INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
|
|
- Radek Vopička
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1
2 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády Raf-MAPKK-MAPK) Onemocnění: různé lidské nádory (např. 95% pankreatických karcinomů) (aktivující mutace ras genu ras onkogen konstitutivní aktivace kinázové kaskády Raf-MAPKK-MAPK konstitutivní stimulace proliferace) 2
3 FIGURE Activation of Ras following ligand binding receptor tyrosine kinases (RTKs). 3
4 4
5 INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II: 10. Aktivace adenylátcyklázy 11. Aktivace cgmp fosfodiesterázy 12. Typy signalizace přes receptorové kinázy 13. Signalizace přes receptorové tyrosinkinázy 14. Aktivace Ras proteinu 15. Aktivace PI3 kinázy 16. Signalizace přes receptorové serin-threoninkinázy 17. Typy signalizace přes receptory asociované s kinázami 18. Aktivace Src kináz 19. Aktivace Jak kináz 20. Typy signalizace přes receptory regulující proteolýzu 21. Aktivace IκB kinázy 5
6 10. AKTIVACE ADENYLÁTCYKLÁZY: Aktivovaná adenylátcykláza: ATP camp camp: aktivace proteinkinázy A [FIG.] Proteinkináza A (PKA): serin-threoninkináza realizace signálu na základe fosforylace cílových proteinů camp fosfodiesteráza: camp AMP Příklady intracelulární signalizace používající aktivaci adenylát cyklázy: Adrenalin/buňky srdečního svalu (β-adrenergní receptory) zvýšení frekvence kontrakce TSH/buňky štítné žlázy sekrece thyroxinu Glukagon/jaterní buňky glykogenolýza 6
7 7
8 10. AKTIVACE ADENYLÁTCYKLÁZY: Aktivovaná adenylátcykláza: ATP camp camp: aktivace proteinkinázy A [FIG.] Proteinkináza A (PKA): serin-threoninkináza realizace signálu na základe fosforylace cílových proteinů camp fosfodiesteráza: camp AMP Příklady intracelulární signalizace používající aktivaci adenylát cyklázy: Adrenalin/buňky srdečního svalu (β-adrenergní receptory) zvýšení frekvence kontrakce TSH/buňky štítné žlázy sekrece thyroxinu Glukagon/jaterní buňky glykogenolýza 8
9 11. AKTIVACE cgmp FOSFODIESTERÁZY: Aktivovaná cgmp fosfodiesteráza: cgmp GMP cgmp: otevření ligandem regulovaných iontových kanálů v plazmatické membráně tyčinek sítnice cgmp regulované iontové kanály: přeměna signálu světlem aktivovaného rhodopsinu na elektrický signál v tyčinkách sítnice (fotoreceptory) [FIG.] [FIG.] Guanylátcykláza: GTP cgmp 9
10 10
11 11
12 11. AKTIVACE cgmp FOSFODIESTERÁZY: Aktivovaná cgmp fosfodiesteráza: cgmp GMP cgmp: otevření ligandem regulovaných iontových kanálů v plazmatické membráně tyčinek sítnice cgmp regulované iontové kanály: přeměna signálu světlem aktivovaného rhodopsinu na elektrický signál v tyčinkách sítnice (fotoreceptory) [FIG.] [FIG.] Guanylátcykláza: GTP cgmp 12
13 12. TYPY SIGNALIZACE PŘES RECEPTOROVÉ KINÁZY: Signalizace přes receptorové tyrosinkinázy (většina receptorových kináz) Signalizace přes receptorové serin-threoninkinázy 13
14 13. SIGNALIZACE PŘES RECEPTOROVÉ TYROSINKINÁZY: Receptorové tyrosinkinázy [FIG.] Mechanismus přenosu signálu receptorovými tyrosinkinázami: interakce ligandu s receptorem dimerizace vzájemná fosforylace a aktivace cytoplazmatických domén přenos signálu na další proteiny (adaptorové proteiny: GRB2, SOS) [FIG.] Aktivace Ras proteinu Aktivace PI3 kinázy Aktivace fosfolipázy C (PLC): PLC-γ viz Aktivace fosfolipázy C 14
15 Some subfamilies of RTKs 15
16 13. SIGNALIZACE PŘES RECEPTOROVÉ TYROSINKINÁZY: Receptorové tyrosinkinázy [FIG.] Mechanismus přenosu signálu receptorovými tyrosinkinázami: interakce ligandu s receptorem dimerizace vzájemná fosforylace a aktivace cytoplazmatických domén přenos signálu na další proteiny (adaptorové proteiny: GRB2, SOS) [FIG.] Aktivace Ras proteinu Aktivace PI3 kinázy Aktivace fosfolipázy C (PLC): PLC-γ viz Aktivace fosfolipázy C 16
17 FIGURE Activation of Ras following ligand binding receptor tyrosine kinases (RTKs). The receptors for epidermal growth factor (EGF) and many other growth factors are RTKs. 17
18 13. SIGNALIZACE PŘES RECEPTOROVÉ TYROSINKINÁZY: Receptorové tyrosinkinázy [FIG.] Mechanismus přenosu signálu receptorovými tyrosinkinázami: interakce ligandu s receptorem dimerizace vzájemná fosforylace a aktivace cytoplazmatických domén přenos signálu na další proteiny (adaptorové proteiny: GRB2, SOS) [FIG.] Aktivace Ras proteinu Aktivace PI3 kinázy Aktivace fosfolipázy C (PLC): PLC-γ viz Aktivace fosfolipázy C 18
19 14. AKTIVACE Ras PROTEINU: Aktivace Ras proteinu: přes adaptorové proteiny (GRB2, SOS) Ras-GDP Ras-GTP Aktivovaný Ras protein: aktivace Raf kinázy Kinázová kaskáda: Raf MAPKK (MEK) MAPK (ERK) (cytoplazmatické serin-threoninkinázy) [FIG.] MAP kináza: realizace signálu na základě fosforylace cílových proteinů Příklady intracelulární signalizace používající aktivaci Ras proteinu: Insulin/různé typy buněk regulace metabolismu sacharidů, lipidů a proteinů EGF/epiteliální buňky stimulace proliferace HGF/hepatocyty stimulace proliferace 19
20 20
21 14. AKTIVACE Ras PROTEINU: Aktivace Ras proteinu: přes adaptorové proteiny (GRB2, SOS) Ras-GDP Ras-GTP Aktivovaný Ras protein: aktivace Raf kinázy Kinázová kaskáda: Raf MAPKK (MEK) MAPK (ERK) (cytoplazmatické serin-threoninkinázy) [FIG.] MAP kináza: realizace signálu na základě fosforylace cílových proteinů Příklady intracelulární signalizace používající aktivaci Ras proteinu: Insulin/různé typy buněk regulace metabolismu sacharidů, lipidů a proteinů EGF/epiteliální buňky stimulace proliferace HGF/hepatocyty stimulace proliferace 21
22 15. AKTIVACE PI3 KINÁZY: Aktivace PI3 (fosfoinositid 3) kinázy: aktivované intracelulární domény receptorové tyrosinkinázy Aktivovaná PI3 kináza: produkcepip 3 aktivace proteinkinázy B Proteinkináza B (PKB) (Akt): serin-threonin kináza realizace signálu na základě fosforylace cílových proteinů [FIG.] Příklad intracelulární siganlizace používající aktivaci PI3 kinázy: IGF-I/různé typy buněk přežívání 22
23 23
24 15. AKTIVACE PI3 KINÁZY: Aktivace PI3 (fosfoinositid 3) kinázy: aktivované intracelulární domény receptorové tyrosinkinázy Aktivovaná PI3 kináza: produkcepip 3 aktivace proteinkinázy B Proteinkináza B (PKB) (Akt): serin-threonin kináza realizace signálu na základě fosforylace cílových proteinů [FIG.] Příklad intracelulární siganlizace používající aktivaci PI3 kinázy: IGF-I/různé typy buněk přežívání 24
25 16. SIGNALIZACE PŘES RECEPTOROVÉ SERIN-TREONINKINÁZY: Mechanismus přenosu signálu receptorovými serin-treoninkinázami: interakce ligandu s receptorem dimerizace fosforylace a aktivace cytoplazmatické domény přenos signálu na další proteiny: fosforylace Smad proteinu (Smad2/Smad3) oligomerizace s dalším Smad proteinem (Smad4) realizace signálu na základě regulace transkripce cílových genů Smad signalizace: TGF-β [FIG.] Příklad intracelulární signalizace používající Smad signalizaci: TGF-β/různé typy buněk inhibice i stimulace proliferace 25
26 26
27 16. SIGNALIZACE PŘES RECEPTOROVÉ SERIN-TREONINKINÁZY: Mechanismus přenosu signálu receptorovými serin-treoninkinázami: interakce ligandu s receptorem dimerizace fosforylace a aktivace cytoplazmatické domény přenos signálu na další proteiny: fosforylace Smad proteinu (Smad2/Smad3) oligomerizace s dalším Smad proteinem (Smad4) realizace signálu na základě regulace transkripce cílových genů Smad signalizace: TGF-β [FIG.] Příklad intracelulární signalizace používající Smad signalizaci: TGF-β/různé typy buněk inhibice i stimulace proliferace 27
28 17. TYPY SIGNALIZACE PŘES RECEPTORY ASOCIOVANÉ S KINÁZAMI: Přenos signálu z receptoru obsazeného ligandem na další proteiny Asociované kinázy: Rodina Src kináz Rodina Jak kináz 28
29 18. AKTIVACE Src KINÁZ: Src kinázy: tyrosinkinázy Aktivace Src kináz: interakce ligandu s příslušným receptorem aktivace Src kinázy úloha SH2 a SH3 domén [FIG.] Aktivované Src kinázy: fosforylace cílových proteinů Příklady intracelulární signalizace používající aktivaci Src kináz: EGFR (receptorová tyrosinkináza)/epiteliální buňky PDGFR (receptorová tyrosinkináza/fibroblasty 29
30 Figure 3-69 The activator of a Srctype protein kinase by two sequential events. 30
31 18. AKTIVACE Src KINÁZ: Src kinázy: tyrosinkinázy Aktivace Src kináz: interakce ligandu s příslušným receptorem aktivace Src kinázy úloha SH2 a SH3 domén [FIG.] Aktivované Src kinázy: fosforylace cílových proteinů Příklady intracelulární signalizace používající aktivaci Src kináz: EGFR (receptorová tyrosinkináza)/epiteliální buňky PDGFR (receptorová tyrosinkináza/fibroblasty 31
32 19. AKTIVACE Jak KINÁZ: Jak kinázy: tyrosinkinázy Aktivace Jak kináz: interakce ligandu s příslušným receptorem vzájemná fosforylace fosforylace a aktivace cytoplazmatických domén receptoru přenos signálu na další proteiny: fosforylace STAT proteinů dimerizace STAT proteinů realizace signálu na základě regulace transkripce cílových genů STAT signalizace: interferony ad. [FIG.] Příklady intracelulární signalizace používající STAT signalizaci: Interferon γ/makrofágy: aktivace Erytropoietin/erytroidní progenitorové buňky stimulace proliferace a diferenciace Růstový hormon/jaterní a další typy buněk stimulace exprese IGF-I 32
33 33
34 19. AKTIVACE Jak KINÁZ: Jak kinázy: tyrosinkinázy Aktivace Jak kináz: interakce ligandu s příslušným receptorem vzájemná fosforylace fosforylace a aktivace cytoplazmatických domén receptoru přenos signálu na další proteiny: fosforylace STAT proteinů dimerizace STAT proteinů realizace signálu na základě regulace transkripce cílových genů STAT signalizace: interferony ad. [FIG.] Příklady intracelulární signalizace používající STAT signalizaci: Interferon γ/makrofágy: aktivace Erytropoietin/erytroidní progenitorové buňky stimulace proliferace a diferenciace Růstový hormon/jaterní a další typy buněk stimulace exprese IGF-I 34
35 20. TYPY SIGNALIZACE PŘES RECEPTORY REGULUJÍCÍ PROTEOLÝZU: Přenos signálu z receptoru obsazeného ligandem na molekuly regulující proteolýzu Aktivace IκB 35
36 21. AKTIVACE IκB KINÁZY: Aktivace IκB kinázy: interakce ligandu s příslušným receptorem aktivace IκB kinázy Aktivovaná IκB kináza: fosforylace IκB (inhibitor of kappab) ubikvitinace IκB degradace IκB uvolnění NFκB NFκB (nuclear factor kappab): realizace signálu na základě regulace transkripce cílových genů NFκB signalizace: zánětlivé cytokiny (IL-1, TNF-α) ad. [FIG.] Příklady intracelulární signalizace používající NFκB signalizaci: IL-1/T lymfocyty stimulace exprese dalších zánětlivých cytokinů 36
37 37
38 21. AKTIVACE IκB KINÁZY: Aktivace IκB kinázy: interakce ligandu s příslušným receptorem aktivace IκB kinázy Aktivovaná IκB kináza: fosforylace IκB (inhibitor of kappab) ubikvitinace IκB degradace IκB uvolnění NFκB NFκB (nuclear factor kappab): realizace signálu na základě regulace transkripce cílových genů NFκB signalizace: zánětlivé cytokiny (IL-1, TNF-α) ad. [FIG.] Příklady intracelulární signalizace používající NFκB signalizaci: IL-1/T lymfocyty stimulace exprese dalších zánětlivých cytokinů 38
39 LITERATURA: Alberts B. et al.: Základy buněčné biologie. Espero Publishing. Ústí nad Labem, pp ,
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková
PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE Nela Pavlíková nela.pavlikova@lf3.cuni.cz Odpovědi na otázky Co za ligand aktivuje receptor spřažený s G-proteinem obsahující podjednotku α T? Opsin. Co prochází otevřenými CNGC
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B11, 2016/2017 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU Jana Novotná Co jsou to cytokiny? Skupina proteinů a peptidů (glykopeptidů( glykopeptidů), vylučovaných živočišnými buňkami a ovlivňujících buněčný růst (též růstové
Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie
Elementy signálních drah cíle protinádorové terapie Martin Pešta, Ondřej Topolčan Department of Internal Medicine II, Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University in Prague, Czech Republic Cílená
Takahashi K & Yamanaka S. Cell 126, 2006,
Obecné mechanismy buněčné signalizace Signalizace do buněčného jádra MUDr. Jan láteník, hd. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK Somatické buňky lze přeprogramovat na pluripotentní kmenové buňky! řeprogramování
Regulace enzymových aktivit
Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit: Změny množství enzymu v kompartmentu, buňce, orgánu: - změna exprese, degradace atd. - změna lokalizace Skutečné regulace: - aktivace/inhibice nízkomolekulárními
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně
LIPIDY: FUNKCE, IZOLACE, SEPARACE, DETEKCE FOSFOLIPIDY chemické složení a funkce v buněčných membránách; metody stanovení fosfolipidů fosfolipázy - produkty reakcí (ceramid, DAG = 2nd messengers) a stanovení
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina
Senescence v rozvoji a léčbě nádorů Řezáčová Martina Replikační senescence Alexis Carrel vs. Leonard Hayflick and Paul Moorhead Diferencované bb mohou prodělat pouze omezený počet dělení - Hayflickův limit
Intracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
Protinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory
Jaderné receptory Jaderné receptory - ligandem aktivované transkripční faktory - pokud není znám ligand ORPHAN receptors - ligand nalezen adopted orphan ligand DNA cytoplazmatická membrána jaderný receptor
Řízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk
Řízení dějů v buňce Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk Endogenní signalizace - signální molekuly (ligandy) jsou vylučovány buňkou (např. růstový faktor, cytokin
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:
Úvod do studia biologie kmenových buněk Jiří Pacherník e-mail: jipa@sci.muni.cz tel: 532 146 223 Co jsou kmenové buňky? - buňky schopné vlastní obnovy (sebeobnova) - buňky schopné dávat vznik jiným typům
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014
Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014 Co znamená cílená terapie karcinomu plic v roce 2014? František Salajka Plicní klinika FN Hradec Králové Co může pneumoonkologické centrum
VYŠETŘOVÁNÍ MUTACÍ c-kit a pdgfrα U GASTROINTESTINÁLNÍCH STROMÁLNÍCH NÁDORŮ K DOPLNĚNÍ INDIKACE TERAPIE IMATINIB MESYLÁTEM
VYŠETŘOVÁNÍ MUTACÍ c-kit a pdgfrα U GASTROINTESTINÁLNÍCH STROMÁLNÍCH NÁDORŮ K DOLNĚNÍ INDIKACE TERAIE IMATINIB MESYLÁTEM Augustiňáková Alena, Hilská Irena, Kalinová Markéta, Břízová Helena Kodet Roman
(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník
(Vývojová biologie) Embryologie Jiří Pacherník jipa@sci.muni.cz Podpořeno projektem FRVŠ 524/2011 buňka -> tkáně -> orgány -> organismus / jedinec Základní procesy na buněčné úrovni dělení buněk proliferace
Homeostáza regulace - chronobiologie. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony. Homeostáza a mechanizmy její regulace
1 Homeostáza regulace - chronobiologie Homeostáza Principy regulace a poruchy fyziologických regulací Obecná endokrinologie Homeostáza a mechanizmy její regulace organizmus je otevřený systém výměna energie
Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Základy buněčné signalizace
Základy buněčné signalizace MUDr. Jan láteník, hd. Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1.LF UK Uměle zkonstruovaný myší zub Ikeda e. et al.: Fully functional bioengineered tooth replacement
Regulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Homeostáza. Homeostáza regulace - chronobiologie. Homeostatické mechanizmy - regulace. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony
1 Homeostáza regulace - chronobiologie Homeostáza Principy regulace a poruchy fyziologických regulací Obecná endokrinologie Homeostáza oraginzmus je otevřený systém výměna energie a informací s okolím
CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP
CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace Ústav imunologie LF UP Mezibuněčná komunikace základ fungování organizmů K zajištění
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
Signalizace a rakovina
Přednáška kurzu Základy molekulární biologie 2013/2014, PřF MU Signalizace a rakovina Jan Šmarda Ústav experimentální biologie PřF MU Šmarda_2011 1 Signalizace povrchovými receptory signální kaskády 1.
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
Multiplexové metody pro diagnostiku nádorových onemocnění a optimalizaci léčby. O. Topolčan, M.Karlíková FN Plzeň a LF UK Plzeň
Multiplexové metody pro diagnostiku nádorových onemocnění a optimalizaci léčby O. Topolčan, M.Karlíková FN Plzeň a LF UK Plzeň Účel Etiopatogeneze nádorů Diagnostika Volba, optimalizace, monitorace léčby
ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty
Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty J.Berkovcová, M.Dziechciarková, M.Staňková, A.Janošťáková, D.Dvořáková, M.Hajdúch Laboratoř
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Autophagie a imunitní odpověd Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Ostrava, 29. ledna 2019 Historie Nobel Prize 2016 Yoshinori Ōsumi https:p//nobeltpizrog/utplodss/2l018//06/ohsuiillchtul
PROKARYOTA např. baktérie
PROKARYOTA např. baktérie Nemají buněčné jádro Genom dvoušroubovice DNA uložená v kruhovitém chromosomu Chromosom nemá centromeru Spolu s proteiny tvoří nukleoid (připevněn k membráně) Většina genů v jedné
Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci
Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci Druhy imunitních reakcí NESPECIFICKÁ (vrozená) imunitní reakce SPECIFICKÁ (adaptivní, získaná) imunitní reakce infekce hodiny 0 6 12 1 3 dny 5 7 Prvotní
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (3. èást)
Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, 2. lékaøská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových
Cytometrická detekce intracelulárních signalizačních proteinů
Cytometrická detekce intracelulárních signalizačních proteinů Proč? Ačkoli značení povrchových antigenů může dobře charakterizovat různé buněčné populace, neposkytuje nám informace o funkční odpovědi buňky
Intracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce
VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
Ukládání energie v buňkách
Ukládání energie v buňkách Josef Fontana EB - 58 Obsah přednášky Úvod do problematiky zásobních látek lidského organismu Přehled zásobních látek v těle Metabolismus glykogenu Struktura glykogenu Syntéza
Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1
Monitorování léků RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK ls 1 Mechanismus působení léčiv co látka dělá s organismem sledování účinku léčiva na: - orgánové úrovni -tkáňové úrovni - molekulární úrovni (receptory)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BUNĚČNÉ BIOLOGIE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BUNĚČNÉ BIOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Molekulární mechanismy přenosu extracelulárních signálů dráhou ERK. (Molecular mechanisms of signal transduction
DEGHAS-orgánové komplikace diabetu
DEGHAS-orgánové komplikace diabetu Langerhansovy ostrůvky celkem asi 1 milion, průměr 100-200μm rozptýlené ve tkáni exokrinního pankreatu, jednotlivé rozptýlené buňky deriváty entodermu hlavní typy buněk:
Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Speciální chemicko-biologické obory Obor: Molekulární biologie a biochemie organizmů Miroslav Přibyl ERK1/2 MAP kináza její strukturní
IGF1. od hypotalamu až k buňce. Radek Kučera. (Insulin-like growth factor 1) aneb
IGF1 (Insulin-like growth factor 1) aneb od hypotalamu až k buňce Radek Kučera Plzeň 2015 Autoři: PharmDr. Radek Kučera, Ph.D. Imunoanalytická laboratoř, FN a LF v Plzni, Univerzita Karlova v Praze Prof.
Obecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BIOCHEMIE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BIOCHEMIE Bakalářská práce Mechanismus protinádorového účinku seskviterpenických laktonů. Mechanism of anti-cancer activity induced by sesquiterpene
Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze MUDr. Jiří Vachtenheim, CSc. Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ
OBNOVA A REPARACE 1 VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ Příklad: Fyziologická obnova buněk: obnova erytrocytů Rychlost obnovy: 2 miliony nových erytrocytů/s (při průměrné době života erytrocytu
Cvičení z fyziologie SYMPATIKUS A PARASYMPATIKUS
Cvičení z fyziologie SYMPATIKUS A PARASYMPATIKUS Nervový systém ANS (Autonomní nervový systém = vegetativní, viscerální) Součást neurohumorální regulace organismu cílem je integrace funkce a činnosti vnitřních
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)
Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.) Komunikace mezi buňkami. Obecné mechanismy účinku hormonů a neurotransmiterů. Typy signálních molekul v neurohumorálních
Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň
Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň Spotřeba alkoholu v ČR: 13 l / os. rok, tj. 26,3 g / os. den Přibl. 60 % nemocí je etiopatologicky spojeno
Játra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
Tělesná teplota Horečka
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D Prof. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Tělesná teplota Horečka Normální teplota do 37 o C (Φ ve věku od 18 do 40 let 36,8 o C ± 0,4 o C) Nejnižší
Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Citrátový cyklus. VY_32_INOVACE_Ch0218.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK ázev školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: ázev projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky
NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním
Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím
Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím Experimentální práce dokazují, že imunitní systém zároveň rozeznává a eliminuje nádorové buňky Dunn et al 2002; Dunn
SEZNAM PŘÍLOH. Přehled minerálních látek Přehled vybraných nukleárních receptorů
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Přehled vitamínů Přehled minerálních látek Přehled vybraných nukleárních receptorů Příloha 1 Přehled vitamínů (Svačina et al., 2008) vitamín biochemická funkce
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
Fyziologická regulační medicína
Fyziologická regulační medicína Otevírá nové obzory v medicíně! Pacienti hledající dlouhodobou léčbu bez nežádoucích účinků mohou být nyní uspokojeni! 1 FRM italská skupina Zakladatelé GUNY 2 GUNA-METODA
Lipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny
Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny 26.2.2018 Obsah Tolerance plodu Th lymfocyty, cytokiny Stanovení intracelulárních cytokinů v IML
Léčba MM: pohled za horizont Přehled molekulárních mechanismů potenciálních nových léků v léčbě MM
Léčba MM: pohled za horizont Přehled molekulárních mechanismů potenciálních nových léků v léčbě MM RNDr. Sabina Ševčíková, Ph.D. Babákova myelomová skupina při ÚPF, LF MU Tato prezentace vznikla za finanční
9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
Upozornění. Galén Na Bělidle 34, Praha 5.
Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
Hormony. LH ve FRM: Opakující se potraty Mužská a ženská neplodnost
Hormony Hormony jsou signální látky, které se dostávají k cílovým buňkám s krví. Pocházejí buď z endokrinních žláz (kortizon, thyroxin), nebo z nervových buněk (adiuretin, hypothalamické liberiny). V širším
Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém
Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce Diastolická funkce srdce Etiopatogeneze systolické a diastolické dysfunkce levé komory a srdečního selhání 1. Funkce kardiomyocytu Kardiomyocyty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha
Imunitní systém jako informační soustava Cytokiny M.Průcha Imunitní systém - úkoly Zachování homeostázy Zachování integrity makroorganismu Rozpoznání cizího a vlastního Imunitní systém - signální systém