Přehled zpráv

Transkript

1 Univerzita Pardubice budejovice.idnes.cz Přehled zpráv Jihočeská univerzita se musí omluvit docentce za šikanu, rozhodl soud budejovice.idnes.cz str. 0 Budějovice / Budějovice - zprávy Univerzita Pardubice MF DNES, Antonín Pelíšek ČRo - plzen.cz Rektory pobouřil návrh rozpočtu pro vysoké školy. Vyzvali k projevům nesouhlasu ČRo - plzen.cz str. 0 zpravodajstvi Univerzita Pardubice Martina Klímová ČRo Plus Mezinárodní měsíc reprodukčního zdraví ČRo Plus str. 1 12:30 Radiofórum Univerzita Pardubice ČT 1 Logistické centrum u Hodonína ČT 1 str. 1 18:00 Události v regionech - Brno Univerzita Pardubice denik.cz Smetanova výtvarná Litomyšl představí více než 20 expozic denik.cz str. 0 Ostatní Univerzita Pardubice ihned.cz Akreditacím pro vysoké školy má šéfovat Labík z VŠCHT, nikoliv poslanec Zlatuška ihned.cz str. 0 Univerzita Pardubice Markéta Hronová Lidové noviny Akreditační úřad má vést Labík Lidové noviny str. 3 Domov Univerzita Pardubice MARTIN RYCHLÍK Mladá fronta DNES Hejtman Karlovarského kraje: Příchod Vysoké školy finanční a správní vítám Mladá fronta DNES str. 52 Příloha - Univerzita VŠFS Univerzita Pardubice Karlovarsko si vysokou školu zaslouží Mladá fronta DNES str. 51 Příloha - Univerzita VŠFS Univerzita Pardubice Tradice, kvalita, perspektiva Mladá fronta DNES str. 53 Příloha - Univerzita VŠFS Univerzita Pardubice NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 1

2 Výuku na naší univerzitě zajišťují znamenití pedagogové Mladá fronta DNES str. 57 Příloha - Univerzita VŠFS Univerzita Pardubice parlamentnilisty.cz Rektoři vysokých škol zuří. Tentokrát kvůli Andreji Babišovi parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor Univerzita Pardubice mp Právo Pardubické letní kino: vytrvalý unikát Právo str. 12 Severovýchodní Čechy Univerzita Pardubice Zdeněk Seiner romea.cz Studenti Univerzity Pardubice nazkoušeli čtyři romské pohádky. Zahrají je i v Praze romea.cz str. 0 divadlo, akce Univerzita Pardubice voj tyden.cz Smetanovu Litomyšl obohatí výstavy, znázorní dějiny umění tyden.cz str. 0 Hudba Univerzita Pardubice ČTK NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 2

3 Univerzita Pardubice budejovice.idnes.cz Jihočeská univerzita se musí omluvit docentce za šikanu, rozhodl soud budejovice.idnes.cz str. 0 Budějovice / Budějovice - zprávy MF DNES, Antonín Pelíšek Univerzita Pardubice Omluvu za šikanu na pracovišti vysoudila po třech letech na Jihočeské univerzitě docentka a současná českobudějovická radní za ANO Lucie Kozlová. Rozsudek zatím není pravomocný. Je to první případ takzvaného bossingu před jihočeským soudem. Otevřela ho Lucie Kozlová, náměstkyně primátora a docentka ze Zdravotně sociální fakulty. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích se jí musí omluvit za nerovné zacházení na pracovišti v letech 2011 a Po maratonu jednání o tom zatím nepravomocně rozhodl českobudějovický okresní soud. Uznal, že některá zacházení s ní ze strany nadřízených byla diskriminační. Jsem ráda, že je to už za mnou. Nešlo mi ani tak o omluvu jako o princip. Snad to bude poučením pro všechny, komentovala Kozlová rozsudek. Situace se zhoršila po nástupu nové děkanky V procesu, kterému předcházely marné snahy o mimosoudní dohodu, vystupovaly jako svědci desítky zaměstnanců univerzity. Kozlová připomněla, že její pozice na pracovišti se zhoršila s nástupem nové děkanky fakulty Valerie Tóthové. Musela například na rozdíl od jiných zaměstnanců potvrzovat propustky k lékaři, nebyla uvolňovaná na jednání sociálních komisí při krajském úřadu nebo magistrátu, nadřízení kontrolovali nadstandardně její docházku a přednášky. Za pozdě vyplněný cestovní příkaz dostala dokonce vytýkací dopis s pohrůžkou výpovědi. Vztahy na fakultě se zhoršily po volbách děkana v roce 2011, ve kterých jsem neuspěla o jediný hlas, poznamenala docentka. Takový názor odmítla děkanka Tóthová. Chtěla jsem od podřízených jen dodržování zákoníku práce. Nehodnotím, jaká pravidla panovala před mým nástupem, měřila jsem všem stejně, pronesla. Důkaz na poslední chvíli Senát s předsedkyní Evou Veselou nakonec uznal oprávněnost žaloby v několika bodech, odmítl jen spor kolem příplatků za osobní ohodnocení. Silný důkaz přišel na poslední chvíli, kdy advokát žalobkyně Přemysl Pechlát předložil záznamy z knihy docházek na fakultě. Dokázal, že liknavě a nepřesně zaznamenával své příchody a odchody na pracoviště vedoucí katedry, kterému takové prohřešky procházely bez výtek nadřízené. Podle rozsudku bude muset Jihočeská univerzita zaslat omluvný dopis žalobkyni, akademickému senátu a vyvěsit ho na svoje webové stránky. Vedení univerzity bude teď zvažovat případné odvolání ke krajskému soudu. Podle prvních reakcí zúčastněných se tak zřejmě nestane. URL NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 3

4 ČRo - plzen.cz Rektory pobouřil návrh rozpočtu pro vysoké školy. Vyzvali k projevům nesouhlasu ČRo - plzen.cz str. 0 zpravodajstvi Martina Klímová Univerzita Pardubice Rektoři jsou pobouřeni návrhem rozpočtu na školství pro příští rok. Na dnešním jednání České konference rektorů v Plzni vyzvali akademické obce k projevům veřejného nesouhlasu. Podle místopředsedy České konference rektorů Mikuláše Beka už letos dostaly české vysoké školy o 260 milionů korun méně než loni. My v tuhle chvíli nevíme, s jakými finančními zdroji můžeme pro příští rok počítat, a tedy nevíme, kolik z těch přijatých studentů nám stát zaplatí. Pokud nám je nezaplatí, tak to znamená, že se nepochybně zhorší kvalita studia pro všechny studenty, řekl rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Takže my bychom potřebovali mít co nejdříve představu o tom, zda stát hodlá korigovat propad z minulých let, anebo nikoliv, dodal.podle rektorů by vysoké školy potřebovaly navýšit rozpočet zhruba o 2,8 miliardy korun. Polovina by dorovnala deficit z minulých let a druhá polovina by mohla jít na desetiprocentní zvýšení platů zaměstnanců ve školství.babiš kritizuje koaliční partnery. Prý se spojili a schválili navýšení výdajů rozpočtuodbory trvají na desetiprocentním nárůstu platů ve školství. Ministryně souhlasí Senátoři schválili novelu vysokoškolského zákona. K prezidentovi zamíří beze změn Rektor MU: Socialistická vláda brání v přístupu ke vzdělání, chce si zajistit voliče URL ČRo Plus Mezinárodní měsíc reprodukčního zdraví ČRo Plus str. 1 12:30 Radiofórum Univerzita Pardubice A přeji vám krásné odpoledne. Začíná červen, Mezinárodní měsíc reprodukčního zdraví. Reprodukční medicína pomáhá lidem, kteří chtějí mít děti a přirozeně to z nejrůznějších důvodů nejde. Je to stále vyhledávanější obor. Prostřednictvím asistované reprodukce se loni narodilo téměř 5 tisíc dětí. Podle posledních čísel se v České republice s neplodností potýká zhruba 20 procent párů. Během června a především 6. června, kdy je Národní den neplodnosti, nabízí celá řada lékařských zařízení testování plodnosti pro muže a ženy zdarma. My se vás dnes ptáme, proč podle vás roste neplodnost? Víte, jak se proti neplodnosti pojistit? Zneklidňuje vás stále vzrůstající věk rodiček? A vydali byste se na testování plodnosti? Tak to je samozřejmě naše dnešní téma. My budeme moc rádi, když se zapojíte do debaty, můžete tak učinit, tak jako každý den v Radiofóru prostřednictvím našeho telefonu A samozřejmě také prostřednictvím našich sociálních sítí. K těm se dostaneme později. Naším hostem je Pavel Calda, gynekolog a porodník z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a profesor I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Pane profesore, vítejte u nás ve studiu. Dobrý den. Dobrý den. Já už jsem to zmiňovala v tom úvodu. V České republice se s neplodností potýká zhruba 20 procent párů. Je to překvapující číslo pro vás? NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 4

5 No, není to překvapující číslo, protože tady dochází k takovému zvláštnímu jevu, a to, že tedy odkládáme mateřství a v podstatě se nemůžeme divit, že prostě to tak dopadne, protože základní postulát je ten, že žena se rodí s konečným počtem vajíček a ty v průběhu jejího život jenom ubývají a stárnou. A v podstatě umíme dnes leccos, ale neumíme posunout reprodukční období ženy na pozdější věk. Byť ty ženy by si to možná přály, protože se snaží co nejdéle oddalovat to, než budou maminky nebo to není úplně pravda? No, je to, je to otázka, jestli chcete mít dítě v 45 a v 65 se dočkat toho, až mu bude teda 20 let, že jo, a zároveň, v podstatě to je, je to tak, že to období té optimální schopnosti reprodukce se nezměnilo, a to je mezi 20. a 30. rokem věku. A bohužel tady došlo k tomu během velmi krátké doby, během asi 20, 30 let, se nám, nám došlo k nárůstu žen, které rodí po 35. roku věku, kterých je dnes už pomalu víc jak 20 procent, a to je právě to číslo 20 procent a řada z nich poprvé. A v podstatě ta představa, že odložím mateřství až teprve nakonec poté, co si zařídím všechno ostatní, je bohužel velký omyl a tento směr je špatný a myslím si, že bychom měli pro to začít něco dělat, ne ve smyslu, že budeme mít ještě efektivnější metody asistované reprodukce, ale že změníme náhled na to, kdy má žena mít dítě. Žena má mít dítě v době, kdy je na to nejlépe vybavena. A to je mezi tím 20. a 30. To je mezi 20. a 30. rokem, takže by to mělo, ta společnost by si měla říct, my děláme něco špatně, my máme se postarat o to, aby nejprve žena porodila, nejprve, aby měla alespoň to první dítě a teprve potom, aby si pořizovala... Auto. Auto, byt. Kariéru. Zajela si kolem světa, užila si všechno možné a potom tedy se rozhodne, až jí je 45 nebo 40, až jí je 40, se přijde na to, že jí něco chybí. A že to něco není kabelka, není barák, není bohatý partner... Výlet do Austrálie. Není výlet do Austrálie, tam všude byla, akorát ještě nemá dítě. A bohužel v těch 40 už je pozdě. A pak ji nezbude nic jiného, než se obrátit na sofistikované metody asistované reprodukce, které, když pominu, že jsou velmi nákladné, tak také nejsou tedy jednoduché a ne u každého to může fungovat. A taky už není ve věku, já nevím, jestli... NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 5

6 Jestli se mě to nedotkne? Nevím, kolik máte dětí... Mně je 37, nemám děti. No, výborně. Takže máme tady rovnou jeden příklad. To nebudeme vztahovat osobně. Ne, já to nevztahuju osobně, mě to zajímá. Ale v podstatě, v podstatě jde o to, že každý, kdo má doma alespoň 1 nebo 2 nebo 3 děti, tak ví, že to dítě nejde vypnout. A prostě každý, komu se narodí dítě, vždycky říká, je to nádhera, je to fantastický, je to báječný, ale úplně jsem si to nedovedla představit, protože to je služba na 24 hodin denně. A v podstatě, čím jste mladší, tím líp snášíte i tu sociální stránku věci, to znamená, ty děti jsou neunavitelný, že jo, to znamená, my, čím jsme starší, tím jsme unavenější. Takže ta žena kolem 40., když má třeba to 1. dítě, tak už to potom hůř snáší, než ta 25letá, která zvládá běhat s tím dítětem pořád. Já bych to nechtěl paušalizovat, jo. Já se ptám. Já bych to nechtěl paušalizovat, ale v podstatě, když se zeptáte ženy, která rodí ve 20 a ženy, anebo té samé ženy, která rodí ve 40, tak vám řekne, v těch 20 jsem si to vůbec tak nebrala, to všechno šlo samo. A v těch 40 už to není taková legrace. A zároveň všechna ta rizika, která pak s sebou přináší to těhotenství, jsou v tom pozdějším věku navýšena. A i to tělo prostě už není tak v ideální kondici, jako bylo ve 20. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 6

7 Pane profesore, a čím si to vysvětlujete, že ty ženy to oddalují neustále, že tady mluvíme o tom, že je přes 20 procent žen, které rodí po 35., potom je velká řada z nich, které rodí po 30., což je také relativně už potom pozdě. To už je nejvyšší čas. Mají pocit, že to dítě je překážka, tedy jestli tomu rozumím, že je potřeba si to užít prvně... Tak on ten čas, víte, on ten čas strašně rychle běží, pak máme spoustu jako jiných priorit nebo je to otázka seřazení priorit, jo, je to otázka, co je pro vás důležitější v životě, je to otázka samozřejmě volby partnera, dneska vemte si, že řada vztahů dneska ani není založeno na tom, že by ti partneři se brali, já nevím, to neumím, já to neznám, to číslo, ale říká se aspoň, že dneska je velká část nebo nemalá část partnerů žije v nemanželském vztahu. Na psí knížku se říkávalo. Ale prostě ty, prostě ten přístup k tomu je jiný to je spíš sociologická otázka, já nejsem, já jsem gynekolog, ale každopádně, každopádně i ta společnost se na to nedívá jako na normu, že by bylo dobře, aby ta žena první, co by si měla pořídit, je dítě, ale na druhou stranu si vemte, že dneska prodlužujeme život, my prodlužujeme život, kde neznám také to číslo, jaký je dneska průměrné dožití člověka, ale my běžně se dožíváme 70., by se..., řada z nás se dožije 80. a v dobrém stavu a v aktivním stavu. A v podstatě proč tedy by nejprve nemohlo být dítě, potom dohnat ten zbytek... Všechno ostatní. A na to je spousta času, bohužel na to dítě čas není. Takže to je ten problém v tom pojetí a nejsem si jistý, že to někdo dostatečně těm mladým ženám toto říká. Tak jsme rádi, že to děláte alespoň vy dnes a ještě budeme o tom samozřejmě spolu mluvit až do 13. hodiny, do které vysíláme Radiofórum, jenom připomínám, že naším hostem je Pavel Calda, gynekolog a porodník Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a profesor I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, vy samozřejmě se můžete s námi spojit a to prostřednictvím telefonního čísla A teď přizveme do debaty dalšího hosta, tím je Jiřina Kocourková, vedoucí katedry demografie a geodemografie, doufám, že to říkám správně, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zdravím vás, dobrý den. Jiřina KOCOURKOVÁ, vedoucí katedry demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Dobrý den. Proč podle vás ženy často odkládají vlastně to mít první dítě, často po 30., velmi často i po 35., jaká je vlastně představa té ženy, že prvně kariéra a potom až všech, potom až dítě, chce to po ní společnost. Jiřina KOCOURKOVÁ, vedoucí katedry demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 7

8 Tak já myslím, že pan profesor to vlastně v tom úvodu docela zřetelně naznačil, já, když jsem součástí takovýhle debat, tak vždycky jsem upozorněná na to, že mluvíme jenom o ženách, on tam zmínil ženy, protože samozřejmě se hlavně ve své praxi stýká s ženami, ale ono je to prostě záležitost celého páru, to bych chtěla zdůraznit, že často je potřeba i vlastně by žena plánovala dříve, ale je třeba v partnerském svazku, kde teda ten muž tomu úplně nakloněný není. Tak já bych chtěla jenom připomenout, že to má vlastně i tu stránku toho společného rozhodování. Co se týče vlastně těch důvodů, těch je celá řada, já jsem strašně ráda, že vlastně už začínáme směřovat k jakési osvětě, že bychom se měli znovu vrátit k tomu, že je tady nějaký optimální biologický věk, který je vhodný pro to, aby žena měla děti v tom optimálním věku, jenom pro doplnění připomínám statistiky, protože my jako demografové to vlastně vidíme v číslech, tento trend odkladu rodičovství do vyššího věku, dříve, což znamená do roku 1990, ženy první dítě měly v průměru ve 22,5 letech a tehdy česká populace patřila i v rámci toho východoevropského bloku vlastně k populaci, která měla, která měla ten průměrný věk úplně nejnižší. To znamená, dříve se opravdu děti rodily především mladším ženám do věku 25 let. Téměř 60 procent žen mělo ukončenou svojí reprodukci. A my jsme se teďko během těch posledních 25 let dostali do dalšího extrému, kdy vlastně už ten průměrný věk ženy při narození prvního dítěte se dostává k hranici 29 let, patříme již ke státům v Evropě, které vlastně mají tenhle ten věk mezi nejvyššími... Které další státy třeba se nám v tomto rovnají. Jiřina KOCOURKOVÁ, vedoucí katedry demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Třeba Nizozemsko, Švýcarsko, Španělsko, celá řada států, které ale jsou, kromě Nizozemska, například Švýcarsko, Španělsko, Itálie, to jsou státy, které zároveň ale také vykazují úroveň plodnosti nízkou, stejně jako my, to znamená na úrovni 1,5 dětí v průměru na 1 ženu, což teda nesvědčí zrovna o, řekněme, o dobrých trendech do budoucna. Takže myslím si, že je naprosto na místě znovu připomenout, že to rodičovství se prostě nedá odkládat donekonečna. Nejenom, že se zkracuje ta doba vlastně na tu reprodukci, jestliže začnu vlastně o tom uvažovat až po dosažení věku 30 let, ale zároveň, a to si myslím, že často ženy vlastně podceňují, že nejenom, že se zkracuje doba, ale právě se, je to doba už stíženého vlastně, stížené možnosti dosáhnout toho, té koncepce včas tak, jak si představuji a vede to k těm problémům, které se potom musí řešit asistovanou reprodukcí. A já bych... Tak to... Jiřina KOCOURKOVÁ, vedoucí katedry demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy...chtěla jenom ještě k tomu dodat, početně máme v podstatě z nějakých analýz spočítáno, že jestliže ženy odloží vlastně narození prvního dítěte, řekněme, věku 30 do věku po dosažení 35 let, tak pokud se spoléhají na asistovanou reprodukci, tak ty metody, které mohou řešit potom tu vzniklou neplodnost, tak mohou vlastně vykompenzovat ten odklad jedině z poloviny, zhruba z poloviny, takže vlastně to není řešení, nemohou se spoléhat prostě na řešení pomocí asistované reprodukce. Já vám mockrát děkuji. Jiřina Kocourková, vedoucí katedry demografie a geodemografie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se zapojila do dnešního Radiofóra, mockrát vám děkuji, na shledanou. Jiřina KOCOURKOVÁ, vedoucí katedry demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Děkuju, na shledanou. Jenom připomenu naše číslo pro vás, kteří nás posloucháte, A je to také číslo, na kterém je první volající dnešního Radiofóra, paní Buzková, zdravím vás, dobrý den. posluchačka NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 8

9 Dobrý den. Zdravím všechny. Já bych se chtěla zastavit u toho, a proč dochází k tomu, že ženy nemohou v těch jindy, kdysi měly ženy i jako starší a měly děti, ale teď, protože antikoncepci berou od 15. roků a do těch 30 let, kdy to, tak už mají tak překopané hormonální prostředí v těle, že to se není co divit. A voda a všechno je plné hormonů, takže to má vliv i na ty muže a v tom by se měl udělat pořádek. A říkat pravdu o tom a ne na potkání si může antikoncepční pilulky koupit v lékárně... To nevím, jestli je úplně pravda, že si může někdo na potkání koupit pilulky, takže... posluchačka Je to velice jako snadno dostupné, i pro ty mladé, že už nemusí mít... Dobře. posluchačka No, takže to je... Paní Buzková, já vám mockrát děkuji za váš telefonát, za to, že jste se zapojila do dnešního Radiofóra. Ještě se samozřejmě dostaneme i k dalším posluchačům. Také se dostávám k Mariánovi Vojtkovi, editorovi sociálních sítí, který nám řekne, jak toto téma resonuje právě třeba na Facebooku a Twitteru. Mariáne, vítej. Marián VOJTEK, redaktor Dobré odpoledne. Samozřejmě lidé můžou diskutovat na Facebooku, Twitteru, samozřejmě také v naší aplikaci na webu Plus.rozhlas.cz, je to v tom pravém sloupci v boxu nazvaném Pište, ptejte se. No, Heleno, ptala jsi se, jak to téma resonuje, musím říct, že na Facebook nám píší tedy zásadně muži, což je zvláštní. To je zvláštní, ano. Marián VOJTEK, redaktor Například pan... Nebo zajímavé, zvláštní možná ne, ale zajímavé. A co píše? Marián VOJTEK, redaktor Pan Beno Ulich třeba píše: "Osobní zkušenost je taková, že první dítko jsme si s manželkou pořídili, když jí bylo 28 a druhé, když jí bylo 37 a obě děti jsou v pořádku." Jiří Antoš se ptá: "Roste neplodnost nebo klesá porodnost?" To je zásadní rozdíl. Problém je ale obojí. Jeden je přírodní a druhý je ekonomický. Tak možná bychom, pane profesore, mohli rovnou odpovědět tady na ten dotaz, já jsem si ho nezapamatovala. Mariáne, jestli mi ho podtrhneš a ukážeš, abych jej správně přečetla ještě jednou. Roste neplodnost nebo klesá porodnost. Je to zásadní rozdíl, píše pan Antoš. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 9

10 To je moc hezky formulováno. Já bych k tomu řekl asi tolik. V podstatě, znovu, žena, a to ženy netuší, žena se rodí s konečným počtem vajíček. Na rozdíl od muže, což je nefér, protože jeho spermie se tvoří neustále. A do pozdního věku. U ženy, která má konečný počet vajíček ve vaječnících, se každý měsíc, když tedy začne její reprodukční život nebo cyklus, já nevím, v 15 letech, tak se každý měsíc uvolní jedno vajíčko normálně standardně. A to trvá, řekněme, do těch 40 let, ale mezi 35. a 36. rokem věku už u řady žen tato funkce už je taková skomírající. A není to vyloučeno, ale už to zdaleka nemusí fungovat tak perfektně. Já bych ponechal muže stranou, protože otázka mužské plodnosti je zase samostatná... Něco úplně, úplně jiného....kapitola a to se, to bychom se dostali do příliš velkých detailů, které tady nerozebereme, ale v podstatě ten problém je v tom, že jestli roste neplodnost nebo klesá porodnost. Ono bohužel to jde ruku v ruce u nás, pokud žena, dnes máme, jak tady již bylo řečeno, počet dětí na jednu ženu nebo na jeden pár je někde kolem 1,4-1,5. To nestačí ani pro prostou reprodukci. To znamená, že 2 jedinci po sobě nezanechají další 2 jedince, ale jenom 1,5 člověka, což z pohledu socioekonomického a demografického je naprostá katastrofa. A už teda řadu let a celkem se jako s tím nic neděje, řada zemí to řeší imigrací, dovážením lidí teda, když teda vlastní populace není schopná se reprodukovat, což zase s sebou přináší další teda souvislosti. A jiné téma, ke kterému bychom se dostali. A, no, dobře, ale jiné řešení to nemá... Takže i pro nás asi to bude mít stejné řešení, že bude, že prostě přijdou... Na vaše důchody nebude mít kdo pracovat. Takže přijdou lidé odjinud. Jiná cesta není. Pokud se situace nezmění, tak ta jiná cesta není. A k tomu jenom bych chtěl teda říct, že já mám takovou tezi, já každému říkám, cílový počet dětí jsou Abyste toho ale dosáhla, nemůžete začínat v 36. A 2 děti potřebujete proto, abyste po sobě zanechala 1 ku 1, tedy své následovníky za muže a za ženu zůstane, zůstanou zase 2 jedinci, ten třetí je proto, aby nás bylo malinko víc. A ten 4. je za ty, kteří třeba nebudou tolik dětí moc mít z nějakých objektivních důvodů. Když si dáme cílový stav 4 a nesplníme ho na 100 procent, tak se dostaneme do nějakého rozumného čísla. Pořád je to lepší než nula. Pokud si dáme cílový stav 1 nebo 2, tak se dostaneme do té situace, kdy máme 1,4 nebo 1,5 na rodinu a to je hrozně málo. Tak to je ta porodnost, ta prostě je špatná. A pokud odkládáme to, pokud odkládáme to mateřství, no, tak zároveň nám ženě dramaticky klesá schopnost otěhotnět, protože ta její vajíčka nejsou už tedy... NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 10

11 Potom schopná. Dostatečně tedy mladá nebo čerstvá. A u muže samozřejmě také působí ty zevní noxy, mohou působit a samozřejmě, čím je ten muž starší, tím má vyšší riziko toho, že může mít teda problémy s plodností, ale jak říkám, to necháme stranou, většinou to není ten hlavní problém, ten muž. Pane profesore, vrátíme se k tomu, ještě vezmu posluchače, pana Cíchu, který se teď dovolal na číslo a hned potom budeme mluvit také s Petrou Sovovou z hnutí Za aktivní mateřství. Nejprve tedy pan Cícha. Slyšíme se, pane Cícho, vydržel jste na lince? posluchač Ano, jsem u telefonu. Dobrý den. posluchač A děkuji, konečně je tu někdo, že nám jasně říká a měly by to povinně říkat zejména soukromé televize, soukromá rádia, která naopak ženy bičují úplně jiným směrem. Tak to nevím, nevím, pane Cícho, co máte přesně namysli. A měl byste ještě nějakou otázku třeba na našeho hosta, prosím? posluchač Ano. Já k tomu řeknu ještě jednu věc. Chybí pokora. Pokora člověka před řádném bytí. Pokora prostě přijmout některé věci. Ta feministická hnutí jsou často úplně mimo a bohužel řešíme i ve společnosti vlastně věci, které handicapují úplné rodiny. Tady se zakládají rodiny lidí se stejným pohlavím, vždyť to je slepá ulička, ty lidi prostě populaci nezvýší... Pane Cícho, děkuju. posluchač A ještě řeknu jednu věc. Pane Cícho, já se moc omlouvám, já mám ještě, ještě... posluchač Prosím vás poslední. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 11

12 Jednu větu vám ještě dovolím, ano. posluchač Prosím vás, prostor, který zde uvolňuje naše sobectví v Evropě, naše sobectví, abychom si užili, je vlastně prostorem pro migranty. Tak, pane Cícho, já myslím, že v tuto chvíli už, už jsme se dozvěděli, co jsme potřebovali, mockrát vám děkuji za tento telefonát, za váš názor, který jste sdělil Radiofóru. Petra Sovová z Hnutí za aktivní mateřství je teď dalším hostem Radiofóra. Vítejte, paní Sovová. Dobrý den. Petra SOVOVÁ, Hnutí za aktivní mateřství Dobrý den. Já moc zdravím vaše posluchače a posluchačky i hosta. Vy jste měla první dítě v 19 a máte 7 dětí. Můžete mi prozradit, proč jste se rozhodla mít tak brzo dítě a proč tolik dětí, je to krásné tedy. Petra SOVOVÁ, Hnutí za aktivní mateřství No, mě to teď teda připadá krásné, já, před chvilkou jsme slyšeli paní demografku, já myslím, že já jsem naprosto mimořádná entita neprozkoumatelná, protože já jsem prostě chtěla mít brzo děti a pro mě v 19 už bylo skoro pozdě. Já jsem plánovala mít děti třeba v 17, takže já jsem asi speciální případ a já jsem se popravdě nikdy nerozhodla mít tolik dětí, já, kdybych měla dopředu vyplnit nějaký dotazník, tak bych jich rozhodně nevyplnila tolik, už proto, že já z vícečetné rodiny nepocházím a neměla jsem žádnou takovou zkušenost, nicméně já teda po celý svůj život nepřestanu mít radost z toho, že ty děti mám, je to skvělý, mám z toho radost v podstatě. A řekněte mi, co vy vidíte za tím, pardon, že vám do toho skočím, já jen kvůli času, ale řekněte mi, co podle vás vede ženy k tomu, že děti třeba nechtějí nebo je odkládají na co nejpozdější věk? Petra SOVOVÁ, Hnutí za aktivní mateřství No, popravdě, když to vezmete racionálně, tak mně třeba osobně vůbec udivuje, že tolik dětí děti má, tolik lidí děti má, jo, protože když si racionálně tu věc v dnešní moderní době srovnáte, tak vlastně přijdete na to, že je daleko pro váš život jednodušší, ekonomičtější, možná mnohdy i radostnější děti nemít, protože člověk dopředu třeba nevidí to, že mu to taky nějakou radost přinese, takže já třeba tomu hodně rozumím a popravdě naprosto nejsem zastánkyní nějakých povinných, povinného rození, já si myslím, že děti má mít prostě ten, kdo je mít chce, protože to na tom je potom velice vidět a velice se to prostě projeví, jestli ty děti jsou chtěné nebo ne. Jinak jenom pro pana Cíchu, mě ještě napadlo, já třeba jsem feministka, velice ctím řád bytí a přesto, přesto si myslím, že ten svět je prostě barevnější, než, než asi on tak jako nastiňoval. Já vám děkuji, to byla Petra Sovová z Hnutí za aktivní mateřství, která byla naším hostem. Pane profesore, tak pojďme uzavřít to téma. Co s tím, dá se změnit ten trend nebo bude dál pokračovat, budeme tady sedět za pár let a mluvit o tom, že ženy to odkládají až po 40. věku? Tak ta debata se vyvinula docela zajímavě, protože tady jsem vnímal, dá se říct, takové, dá se říct až úplně protipóly nebo extrémy, já se osobně považuju spíš za liberální střet teda, protože nejsem ani tak, ani tak, ale osobně si myslím, že, osobně si myslím, že osobně si myslím, že by se o tom více mělo hovořit a že by se tento, že o tomto nezdravém trendu by se mělo hovořit a mělo by se vytvořit ve společnosti ovzduší pro to, aby ženy, mladé ženy se prostě dozvěděly o tom, že je normální mít dítě brzo, že to není normální mít dítě ve 42. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 12

13 Ani reprodukční medicína, která jde dopředu, to prostě nezachrání, pane doktore? Já si myslím, že asistovaná reprodukce je..., v podstatě jsou to medicínské metody, které mají sloužit, dá se říci, nemocným lidem, ale ne zdravým lidem. A ti zdraví lidé jsou, ti reprodukčně zdraví jsou prostě zdraví do těch, v tom svém běžném reprodukčním období. A ty ženy, které přicházejí s žádostí o dítě poté, co vlastně jejich reprodukční období skončilo, vlastně přicházejí trošku jako pozdě teda, no, ta technika dneska umožňuje leccos, ale není to normální. Pavel Calda, gynekolog a porodník z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a profesor I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, byl hostem dnešního Radiofóra. Pane profesore, děkuju mockrát, hezký den přeji, na shledanou. Děkuji vám. ČT 1 Logistické centrum u Hodonína ČT 1 str. 1 18:00 Události v regionech - Brno Univerzita Pardubice Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka Pozemky pro stavbu kontejnerového překladiště u Hodonína a Holíče si dnes prohlédli zástupci čínské společnosti Sinohydro. Právě tato firma spolupracuje na projektu splavnění řeky Moravy od Hodonína k Dunaji, o kterém es mluví jako o počátku propojení Dunaje, Labe a Odry. Firmy teď pracují na konečné podobě projektu. Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka Devět hodin ráno. Na Městský úřad v Holíči míří zástupci společnosti Doe Europe SE se čtyřmi čínskými technology. Ti se poprvé přijeli podívat do míst, kterých se splavnění Moravy dotkne nejvíc. Zdenko ČAMBAL, primátor, Holič /Smer/ Podpis do kroniky města. Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka Překladiště má podle jejich plánu na pozemcích u Hodonína a Holíče vyrůst za tři roky. Řeka Morava prý bude sjízdná k Dunaji za dalších sedm let. Zdenko ČAMBAL, primátor, Holič /Smer/ To je strašně rychlé oproti tomu, jak jsme zvyklí. Budeme maximálně nápomocni, co se týká vykupování pozemků a samotné realizace. Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 13

14 Číňané si prohlédli i místo, kde začne jejich práce na splavnění Moravy. Odsud tímto směrem po proudu řeky 80 kilometrů až Dunaji, jak je vidět, teď by tudy nákladní loď neprojela. Řeka je příliš mělká a nad hladinu vyčnívají kameny. Zhao HAI, zástupce ředitele, Sinohydro Je to nový model spolupráce a já si myslím, že rozumný. Tento projekt přinese pokrok společnosti i ekonomice. Josef DREBITKO, generální ředitel DOE Europe SE Konkrétní stavba bude vyřešena po těchto návštěvách, kde se rozhodneme už definitivně. Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka Odpoledne navštívili technologové z Číny i hodonínského starostu. Právě s pozemky za městem totiž projekt počítá. Milan LÚČKA, starosta Hodonína Čínská firma nám řekla, že bude převážně zaměstnávat lidi z Hodonínska. A myslíme si, že to budou stovky lidí. Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka Zatímco představitelé obou dotčených měst projektu fandí, kraj s ním do svého územně plánovacího dokumentu zatím nepočítá. Není ani v nadřazené politice územního rozvoje. Ani někteří obyvatelé Hodonínska neví, co se chystá za jejich humny. obyvatel Hodonína Netuším. Já vůbec nevím, co to je. obyvatelka Hodonína Mně by se to líbilo. obyvatelka Hodonína Nevím vůbec. obyvatelka Hodonína Nesouhlasím s tím. Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka Starosta proto zhruba za měsíc rozjede informační kampaň. Na konci července chtějí také obě společnosti předložit vládám České a Slovenské republiky, finální podobu projektu. Barbora Měchurová, Česká televize. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka A tady jsou další podrobnosti o projektu. Stavebním partnerem je čínská firma Sinohydro. Průmyslový gigant se 130 tisíci zaměstnanci se zaměřuje na vodní díla, energie a dopravní infrastrukturu. Podílel se například na stavbě přehrady Tři soutěsky, největšího systému vodních elektráren na světě. Splavnění Moravy k Dunaji, bude stát odhadem 700 milionů euro, tedy necelých 19 miliard korun. Společnost Doe Europe, která celý projekt zastřešuje, nabízí, že to provede za peníze privátních investorů. To by zřejmě byly čínské banky. Dalších 30 let po dokončení kanálu by ale státy investici splácely. Vyšlo by je to zhruba na 300 milionů korun ročně. Takovou sumu by musela zaplatit Česká republika i Slovensko. Ještě před samotným splavněním chce společnost Doe Europe SE postavit kontejnerové překladiště. Prvních zhruba sedm let by tam zboží vozili vlaky a kamiony. Nebylo by jediným takovým terminálem v České republice. Už teď jich funguje několik, většinou ale mají menší kapacitu, pro srovnání jsme se vypravili do překladiště v severočeských Lovosicích, které ročně přeloží zhruba 30 tisíc kontejnerů. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 14

15 Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka Dvacetistopý kontejner, nejčastěji do Lovosic přijede z Hamburku nebo Duisburgu. Po deseti až šestnáctihodinové cestě si tu několik dní až týdnů odpočine. Převážíme opravdu všechno vyjma některých druhů zboží, jako je radioaktivní nebo výbušniny. Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka Zboží neputuje po moři ani po řece, ale po silnici a železnici. Oba druhy infrastruktury má terminál výrazně blíž, než ten připravovaný Hodonínský. Dálnice D8 zhruba 2 kilometry, je tu i železniční seřadiště. Překladiště leží na trase mezi Berlínem, Děčínem, Prahou a Vídní. Daleko není ani Labe. To ale zatím nevyužívají. Jaromír CABALKA, člen představenstvo ČD DUSS Terminal Je zásadním problémem splavnost Labe. My na budoucnost nebo na tuto budoucí eventualitu jsme připraveni, nejsme trimodální terminál, nemáme řeku vyloženě jako součást terminálu, ale existuje zde kolejové napojení do přístavu. Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka Terminál, který má 33krát menší kapacitu než ten zamýšlený hodonínský, obsluhuje 10 stálých zaměstnanců. Potřebují tu hlavně řidiče a dispečery. Zboží odsud rozváží nejčastěji po severních Čechách, v okruhu zhruba 120 kilometrů. Ondřej Kús a Barbora Měchurová, Česká televize. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka A o projektu víc s Ivem Drahotským, děkanem dopravní fakulty Jana Pernera, Univerzity Pardubice, dobrý večer. Celý ten plán tkví ve zkrácení cesty z Dálného východu do centra Evropy. Tou vstupní branou by měl být rumunský přístav Konstanta. Je to opravdu budoucnost dopravy zboží, vozit ho po vodě, vyplatí se to? Ivo DRAHOTSKÝ, děkan, Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice Tak už v současné době existují alternativy vůči vodní dopravě. Je třeba víceméně v tomto kontextu zmínit i přepravu na ty dlouhé vzdálenosti, kdy kontejnerové lodě, řekněme, námořní, jsou přepravovány do Evropy i po jiných, řekněme, kontejnerových překladišť, které jsou velké jak v Německu, tak například v severní Itálii. Zda se projekt vyplatí nebo nevyplatí záleží na konkrétních komoditách a konkrétních destinacích pro určení zejména těch zásilek. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka Čili které destinace by to musely být, aby se to vyplatilo? Ivo DRAHOTSKÝ, děkan, Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice Dobrý den. Musela by to být kombinace konkrétního zboží a konkrétních víceméně míst v okolí zamýšleného terminálu, případně i v dalším okolí, ale skutečně, kde je ta poptávka vygenerována taková, aby ty náklady, které jsou spojené s tím přemístěním, se mohly rozmělnit do toho zboží do ceny zboží jako takového. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka Takže se nedá ani říci, jestli ta přeprava přes Hodonín bude rychlejší než po těch stávajících trasách, třeba přes Německo? Ivo DRAHOTSKÝ, děkan, Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice Skutečně vyjádření záleží na konkrétní destinaci, pokud bychom to měli zobecňovat, tak víceméně i v současné době existují takové trasy a kombinace, ať už to je železniční doprava, silniční doprava, kdy obslužnost, řekněme, střední Evropy v úrovni České republiky lze zajistit a vlastně zajištěna i je. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 15

16 Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka Čili se nedá říct, jestli se ten projekt úplně vyplatí? Ivo DRAHOTSKÝ, děkan, Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice Z hlediska řekněme, dopravně přepravních potřeb, které v současné době jsou, nemůžeme jednoznačně definovat, že konkrétní projekt by přinesl výrazné zlepšení oproti stávajícímu stavu. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka V těch posledních letech jsou také problémy se suchem. Dá se nějak garantovat, že bude v řece dost vody pro tu nákladní přepravu, dá se to nějak technologicky zařídit, třeba vybudovat nějaká vodní díla? Ivo DRAHOTSKÝ, děkan, Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice Co se týká té technologie u lodní dopravy. Bylo to zmíněno už v předcházející reportáži. Skutečně problémy se suchem jsou. Aby byla zajištěna řekněme splavnost konkrétního kanálu vodního díla, tak je třeba vybudovat i samozřejmě rezervoáry, které by vyžadovaly kromě samotné té vodní trasy i další investice. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka To je pohled Iva Drahotského z pardubické univerzity, já vám děkuji. Ivo DRAHOTSKÝ, děkan, Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice Děkuji, na shledanou. Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka A závěrem ještě dodám, že dnešní návštěva čínského investora na Hodonínsku nebyla poslední. Zhruba za dva týdny má dorazit další tým techniků, zkoumat budou například trasu, po které povede splavněná řeka Morava k Dunaji. Celková délka je přes 80 kilometrů. denik.cz Smetanova výtvarná Litomyšl představí více než 20 expozic denik.cz str. 0 Ostatní Univerzita Pardubice Litomyšl - Při hudebním festivalu Smetanova Litomyšl si mohou návštěvníci ve městě či blízkém okolí zajít na více než dvě desítky výstav. Letošní ročník Smetanovy výtvarné Litomyšle představí téměř kompletní průřez dějinami výtvarného umění od gotiky přes baroko, 19. století až po současnost, uvedla dnes Petra Jiráňová z příspěvkové organizace Zámecké návrší. Většina výstav pokračuje i po skončení festivalu. " "Vrcholem v oblasti současného umění bude výstava nazvaná Tohle není poesie! v zámeckém pivovaru. Představí výběr toho nejlepšího současného domácího i zahraničního výtvarného umění ze soukromé sbírky Roberta Runtáka, uvedla Jiráňová. K vidění budou malby, sochy i objekty. Protipól reprezentující nejstarší české výtvarné umění představuje expozice Tvář. V kryptě kostela Nalezení svatého Kříže bude vystavena nejstarší polychromovaná plastika dochovaná v Česku. Takzvaná Madona z Osíka byla vytvořena mezi lety 990 až Jiráňová upozorňuje mimo jiné také na výstavu grafických listů Vladimíra Komárka ze sbírky Svetozára a Jitky Pantůčkových v nové přístavbě Piaristické koleje. V Městské galerii pokračuje do 26. června expozice soch Olbrama Zoubka, nahradí ji průřez celoživotní tvorbou akademického malíře a litomyšlského rodáka Bohdana NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 16

17 Kopeckého s názvem Vladyka z bídy. V Regionálním muzeu začne 12. června výstava 1969 Rok Zlomu, která představí díla Jiřího Sozanského vztahující se k zlomovému roku 1969 a k Janu Palachovi. Do přehlídky se zapojily i Fakulta restaurování Univerzity Pardubice a soukromé galerie Miroslava Kubíka, Galerie Kroupa, Portmoneum nebo White Gallery v Osíku. Ta představí českou premiéru výstavy Daniela Pešty Záznamy noční hlavy, která byla součástí Benátského bienále Součástí přehlídky jsou letos i drobné výstavy a instalace místních či s Litomyšlí spjatých umělců inspirované projektem Chebské dvorky. Umístěny budou v negalerijních prostorách v historickém jádru města, doplní je hudební vystoupení a autorská čtení. Podrobný přehled všech výstav lze najít na internetových stránkách Smetanovy výtvarné Litomyšle." URL ihned.cz Akreditacím pro vysoké školy má šéfovat Labík z VŠCHT, nikoliv poslanec Zlatuška ihned.cz str. 0 Markéta Hronová Univerzita Pardubice V čele nového Národního akreditačního úřadu bude Stanislav Labík z Vysoké školy chemicko-technologické, navrhlo vládě ministerstvo školství. Funkci místopředsedy mají zastávat dlouholetý rektor Ivan Baráčník a legislativec z ministerstva školství a bývalý kancléř rektora Univerzity Karlovy Tomáš Jelínek. Nový úřad zcela změní způsob udělování akreditací vysokým školám. Ministerstvo školství navrhne do čela nového Národního akreditačního úřadu děkana Fakulty chemicko-inženýrské Vysoké školy chemicko-technologické a zároveň předsedu Kontrolní rady Grantové agentury ČR Stanislava Lábíka. Vyplývá to ze seznamu navrhovaných členů nového úřadu, který má vystřídat dosavadní Akreditační komisi. Tu dosud vede Vladimíra Dvořáková. "Ještě předsedou ani zdaleka nejsem, ale pokud bych byl nakonec jmenován, bude to v této situaci velká výzva," uvedl Stanislav Lábík. S novým akreditačním úřadem se zcela změní celý způsob jejich udělování. Novela zákona o vysokých školách - čtěte ZDE Pokud škola prokáže, že má dobře nastavené vnitřní hodnocení a je schopna ohlídat kvalitu vyučovaných oborů, může získat takzvanou institucionální akreditaci k dané vzdělávací oblasti. Když ji škola dostane například pro oblast ekonomie, jednotlivé obory, jako jsou zahraniční obchod či podniková ekonomika, si už bude moct akreditovat sama. Nebude potřebovat souhlas akreditačního úřadu. Pokud toto povolení nezíská, bude muset stejně jako dosud žádat o akreditaci na každý obor zvlášť. "Nově vznikající instituce by měla zvedat úroveň českého školství. Institucionální akreditace je výzva pro vysoké školy, aby se zlepšovaly samy. V porovnání s ostatními zeměmi východního bloku Evropské unie na tom nejsme tak dobře, jak bychom mohli být," říká Labík s tím, že nový vysokoškolský zákon by ke zlepšení mohl pomoct. Nová rada bude mít patnáct členů. Akreditační komise pod vedením Vladimíry Dvořákové by měla naposledy zasedat v červnu, o letních prázdninách by se poprvé měla sejít rada Národního akreditačního úřadu. Jiří Zlatuška zůstává poslancem NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 17

18 Před dvěma týdny se spekulovalo o tom, že nástupce Dvořákové by mohl být děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně a poslanec ANO Jiří Zlatuška. Ten připustil, že by byl ochoten vzdát se funkce poslance, kdyby měl předsedat Národnímu akreditačnímu úřadu. Senát schválil novelu o vysokých školách. Změní se akreditace studijních oborů i odebírání titulů - čtěte ZDE Proti se ale postavila Rada vysokých škol, která nechtěla, aby stál v čele akreditačního úřadu politik. Předseda rady Jakub Fischer upozorňoval na to, že je to osoba, která zásadním způsobem ovlivní kvalitu škol. Funkci místopředsedy úřadu budou zastávat dlouholetý rektor Vysoké školy logistiky Přerov Ivan Baráčník a legislativec z ministerstva školství a bývalý kancléř rektora Univerzity Karlovy Tomáš Jelínek. "Já mám velkou výhodu, že působím už devět let jako rektor Vysoké školy logistiky Přerov a podílel jsem se na novele vysokoškolského zákona, která nový akreditační úřad zavádí," uvedl Baráčník. Bude mít na starosti kontrolu kvality a rozvoje vysokých škol. "Nechceme, aby se dobře míněná změna v udělování akreditací zneužila," říká Baráčník. Vladimíra Dvořáková upozorňuje na to, že bude velmi záležet na tom, jak úřad nastaví pravidla pro udělování institucionálních akreditací. "Pokud bude stačit, aby školy byly kvalitní pouze papírově, kvalita může jít dolů," připouští Dvořáková. URL Lidové noviny Akreditační úřad má vést Labík Lidové noviny str. 3 Domov MARTIN RYCHLÍK Univerzita Pardubice Ministryně školství navrhla do rady nového úřadu patnáct jmen. Potvrdit je musí vláda PRAHA Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) včera představila návrh na složení rady vznikajícího Národního akreditačního úřadu. Ten by měl od září nahradit Akreditační komisi, jež udělovala glejty studijním oborům na vysokých školách v Česku. Nový úřad by měl vést profesor Stanislav Labík, jenž působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). Nové akreditace bez Zlatušky Nabídku jsem chvíli zvažoval. Je to důležitá věc a jde o jedinečnou příležitost ke zkvalitnění vysokého školství v České republice, řekl LN nominovaný předseda Labík, jehož s dalšími členy musí ještě potvrdit vláda. Dle nového vysokoškolského zákona nesmí vrcholný představitel úřadu zastávat akademické funkce, takže 64letý Labík je podle svých slov ochoten vzdát se místa na univerzitě i postu šéfa kontrolní rady Grantové agentury ČR. Podle miniankety uskutečněné mezi akademiky je Labík respektovanou osobností s výbornými výsledky ve fyzikální chemii, působil v řadě odborných grémií. V letech 2002 až 2007 byl prorektorem VŠCHT, pak i děkanem. Část z nominovaných členů Labík podle svých slov zná a váží si jich; věří v kolektivní práci a diskuzi, jakým směrem se mají nové akreditace ubírat. Jedním ze dvou místopředsedů rady úřadu se má stát Ivan Barančík, dosavadní rektor soukromé Vysoké školy logistiky v Přerově. Na starost má mít jednání s aplikační sférou. Dalším zástupcem předsedy bude, jak již LN v dubnu psaly, Tomáš Jelínek, dlouholetý kancléř Univerzity Karlovy z let 2000 až Ten bude garantem hlavní novinky: institucionální akreditace pro celou oblast vzdělávání, aby kvalitní (nejspíše tradiční a velké) univerzity nemusely akreditovat desítky podobných oborů. Adeptem na předsedu nově budovaného úřadu byl také Jiří Zlatuška, poslanec za ANO a děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, jenž by opustil obě funkce. Rada vysokých škol (RVŠ) se však postavila proti; odmítla, aby akreditačnímu úřadu šéfoval někdo jakkoliv spojený s politickou stranou či hnutím. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 18

19 Nynější nominace hodnotí Jakub Fischer, předseda RVŠ, pozitivně, ovšem společné stanovisko škol bude známo až příští týden. Grubhoffer, Mathé et al. Mezi 15 členy rady, kteří budou garanty pro jistý segment či obor, jsou výrazné osobnosti. K nejznámějším patří končící rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer, jenž bude jako vynikající parazitolog dohlížet na akreditace v biologii a ekologii, anebo někdejší rektoramuamístopředseda České konference rektorů Ivo Mathé, v jehož gesci budou vědy o umění a kultuře i architektura. Nový úřad by měl začít fungovat od 1. září letošního roku. *** V radě zasednou akademici, ale i praktici * Předseda rady: Stanislav Labík * Místopředsedové: Ivan Barančík (garant pro právo), Tomáš Jelínek (garant institucionálních akreditací) * Členové: Rostislav Dvořák (za zaměstnavatelský a podnikatelský svaz), Josef Fontana (za studenty), Libor Grubhoffer (garant biologie, ekologie), Dušan Lužný (filozofie, religionistika, sociologie, historické vědy), Iva Málková (psychologie, učitelství), Ivo Mathé (kultura, vědy o umění, architektura), Ivan Netuka (matematika, fyzika, informatika), Tomáš Pavelka (politické vědy, ekonomie), Jaroslav Petr (lesnictví, zemědělství, potravinářství, veterinářství), Jindřich Petruška (doprava, energetika, strojírenství, stavebnictví), Eva Táborská (chemie, farmacie, lékařství, zdravotnictví) a Zdeněk Vintr (bezpečnostní obory). Pramen: MŠMT, LN, ČKR, RVŠ Mladá fronta DNES Hejtman Karlovarského kraje: Příchod Vysoké školy finanční a správní vítám Mladá fronta DNES str. 52 Příloha - Univerzita VŠFS Univerzita Pardubice Pro řadu lidí je Karlovarský kraj spojen s jeho sídelním městem a s lázeňstvím vůbec. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, lázně Jáchymov a Lázně Kynžvart jsou výstavní skříní českého lázeňství a wellness aktivit. Ovšem kraj se pyšní i řadou nádherných památek, namátkou zámek Bečov, hrad Loket nebo klášter v Teplé, a na jeho území najdete i unikátní přírodní rezervaci Soos. Na druhou stranu zde dlouho nebyla žádná vysoká škola nabízející navazující magisterské vzdělání a mladí lidé odtud za vzděláním často odcházejí do jiných krajů. Jak tuto situaci vnímá, jsme se zeptali hejtmana Martina Havla. * Jakou roli má ve vašem kraji terciární vzdělávání? Vnímáte je jako důležitou součást vzdělávacího systému? Terciární vzdělávání rozhodně tvoří důležitou součást vzdělávacího systému v regionu, nicméně vzhledem k velikosti našeho kraje a s ohledem na to, že zde historicky chybí veřejná vysoká škola, se ubíráme cestou snahy o otevírání poboček fakult vysokých škol. Velmi dobrou spolupráci jsme v uplynulém období navázali například se Západočeskou univerzitou v Plzni, která v Sokolově zřídila dislokované pracoviště pro studenty strojního inženýrství. A velmi vítám aktivitu Vysoké školy finanční a správní se sídlem v Praze, která otevře 1. září 2016 nové studijní středisko v Karlových Varech. * Domníváte se, že příchod soukromé univerzity do Karlových Varů bude vnímán pozitivně? Že si dokáže najít svůj prostor na edukačním trhu kraje? Z mého pohledu je to jednoznačně pozitivní signál už proto, že zájemcům o studium škola nabídne velmi zajímavé obory jak bakalářského, tak i navazujícího magisterského studia. Snažíme se v regionu udržet mladé lidi, ale ti většinou odcházejí studovat jinam a zpět už se nevracejí. Proto je právě studium na této škole může motivovat k tomu, aby si v našem kraji našli i pracovní uplatnění a založili tady rodinu. Kraj také už druhým rokem vyplácí vysokoškolákům stipendia, mohou získat až 24 tisíce korun ročně. * Jaký obor jste vystudoval vy sám? Uplatňujete svoje vzdělání i na své současné pozici? NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 19

20 Vystudoval jsem právo, právní vědu a svým způsobem svoje vzdělání uplatňuji každý den, protože ve vedení kraje řešíme platnou legislativu či její změny v oblasti školství, dopravy, zdravotnictví a v dalších resortech prakticky neustále. Foto popis Martin Havel Hejtman Karlovarského kraje Regionální mutace Mladá fronta DNES - severní Čechy Karlovarsko si vysokou školu zaslouží Mladá fronta DNES str. 51 Příloha - Univerzita VŠFS Univerzita Pardubice Regionální vzdělávání je jednou z priorit Vysoké školy finanční a správní. Už v roce 1999, kdy univerzita vznikla, začal management přemýšlet o působení v regionech. Hned na počátku tak vznikla studijní střediska v Mostě a v Kladně. Zatímco existence kladenského střediska se časem vlivem blízkosti Prahy a větší ochoty studentů cestovat za studiem přežila, mostecké studijní středisko má za sebou 15 let úspěšné existence. Je to výročí o to mimořádnější, oč větší byl v době jeho otevření skepticismus okolí. Mnozí se domnívali, že je nesmyslné otevírat středisko v kraji, který je neblaze proslulý tíživou sociální situací. Právě proto, že jde o kraj s vysokou nezaměstnaností, je východiskem zvýšit vzdělanost obyvatelstva, aby se snadněji dokázalo uplatnit na trhu práce. Naše univerzita nabízí velmi praktické obory a o jejich absolventy je velký zájem, vysvětluje Bohuslava Šenkýřová, rektorka VŠFS. Navíc naplňujeme i třetí roli a podporujeme vzdělávání seniorů, nezaměstnaných, pracujeme s místními orgány na společných projektech podporujících rozvoj regionu. Dnes si těžko někdo umí představit, že bychom z Mostu odešli, dodává rektorka. VŠFS se v regionu zapojuje do řady aktivit. Patří mezi ně například účast v mnoha regionálních vzdělávacích projektech, zpracování anket a studií na zakázku, organizace besed se známými osobnostmi nebo již zmíněné vzdělávání seniorů v rámci univerzity 3. věku. Od září i na západě Čech Letos univerzita svoje působení rozšíří do karlovarského regionu, od září 2016 otevírá nové studijní středisko de facto v centru Karlových Varů na adrese T. G. Masaryka 541/3. Proč si univerzita vybrala tento region, opět vysvětluje rektorka VŠFS Bohuslava Šenkýřová: Důvodů, proč otevřít studijní středisko v Karlových Varech, je několik. Určitým katalyzátorem bylo ukončení činnosti jedné a současně jediné soukromé vysoké školy, která navíc nabízela jen bakalářské studium. Region sice patří mezi nejmenší, přesto jsem přesvědčena, že si vysokou školu zaslouží, nota bene univerzitu. Příchod univerzity do Karlových Varů znamená, že zdejší studenti budou mít poprvé v historii možnost získat úplné vysokoškolské vzdělání. Prozatím Vysoká škola finanční a správní bude nabízet zejména navazující magisterské obory. Jak dodává rektorka, o navazující magisterské studium je v regionu zájem již v těchto týdnech. Končící vysoká škola za dlouhé roky svojí existence vychovala několik tisíc absolventů a mnozí si rádi dokončí úplné vysokoškolské studium, říká Bohuslava Šenkýřová. Zájemci se mohou s představiteli VŠFS setkat na pravidelných dnech otevřených dveří, jejichž termíny najdete uvnitř přílohy. Při příležitosti 51. mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary univerzita připravuje i mimořádný sobotní termín na 2. července Součástí dne bude nejenom prezentace VŠFS, ale také přednáška z cyklu Vysokoškolákem nanečisto, ve které se představí některý z předních pedagogů univerzity. Další podrobnosti naleznete na *** Důvodů, proč otevřít studijní středisko v Karlových Varech, je několik. Určitým katalyzátorem bylo ukončení činnosti jedné a současně jediné soukromé vysoké školy, která navíc nabízela jen bakalářské studium. Region sice patří mezi nejmenší, přesto jsem přesvědčena, že si vysokou školu zaslouží, nota bene univerzitu. Bohuslava Šenkýřová rektorka VŠFS Foto popis NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 20