochuceného mléka stát nyní přispívá dvěma korunami a dvaceti halíři. Podpora se vztahuje najeden kus mléka či mléčného výrobku na jednoho žáka a vyučovací den. (37) 21

22 Podle údajů obecně prospěšné společnosti Laktea, která v České republice propaguje, zavádí a zprostředkovává prodej mléka a mléčných výrobků ve školách, se ve školním roce 1999/2000 vypilo u nás přes 10,5 milionu čtvrtlitrových krabiček trvanlivého mléka. To je tedy asi 2,5 milionu litru mléka. V tomto školním roce bylo zapojeno přibližně 70 % základních škol z České republiky. (37) Tabulka 2 Spotřeba školního mléka Kalendářní rok Spotřeba mléka 17,5 mil kusů (z toho 15,1 mil kusů mléka) 20 mil kusů (z toho 16 mil kusů mléka) 19 mil kusů (z toho 14,6 mil kusů mléka) Vpraveno podle 49 Tato tabulka vychází z údajů společnosti Laktea, která dodává okolo 80 % školního mléka do škol. Z tabulky je zřejmé, že došlo к poklesu spotřeby školního mléka. Podíl na poklesu spotřeby mají, podle údajů společnosti Laktea, klesající počty žáků navštěvujících základní školy. Celkově spotřeba mléka v České republice stoupá. Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná spotřeba mléka a mléčných výrobků v přepočtu na obsah mléka v roce 2005 na jednoho obyvatele 231,4 1 oproti roku 2000, kdy činila 207,9 1 na obyvatele. Viz Příloha 9. (6, 49) Tabulka 3 Spotřeba školního micka po vstupu do Evropské unie (údaje za celou republiku) Školní Počet Počet dětí zapojených ve Dodaná Dodané Odběr rok škol školách balení ks množství kg % 2005/ ,9 2004/ ,4 Upraveno podle 40, 41 22

23 Tabulka 4 Spotřeba mléčných výrobků v programu školní mléko podle druhů Školní Polotučné mléko Polotučné mléko Jogurty Smetanový rok neochucené ks ochucené ks ks krém ks 2005/ / Upraveno podle 40, 41 Z předchozích tabulek vyplývá, že stále dochází к poklesu spotřeby školního mléka. Nejpreferovanějším výrobkem je polotučné trvanlivé mléko ochucené. Pro školu znamená zapojení do projektu zajistit skladovací prostory a distribuci. Mléčné výrobky musí být uskladněny v chladničce při teplotě okolo 4 C. Takové skladování se netýká trvanlivého mléka. Dále musí škola zajistit distribuci, což většinou znamená, že najde dobrovolníka, který o přestávkách bude vydávat mléko a mléčné výrobky těm žákům, kteří mají mléčnou svačinku zaplacenu. Odměna za distribuci je velmi nízká. Výdej produktů e je také možno zabezpečit prostřednictvím výdejních automatů. V takovém případě si žáci zakoupí kartu, která je předem nabitá na určitý kredit. Škola také musí zajistit evidenci žáků, kteří dotované mléko kupují. 3.4 Vhodné a nevhodné nápoje a) Vhodné nápoje Nápoje, které jsou vhodné ke stálému pití a je tedy možné je zařazovat do každodenního pitného režimu. Do této skupiny lze zařadit především pitnou vodu bez přídavku oxidu uhličitého. Dále к vhodným nápojům patří vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne příliš silné čaje (zejména zelené). (22, 47, 53) b) Nápoje za určitých podmínek vhodné Do této skupiny patří minerální vody. Jejich denní příjem by neměl přesahovat objem 0,5 litru a je vhodné minerální vody střídat. Za určitých podmínek je možné do této skupiny zařadit i vody sycené oxidem uhličitým. Sycené vody by měly být požívány v omezeném množství a pouze za předpokladu, že jedinec, který je přijímá nemá žádná zdravotní omezení. Výhodou těchto vod je jejich osvěžující chuť. (22, 23, 25, 47) 23

24 c) Nevhodné nápoje Těmto nápojům by se konzumenti měli úplně vyhýbat nebo je přijímat jen velmi výjimečně. Patří sem zejména limonády a kolové nápoje. Pro děti za naprosto nevhodný nápoj označují odborníci také nápoje s obsahem chininu, např. tonik. Káva a alkoholické nápoje nejsou součástí pitného režimu (nelze je počítat do potřebného denního objemu tekutin), mohou být pouze chuťovým doplňkem stravy. Rozhodně by se měly užívat s mírou. Ani zdravý dospělý člověk by neměl vypít denně víc než 0,5 litru piva nebo 0,2 litru vína. Káva by se měla pít se sklenicí čisté vody." (22, s. 37) Pro dětský věk jsou alkoholické nápoje i káva naprosto nevhodné. (22, 47, 53) 3.5 Spotřeba nápojů v České republice Tabulka 5 Spotřeba nealkoholických nápojů na jednoho obyvatele České republiky v letech ná p i měrná jednotka čaj kg 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,3 0,3 zrnková káva kg 2,5 2,6 2,4 2,6 2,5 2,3 2,4 2,2 minerální vody litry 35,0 41,0 47,0 50,0 54,0 60,0 63,0 64,0 sodové vody litry 18,0 22,0 26,0 26,0 30,0 33,4 35,0 35,0 limonády litry 65,0 72,0 80,0 84,0 92,0 98,0 101,0 104,0 ostatní nápoje litry 40,0 45,0 53,0 60,0 70,0 74,6 76,0 78,0 Zdroj 46 Z tabulky je zřejmé, že celkově došlo к nárůstu spotřeby nealkoholických nápojů. Spotřeba minerálních vod stoupla v přepočtu na jednoho obyvatele téměř o polovinu. Spotřeba limonád stoupla o 39 litrů na obyvatele od roku 1998 do roku 2005 a stále má stoupající tendenci. 3.6 Energetická hodnota vybraných nápojů Energetickou hodnotu nápojů lze zjistit z údajů uvedených výrobcem na obalu výrobku. Pro snazší porovnání energetických hodnot výrobků bude, již za několik měsíců, uvádět několik významných mezinárodních potravinářských firem přehlednější informace o nutričních hodnotách svých výrobků. Na obalu bude relativně výrazný čtvereček s informací, kolik výrobek obsahuje kalorií a kolik je to procent doporučené denní dávky. (34) 24

25 Obrázek 1 Nové označení obalů potravin a nápojů í? ŕ ^ % Kalorie 139 Na zadní stane bude informace o cukrech, tucích, nasycených mastných kyselinách a soli, přepočtená na denní limit doporučen Na přední straně bude značka s informacemi, kolik má výrobek kalorií a kolik je to procent denní dávky Firmy so dohodly, že průměrná denní dávka pro ženu je 2000 kilokalorií (pro zjednodušeni se na obrázcích objeví jen kalorie) Zdroj 33, s. B1 Denní dávka bude počítána pro průměrnou ženu. Tato dávka pro průměrnou ženu byla výrobci stanovena na 2000 kilokalorií 5. Jedna kilokalorie se rovná 4,2 kj, to je tedy asi 8 400kJ na den. Firmy plánují uvádět počet kalorií na jednu porci, proto je třeba si při nákupu například dvoulitrové limonády uvědomit, že v celé láhvi je obsah energie několikanásobně vyšší. Například firma Coca-cola bude uvádět kalorickou hodnotu a přepočet kalorií na 250 ml. (33) 5 Toto značení neodpovídá používaným jednotkám soustavy SI. Ve škole se žáci učí používat jednotky soustavy SI, tedy jouly, což je jednotka energie. Pokud by chtěli učitelé využít obaly výrobků s novým značením ve výuce, mohou mít problém s nevhodným uváděním energetické hodnoty v kaloriích. 25

26 Tabulka 6 Energetická hodnota vybraných nápojů nápoj energie bílkoviny sacharidy tuky cholesterol ve 100 ml kj g 8 g mg džus Torna multivitamin 50 % 180 0,2 10,4 0,2 džus jablečný 164 1,1 9,9 0 džus rajčatový 100 % 62 0,8 3 0 šťáva Kubík mrkev, jablko, pomeranč Ice Tea citron (Lipton) ,7 0 Dobrá voda ochucená ,1 0 Tang jablko ,9 0 limonáda ,6 0 Pepsi ,6 0 CocaCola ,1 0 CocaCola light 1 0,1 0,1 0 Fanta Red Bull ,3 0 kakao 328 4,3 9,2 2,8 11 mléko nízkotučné 150 3,2 4,6 0,5 3 mléko plnotučné 267 3,3 4,8 3,5 14 mléko polotučné (1,5 % tuku) 190 3,2 4,6 1,5 6 Upraveno podle 7 26

27 4 ŠKOLA A PITNÝ REŽIM ŽÁKŮ Povinnost zajišťovat pitný režim žáků ukládá škole zákon 258/2000 Sb. 6. V České republice bývá na školách pitný režim zajištěn různým způsobem. Jedním ze způsobů, jak zajistit pitný režim dětí, je možnost zakoupení nápojů přímo ve škole, a to buď ve školním bufetu nebo prostřednictvím automatů na nápoje. Tím, že ve škole automat stojí, zajistí škola odpovídajícím způsobem pitný režim, tedy dodrží zákon. Otázkou je kvalita a vhodnost nabízených nápojů. Automaty obvykle spravuje firma, která má od školy pronajaté místo; za to škole odvádí určitou část peněz. Na školách jsou nápojové automaty na sladké limonády, někdy v nich jsou nabízeny minerální vody a na některých školách je možno zakoupit v automatech i horké nápoje jako jsou čaj, čokoláda a někdy i káva! Dalším způsobem, jak škola zajišťuje pitný režim, je využitím školní jídelny, kde mají žáci o přestávkách možnost vypít si čaj či jiný nápoj připravený kuchařkami. К tomuto výdeji jsou nejčastěji používány různé termosy, odkud si žáci sami natočí nápoj do skleničky. Obrázek 2 Termos Zdroj 50 Dalším způsobem zajištění pitného režimu je zavedení pítek, která jsou však závislá na kvalitě vodovodní vody a také na technických podmínkách školy. Pokud chce škola zajistit hygienicky odpovídající způsob výdeje vody, musí být к dispozici nejlépe plastové kelímky 6 zákon 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v plném znění. Paragraf 7, odstavec 2 Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného režimu upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu. " (42) 27

28 najedno použití, což zvyšuje finanční náročnost. Ne na každé škole je možné provést takovou stavební úpravu, aby bylo možné zavést pítka. V poslední době jsou také na školy zaváděny tzv. watercoolery. Obrázek 3 Watercooler Zdroj 59 Je to zařízení pro čepování balené vody z velkoobjemových plastových barelů. V poslední době se však vyskytlo mnoho problémů s tímto typem distribuce vody. V barelech bylo nalezeno velké množství bakterií, které mnohonásobně překračovalo zákonem stanovenou normu. Státní zdravotní ústav testoval 18 vzorků, ze kterých předpisům vyhovělo jen pět. V testovaných vzorcích byly nalezeny bakterie Pseudomonas aerigunosa a koliformní bakterie, které mohou způsobovat průjmová onemocnění. Pomnožení bakterií může být zapříčiněno nesprávným používáním tohoto typu zařízení. Voda by po prvním použití měla být.spotřebována do dvou až tří dnů. Na zařízeních však není možné nastavit si datum otevření barelu, a tak často dochází к několikanásobnému překročení tohoto limitu. Často také dochází к nesprávnému používání přístrojů ve snaze ušetřit za elektrickou energii. Přístroj by měl být zapojen po celý den na přívod elektrické energie, aby neustále docházelo к chlazení tekutiny. To však některé instituce nedodržují, a tím dochází к pomnožení bakterií ve vodě. Státní zdravotní ústav vydal doporučení, jak se starat o watercooler, viz Příloha 10. (20, 42) К dalším způsobům zajištění pitného režimu patří distribuce školního mléka. Příjem tekutin také závisí na tom, zda žáci smějí pít během vyučování. Na některých školách toto nesmějí, na některých školách ano a na některých školách to záleží zejména na vyučujícím. К zajištění optimálního přísunu tekutin je vhodné, aby žáci směli pít při vyučování, a to zejména při hodinách tělesné výchovy a v teplém počasí. 28

29 4.1 Zajištění pitného režimu v Německu Dle zdrojů, které jsem měla v originále jazyka к dispozici, jsou zkušenosti v Německu takové, že na většině škol žáci nesmějí pít v průběhu vyučování. Pití v průběhu vyučování je dovoleno na 16 % škol. Při sportu smí pít žáci na každé páté škole. Na 19 % škol je pití v průběhu vyučování dokonce výslovně zakázáno. Následkem toho pak dochází к nízkému přísunu tekutin. (17) Z reprezentativního výzkumu provedeného s 1002 rodiči žáků plnících povinnou školní docházku ve věku od 6 do 18 let vyplývá, že ve většině německých škol není běžně dovoleno pití v průběhu vyučování. (17) Graf 1 Pití ve školách - Německo pití ve školách 23% ^^m 19% >\ Л vy v 30% \ D není dovoleno je dovoleno nékdy - podle ^ m učitele 12% jen o přestávkách neví Zdroj 17 Z grafu je patrné, že 30 % žáků smí pít pouze o přestávkách. Zároveň 23 % rodičů odpovídalo, že jejich děti ve škole nesmí pít v průběhu vyučování. To tedy znamená, že více než 50 % žáků německých škol pravděpodobně nesmí pít ve třídách v průběhu vyučování. 7 Pouze na 16 % škol je pití v průběhu vyučování povoleno. Ve 12 % závisí to, zda mohou žáci Pít při vyučování, na učiteli. 7 Z dostupných údajů lze usuzovat, že odpovědi není dovoleno" a,jen o přestávkách" jsou vlastně totožné. Pokud žáci nesmí pít při hodinách, zřejmě to znamená, že smějí pít pouze o přestávkách. Pokud respondenti zvolili možnost, že žáci smí pít pouze o přestávkách, tak zřejmě platí, že žáci nesmí pít v průběhu hodm. Otázkou je, zda byl dobře koncipován daný dotazník. Ten bohužel nemám к dispozici. 29

30 Graf 2 Pití v průběhu sportovního vyučování - Německo pití během sportovního vyučování není dovoleno 9% je dovoleno 40% ^ я Н / \20% Ш ]/ 1 ^ V v J učitele někdy - podle jen o přestávkách 24% neví Zdroj 17 Dále se výzkum zaměřil na možnost pití v průběhu sportovního vyučování. Z grafu je patrné, že pití v průběhu tělesné výchovy není pravděpodobně možné u více než 30 % dotázaných 8. Nej vyšší počet však dosáhla odpověď neví. Rodiče nemají příliš dobré informace v této oblasti. To může být problémem při zavádění projektů do praxe, protože z těchto údajů je patrné, že může být problémem získat některé rodiče žáků к aktivní spolupráci. (17) V Německu byl uveden do praxe projekt pod názvem Pití při vyučování". Tvůrcem Projektu jsou vědci univerzity v Bonnu, kteří se zabývají výživou. Projekt je postaven na myšlence, že děti tráví ve škole značnou část dne, a proto by jim zde nemělo být pití zakazováno. Autoři projektu vysvětlují učitelům, z jakých důvodů by žáci měli pít v průběhu vyučování. Objasňují, že děti a mladiství mají příliš nízký přísun tekutin, za jehož příčinu je považován právě zákaz pití při vyučování. Žáci byli dotazováni, proč nepijí o přestávkách. Mezi nejčastěji jmenované důvody patřilo, že nemají žízeň, nemají čas, hrají si. V projektuje vysvětlováno učitelům, že zvýšením přísunu tekutin dojde u žáků ke zlepšení fyzického i psychického zdraví. Vědci upozorňují, že nedostatečný přísun tekutin ovlivňuje nejen fyzické zdraví a kondici žáků, ale i jejich schopnost soustředit se. Apelují na učitele, že je v jejich vlastním zájmu podpořit pitný režim svých žáků. Důležitou myšlenkou tohoto projektuje, že pokud se děti již jako malé naučí přijímat pravidelně tekutiny, tento zvyk jim vydrží až 8 U respondentů, kteří odpovídali, že děti smí pít jen o přestávkách není patrné, jestli je tato odpověď shodná s odpovědí není dovoleno". Odpověď,jen o přestávkách" mohli zvolit ti respondenti, kteří se domnívají, že do průběhu sportovního vyučování jsou zařazovány přestávky, které žákům dávají prostor к přijímání tekutin. 30

31 do dospělosti. Německá společnost pro výživu doporučuje žákům ve věku 7-13 let vypít minimálně okolo 1,2 litru a žákům ve věku let minimálně okolo 1,3 litru tekutin za den. (2, 55) V realizaci projektu je nutné spolupracovat s rodiči, s vedením školy a s kolegy. Pro realizaci projektu Pití při vyučování" bylo nutné zajistit tekutiny pro děti. Jednou z forem je, že si děti budou pití nosit z domova. To však závisí na spolupráci s rodiči a ne všude je možné toto realizovat. Mezi další možnosti patří nalezení sponzorů, kteří budou do školy pití dodávat. Je však nutné uvědomit si, o jaké množství nápojů se jedná. Pokud má každé dítě vypít zajeden školní den přibližně 0,5 litru tekutin, pak to pro jednu třídu o třiceti žácích dělá za týden okolo 75 litrů potřebných tekutin. Pokud bude pití zajištěno v 1,5 litrových lahvích, jedná se tedy o 50 lahví. V tomto případě může nastat problém s uložením nápojů. Nejedná se pouze o množství lahví, ale také o skladování za určitých podmínek, aby bylo vyhověno hygienickým požadavkům. (55) Projekt řeší i organizaci ve třídě. Pro zachování pořádku v učebnách je stanovena služba, která dbá na udržování čistoty. Mezi její úkoly patří například čištění použitých pohárků. Vyřešena je i otázka přijímání tekutin v odborných učebnách, například v počítačových. V takovýchto učebnách jsou zřizovány pitné koutky", kde se žáci mohou napít, aniž by ohrozili vybavení učebny. (55) V rámci projektu byla vypracována i pravidla pro příjem tekutin. Mezi ně patří například informace o vhodném množství vypitých tekutin na jednu porci (0,2-0,3 litru), dále jsou zde uvedena pravidla jako brát si na každé pití čistou skleničku, použité nádobí odkládat na tomu určené místo, pít pravidelně či neotevírat zbytečně dvě lahve najednou apod. Tato pravidla mají v průběhu projektu žáci i vyučující к dispozici к nahlédnutí. Projekt se věnuje i správné volbě nápojů. Součástí projektu je i obsah vyučování. Hovoří se zde například o nápojích, ze kterých získávají děti tzv. prázdné kalorie. (2, 55) Výukové cíle projektu pro žáky: o o o žák umí zhodnotit dostupné nápoje, žák pochopí důležitost přísunu tekutin, žák se naučí poznávat úkoly vody. 31

32 Součástí projektu jsou školení pro učitele, materiály pro vyučující, které obsahují i velmi pěkné pracovní listy, viz Příloha 11. Žáci se seznamují s problematikou prostřednictvím her, křížovek, textů a obrázků. Učitelé mají možnost být proškoleni к zacházení s příručkou. Pilotní část projektu proběhla na třech školách v Bonnu v roce V pilotní fázi se projektu zúčastnilo 391 žáků. Mezi důležité výsledky je možné zařadit, že děti pijí v ranních hodinách více, pokud smějí pít v průběhu vyučování. Na konci pozorování klesl podíl dětí, které nepijí nebo málo pijí v průběhu přestávek na 26 %. Děti přijímaly tím více tekutin, čím více jim podávané nápoje, v tomto případě minerální vody, chutnaly. (55) 32

33 5 VÝZKUMY PŘÍJMU TEKUTIN ŠKOLNÍMI DĚTMI V ČR V letech proběhl v Jihomoravském kraji průzkum pitného režimu u dětí, adolescentů a studentů vysokých škol. Zaměřil se také na preference nápojů a na skutečnou konzumaci nápojů. Výzkumu se zúčastnilo 1521 respondentů ve věku od 5 do 29 let. Na základní škole se průzkumu zúčastnilo 175 respondentů. (8,9) Průzkum byl prováděný ve spolupráci Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a I. dětské interní kliniky Fakultní nemocnice Brno, pracoviště dětské medicíny s podporou grantu Projektu podpory zdraví MZ České republiky." (8, s. 53) Pro potřeby výzkumu byl vypracován dotazník, jehož součástí byl i 24-hodinový záznamový arch. Základním cílem výzkumu bylo zjištění a zhodnocení průměrného denního příjmu tekutin u všech zúčastněných respondentů a jeho porovnání v rámci jednotlivých věkových skupin a pohlaví. Cílem bylo také zjistit, kdy během dne dochází nejvíce к porušování pitného režimu. Příjem tekutin byl porovnáván i mezi pohlavími. U dívek a chlapců nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Ve skupině dětí základních škol mělo neadekvátní příjem tekutin celých 93,7 %. Sledování pravidelnosti příjmu tekutin ukázalo, že konzumace nápojů je spíše nárazová. Většina dotázaných pila spíše ve večerních hodinách, čímž se zřejmě snažili dohnat deficit přijatých tekutin vzniklý v průběhu dne. Naopak nejhorší byl příjem tekutin v době svačin (přesnídávka - nepilo 23,5 %, svačina 21,6 %) a dále v době snídaně (nepilo 10,1 % respondentů), což často souviselo se skutečností, že některé děti a adolescenti vůbec nesnídali." (9, s. 90) Cílem výzkumu bylo porovnání preference a skutečné konzumace nápojů a to především z hlediska posouzení orientace respondentů v současné nabídce nápojů na trhu, jejich zdravotní prospěšnosti a zjištění, zda volí nápoje opravdu podle svých preferencí. Srovnání preferencí bylo provedeno jednak v celém souboru, dále mezi jednotlivými věkovými skupinami a také v rámci pohlaví." (8, s. 53) Bylo zjištěno, že nejvíce preferovaným i nejvíce konzumovaným nápojem je čaj. Naopak nejméně preferovaným a zároveň nejméně konzumovaným nápojem byla káva. Mezi zajímavá zjištění patří skutečnost, že u všech hodnocených věkových skupin byla zaznamenána vysoká preference kolových nápojů, ale jejich skutečná konzumace byla statisticky významně menší. (8) Ve skupině respondentů navštěvujících základní školu byly výsledky následující: 33

34 Tabulka 7 Výsledky výzkumu prováděného v Jihomoravském kraji Procentuální porovnání preference a skutečné konzumace nápojů v caj minerálky kolové nápoje džus sirup káva preference 96,57 70,86 93,14 97,14 92,00 6,86 konzumace 88,00 44,00 37,14 27,43 44,57 1,71 Upraveno podle 8 V letech proběhlo šetření o spotřebě nápojů na území Teplická. Šetření prováděli pracovníci Krajské hygienické stanice se sídlem v Ústí nad Labem, územní pracoviště Teplice. К šetření bylo vytipováno celkem deset velkých škol na území bývalého okresu Teplice, údaje se podařilo získat ze šesti velkých škol. Celkem se jednalo asi o 3200 žáků. Výzkum se zabýval spotřebou kolových nápojů na základních školách z nápojových automatů. Za nápoje typu coca-cola označují autoři nápoje výrazně sladké, které významným způsobem ovlivňují sklon jedince к obezitě, a tím к řadě zdravotních komplikací. Cílem šetření bylo ověřit hypotézu, že vzhledem к výrazné chuti a masivní reklamě došlo ke zvýšení spotřeby nápojů z nápojových automatů na základních školách. (45) Šetření probíhalo na základě poskytnutých faktur z nákupu nápojů do nápojových automatů a to vždy v období od dubna do června daného roku (2002 a 2003). V šetření nebyla rozlišována spotřeba coca-coly a jiných slazených limonád. Dále nebyla rozlišována ani spotřeba mezi nápoji slazenými sacharózou a mezi nápoji slazenými umělými sladidly. (45) Ze získaných údajů byla vypočítána průměrná spotřeba těchto nápojů na žáka školy. Z šetření vyplývá, že spotřeba nevhodných nápojů dětmi stoupá. V roce 2002 byla spotřeba v průměru 65,2 ml/žáka/týden a v roce 2003 již 81,2 ml/žáka/týden." (45, s. 88) Sami autoři si uvědomují, že tento způsob zjišťování příjmu slazených nápojů není objektivním zachycením spotřeby, neboť děti si nosí také nápoje z domova či si je kupují. Rovněž si v nápojových automatech kupují nápoje také učitelé a do jisté míry i veřejnost, například pokud je na škole v odpoledních hodinách pronajatá tělocvična. Autoři se ale domnívají, že lze předpokládat, že pokud stoupá spotřeba nápojů z automatů, stoupá spotřeba těchto nápojů dětmi celkově. (45) V roce 2005 proběhl výzkum s názvem Co chutná školákům" pod patronací firmy Unilever. Průzkumu se zúčastnilo 651 žáků ze základních škol v celé České republice. Z každého regionu se zúčastnila jedna škola, ve které byla vybrána vždy jedna druhá a jedna 34

35 šestá třída. Bylo zjišťováno, zda si děti do školy nosí svačinu a co taková svačina obsahuje. U žáků druhých tříd bylo šetření prováděno prostřednictvím dotazníků, které však byly předloženy jejich rodičům. Ti byli dotazováni, zda si myslí, že mají kontrolu nad tím, co jejich dítě za den sní a vypije, zda dítě ráno snídá, zda svačí. Se žáky šestých tříd byly dotazníky vyplněny na místě. (19) Výsledky průzkumu u žáků druhých tříd. Z 332 dětí pouze dvě neměly svačinu. U poloviny dětí druhých tříd tvořila svačinu nějaká sladkost, například sušenka, buchta či čokoláda. Ovoce ke svačině mělo pouze 23 % dětí a zeleninu jen 9 % dětí. Z nápojů se nejčastěji objevuje voda, sodovka či minerálka, ve 21 % čaj a v 16 % džus, u 14 % dětí druhých tříd to byla sladká limonáda. Z průzkumu také vyplynulo, že denně pije mléko 83 % dětí. Přesto na 4 ze 14 zkoumaných škol nejsou zapojeni do programu Školní mléko pro malý zájem rodičů a žáků. Z dotazníků vyplněných rodiči také vyplývá, že více než jedna třetina dětí doma vůbec nesnídá nebo snídá jen někdy! (19) U žáků šestých tříd vyplynulo ze šetření, že někdy doma snídá 36 % dětí a vůbec nesnídá 12 % dětí. Ve škole nesvačí vůbec nebo svačí jen někdy 23 % žáků šestých tříd. Něco sladkého к svačině má téměř 60 % dětí. Zeleninu nebo ovoce má každý den ke svačině 22 % dětí. (19) Zajištění pitného režimu na škole je podle výsledku průzkumu nejčastěji prováděno prostřednictvím automatu na sycené slazené nápoje. Podobný automat nebyl umístěn pouze na jedné ze 14 zkoumaných škol. Slazené nápoje pije ve škole přes 40 % dětí. Na jedné škole vyřadili z nabídky nápoje kolového typu a nabízejí pouze minerální vody, na jedné škole mají instalované pítko a jedna ze zkoumaných škol zavedla pro první stupeň ve třídách nádoby s pitím, za mírný měsíční poplatek tak nabízí čaj a džus. (19) 35

36 6 VLASTNÍ VÝZKUMNÁ SONDA Pro vyvození závěrů, jaká opatření by měla udělat škola, aby příznivě ovlivnila pitný režim svých žáků, bylo nutné zjistit, jaká je skutečnost v otázkách pitného režimu žáků na škole. V průzkumu jsem se zaměřila na několik oblastí týkajících se pitného režimu. Jednou z oblastí bylo množství a druh přijímaných nápojů. V další části jsem se zaměřila na znalosti dětí ohledně pitného režimu a také na jejich zájem o tuto problematiku. Dále jsem si chtěla ověřit do jaké míry se podílejí rodiče na přípravě pití pro děti do školy a na vliv přítomnosti automatů na nápoje na škole. Jedna část výzkumu se také věnuje stravování dětí, protože lze předpokládat přímý vliv složení stravy na příjem tekutin. Další část průzkumu byla zaměřena na školu a její vliv na znalosti žáků v oblasti pitného režimu, na možnost pití v průběhu vyučování a na počet žáků, kteří chodí do školní jídelny na obědy. 6.1 Cíle výzkumné sondy Cílem výzkumné sondy je zmapovat situaci na určité škole a navrhnout možná řešení problémů týkajících se pitného režimu žáků. Dílčí Cš'le: - Zjistit a zhodnotit průměrný příjem tekutin u respondentů, - porovnání příjmu tekutin podle jednotlivých ročníků, - zjistit preference žáků ve volbě nápoje a jaké nápoje žáci nejčastěji pijí, - zjistit jakým způsobem respondenti získávají informace o pitném režimu, - zjistit jakou roli hraje škola v oblasti zajištění pitného režimu a získávání informací, - zmapovat jakým způsobem zajišťuje škola pitný režim. 6.2 Charakteristika výzkumného šetření Na základě literární rešerše byly stanoveny hypotézy a zvolena metoda dotazníku. Na základě stanovených hypotéz byl sestaven dotazník, který byl ověřen v předvýzkumu s cílem úpravy hypotéz. Dále byla použita metoda rozhovoru. Ve škole bylo ještě provedeno krátké pozorování, zaměřené zejména na nápojový automat a jeho obsah. V pilotáži byl zadán dotazník a to v prosinci roku 2006 na základní škole sv. Voršily v Praze v Ostrovní ulici. Dotazník, viz Příloha 12, byl zadán ve třetí vyučovací hodině, bez Přítomnosti výzkumníka. Ve třídě bylo přítomno šest žáků. Na vyplnění dotazníku měli žáci 36

37 25 minut. V tomto čase všichni dotazník vyplnit stihli. Na základě výsledků předvýzkumu (viz Příloha 13), byly změněny některé položky dotazníku a byly upraveny hypotézy. 6.3 Hypotézy Hl : Dívky se zajímají o zásady zdravé výživy více než chlapci. H2: Informace o pitném režimu získávají žáci nejčastěji od rodičů. H3: Pravidelně snídá méně dětí než svačí H4: Děti jedí nejčastěji 2 ks ovoce a 1 porci zeleniny denně. H5: 80 % dětí vypije denně více než 2 litry tekutin. H6: 80 % dětí vypije ve škole 0,5 a více litru nápojů. H7: Nejvíce preferovaným nápojem jsou kolové nápoje, ale zároveň nejsou nejčastěji Přijímaným nápojem H8: Nejvíce preferovaný druh čaje je ovocný čaj. H9: 70 % dětí pije mléko denně. H10: 90 % dětí si nosí denně pití z domova. Hl 1: 70 % dětí si myslí, že dostatečné množství vypitých tekutin je 2-3 litry denně. H12: 50 % dětí dostává alespoň někdy peníze na nákup svačiny. H13: Pití do školy dětem nejčastěji připravují rodiče. H14: Zda děti smějí pít při vyučování závisí na učiteli. H15: 95 % dětí pije pravidelně nápoje к obědu ve školní jídelně. 37

38 6.4 Dotazník k výzkumné sondě Dobrý den, dovoluji si Tě oslovit tímto dotazníkem. Je to součást diplomové práce a bude vyhodnocován anonymně, pouze pro potřeby této práce. Pokyny pro vyplnění: Vyplňuj prosím pravdivě, co možná nejpřesněji. Kde je vynecháno místo pro odpověď, tam prosím svou odpověď stručně vepiš. Kde je možnost volby z předem daných možností, tam prosím zaškrtni zvolenou odpověď. Děkuji za spolupráci vě k ročník přibližná hmotnost kg pohlaví: dívka - kluk ^\7 ' -'^y ' j j ' ví:,,9 ano - ne - častecne 1) Zajímají Tě zásady zdravé vyzivy/ 2) Co obvykle snídáš? 0 _ i více než 3 3) Kolik jíš za den porcí (kusů) ovoce? 0 _! _ více než 3 4) Kolik jíš za den porcí (kusů) zeleniny? 5) Kolik asi tak za den vypiješ tekutin? Nepočítej prosím mléko ^ ^ ^ ^ ^ ^ 0-0,5 litru 0,5-1 litr 11-1,5 litru 1,51-21*7 21-, 6) Kolik tekutin za den vypiješ průměrně ve škole? 0 litru 0,25 litru 0,5 litru 0,75 litru Hi* vice... 7) Jaký nápoj piješ ve škole nejčastěji? 8) Jaký druh nápoje máš nejraději? 9) Jaké nápoje piješ nejčastěji? Uveď podle pořadí 1 černý_zelený-ovocný-jiný 10) Jaký druh čaje máš nejraději? ano_ ne-někdy 1D Piješ čaj oslazený? nékoukrát do týdne - méně často - nikdy 2) Piješ mléko? _ několikrát d0 týdne - méně často - nikdy 13) Nosíš si pití z domova? _ ^ ^ ^ _ méně čast0 _ nikdy 14) Kupuješ si pití v automatu? aen,1ľ 15) Co míváš ke svačině ve škole? Včetně nápojů. Popiš svůj příjem tekutin V průběhu školního dne. (př. ke snídani 250 ml čaj, ke svačin*.. atd.) svůj príjem snídaně svačina oběd... svačina večeře. 38

39 před spaním sport 17) Popiš svůj příjem tekutin v průběhu volného dne. snídaně svačina oběd svačina večeře před spaním sport,. x л množství vypitých tekutin za den pro člověka ve Tvém 18) Kolik myslíš, že je dostatecne množství vyp y věku? 19) Dostáváš peníze, aby sis koupil svačinu a pití? denně - několikrát do týdne - méně často - nikdy ^ ^ 20) Pokud dostáváš peníze na nákup svačiny, kolik to asi tak 21) Kdo Ti připravuje pití do «-uveď po*f> 22) Odkud získáváš informace o nápojích, jejicn rodiče - škola - televize, internet - jiné 23) Smíte pít při vyučování?, o ano-ne 24) Chodíš na obědy do školní jídelny Pokud ano - jaké nápoje máte к obědu? ano - ne - někdy Piješ je?. v r,ocf 25) Co bys změnil/a ve VaSÍ fefe aby se zvýsu phjem «*» u zaku. 26) Chtěl/a bys něco doplnit, vysvětlit? Děkuji za pozornost 39

40 6.5 Realizace К šetření vybrána škola, která splnila podmínku dostatečného počtu žáků na druhém stupni (alespoň 100). Škola také musela být ochotna ke spolupráci. Záměrně byla vybrána škola v menším městě. Výzkumná sonda byla tedy provedena na Základní škole ve Starém Plzenci, Masarykovo náměstí 54. Tato škola má kapacitu 500 žáků. V současné době navštěvuje školu 295 žáků, z toho druhý stupeň navštěvuje 167 žáků. Škola má v současné době dvě budovy v kilometr vzdálených částech města. V jedné budově je umístěn první stupeň, ve druhé budově je umístěn druhý stupeň a také se zde nachází školní jídelna. V září roku 2006 začala rekonstrukce budovy druhého stupně. V současné době se pracuje na rozsáhlé půdní vestavbě, jejímž cílem je sjednocení obou stupňů školy do jedné společné budovy. Podle plánu by se od školního roku 2007/2008 měly oba stupně školy nacházet v jedné budově. 6-6 Charakteristika respondentů Průzkum proběhl na druhém stupni základní školy ve Starém Plzenci dne v průběhu první vyučovací hodiny, od Na vyplnění dotazníku měli žáci 25 minut. V poskytnuté časové dotaci všichni respondenti dotazník stihli vyplnit. Dotazníky vyplňovali všichni přítomní žáci šestých, sedmých, osmých a devátých tříd, bez přítomnosti výzkumníka. Celkem se šetření zúčastnilo 151 žáků, z toho 81 chlapců, 69 dívek a jeden respondent Pohlaví neuvedl. V šestém ročníku odpovídalo celkem 32 žáků, z toho 17 chlapců a 15 dívek. V sedmém ročníku odpovídalo celkem 34 žáků, z toho 19 chlapců a 14 dívek, jeden respondent pohlaví neuvedl. V osmém ročníku odpovídalo celkem 36 žáků, z toho 23 chlapců a 13 dívek. V devátém ročníku odpovídalo celkem 49 žáků, z toho 22 chlapců a 27 dívek. tabulka 8 Počet respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu - podle ročníků a pohlaví dívky chlapci neuvedeno celkem za ročník celkem

41 6.7 Výsledky výzkumu Rozhovor se zástupcem vedení školy Rozhovor proběhl na půdě školy za přítomnosti výzkumníka a zástupkyně ředitele školy pro druhý stupeň Mgr. Alice Michalové. Ot. 1. Jaký je v současné době počet žáků, kteří navštěvují Vaši školu. Kolik žáků dochází na první a kolik na druhý stupeň? Odp. celkem školu navštěvuje 295 žáků, z toho první stupeň navštěvuje 128 žáků a druhý stupeň navštěvuje 167 žáků. Ot. 2. Jak zajišťujete na Vaší škole pitný režim žáků? V obou budovách školy je umístěn nápojový automat, dále si děti nosí pití z domova a na prvním stupni mají možnost zakoupit si mléko. Ot. 3. Máte na škole nápojové automaty? pokud ano - na jaký druh nápojů - minerálky - údaje o spotřebě - nejsou к dispozici, o vše se stará firma - jaké výhody má škola z umístění automatu - firma odvádí škole určitou částku formou provize z prodeje pokud ne - z jakého důvodu Ot. 4. Uvažovali jste o jiném způsobu zajištění pitného režimu (př. o pitkách)? pokud ano - proč nedošlo к realizaci Dříve byla pro žáky možnost, aby si za malý měsíční poplatek mohli chodit o velké přestávce vypít čaj do školní jídelny. Vzhledem ke kázeňským problémům byla tato možnost v tomto školním roce ředitelem školy zrušena. O pítku jsme uvažovali, ale není možné jej postavit vzhledem к dispozicím školy. Ot. 5. Smí žáci pít v průběhu vyučování? Ano, záleží to plně na učiteli. Nesmí pít v odborných učebnách. 41

42 Ot. 6. Smí vyučující pít v průběhu vyučování? Nepijí, mají watercooler ve sborovně a pijí o přestávkách. Ot. 7. Je tato problematika zakotvena ve školním řádu? Ne. Ot. 8. Je Vaše škola zapojena do programu školní mléko? Ano, ale jen na prvním stupni, na druhém stupni jsme mléko odebírali naposledy před dvěma lety a pro malý zájem byl odběr zastaven. ano - údaje o spotřebě Momentálně nejsou к dispozici. jak dlouho je škola v programu zapojena Nevím. způsob výdeje Vydává paní učitelka, která to má na starosti třídním učitelům a ti dále dětem. společnost, která zajišťuje dodávky Laktea. kolik dětí mléko odebírá 62-90, 2 kusy za týden. poměr mléka a mléčných výrobků Neodebíráme mléčné výrobky vzhledem к problémům se skladováním a v souvislosti s krátkou záruční lhůtou. Pokud pak dítě nepřijde do školy, jsou s tím problémy. Pokud ne - proč, uvažovali o zavedení Ot. 9. Jak je zapojena problematika pitného režimu do vzdělávání? Vyučuje se v RV a kde se to hodí. Ot. 10. Učíte o tématu i jinde než v RV? Kdo učí RV? Třídní učitelé. Podle čeho učí RV? Sada učebnic RV. Ot. 11. Proběhl na škole někdy projekt týkající se pitného režimu? Ne. Ot. 12. V jakých dokumentech je řešena problematika pitného režimu? V provozním řádu. 42

43 Ot. 13. Jaké problémy řeší škola v oblasti pitného režimu žáků? Jen pití o přestávkách v jídelně... Ot. 14. Doplnění tématu... Nemám nic na doplnění. Rozhovor s vedoucí školní jídelny Rozhovor proběhl na Základní škole ve Starém Plzenci, za přítomnosti výzkumníka a vedoucí školní jídelny. Ot. 1. Kolik žáků navštěvuje školní jídelnu? Z prvního stupně 67 žáků a z druhého stupně 107 žáků. Ot. 2. Jaké nápoje nabízí školníjídelna к obědu? Čaj, mléko - ochucené a v letních měsících také džusy ředěné vodou. Ot. 3. Jaké nápoje žáci nejvíce preferují? Čaj, ochucená mléka. Neochucené mléko příliš nepijí. Ot. 4. Jaký čaj připravujete? Černý, slazený cukrem, někdy slazený sirupem, případně ochucený vitacitem či citrónem. Zkoušeli jsme čaj ovocný, ale ten nebyl příliš oblíbený. Ot. 5. Jaké příchutě mléka nabízíte? Vanilkové, kokosové, nugátové, jahodové, banánové, kakao. Ot. 6. Jakým způsobem vydáváte nápoje? Na tácech mají děti připraveny nápoje ve skleničkách, těch si mohou vzít kolik chtějí. Pro družinu připravujeme čaj do konvic. Ot. 7. Jaká je spotřeba nápojů v jídelně? To je různé. Chodí se sem napít i děti, které zrovna nejdou na oběd. 43

44 Zajištění školního stravování Podle provozního řádu 9 škola zajišťuje stravování žáků ve vlastní jídelně, která má kapacitu 350 jídel za den. Podle údajů vedoucí školní jídelny navštěvuje jídelnu a obědy odebírá ve školním roce 2006/2007 celkem 212 žáků. Z prvního stupně je to 67 žáků, což je 52 % žáků prvního stupně. Z druhého stupně navštěvuje školní jídelnu 145 žáků, což je 87 % žáků. Celkem tedy navštěvuje jídelnu 72 % žáků, což je poměrně vysoký počet vzhledem к tomu, že žáci navštěvující první stupeň školy musejí na obědy docházet do kilometr vzdálené budovy druhého stupně. Ve školní jídelně jsou nabízeny к obědu nápoje, které jsou nality do sklenic a žáci si je tak mohou rovnou odnést. Počet sklenic není pro jednoho žáka nijak omezen. Žáci také mají možnost dolít si nápoj z připravené konvice. К obědům je pravidelně nabízen čaj. Nejčastěji čaj černý, slazený cukrem či sirupem, někdy ochucený citronem. V jídelně zkoušeli ovocné čaje, ale podle údajů vedoucí školní jídelny, mají děti raději čaj černý. Často je také nabízeno mléko, zejména mléko s různými příchutěmi. Neochucené mléko děti příliš nevyhledávají. Nejraději mají děti mléko s vanilkovou příchutí. V jídelně dále nabízejí kakao, mléko s nugátovou příchutí, jahodové, kokosové, karamelové či banánové mléko. V letních měsících jsou také nabízeny ovocné nápoje ředěné vodou. Viz Příloha 14. Zajištění pitného režimu žáků Provozní řád také hovoří o zajištění pitného režimu. V obou budovách školy jsou nainstalovány nápojové automaty. V budově prvního stupně mají děti možnost objednávat si mléko v rámci programu Školní mléko. V době šetření byl v budově druhého stupně umístěn nápojový automat firmy Coca-cola. Provoz automatu plně zajišťuje firma. Škola dostává určitou finanční částku, která se odvíjí od prodeje nápojů v automatu. Údaje o spotřebě nápojů z automatu však nebyly к dispozici. V nápojovém automatu bylo dříve možno zakoupit kolové nápoje a sladké limonády. Toto bylo na žádost vedení školy změněno a v současné době jsou v automatu nabízeny džusy prodávané pod značkou Cappy ice fruit a to ve dvou příchutích - multivitamin a red fruits. Dále je možné zakoupit ochucené minerální vody s příchutěmi pomeranč a citron a ledové čaje s příchutěmi broskev a citron. Ceny nápojů se 9 Provozní řád je zpracován na základě zákona 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 44

45 pohybují v rozmezí od 12 Kč za vody do 17 Kč za džusy a čaje. Všechny nabízené nápoje jsou o obsahu 0,5 litru. Produkty z programu školní mléko jsou žákům nabízeny pouze na prvním stupni. Na druhém stupni bylo mléko odebíráno ještě před 2 lety, ale pro malý zájem dětí a rodičů bylo od toho upuštěno. Na prvním stupni mléko distribuuje jedna z učitelek. Škola odebírá pouze trvanlivé mléko, protože nemá skladovací prostory pro mléčné výrobky, které by musely být uloženy v chladničce. Počet žáků, kteří odebírají mléko v tomto programu se pohybuje v rozmezí od 62 do 90 z celkového počtu 128 dětí na prvním stupni. Žák přihlášený к odběru obdrží 2 kusy mléka za týden. Mléko škole dodává společnost Laktea. V budově druhého stupně měli žáci dříve možnost docházet do jídelny v průběhu velké přestávky a pít zde připravený čaj. Vzhledem к problémům s dozorem a udržením pořádku v jídelně během této doby, byla tato možnost v tomto školním roce zrušena. Na čaj byla vybírána určitá finanční částka od dětí, ta se pohybovala v řádu halířů. Podle zkušeností vedoucí školní jídelny se chodí děti napít do jídelny i v době, kdy nejdou na oběd, tedy o přestávkách, kdy je jídelna otevřena. Školní jídelna také zajišťuje pitný režim dětem navštěvujícím školní družinu. Dětem vyzvedávají čaj pedagogičtí pracovníci. Otázka příjmu tekutin v průběhu vyučování není řešena ve školním řádu. Podle vedení školy děti pít během hodin mohou, rozhodnutí je podle zástupkyně ředitele plně v kompetenci vyučujícího. Pít děti nesmějí ve speciálních učebnách, jako je například učebna počítačová. Učitelé během výuky nepijí. Ve sborovně je pro vyučující instalován watercooler. Pro žáky watercooler instalován není. Možnost zavedení pítek na chodbách byla zvažována, ale není možno tento nápad realizovat vzhledem к stavebním dispozicím školy. Problematika pitného režimu je vyučována zejména v rodinné výchově a dále v ostatních předmětech, pokud se to hodí. Rodinnou výchovu na této škole učí třídní učitelé. Vyučují podle sady učebnic rodinné výchovy autorek Kubrichtová, Marádová. Na škole dosud nikdy nebyl realizován žádný projekt, který by se týkal pitného režimu. 45

46 Výsledky dotazníkové části výzkumné sondy (viz Příloha 15): Hl: Dívky se zajímají o zásady zdravé výživy více než chlapci Tabulka 9 Zajímají Tě zásady zdravé výživy? dívky 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník celkem % zajímá je nezajímá částečně chlapci zajímá je nezajímá částečně O zásady zdravé výživy se podle svých odpovědí vůbec nezajímá celkem 40 % chlapců oproti 9 % dívek. Zásady zdravé výživy zajímají 27 % dívek a 8 % chlapců. 64 % dívek a 52 % chlapců se zajímá částečně o zdravou výživu. Celkem se o zdravou výživu vůbec nezajímá 26 % dotázaných. V otázce 22, odkud získáváš informace o nápojích, jejich vhodnosti a pod. odpovědělo 8 % dotázaných, že se o problematiku nezajímají. Tuto odpověď uváděli pouze chlapci. Hypotézu 1 potvrzuji. H2: Informace o pitném režimu získávají žáci nejčastěji od rodičů. Tabulka 10 Odkud získáváš informace o nápojích, o pitném režimu? zdroj % rodiče 45 škola 8 TV, internet 38 jiné 9 V této otázce měli žáci možnost vybrat více odpovědí. V tabulce jsou výsledky uvedeny v procentech, kolikrát byla daná možnost zvolena. Nejčastěji získávají žáci své znalosti o problematice pitného režimu od svých rodičů. Na druhém místě jsou zdroje jako je televize a internet. Škola se umístila až na posledním místě. V kategorii jiné se nejčastěji objevovala odpověď: nezajímám se". Z toho důvodu by škola mohla být jako zdroj informací v pořadí na třetím místě, za rodiči a médii. Hypotézu 2 potvrzuji. 46

47 H3: Pravidelně snídá méně děti než svačí Tabulka 11 Co obvykle snídáš? snídaně celkem % snídá nesnídá někdy snídá 7 5 jen nápoj 12 8 Pravidelně snídá 61 % dětí. Vůbec nesnídá 26 % dětí. Přitom v šestém ročníku pravidelně snídá 88 % dotázaných, v sedmém ročníku 48 % dotázaných, v osmém ročníku 69 % a v devátém ročníku 47 % dotázaných. Vůbec nesnídá 9 % žáků 6. tříd, 33 % žáků 7. tříd, 11 % žáků 8. tříd a 43 % žáků 9. tříd. V devátém ročníku je to téměř polovina žáků, kteří udávají, že nesnídají. Pokud započteme i děti, které mají ke snídani pouze nápoj, tak v devátém ročníku dosáhne počet nesnídajících dětí 47 %. Snídaně se velmi často skládají z pečiva a nějaké sladkosti. Jako příklad snídaně uvádějí děti buchty, sušenky, rohlík. Tabulka 12 Co míváš ke svačině ve škole? svačina celkem % svačí nesvačí 9 6 někdy svačí 4 3 jen nápoj 5 3 Z tabulky vyplývá, že pravidelně ve škole svačí 88 % dětí. Někdy svačí 3 % dětí a vůbec nesvačí 9 % dětí, pokud sloučíme kategorie nesvačí a jen nápoj. V šestých třídách svačí Pravidelně 91 % respondentů, v sedmých třídách má denně svačinu 77 % dotázaných, v osmých třídách svačí denně 91 % žáků a v devátých třídách svačí denně 92 % žáků. Ke svačině velmi často uvádějí respondenti jako příklad chléb či rohlíky s uzeninami či sýrem a sladkosti, zejména sušenky. V několika případech se také objevuje ovoce či zelenina. Nápoje přijímané ve škole ke svačině odpovídají nápojům uváděným v otázce 7: Jaké nápoje piješ ve škole nejčastěji. Z nápojů pijí děti ke svačině nejčastěji minerální vody a čaj. 47

48 Graf 3 Snídaně a svačiny snídaně a svačiny 2. stupeň S? ano ne někdy jen nápoj Z grafu vyplývá, že pravidelně svačí více dětí než snídá. Některé děti také uvedly ve svých dotaznících, že snídají až ve škole. Při porovnání odpovědí žáků bylo zjištěno, že 50 % dětí, které ve škole nesvačí také nesnídá. Hypotézu 3 potvrzuji. Pravidelně snídá jen 66 % dotázaných a pravidelně ve škole svačí 88 % dotázaných. H4: Děti jedí nejčastěji 2 ks ovoce a 1 porci zeleniny denně. Tabulka 13 Kolik jíš za den porcí (kusů) ovoce? ovoce ks 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník celkem % více než Tabulka 14 Kolik jíš za den porcí (kusů) zeleniny? zelenina ks 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník celkem % více než

49 Z tabulek vyplývá, že nejvíce děti konzumují právě dva kusy ovoce za den. To uvádí 38 % dětí. 50 % dotázaných konzumuje jednu porci zeleniny denně. Celkem 10 % respondentů uvedlo, že zeleniny jí 0 kusů za den. Vzhledem к uváděným odpovědím a údajům o skladbě svačin a snídaní nelze předpokládat vysoký příjem vody potravou a lze tedy předpokládat potřebu hradit ztráty tekutin prostřednictvím nápojů. Hypotézu 4 potvrzuji. Děti nejčastěji uváděly, že jedí právě dvě porce ovoce za den a právě jednu porci zeleniny za den. H5: 80 % dětí vypije denně více než 2 litry tekutin. Graf 4 Denní příjem tekutin žáky - v litrech denní příjem tekutin v litrech 16% 27% 28% méně než 1 I 1-1,51 1, ,51 2,5-31 více než 31 Z grafu je patrné, že 70 % dotázaných vypije denně méně než 2 litry nápojů. 15 % respondentů dokonce v dotazníku uvedlo, že vypijí denně méně než 1 litr tekutin. Více než 2 litry nápojů denně vypije jen 30 % dotázaných. Vzhledem k tomu, že ani příjem ovoce a zeleniny není u dětí příliš vysoký, lze se domnívat, že příjem tekutin je nedostačující. Hypotézu 5 nepotvrzuji. Více než 2 litry vypije jen 30 % dětí oproti předpokladu na základě pilotáže. Pro možnost posouzení rozdílů mezi žáky jednotlivých ročníků uvádím grafy rozdělení příjmu tekutin podle jednotlivých ročníků. 49

50 Graf 5 Denní příjem tekutin v litrech - 6. ročník konzumace nápojů - objem 6. ročník 16% 10%, 23% 0% 6% 39% 0-0,51 0, ,51 1, ,51 2,5-31 více než 31 Méně než 1 litr vypije v tomto ročníku 6 % dotázaných, což je nejméně v porovnání s odpověďmi žáků ostatních ročníků. Méně než 0,5 litru tekutin denně neuvedl ani jeden respondent. Nejčastější odpovědí byl interval od 1 do 1,5 litru. Více než 2 litry vypije v této skupině 32 % respondentů. Příjem vyšší než 3 litry tekutin za den udává 10 % dotázaných. Graf 6 Denní příjem tekutin v litrech - 7. ročník nápoje konzumace - objem 7. ročník 0-0,51 0, ,51 D 1, % 2-2,51 2,5-31 více než 31 Méně než 1 litr vypije v této skupině 18 % dotázaných. Méně než 0,5 litru vypije Podle údajů uvedených v dotazníku 9 % žáků, tj. 3 žáci! Více než 2 litry tekutin vypije v sedmém ročníku 24 % dotázaných. Nejčastěji uváděné odpovědi byly po 29 % ve dvou intervalech a to 1-1,5 litru a 1,5-2 litry. 50

51 Graf 5 Denní příjem tekutin v litrech - 6. ročník konzumace nápojů - objem 8. ročník 22% 14% 0-0,51 0, ,51 1, ,51 2, % více než 31 Méně než 1 litr tekutin vypije ve skupině žáků osmých tříd 19 % respondentů. Méně než 0,5 litru neuvedl jako svůj příjem nikdo z dotázaných z této skupiny. Nejčastěji uváděné odpovědi byly v intervalu 1,5-2 litry. Více než 2 litry tekutin vypije 41 % dětí, což je nejvíce v porovnání s ostatními skupinami. Graf 8 Denní příjem tekutin v litrech - 9. ročník konzumace nápojů - objem 9. ročník 0-0,51 16% 0, ,51 1, % 2-2,51 2, % více než 31 Méně než 1 litr vypije v tomto ročníku 16 % dotázaných. Méně než 0,5 litru tekutin denně neuvedl ani jeden respondent z této skupiny. Nejčastější odpovědí byl interval od 1,5 do 2 litrů. Více než 2 litry vypije v této skupině 26 % respondentů. 51

52 H6: 80 % dětí vypije ve škole 0,5 a více litru nápojů. Graf 9 Příjem tekutin žáky ve škole - v litrech (za jednotlivé ročníky) příjem tekutin - objem - ve škole г ~ _ Ji! JE J л 01 0,251 0,51 0, více než 1 I a 6. ročník 7. ročník o 8. ročník 9. ročník V šestém ročníku udává 48 % respondentů 0,5 litru jako svůj příjem tekutin ve škole. Na druhém místě je příjem tekutin 1 litr a to u 29 % dotázaných. Nikdo z respondentů v této skupině neuvedl 0 litrů a více než 1 litr. 0,25 litru uvedlo 10 % dotázaných, 0,75 litru uvedlo 13 % dotázaných. V sedmém ročníku uvedlo 55 % dotázaných 0,5 litru jako svůj příjem tekutin ve škole. Na druhém místě v četnosti se nachází 0,25 litru tekutin ve škole a to u 24 % respondentů. Jeden dotázaný uvedl, že jeho příjem tekutin ve škole se rovná nule. 0,75 litru uvedlo 6 % dotázaných, 1 litr uvedlo 9 % dotázaných a jeden respondent uvedl více než 1 litr, v tomto případě se jednalo o množství 1,5 litru. V osmém ročníku nejvíce žáků vypije 0,5 litru nápojů a to 33 % dotázaných. Dále 1 litr uvedlo 19 % respondentů a po 17 % bylo 0,25 litru a 0,75 litru. Jeden dotázaný uvedl, že jeho příjem nápojů ve škole je roven nule. Více než 1 litr uvedlo 11 % dotázaných v tomto ročníku. Opět se jednalo o množství 1,5 litru tekutin. V devátém ročníku udává 44 % dotázaných 0,5 litru jako svůj příjem tekutin ve škole. Poměrně vyrovnané jsou počty odpovědí v hodnotách 0,25 litru u 12 % dotázaných, 0,75 litru u 17 % dotázaných a 1 litr u 15 % dotázaných. Shodně po 6 % dosáhly odpovědi 0 litrů a více než 1 litr, kde se opět jednalo o množství 1,5 litru. Celkem 45 % respondentů uvedlo, že jejich příjem tekutin ve škole činí 0,5 litru. Pozitivním zjištěním je, že je vyšší počet žáků, kteří svůj příjem uvedli jako vyšší než 0,5 litru a to celkem 36 %, oproti počtu žáků, kteří uvedli svůj příjem nižší než 0,5 litru a to 19 % 52

53 respondentů. Z celkového počtu respondentů uvedla nulový příjem tekutin ve škole 3 % žáků. Hypotézu 6 potvrzuji. Celkem 81 % žáků vypije ve škole alespoň 0,5 litru tekutin. Z porovnání odpovědí na otázky 5, 6, 16 a 17 vyplývá, že skutečný denní příjem odpovídá odpovědím na otázku 5: Kolik asi za den vypiješ tekutin. Žáci, kteří udávali nižší celodenní příjem tekutin, mají většinou nízký nebo velmi nízký příjem tekutin také ve škole. Ve škole mají nejnižší příjem ti žáci, kteří si nenosí pití z domova. H7: Nejvíce preferovaným nápojem jsou kolové nápoje, ale zároveň nejsou nejčastěji přijímaným nápojem Tabulka 15 Nejčastěji konzumované nápoje ve škole podle druhu druh nápojů - škola 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník celkem % čaj kola voda limo minerálka šťáva džus perlivá voda kakao, mléko nic Žáci na tuto otázku odpovídali volně a kategorie nápojů pro výzkum byly stanoveny až podle odpovědí, které se v dotaznících objevily. Nejčastěji konzumovaným druhem nápoje ve škole je podle odpovědí respondentů čaj. Celkem jej uvedlo 22 % dotázaných. Do této položky byl zařazen i ledový čaj. Na druhém místě v konzumaci se umístily minerální vody a to jen s velmi malým rozdílem od čaje. Celkem je uvedlo 21 % respondentů. Do položky minerální vody byly souhrnně započítány odpovědi minerální voda i minerální voda s příchutí. Třetí v pořadí konzumovaných nápojů je voda se šťávou. Tuto variantu uvedlo celkem 16 % žáků. Kolové nápoje konzumuje ve škole nejčastěji 14 % dotázaných žáků. Sladké limonády, kam nebyly řazeny kolové nápoje, konzumuje celkem 11 % respondentů. Pokud by byla sloučena kategorie limonády školovými nápoji, pak nejvíce žáků přijímá slazené nápoje 26 %. Vodu a perlivou vodu konzumuje celkem 12 % dotázaných. Do kategorie voda byly zařazeny odpovědi voda i neperlivá voda. Do kategorie perlivá voda byly zařazeny odpovědi perlivá voda i jemně perlivá voda. 53

54 Graf 10 Nápoje podle preference (za jednotlivé ročníky) preference nápojů i Ш Idll moh s + v <f ГП n 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Z grafu je patrné, že kolové nápoje jsou nejvíce preferovány ve všech ročnících. V šestém ročníku uvedlo kolové nápoje jako svůj nejoblíbenější druh nápoje 55 % dotázaných, v sedmém ročníku je uvedlo 38 % dotázaných. V osmém ročníku preferuje kolové nápoje 47 % dotázaných. V devátém ročníku uvedlo kolové nápoje jen 24 % dotázaných. Je to však nejvyšší dosažený počet. Na druhém místě v preferenci se v devátém ročníku umístil čaj, který v dotazníku uvedlo 20 % dotázaných. Jeden z dotázaných žáků devátého ročníku uvedl jako svůj nejoblíbenější nápoj pivo a jeden uvedl kávu. Graf 11 Preference nápojů podle pohlaví 54

55 Rozdíl v preferenci nápojů mezi dívkami a chlapci byl poměrně veliký zejména v kategorii kola. Kolové nápoje preferuje jen 24 % dívek oproti 54 % chlapců. Chlapci ještě více než děvčata preferují limonády. Preference v případě sloučení kategorie limonády a kola dosahují u chlapců 76 % a u dívek 33 %. Naopak děvčata preferují více než chlapci čaj, vodu, minerální vody a džusy. Obdobné preference dosahuje voda se šťávou. Preference odpovídají hypotéze 1, že dívky se zajímají o zásady zdravé výživy více než chlapci. Dá se tedy předpokládat, že tento zájem se promítá do jejich preferencí. Tabulka 16 Jaké nápoje pijí děti nejčastěji pijí nejčastěji ročník ročník ročník ročník celkem % čaj kola voda limo minerálka šťáva džus perlivá voda kakao, mléko Z tabulky je patrné, že nejčastěji pijí děti minerální vody, ty uvedlo celkem 23 % respondentů. Druhým nejčastěji přijímaným nápojem je voda. Společně s perlivou vodou tato kategorie dosáhla 21 %. Čaj a také kolu pije nejčastěji podle svých odpovědí 16 % dětí. Šťávu uvedlo celkem 13 % respondentů. Nejčastěji pijí děti minerální vody a vody. V případě sloučení kategorie kola a limonáda dosahuje počet odpovědí 24 %, což je nejvíce z celé skupiny. Graf 12 Nápoje 6. ročník nápoje 6. ročník ve škole 7* -я má nejraději pije nejčastěji Ъ хъ,xn ^ А 4- Ао ^ ^Р & jp С? <5^ 55

56 Graf 13 Nápoje 7. ročník nápoje 7. ročník ve škole mám nejraději pijí nejčastěji ^ ^ J? ^ ŕ ^ z 3 ^.r <f Graf 14 Nápoje 8. ročník nápoje 8. ročník -ve škole má nejraději pije nejčastěji F Graf 15 Nápoje 9. ročník nápoje 9. ročník ь ч- ^ J? Jb >' jp ŕ ^ Ж jy <> ыр r>" <ř чг ve škole - má nejraději pije nejčastěji 56

57 Nejvíce preferovaným nápojem jsou ve všech ročnících kolové nápoje. Celkem je, jako svůj nejoblíbenější nápoj, uvedlo 40 % respondentů. Nejčastěji přijímaným nápojem, jsou ale celkově minerální vody a vody. Ve škole je nejčastěji přijímaným nápojem čaj a také jsou často přijímány minerální vody. Příjem čaje ve škole má souvislost s podáváním čaje ve školní jídelně. Někteří žáci, kteří uváděli ve svých odpovědích, že si pití do školy vůbec nenosí, pijí jen čaj ze školní jídelny. Hypotézu 7 potvrzuji. Nejvíce preferovaným nápojem jsou kolové nápoje, ale zároveň nejsou nejčastěji přijímaným nápojem. Tím jsou minerální vody a ve škole je to čaj. H8: Nejvíce preferovaný druh čaje je ovocný čaj. Graf 16 Preference čaje podle druhu druh čaje 3% 2 3 % 65% V černý zelený ovocný jiný Graf 17 Slazení čaje slazení čaje 25% J sladí nes lad 1 nèkdy Ačkoliv čaj jako svůj nejoblíbenější nápoj uvedlo jen 12 % dotázaných, na otázku jaký druh čaje mají nejraději odpovědělo celkem 99 % dotázaných. Nejraději mají děti čaj ovocný a to 65 % dotázaných. Tato skutečnost vyplývající z výzkumu neodpovídá údajům ze školní Jídelny, kde vedoucí školní jídelny v rozhovoru uváděla, že děti mají podle jejich zkušeností 57

58 raději černý čaj. Černý čaj preferuje jen 23 % dotázaných. Pravidelně sladí čaj 66 % dotázaných. Někdy si čaj sladí 25 % dotázaných. Neslazený čaj pije jen 9 % dotázaných. Ve školní jídelně mají děti к dispozici pouze čaj slazený. Hypotézu 8 potvrzuji. Nejvíce preferovaným druhem čaje je ovocný čaj. H9: 70 % dětí pije mléko denně. Graf 18 Jak často pijí děti mléko mléko 11% denné několikrát do týdne méně často nikdy Z grafu je patrné, že denně pije mléko 24 % dotázaných. Několikrát do týdne pije mléko 27 % respondentů. Více než 50 % dětí tak pije mléko několikrát do týdne. Přesto, že školní jídelna nabízí dětem mléko téměř denně, není počet dětí, které by ho často pily příliš vysoký. To odpovídá skutečnosti, že na druhém stupni dané školy je malý zájem o dotované mléko z programu Školní mléko. Mléko vůbec nepije 11 % dotázaných. Hypotézu 9 nepotvrzuji. Mléko pije denně méně než předpokládaných 70 % žáků. H 10: 90 % dětí si nosí denně pití z domova. Graf 19 Jak často si nosí děti do školy pití z domova pití z domova IV n I mm denné několikrát do týdne méně často nikdy I 1 6. ročnik a 7. ročnfl< 8. ročnik 9. ročnik 58

59 Z grafu je patrné, že nejvíce si nosí pití z domova žáci šestého ročníku. Nejméně si nosí pití z domova žáci sedmého ročníku. Vůbec nikdy si do školy nenosí pití 10 % dětí, z toho nejvíce jich je ze skupiny žáků sedmého ročníku, nejméně ze skupiny žáků šestého ročníku. Alespoň několikrát do týdne si nosí pití celkem 62 % dotázaných. Graf 20 Jak často děti kupují nápoje v nápojových automatech nápojové automaty 1% denně několikrát do týdne méně často D nikdy 56% Denně nápoje v automatu podle svých údajů nakupuje jen 1 % dotázaných. Takto odpověděli pouze respondenti z osmého ročníku. Nikdy si v automatu pití nekupuje 27 % dotázaných. Více než polovina dotázaných, tedy 56 % nakupuje nápoje v automatu jen méně často. 16 % dotázaných si kupuje nápoje z automatu několikrát do týdne. Automat ve škole nenabízí kolové nápoje ani jiné sladké limonády. Pokud měli žáci možnost doplnit něco do dotazníku, o tom, co by oni sami změnili ve škole, aby se zvýšil příjem tekutin u žáků, nejčastěji odpovídali, že by snížili cenu nápojů v automatech. Několikrát se dokonce objevil návrh na zavedení automatu na teplé nápoje, jako káva, čaj, čokoláda. Lze tedy předpokládat, že nižší počet nakupujících v automatu je spojen s vyšší cenou v něm prodávaných nápojů. Respondenti, kteří si častěji kupují nápoje v nápojovém automatu si také méně nosí pití z domova. Dotázaní, kteří uvedli, že si kupují pití v automatu několikrát do týdne, také ve více než 80 % odpověděli, že si pití z domova nosí méně často nebo nikdy. Zbývajících 17 % dotázaných, kteří uvedli, že si pití kupují v automatu několikrát do týdne, uvádělo, že pití z domova si do školy nosí jen několikrát do týdne. Žádný z dotázaných neuvedl, že by si kupoval nápoje v automatu pokud uvedl, že si nosí denně pití z domova. Hypotézu 10 nepotvrzuji. 59

60 Hli: 70 % dětí si myslí, le dostatečné množství vypitých tekutin je 2-3 litry denně. Graf 21 Kolik tekutin by, podle názoru žáků, měli přijímat jejich vrstevníci za den? kolik si myslí, že je dostatečné množství vypitých tekutin 4% méně než 11,11 10% % více než 31 Nejčastěji uváděli žáci, že dostatečné množství přijatých tekutin za den je 2 litry, celkem tuto možnost napsalo 37 % dotázaných. 32 % dotázaných uvedlo jako dostatečné množství 2-3 litry tekutin. Méně než 1 litr neuvedl žádný z dotázaných. 1 litr uvedla ve svých odpovědích 2 % dotázaných, to uváděli pouze žáci šestého ročníku. Názory žáků se vcelku shodují s doporučeními odborníků. Z respondentů, kteří uvedli, jako doporučený příjem méně než 2 litry nebo neuvedli odpověď se jednalo o 22 % dívek a jen 17 % chlapců. Zároveň 83 % z respondentů, kteří uvedli tyto údaje, uvedlo, že se o zdravou výživu zajímají částečně, 10 % respondentů uvedlo, že je zásady zdravé výživy zajímají a 7 % dotázaných uvedlo, že je zásady zdravé výživy nezajímají. Hypotézu 11 nepotvrzuji. Do množství 2-3 litrů jsou započítány odpovědi 2 1, a 3 1. Tuto odpověď uvedlo 79 % dotázaných, což je více než předpokládaných 70 %. H12: 50 % dětí dostává alespoň někdy peníze na nákup svačiny. Graf 22 Jak často dostáváš peníze na nákup svačiny penize na svačiny denně méně často 46% 60

61 Peníze na nákup svačiny dostává denně 9 % dotázaných. Ve skupině žáků šestého ročníku tuto možnost nezvolil ani jeden z dotázaných. Několikrát do týdne dostává peníze na svačiny 21 % dotázaných. Nejčastěji peníze na nákup svačin dostávají žáci osmých tříd. V kategorii denně a několikrát do týdne je to celkem 42 % dotázaných. Z devátého ročníku dostává peníze denně a několikrát do týdne 29 % dotázaných. V sedmém ročníku dostává peníze denně a několikrát do týdne 27 % dotázaných. V šestém ročníku dostává peníze několikrát do týdne 19 % dotázaných. V šestém ročníku činila průměrná částka, kterou obdrží dítě na nákup jedné svačiny 35 Kč. Modus v této kategorii činí 20 Kč, medián 30 Kč a maximální částka na jednu svačinu dosáhla 100 Kč. V sedmém ročníku činila průměrná částka, kterou obdrží dítě na nákup jedné svačiny 35 Kč. Modus v této kategorii činí 20 Kč, medián 30 Kč a maximální částka na jednu svačinu dosáhla 100 Kč. V osmém ročníku činila průměrná částka, kterou obdrží dítě na nákup jedné svačiny 30 Kč. Modus v této kategorii činí 30 Kč, medián 30 Kč a maximální částka na jednu svačinu dosáhla 50 Kč. V devátém ročníku činila průměrná částka, kterou obdrží dítě na nákup jedné svačiny 40 Kč. Modus v této kategorii činí 30 Kč, medián 30 Kč a maximální částka na jednu svačinu dosáhla 100 Kč. Nejvíce peněz dostávají na nákup jedné svačiny v průměru žáci devátého ročníku. Maximální částka na nákup jedné svačiny dosáhla ve třech ročnících 100 Kč. Žáci, kteří dostávají peníze na nákup svačiny denně, pijí ve škole nejčastěji limonády ve 38 % a kolové nápoje v 15 %. Slazené limonády pije ve škole nejčastěji 53 % dětí, které si denně kupují svačiny. Hypotézu 12 nepotvrzuji. Peníze na nákup svačiny dostává alespoň někdy 76 % dotázaných, oproti předpokládaným 50 %. H13: Piti do školy dětem nejčastěji připravují rodiče. Tabulka 17 Příprava pití do školy-jednotlivé ročníky příprava pití v % sám 37, rodiče kupuje nemá pití sám nebo rodiče 12,

62 Z tabulky je patrné, že nejvíce připravují dětem pití rodiče v šestém ročníku, nejméně žákům devátého ročníku. Sami si nejméně připravují pití žáci sedmého ročníku, ale to je dáno tím, že si 12 % dětí v tomto ročníku pití samo kupuje. Nejvíce si pití sami připravují žáci devátého ročníku. Zde si plných 70 % dětí připravuje nápoje do školy samo a 8 % si nápoje kupuje. Vůbec ve škole nemá pití 12 % žáků sedmého ročníku. Graf 23 Kdo ti připravuje pití do školy příprava pití do školy n, 5% 7% _ 8 % X \ n sám rodiče \ 50% kupuje nemá pití V, J D sám nebo rodiče У Pití do školy si v 50 % připravují žáci sami. Druhý nejčastější způsob přípravy pití do školy je příprava rodiči. Do této kategorie byli zahrnuti i prarodiče. Celkem 7 % žáků nenosí vůbec pití do školy a ani si pití nekupují. Záci vyšších ročníků si připravují pití nejvíce sami, žáci nižších ročníku mají častěji pití připravené rodiči. Hypotézu 13 nepotvrzuji. Děti si nejčastěji pití do školy připravují sami. H 14: Zda děti smějí pít při vyučování závisí na učiteli Tabulka 18 Smíte pít při vyučování? pití při vyučování v % 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0/ /0 celkem podle učitele smí nesmí neví V této otázce měli respondenti dopsat odpověď. Předpoklad byl, že bude záležet na vyučujícím, zda žáci smějí pít při hodině či nikoliv. Tento předpoklad potvrdila i zástupkyně ředitele v rozhovoru. Na otázku, zda žáci smějí pít v průběhu vyučování odpověděla po 62

63 krátkém zaváhání, že ano, ale že to závisí na vyučujícím. Žáci nesmějí pít v odborných učebnách. Ve školním řádě není tato problematika řešena. Více než 50 % respondentů uvedlo, že pití při vyučování záleží na tom, jakého mají vyučujícího. 31 % žáků se domnívá, že při vyučování pít smí a 14 % žáků si myslí, že pít v průběhu vyučování nesmí. Při odpovědi nesmíme se často objevovalo doplnění: Já ale piji." Celkem 1 % žáků odpovědělo na otázku nevím". Hypotézu 14 potvrzuji. Povolení pití v průběhu vyučování záleží na vyučujícím. HIS: 95 % děti pije pravidelně nápoje к obědu ve školní jídelně. Tabulka 19 Chodíš na obědy do školní jídelny? školní jídelna 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník % chodí na obědy 72 51, nechodí na obědy 28 48, Na obědy do školní jídelny chodí 71 % žáků druhého stupně. Podle údajů vedoucí školní jídelny na obědy chodí 88 % žáků druhého stupně. Nesouhlasící počty mohou být z toho důvodu, že se dotazníkového šetření nezúčastnili všichni žáci druhého stupně školy. Také je však možné, že žáci mají obědy zaplacené, ale nechodí na ně. Žáci měli v této otázce možnost zvolit odpověď někdy chodím, ale tuto možnost nevybral žádný z dotázaných žáků. Nejvíce chodí na obědy žáci 8. ročníku, celkem 92 %. Na obědy nejvíce nechodí žáci 7. ročníku, 48,5 %. Graf 24 Piješ nápoje к obědu ve školní jídelně? pití ve školní jídelně Л I i i, II ] ano ne někdy D 6. ročník 7. ročník O 8. ročník 9. ročník 63

64 Ve školní jídelně pije pravidelně pití к obědu 84 % dotázaných, z těch, kteří chodí na obědy do jídelny. Někdy pije nápoj 15 % dotázaných. Nápoje к obědu ve školní jídelně nepije 1 % dotázaných. Všichni respondenti uvedli, že к obědu mají к dispozici čaj. Někteří uváděli také mléko, zejména ochucené. V šestém ročníku uvedli dva z dotázaných, že na obědy do jídelny nechodí, ale nápoje zde pijí. V sedmém ročníku uvedli dva z dotázaných, že na obědy do jídelny nechodí, ale nápoje zde občas pijí. Hypotézu 15 nepotvrzuji. Nápoj к obědu pije pravidelně jen 84 % dotázaných oproti předpokládaným 95 %. 6.8 Závěry výzkumné sondy V oblasti množství a druhu přijímaných nápojů bylo zjištěno, že žáci ve většině případů vědí, kolik by měli přijímat tekutin, ale tato doporučení nedodržují. 15 % dotázaných nevypije více než 1 litr tekutin za den, což není množství dostačující к uhrazení ztrát tekutin. Téměř polovina dotázaných (43 %) má denní příjem tekutin jen do 1,5 litru. U žáků by tedy bylo vhodné zvýšit příjem tekutin za den. Vhodné by bylo zvýšit i příjem tekutin ve škole. К tomu sami žáci v dotaznících navrhují, aby měli možnost pít v průběhu vyučování. V několika dotaznících se také objevil návrh, aby mohli chodit do školní jídelny na čaj i mimo dobu oběda. V části zaměřené na znalosti dětí ohledně pitného režimu a také na jejich zájem o tuto problematiku bylo zjištěno, že nejvíce získávají informace od rodičů a prostřednictvím médií, jako jsou televize, internet a časopisy. Naopak školu uvedlo jako zdroj informací jen 8 % dotázaných a to vždy ještě v kombinaci s jinými zdroji. O zásady zdravé výživy se vůbec nezajímá celkem 40 % chlapců. Celkem se o zdravou výživu vůbec nezajímá 26 % dotázaných. Rodiče se podílejí na pitném režimu dítěte nejen jako nejčastější zdroj informací o této problematice, ale také přípravou nápojů pro děti do školy. К pozitivnímu ovlivnění pitného režimu dítěte je tedy důležitá spolupráce s rodiči. Denní nošení nápojů do školy má vliv na snížení frekvence nákupů pití v nápojovém automatu. 64

65 7 PEDAGOGICKÉ ZÁVĚRY Je důležité, aby děti pochopily vztah mezi jídlem, pitím a zdravotním stavem. Při výchově ke zdravému způsobu výživy, včetně pitného režimu, se často setkáváme spíše s negativním podtextem, kdy je dítě napomínáno, co nesmí jíst a pít. Často je upozorňováno na důsledky špatného stravování, ale málo je zdůrazňováno, co je na jídle a pití pozitivní, jak upevňuje naše zdraví, že může zlepšovat naši fyzickou kondici i psychickou pohodu. Dítě by se také mělo naučit vnímat hodnotu každého jídla, nevyhazovat například svačiny do koše apod. Mělo by se také učit odolávat reklamě na potraviny a nápoje a mělo by si uvědomovat, že mu rodiče nemohou vždy koupit vše, co vidí v reklamě. (32) Návyky týkající se pitného režimu si dítě osvojuje od narození. Prvními, kdo jej v této oblasti ovlivňují, jsou rodiče. Po vstupu do mateřské školy si dítě vytváří návyky také prostřednictvím učitelek. V mateřských školách bývá na dodržování pitného režimu kladen poměrně velký důraz. Učitelky pití dětí hlídají velmi pečlivě a děti v průběhu dne pijí v podstatě samozřejmě. Zahájením povinné školní docházky často dojde ke zlomu. Ve většině škol paní učitelka nekontroluje, zda dítě pije či nikoliv. Děti mají mnoho nových podnětů ve svém okolí, poznávají nové kamarády, nové věci a na pití často zapomínají. Dobrý návyk z mateřské školy se ztrácí. Ve výuce zabývající se problematikou výživy by se již na prvním stupni měly objevit snahy o udržení návyků z předškolních zařízení. Na druhém stupni by se pak znalosti o problematice měly prohlubovat a správné návyky podporovat. Příkladem by dětem měli být i pedagogové. Děti by měly považovat za samozřejmé, že se mají napít, a proto by měli i učitelé pít například v průběhu vyučování. 7.1 Doporučení pro školu na níž probíhala výzkumná sonda Pro základní školu ve Starém Plzenci lze doporučit pro zvýšení příjmu tekutin žáky znovuzavedení možnosti pití čaje žáky o velké přestávce ve školní jídelně. Sami žáci by toto podle svých odpovědích v dotazníku uvítali. Navíc by bylo možné znovu zapojit žáky druhého stupně do programu Školní mléko. Ačkoliv není mezi žáky mnoho takových, kteří pijí mléko denně, možná by se našli žáci, kteří by mléko pili častěji, pokud by ho dostávali přímo ve škole a za výhodnou cenu. Kladně lze hodnotit změnu v sortimentu v nápojovém automatu umístěném v budově školy. Žáci sami navrhují, že by chtěli mít možnost pít v průběhu vyučování. Toto by bylo možné řešit s pedagogickým sborem a zakotvit například 65

66 ve školním řádu. Jednou z možností, jak pozitivně ovlivnit pitný režim žáků by bylo zapojit do výuky více problematiku nápojů a pitného režimu a pozvat například odborníky na besedu s žáky. Dalším ze způsobů, jak se věnovat problematice pitného režimu žáků je větší zapojení školní jídelny. Například možnost referenda žáků i učitelů, jaké druhy nápojů by chtěli mít к dispozici к obědu ve školní jídelně. Je třeba možné udělat návrhy dostupných nápojů ve spolupráci s hospodárkou školy a dát strávníkům na výběr. Vedoucí školní jídelny uvedla, že děti pijí raději černý čaj, ale podle výsledků výzkumu mají děti raději čaj ovocný. Tyto výsledky by bylo vhodné zvážit. Také by například bylo vhodné, aby děti měly možnost volby mezi slazeným a neslazeným nápojem к obědu. Jednou z možností je i uspořádání přednášky pro rodiče žáků. Ta by mohla být formou dobrovolné účasti rodičů v rámci celoživotního vzdělávání. Možností pro žáky by bylo i zavedení zájmového kroužku, který by se zabýval například problematikou výživy a praktickou činností s tím spojenou. 7.2 Návrh projektového týdne Z výzkumné sondy vyplývá, že nej ohroženější skupinou v oblasti pitného režimu jsou žáci sedmého ročníku. Nejčastěji odpovídali, že si nenosí pití z domova. Také často nakupují v nápojovém automatu. Jejich denní příjem tekutin je v porovnání s žáky ostatních ročníků celkově nejnižší. Proto bych projektový týden zaměřila zejména na tuto věkovou skupinu. Použít projekt v ostatních ročnících je však také možné. Projekt se zaměří na zvýšení příjmu tekutin u žáků, na zvýšení jejich informovanosti o problematice pitného režimu a o složení nápojů a také na schopnosti žáků samostatně vyhledávat a pracovat s informacemi. Projekt bude probíhat pod názvem Piji, piješ, pijeme aneb ve víru tekutin Výukové cíle projektu o o o o o Žák aktivně vyhledává informace o pitném režimu Žák se orientuje v nabídce nápojů, umí si vybrat podle zásad zdravé výživy Žák vysvětlí na příkladech souvislosti mezi dodržováním pitného režimu a psychickým a fyzickým zdravím Žák si prakticky vyzkouší přípravu nápojů Žák se seznamuje s doporučeními odborníků na výživu 66

67 o o o Žák si aktivně utváří postoj к reklamě na výrobky z oblasti pitného režimu a uvědomuje si její vliv Žák využívá moderní technologie v přípravě na vyučování Žák formuluje vlastní názor na oblast pitného režimu a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, s učitelem a s odborníky Příprava na projekt Při výtvarné výchově si děti samy, pod vedením učitele, vytvoří společný záznamový arch. V něm bude mít každý žák svou řádku. Na archu bude 6 sloupečků, pro každý den v týdnu jeden a první pro umístění jména žáka. Do vzniklých rámečků pak budou žáci v průběhu projektu zapisovat kolik tekutin za den a jakých vypili. Každý žák bude mít к dispozici jednu řádku. Při výtvarné výchově mohou také vyrobit kartičky, které poté použijí к označení převládajícího druhu nápoje, který pili. Na kartičku například nakreslí láhev s vodou či hrneček s čajem. Mohou vyrobit i kartičky, které budou označovat množství vypitých nápojů. Kartičky budou již mít předepsané množství: 0,5 1, 1 1, 1,5 1, 2 1 atd., případně mohou zobrazovat skleničky či láhve o určitém objemu. Tabulka 20 Harmonogram projektu předmět výtvarná výchova časová dotace ve vyuč. hodinách 1 příprava projektu pomůcky balicí papír, tužky, pravítka, fixy, pastelky, tvrdý papír přírodopis 2 papíry, video, obrazové materiály, lístečky na hru rodinná výchova 2 etikety z nápojů, pracovní listy, video, ukázky reklamy, jablka, kolový nápoj, kelímky matematika 1 pracovní listy, lístečky na hru, sklenice, váha, cukr informatika 1 počítače praktické vyučování - příprava pokrmů 1-2 cizí jazyk 1 český jazyk 1-2 papíry sklenice, slámky, citrón, pomeranč, cukr, citrónová šťáva, pomerančový a citrónový sirup, ananas, citrónový čaj, ananasový džus, med, mixér pracovní listy z projektu Trinken im Unterricht, článek o pití, slovníky 67

68 7.2.3 Průběh projektu Zařazení předmětů do výuky by mělo být v průběhu jednoho týdne. Pro zachování posloupnosti je vhodné jako první zařadit přírodopis a jako druhou rodinnou výchovu. Ostatní hodiny je možno zařadit libovolně, doporučuji ponechat na závěr český jazyk a psaní slohové práce. Projektu také předchází přípravná část ve výuce výtvarné výchovy. Každý den zaznamenávají žáci do připraveného archu, který je umístěn ve třídě na dobře viditelném místě, kolik tekutin a jakých v průběhu předchozího dne vypili. Přírodopis Časová dotace: 2 vyučovací hodiny. Motivace - žáci si samostatně napíší na papír, proč si myslí, že je důležité přijímat tekutiny. Diskuze o názorech. (10 min) Výklad - jak fungují tělesné tekutiny, jak se vytváří moč. Ve výkladu je možné využití didaktického videa či obrázků (vylučovací soustava). Vliv nedostatku tekutin na činnost organismu, zdravotní následky a pozitivní vliv dostatečného příjmu tekutin na organismus. (35 min) Zopakování tématu z minulé hodiny. Žáci vlastními slovy popíší, jak se v těle vytváří moč. (10 min) Skupinová práce: Rozdělení žáků do skupin prostřednictvím hry (na lístečku mají žáci napsány jednotlivé části orgánových soustav, př. srdce, žíla, tepna - zuby, žaludek, slepé střevo - nos, plíce, průdušky; a jejich úkolem je najít ostatní členy skupiny, aniž by mluvili a lístečky si ukazovali). Skupinová práce: Zodpovězte následující otázky: 1. Jaké je dostatečné množství přijatých tekutin za den? 2. Proč musí člověk přijímat tekutiny každý den? 3. Jak jinak získává organismus vodu, než jen vypitými tekutinami? Odpovědi: 1. Záleží to na mnoha faktorech, například na pohlaví, věku, tělesné hmotnosti, aktivitě, teplotě okolí. Obecně lze říci, že by zdravý člověk měl vypít alespoň dva litry tekutin za den. 68

69 2. Tekutiny člověk ztrácí každý den, a proto je také musí každý den doplňovat. Tekutiny odvádí z těla odpadní látky. Dostatek tekutin pomáhá předcházet některým onemocněním jako například bolestem hlavy. Dostatek tekutin také zvyšuje fyzickou a duševní výkonnost. 3. Vodu přijímáme také v potravě (větší množství vody obsahuje například zelenina), organismus si také sám metabolickou činností denně vytvoří asi 300 ml tekutin. (15 min) Společné vyhodnocení skupinové práce. Každá skupina přečte své odpovědi. Otázky budou zodpovídány postupně a o odpovědích by žáci měli mezi sebou diskutovat. (20 min) Rodinná výchova Časová dotace: 2 vyučovací hodiny. Úvod - brainstorming - co si představíš pod pojmem pitný režim. Na tabuli se zapíší návrhy žáků a pak se v nich bude společně hledat definice pitného režimu (udržování dostatečného množství tekutin v organismu). Jaké si myslíte, že je vhodné rozvržení příjmu tekutin během dne? - znovu zápis na tabuli a vyvození závěrů. (Nejlépe pít v průběhu celého dne, večer před spaním menší množství. Více pít při sportu či jiné fyzicky náročné činnosti. Pití během jídla je možné.) (15 min) Dále bude tato hodina věnována složení nápojů, jejich vhodnosti a nevhodnosti. Skupinová práce: Učitel rozdělí žáky pomocí hry (příklad - co jste ráno měli jako pití к snídani - utvořte skupinky) do skupinek po maximálně 6 žácích, lépe po 4 žácích. Do každé skupiny rozdá několik etiket z různých druhů nápojů. Děti budou mít za úkol najít a do pracovního listu zaznamenat, kolik který nápoj obsahuje sacharidů, tuků a bílkovin, kolik je v něm obsaženo energie v jednom litru. Skupina vybere nápoj, který je podle ní nejvhodnější pro pití v průběhu dne. Etikety mohou mít skupiny stejné nebo mohou mít etikety rozlišné. Záleží na tom, kolik druhů nápojů bude chtít učitel probrat a žákům ukázat. Členové skupiny vyberou svého mluvčího a ten ostatním skupinám představí nápoj, který podle etikety vybrala jeho skupina jako nejvhodnější pro celodenní pití a vysvětlí ostatním proč si to myslí. (10 min práce skupiny, 20 min prezentace) Výsledky skupinové práce učitel shrne. Shrnutí by mělo obsahovat také doporučení pro příjem tekutin, jaké nápoje jsou vhodné, jaké jsou podmíněně vhodné a proč. Jaké nápoje vhodné nejsou a proč. (Vhodné: voda, ředěné džusy a zeleninové šťávy, ne příliš silné čaje; 69

70 podmíněně vhodné nápoje: minerální vody, vody sycené oxidem uhličitým; nevhodné nápoje: limonády a kolové nápoje - pro vysoký obsah cukru, obsah barviv, kolové nápoje - kofein, fosfor, dále káva a alkohol.) (20 min) Formou diskuse bude probrána problematika reklamy na nápoje. Je možné pustit na videu ukázku reklamy na nápoj či přinést alespoň ukázku tištěné reklamy na nápoje. Obrana proti reklamě (možno zařadit do předmětu mediální výchova, ale na zkoumané ZŠ není předmět vyučován). Žáci by měli vyjádřit svůj názor na reklamu, měli by umět rozpoznat manipulaci obsaženou v reklamě. (15 min) Závěr bloku: Pokus - degustace jablka před a po vypití kolového slazeného nápoje. Každý žák dostane plátek jablka, které bude připraveno ve spolupráci se školní jídelnou. Do kelímku bude žákům nalito malé množství kolového nápoje. Diskuze o chuti, jak dětem chutnalo jablko, jak se chuť změnila po vypití nápoje. Proč si myslí, že se chuť jablka změnila. (10 min) Matematika Časová dotace: 1 vyučovací hodina. Motivace: Zkuste odhadnout kolik kostek cukru obsahuje jeden litr coca-coly. Odhady žáků zapíše učitel na tabuli. (5 min) Početní příklady: viz pracovní list - matematika. Výsledky příkladů: 1. Jedna sklenice coca-coly o objemu 0,25 litru obsahuje 25 gramů cukru. 2. a. 250 ml b ml c. 10 dkg 0,1 kg 3. Jablečný džus obsahuje ve 100 ml 39 kcal. (10 min výpočty, 5 min kontrola) Skupinová práce: Rozdělení do skupin formou hry (na lístečku budou mít žáci napsaný jednoduchý početní příklad, bez mluvení si najdou ostatní členy skupiny, lístečky si žáci nesmí ukazovat, Čísla na prstech ukazovat smějí, klíčem je výsledek příkladu, př. skupinu tvoří žáci s příklady 3x5, 7+8, 30:2, 18-3) (4 min) 70

71 Skupinová práce: Pokus - naplnění sklenice odváženým cukrem, žáci v prvním příkladu spočítali, kolik cukru připadá na jednu sklenici coca-coly, za předpokladu, že 1 litr coca-coly obsahuje 100 gramů cukru a sklenice je o obsahu 250 ml (0,25 1). Žáci společně odváží cukr krystal či krupici a nasypou jej do připravené sklenice. Tento pokus má žákům pomoci zpřesnit představu o obsahu cukru v limonádách. Příklad: viz pracovní list. Výsledek: V jednom litru limonády je 20 kostek cukru. (10 min) Vyhodnocení, kdo byl nejpřesnější v odhadu počtu kostek cukru. (5 min) Informatika Časová dotace: 1 vyučovací hodina. Práce s informacemi o nápojích dostupnými na internetu - e-kalkulačka (adresa Záci se učí samostatně vyhledávat informace. Na dostupných internetových stránkách si zjišťují, jaké množství energie získávají prostřednictvím různých nápojů. Každý žák si sám najde co nejvíce nápojů a co všechno obsahují. Zjištěné informace zapíše do pracovního listu. Praktické vyučování - příprava pokrmů Časová dotace: 1-2 vyučovací hodiny. Ve cvičné kuchyni si žáci vyzkouší přípravu různých druhů nealkoholických nápojů. Žáci si ve skupince po 4 vyzkouší přípravu různých druhů nápojů. Připraví si slavnostním způsobem skleničky ke konzumaci a nápoje ochutnají. Skleničky mohou ozdobit například dokola cukrem (před ponořením do cukru potřete okraj sklenice citrónem) a přidat nakrojený plátek citrónu či pomeranče. Na závěr mohou diskutovat o chuti jednotlivých nápojů, komu který nejvíce chutnal a vybrat nápoj, který měl nejvíce preferencí. Příklady receptů: Oranžáda (pro 1 osobu) 1 pomeranč, 0,1 dl citrónové šťávy, 0,3 dl pomerančového sirupu, pitná voda, led Do sklenice nalijeme pomerančový sirup, pomerančovou a citrónovou šťávu, dolijeme pitnou vodou, vložíme kostku ledu a podáváme se slámkou. 71

72 Horká citrónová limonáda (pro 1 osobu) 0,4 dl citrónové šťávy, 0,4 dl citrónového sirupu, 1,5 dl vody, plátek citrónu, 5 g cukru Do silnostěnné sklenice či do hrnku vlijeme šťávu z citrónu, citrónový sirup, zalijeme vařící vodou a doplníme cukrem, plátkem citrónu. Exotika (pro 4 osoby) 200 g čerstvého ananasu, 2 lžíce citrónového čaje, 250 ml ananasové šťávy (džusu), 2 lžíce medu, 250 ml vody Ananas nakrájejte na kostky a spolu s čajem a malým množstvím ananasové šťávy rozmixujte. Ve zbylé ananasové šťávě rozpusťte med. Smíchejte s vodou a rozmixovaným ovocem. Podávejte vychlazené. Cizí jazyk Časová dotace: 1 vyučovací hodina. Žáci budou pracovat s tématem pitného režimu v cizím jazyce. V německém jazyce je možné využít к práci pracovní listy z projektu Trinken im Unterricht. V anglickém jazyce je možné vytvořit podobné listy. Žáci pracují ve skupinách, do kterých se rozdělí prostřednictvím hry (Seřaďte se podle data narození - od ledna do prosince, je jedno v jakém roce jste narozeni. Smíte mluvit, ale pouze německy, anglicky,... Učitel, po předchozí kontrole správnosti provedení úkolu, odpočítá skupiny po 4). (5 min) Skupinová práce: konverzace. Zadání: Jaký nápoj máš nejraději? Jak vypadá tvůj pitný režim v průběhu dne? Vyprávěj o tom svým kolegům. Pokud nebudeš znát slovíčka - najdi je ve slovníku nebo požádej o pomoc vyučujícího. Všichni ve skupině se vystřídají. (20-25 min) Společná práce. Článek o pití v cizím jazyce. Děti ho nahlas přečtou a pak se pokusí článek přeložit. Zápis nových slovíček к tématu. (15-20 min) Český jazyk a literatura Časová dotace: 1-2 vyučovací hodiny. Slohová práce na téma: co bych já změnil/a u nás ve škole, aby žáci více dodržovali pitný režim. 72

73 7.2.4 Pracovní listy Pracovní list - projekt - matematika Matematika 1. Vypočítej obsah cukru v jedné sklenici coca-coly o objemu 0,25 litru, když víš, že v 1 litru coca-coly je obsaženo 100 gramů cukru. 2. Převeď a. 0,25 litru na mililitry b. 1 litr převeď na mililitry, c. 100 gramů převeď na dekagramy a na kilogramy. 0,251 = ml 11 = ml 100g = dkg 100g = kg 3. Jablečný džus obsahuje ve 100 ml 164 kj. Kolik je to kilokalorií? 1 kilokalorie = 4,2 kj. (Výsledek zaokrouhli na celá čísla. Skupinová práce: Vypočítejte, kolik kostek cukruje v 1 litru coca-coly, pokud víte, že v 1 litru limonády je 100 gramů cukru a jedna kostka cukru obsahuje 5 gramů cukru. 73

74 Pracovní list - projekt - RV, informatika Rodinná výchova Do připravené tabulky doplň údaje z etiket výrobků. Vždy projeden výrobek použij jeden řádek. Do řádku jednotky vepiš v jakých jednotkách jsou údaje na obalech uváděny. nápoj energie sacharidy tuky bílkoviny jednotky Informatika Do připravené tabulky napiš údaje, které si nalezl na internetu. Do řádku jednotky doplň v jakých jednotkách jsou údaje uvedeny. Do řádku můj oblíbený nápoj doplň, co jsi našel o svém nej oblíbenějším nápoji. Informace uveď i pokud se nápoj již nachází v tabulce. nápoj energie sacharidy tuky bílkoviny jednotky limonáda jablečný džus voda ochucená voda Pepsi Coca-cola Ice Tea citron kakao mléko polotučné můj nejoblíbenější nápoj 74

75 7.2.5 Vyhodnocení projektu Na závěr projektu by měly být ve skupině žáků, kteří se projektu zúčastnili, vyhodnoceny záznamové archy. Kdo vypil nejvíce, kdo nejlépe dodržoval zásady pitného režimu. Kdo nejvíce změnil v průběhu týdne své zvyklosti. Koho problematika zaujala, jak by ještě doplnili výuku. S výstupy z projektu je možné dále pracovat v hodinách rodinné výchovy. Projekt je možné zakončit besedou s odborníky na výživu a pitný režim, případně s lékařem. Hodnocení práce na projektu závisí na vyučujících. Navrhuji, aby byla hodnocena zejména aktivita žáků, například při skupinové práci, v diskusích, zapojení se při záznamu tekutin do archu. Slohovou práci je možné hodnotit známkou a to podle obsahu i pravopisu. Žáci by na způsob hodnocení práce měli být předem upozorněni. Slohové práce bych využila pro návrh změn na příslušné škole a měly by se stát podkladem pro postoj školy к pitnému režimu žáků. Na vyhodnocení je časová dotace: 2 vyučovací hodiny. 75

76 8 ZÁVĚR Dodržování pitného režimu je součástí prevence dehydratace a některých onemocnění, jako například bolestí hlavy, zácpy či ledvinné koliky. Dostatek tekutin také přispívá к vyšší fyzické i duševní výkonnosti. Zapojení problematiky pitného režimu do výuky, je součástí naplnění očekávaných výstupů Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. (38) V předložené práci jsou shrnuty základní údaje z oblasti pitného režimu, legislativy a výzkumů, které se zabývají pitným režimem žáků na školách. Byly shromážděny základní teoretické poznatky z oblasti pitného režimu školních dětí a doporučení odborníků pro pitný režim dětí. V praktické části byla provedena výzkumná sonda na základní škole. Na jejím základě byl navrhnut projekt к oblasti pitného režimu, jehož cílem je podpořit zvýšení příjmu tekutin žáky a zvýšení informovanosti žáků o dané problematice. V návaznosti na kurikulární dokumenty je projekt navrhnut tak, aby zapojoval problematiku zdraví a pitného režimu v mezioborových souvislostech. Vzhledem ke snaze o uvedení projektu do školní praxe bylo osloveno vedení zkoumané školy. Ředitel školy vyjádřil zájem o vyzkoušení projektu v jeho stávající podobě. V této době však není realizace možná vzhledem к probíhající rekonstrukci budovy školy. Žáci i učitelé se velmi často stěhují a program školy musí být podřizován probíhajícím stavebním úpravám. Projekt bude škole poskytnut a v příštím školním roce bude vyzkoušen. Pro zhodnocení efektivity projektu by bylo vhodné zařadit část se záznamem denního příjmu tekutin do archů ještě jednou, s přibližně půlročním odstupem od projektu. Problém by bylo vhodné více řešit ve spolupráci školy s rodinou. Rodiče by měli věnovat více pozornosti tomu, jaké nápoje jejich děti vybírají a pijí a také tomu, co nabízí dětem v této oblasti škola a to nejen ve školní jídelně к obědům, ale celkově. Tedy umístění nápojových automatů ve škole, možnost pití v průběhu vyučování apod. Pitný režim na školách by měla, podle mého názoru, více řešit legislativa. Pro školy by neměl být hlavní zisk z nápojových automatů, ale měly by se snažit alespoň o změnu nabízeného sortimentu v automatech. 76

77 POUŽITÁ LITERATURA 1. BLATTNÁ, J.; SKÁCEL, J.. Co je to čaj? Výživa a potraviny, 2006, roč. 61, č. 2, s ISSN 121 l-846x. 2. BÜNING-FESEL, M. Die Idee. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 3. BUREŠOVÁ, P. Co všechno se skrývá v šálku čaje. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 4. DOSTÁLOVÁ, J.; HRUBÝ, S.; TUREK, B. Konečné znění Výživových doporučení pro obyvatelstvo ČR. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 5. DOSTÁLOVÁ, J. Malé zamyšlení nad mlékem. Výživa a potraviny, 2006, roč. 61, č. 2, s. 29. ISSN X. 6. Graf 2 Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (bez másla) v letech (litry/obyv). [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 7. e-kalkulačka [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 8. FOREJT, M.; HRSTKOVÁ, H. Konzumace a preference nápojů u dětí, adolescentů a studentů vysokých škol. Výživa a potraviny, 2005, roč. 60, č. 2, s ISSN 121 l-846x. 9. FOREJT, M.; HRSTKOVÁ, H. Průzkum příjmu tekutin a pravidelnost pití nápojů u dětí, adolescentů a vysokoškolských studentů z jihomoravského kraje. Výživa a potraviny, 2005, roč. 60, č. 4, s ISSN x. 10. FOŘT, P. Co jíme a co pijeme? : výživa pro 3. tisíciletí. Praha: Olympia, 2003, s. 177, 188. ISBN FOŘT, P. Moderní výživa pro děti. Praha : Metramedia, 2000, s , ISBN FOŘT, P. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. Praha : Grada Publishing, 2005, s ISBN FRAŇKOVÁ, S.; ODEHNAL, J.; PAŘÍZKOVÁ, J. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. Praha: HZ Editio, 2000, s. 9, 57-59, , ISBN FRÜHAUF, P. Fyziologie a patologie dětské výživy. Praha : Karolinum, 2003, s , ISBN

78 15. GREGORA, M. Výživa malých dětí. Praha : Grada Publishing, 2004, s. 49. ISBN x. 16. HANREICH, I. Jídlo a pití malých dětí. Praha : Grada Publishing, 2001, s ISBN HESEKER, H.; WEIß, M. Trinken und Leistunsfähigkeit in der Schule, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 18. HORAN, P. Dopřejme si dobrou snídani. Výživa a potraviny, 2006, roč. 61, č. 1, S ISSN X. 19. KONEČNÁ, L. Co chutná školákům, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 20. KOPÁČKOVÁ, D. Kvalita vody ve watercoolerech. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 21. KOŽÍŠEK, F. O pitném režimu, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 22. KOŽÍŠEK, F. Pitný režim. Výživa a potraviny, 2006, roč. 61, č. 2, s ISSN x. 23. KOŽÍŠEK, F. Zdravotní rizika perlivých vod. Výživa a potraviny, 2004, roč. 59, č. 2, s ISSN 121 l-846x. 24. KUNOVÁ, V. Pitný režim a obsah vody v potravinách, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 25. Lékařka: Děti by ve škole měly hodně pít. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 26. MADĚRIČOVÁ, G. Pitný režim. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 4,396875> 27. MACHARÁČEK, O. Pitný režim je důležitý nejen v létě. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 28. MARÁDOVÁ, E. Výživa a stravování 1. Praha : SPN, s ISBN X. 29. MAREK, J. Nedostatek tekutin může i zabít. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 14,html> 30. MATUŠKA, Р. O nápojích od A do Z. Praha : SZN, 1968, s

79 31. MERKUNO VÁ, A. Základy funkční somatologie (fyziologie). Hradec Králové : Gaudeamus, 2005, s ISBN NESRSTO VÁ, M. Pohled psychologa na školní stravování. Výživa a potraviny. Zpravodaj školního stravování, 2005, roč. 17, č. 5, s ISSN x. 33. PATOČKOVÁ, M. Prohlédněte si, co jíte. Mladá fronta DNES, 2007, roč.18, č. 32, s. Bl- B PATOČKOVÁ, M. Ztloustneme? Údaj bude výrazně na obalu jídla. Mladá fronta DNES, 2007, roč.18, č. 32, s. AI. 35. Pitný režim. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 36. Pitný režim a nápoje ve výživě, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 37. Projekt Školní mléko. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 38. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 39. ROKYTA, R. a kol. Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech. Praha : ISV, 2000, s ISBN SALAMÁNKOVÁ, B. Komoditní zpravodajství. Mléčné výrobky v rámci programu Podpora spotřeby školního mléka" v daných obdobích školního roku 2004/2005. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < komodity/zv/01/1 l/ pdf> 41. SALAMÁNKOVÁ, B. Komoditní zpravodajství. Mléčné výrobky v rámci programu Podpora spotřeby školního mléka " v daných obdobích školního roku 2005/2006. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < komodity/zv/01/11/ pdč> 42. Sbírka zákonů Česká republika ročník 2000, částka 84, 258/2000 Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 43. Sbírka zákonů Česká republika ročník 2004, částka 82, 252/2004 Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. 79

80 44. Sbírka zákonů Česká republika ročník 2004, částka 88, 275/2004 Vyhláška o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy. 45. SLAVÍKOVÁ, M.; BERANOVÁ, M.; VLČKOVÁ, L. Spotřeba nápojů typu coca-cola na základních školách z nápojových automatů. Výživa a potraviny, 2004, roč. 59, č. 5, s ISSN 121 l-846x. 46. Spotřeba potravin v roce [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 47. STRATIL, P. abc zdravé výživy. Brno: 1998, s ISBN ŠEBEK, S. Pitný režim a dehydratace, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 49. Školní mléko v ČR. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 50. Termos, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 51. TLÁSKAL, P. Mléko ve výživě dítěte. Výživa a potraviny. Zpravodaj školního stravování, 2006, roč. 18, č. 2, s ISSN 121 l-846x. 52. TLÁSKAL, P. Mléko ve zdravé výživě člověka od narození do dospělosti. Výživa a potraviny. Zpravodaj školního stravování, 2005, roč. 17, č. 4, s ISSN 121 l-846x. 53. TLÁSKAL, P. Příjem vody je základní podmínkou našeho života. Výživa a potraviny. Zpravodaj školního stravování, 2006, roč. 18, č. 1, s ISSN x. 54. TLÁSKAL, P. Pitný režim školního dítěte. Výživa a potraviny. Zpravodaj školního stravování, 2004, roč. 16, č. 3, s ISSN 121 l-846x. 55. Trinken im Unterricht. Ein Leitfaden für Lehrer, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 56. VEČERKOVÁ, H. Balené vody mají nová pravidla, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < ec5> 57. VEČERKOVÁ, H. Trvanlivé mléko. Žádná chemie v tom není. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 58. VOKURKA, M.; Hugo, J. Velký lékařský slovník 5. vyd. Praha : Maxdorf, 2005, s. 176, 890. ISBN

81 59. Watercooler, [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: <http ://www. pure, si/elements/ani m 1.j pg> /2004 Sb. Nařízení vlády o podpoře spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky. [cit ] [html dokument]. Dostupný z WWW: < 81

82 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Nové označení obalů potravin a nápojů 25 Obrázek 2 Termos 27 Obrázek 3 Watercooler 28 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Denní potřeba vody 10 Tabulka 2 Spotřeba školního mléka 22 Tabulka 3 Spotřeba školního mléka po vstupu do Evropské unie 22 Tabulka 4 Spotřeba mléčných výrobků v programu školní mléko podle druhů 23 Tabulka 5 Spotřeba nealkoholických nápojů na jednoho obyvatele České republiky v letech Tabulka 6 Energetická hodnota vybraných nápojů 26 Tabulka 7 Výsledky výzkumu prováděného v Jihomoravském kraji 34 Tabulka 8 Počet respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu - podle ročníků a pohlaví.40 Tabulka 9 Zajímají Tě zásady zdravé výživy? 46 Tabulka 10 Odkud získáváš informace o nápojích, o pitném režimu? 46 Tabulka 11 Co obvykle snídáš? 47 Tabulka 12 Co míváš ke svačině ve škole? 47 Tabulka 13 Kolik jíš za den porcí (kusů) ovoce? 48 Tabulka 14 Kolik jíš za den porcí (kusů) zeleniny? 48 Tabulka 15 Nejčastěji konzumované nápoje ve škole podle druhu 53 Tabulka 16 Jaké nápoje pijí děti nejčastěji 55 Tabulka 17 Příprava pití do školy - jednotlivé ročníky 61 Tabulka 18 Smíte pít při vyučování? 62 Tabulka 19 Chodíš na obědy do školní jídelny? 63 Tabulka 20 Harmonogram projektu 67 82

83 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Pití ve školách - Německo 29 Graf 2 Pití v průběhu sportovního vyučování - Německo 30 Graf 3 Snídaně a svačiny 48 Graf 4 Denní příjem tekutin žáky - v litrech 49 Graf 5 Denní příjem tekutin v litrech - 6. ročník 50 Graf 6 Denní příjem tekutin v litrech - 7. ročník 50 Graf 7 Denní příjem tekutin v litrech - 8. ročník 51 Graf 8 Denní příjem tekutin v litrech - 9. ročník 51 Graf 9 Příjem tekutin žáky ve škole - v litrech (za jednotlivé ročníky) 52 Graf 10 Nápoje podle preference (za jednotlivé ročníky) 54 Graf 11 Preference nápojů podle pohlaví 54 Graf 12 Nápoje 6. ročník 55 Graf 13 Nápoje 7. ročník 56 Graf 14 Nápoje 8. ročník 56 Graf 15 Nápoje 9. ročník 56 Graf 16 Preference čaje podle druhu 57 Graf 17 Slazení čaje 57 Graf 18 Jak často pijí děti mléko 58 Graf 19 Jak často si nosí děti do školy pití z domova 58 Graf 20 Jak často děti kupují nápoje v nápojových automatech 59 Graf 21 Kolik tekutin by, podle názoru žáků, měli přijímat jejich vrstevníci za den?.60 Graf 22 Jak často dostáváš peníze na nákup svačiny 60 Graf 23 Kdo ti připravuje pití do školy 62 Graf 24 Piješ nápoje к obědu ve školní jídelně? 63 83

84 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Obsah vody v potravinách Příloha 2 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity Příloha 3 Minimální roční četnost odběru a rozsah rozborů vzorků pitné vody Příloha 4 Minimální roční četnost odběru a rozsahu rozborů vzorků balené pitné vody stáčené do láhví nebo kontejnerů za účelem jejího prodeje Příloha 5 Požadavky najakost balených přírodních minerálních vod Příloha 6 Kategorie vod podle mineralizace Příloha 7 Požadavky najakost balených kojeneckých a pramenitých vod Příloha 8 Mléčné výrobky, na které se poskytuje národní podpora Příloha 9 Spotřeba mléka a mléčných výrobků V České republice Příloha 10 Pravidla pro provoz watercooleru Příloha 11 Pracovní list z příručky к projektu Trinken im Unterricht Příloha 12 Dotazník předvýzkum Příloha 13 Výsledky předvýzkumu Příloha 14 Jídelní lístek ZŠ Staiý Plzenec Příloha 15 Výsledky výzkumné sondy 84

85 Príloha 1 Obsah vody v potravinách Obsah vody v potravinách (g/100 g): bramborové chipsy 2,3 sušenky 5 vlašské ořechy 5 cornflakes 6 ovesné vločky 13 sušené meruňky 17 rozinky 26 bageta 30 parmezán 30 džem 35 čedar 36 chléb 40 šunka hranolky 43 černé olivy 44 eidam 49 tuňák v oleji 52 mozzarella 57 kuřecí prsa 71 banán, vejce 74 zelené olivy 75 brambory 78 jablko 84 meruňky, mrkev 86 mandarinky 87 mléko, jogurt 88 jahody 90 paprika 91 meloun, rajčata, žampiony 94 hlávkový salát 95 okurka salátová 96,5 Zdroj 24

86 Příloha 2 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity A. Mikrobiologické a biologické ukazatele č. ukazatel jednotka limit typ limitu Vysvětlivky 1 Clostridium perfringens KTJ/100 ml 0 MH 1 2 enterokoky KTJ/100 ml 0 NMH KTJ/250 ml 0 NMH 2 3 Escherichia coli KTJ/100 ml 0 NMH KTJ/250 ml 0 NMH 2 4 koliformni bakterie KTJ/100 ml 0 MH 5 mikroskopický'obraz - abioseston 6 mikroskopický obraz - počet organismů % 10 MH 3 jedinci/ml 50 MH 3, 4 7 mikroskopický obraz - živé organismy jedinci/ml 0 MH 3, 4, 5 8 počty kolonii při 22 st..c KTJ/ml 200 MH 6 KTJ/ml 100 NMH 2 9 počty kolonii při 36 st.,c KTJ/ml 20 MH 7 KTJ/ml 20 NMH 2 10 Pseudomonas aeruginosa KTJ/250 ml 0 NMH 2 B. Fyzikálni, chemické a organoleptické ukazatele č. ukazatel symbol jednotka limit typ vysvětlivky limitu 11 1,2-dichlorethan mikrog/1 3,0 NMH 12 akrylamid mikrog/1 0,1 NMH 8 13 amonné ionty NH4 + mg/1 0,50 MH 14 antimon Sb mikrog/1 5,0 NMH 15 arsen As mikrog/1 10 NMH 16 barva mg/1 Pt 20 MH 17 benzen mikrog/1 1,0 NMH 9 18 benzo[a]pyren BaP mikrog/1 0,010 NMH 19 beryllium Be mikrog/1 2,0 NMH bor В mg/1 1,0 NMH 21 bromičnany ВгОЗ mikrog/1 10 NMH 11, celkový organický uhlik TOC mg/1 5,0 MH 12

87 Příloha 2 - pokračování 23 dusičnany N03- mg/1 50 NMH dusitany N02 mg/l o,50 NMH epichlorhydrin mikrog/1 0, 10 NMH 8 26 fluoridy F- mg/l 1,5 NMH 27 hliník A1 mg/l 0,20 MH 28 hořčík Mg mg/l 10 MH chemická spotřeba kysliku (manganistanem) MH 14 CHSK-Mn mg/l 3,0 MH chlor volný mg/l 0,30 MH chlorethen (vinylchlorid) mikrog/1 0, 50 NMH 8 32 chloridy Cl- mg/l 100 MH 18, chloritany C102- mikrog/1 200 MH 11, 17, chrom Cr mikrog/1 50 NMH 35 chuť přijatelná pro odběratele MH kadmium Cd mikrog/1 5,0 NMH 37 konduktivita к ms/m 125 MH 19, kyanidy celkové CN- mg/l 0, 050 NMH 39 mangan Mn mg/l 0, 050 MH měď Cu mikrog/ NMH microcystin-lr mikrog/1 1 NMH nikl Ni mikrog/1 20 NMH olovo Pb mikrog/1 10 NMH 25, ozon 03 mikrog/1 50 MH pach přijatelný pro odběratele MH pesticidni látky mikrog/1 0,10 NMH pesticidní látky celkem mikrog/1 0, 50 NMH PH PH 6,5-9,5 MH 19, polycyklické aromatické uhlovodíky PAU mikrog/1 0,10 NMH rtuť Hg mikrog/1 1,0 NMH 51 selen Se mikrog/1 10 NMH 52 sirany S042- mg/l 250 MH sodik Na mg/l 200 MH 54 stříbro Ag mikrog/1 50 NMH 30

88 Příloha 2 - pokračování 55 tetrachlorethen PCE mikrog/1 10 NMH trihalomethany T HM mikrog/1 100 NMH trichlorethen TCE mikrog/1 10 NMH trichlormethan (chloroform) mikrog/1 30 MH 59 vápník Ca mg/1 30 MH DH vápník a hořčík Ca + Mg mmol/1 2-3,5 DH zákal ZF(t,n) 5 MH železo Fe mg/1 0,20 MH 34 Použité zkratky: KTJ - kolonie tvořici jednotka NMH - nejvyšši mezní hodnota MH - mezní hodnota DH - doporučená hodnota ( 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/203 Sb.) Zdroj 43

89 Příloha 3 Minimální roční četnost odběru a rozsah rozborů vzorků pitné vody (mimo balené vody) Počet obyvatel zásobované oblasti [ 2 pism. d)] při denní spotřebě na osobu Objem vody rozváděné či produkované v zásobované oblasti (m3/den) *) Roční počet vzorků pro krácený rozbor * * j Roční počet vzorků pro úplný rozbor * * ) =< 50 =< za dva roky > 50 =< 100 > 10 =< > 100 =< 500 > 10 =< > 500 =< > 100 =< > =< > =< na každých m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu > =< > =< m3/den (včetně nedokončených z celkového objemu) na každých m3/den (včetně nedokončených z celkového objemu) > > na každých m3/den (včetně nedokončených z celkového objemu) Vysvětlivky к tabulce: *) Neodpovídá-li objem vyráběné vody počtu obyvatel podle hodnot uvedených v tabulce, považuje se za rozhodujíc! počet zásobovaných obyvatel. Pokud počet zásobovaných obyvatel, např. vzhledem к sezónní rekreaci, výrazně kolísá a nelze jej jednoznačně určit, bere se jako základ stanovení četnosti průměrný objem vyrobené vody (m 3 /den) za roční období. **) Příklad výpočtu: pro objem rozváděné vody 5200 m3/den je počet krácených rozborů 22 [4 + (6x3)] a počet úplných rozborů 3 [1 + (2x1)]. Zdroj 43

90 Příloha 4 Minimální roční četnost odběru a rozsahu rozborů vzorků balené pitné vody stáčené do láhví nebo kontejnerů za účelem jejího prodeje Objem vody denně vyráběné Roční počet vzorků Roční počet vzorků pro prodej v láhvích pro krácený rozbor pro úplný rozbor nebo kontejnerech v m3 -< > 10 = < > 60 2 na každých 5 m3 1 na každých 100 m3 (včetně nedokončených) (včetně nedokončených) z celkového objemu celkového objemu Krácený rozbor sestává minimálně z následujících ukazatelů: č. ukazatel vysvětlivky 1 Escherichia coli 2 koliformní bakterie 3 Clostridium perfringens 1 4 počty kolonii při 22 st. С 5 počet kolonií při 36 st. С 6 Pseudomonas aeruginosa 2 7 mikroskopický obraz - abioseston 3 8 mikroskopický obraz - počet organismů 3 9 mikroskopický obraz - živé organismy 3 10 amonné ionty 11 barva 12 dusičnany 13 dusitany 14 hliník 4 15 chlor volný 5 16 chemická spotřeba kyslíku - manganistanem (nebo celkový organický uhlík) 17 chuť 18 konduktivita 19 mangan 6 20 pach 21 ph 22 zákal 23 železo Zdroj 43

91 Příloha 5 Požadavky na jakost balených přírodních minerálních vod A. Mikrobiologické požadavky č. ukazatel jednotka limit typ limitu 1. Escherichia coli KTJ1)/250 ml 0 NMH2) 2. koliformní bakterie KTJ/250 ml 0 NMH 3. enterokoky KTJ/250 ml 0 NMH 4. Pseudomonas aeruginosa KTJ/250 ml 0 NMH 5. siřičitany redukující střevní KTJ/50 ml sporulující anaerobní bakterie 0 NMH 6. počet kolonií při 22 st. С KTJ/ml 100 4) MH3 ) 7. počet kolonií při 36 st. С KTJ/ml 20 4) MH 8. mikroskopický obraz - živé organismy jedinci/ml 0 NMH Vysvětlivky: 1) KTJ = kolonie tvořící jednotka 2) NMH = nejvyšší mezní hodnota 3) MH = mezní hodnota 4) Uvedená MH platí pouze pro výrobek, analyzovaný do 12 hodin po naplnění, během nichž musí být voda udržována při teplotě 4 +/- 1 st. C. Balená přírodní minerální voda smí obsahovat pouze takové množení schopné druhy mikroorganismů, které nepoukazují na znečištění při exploataci zdroje nebo při výrobě (jakostní požadavek). B. Fyzikálni a chemické požadavky e. ukazatel symbol jednotka limit typ limitu 9. antimon Sb mg/1 0,0050 NMH M O 1 arsen As mg/1 0, 010 NMH 11. baryum Ba mg/1 1,0 NMH 12. bor В mg/1 5) 13. chrom Cr mg/1 0,05 NMH 14. kadmium Cd mg/1 0,003 NMH 15. měď Си mg/1 1,0 NMH 16. nikl Ni mg/1 0, 020 NMH 17. olovo Pb mg/1 0, 010 NMH 18. rtuť Hg mg/1 0,001 NMH 19. selen Se mg/1 0, 010 NMH 20. dusičnany N03 mg/1 50 NMH 21. dusitany N02 mg/1 0,1 NMH 22. fluoridy F mg/1 5,0 NMH 23. kyanidy celkové CN- mg/1 0, 070 NMH 24. mangan Mn mg/1 0, 50 MH

92 Příloha 5 - pokračování 25. bromičnanyô) ВгОЗ mg/l 0,003 NMH 26. ozon6) 03 mg/l 0,05 NMH 27. bromoformy6), 7 ) mg/l 0,001 NMH Vysvětlivky: 5) Maximální limit obsahu boru bude stanoven Ministerstvem zdravotnictví po jeho stanovení Komisí Evropských společenství (směrnice Komise 2003/40/ES, kterou se stanoví seznam složek přírodních minerálních vod, jejich koncentrační limity a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod). 6) Stanoví se pouze v případě použití úpravy pomocí vzduchu obohaceného ozonem. 7) Jedná se o součet následujících látek: bromoform, dibromchlormethan a dichlorbrommethan.

93 Příloha 6 Kategorie vod podle mineralizace kategorie velmi slabě mineralizované slabě mineralizované středně mineralizované silně mineralizované velmi silně mineralizované obsah rozpuštěných pevných látek do 50 mg/l 50 až 500 mg/l 500 až 1500 mg/l 1500 mg/l až 5 g/l nad 5 g/l Zdroj 56

94 Příloha 7 Požadavky na jakost balených kojeneckých a pramenitých vod A. Mikrobiologické požadavky č. ukazatel jednotka limit typ limitu 1. Escherichia coli KTJ/250 ml 0 NMH 2. koliformní bakterie KTJ/250 ml 0 NMH 3. enterokoky KTJ/250 ml 0 NMH 4. Pseudomonas aeruginosa KTJ/250 ml 0 NMH 5. siřičitany redukující střevní KTJ/50 ml sporulující anaerobní bakterie 0 NMH 6. počet kolonií při 22 st. С KTJ/ml 100 1) MH 7. počet kolonií při 36 st. С KTJ/ml 20 1) MH 8. mikroskopický obraz - živé organismy jedinci/ml 0 NMH Vysvětlivky: 1) Uvedená MH platí pouze pro výrobek, analyzovaný do 12 hodin po naplnění, během nichž musí být voda udržována při teplotě 4 +/- 1 st. C. Pro kojenecké vody a přírodní minerální vody nebo pramenité vody, které jsou uváděné do oběhu jako "vhodné pro přípravu kojenecké stravy a nápojů" platí, že musí být dodržena hodnota 300 KTJ/ml pro ukazatel počet kolonií při 22 st. С a 60 KTJ/ml pro ukazatel počet kolonií při 36 st. C až do okamžiku prodeje konečnému spotřebiteli. Balená kojenecká a pramenitá voda smí obsahovat pouze takové množení schopné druhy mikroorganismů, které nepoukazují na znečištěni při exploataci zdroje nebo při výrobě (jakostní požadavek). B. Fyzikální a chemické požadavky č. ukazatel symbol jednotka limit typ limitu 9. antimon Sb mg/l 0, 003 NMH 10. arsen As mg/l 0, 005 NMH 11. baryum Ba mg/l 0,5 NMH 12. berylium Be mg/l 0,0005 NMH 13. kadmium Cd mg/l 0, 002 NMH 14. chrom Cr mg/l 0, 025 NMH 15. měď Cu mg/l 0,2 NMH 16. kyanidy celkové CN mg/1 0, 005 NMH 17. fluoridy F mg/l 0, 7 NMH 18. olovo Pb mg/l 0, 005 NMH 19. mangan Mn mg/l 0,05 2) 0,1 3) NMH 20. rtuť Hg mg/l 0,0005 NMH 21. nikl Ni mg/l 0, 02 NMH 22. dusičnany N03 mg/l 10 2) 25 3) NMH

95 Příloha 7 - pokračování 23. dusitany N02 mg/l 0, 02 NMH 24. selen Se mg/l 0, 01 NMH 25. hliník AI mg/l 0,05 MH 26. amonné ionty NH4 + mg/l 0,25 MH 27. chloridy Cl- mg/l 100 MH 28. konduktivita k ms/m 70 2) 125 3) 29. PH PH 5-82) 4,5-8 3) 30. sodík Na mg/l 20 2) 100 3) MH MH MH 31. sírany S04E2- mg/l 250 MH 32. látky rozpuštěné RL mg/l 500 2) ) MH MH DH4 ) 33. sulfan volný H2S mg/l 0,01 MH 34. barva mg/l 20 MH 35. pach stupeň 1,0 MH 36. zákal ZFn(t) 2,0 MH 37. železo Fe mg/l 0,3 MH 38. huminové látky HL mg/l 0,2 MH 39. chemická spotřeba kyslíku manganistanem CHSKMn mg/l 2,0 MH 40. vápník Ca mg/l DH4) 41. hořčík Mg mg/l DH4) 42. vápník a hořčík Ca + Mg mmol/1 1,8-3,2 DH4) 43. bromičnany5) B r 03 mg/l 0, 003 NMH 44. ozon5) 03 mg/l 0,05 NMH 45. bromoformy5), 6) mg/l 0, 001 NMH Vysvětlivky: 2) kojenecká voda 3) pramenitá voda 4) DH = doporučená hodnota 5) Stanovuje se pouze v případě použití úpravy pomocí vzduchu obohaceného ozonem. 6) Jedná se o součet následujících látek: bromoform, dibromchlormethan a dichlorbrommethan.

96 Příloha 8 Mléčné výrobky, na které se poskytuje národní podpora Bod Mléčný výrobek Skupina mléčných výrobků*) 1 Tepelně zpracované plnotučné mléko ochucené čokoládou nebo jinak, obsahující nejméně 90 % hmotnostních plnotučného mléka 2 Tepelně zpracované plnotučné mléko neochucené 3 Tepelně zpracované polotučné mléko ochucené čokoládou nebo jinak, obsahující nejméně 90 % hmotnostních polotučného mléka 4 Tepelně zpracované polotučné mléko neochucené 5 Tepelně zpracované polotučné mléko ochucené čokoládou nebo jinak, obsahující nejméně 90 % hmotnostních polotučného mléka 6 epelně zpracované polotučné mléko neochucené Objem/ /hmotnost 1 ks balení Sazba národní podpory pro období od do Kč/ks I. 250 ml 2,30 I. 250 ml 2,00 V. 250 ml 2,20 V. 250 ml 1,90 V. 200 ml 2,10 v. 200 ml 1,80 7 logurt ochucený 150 g 2,50 8 fogurt ochucený smetanový 150 g 2,80 9 ogurtové mléko 250 ml 4,50 10 Smetanový krém 80 g 2,80 Zdroj 60

97 Příloha 9 Spotřeba mléka a mléčných výrobků V České republice Graf spotřeby mléka a mléčných výrobků v České republice v letech Graf 2 Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (bez másla) v letech 199^2005 (litry/obyv) Consumption of milk and m ilk pioductsfexcl. butter) in terns of milk amount, , annual per capita averages г * Mléko a mléčné výrobky v hodnotě rriéka Zdroj 6

98 Příloha 10 Pravidla pro provoz watercooleru Obecné zásady pro umístění, provoz a sanitaci watercooleru doporučené Státním zdravotním ústavem. (Autoři: MUDr. Markéta Chlupáčová a MUDr. František Kožíšek): Umístění na čistém a větratelném místě, chráněném před přímým slunečním zářením, ne blízko tepelných zdrojů, ne ve vlhku a ne tam, kde jsou přítomny těkavé organické látky (benzinové pumpy, tiskárny, práce s rozpouštědly), které mohou přispět к vytváření biofílmu, nebo chuťově či pachově znehodnotit vodu. Voda by měla být spotřebována do 3 dnů od nasazení barelu na přístroj. Zařízení je třeba v intervalech doporučených výrobcem pravidelně čistit: nejdéle po třech měsících, nebo dříve podle pokynu výrobce provést celkovou sanitaci zařízení. Sanitace představuje demontáž těch částí přístroje, které přicházejí do styku s dodávanou vodou, jejich mechanické vyčištění kartáčkem a detergentním přípravkem, ošetření a proplach vhodným dezinfekčním přípravkem. Následuje proplach vodou, a to minimálně v množství trojnásobného obsahu vnitřních nádob tak, aby došlo к odstranění zbytků dezinfekčního přípravku. Pravidelně, nejméně lx ročně, ověřit kvalitu vody vstupující do přístroje a kvalitu vody vystupující z přístroje mikrobiologickým rozborem. V případě výskytu senzorických změn nebo existuje-li podezření, že byl přístroj kontaminován, okamžitě jej vyřadit z provozu, zajistit rozbor vody a provést celkovou sanitaci přístroje. Balenou vodu skladujte v chladu a temnu, při nesprávném uskladnění hrozí pomnožení nežádoucí mikroflóry a zhoršení kvality i chuti. Při nasazení barelu na watercooler vyznačte na etiketu nebo jiné viditelné místo datum nasazení. Snažte se pít vodu co nejčerstvější, všímejte si údajů na etiketě. К trvalému pití pro děti i dospělé jsou z balených vod nejvhodnější pramenité vody a kojenecké vody. Používáte-li vodu z watercooleru pro kojence, vodu pro jistotu před použitím nejprve převařte. Přírodní minerální vody středně a silně mineralizované (vzhledem к vyššímu obsahu minerálních látek) by neměly tvořit základ běžného pitného režimu; je vhodné je střídat a pít v omezeném množství, v průměru do 0,5 litru denně. Veďte si u watercooleru jednoduchý provozní deník, do kterého budete zaznamenávat datum sanitace či dalších důležitých zásahů a zakládat rozbory vody, určete osobu zodpovědnou za provoz watercooleru. Zdroj 20

99 Příloha 11 Pracovní list z příručky к projektu Trinken im Unterricht Durch den Mund und die Speiseröhre gelangt das Wasser über den Magen in den Darm Wenn du einen Schluck Eiswasser trinkst, kannst du das spüren. Dein Gehirn meidet dir, wenn du Durst hast Es braucht viel Wasser, um richtig arbeiten zu können. Die Nieren sammeln das Wasser aus dem Blut. Sie filtern Stoffeheraus, die dein Körper nicht braucht. Das saubere Wasser gelangt zurück ins Blut. Vom Darm wird das Wasser ins Blut aufgenommen. So kann der ganze Körper versorgt werden. In der Blase wird das Wasser aus den Nieren gesammelt. Wenn die Blase gefüllt ist, musst du zur Toilette. Zdroj 55

100 Příloha 12 Dotazník předvýzkum Dobrý den. dovoluji si Vás oslovit tímto dotazníkem. Je to součást diplomové práce a bude vyhodnocován anonymně, pouze pro potřeby této práce. Pokyny pro vyplnění: Vyplňuj prosím pravdivě, co možná nejpřesněji. Kde je vynecháno místo pro odpověď, tam prosím svou odpověď stručně vepiš. Kde je možnost volby z předem daných možností, tam prosím zaškrtni zvolenou odpověď. Děkuji za spolupráci Jitka Smolíková, studentka PedF UK v Praze -// r- včk.(.:... ročník.-j... přibližná hmotnost kg pohlaví: dívka f kluk V 1) Zajímají Tě zásady zdravé výživy? Odpověď stručně objasni. 2) Co obvykle snídáš? /П&ша*...JUuùL... с ж ш х Ж & ы. 3) Kolik jíš za den porcí (kusů) ovoce? ГГ..Й 4) Kolik jíš za den porcí (kusů) zeleniny? 5) Kolik asi tak za den vypiješ tekutin (objem v ml)? Nepočítej prosím mléko?.críťlýwíljý. 6) Kolik tekutin za den vypiješ průměrně vc škole? (v. W.O..'..i 7) Jaký nápoj piješ ve škole nejčastěji?..çjtyc. 8) Jaký druh nápoje máš nejraději?..скщzus...çtfrùl,...jj. 9) Jaké nápoje piješ nejčastěji? Uveď podle pořadí лясьь / s -S 10) Piješ mléko? { denně^několikrát do týdne - ménëjjaslç^- nikdy 11) Nosíš si pití z domova? V ~tíéhnč - několikrát do týdne (- méněyja to3 nikdy 12) Kupuješ si pití v automatu? denně několikrát do týdn&ŕ^rtíenečä^os nikdy 13) Co míváš ke svačině ve škole? Včetně nápojů. MU-. 14) Popiš svůj příjem tekutin v průběhu školního dne. (př. ke snídani 100 ml čaj, ke svačině.. atd.) Jus. fteltmso^. 15) Popiš svůj příjem tekutin v průběhu volného dne.. - x ^ r ^ ^ f. v ^. v r. rírd 16) Kolik myslíš, že je dostatečné množství vypitých tekutin za den pro člověka ve Tvém věku?.. j h ß ä... rivjjb:. 17) Dostáváš peníze, aby sis koupil svačinu a pití? ^ denně - několikrát do týdne - méně často -^nikdy^,, ' 18) Pokud dostáváš peníze na nákup svačiny, kolik to asi tak činí? Na 1 svačinu? 19) Kdo Ti připravuje pití do školy?../^..tj^ĺ-

101 Příloha 12 - pokračování 20) Odkud získáváš informace o nápojích, jejich vhodnosti apod.? ("rodičgršjcj>fc(/-televize, internet-jiné 21 ) Smíte pít při vyučování?. C M &. Хй -V 22) Chodíš na obědy do školní jídelny? vano/ne / Pokud ano - jaké nápoje máte к obědu? Piješ je? 23) Co bys změnil ve Vaší škole, aby se zvýšil příjem tekutin u žáků?...é^t.../^..- 24) Chtěl bys něco doplnit, vysvětlit? Děkuji za pozornost

102 Příloha 13 Výsledky předvýzkumu otázka žák pohlaví a X X čaj čaj čaj máma rodiče 1 1 čaj šťáva cola šťáva sám rodiče 1 1 čaj limonáda cola cola táta rodiče 1 1 čaj šťáva šťáva šťáva babička rodiče 1 1 čaj čaj cola čaj sám, rodiče rodiče 1 1 čaj čaj cola čaj nikdo rodiče 1 1 čaj Kódy Pohlaví 0 - chlapec 1 - dívka ot ne, je mi to jedno 1 - ano 2 - částečně ot. 2, snídá, svačí 2 - nesnídá, nesvačí 3 - někdy 4 - jen nápoj ot. 3, 4-kusy ot. 5, 6, 16 - uvedeno v ml ot. 10, 11, 12, denně 2 - několikrát do týdne 3 - méně často 4 - nikdy ot. 18-v КС ot. 21, ano 2 - ne 3 - někdy

103 Příloha 14 Jídelní lístek ZS Starý Plzenec Základní škola Starý Plzenec j í d e l n í l í s t e k Na období od: 27. listopadu 2006 do: 1. prosince 2006 PONDĚLÍ Oběd I. II. Polévka z fazolových lusků s kapáním v Srbské vepř. Zebírko, opečené brambory, míchaný zeleninový salát, v caj Pražská hovězí pečeně, rýže, salát, čaj, vanilkové mléko Jablko ÚTERÝ Oběd I. II. Polévka hovězí s nudlemi Meruňkové knedlíky s tvarohem, kakao Vepřenky s cibulí, brambory, salát okurkový, čaj Jablko STŘEDA Oběd I. II. Polévka párková s vejcem Pangasius filet na asijský způsob, bramborová kaše, červená řepa, čaj Hamburská vepř. Kýta, knedlíky, čaj, jahodové mléko Mandarinka ČTVRTEK Oběd I. II. Polévka bramborová se sýrem Zapečené těstoviny s mletým masem a sýrem, míchaný kompot, čaj Klobása, fazole na kyselo, okurka, rohlíky, čaj Moučník - piškotové řezy s višněmi PÁTEK Oběd I. II. Polévka kulajda Zbojnická pečeně, rýže, čaj Smažený květák, brambory, tatarka, čaj, banánové mléko Změna jídelního lístku vyhrazena

104 Příloha 15 Výsledky výzkumné sondy kódy ot. 1 : ano 1 ; ne 2; částečně 3 ot. 2: snídá 1; nesnídá 2; někdy snídá 3; jen nápoj 4 ot. 3,4: číselný údaj odpovídá počtu ot. 5: 0 0-0,5 1; 1 0,5-1 1; 2 1-1,5 1; 3 1,5-2 1; 4 2-2,5 1; 5 2,5-3 1; 6 více než 3 1 ot. 6: 0 0 1; 1 0,25 1; 2 0,5 I; 3 0,75 1; 4 1 1; 5 více ot. 7, 8, 9: 1 čaj; 2 kola; 3 voda; 4 limonáda; 5 minerální voda; 6 šťáva; 7 džus; 8 perlivá voda; 9 kakao, mléko; 0 nic ot. 10: 1 černý; 2 zelený; 3 ovocný; 4 jiný ot. 11, 24, 24a: 1 ano; 2 ne; 3 někdy ot. 12, 13, 14, 19: 1 denně; 2 několikrát do týdne; 3 méně často; 4 nikdy ot. 15: svačí 1; nesvačí 2; někdy svačí 3; jen nápoj 4 ot. 20: údaje v Kč ot. 21: 1 sám/a; 2 rodiče, prarodiče; 3 kupuje; 4 nemá pití ot. 22: 1 rodiče; 2 škola; 3 TV, net; 4 jiné ot. 23: 1 podle učitele; 2 ano; 3 ne; 4 neví ot. 25: 1 - odpověděl

105 Příloha 15 - výsledky výzkumné sondy 6.ročnik pohlaví ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot. 16 ot. 17 ot I 2I 2I 2I 2I 11 3I 2I 11 1,51 2I 3I 2-3I 2,51 2,51 1-1,51 2I 2I 3I 4I 2I neví 2I 3I 2I 1-1,51 4I 1, I 2-3I ot Ot ot , , , , ot. 22 1,2, ,3 1,3 4 1, , , , ,3 1 ot ot ot. 24a ot. 25 1!

106 Příloha 15 - výsledky výzkumné sondy 7.ročník pohlaví Ot ot ot ot ot. S ot ot , ot ot ot ot ot ot ot ot ot. 16 ot. 17 ot. 18 2I 2I 2-3I 2-3I 2,5-3I 2I 1,5-2I 2-3I 2I 2I 2-3I 2-3I 2-3I 2-3I 2-3I 1,51 2I 2I 3I 3I 2I 2I 2-2, 5I 2,51 2I 2-3I 3I 3I 2-3I 2-3I 1-21 ot ot ot , , ot , ,1 1, ,2, , ot ot ot 24a ot

107 Příloha 15 - výsledky výzkumné sondy 8. ročník pohlavf věk ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot ot.16 ot.17 ot I 2-2,51 2,5! 3I 2,5-3I 1,5-2I 2I 3I 5I 2I 2,51 2-2,51 2I 1,5-2I 1,5-2I 2,51 1,51 4I 2-2,51 2I 2I 2-3I 1,5-2I 1-2I 2I 2I 2,5! 2I 3I 2-3I 2I 1,51 2I 2-3I 2-3I ot ot ot ot , , ,1,2 1,3,2 3,1 3,1 ot ot ot.24a ot I

108 Příloha 15 - výsledky výzkumné sondy 9.ročník pohlaví věk ot ot ot ot ot ot ot ot neví káva pivo ot káva pivo ot ot ot ot ot ot ot.16 ot. 17 ot. 18 2I 3I 2-2,51 2I 2I 1,5-2! 2I 1,51 2I 2-3I 2,5-3I 3I 2I 2-2,51 3I 2-3I 1,51 2I 2,51 2I 3I 2-3I 2I 2I 2I ot ot ot ot , ,1 2,1, , ,3 3,1 ot ot ot. 24a ot

109 Příloha 15 - výsledky výzkumné sondy 9.ročník věk ot Ot Ot Ot ot ot ot ot ot ot ,2, ot ot ot ot ot ot.16 ot. 17 ot. 18 2I 21 2I 2I 2I 2-3I 2,51 2,5-3I 1,5-2I 2,5-3I ,51 2-2,51 1,5-2I 2-2,5! 2I ot ot ot , ot , , ,1 1 3,1 1 3,1,2 3,1,2 1 3,1 3,1,2 3 3, ot ot ot. 24a ,5-3I 2I 1,5-2I 2I 2-2,51 2-2,51 1,5-2! 1,5-2I