Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze
|
|
- Anežka Beránková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze MUDr. Jan Pláteník, PhD březen 2007 Mitochondrie:... původně fagocytované/parazitující bakterie čtyři kompartmenty: vnější membrána mezimembránový prostor vnitřní membrána matrix v živé buňce nejsou izolované, ale tvoří dynamickou síť - rovnováha mezi dělením ( fission ) a spojováním ( fusion ) 1
2 Mitochondrie v buněčném metabolismu Dýchací řetězec: konečná oxidace substrátů a syntéza ATP (oxidativní fosforylace) Dekarboxylace pyruvátu Citrátový (Krebsův) cyklus Beta-oxidace mastných kyselin Produkce ketolátek Část reakcí syntézy močoviny Část reakcí syntézy porphyrinů H + Redoxní přenašeče v dýchacím řetězci: přenášejí vodík (protony+electrony): H NAD+ + FAD(FMN) Ubichinon (Koenzym Q) H + přenášejí pouze electrony: Cytochromy Fe-S centra e H + 2
3 Mitochondriální genom Cirkulární molekula DNA, bp (člověk) Typicky kopií v jedné buňce (2-10 v jedné mitochondrii) Kromě regulační oblasti D-loop žádné nekódující sekvence 37 genů: 2 ribosomální RNA 22 trna 13 polypeptidů (podjednotky respiračních komplexů I, III, IV a V) 3
4 Mitochondriální genom: transkripce Promotery pro lehký i těžký řetězec v oblasti D- loop (navzájem nezávislé) Zahájení: vazba transkripčního faktoru mttfa a mtrna polymerázy Oba řetězce mtdna jsou přepisovány celé Lokus časté terminace na rozhraní genů 16S rrna/leu trna Polycistronické transkripty jsou štěpeny RNasou P na konečné trna, rrna a mrna ( čtyřlístky trna slouží jako interpunkce..?) Mitochondriální genom: replikace 1 Zahájení transkripce na promoteru lehkého řetězce 2 RNA/DNA hybrid (R-loop) 3Štěpení RNasou MRP: ponechává RNA primer 4 Polymeráza γ: zahájení replikace těžkého řetězce (+helikáza, SSB) 5 Časné ukončení: zůstane D-loop; nebo pokračování 4
5 1. Zahájení transkripce na promoteru lehkého řetězce: těžký řetězec lehký řetězec mttfa mttfb RNA polym. promoter lehkého řetězce 2. RNA/DNA hybrid (R-loop): RNA polym. 5
6 3. Štěpení RNasou MRP: ponechává RNA primer MRP 4. DNA Polymeráza γ: zahájení replikace těžkého řetězce Polymeráza γ Začátek replikace těžkého řetězce 6
7 5. Časné ukončení: zůstane D-loop; nebo pokračování gen pro trna Pro Začátek replikace těžkého řetězce pokračovat? D-loop Replikace celého řetězce Mitochondriální proteosyntéza Ribosomy v matrix: malé, 55S 16S a 12S rrna (není 5S rrna) Citlivost na chloramfenikol, naopak rezistentní k cykloheximidu mrna nemají 5 -cap... nízká účinnost translace Odlišnosti v genetickém kódu (!): UGA: Trp (v cytosolu Stop) AGA, AGG: Stop (v cytosolu Arg) AUA, AUU: Met (v cytosolu Ile) 7
8 Import proteinů do mitochondrie Mitochondrie: cca 1000 polypeptidů (dýchací řetězec cca 100 polypeptidů) MtDNA kóduje 13 polypeptidů... naprostá většina mito proteinů je kódována v jádře, syntetizována v cytosolu a importována do mitochondrie (Evoluce: postupný přenos mitochondriálních genů do jádra) Import proteinů do mitochondrie N-terminální signální sekvence Chaperony v cytosolu + ATP brání svinutí proteinů Translokace skrz obě mito membrány: receptory & proteinové kanály v místech kontaktu vnitřní a vnější membrány závislé na protonmotivní síle Chaperony a chaperoniny v matrix + ATP zajišťují správné svinutí proteinů Proteiny do jiných částí mito než matrix: druhá signální sekvence 8
9 Mitochondriální dědičnost Mitochondrie dědíme prakticky výlučně od matek Mitosa: distribuce mito náhodná Možnost heteroplasmie (různé mtdna) v tkáni v buňce v jedné mitochondrii Mitochondrie v buňce si mohou vyměňovat mtdna mtdna ale nerekombinují Mitochondriální DNA mutuje 10x rychleji než jaderná Exposice kyslíkovým radikálům (mito hlavní zdroj) Mito DNA není obalena histony Méně dokonalý systém opravy mitochondriální DNA 9
10 Mitochondriální medicína Defekty oxidativní fosforylace v důsledku mutací v mitochondriální nebo jaderné DNA Výskyt nejméně 1 : 8500 Mutace mtdna: bodové geny pro podjednotky respiračních komplexů geny pro trna velké delece Popsáno přes 100 onemocnění-působících mutací mtdna Obvykle heteroplasmie Postižení závisí na distribuci mutované mtdna a na energetické spotřebě jednotlivých tkání - klinický obraz velmi variabilní Znevýhodnění postmitotických tkání s vysokou potřebou energie: mozek srdce kosterní sval 10
11 Příklady mitochondriálních chorob: Luftova nemoc: hypermetabolismus v důsledku rozpřažení oxidace a fosforylace LHON (Leber s Hereditary Optical Neuropathy): slepota u mladých mužů, příč.: mutace v mito kódovaných podjednotkách komplexu I MELAS (Myopathy, Encephalopathy, Lactic Acidosis, Stroke-like episodes): příč.: bodové mutace v mito trna genech Mitochondriální teorie stárnutí Tvorba kyslíkových radikálů v mitochondriích Nahromadění mutací v mtdna s věkem Porucha funkce respiračních komplexů Srdeční selhání, svalová slabost, diabetes mellitus, demence, neurodegenerace... 11
12 Myši exprimující defektní mitochondriální DNA polymerasu (bez proof-reading )...3-5x více bodových mutací v mtdna, více delecí mtdna... zkrácená délka života a předčasné projevy stárnutí (Nature 429, 2004, ) Mitochondrie a kalciová signalizace 12
13 Calcium v buňce: V cytoplasmě jen µm, cca 1 µm je již signál Zdroj signálu je: zvnějšku: ligandem aktivované Ca 2+ kanály napětím řízené Ca 2+ kanály ze zásob v ER: PI3 receptor/kanál ryanodinový receptor/kanál závislý na membránovém potenciálu (kosterní sval) závislý na Ca 2+ (srdce, CNS) O tom jakou informaci Ca 2+ signál nese, rozhoduje jeho LOKALIZACE FREKVENCE AMPLITUDA 13
14 Import Ca 2+ do mitochondrie Regulace metabolismu: dehydrogenázy stimulované Ca 2+ : pyruvát dehydrogenáza isocitrát dehydrogenáza 2-oxoglutarát dehydrogenáza Sekvestrace/pufrování cytoplazmatického kalcia za určitých okolností Transport Ca 2+ v mitochondrii: Ca 2+ uniporter: facilitovaná difuse, kapacita obrovská (Vmax cca 1000 nmol mg -1 min -1 ) Ca 2+ /2 Na + exchanger: zejména mozek, srdce (Vmax až 18 nmol mg -1 min -1 ) Ca 2+ eflux nezávislý na Na + : zejména játra, ledviny (Vmax 1-2 nmol mg -1 min -1 ) (Gunter TE & Pfeiffer DR; Am.J. Physiol. 258, 1990, C755-C785) 14
15 Mitochondrial Permeability Transition Pore (MPT) Otevření megakanálu ve vnitřní mitochondriální membráně Propustnost pro všechny molekuly < 1500 Da Kolaps potenciálu vnitřní membrány, vyrovnání protonového gradientu a rozpřažení oxidace a fosforylace Zbobtnání mitochondrie Otevření megakanálu (MPT) Spouští: matrix Ca 2+ Stimuluje: oxidanty depolarizace fosfáty Inhibuje: protony (nízké ph matrix) ionty magnesia ATP a ADP Cyklosporin A 15
16 Funkce MPT: Fyziologické (reversibilní) otevření MPT: energeticky výhodný eflux Ca 2+ z mitochondrie Kalciová signalizace: Ca 2+ -induced calcium release...mitochondrie jako Ca 2+ signalling storing memory device Patologické (ireversibilní): buněčná smrt (apoptóza a nekróza) Struktura megakanálu: Hypotetická (různí autoři - různé názory) Adenylátový transporter (ATP/ADP exchanger) ve vnitřní membráně považován za nezbytnou součást...ale: myši s genetickým knock-out pro ANT mají stále mitochondrie schopné MPT (Nature 427, 2004, ) Další asociované proteiny: Mitochondriální porin (ve vnější membráně) Cyclophilin D Kreatinkináza Periferní benzodiazepinový receptor 16
17 Mitochondrie a buněčná SMRT Programovaná buněčná smrt (apoptóza) Nezbytná součást života Regulace druhu a počtu buněk během vývoje Eliminace lymfocytů reagujících proti vlastní tkáni, infikovaných buněk, nádorových buněk, atd. Program vyžadující genovou expresi, proteosyntézu a ATP. 17
18 Apoptotické signální dráhy Konstitutivně přítomné v každé buňce Aktivace Nedostatek signálů pro přežití (... sebevražda ) V důsledku vnějšího proapoptotického stimulu (.. vražda ) Iniciační fáze (vznik apoptogenního signálu) Propagační fáze (aktivace efektorových a regulačních molekul apoptózy) Efektorová fáze (fragmentace strukturních proteinů buňky, fragmentace genomové DNA, vznik apoptotických tělísek, EAT ME signály pro fagocytózu) Fagocytární fáze 18
19 Kaspázy (Cysteine ASpartate ProteASES) Rodina >10 proteáz, v každé buňce přítomné jako zymogeny (prokaspázy) Vlastní vykonavatelé apoptotické smrti Limitovaná proteolýza >100 substrátů v buňce (...změna funkce) Aktivace kaspáz: Proteolýza (efektorové kaspázy, krátká prodoména, např. kaspáza-3, -6, -7) Regulované protein-protein interakce (iniciační kaspázy, dlouhá prodoména, např. kaspáza-8, -9) Dráha receptoru smrti (Death Receptor Pathway) Mitochondriální cesta aktivace apoptózy Efektorové kaspázy 19
20 Jak mitochondrie zabíjí buňku Uvolnění proapoptotických faktorů z intermembránového prostoru: cytochrom c AIF (apoptosis inducing factor) endonukleasa G Smac/Diablo (inhibitor IAPs) Htra2/Omi (serinová proteasa, štěpí IAPs) prokaspázy Narušení buněčné energetiky a produkce ATP (uvolnění cytochromu c, depolarizace) Nadprodukce kyslíkových radikálů Bcl proteiny: Rodina >10 proteinů, prototypický člen: Bcl-2 (B-cell lymphoma... onkogen) Proteiny s antiapoptotickou aktivitou (Bcl-2, Bcl-xL), nebo naopak proapoptotické (Bax, Bak, Bad, Bid etc.) 1-4 BH domény... homo/hetero-oligomerizace C-terminální hydrofobní úsek... lokalizace do membrán (vnější mito, jaderná m., ER) Schopnost agregovat a tvořit kanály v membránách - podobnost s bakteriálními toxiny koliciny 20
21 Bcl-2 Bax Bcl-xL Bak Apaf-1 CytC Casp-9 +datp apoptosom Casp-3 Uvolnění cytochromu c z mitochondrie? MOMP (Mitochondrial Outer Membrane Permeabilisation) 21
22 Mechanismus uvolnění cytochromu c z mitochondrie? MPT proapoptotické proteiny Bcl rodiny (Bax, Bak) zbobtnání matrix ruptura vnější membrány translokace do mito a tvorba kanálů ve vnější membráně Apoptotický signál, stress, poškození buňky atd. MPT Bax, Bak translokace ATP? (MPT reversib., další zdroje energie) MOMP ATP NEKRÓZA APOPTÓZA 22
23 Patogeneze chorob jako dysregulace apoptózy? Neurodegenerace, ischemie, AIDS: buňky umírají když nemají... Autoimunita, nádory: neumírají buňky, které by měly... Nádorové buňky žijí z glykolýzy a mitochondrie vypínají. Dichloracetát: inhibice PDH kinasy aktivace PDH aktivace mito respirace a produkce oxidantů aktivace apoptotického programu a nádorové buňky hynou (Bonnet S et al.cancer Cell Jan;11(1):37-51). 23
APOPTÓZA. MUDr. Jan Pláteník, PhD.
APOPTÓZA MUDr. Jan Pláteník, PhD. Etymologie Staří Řekové: apoptosis podzimní opadávání listů ze stromů John F.R. Kerr, A. Curie a A. Wylie, 1972: termín apoptosa poprvé použit pro přirozenou buněčnou
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN
Dýchací řetězec (DŘ)
Dýchací řetězec (DŘ) Vladimíra Kvasnicová animace na internetu: http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/etc/index.htm http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/atpgradient/index.htm http://www.wiley.com/college/pratt/0471393878/student/animations/oxidative_phosphorylation/index.html
Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
Struktura a původ mitochondrie EB 43
Struktura a původ mitochondrie EB 43 Mitochondrie Mitochondrie Tyčinky a zrníčka přítomná v cytoplasmě Barvení Janusova zeleň (supravitální barvení), eosin Velikost: 0.5-1μm x 3-5μm V buňce se pomalu pohybují
Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Figure 4-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-4 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-5 Molecular
Obecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
Eva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE
OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE OBSAH Mitochondrie Elektronový transport Oxidativní fosforylace Kontrolní systém oxidativního metabolismu. Oxidace a syntéza ATP jsou spojeny transmembránovým tokem protonů Dýchací
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
Buněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu
Enzymy Charakteristika enzymů- fermentů katalyzátory biochem. reakcí biokatalyzátory umožňují a urychlují průběh rcí v organismu nachází se ve všech živých systémech z chemického hlediska jednoduché nebo
Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.
Biochemie svalu Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval Uspořádání kosterního svalu Stavba kosterního svalu Tlustá filamenta myosin Tenká filamenta Aktin Tropomyosin Troponin Ostatní bílkoviny
Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec
Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec Dochází k němu v procesu jménem aerobní respirace. Skládá se z kroků: K1) Glykolýza K2) oxidativní dekarboxylace pyruvátu K3) Krebsův cyklus K4)
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,
Centrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace Figure 6-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) replikace Figure 4-8 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science
Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
MENDELISMUS GENOVÉ INTERAKCE NEMENDELISMUS
MENDELISMUS GENOVÉ INTERAKCE NEMENDELISMUS Biologie a genetika BSP, LS4, 2014/2015, Ivan Literák 4. GENOVÉ INTERAKCE Dva (příp. více) geny ovlivňují 1 znak (kvalitativní!) 2 major-geny se ovlivňují -
1 Biochemické animace na internetu
1 Biochemické animace na internetu V dnešní době patří internet mezi nejužívanější zdroje informací. Velmi často lze pomocí internetu legálně stáhnout řadu již vytvořených výukových materiálů sloužících
Katabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
PRODUKCE VOLNÝCH RADIKÁLŮ V MITOCHONDRIÍCH
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ KATEDRA BIOLOGICKÝCH A BIOCHEMICKÝCH VĚD PRODUKCE VOLNÝCH RADIKÁLŮ V MITOCHONDRIÍCH BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: Kateřina Zvoníčková VEDOUCÍ PRÁCE:
Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie
Apoptóza Veronika Žižková Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie Apoptóza Úvod Apoptóza vs nekróza Role apoptózy v organismu Mechanismus apoptózy Metody detekce Úvod -
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k
Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2018 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
Genetika člověka GCPSB
Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika člověka / GCPSB 7. Genetika
Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Mitochondrie Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl hypotézu, že se jedná
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Molecular Biology of the Cell Fifth Edition
Membránový princip organizace buňky (kompartmenty). Třídění proteinů. doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc jiri_drabek@seznam.cz Alberts Johnson
STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.
Genetický kód Jakmile vznikne funkční, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu. Pravidla, kterými se řídí prostřednictvím přenos z nukleotidové sekvence DNA do aminokyselinové
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny Co je hlavním mechanismem pro odstranění aminoskupiny před odbouráváním většiny aminokyselin: a. oxidativní deaminace b. transaminace c. dehydratace d. působení
Kontrola genové exprese
Základy biochemie KBC/BC Kontrola genové exprese Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko
Biosyntéza a degradace proteinů Bruno Sopko Obsah Proteosyntéza Post-translační modifikace Degradace proteinů Proteosyntéza Tvorba aminoacyl-trna Iniciace Elongace Terminace Tvorba aminoacyl-trna Aminokyselina
PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT. Lékařská biologie 2005/2006
PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT 1. 2. 3. 4. Způsoby buněčné smrti: smrt v důsledku působení škodlivého vnějšího faktoru smrt jako indukovaná sebevražda katastrofická buněčná smrt fyziologická buněčná smrt apoptóza,
DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
kození Excitotoxicita Neurodegenerace
Smrt srdeční a nervové buňky: Ischemicko-reperfusn reperfusní poškozen kození Excitotoxicita Neurodegenerace MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ischemické poškození srdce nebo mozku je celosvětově nejčastější příčinou
ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A
Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A Lenka Fajkusová Centrum molekulární biologie a genové terapie Fakultní nemocnice Brno Pletencové svalové dystrofie (Limb Girdle Muscular Dystrophy
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny
eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení
Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?
Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci
Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM
VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM MUDr. Barbora Schutová, 2009 Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK Pozn.: Obrázky byly z důvodu autorských práv odstraněny nebo nahrazeny textem VÁPNÍK A JEHO
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
Biosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Regulace enzymových aktivit
Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit: Změny množství enzymu v kompartmentu, buňce, orgánu: - změna exprese, degradace atd. - změna lokalizace Skutečné regulace: - aktivace/inhibice nízkomolekulárními
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková Historie
REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin
4. Degradace bílkovin Degradace - několik proteolytických cest, specifických pro určitý buněčný kompartment REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN 4. Degradace bílkovin 4. Degradace bílkovin Degradace bílkovin
Přednáška RNDr. Alena Vaculová, Ph.D.
Apoptóza nádorových buněk tlustého střeva po působení TRAILu a metody její detekce Přednáška 6.12.2005 RNDr. Alena Vaculová, Ph.D. VÝZKUM APOPTÓZY Výzkum zabývající se problematikou apoptózy je stále aktuální