Kvalita škol. a hodnocení. výsledků. vzdělávání. Kvalita škol. hodnocení. výsledků. vzdělávání

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kvalita škol. a hodnocení. výsledků. vzdělávání. Kvalita škol. hodnocení. výsledků. vzdělávání"

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA KARLOVA V PRAZE V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA STŘEDISKO VZDĚLÁVACÍ POLITIKY Středisko vzdělávací politiky politiky Malátova 17, 17, Praha Praha 5 5 Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2009 Jan Koucký a Martin Zelenka Praha, prosinec 2009 Kvalita škol OBSAH Úvodem Kvalita škol hodnocení a hodnocení výsledků výsledků vzdělávání Úvodem Vysokoškolské vzdělání přináší jeho absolventům řadu výhod. Prakticky vzdělávání ve všech vyspělých zemích nacházejí vysokoškoláci v porovnání s méně vzdělanými lidmi snadněji zaměstnání a jsou tedy méně ohroženi nezaměstnaností. Jejich práce je kvalifikovanější a zpravidla i zajímavější. V neposlední řadě za ni dostávají vyšší odměnu. Nikoho to nemůže překvapit vždyť vysokoškolské vzdělání získávají Radim Ryška (editor) Tomáš Bouda Radim Jan Hučín Ryška (editor) Jiří Hustopecký Tomáš Bouda Jan Kovařovic Jan Hučín Petr Soukup Jiří Hustopecký lidé s lepšími schopnostmi, motivací i vyššími aspiracemi. Vysoké školy si je ze středoškoláků vybírají a několik let je na takovou pozici ve společnosti připravují. Vyvstávají však obtížnější otázky: do jaké míry je příčinou lepší zaměstnatelnosti, náročnější práce a vyšší mzdy skutečně vysokoškolské vzdělání a čeho by titíž lidé dosáhli i bez diplomu; respektive jaká je opravdu přidaná hodnota vysokoškolského vzdělání a s jakou efektivností je vlastně poskytováno? Po uplynulém roce 2009 je třeba se také zaměřit na vliv ekonomické krize na vysokoškolské vzdělání a uplatnění absolventů. Výhody spojené se získáním vysokoškolského vzdělání totiž zdaleka neplatí všude a v každém období stejně, ani pro každého vysokoškoláka. Mezinárodní srovnání ukazuje na značné rozdíly v tom, jak se absolventům v různých zemích daří. Jednou z řady příčin těchto rozdílů je počet vysokoškoláků na pracovním trhu. Rovněž mezi absolventy vysokých škol Vydavatelství Pedagogické fakulty, Univerzita Karlova v Praze, 2008 Jan Kovařovic Petr Soukup Výhody vysokoškolského vzdělání v mezinárodním kontextu Expanze vysokoškoláků v České republice Zaměstnatelnost a ekonomická krize Možnosti získat odpovídající práci Vysokoškoláci mají výrazně vyšší příjmy Jak si celkově vysokoškoláci vedou na pracovním trhu Která škola umožní lépe najít práci S krizí se absolventi zatím vyrovnávají Ztracená generace? Nejlépe se uplatní lékaři a právníci Najděte si úspěšnou školu nacházíme v každé zemi veliké rozdíly. Mohou za to jak jejich individuální dispozice a charakteristiky, tak absolvovaná škola a obor studia. Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (SVP PedF ) dlouhodobě shromažďuje, analyzuje a zveřejňuje údaje o zaměstnatelnosti absolventů všech českých vysokých škol a jejich fakult od roku 2002 do současnosti. Účastní se rovněž velkých mezinárodních výzkumných projektů uplatnění absolventů a spolupracuje s řadou podobně zaměřených pracovišť v evropských zemích jako například v Německu, Nizozemsku, Francii, Itálii, Rakousku nebo ve Slovinsku, ale také v USA a Japonsku. Díky tomu může své závěry a doporučení opřít o seriózní a hluboké zkušenosti a znalosti. Od roku 2006 začalo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy pravidelně každý rok publikovat analytické zprávy, takže tímto předkládá již 4. zprávu s názvem Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu Zpráva vznikla s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Na webové adrese SVP PedF lze nalézt nejen text zprávy, ale také další informace, údaje a poznatky k tomuto tématu. 1

2 Podíl osob s terciárním vzděláním Výhody vysokoškolského vzdělání v mezinárodním kontextu Expanze vysokoškoláků v České republice V České republice je podíl vysokoškoláků na pracovním trhu oproti jiným rozvinutým zemím pořád ještě nízký. Poslední srovnatelné údaje za vyspělé země OECD 1 říkají, že mezi dospělými ve věku let mělo v České republice v roce 2007 zhruba 13,7 % osob terciární vzdělání, které zahrnuje nejen tradiční univerzity a vysoké školy, ale například také vyšší odborné školy. V průměru zemí OECD to však byl dvojnásobek a průměr zemí EU se s 24,5 % dvojnásobku blížil. O mnoho lépe na tom zatím nejsme ani při srovnání mladších věkových skupin ve věku let. Mezinárodní komparace vysokého školství pracují s termínem terciární vzdělávání, které zahrnuje veškeré standardní vzdělávání navazující na dosažené střední vzdělání a vede k získání vyššího stupně vzdělání. Ve shodě s mezinárodní definicí a klasifikací ISCED je do terciárního vzdělávání v České republice zahrnuto studium na všech vysokých školách (veřejných, soukromých i státních), na vyšších odborných školách a menší část pomaturitního studia na konzervatořích. Podobným způsobem vymezují konkrétní (specificky národní) obsah pojmu terciární vzdělávání i ostatní země OECD a EU. Takto pojaté terciární vzdělávání je dále členěno na tři základní druhy programů. Vzdělávací programy ISCED 5A, které jsou založeny převážně teoreticky a jsou koncipovány tak, aby poskytovaly dostatečnou kvalifikaci pro získání přístupu k vyšším vědecko-výzkumným studijním programům a k profesím s vysokými kvalifikačními požadavky. V ČR se mezi programy ISCED 5A, podobně jako v jiných zemích, řadí bakalářské a magisterské studium na vysokých školách. Vzdělávací programy ISCED 5B, které jsou zaměřeny spíše prakticky (odborně, na konkrétní povolání) na rozdíl od programů ISCED 5A. V ČR se mezi programy ISCED 5B řadí vzdělávání na vyšších odborných školách a ve dvou nejvyšších ročnících konzervatoří. Vzdělávací programy ISCED 6, které vedou přímo k udělení vědecko-výzkumné kvalifikace. V ČR se mezi programy ISCED 6, podobně jako v jiných zemích, řadí doktorské studium na vysokých školách. Čím to, že se v mezinárodních statistikách zatím neprojevuje všeobecně vnímané zvyšování počtu míst na českých vysokých školách? Stojí za tím několik důvodů. Mezi počtem zapsaných studentů na vysokých školách a zvyšováním počtu absolventů na pracovním trhu vzniká několikaleté zpoždění (dané délkou studia); další roky uplynou, než vysokoškoláci zaplní celou desetiletou skupinu ve věku let. Poslední údaje srovnatelné s jinými zeměmi jsou navíc již dva až tři roky staré, neboť na podzim 2009 byly publikovány zatím poslední údaje z roku 2006 nebo Důsledky obrovského zvyšování počtu přijatých v České republice se tak do mezinárodních statistik podílu USA Podíl dospělých s vysokoškolským vzděláním Země OECD v roce 2007 Finsko Norsko ve věku let ve věku let absolventi VŠ Irsko Dánsko Belgie Švýcarsko Zdroj: Education at a Glance 2009, výpočty SVP Nizozemsko Španělsko Francie Německo Řecko Polsko Maďarsko Rakousko Slovensko ČR 2009 Česká republika Portugalsko Itálie OECD průměr EU průměr vysokoškoláků v této desetileté věkové kohortě dostávají zhruba až po deseti letech. Situace se však rychle mění. Již několik posledních let patří totiž Česká republika k zemím, kde počet absolventů s terciárním vzděláním roste nejrychleji. Pro aktuálnější srovnání tohoto vývoje je proto vhodnějším ukazatelem podíl absolventů vysokých škol z odpovídající věkové skupiny, do kterého se každému započítává samozřejmě pouze první vysokoškolský diplom. Přestože ještě v roce 2000 u nás činil takto zjišťovaný podíl vysokoškoláků skutečně pouze necelých 14 %, do roku 2007 se výrazně zvýšil a Česká republika se s téměř 35 % přiblížila průměrné úrovni vyspělých zemí. Pokračující dynamika vývoje ovšem vedla k tomu, že v roce 2009 již podíl čerstvých absolventů vysokých škol dosáhnul 44 % (tedy více než trojnásobku proti roku 2000) a v roce 2011 převýší podíl všech ostatních, kdo končí své školní vzdělávání a přecházejí na pracovní trh. Ve srovnávacích žebříčcích půjde tedy Česká republika nadále rychle nahoru. V důsledku uvedeného trendu budou kolem roku 2017 mladí lidé s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním tvořit více než polovinu kohorty ve věku let. To pochopitelně povede ke změnám v jejich postavení na pracovním trhu z hlediska zaměstnatelnosti, výše mezd i kvalifikační náročnosti práce. Zaměstnatelnost a ekonomická krize Zaměstnatelnost vysokoškoláků tedy jejich schopnost získat a udržet si práci je v rozvinutých zemích světa do značné míry ovlivněna celkovou ekonomickou situací země a s ní související úrovní kvalifikačních požadavků na pracovním trhu. Ekonomický vývoj v posledních dvou letech názorně ukázal, jak rychle se nedostatek pracovníků může proměnit v jejich nadbytek. Míra nezaměstnanosti vysokoškoláků tedy souvisí s celkovou mírou nezaměstnanosti, ale ve většině evropských zemí je o třetinu až o polovinu nižší. V České republice jsou na tom vysokoškoláci ještě lépe, neboť míra jejich nezaměstnanosti oproti celostátnímu průměru stále ještě nedosahuje ani polovičních hodnot. Míru nezaměstnanosti hluboko pod celostátním průměrem mají v posledních letech kromě nás především vysokoškoláci na Slovensku a v Maďarsku. Jedná se o země, kde nastala obdobná situace: dynamický společenský a ekonomický rozvoj umocněný v posledních letech vstupem do EU, doprovázený relativně nízkým podílem vysokoškoláků na pracovním trhu, po nichž je proto vyšší poptávka. Totéž ale již přestává platit v Polsku, kde došlo k výraznému zvýšení podílu vysokoškoláků ve věku let dříve, neboť expanze vysokého školství tam probíhala už v 90. letech. Naopak relativně nejhůře jsou na tom se zaměstnatelností na pracovních trzích svých zemí vysokoškoláci na jihu Evropy. Nejméně radostnou perspektivu při hledání zaměstnání před sebou mají vysokoškoláci v Turecku, Řecku, na Kypru či v Portugalsku, kde růst jejich podílu v pracovní síle zjevně neodpovídá ekonomickému vývoji a požadavkům na trhu práce a míra nezaměstnanosti vysokoškoláků se proto téměř přibližuje celkové úrovni míry nezaměstnanosti v zemi. Zajímavý je z tohoto hlediska vývoj v severských státech. Přestože podíl vysokoškoláků je v nich vysoký, dynamický rozvoj ekonomiky a zároveň pružná a přitom citlivá pravidla fungování pracovního trhu zajišťují kvalifikovaným lidem skutečně dobrou úroveň zaměstnatelnosti. Díky úspěšné politice zaměstnanosti (koncept tzv. flexicurity ) se to prozatím daří i v Dánsku, které má ve Skandinávii zřejmě nejvyšší nadbytek vysokoškoláků na pracovním trhu. Nepřekvapuje, že v roce 2009 nejen celkovou zaměstnatelnost pracovní síly, ale i vysokoškoláků výrazně ovlivnila probíhající ekonomická krize. V České republice se počet nezaměstnaných vysokoškoláků za poslední rok zvýšil z necelých 11 na 16 tisíc a míra jejich nezaměstnanosti z 1,7 % na 2,3 % (jde o průměrné údaje za první tři čtvrtletí roku 2009 v porovnání se stejným obdobím roku 2008), což je ovšem ve srovnání s jinými zeměmi poměrně málo. V zemích Evropské unie se za poslední rok celková míra nezaměstnanosti zvýšila ze 7, na 1) Mezinárodní srovnávání ukazatelů vzdělávání je poměrně náročné a komplikované, neboť vyžaduje podrobnou znalost srovnávaných vzdělávacích soustav a jejich statistických údajů. Proto je vyvíjeno především v mezinárodních organizacích, přičemž nejdále v tom nepochybně postoupilo OECD. Metodologie použitá při tvorbě ukazatelů je v OECD za účasti expertů ze všech členských států vytvářena již od konce 80. let a dnes má propracovanou a poměrně ustálenou podobu. Její velkou výhodou tudíž je, že vypovídá v různých zemích o obdobných skutečnostech a výsledky jsou tedy mezinárodně (nejvíce) porovnatelné. OECD pravidelně zveřejňuje ukazatele o vzdělávání v prestižní publikaci Education at a Glance (ve zkratce EaG), která vychází každý rok během měsíce září a je zpřístupněna na webové stránce OECD. 2

3 Míra nezaměstnanosti 25 % 2 15 % 1 5 % 9, a míra nezaměstnanosti vysokoškoláků z 3,9 % na 5,; tempo jejího růstu je tedy u vysokoškoláků o něco málo vyšší. U nás to neplatí, protože celková nezaměstnanost se zatím zvyšuje zřetelně rychleji než nezaměstnanost vysokoškoláků. Celková míra nezaměstnanosti a s výjimkou Slovenska také míra nezaměstnanosti vysokoškoláků se zvýšila ve všech zemích EU. K nejvýraznějšímu zhoršení celkové nezaměstnanosti došlo v roce 2009 v pobaltských zemích (Estonsku, Litvě a Lotyšsku) a v Irsku. Litva a Lotyšsko se kvůli tomu řadí společně s Irskem k zemím, kde se i míra nezaměstnanosti vysokoškoláků za poslední rok více než zdvojnásobila (v Irsku dokonce vyrostla z 3,1 % až na 6,9 %). Zároveň však všechny tři pobaltské země patří spolu se Slovinskem a Portugalskem k zemím, kde byl růst míry nezaměstnanosti vysokoškoláků vůči celkové míře nezaměstnanosti nejnižší. O práci tam tedy přicházeli spíše méně vzdělaní lidé, zatímco v zemích, jejichž trhy práce nebyly krizí tak silně zasažené, nehrálo dosažené vzdělání tak významnou roli. Nejvýrazněji postihla krize vysokoškolsky vzdělané lidi v porovnání se zbylou populací v Lucembursku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Nizozemsku. Kromě Lucemburska jehož pracovní trh je ovšem vzhledem k nevelikým rozměrům země a sousedství obrů Německa a Francie skutečně specifický nejde však mluvit o výrazném zhoršení pozice vysokoškoláků. Zcela jinak jsou na tom mladí lidé ve věku do 25 let 2, tedy absolventi škol všech stupňů. Na pracovní trh totiž vstupují jako nováčci, nemají žádnou pracovní historii, zkušenosti, návyky ani trénink a většinou jen zprostředkované sociální kontakty. Míra jejich nezaměstnanosti je proto ve většině zemí naopak více než dvojnásobná, přestože během roku poněkud kolísá (nejvyšší bývá ve 3. čtvrtletí, kdy na trh práce nastupují noví absolventi škol). Zvláště v ekonomicky problematických obdobích spojených s růstem celkové nezaměstnanosti jako je to právě během probíhající recese se zaměstnatelnost mladých lidí snižuje ještě razantněji. U čerstvých absolventů vysokých škol se obě tendence prolínají. Na jedné straně mají totiž vysokou kvalifikaci, flexibilitu, jsou tvárnější a nezatížení, mají novou energii a nápady, lepší znalost počítačů a někdy i cizích jazyků. Na straně druhé si však přinášejí i všechny nevýhody nováčků na trhu práce; také proto jsou na tom lépe ti z nich, kteří již během studia pracovali, a to nejlépe ve svém oboru. Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol je proto ve většině zemí příznivější než u mladých lidí vůbec, ale zároveň méně příznivá než zaměstnatelnost všech vysokoškoláků. V České republice se míra nezaměstnanosti vysokoškoláků ve věku do 30 let pohybuje dlouhodobě v rozmezí 50 9 celkové míry nezaměstnanosti, ale je současně 1,5 2,5 krát vyšší než míra nezaměstnanosti všech vysokoškoláků. Míra nezaměstnanosti v EU a v ČR (čtvrtletní) Celková, mladí lidé ve věku let a vysokoškoláci Zdroj: Eurostat Míra nezaměstnanosti celkem EU 25 ČR Mladí ve věku EU 25 ČR Vysokoškoláci EU 25 ČR I.05 II.05 III.05 IV.05 I.06 II.06 III.06 IV.06 I.07 II.07 III.07 IV.07 I.08 II.08 III.08 IV.08 I.09 II.09 III.09 Index kvalifikační náročnosti práce 6,0 5,8 5,6 5,4 5,2 5,0 4,8 Období (čtvrtletí) Možnosti získat odpovídající práci Pro posouzení uplatnění vysokoškoláků je ovšem vedle samotné zaměstnatelnosti důležitá rovněž kvalifikovanost práce, kterou vykonávají. Souvisí to nejen s tím, kolik vysokoškoláků se o práci uchází, ale také jaká pracovní místa a povolání jsou vlastně na pracovním trhu k dispozici. Největší podíl míst pro vysokoškoláky lze mezi evropskými zeměmi nalézt v Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Finsku nebo Švédsku. Vzhledem k přetrvávající silně industriální orientaci na průmysl s nižšími požadavky na vysokou kvalifikaci zůstává Česká republika v tomto ohledu stále ještě s odstupem za průměrem vyspělých zemí OECD 3. Španělsko Kvalifikační náročnost práce vysokoškoláků Země EU v roce 2008 Irsko Francie Zdroj: ELFS, výpočty SVP Německo Dánsko Finsko Rakousko Současně však patříme mezi země s podstatně nižším podílem vysokoškoláků v pracovní síle. Rozdíly mezi podílem vysokoškoláků na pracovním trhu jsou mezi evropskými zeměmi větší než rozdíly mezi podílem povolání, pro něž je vhodné vysokoškolské vzdělání. Do značné míry právě proto vykonávají v průměru nejkvalifikovanější práci vysokoškoláci v Maďarsku, Portugalsku, České republice, Polsku a v Itálii, tedy v zemích, kde jich je nejméně. Záleží ovšem i na tom, jak úspěšní jsou vysokoškoláci v soutěži s méně vzdělanými o kvalifikovaná a lépe placená místa. Česká republika patří mezi země s těsnějším vztahem mezi úrovní vzdělání a kvalifikačními požadavky. Proto je u nás řada vysoce kvalifikovaných povolání například ve sféře právních služeb, zdravotnictví, vzdělávání nebo výpočetní techniky obsazena absolventy vysokých škol zhruba na stejné úrovni jako v některých zemích, které přitom mají vysokoškoláků podstatně více. V zemích s vysokým podílem vysokoškoláků nastupují absolventi poměrně často na pracovní místa s nižšími kvalifikačními nároky. V Evropě to platí především o Španělsku. Vysokoškolské vzdělání tam totiž přestalo být postačující podmínkou pro dobré uplatnění na trhu práce a možnosti výběru kvalifikovaného povolání se absolventům podstatně zúžily. Čím více je na trhu práce vysokoškoláků než odpovídajících pracovních míst, tím častěji mají absolventi vysokých škol problém vůbec nějakou práci sehnat anebo získávají jen práci méně kvalifikovanou. V některých u nás tradičně středoškolských povoláních, jako jsou odborní administrativní pracovníci nebo zdravotní sestry, pracují například ve Španělsku, Francii, Švédsku, Dánsku nebo ve Spojeném království převážně absolventi vysokých nebo vyšších odborných škol. V patnácti původních zemích EU tvoří vysokoškoláci například téměř 2 pracovníků ve skupině povolání nižších administrativních pracovníků (úředníků). Zatímco ve Španělsku je jich mezi nimi Řecko Nizozemsko Belgie Slovensko Itálie Polsko Česká republika Portugalsko Maďarsko EU 2) Podle mezinárodní konvence se za mladé lidi na trhu práce považují zaměstnaní a nezaměstnaní ve věku let (včetně). Díky tomuto pojetí o nich všechny země EU vykazují srovnatelné údaje. 3) Evropský kvalifikační rámec EQF (European Qualification Framework) definuje osm úrovní kvalifikace. Velmi zhruba řečeno, 6. stupeň odpovídá bakalářské úrovni vysokoškolského vzdělání, 7. stupeň magisterské úrovni a 8. stupeň doktorské úrovni. Na základě metodiky vypracované v rámci mezinárodního projektu Forecasting skill supply and demand in Europe jsou všechna povolání na třetí úrovni mezinárodní klasifikace povolání ISCO (International Standard Classification of Occupation) rozčleněna do těchto osmi úrovní. Následně je analyzováno zastoupení vysokoškoláků v jednotlivých zemích Evropy v takto rozčleněných skupinách povolání. 3

4 Mzda vysokoškoláků proti průměrné mzdě skoro 4, v České republice stále ještě méně než 6 %. Patrně právě do podobných skupin povolání začnou u nás v příštích letech více směřovat vysokoškoláci ze silných absolventských ročníků. Vysokoškoláci mají výrazně vyšší příjmy Očekávaným důsledkem lepší zaměstnatelnosti vysokoškoláků a vyšších kvalifikačních nároků jimi vykonávané práce je i vyšší odměna za práci (plat či mzda nebo jiný druh pracovního příjmu). Mzda osob s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním se v ČR již v roce 2008 přehoupla přes 45 tisíc korun a o 66 % tak převýšila celostátní průměrnou mzdu 4. Mzda mladých absolventů do 30 let věku dosáhla v roce 2008 přibližně 30 tisíc korun, což je pořád ještě 11 % nad celkovým průměrem. Přestože mzdy vysokoškoláků přesahují průměr ve všech rozvinutých zemích, jejich situace většinou není relativně tak příznivá jako u nás. Opět totiž obecně platí, že mzdové zvýhodnění vysokoškoláků je nejvyšší v zemích, kde je vysokoškoláků nejméně, a naopak. Průměrná mzda vysokoškoláků Země OECD v roce 2007 Dánsko Belgie Finsko Španělsko Irsko Nizozemsko Zdroj: Education at a Glance 2009, výpočty SVP USA Francie Švýcarsko Německo Rakousko Polsko Itálie Česká republika Maďarsko Portugalsko EU Průměrné měsíční hrubé mzdy podle vzdělání Základní a nedokončené Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné a bakalářské Magisterské a doktorské Česká republika Mzda v Kč k průměru Mzda v SEK k průměru Mzda v USD k průměru % % % % % % % % % % % % % Podstatná je ovšem také celková mzdová diferenciace. Výrazně nadprůměrné mzdy získávají totiž vysokoškoláci především v zemích s celkově většími rozdíly ve mzdách. Například patří mezi země s poměrně malými rozdíly ve mzdách vůbec a ani vysokoškolské vzdělání tedy neposkytuje příliš velkou ekonomickou výhodu. Hrubé mzdy jsou tam navíc mnohem progresivněji zdaňovány, což dále snižuje skutečný čistý příjem vyšších příjmových skupin. Mzdové rozdíly podle vzdělání jsou ve Švédsku podstatně menší než v České republice nebo v USA a mnohem více připomínají mzdovou nivelizaci, která u nás panovala před rokem Řadu let tam již také hovoří o tom, že mladým Švédům chybí ekonomická motivace k vysokoškolskému studiu a na vysokou chodí proto, že se to ve většině rodin stalo přirozenou součástí jejich životního stylu, neboť vyšší vzdělání vede k zajímavé a různorodé práci a je součástí sociálního statusu a prestiže. Naproti tomu v USA je rozdělení mezd podle vzdělání našemu rozdělení mnohem podobnější. Relativně nižší mzdy než v České republice tam získávají lidé bez jakéhokoli středního vzdělání. Vzhledem k obecně většímu zastoupení vyšších stupňů vzdělání je však také průměrná mzda amerického středoškoláka s ukončenou high school podobně jako ve Švédsku a na rozdíl od nás již pod celostátním průměrem. Zřetelná převaha počtu bakalářů nad vyššími stupni vzdělání na trhu práce v USA pak způsobuje, že vysokoškolské mzdy jako celek jsou blíže průměrné mzdě (jsou vyšší pouze o 35 %), než je tomu v České republice (vzhledem k vysokému podílu magistrů jsou u nás průměrné mzdy vysokoškoláků vyšší o 66 %). Mzdy českých vysokoškoláků se tedy pohybují dokonce ještě výrazněji nad průměrem, než je tomu v USA. Ekonomická krize a měnící se postavení na trhu práce ovlivnily jak v USA, tak například i ve Velké Británii rovněž nástupní platy absolventů vysokých škol v roce V obou zemích došlo totiž k jejich stagnaci či dokonce mírnému poklesu. Jde o poměrně velkou změnu, protože předtím například v USA každoročně nástupní platy rostly o zhruba 7,5 %. Výzkumy ukázaly, že zaměstnavatelé v obou zemích nabízeli absolventům vysokých škol v roce 2009 oproti roku 2008 dokonce o % méně pracovních míst. Do budoucnosti se však již začínají dívat spíše optimisticky a řada z nich předpokládá, že se počet nabízených pracovních míst pro absolventy vysokých škol vrátí na původní úroveň během následujících dvou let. Jedním z důsledků těchto očekávání je, že stále více absolventů oddaluje svůj vstup na trh práce, často třeba i tak, že pokračují v dalším, například postgraduálním studiu. Jak si celkově vysokoškoláci vedou na pracovním trhu Získané poznatky o postavení vysokoškoláků na pracovním trhu v rozvinutých zemích světa umožnily vytvořit syntetický ukazatel postavení vysokoškoláků na pracovním trhu, který zahrnuje jejich zaměstnatelnost (míru nezaměstnanosti), kvalifikační náročnost práce a relativní výši pracovních příjmů. Srovnání ukazuje, že v průměru zemí Evropské unie jsou vysokoškoláci oproti celé populaci o 44 % méně ohroženi nezaměstnaností (o 2 roky dříve to bylo zhruba stejně), vykonávají o 28 % kvalifikovanější práci (o 2 roky dříve to bylo o 29 %) a mají o 42 % vyšší mzdy (o 2 roky dříve to bylo o 4). Souhrnný index postavení vysokoškoláků na pracovním trhu v zemích EU je tedy oproti celé populaci zvýhodňuje o 37 %, což je přibližně stejné jako před dvěma lety. V České republice ovšem byli v roce 2008 vysokoškoláci ohroženi nezaměstnaností o 63 % méně než celá pracovní síla (v roce 2005 to bylo o 71 %), vykonávají o 35 % kvalifikovanější práci (v roce 2005 to bylo o 39 %) a mají o 66 % vyšší mzdy (v roce 2005 to bylo o 64 %). Souhrnný index jejich postavení na pracovním trhu proto v roce 2008 převýšil běžnou populaci o 53 %. Oproti roku 2005 se tedy nepatrně snížil. Současně je zřejmé a ukazovaly na to i dílčí analýzy jednotlivých ukazatelů že výhody, které přináší vysokoškolský diplom, jsou závislé na tom, jak vysoký podíl vysokoškoláků je v dospělé populaci zastoupen, jak rozsáhlé jsou požadavky trhu práce na vysokoškolské vzdělání a jaké je vlastně celkové nastavení ekonomiky každé země a fungování jejího pracovního trhu. Analýzy souhrnného indexu postavení vysokoškoláků, vytvořeného ze tří ukazatelů (zaměstnatelnost, kvalifikovanost práce a mzda) také naznačují, jak se pravděpodobně jejich postavení změní v důsledku rychlého zvyšování počtu vysokoškoláků na pracovním trhu. Lze očekávat, že zdvojnásobení podílu vysokoškoláků z 15 % na 3 povede k tomu, že výhody jejich postavení se oproti průměru celé populace sníží téměř na polovinu. Index výhody vysokoškolského vzdělání ČR USA Zdroj: ČSÚ, Statistics Sweden, US Census Bureau, výpočty SVP Postavení a podíl vysokoškoláků na pracovním trhu Země OECD v roce 2007 Slovensko Portugalsko Itálie Rakousko Maďarsko Polsko Německo Řecko EU 15 % 2 25 % 3 35 % 4 45 % Zdroj: Education at a Glance 2009, ELFS, výpočty SVP Francie Švýcarsko Irsko Niz. Šp. Dánsko Belgie Finsko USA R 2 = 0,70 Podíl vysokoškoláků v pracovní síle 4) V údajích o pracovních příjmech se jedná o celoroční průměrnou hrubou mzdu, včetně příplatků, odměn a náhrad, přepočítanou na průměrnou mzdu měsíční. 4

5 Která škola umožní lépe najít práci Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol Podle doby uplynulé od získání diplomu Údaje o nezaměstnaných absolventech sbírají jednotlivé úřady práce v ČR a zpracovávají se v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí pravidelně dvakrát ročně, vždy k 30. dubnu a k 30. září. Nezaměstnaným absolventem je na úřadu práce registrovaný uchazeč o zaměstnání, který absolvoval školu nejdéle před dvěma roky. Údaje se tedy týkají tzv. registrované nezaměstnanosti, která se liší od používané mezinárodně srovnatelné definice ILO (International Labour Organization). Registrovaná nezaměstnanost bývá odlišná, v některých případech o něco vyšší, jindy nižší. U absolventů může být nižší, jelikož ze zákona mají nárok na podporu pouze tehdy, pokud v posledních třech letech alespoň půl roku prokazatelně pracovali. Protože však za ně stát v případě registrace na úřadu práce platí pojištění, mají nezaměstnaní absolventi motivaci se na úřad přihlásit. Údaje o celkových počtech absolventů všech vysokých škol a fakult a o počtech těch, kteří po získání diplomu dále studují (například většina bakalářů pokračuje v navazujícím magisterském studiu) poskytuje sdružená matrika studentů (tzv. SIMS). Údaje z matriky jsou definovány a zpracovávány tak, aby plně odpovídaly termínům, kdy úřady práce sbírají údaje o nezaměstnaných absolventech. Vztahují se tedy také k 30. dubnu a k 30. září. Analyzováni jsou absolventi, kteří ukončili studium nejdéle dva roky před datem zjišťování. Pro účely této analýzy je tedy absolventem vysoké školy ten, kdo úspěšně absolvoval školu nejdéle dva roky před datem zjišťování. Datum ukončení studia odpovídá dni úspěšného vykonání poslední státní zkoušky. Absolventem dále pokračujícím ve studiu se pak rozumí ten, kdo po ukončení studia zahájil další studium na vysoké škole a byl v něm k datu zjišťování stále ještě zapsán. Pod pojmem nezaměstnaný absolvent se rozumí takový uchazeč o práci registrovaný na úřadu práce, který úspěšně ukončil školu nejdéle před dvěma lety. Na základě uvedených údajů lze zjistit míru nezaměstnanosti absolventů vysokých škol, která se rovná počtu nezaměstnaných ku rozdílu mezi celkovým počtem absolventů a počtem dále studujících. V předkládané analýze je navíc používána míra nezaměstnanosti, která je váženým průměrem (podle počtu absolventů nepokračujících ve studiu) míry z a příslušného roku. Průměr je používán především proto, aby míra pokryla absolventy za celý rok. Tato běžná míra nezaměstnanosti pak ukazuje skutečné šance na uplatnění absolventů. Ty jsou však samozřejmě jiné v Praze než v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji, bez ohledu na to, kterou školu absolvent ukončil. Absolventi jednotlivých škol nastupují na regionální trhy práce, které jsou z hlediska pracovních příležitostí dosti rozdílné, a není tedy zcela korektní porovnávat podle běžné míry nezaměstnanosti jejich absolventů například pražské a ostravské školy. Proto SVP PedF vytvořilo tzv. standardizovanou míru nezaměstnanosti, která je očištěná od vlivu různé míry nezaměstnanosti regionálních trhů práce. Nehraje u ní roli, ve kterých regionech si absolventi příslušné školy či fakulty hledají práci. Standardizovaná míra nezaměstnanosti je vhodná pro srovnávání zaměstnatelnosti absolventů jednotlivých vysokých škol a fakult, a také proto je používána v následujících rozborech. Míra nezaměstnanosti 1 8 % 6 % 4 % 2 % /2 roku 1/2 1 rok 1 2 roky po absolvování po absolvování po absolvování Zdroj: Matrika studentů, MPSV, výpočty SVP S krizí se absolventi zatím vyrovnávají V posledních několika letech u nás dochází k zásadním změnám v počtu absolventů vysokých škol. V roce 2009 jich bylo téměř 2,5krát víc než před sedmi lety a jen za poslední rok se jejich počet zvýšil o téměř 8 tisíc. Převážně to způsobili absolventi bakalářského studia, kteří však ve stále větší míře ve vysokoškolském studiu dále pokračují; dnes se to týká více než tří čtvrtin z nich, přičemž tento podíl se po čtyřech letech poměrně rychlého růstu ustálil. Proto se počet těch, kteří vstupují na trh práce, prozatím zvyšuje o něco pomaleji než celkový počet absolventů. I tak však dnes vstupuje na trh práce o 85 % více absolventů vysokých škol než ještě před sedmi lety. Až do roku 2008 se zaměstnatelnost absolventů vysokých škol přesto stále zlepšovala. Kvůli ekonomické krizi to však již neplatí. V roce 2008 bylo půl roku až rok po ukončení studia nezaměstnaných méně než 2,5 % absolventů, v roce 2009 to bylo bezmála 3 %. Do určité míry je tento vývoj způsoben celkovou situací na pracovním trhu a změnami v nezaměstnanosti, ale její dopady nejsou u vysokoškoláků zjevně tak nepříznivé. Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol se tedy relativně vůči ostatním stále zlepšuje. Podle poslední evidence úřadů práce k počet nezaměstnaných absolventů vysokých škol vzrostl za předchozí rok o necelých 3, naproti tomu počet nezaměstnaných absolventů středních odborných škol vzrostl o 54 % a s čerstvým výučním listem se o práci ucházelo o 42 % více vyučených než před rokem. Propojení podrobných a úplných údajů o počtech absolventů vysokých škol, počtech absolventů dále pokračujících ve studiu na vysoké škole a počtech nezaměstnaných absolventů na úrovni jednotlivých vysokých škol a fakult umožňuje analyzovat stav a vývoj zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol v České republice na celostátní úrovni, ale především na úrovni jednotlivých institucí. Díky možnosti rozdělit absolventy vysokých škol do tří období podle toho, jak dlouho před datem zjišťování ukončili studium, je navíc možné celkem podrobně zmapovat vývoj jejich zaměstnatelnosti při přechodu ze školy na trh práce. Jde o období: 0 ½ roku, ½ 1 rok a 1 2 roky 5. Zdaleka nejvyšší je míra nezaměstnanosti úplně čerstvých absolventů, tedy v prvním půlroce po absolvování. Již během druhého půlroku míra nezaměstnanosti prudce klesá. Vyjádřeno konkrétními hodnotami se v průměru v roce 2009 přihlásilo na úřadech práce jako nezaměstnaní během prvního půlroku po absolvování téměř 1 absolventů, zatímco v druhém půlroce to byla necelá 3 % a během druhého roku méně než 2 %. Z těchto údajů je patrné, že používat míru nezaměstnanosti úplně čerstvých absolventů, kteří se na trhu práce teprve rozkoukávají a jejichž nezaměstnanost má často jen krátkodobou ( frikční ) povahu, je poněkud zavádějící. V následující analýze bude používána pouze míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol, kteří ukončili studium v období půl až jeden rok před datem zjišťování. Proces přechodu ze školy na trh práce a měnící se zaměstnatelnost absolventů v uvedených obdobích jsou podmíněny oborovým typem různých fakult. Například bezprostředně po absolvování nachází práci zhruba stejný podíl absolventů přírodovědeckých fakult, jako je tomu v celkovém průměru všech absolventů, později však jejich nezaměstnanost již tolik neklesá. Protiklad představují absolventi technických fakult, kteří v prvním půlroce při hledání práce příliš úspěšní nejsou. V průběhu následujících měsíců se však jejich nezaměstnanost prudce snižuje. Ztracená generace? V souvislosti s tím, že v období ekonomické recese mladí lidé mnohem častěji nemohou sehnat práci, se ve světovém tisku, ale i u nás, začalo psát o tzv. ztracené generaci. Jedním z prvních, kdo poukázal na aktuálnost problému ztracené generace, byl americký týdeník Business Week, který v rozsáhlém příspěvku The Lost Generation z října 2009 upozornil na situaci v USA a v některých dalších zemích týkající se zhoršených možností uplatnění čertsvých absolventů škol v době ekonomické krize a možných dlouhotrvajících negativních důsledků pro pracovní kariéru mladého člověka, který za těchto okolností vstupuje na trh práce. Tématem se posléze začala zabývat další světová média včetně například listopadového čísla českého týdeníku Ekonom v článku Učit se, učit se. A co dál? Jak však ukazují výše zmíněné údaje, absolventů vysokých škol v České republice se tento problém alespoň prozatím netýká. Podobně i ve většině ostatních zemí se sice situace absolventů vysokých škol na trhu práce mírně zhoršuje, ale úměrně vývoji hlavních faktorů, které ji ovlivňují. Dopady ekonomické krize jsou přitom z hlediska vzdělání velmi rozdílné: v některých zemích se vysokoškoláků dotkla o něco více než 5) Dlužno však podotknout, že mluvit o půl roku není úplně přesné. Konkrétně totiž jde o období mezi až (5 měsíců) a až (7 měsíců). 5

6 12 % 1 8 % 6 % 4 % 2 % ostatních vzdělanostních skupin, v jiných mezi ně patří i Česká republika naopak méně. Významnou roli v tom u nás hraje zejména dlouhodobě přetrvávající nízký podíl vysokoškoláků v pracovní síle. Z krátkodobého hlediska se k tomu navíc přidává změna vývoje ekonomiky a trhu práce, které se v letech , tedy po vstupu České republiky do EU, vyvíjely mimořádně příznivě. Přestože se v roce 2009 vývoj ekonomických ukazatelů obrátil do záporných čísel, zůstává nezaměstnanost absolventů vysokých škol stále poměrně nízká. Expanze počtu vysokoškoláků přicházejících ze škol na pracovní trh vede ovšem k tomu, že již dnes představují početně největší skupinu absolventů (většina z nich má navíc magisterský diplom) a jejich podíl se stále zvyšuje. Kolem roku 2013 budou tvořit dokonce nadpoloviční většinu ze všech mladých lidí, kteří odcházejí ze školství na pracovní trh. Při hledání práce to pro absolventy znamená mnohem větší konkurenci. Zřetelný nepoměr mezi rychle rostoucími počty čerstvých absolventů vysokých škol na jedné straně a nižším počtem nových vysokoškolských pracovních míst na straně druhé se však bude projevovat především dlouhodobě. V příštích letech povede spíše k tomu, že mladí vysokoškoláci budou muset slevit ze svých nároků na kvalifikovanost práce a na mzdu, než že se budou výrazně častěji objevovat mezi nezaměstnanými. Začnou totiž obsazovat pracovní místa, která dosud zastávali především středoškoláci, a ti zase budou z trhu práce vytlačovat mladé lidi s nejnižším vzděláním. Někteří zaměstnavatelé se navíc chystají absolventům nabízet flexibilnější formy zaměstnávání jako třeba zkrácený úvazek nebo příležitostnou výpomoc. Proto se i u nás během příštích let začne postavení a uplatnění vysokoškoláků postupně vyrovnávat s absolventy ostatních vzdělávacích úrovní (relativně tedy zhoršovat), podobně jako je tomu i ve většině ostatních evropských zemí. Přestože již nelze očekávat, že by se jejich postavení na trhu práce mohlo vrátit na mimořádně dobrou úroveň z let , není ani možné alespoň v případě absolventů českých vysokých škol mluvit o ztracené generaci. Nejlépe se uplatní lékaři a právníci Srovnání zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol v roce 2009 z hlediska různých typů škol a fakult ukazuje na vysokou úspěšnost především absolventů lékařských a právnických fakult. Míra jejich nezaměstnanosti nedosahuje dokonce ani jednoho procenta. Dobré výsledky (pod tříprocentní hranicí) mají rovněž školy pedagogické a technické. Naopak nejhůře na tom jsou fakulty zemědělské a přírodovědecké, jejichž nezaměstnanost přesahuje 5 %. Rovněž dynamika změn v uplatnění absolventů je oborově podmíněná. K výraznějšímu zhoršení uplatnění absolventů došlo v roce 2009 u přírodovědných, ekonomických a technických fakult, což bylo do značné míry způsobeno dopady krize v průmyslu a v podnikatelském sektoru vůbec. Ostatní Míra nezaměstnanosti v ČR Absolventi podle stupně vysokoškolského vzdělání 16 % 14 % 12 % 1 8 % 6 % 4 % 2 % Celková míra nezaměstnanosti v ČR Absolventi vysokých škol celkem Absolventi Bakaláři Absolventi Magistři Absolventi Doktoři Zdroj: Matrika studentů, MPSV, výpočty SVP Míra nezaměstnanosti v ČR Absolventi podle oborového zaměření fakult Zdroj: Matrika studentů, MPSV, výpočty SVP Humanitní a sociální Ekonomické Právnické Pedagogické a tělovýchovné Technické Zemědělské Přírodovědné Lékařské Umělecké skupiny fakult zatím krizí nebyly postiženy nebo u nich dokonce došlo k dalšímu zlepšení (absolventi uměleckých, lékařských a právnických fakult). Z dlouhodobého hlediska docházelo u všech typů fakult k postupnému zvyšování zaměstnatelnosti jejich absolventů v souladu se snižováním celkové míry nezaměstnanosti absolventů vysokých škol. Mezi sebou si víceméně drží své pozice, k podstatně výraznějšímu zlepšení zaměstnatelnosti oproti ostatním typům došlo v předcházejících pěti letech u absolventů fakult technického zaměření, což souviselo s tehdy probíhajícím oživením některých průmyslových odvětví a v důsledku toho s nárůstem volných pracovních míst v technicky zaměřených oborech. Výraznějším výkyvům podléhá míra nezaměstnanosti u uměleckých fakult, kde je celkový počet absolventů poměrně nízký a i poměrně malé navýšení počtu nezaměstnaných je v relativní míře znát. Zajímavé je srovnat české výsledky s obdobně zaměřeným pravidelným šetřením ve Velké Británii, kde vyhodnocují uplatnění absolventů půl roku po ukončení školy. Nejnovější šetření Destinations of Leavers from Higher Education sledovalo absolventy vysokých škol z let 2007 a 2008, což umožnilo srovnávat jejich zaměstnatelnost v době před a po vypuknutí ekonomické krize. Výsledky ukazují, že méně absolventů z roku 2008 našlo práci a naopak byli častěji nezaměstnaní než jejich předchůdci o rok dříve a více jich také pokračovalo v dalším studiu. Míra nezaměstnanosti absolventů meziročně vzrostla z 5,5 % na 7,9 %. Nejvýrazněji krize zasáhla absolventy architektury a stavebnictví (v jejich případě se míra nezaměstnanosti více než zdvojnásobila). Méně absolventů pracovalo také v ekonomických oborech. Naopak došlo k nárůstu počtu absolventů pracujících ve zdravotnictví a ve vzdělávání, což ukazuje, že i přes probíhající krizi byl ve Velké Británii (podobně jako v USA) ve veřejném sektoru o absolventy stále zájem. Zajímavé jistě je, že o něco málo lépe se s krizí vyrovnávají absolventi soukromých vysokých škol než absolventi veřejných vysokých škol. Absolventi soukromých škol 6 mají totiž již druhým rokem nižší míru nezaměstnanosti, což je podstatná změna oproti minulým rokům. V roce 2009 činila jejich míra nezaměstnanosti 2,4 %, zatímco u absolventů veřejných škol to bylo 3,. Do značné míry tomu tak je proto, že soukromé vysoké školy často navštěvují studenti, kteří už zaměstnání mají a jen si doplňují nebo zvyšují kvalifikaci. Z hlediska jednotlivých veřejných vysokých škol zaznamenali v posledním roce nejvyšší nárůst nezaměstnanosti absolventi Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (téměř trojnásobný) a absolventi Univerzity Hradec Králové a Vysoké školy ekonomické v Praze (téměř dvojnásobný). Je však třeba vidět, že ani v těchto případech nejde o nějaká závratná čísla. Míra nezaměstnanosti absolventů se zde totiž vrátila zhruba na úroveň roku Naopak i přes krizi došlo k výraznějšímu snížení nezaměstnanosti u absolventů Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a tří uměleckých škol Pokračování na poslední straně. 6) Absolvování soukromé vysoké školy se stává stále častějším jevem. Zatímco ještě v roce 2005 pouze 6 % ze všech absolventů vysokých škol získalo svůj diplom na soukromé škole, o čtyři roky později se počet absolventů soukromých vysokých škol zvýšil téměř čtyřikrát a jejich podíl vzrostl na necelých 14 % (mezitím se totiž výrazně zvýšil i počet absolventů veřejných vysokých škol). Zároveň přestává platit, že soukromé vysoké školy produkují pouze absolventy bakalářského studia. V roce 2009 již téměř každý třetí absolvent soukromé vysoké školy absolvoval magisterské studium, přestože ještě v roce 2005 to bylo naprostou vzácností. 6

7 Uplatnění absolventů vysokých škol v ČR na pracovním trhu Absolventi a nezaměstnaní absolventi 2009 podle vysokých škol a fakult Název školy/fakulty celkem Absolventi dále studující běžná Míra nezaměstnanosti Vysoké školy celkem ,4 % ,9 % 3,1 % Veřejné vysoké školy celkem ,9 % 999 3, 3,1 % pořadí Praha ,6 % 47 1,1 % 1,6 % lékařská fakulta ,7 % 1 0,3 % 0,3 % lékařská fakulta ,3 % 2 1,1 % 2,1 % lékařská fakulta ,6 % 0 0, 0, Lékařská fakulta v Plzni 168 2,4 % 0 0, 0, Lékařská fakulta v Hradci Králové , 5 2, 4, 120 Farmaceutická fakulta vhk ,4 % 0 0, 0, Filozofická fakulta ,7 % 8 1,2 % 2, 61 0 Právnická fakulta 564 9, 3 0,6 % 0,4 % 24 Fakulta sociálních věd ,9 % 2 0,9 % 2,6 % 80 Katolická teologická fakulta ,5 % 1 2, 2, Evangelická teologická fakulta 64 35,9 % 0 0, 0, Husitská teologická fakulta 89 41,6 % 2 3,8 % 7,7 % 167 Přírodovědecká fakulta ,1 % 16 4,6 % 4,8 % 135 Matematicko-fyzikální fakulta ,9 % 1 0,6 % 0,6 % 27 + Pedagogická fakulta ,1 % 2 0,4 % 1,3 % 42 + Fakulta tělesné výchovy a sportu ,4 % 4 1,2 % 2, 60 JU České Budějovice ,7 % 48 3,6 % 4,4 % Zdravotně sociální fakulta , 6 2,1 % 2,5 % 72 Filozofická fakulta 65 63,1 % 4 16,7 % 25, 184 Zemědělská fakulta ,1 % 11 5,6 % 7,1 % 163 Teologická fakulta ,4 % 10 8,5 % 9,4 % 177 Biologická fakulta ,8 % 4 6,9 % 8,6 % 173 Pedagogická fakulta ,5 % 6 1,3 % 2, 59 + Ekonomická fakulta ,8 % 7 3,6 % 3,6 % 113 UJEP Ústí n. L ,5 % 38 4,4 % 3,8 % Filozofická fakulta 55 67,3 % 0 0, 0, 1 22 Fakulta výrobních techn. a man ,1 % 0 0, 0, 1 22 Pedagogická fakulta 522 9, 16 3,4 % 3,4 % 106 Přírodovědecká fakulta 56 75, 1 7,1 % 2,3 % 69 Fakulta sociálně ekonomická ,8 % 13 5,4 % 4,1 % 128 Fakulta životního prostředí ,1 % 4 5,8 % 5,8 % Fakulta umění a designu 54 48,1 % 3 10,7 % 10,7 % 179 MU Brno ,1 % 81 2,2 % 2,3 % 66 + Lékařská fakulta ,2 % 3 0,8 % 0,8 % 32 0 Filozofická fakulta ,6 % 23 3,8 % 4, Právnická fakulta ,9 % 4 0,7 % 0,9 % 34 + Fakulta sociálních studií ,3 % 5 1,7 % 1,7 % 53 0 Přírodovědecká fakulta ,6 % 10 4,9 % 4,9 % Fakulta informatiky ,3 % 4 3,9 % 4,9 % 138 Pedagogická fakulta ,3 % 22 2,1 % 2, 58 Fakulta sportovních studií ,5 % 6 4,9 % 4,9 % 137 Ekonomicko-správní fakulta ,8 % 4 1,3 % 1,3 % 43 0 UP Olomouc ,3 % 62 2,8 % 2,6 % 76 + Lékařská fakulta ,3 % 3 1,3 % 0,9 % 33 Filozofická fakulta ,5 % 13 2,5 % 2,3 % 68 + Právnická fakulta 187 6,4 % 2 1,1 % 0,6 % 28 Cyrilometodějská teologická fakulta ,5 % 3 2,6 % 2,6 % 77 Přírodovědecká fakulta ,3 % 16 7,8 % 7,8 % 169 Pedagogická fakulta ,2 % 21 2,8 % 2,3 % 67 0 Fakulta tělesné kultury ,1 % 4 1,7 % 1,3 % 41 + VFU Brno , 9 3, 2,7 % 83 0 Fakulta veterinárního lékařství 107 6,5 % 1 1, 1, 36 0 Fakulta veter. hygieny a ekologie ,7 % 8 8,2 % 7,1 % Farmaceutická fakulta ,3 % 0 0, 0, OU v Ostravě ,6 % 58 3,7 % 2,9 % 89 + Zdravotně sociální fakulta , 3 1,5 % 1, 37 Filozofická fakulta , 21 6,1 % 4,6 % 133 Přírodovědecká fakulta ,2 % 20 9,4 % 7,5 % Pedagogická fakulta ,3 % 10 1,3 % 0,9 % Fakulta umění 78 47,4 % 4 9,8 % 7,3 % 164 Univerzita Hradec Králové , 34 3,2 % 3,6 % 111 Pedagogická fakulta ,5 % 25 3,1 % 3,1 % 95 0 Fakulta informatiky a managementu ,1 % 9 4,3 % 5,8 % 149 Filozofická fakulta 89 55,1 % 0 0, 0, 1 22 SU Opava ,7 % 45 7,7 % 6, Filozoficko-přírodovědecká fakulta ,7 % 22 7,1 % 5,5 % Obchodně podnikatelská fakulta ,4 % 22 8,3 % 6, 154 ČVUT Praha ,4 % 34 1,6 % 2,8 % 84 + Fakulta stavební ,4 % 10 1,5 % 2,6 % 79 Fakulta strojní ,3 % 8 2,7 % 5,1 % Fakulta elektrotechnická ,9 % 13 1,8 % 2,7 % 82 Fakulta dopravní ,4 % 0 0, 0, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ,1 % 1 1,5 % 0, Fakulta architektury ,4 % 2 1,5 % 3,7 % Fakulta biomedicínského inženýrství 64 59,4 % 0 0, 0, 1 22 vývoj Název školy/fakulty celkem Absolventi dále studující běžná Míra nezaměstnanosti nezaměstnaní standardizovaná nezaměstnaní standardizovaná pořadí VŠCHT Praha ,7 % 10 3,1 % 3,1 % 98 Fakulta chemické technologie ,5 % 4 4,1 % 6,1 % 156 Fakulta technologie ochrany prostředí ,2 % 1 2,5 % 2,5 % 74 0 Fakulta potrav. a biochem. techn ,6 % 3 2,9 % 2,9 % 88 Fakulta chemicko-inženýrská ,7 % 2 3,2 % 3,2 % ZČU Plzeň , 62 3,2 % 4, Fakulta strojní , 3 3,3 % 4,4 % 129 Fakulta elektrotechnická ,7 % 5 1,8 % 2,6 % Fakulta právnická , 3 1, 1,6 % 51 0 Fakulta filozofická ,5 % 23 6,9 % 9,1 % Fakulta pedagogická ,7 % 16 3,5 % 4,1 % Fakulta ekonomická , 12 3,9 % 4,6 % 132 Fakulta aplikovaných věd ,4 % 0 0, 0, TU Liberec ,7 % 36 4, 3,9 % Fakulta strojní ,3 % 3 3,1 % 3,1 % 96 + Fak. mechatron. a meziobor. inž. st ,6 % 4 4,8 % 3,6 % Hospodářská fakulta ,5 % 4 2, 1,5 % 49 Fakulta textilní ,8 % 15 8,2 % 8,2 % Fakulta pedagogická ,8 % 9 2,8 % 2,2 % 64 0 Fakulta umění a architektury 44 61,4 % 1 5,9 % 5,9 % Univerzita Pardubice ,5 % 30 3,3 % 3,2 % Fakulta restaurování 17 35,3 % 2 18,2 % 27,3 % 185 Fakulta filozofická , 8 4,7 % 4,1 % 124 Fakulta chemicko-technologická ,1 % 10 5,9 % 5,3 % 142 Fakulta ekonomicko-správní ,8 % 7 2,6 % 3, 92 0 Dopravní fakulta Jana Pernera ,6 % 2 1, 0,5 % 25 + Fakulta zdravotnických studií 93 21,5 % 1 1,4 % 1,4 % 45 Fakulta elektrotechniky a informatiky 62 82,3 % 0 0, 0, 1 22 VUT v Brně ,1 % 65 2,8 % 2,6 % 75 + Fakulta stavební ,3 % 6 1, 1,1 % 39 0 Fakulta strojního inženýrství ,4 % 19 3,8 % 2,8 % 85 0 Fakulta elektrotechn. a kom. techn ,4 % 14 3, 3, 93 + Fakulta informačních technologií ,9 % 1 0,6 % 0,6 % 29 Fakulta chemická ,1 % 9 6,9 % 6,9 % 160 Fakulta architektury , 3 4,8 % 3,2 % 99 Fakulta výtvarných umění 65 50,8 % 1 3,1 % 3,1 % 97 0 Fakulta podnikatelská ,5 % 12 3,6 % 3, 94 + VŠB TU Ostrava ,6 % 106 4,5 % 3,5 % Fakulta stavební ,9 % 2 1,2 % 0,6 % Fakulta bezpečnostního inženýrství ,1 % 8 4,3 % 3,8 % 116 Fakulta strojní ,4 % 8 3,2 % 2,4 % 70 0 Fakulta elektrotechniky a informatiky ,2 % 6 2,1 % 1,7 % 54 Hornicko-geologická fakulta ,1 % 16 4,3 % 3, 91 0 Fakulta metalurgie a materiál. inž ,5 % 12 5,5 % 4,1 % Ekonomická fakulta ,6 % 54 6,1 % 4,6 % UTB ve Zlíně ,5 % 61 4,2 % 3,9 % Fakulta technologická ,5 % 21 13,5 % 12,8 % 182 Fakulta managementu a ekonomiky ,7 % 15 3,1 % 2,5 % 73 + Fakulta multimediálních komunikací ,5 % 18 11, 10,4 % 178 Fakulta aplikované informatiky ,1 % 18 12,4 % 11,7 % 181 Fakulta humanitních studií ,5 % 7 1,4 % 1,4 % 46 VŠE v Praze ,1 % 32 1,9 % 3,3 % 105 Fakulta financí a účetnictví ,4 % 3 1,3 % 2,2 % 65 Fakulta mezinárodních vztahů , 9 1,9 % 3,2 % 104 Fakulta podnikohospodářská ,1 % 7 1,9 % 2,4 % 71 Fakulta informatiky a statistiky , 5 2,4 % 5,7 % 147 Fakulta národohospodářská ,5 % 3 1,3 % 1,3 % 44 + Fakulta managementu v Jindř. Hradci ,5 % 5 3,4 % 5,4 % 144 ČZU Praha ,2 % 48 2, 2,9 % 90 + Provozně ekonomická fakulta ,5 % 21 1,3 % 1,8 % 55 + Fak. agrobiolog., potr. a přírod. zdrojů ,2 % 8 3, 3,8 % Technická fakulta ,1 % 4 2,1 % 4,1 % 125 Fakulta lesnická a dřevařská ,9 % 0 0, 0, 1 22 Fakulta životního prostředí ,4 % 7 3,9 % 6,1 % 155 MZLU Brno ,9 % 63 5,9 % 5,8 % Provozně ekonomická fakulta ,6 % 15 4,1 % 3,6 % 109 Agronomická fakulta ,4 % 30 9, 9, Lesnická a dřevařská fakulta ,3 % 16 7,8 % 7,8 % 168 Zahradnická fakulta ,9 % 2 1,3 % 1,3 % AMU Praha ,4 % 1 0,7 % 0,7 % 31 Hudební fakulta ,2 % 0 0, 0, Divadelní fakulta 97 32, 0 0, 0, 1 22 Filmová a televizní fakulta 67 47,8 % 1 2,9 % 2,9 % AVU Praha 36 0, 1 2,8 % 8,3 % 172 VŠUP v Praze 61 4,9 % 3 5,2 % 8,6 % 174 JAMU Brno ,7 % 4 4,3 % 3,2 % Hudební fakulta 69 50,7 % 0 0, 0, 1 22 Divadelní fakulta 87 31, 4 6,7 % 5, 139 Vysoká škola polytechnická Jihlava , 21 16,9 % 15,3 % 183 vývoj 7

8 Název školy/fakulty celkem Absolventi dále studující běžná Míra nezaměstnanosti nezaměstnaní standardizovaná Soukromé vysoké školy celkem ,9 % 115 2,4 % 2,7 % pořadí Bankovní institut ,1 % 3 0,8 % 1,1 % 38 Evropský polytechnický institut , 9 4,6 % 3,6 % Vysoká škola hotelová v Praze ,1 % 15 5,5 % 5,1 % 141 Vysoká škola finanční a správní ,4 % 15 2,3 % 3,2 % 103 Vysoká škola Karlovy Vary ,4 % 12 7,8 % 5,8 % 151 ŠKODA AUTO a.s. VŠ 93 47,3 % 1 2, 4,1 % Lit. akademie (Soukr. VŠ J. Škv.) 68 20,6 % 1 1,9 % 5,6 % 146 Vysoká škola podnikání ,9 % 9 2,6 % 1,4 % 48 0 Vysoká škola aplik. práva ,9 % 4 9,3 % 7, 161 Vysoká škola v Plzni ,5 % 2 2,1 % 2,1 % 63 + University of New York in Prague 40 12,5 % 0 0, 0, VŠ manažerské informat. a ekonom ,6 % 0 0, 0, VŠ mezinár. a veřejných vztahů ,3 % 2 2,7 % 5,4 % 143 Středočeský vysokoškolský inst ,6 % 5 11,1 % 11,1 % 180 Academia Rerum Civilium 86 17,4 % 1 1,4 % 1,4 % 47 VŠ evropských a regionálních studií ,8 % 5 5,4 % 7,6 % 166 VŠ TV a sportu Palestra 62 43,5 % 1 2,9 % 2,9 % Newton College 51 39,2 % 0 0, 0, 1 22 Vysoká škola logistiky ,3 % 3 5,3 % 3,5 % 108 Vysoká škola zdravotnická 141 6,4 % 1 0,8 % 0, 1 22 Soukromá VŠ ekonom. studií 86 48,8 % 1 2,3 % 6,8 % 159 Vysoká škola obchodní v Praze ,6 % 7 2,1 % 2,7 % 81 AKADEMIE STING , 4 1,6 % 1,6 % 50 + Metropolitní univerzita Praha ,8 % 2 0,9 % 1,9 % 56 + Univerzita Jana Amose Komenského , 3 0,3 % 0,6 % 26 + Vysoká škola K. Engliše v Brně 77 37,7 % 3 6,3 % 6,3 % 158 Anglo-americká vysoká škola 38 34,2 % 1 4, 8, 170 Pražská VŠ psychosociálních studií 27 40,7 % 1 6,3 % 6,3 % 157 Soukromá VŠ ekonomická Znojmo 46 54,3 % 0 0, 0, 1 22 Moravská vysoká škola Olomouc 63 30,2 % 3 6,8 % 4,5 % 131 vývoj Vysvětlivky k tabulce: Absolventi = Absolventi vysokých škol, kteří v období od do ukončili studium (úspěšně vykonali poslední státní zkoušku). Podíl dále studujících = Absolventi vysokých škol, kteří v období od do ukončili studium a kteří zahájili další studium na stejné nebo jiné vysoké škole a byli v něm stále ještě zapsáni k Nezaměstnaní = Nezaměstnaní absolventi vysoké školy jsou uchazeči o práci registrovaní na úřadu práce k a k , kteří úspěšně ukončili školu v období půl až jeden rok před dubnem 2009, resp. zářím Míra nezaměstnanosti běžná = Míra nezaměstnanosti absolventů se rovná počtu nezaměstnaných ku rozdílu mezi celkovým počtem absolventů a počtem dále studujících. Zde se jedná o vážený průměr míry nezaměstnanosti z dubna 2009 a míry nezaměstnanosti ze září Jde o míru nezaměstnanosti, která je počítána pro absolventy, kteří ukončili studium v období půl až jeden rok před dubnem 2009, resp. zářím Míra nezaměstnanosti standardizovaná = Míra nezaměstnanosti standardizovaná je vážený průměr standardizované míry nezaměstnanosti z dubna 2009 a standardizované míry nezaměstnanosti ze září Jde o míru nezaměstnanosti, která je počítána pro absolventy, kteří ukončili studium v období půl až jeden rok před dubnem 2009, resp. zářím Pořadí = Pořadí seřazuje vysoké školy a fakulty podle úrovně standardizované míry nezaměstnanosti. Na prvních místech se umisťují ty, jejichž absolventi jsou na tom nejlépe, na posledních naopak ty, jejichž absolventi jsou na tom nejhůře. Vývoj = Vývoj ukazuje, jak se standardizovaná míra nezaměstnanosti absolventů jednotlivých škol a fakult měnila v posledních šesti letech. U institucí označených ++ dochází k nejpříznivějšímu vývoji a tedy k největšímu poklesu míry nezaměstnanosti, u institucí označených se situace naopak nejvíce zhoršuje. U škol/fakult, které nemají alespoň čtyřletou časovou řadu, není ukazatel vývoje uveden. Poznámka: V tabulce nejsou uvedeny všechny vysoké školy a fakulty v České republice. U několika z nich totiž chybí údaje o počtech absolventů nebo o počtech nezaměstnaných absolventů. Většinou jde o instituce nové, jejichž absolventi na pracovní trh ještě nevstoupili. V jednotlivých případech pak sice takové údaje mít mají, ale momentálně nejsou dostupné. 16 % 14 % 12 % 1 8 % 6 % 4 % 2 % Nezaměstnanost absolventů veřejných vysokých škol Standardizovaná míra nezaměstnanosti v ČR 2004, 2008 a 2009 JU UJEP MU UP VFU OU Zdroj: Matrika studentů, MPSV, výpočty SVP UHK SU ČVUT (AMU, VŠUP, JAMU). Dobře si vedly také dvě největší univerzity Univerzita Karlova v Praze a Masarykova univerzita v Brně. Celkově však zatím (do konce roku 2009) rozhodně nelze mluvit o nějak výrazně negativním vývoji. Je třeba stále mít na paměti, že roky 2007 a 2008 byly skutečně výjimečné, vždyť celé tři čtvrtiny veřejných vysokých škol měly ještě v roce 2006 míru nezaměstnanosti svých absolventů vyšší než v roce Najděte si úspěšnou školu Následující tabulka obsahuje údaje o počtech nezaměstnaných absolventů pro jednotlivé vysoké školy a fakulty, které sbíraly úřady práce k 30. dubnu a k 30. září Jedná se o nezaměstnané, kteří vysokou školu absolvovali 6 12 měsíců před uvedenými termíny. VŠCHT ZČU TUL UPar VUT VŠB UTB VŠE ČZU MZLU AMU Tabulka obsahuje také počty všech absolventů a podíl těch, kteří dále pokračují ve studiu na vysoké škole. Nejdůležitějším údajem jsou však dvě míry nezaměstnanosti absolventů vysokých škol. Běžná míra nezaměstnanosti ukazuje skutečné šance na uplatnění absolventů po vstupu na trh práce. Standardizovaná míra nezaměstnanosti bere v úvahu rozdílnost regionálních trhů práce z hlediska pracovních příležitostí. Jelikož standardizovaná míra nezaměstnanosti je vhodnější pro srovnávání zaměstnatelnosti absolventů jednotlivých škol a fakult, je k ní také připojen údaj o pořadí a vývojový trend za posledních 7 let. Údaje o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol a fakult jsou zajímavé pro vysokoškolské studenty při rozhodování o jejich další orientaci a pro uchazeče o studium při výběru instituce, na kterou se chtějí hlásit. Je však třeba upozornit a z tabulky je to zřejmé že některé vysoké školy a především fakulty mají tak málo absolventů, že i nepatrný počet nezaměstnaných může vést k vysoké míře nezaměstnanosti. Určitě však lze doporučit především ty instituce, které se v pořadí umístily na předních místech a uplatnitelnost jejich absolventů je i dlouhodobě dobrá. Zároveň je však třeba upozornit na úskalí spojená se studiem na institucích s vyšší mírou nezaměstnanosti a negativním vývojovým trendem. Rozhodování uchazečů o volbě studia ovlivňuje mnoho různých okolností. Zaměstnatelnost absolventů by se měla stát jednou z nich. AVU VŠUP JAMU Další údaje o absolventech a nezaměstnaných absolventech jednotlivých vysokých škol a fakult v České republice po roce 2002 je možné vyhledat v interaktivní databázi, kterou vytvořilo a veřejnosti zpřístupnilo SVP PedF. Je zde možné srovnávat míry nezaměstnanosti absolventů pro jednotlivé úrovně vzdělání (bakalář, magistr, doktor), různé vysoké školy nebo fakulty, jednotlivé regiony, pro různě dlouhá období po ukončení studia apod. Databázi lze nalézt na adrese 8

Oficiální číselník vysokých škol

Oficiální číselník vysokých škol Oficiální číselník vysokých škol Aktualizováno: 16.2.2006 1100 V Univerzita Karlova v Praze UK Praha 01011900 11110 V 1. lékařská fakulta UK Praha 01011900 11120 V 3. lékařská fakulta UK Praha 01011900

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 47,2 %

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 47,2 % Vysoká škola Úspěšnost uchazečů UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 47,2 % 1. lékařská fakulta 47,1 % 2. lékařská fakulta 16,0 % 3. lékařská fakulta 26,2 % Lékařská fakulta v Plzni 39,7 % Lékařská fakulta v Hradci

Více

Kvalita škol. a hodnocení. výsledků. vzdělávání. Kvalita škol. hodnocení. výsledků. vzdělávání

Kvalita škol. a hodnocení. výsledků. vzdělávání. Kvalita škol. hodnocení. výsledků. vzdělávání UNIVERZITA KARLOVA KARLOVA V PRAZE V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA STŘEDISKO VZDĚLÁVACÍ POLITIKY Středisko vzdělávací politiky politiky Malátova 17, 17, 150 150 00 00 Praha Praha 5 5 www.strediskovzdelavacipolitiky.info

Více

NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČR V ROCE 2013 2011

NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČR V ROCE 2013 2011 NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČR V ROCE 2013 2011 Karlova univerzita 44,2% 7675 38,4% 88 1,9% 1. lékařská fakulta 45,6% 411 16,8% 5 1,5% 2. lékařská fakulta 16,8% 198 14,6% 4 2,4% 3. lékařská

Více

Poplatky a sankce na českých veřejných vysokých školách

Poplatky a sankce na českých veřejných vysokých školách Poplatky a sankce na českých veřejných vysokých školách Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) stanoví veřejné vysoké škole v 17 tohoto

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e

Více

Absolventi vysokých škol evidovaní na ÚP Plzeňského kraje ke 30.12.2010. Stránka 1

Absolventi vysokých škol evidovaní na ÚP Plzeňského kraje ke 30.12.2010. Stránka 1 IČO KKOV Název oboru Celkem Dosud nepracovali ŠKODA AUTO a.s., Vysoká škola 177041 62-08-R/088 1 0 Přírodovědecká fakulta UK Praha 00216208 12-01-T/000 Geologie 3 1 00216208 14-07-R/000 Biochemie 1 1 00216208

Více

VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE (AMU) AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ V PRAZE (AVU) ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE (ČZU)

VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE (AMU) AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ V PRAZE (AVU) ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE (ČZU) VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE (AMU) Malostranské náměstí 12, 118 00 Praha 1 www.amu.cz Divadelní fakulta Karlova 26, 116 65 Praha 1, http://www.damu.cz Filmová a televizní fakulta

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Jitka Rychtaříková www.kredo.reformy-msmt.cz Struktura prezentace: Mezinárodní pohled a struktura ukončeného vzdělání v ČR Data:

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Univerzita Karlova Praha 8 1. lékařská fakulta 2 3. lékařská fakulta 1 Přírodovědecká fakulta 1 Pedagogická fakulta 3 Matematicko-fyzikální fakulta 1

Univerzita Karlova Praha 8 1. lékařská fakulta 2 3. lékařská fakulta 1 Přírodovědecká fakulta 1 Pedagogická fakulta 3 Matematicko-fyzikální fakulta 1 Přehled podaných přihlášek k dalšímu studiu Druh/typ školy Počet absolventů celkem na VŠ na VOŠ na jiný typ školy Nepodali přihlášku na žádnou školu gymnázium 61 59 3 1 1 obchodní akademie 30 25 8 1 2

Více

Nejlepší školy očima studentů 12.2.2015 Ekonom str. 6 Téma - Hodnocení škol Eva Hníková

Nejlepší školy očima studentů 12.2.2015 Ekonom str. 6 Téma - Hodnocení škol Eva Hníková Nejlepší školy očima studentů 12.2.2015 Ekonom str. 6 Téma - Hodnocení škol Eva Hníková Kde se ekonomie učí atraktivně? Které techniky sázejí na spolupráci s praxí? Týdeník Ekonom přináší žebříčky vysokých

Více

O nakladatelství. Nakladatelství SOKRATES se specializuje také na odbornou právnickou a ekonomickou literaturu.

O nakladatelství. Nakladatelství SOKRATES se specializuje také na odbornou právnickou a ekonomickou literaturu. Obsah Obsah... 1 O nakladatelství... 2 Nejžádanější publikace z nakladatelství SOKRATES... 3 Kompletní nabídka z edice Přijímací zkoušky na vysoké školy z nakladatelství SOKRATES dle typu VŠ... 4 Právnická

Více

Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce. Expertizní studie. Jan Koucký a Martin Zelenka

Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce. Expertizní studie. Jan Koucký a Martin Zelenka Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce Expertizní studie Jan Koucký a Martin Zelenka Praha, říjen 2009 Obsah OBSAH... 1 ÚVOD... 2 1 KOLIK MÁME VYSOKOŠKOLÁKŮ?... 6 2 ABSOLVENTI NA PRACOVNÍM TRHU...

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Souhrnná statistika umístění absolventů 2009 na VŠ

Souhrnná statistika umístění absolventů 2009 na VŠ Třída Celkem studentů VŠ/VOŠ Nestudující 90 86 5 IV.A 29 27 2 IV.B 31 30 1 IV.C 31 29 2 Přijetí podle měst Brno Ostrava Praha Olomouc Plzeň Karviná Opava Litomyšl Zlín počet přijatých 28 35 8 8 1 1 3 1

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

POČTY STUDENTŮ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 V KRAJÍCH

POČTY STUDENTŮ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 V KRAJÍCH POČTY STUDENTŮ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 V KRAJÍCH Škola Druh Studující Kraj Město školy celkem Občané ČR Cizinci Univerzita Karlova v Praze Ve 1) Hl. město Praha Praha 44

Více

Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv AKADEMICKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA

Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv AKADEMICKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv AKADEMICKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA Dvoustranné mezinárodní smlouvy Kulturní dohody, prováděcí programy ke kulturním dohodám, resortní smlouvy s

Více

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách 2000-2012: Kde a co studují?

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách 2000-2012: Kde a co studují? Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách 2000-2012: Kde a co studují? prosinec 2013 RPIC-ViP, s.r.o. Observatoř konkurenceschopnosti a trhu práce Moravskoslezského

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Reflex 2010: zpráva třetí. Současné zaměstnání absolventů. Radim Ryška a Martin Zelenka Praha, 2011. Z obsahu. Úvod

Reflex 2010: zpráva třetí. Současné zaměstnání absolventů. Radim Ryška a Martin Zelenka Praha, 2011. Z obsahu. Úvod Reflex 2010: zpráva třetí Současné zaměstnání absolventů Radim Ryška a Martin Zelenka Praha, 2011 Úvod Česká republika se více než deset let účastní mezinárodních projektů, které se zabývají postavením

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vývoj slovenskej ekonomiky a potreba vysokoškolákov v medzinárodnom porovnaní

Vývoj slovenskej ekonomiky a potreba vysokoškolákov v medzinárodnom porovnaní Vývoj slovenskej ekonomiky a potreba vysokoškolákov v medzinárodnom porovnaní Jan Koucký Konferencia Prognózovanie potrieb trhu práce Hotel Crowne Plaza, Bratislava, 14. novembra 2014 1. Středisko vzdělávací

Více

Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi

Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi Výběr z úvodních analýz pro projekt Vyhodnocení stavu vysokého školství v Ústeckém kraji Mgr. Zdeňka Šímová, O projektu Projekt: Vyhodnocení stavu

Více

Absolventi vysokých škol a vývoj požadavků trhu práce

Absolventi vysokých škol a vývoj požadavků trhu práce Malátova 17, 150 00 Praha 5 tel.: + 420 221 900 513 e-mail: jan.koucky@pedf.cuni.cz Absolventi vysokých škol a vývoj požadavků trhu práce Jan Koucký Vysoké školství a požadavky praxe VŠO, Praha, 5. června

Více

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc prosinec 2014 Šárka Štveráková 1 Úvod Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná vysoká škola v Olomouckém kraji

Více

Nepodali přihlášku na žádnou školu gymnázium 59 58 3 1 1 obchodní akademie. Podali přihlášku na VŠ. Podali přihlášku na VOŠ

Nepodali přihlášku na žádnou školu gymnázium 59 58 3 1 1 obchodní akademie. Podali přihlášku na VŠ. Podali přihlášku na VOŠ Přehled podaných přihlášek k dalšímu studiu Druh/typ školy Počet absolventů celkem na VŠ na VOŠ na jiný typ školy Nepodali přihlášku na žádnou školu gymnázium 59 58 3 1 1 obchodní akademie 30 19 6 2 6

Více

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Závěrečný seminář Bologna Promoters Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Prof. Ing. Petr Sáha, CSc. Praha, 13. prosince 2006 Priority České

Více

Absolventi terciárního vzdělání a kvalifikační poţadavky trhu práce

Absolventi terciárního vzdělání a kvalifikační poţadavky trhu práce Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Absolventi terciárního vzdělání a kvalifikační poţadavky trhu práce Jan Koucký 1. Uplatnění

Více

Kapacita k učení. Vaše kapacita k učení je běžná.

Kapacita k učení. Vaše kapacita k učení je běžná. Kapacita k učení Vaše kapacita k učení je běžná. 0-20 Kapacita k učení je velmi nízká Vaše kapacita k učení je velmi nízká, což vám může způsobit značné problémy při dalším studiu. Studium vysoké školy

Více

Vyhodnocení průzkumu mezi návštěvníky veletrhu

Vyhodnocení průzkumu mezi návštěvníky veletrhu Vyhodnocení průzkumu mezi návštěvníky veletrhu 2013 kariérní centrum Poradenské centrum Poradenské centrum úvod V listopadu roku 2013 se uskutečnil již 7. ročník veletrhu pracovních příležitostí JobChallenge,

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Přípravné kurzy SOKRATES pro přijímací řízení Vás na ně připraví! www.sokrates.cz VOLEJTE ZDARMA 800 100 570

Přípravné kurzy SOKRATES pro přijímací řízení Vás na ně připraví! www.sokrates.cz VOLEJTE ZDARMA 800 100 570 Seznam vysokých škol, které v rámci přijímacího řízení požadují absolvovat Národní srovnávací zkoušky (NSZ), popř. je zvolená fakulta při svém přijímacím řízení zohledňuje. Přípravné kurzy SOKRATES pro

Více

INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PŘÍJEMCŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST. POŽADOVANÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY ŽADATELEM (Kč)

INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PŘÍJEMCŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST. POŽADOVANÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY ŽADATELEM (Kč) INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PŘÍJEMCŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ČÍSLO VÝZVY: ČÍSLO A NÁZEV PRIORITNÍ OSY: ČÍSLO A NÁZEV OBLASTI PODPORY: VYHLAŠOVATEL VÝZVY: 28 (1.

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ

PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ Martin Mana Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ; 22. dubna 2015 Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6 ČESKÝ

Více

Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU. Martin Lepič, Jan Koucký

Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU. Martin Lepič, Jan Koucký Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU Dílčí výstup k syntetické publikaci Analýza vývoje struktury pracovních míst v ČR a EU Martin Lepič, Jan Koucký

Více

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ Výzkum, vývoj a inovace - klíčové faktory růstu konkurenceschopnosti ČR Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6; 18. březen 2011 Statistiky v oblasti vědy,

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

REŠERŠE UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ

REŠERŠE UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ EVALUACE PROJEKTU PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ (PTPO) REŠERŠE UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ Pro MŠMT vypracovali: Ing. Vladimír Kuchař Ing. Zdeňka Mindlová UPLATNĚNÍ

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Se sídlem v Uherském Hradišti, Studentské nám. 1532.

Se sídlem v Uherském Hradišti, Studentské nám. 1532. Se sídlem v Uherském Hradišti, Studentské nám. 1532. Historie Základy budoucí fakulty logistiky a krizového řízení byly položeny již v roce 2006. Vzniklo Regionální vzdělávací centrum Fakulty technologické,

Více

Studující a absolventi lékařských, zdravotně-sociálních a farmaceutických fakult rok 2001

Studující a absolventi lékařských, zdravotně-sociálních a farmaceutických fakult rok 2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.11.2002 53 a absolventi lékařských, zdravotně-sociálních a farmaceutických fakult rok 2001 Zdrojem dat pro tuto aktuální

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Západomoravská vysoká škola Třebíč obecně prospěšná společnost Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké,

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

ANALÝZA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SŠ A VŠ

ANALÝZA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SŠ A VŠ ANALÝZA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SŠ A VŠ A. Uplatnitelnost absolventů SŠ I. Dotazníkové šetření provedené u žáků SŠ v MSK otázky č. 16, 17 a 18 Z námi provedeného dotazníkového šetření u žáků vybraných SŠ

Více

Education at a Glance: OECD Indicators 2005 Edition. Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD ročník 2005

Education at a Glance: OECD Indicators 2005 Edition. Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD ročník 2005 Education at a Glance: OECD Indicators 2005 Edition Summary in Czech Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD ročník 2005 Přehled v českém jazyce Vzdělání a celoživotní vzdělávání hrají klíčovou roli

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013

Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013 Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013 K 31. 3. 2013 podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let k obyvatelstvu stejného věku (který

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Informace pro maturanty

Informace pro maturanty Informace pro maturanty Kam po maturitě Vysoká škola Vyšší odborná škola Nástup do zaměstnání Jazykové studium Jiné Kde získat informace U výchovného poradce a na nástěnkách ve škole Výstava Gaudeamus

Více

Informační společnost z pohledu statistiky

Informační společnost z pohledu statistiky Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Přechod ze vzdělávání na trh práce a první práce

Přechod ze vzdělávání na trh práce a první práce Reflex 2010: zpráva druhá Přechod ze vzdělávání na trh práce a první práce Martin Zelenka a Radim Ryška Praha, 2011 Z obsahu Úvod Shrnutí Krátce k etapě přechodu na trh práce Studium jako základ pro budoucnost

Více

Přehled uznatelnosti a zvýhodnění zkoušek Cambridge English při přijímacím řízení a studiu na vysokých školách v ČR

Přehled uznatelnosti a zvýhodnění zkoušek Cambridge English při přijímacím řízení a studiu na vysokých školách v ČR Pedagogická fakulta Ekonomická fakulta Jihočeská univerzita, České Budějovice PET/ Filozofická fakulta ne Zemědělská fakulta PET/FCE/CAE ne Absolvování 3 kurzů na úrovni B1. Přírodovědecká fakulta KET/PET/FCE/CAE/

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011. Jan Koucký a Martin Zelenka

Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011. Jan Koucký a Martin Zelenka Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011 Jan Koucký a Martin Zelenka Praha, prosinec 2011 Obsah Obsah... 1 Úvodem... 2 Zaměstnatelnost a uplatnění vysokoškoláků

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství Ve školním roce 2009/2010 se pro studenty uskutečnilo několik akcí spojených s volbou jejich budoucí profese: 1. 20. října 2009 se studenti čtvrtých ročníků zúčastnili veletrhu pomaturitního

Více

9.11.2014 5.11.2014. Pavlína Bínová, Ondřej Krpal. Erasmus+: Erasmus. Mobility studentů jsou rozděleny na. studijní pobyt praktická stáž

9.11.2014 5.11.2014. Pavlína Bínová, Ondřej Krpal. Erasmus+: Erasmus. Mobility studentů jsou rozděleny na. studijní pobyt praktická stáž Fakulta pedagogická 5.11.2014 Pavlína Bínová, Ondřej Krpal Erasmus+: Erasmus Mobility studentů jsou rozděleny na studijní pobyt praktická stáž 1 Erasmus + / student Kdo se může zapojit podmínky: Student

Více

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín PRÁCE V ZAHRANIČÍ Lukáš KUČERA Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín CO JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT znalost jazyka je základním předpokladem pro práci v zahraničí je nutný pro komunikaci

Více

AKADEMIE LIDOVÉ NOVINY

AKADEMIE LIDOVÉ NOVINY VYSOKÉ ŠKOLY SPECIÁL Jana Ev ova univerzita ita Palackého v Olomouc nární a farmaceutická univerzita avská univerzita v Ostravě verzita Hradec Králové ezská univerzita v Opavě České vysoké učení technické

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Prezentace Západočeské univerzity v Plzni. doc. Ing. Jiří Patočka, CSc.

Prezentace Západočeské univerzity v Plzni. doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. Prezentace Západočeské univerzity v Plzni doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. Západočeská univerzita v Plzni Vývoj vysokého školství v Plzni 1945 vznik Lékařské fakulty v Plzni jako pobočky UK v Praze 1948 vznik

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Summary in Czech Language. Přehled v českém jazyce

Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Summary in Czech Language. Přehled v českém jazyce Education at a Glance 2010: OECD Indicators Summary in Czech Language Education at a Glance 2010: OECD Indicators Přehled v českém jazyce V zemích OECD, vlády jednotlivých zemí hledají takovou vzdělávací

Více

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co

Více

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2011 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná personálně poradenská

Více

Kariérové poradenství 2008/2009

Kariérové poradenství 2008/2009 Kariérové poradenství 2008/2009 Ve školním roce 2008/2009 se pro studenty uskutečnilo několik akcí spojených s volbou jejich budoucí profese: 1. 22. října 2008 se studenti čtvrtých ročníků zúčastnili veletrhu

Více

Kariérové poradenství 2012/2013 obor Obchodní akademie

Kariérové poradenství 2012/2013 obor Obchodní akademie Kariérové poradenství 2012/2013 obor Obchodní akademie Přehled zájmu o jednotlivé fakulty 2013 V letošním roce studuje obor Obchodní akademie 65 studentů ve čtvrtých ročnících. Vysoká škola Fakulta Podané

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Schéma vzdělávacího systému České republiky

Schéma vzdělávacího systému České republiky Schéma vzdělávacího systému České republiky Doktorský studijní program PhD. 5 Mgr., Ing., MUDr., MVDr.,... 4 1 0 19 Magisterský studijní program Magisterský Istudijní program 1 Bakalářský studijní program

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU PERSPEKTIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová Klíčová slova: Populační projekce, stárnutí populace, biologické generace, ekonomické generace.

Více

Financování vysokého školství shrnutí doporučení TA04 pro období 2016-2020

Financování vysokého školství shrnutí doporučení TA04 pro období 2016-2020 Financování vysokého školství shrnutí doporučení TA04 pro období 2016-2020 Libor Svoboda Tým TA04 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA04? Za dobu řešení se zapojilo cca

Více

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1 Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1 Tomáš Kozelský VÚPSV, v.v.i. Praha 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více