Molecular Biology of the Cell Fifth Edition

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Molecular Biology of the Cell Fifth Edition"

Transkript

1 Membránový princip organizace buňky (kompartmenty). Třídění proteinů. doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc Alberts Johnson Lewis Raff Roberts Walter Molecular Biology of the Cell Fifth Edition Chapter 12 Intracellular Compartments and Protein Sorting Copyright Garland Science

2 Název Přednášející Termín Membránový princip organizace buňky. Jiří Drábek Úvod. Buněčná teorie. Marián Hajdúch Plazmatická membrána, buněčná stěna a mezibuněčná hmota. Petr Džubák Membránový transport. Petr Džubák Vezikulární transport. Jiří Drábek Energetické zajištění života buněk. Jiří Drábek Buněčná signalizace. Josef Srovnal Organizace a dynamika cytoskeletu. Marta Dziechciarková Buněčné jádro. Josef Srovnal Buněčný cyklus. Radek Trojanec Mitóza, meióza. Radek Trojanec Chromozómy a jejich alterace. Radek Trojanec Diferenciace buněk, stárnutí, apoptóza, nekróza. Petr Džubák Buněčný stres, adaptace. Závěr. Marián Hajdúch Dnešní přednáška Kompartmentalizace buněk Transport molekul mezi jádrem a cytosolem Transport proteinů do mitochondrií (mt) a chloroplastů (ct) Peroxizómy Endoplazmatické retikulum (ER) 3 4

3 Vlastnosti buňky Hlavní intracelulární kompartmenty živočišné buňky 1. Informace, dědičnost 2. Vnitřní prostředí 3. Aktivita, odpověď, pohyb 4. Energie (pro předchozí) Figure 12-1 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Kompartmenty organely (enzymy, specializované mlk, distribuční systém) Proteiny strukturální a funkční vlastnosti, druhů, 10na10 mlk Biochemické procesy na mb (lipidovvý metabolismus, oxidativní fosforylace, fotosyntéza Přes lipidovou dvouvrstvu neprojdou hydrofilní Cytoplazma cytosol + organely 5 6

4 Na topologické vztahy membránových organel můžeme pohlížet z evolučního hlediska Jaterní buňka velektronovém mikroskopu Figure 12-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-3a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Lokalizace ER a Golgi závisí na neporušených mikrotubulích Eukaryotická buňka a podíl povrch objem (1000 krát větší než E.coli) Specializace mb funkce Vnitřní mb mt a plastidů odpovídá původní plazmatické mb bct Proplastidy se dědí spolu s cytoplazmou rostlinného vajíčka Brambora, tuková semínka, okvětní lístek 7 8

5 Vývoj thylakoidu Evoluce jádra a endoplazmatického retikula (ER) Figure 12-3b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-4a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Invaginace, thylakoidy rostou a dělí se autonomně Připojení, invaginace, obálka, komunikační kanály nuclear pore complex Jaderný kompartment je ekvivalentní cytosolu 4 intracelulární kompartmenty: - jádro a cytosol - Sekretorní a endocytické (ER, Golgi, lyzo) -Mt - plastidy 9 10

6 Evoluce mitochondrií (mt) a plastidů Sekretorní a endocytická dráha eukaryontní buňky Figure 12-4b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-5 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Pohlcení bct, autonomie Proteiny procházejí kompartmenty různými způsoby Topologicky ekvivalentní kompartmenty červeně Modré šipky transportní cesty 11 12

7 Cestování proteinů Pučení a fůze vezikulů během vezikulárního transportu Figure 12-6 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-7 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Skoro všechny proteiny jsou syntetizovány na ribozomech v cytosolu výjimka mt a plastidy Sorting signal obsažen v sekvenci, pokud není cytosol Gated mezi topologicky ekvivalentními (aktivně přes jaderné póry, také pasívně) Transmb mb translokátory, unfolded Vezikulární mezi tpologicky ekvivalentními, mb intermediáty ER-Golgi Červeně rozpustné látky z lumenu do lumenu Přenáší se také mb, proto je zachována asymetrická orientace proteinů a lipidů 13 14

8 Signální sekvence a signální štítky fungují jako adresy Table 12-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Page 704 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Štítek (patch) - 3D (degradace do lyzosomu) Signální sekvence 15 až 60 ak, štěpení signální peptidázou Signály: Běž do ER: N konec hydrofobní ak Zůstaň v ER: 4 ak na C konci Mt střídání pozitivní a hydrofobní Peroxizomy 3 ak na C konci Rozpoznání pomocí sortovacích receptorů, které jsou katalytické (po použití recyklace) a rozpoznávají celou třídu proteinů Mb organely se vytvářejí z mb organel (epigenetická info) 15 16

9 Jaderná membrána (schránka, obálka) Póry v jaderné membráně Figure 12-8 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-9 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Jaderná mb (obálka) 2 koncentrické mb penetrované póry Vnitřní mb vazba k chromatinu Vnější propojená s ER Perinukleární prostor mezi nimi (propojený s lumenem ER) Histony, polymerázy, gene regulační proteiny, proteiny RNA sestřihu - do jádra z cytosolu trna a mrna ven Ribozomální proteiny z cytosolu do jádra a zpět Jaderné pórové komplexy (125 mil Da, 50 různých proteinů nukleoporinů, oktagonální symetrie) Průměr 4000 pórů na jaderné mb, při aktivní transkripci více Každý pór přenese 100 histonů a 6 ribozomálních podjednotek za minutu Annular - prstencový 17 18

10 Průchod (difúze) jaderným pórem Funkce jaderné signální sekvence Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Zdánlivý rozpor: 26 nm protein, na mikroskopu jen 9 nm otvor Malý protein 5 kda volná difúze Jaderné proteiny procházejí pórem folded T antigen viru SV

11 Aktivní transport jadernými póry Receptory jaderného importu Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Koloidní zlaté kuličky (šipky) A) 10 min B) 30 min C) 40 min D) 50 min Jaderný lokalizační signál musí být rozpoznaný jadernými importními receptory (rozpustné, v cytosolu, váží se zároveň k proteinu a k fibrilám nukleoporinu) Receptory se váží na FG repetice (F fenylalanin G glycin) na fibrilách vazba odpojení posun vazba, někdy vazba zprostředkována dalším adaptorovým proteinem (strukturně podobný receptoru) Nukleární export opak importu (signály exportu patřící spolu se signály importu do skupiny karyoferinů) 21 22

12 Kompartmentalizace Ran-GDP a Ran-GTP Jak GTP hydrolýza směruje transport přes jadernou mb? Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Energie přenosu je dodávána hydrolýzou GTP pomocí GTPázy Ran GAP - GTPáza aktivační protein (GTP na GDP) GEF guanin exchange factor (RanGDP na RanGTP) Posun podél FG repetic Kompartmentalizací RanGTP a RanGDP 23 24

13 Nalodit v cytosolu, vylodit v jádře Kontrola vývoje muší larvy pomocí jaderného transportu Protein dorsal je v embryu uniformně exprimovaný, ale aktivní je jen pokud se nachází v jádře (spodní část embrya) Figure 12-16b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Proteiny, které mají zároveň signál pro jádro a signál pro export z jádra (např.receptory exportu a importu) pendlovky, shuttle, steady state fosforylace může zapnout nebo vypnout signál, další regulace přes inhibiční cytosolické proteiny (exprese proteinů cholesterolového metabolismu) 25 26

14 Kontrola jaderného importu během aktivace lymfocytů T Jaderná lamina oocytu Xenopus Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Signál Ca2+ spustí defosforylaci NF-AT pomocí kalcineurinu (exponuje importní signály, blokuje exportní signály) Aktivace transkripce cytokinů Málo Ca2+ - uvolnění kalcineurinu, refosforylace Imunosupresiva cyklosporin A a FK506 inhibují kalcineurinovou defosforylaci Jaderná lamina je tvořena proteinovými podjednotkami, intermediárními filamenty, které dávají jaderné mb tvar a interagují s chromatinem 27 28

15 Jaderná mb za mitózy Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Page 713 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Depolymerizace pomocí fosforylace cyklindependentními kinázami Prolomení bariéry mezi cytosolem a jádrem Anafáze jaderná obálka se znovu vytváří na povrchu chromozomů, ER mb zabalí část, fúzuje s další částí, jaderné póry začínají přenášet dovnitř specifické proteiny Jaderné lokalizační signály nejsou odštěpeny protože jsou potřebné při každém dělení buňky 29 30

16 Sub-kompartmenty mt a ct Signální sekvence pro import do mt Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Dvojitá mb Většina proteinů je jaderných Mt matrix a mezimb prostor, vnitřní mb tvoří kristy Ct navíc mají thylakoidní prostor jako další kompartment (není spojený s vnitřní mb) Mt přenos proteinů do mt posttranslačním mechanismem Amfipatický alfa helix- kladně nabitý na jedné straně, bez náboje na druhé 31 32

17 Proteinové translokátory v mt Během transportu proteiny procházejí skrz obě mb naráz Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) TOM Translocase of the outer mirochondrial mb TIM23 - prochází dvěma mb TIM22 přenašeče ATP a ADP a fosfátu OXA pro proteiny syntetizované v mt Mt prekurzorové proteiny se přenášejí unfolded hsp 70 chaperony 33 34

18 Import proteinů do mt Energie a import proteinů do mt Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) N terminální sekvence rozeznána TOM, přenos, odštěpení signální peptidázou, signální sekvence degradována ATP hydrolýza (na dvou místech: mimo mt a v matrix mt) a elektrochemický H+ gradient pohánějí proteinový import do mt H+ : přenos signální sekvence do matrix Hsp70 dovnitř vtáhne, hydrolýza ATP uvolní hsp70 Vnější mb obsahuje porinové póry (jako Gram negativní bct), proto se zde nedá udržet gradient H

19 Role chaperonů při proteinovém importu do mt Import z cytosolu do vnitřní mt mb nebo do mezimb prostoru Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Hsp70 předává hsp60 2 signální sekvence, hydrofobní oranžové V mt tvorba ATP, citrátový cyklus transport malých metabolitů vnější mb průchod, vnitřní mb má specifické přenášeče 37 38

20 Přenos prekurzorů do thylakoidů ct 1 Přenos prekurzorů do thylakoidů ct 2 Figure 12-29a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-29b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Ct přenos posttranslační jako u mt Ct nemají elektrochem gradient Ne ATP ale GTP (konvergentní evoluce) v thylakoidech ATPsynthasa a fotosyntetický systém Matrix se nazývá stroma Odštěpením prvního signálu se odmaskuje druhý Sec proteiny homologní bct SRP homolog signal recognition particle 39 40

21 Tři peroxizómy v krysím hepatocytu Page 721 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Peroxizómy mají jen 1 mb, nemají DNA ani ribozómy Obsahují katalázu a urát oxidázu (inkluze) Využití kyslíku Evoluční příchod mt snížil důležitost některých fcí peroxizómů, protože mt dělají totéž a ještě produkují E 41 42

22 Reakce v peroxizomech Peroxizóm v mezofylu tabákového listu RH 2 + O 2 R + H 2 O 2 (oxidativní reakce) H 2 O 2 + R H 2 R + 2H 2 O(kataláza, peroxidativní reakce, játra a ledviny) 2H 2 O 2 2H 2 O + O 2 (kataláza při nadbytku peroxidu) Beta oxidace tuků Tvorba plazmalogenů (v myelinových pochvách neuronů, izolují axony) Fotorespirace v rostlinách Glyoxalátový cyklus v semíncích rostlin Figure 12-32a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Peroxidativní reakce: např. 25% ethanolu na acetaldehyd Beta oxidace zkracování alkylových řetězců až na acetylcoa (ten do cytosolu, kde použit) Adaptace peroxizómů za změněných podmínek Fotorespirace fixace CO2 na polysacharid (spotřeba O2) Glyoxalátový cyklus přeměna tuků na cukry 3 ak na C konci peroxizomový signál Asociace s chloroplastem Peroxiny za účasti ATP se podílejí na transportu foldovaných (poskládaných do konečné konformace) proteinů do peroxizómu Dědičný Zellwegerův syndrom defekt importu do peroxizómů (prázdné peroxizómy) smrt po narození 43 44

23 Peroxizóm v kotyledonové buňce čtyřdenního rajčatového semínka Vznik nových peroxizómů Figure 12-32b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Peroxizóm glyoxyzóm glukoneogeneze Růst a dělení, peroxizóm z peroxizómu 45 46

24 Endoplazmatické retikulum (ER) v savčí a rostlinné buňce Page 723 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-34b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-34a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Zabarvení pomocí protilátky 47 48

25 Transport Drsné ER Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-36a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Rozdíl mezi kotranslační a posttranslační translokací U ER je posttranslační transport výjimečný Pankreatická exokrinní buňka 49 50

26 Hladké ER v Leydigových buňkách testes Hladké a drsné ER v jaterní buňce Figure 12-36b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-36c Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Hladké ER je ve specializovaných buňkách, zvláště lipidového metabolismu Např.: -Leydigovy bb (sekrece testosteronu) -Hepatocyty (tvorba lipoproteinů, detoxifikace převodem na vodu rozpustnou formu pomocí enzymového systému cytochromu P450, ER indukováno podle potřeby a pak autofagocytováno) -Sarkoplastické retikulum ER ve svalech, kde pomocí Ca2+ zabezpečuje signalizaci relaxace a kontrakce; sekvestrace Ca2+ je důležitou fcí ER 3D rekonstrukce 51 52

27 Centrifugační pokus Drsné ER ve formě mikrozómů po centrifugaci Figure 12-37b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-37a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Izolace mikrozómů, na kterých se testovaly funkce ER 53 54

28 Signální hypotéza SRP: Signal Recognition Particle Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-39a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Vedoucí sekvence proteinu (sled prvních ak proteinu) nese signál pro ER SRP nasměřuje protein k receptoru na drsném ER Kapsa vážící signální sekvenci obsahuje hodně methioninů, které zaručují flexibilitu (plasticitu) 55 56

29 Vazba ribozomů na SRP Směrování ribozomů do ER pomocí signální sekvence a SRP Figure 12-39b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) SRP a jeho receptor jsou synchronizováni: SRP se váže k ER signální sekvenci a k ribozómu a tím zastaví translaci Pak se váže SRP receptor a směruje protein k translokátoru Spotřeba GTP 57 58

30 Cyklus volného a vázaného ribozómu Polyribozóm vmikroskopu Figure 12-41a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 12-41b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Robozomální podjednotky v cytosolu slouží pro vázaný i volný ribozóm 59 60

31 Šev a zátka Ribozóm navázaný na translokátor Sec61 Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Protein se nedostane do styku s cytosolem uzavření švem a zátkou Uzavření nutné, aby neunikal Ca2+ do cytosolu Translokátor Sec61 vytváří vodou naplněný pór 61 62

32 Strukturálně podobné translokátory Přenos rozpustného proteinu přes mb ER Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) A) kotranslační, Sec61, není potřeba E, jediná cesta pro rostoucí řetězec je skrz mb B) posttranslační, Sec61 a další, E ATP, BiP binding protein vazba a uvolnění (podobnost s hsp70 u mt) C) posttranslační, SecA, ATP, jako pístem po 20 ak (podobnost s thylakoidem ct) Ribozómy nejsou zobrazeny pro zjednodušení ER signální sekvence znamená začni transport Po vazbě ER signální sekvence se otevře pór translokátoru, přenos Po přenosu uzavření póru, signální sekvence difunduje do mb a degraduje se Proteiny, které zůstávají v mb (jednoprůchodové single pass, dvouprůchodové double pass nebo multipass) využívají navíc k ER signální sekvenci také stop transfer sekvence 63 64

33 Inzerce rhodopsinu do ER Připojení prekurzorového oligosacharidu na asparagin proteinu vdrsném ER Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Příklad multipass proteinu Rhodopsin je světločivný protein v fotoreceptorových čípcích v savčí sítnici Vlevo diagram hydrofobicity, který rozpozná 7 hydrofobních úseků Modře vyznačeny oligosacharidy Šipky zobrazují části, vcházející do translokátoru Většina proteinů v drsném ER je glykosylována připojením prekurzorového N- linked oligosacharidu Prekurzorový oligosacharid je - za pomoci enzymu oligosacharyltransferázy připojován vcelku; sestává z Nacetylglukosaminu, manózy a glukózy - vytvářen připojováním cukr po cukru a zaparkován v tukové mlk dolicholu (polyisoprenoid) a přenesen na cílový asparagin 65 66

34 Proteinová glykosylace v drsném ER Role glykosylace ve skládání proteinů ver Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Jakmile polypeptid vstoupí do lumenu ER je gylkosylován na cílových Asn Ribozómy nejsou zobrazeny pro zjednodušení Glykosylace je značkou pro nesložený protein Kalnexin se váže k nesprávně složenému proteinu, označenému terminální glukózou a N-linked oligosacharidem Pokud glukosyltransferáza odstraní koncovou glukózu, tak se kalnexin uvolní 67 68

35 Export a degradace špatně složených proteinů v ER Připojení glykosylfosfatidylinositolové (GPI) kotvy k proteinu v ER Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Návrat špatně složeného proteinu do cytosolu - retrotranslokace, dyslokace Až 80% proteinů je špatně složených Využití Sec61 Deglykosylace, ubikvinace, degradace v proteasomu Některé mb proteiny kovalentně připojují glykosylfosfatidylinositolovou kotvu, která upevňuje protein v mb a může být rychle uvolněna v odpovědi na stimul (Trypanosoma změní kabát při rerakci s imunitním systémem) 69 70

36 Syntéza lecitinu Děkuji vám za pozornost! Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Hlavní fosfolipid fosfatidylcholin (lecitin) je syntetizován z acylkoenzymua, glycerol3fosfátu a cytidinbifosfocholinu Další fosfolipidy (fosfatidylethanolamin, fosfatidylserin, fosfatidylinositol) syntetizovány obdobně Přenos z vnitřní mb na vnější pomocí translokátoru skramblázy nebo flipázy ER vytváří také cholesterol a ceramid 71 72

Plazmatická membrána, buněčná stěna, kompartmentalizace. Termíny přednášek

Plazmatická membrána, buněčná stěna, kompartmentalizace. Termíny přednášek Plazmatická membrána, buněčná stěna, kompartmentalizace doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc jiri_drabek@seznam.cz Termíny přednášek 4.10.

Více

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2. Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

9. Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat

Více

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou

Více

Schéma průběhu transkripce

Schéma průběhu transkripce Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

Dýchací řetězec (DŘ)

Dýchací řetězec (DŘ) Dýchací řetězec (DŘ) Vladimíra Kvasnicová animace na internetu: http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/etc/index.htm http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/atpgradient/index.htm http://www.wiley.com/college/pratt/0471393878/student/animations/oxidative_phosphorylation/index.html

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Figure 4-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-4 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-5 Molecular

Více

9. Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat

Více

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je? Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze

Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze MUDr. Jan Pláteník, PhD březen 2007 Mitochondrie:... původně fagocytované/parazitující bakterie čtyři kompartmenty:

Více

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná

Více

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících

Více

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády

Více

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Chemické složení buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače se složením buňky po chemické stránce Klíčová slova: biogenní prvky, chemické vazby a interakce, uhlíkaté sloučeniny,

Více

Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A

Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A Lenka Fajkusová Centrum molekulární biologie a genové terapie Fakultní nemocnice Brno Pletencové svalové dystrofie (Limb Girdle Muscular Dystrophy

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,

Více

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,

Více

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny

Více

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana

Více

Mitochondrie Peroxisómy. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Mitochondrie Peroxisómy. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Mitochondrie Peroxisómy Mitochondrie Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Intracelulární Ca 2+ signalizace

Intracelulární Ca 2+ signalizace Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz

Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

Energetika a metabolismus buňky

Energetika a metabolismus buňky Předmět: KBB/BB1P Energetika a metabolismus buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače s tím, jak buňky získávají energii k životu a jak s ní hospodaří Klíčová slova: energetika buňky, volná energie, enzymy,

Více

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1 Lipidy RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (příp. jejich derivátů) lipidy jednoduché = acylglyceroly (tuky a vosky) lipidy složené = fosfoacylglyceroly,

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký Hematologie Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie -Transfuzní lékařství - imunohematologie Vladimír Divoký Fyzikální vlastnosti krve 3-4 X více viskózní než voda ph : 7.35 7.45 4-6

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Mitochondrie Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl hypotézu, že se jedná

Více

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík, DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec Dochází k němu v procesu jménem aerobní respirace. Skládá se z kroků: K1) Glykolýza K2) oxidativní dekarboxylace pyruvátu K3) Krebsův cyklus K4)

Více

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER) BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger

Více

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a

Více

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace Figure 6-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) replikace Figure 4-8 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science

Více

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus 10.10.2016 Nejjednodušší forma života (viry neschopnost samostatné reprodukce) Základní stavební a funkční jednotka organismů schopná se dělit Spojeno s

Více

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a

Více