Věcná břemena. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva a veřejné správy. Bakalářská práce. Pavel Majerníček. Autor:

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Věcná břemena Bakalářská práce Autor: Pavel Majerníček právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Jan Hrdlička Praha Duben, 2012

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.. Pavel Majerníček Praha dne

3 Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu práce, panu JUDr. Janu Hrdličkovi za jeho podnětné připomínky a návrhy na doplnění této bakalářské práce.

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá věcnými břemeny, tedy obeznámením s pojmem věcná břemena, jejich funkcemi a informacemi z jejich historie i současnosti. Práce dále popisuje způsoby vzniku a zániku věcných břemen, specifikaci jejich jednotlivých druhů a také informace o jejich zápisu do katastru nemovitostí. V neposlední řadě je dotčena problematika věcných břemen, vztahujících se k nemovitostem, které slouží jako zajištění úvěrů poskytovaných bankami. Klíčové pojmy: Věcné břemeno, vlastnické právo, in rem, in personam, historie, služebnosti a reálná břemena, geometrický plán, katastr nemovitostí, oceňování nemovitostí.

5 Annotation This bachelor thesis deals with easements. Especially explains the term easements, and mentions their functions and information of their history and present too. This document also describes methods of creation and extinction of easements, the specification of individual types, as well as information required for registration in the land Registry. Finely clarifies issues of easements related to the property used as collateral for loans provided by banks. Key words Easement, ownership, in rem, in personam, history, real burdens, geometric plan, land Registry, property valuation.

6 OBSAH ÚVOD VĚCNÁ BŘEMENA OBECNĚ Pojem věcné břemeno Funkce věcných břemen DRUHY VĚCNÝCH BŘEMEN Věcná břemena dle oprávněného subjektu Věcná břemena dle jejich obsahu a povinnosti zavázané osoby HISTORIE VĚCNÝCH BŘEMEN Věcná břemena na počátku devatenáctého století Dělení služebností Vznik služebností Zánik služebností Reálná břemena Věcná břemena v letech Věcná břemena v letech Věcná břemena v letech VZNIK VĚCNÝCH BŘEMEN DLE AKTUÁLNÍ ÚČINNÉ ZÁKONNÉ ÚPRAVY Vznik věcného břemene na základě smlouvy Vznik věcného břemene na základě závěti Vznik věcného břemene schválenou dohodou dědiců Vznik věcného břemene rozhodnutím příslušného státního orgánu Vznik věcného břemene ze zákona Vznik věcného břemene vydržením ZMĚNY VĚCNÝCH BŘEMEN Obecně Změny v subjektech Změna povinného subjektu Změna oprávněného subjektu Změny v obsahu Změna na základě dohody Změna na základě rozhodnutí oprávněného orgánu Změna předmětu věcného břemene ZÁNIK VĚCNÝCH BŘEMEN A PROMLČENÍ Obecně Zánik věcného břemene ze zákona Zánik věcného břemene rozhodnutím oprávněného orgánu Rozhodnutí soudu Rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu Rozhodnutí pozemkového úřadu Zánik věcného břemene na základě smlouvy (dohodou) Zánik věcného břemene splynutím Zánik věcného břemene uplynutím doby Zánik věcného břemene splněním rozvazovací podmínky... 32

7 6.8. Promlčení věcného břemene OCEŇOVÁNÍ VĚCNÝCH BŘEMEN Obecně o oceňování Oceňování věcných břemen VĚCNÁ BŘEMENA Z POHLEDU BANKY PŘI ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚRU NEMOVITOSTÍ Obecně Věcná břemena nemovitost znehodnocující Věcná břemena neutrální bez vlivu na hodnotu zástavy Věcná břemena podmínkou vhodnosti zástavy Příklad Stanovisko Komerční banky, a.s Stanovisko LBBW Bank CZ, a.s Stanovisko ČSOB, a.s Stanovisko Hypoteční banky, a.s Stanovisko České spořitelny, a.s Stanovisko GE Money bank, a.s Srovnání stanovisek jednotlivých bank VĚCNÁ BŘEMENA A KATASTR NEMOVITOSTÍ Katastr nemovitostí obecně Zápis věcných břemen do katastru nemovitostí Vyznačení věcných břemen na listech vlastnictví v katastru nemovitostí Výmaz věcných břemen z listů vlastnictví v katastru nemovitostí ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 57

8 ÚVOD Fungování současné společnosti není možné pouze na základě tradic, zvyklostí, obyčejů a dobrých mravů. Existuje nepřeberné množství situací, které vyžadují stanovení striktních pravidel, která je nutno dodržovat, a na která je možno se při jejich porušení odvolávat. Jednou z takových oblastí jsou i práva věcná. Tam, kde nelze jednotlivé situace týkající se věcí vyřešit právem vlastnickým, nebo například smlouvou o nájmu, nastupuje úloha věcných břemen. Věcná břemena totiž nejčastěji vyjadřují právo něco trpět, něčeho se zdržet, či něco konat. Historie práva věcných břemen sahá až někam k základům propracovaného práva římského. Římským právem se inspiroval vznik norem týkajících se věcných břemen i na území našeho státu. V dřívějších dobách byl tento druh věcného práva označován například jako služebnost, či reálné břemeno. Následně byl přijat termín věcné břemeno, který zůstal až do současnosti. Nejdůležitější účinnou normou, která upravuje problematiku věcných břemen je zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník. Historie se však velmi často opakuje. Dne 20. února 2012 podepsal prezident České republiky návrh nového občanského zákoníku. Tímto podpisem byl dokončen proces přijímání zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož účinnost je datována na 1. leden Toto nové znění zákona samozřejmě upravuje i práva věcná. Úpravy se tedy dočkala i věcná břemena, u nichž se nový občanský zákoník navrací k původnímu dělení a tedy termínům, jakými jsou služebnosti a reálná břemena. Návrat k těmto termínům je celou řadou odborníků vzdělaných v oblasti práva kritizován, stejně tak celé znění nového občanského zákoníku. Na druhé straně existuje velký počet jejich kolegů, kterým zastaralejší terminologie nevadí a novou právní normu vítají. Tato bakalářská práce však převážně vychází z historie a občanského zákoníku aktuálně účinného. 8

9 1. VĚCNÁ BŘEMENA OBECNĚ 1.1. Pojem věcné břemeno Pojem věcné břemeno lze v právním prostředí chápat jako právní institut, dále pak jako povinnost určitého subjektu a také jako právní vztah. Laická (neprávnická) veřejnost používá velmi často pojem věcné břemeno souhrnně pro veškerá omezení váznoucí na nemovitosti, např. zástavní práva, předkupní práva apod. K tomu nepřesnému označení dochází pravděpodobně z výkladu slova břemeno, ze kterého vyplývá jakási povinnost či nutnost. Věcné břemeno však svou funkcí nesmí omezovat vlastníka věci v tom, aby mohl se svou věcí nakládat (převést nemovitost na jakoukoliv jinou osobu, zřizovat zástavní práva apod.), což je spíše funkcí předkupního práva. Zástavní právo je zase odlišné v tom, že slouží jako zajišťovací instrument, tedy k zajištění pohledávky věřitele vůči dlužníkovi. 1 S tímto nepřesným označováním jsem se v minulosti sám setkával, a sice jako pracovník pobočky banky při poskytování hypotečních úvěrů. Klienti často označovali za věcná břemena, nebo spíše jen břemena, na nemovitosti váznoucí zástavní nebo předkupní práva. Zejména při poskytování hypotečních úvěrů na refinancování úvěru poskytnutého jinou bankou jsem od některých klientů slýchával, cituji: Máme na domě břemeno jiné banky. Touto větou bylo samozřejmě myšleno zástavní právo jiné banky. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v 151n vymezuje věcná břemena následující definicí: Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. 2 Pokud si pojem slovního spojení věcná břemena rozebereme, význam druhé části břemeno byl již zmíněn, a sice jako určitá nutnost či povinnost. V případě první části věcná se jedná o vyjádření skutečnosti, že povinnost zatěžuje nebo je spojena s věcí a jejím vlastnictvím. 1 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 151n. 9

10 1.2. Funkce věcných břemen V první podkapitole padla již zmínka o tom, jakou funkci věcná břemena nesmí plnit, a sice omezovat vlastníka dané věci v nakládání s věcí, kterou vlastní. Pokud tedy vlastním pozemek, na kterém vázne věcné břemeno přístupu ve prospěch vlastníka sousedního pozemku, mohu pozemek, jehož jsem vlastníkem převést na jakoukoliv jinou osobu bez omezení. Povinnost plynoucí z věcného břemene pak přejde zároveň s vlastnickým právem k pozemku na nového vlastníka. Správnou funkci věcných břemen je tedy možné spatřovat zejména v tom, že by věcná břemena měla umožňovat oprávněnému, aby realizoval určitý díl užitné hodnoty věci cizí, a to právě prostřednictvím věcného břemene. Závisí pak již jen na obsahu toho, čeho se věcné břemeno týká. V případě, že funkce věcných břemen není naplňována, stanoví právní řád případné následky DRUHY VĚCNÝCH BŘEMEN Jednotlivá věcná břemena se mezi sebou mohou velmi odlišovat. Mezi základní rozdíly, a tedy hlediska, dle kterých je možné věcná břemena dělit jsou následující: 2.1. Věcná břemena dle oprávněného subjektu Věcná břemena lze rozdělit podle toho, komu vzniká oprávnění plynoucí z věcného břemene na: a) Věcná břemena in rem b) Věcná břemena in personam ad a) jedná se o skupinu věcných břemen, kde je subjektem oprávnění vždy vlastník věci. Pokud dojde ke změně vlastníka věci, existence věcného břemene nezaniká. 4 Vysvětlení dle následujícího příkladu: 3 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

11 Příklad: Jsem vlastníkem pozemku X, ke kterému je možný přístup pouze přes pozemek Y ve vlastnictví jiné osoby. Na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou jsem uzavřel s touto osobou, bylo zřízeno a do katastru nemovitostí vloženo věcné břemeno přístupu přes pozemek Y ve prospěch vlastníka pozemku X. Pokud se rozhodnu svůj pozemek převést na někoho jiného, věcné břemeno zůstává, a novému vlastníku pozemku X tedy z toho plyne oprávnění přistupovat ke svému pozemku přes pozemek Y. Skutečnost, že v tomto uvedeném příkladu věcné břemeno přechází na nového majitele nemovitosti je definována v současné době účinném občanském zákoníku, Zákon č. 40/1964 Sb. v 151n odstavci 2), který říká že: Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. 5 ad b) u této skupiny věcných břemen je na rozdíl od předchozí skupiny oprávněný subjekt určen zcela konkrétně a oprávnění je platné pouze pro tuto konkrétní osobu a pro nikoho jiného. 6 Pro porovnání uvedu stejný případ jako u bodu a) Příklad: Jsem vlastníkem pozemku X, ke kterému je možný přístup pouze přes pozemek Y ve vlastnictví jiné osoby. Na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou jsem uzavřel s touto osobou, bylo zřízeno a do katastru nemovitostí vloženo věcné břemeno přístupu přes pozemek Y ve prospěch pana Pavla Majerníčka (jedná se tedy o určení konkrétní osoby). Pokud se rozhodnu svůj pozemek převést na někoho jiného a nový vlastník neuzavře novou smlouvu o zřízení věcného břemene, původní věcné břemeno zůstává v můj prospěch a nový vlastník pozemku X k němu nebude mít oprávněný přístup. Takové věcné břemeno může následně zaniknout i smrtí fyzické osoby, případně zánikem osoby právnické. Mnohem častěji se tedy věcné břemeno in personam používá 5 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 151n, odst BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

12 např. jako věcné břemeno užívání nemovitosti nebo její části zřízené ve prospěch konkrétní osoby Věcná břemena dle jejich obsahu a povinnosti zavázané osoby Druhým ze základních dělení věcných břemen je rozdělení dle povinnosti vlastníka věci, tedy osoby z věcného břemene zavázané, a sice dělení následující. Věcná břemena s povinností: a) něco konat b) něčeho se zdržet c) něco trpět ad a) zde vlastník věci zatížené věcným břemenem je povinen něco konat ve prospěch osoby oprávněné. Povinný v tomto případě oprávněné osobě poskytuje určité plnění, často se jedná o plnění peněžité, případně jiné. Příklad: Dávat každoročně původnímu vlastníku zahrady část úrody z této zahrady. ad b) zde je vlastník věci zatížené věcným břemenem povinen se zdržet určitého jednání Příklad: Postavit plot jen do výše určené smlouvou o věcném břemeni. ad c) zde je vlastník věci zatížené věcným břemenem povinen trpět určité chování Příklad: Čerpání vody ze studny, chůze a jízda přes pozemek, 7 nebo také povinnost strpět na domě bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice (viz. Obr ). 7 Wikipedie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 12

13 Obr. č : Věcné břemeno připevnění tabulky s názvem ulice [zdroj - vlastní] 3. HISTORIE VĚCNÝCH BŘEMEN Pokud se podíváme na historii věcných břemen v našem státě, inspirací byly evidentně římskoprávní formy. K uvedení věcných břemen do českého právního řádu pak došlo na počátku padesátých let. V této době došlo ke zjednodušení úprav služebností a reálných břemen (obecný zákoník občanský z r. 1811), na jejichž základě vznikla věcná břemena. Tyto úpravy byly zaneseny do občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. Za negativum lze pak považovat zákoník č. 40/1964 Sb. Ve kterém byla úprava věcných břemen téměř vyloučena (např. zřizování na základě smlouvy). Po té následovala novela občanského zákoníku zákon č. 131/1982 Sb. a novela zákon č. 509/1991 Sb., ve kterých se potřebné chybějící definice opět objevily. 8 V následujících podkapitolách je historie věcných břemen zmíněna detailněji. 8 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

14 3.1. Věcná břemena na počátku devatenáctého století Historickým předchůdcem věcných břemen byly tzv. služebnosti a reálná břemena. Jejich právní úpravu obsahoval Obecný zákoník občanský z r Služebnosti v něm byly specifikovány v 472 a sice: Právem služebnosti se vlastník zavazuje, aby ku prospěchu každému držiteli služebné věci něco trpěl nebo opomíjel. Je to věcné, proti každému držiteli služebné věci účinné právo. Služebnost byla považována za absolutní právo užívací. 9 Služebnosti byly podle obsahu rozeznávány na pozitivní a negativní. Dále je bylo možné rozdělit na pozemkové a osobní. Základní dělení je přehledně znázorněno v následujícím diagramu Dělení služebností SLUŽEBNOSTI POZEMKOVÉ OSOBNÍ POZEMKOVÉ DOMOVNÍ POZEMKOVÉ POLNÍ PRÁVO UŽÍVÁNÍ PRÁVO POŽÍVÁNÍ SLUŽEBNOST BYTU DOMOVNÍ POZITIVNÍ DOMOVNÍ NEGATIVNÍ Obr. č : Dělení služebností [zdroj - vlastní] 9 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

15 Příklady pozemkových domovních služebností pozitivních: a) Právo opřít vlastní stavbu o cizí stavbu b) Právo zapustit trám nebo krokev do cizí zdi c) Právo zřídit okno v cizí zdi d) Právo vystavět střechu nebo arkýř do sousedova vzdušného prostoru e) Právo hnát kouř sousedovým komínem f) Právo svést okap na cizí pozemek g) Právo lít tekutiny na cizí pozemek nebo je po něm svádět. Negativní domovní služebnosti: a) Povinnost nezvyšovat (nesnižovat) dům b) Povinnost neodnímat panujícímu stavení vyhlídku c) Povinnost neodnímat panujícímu stavení světlo a vzduch Polní služebnosti: a) Právo stezky, průhonu dobytka nebo vozové cesty b) Právo čerpání vody c) Právo hlídání dobytka a pastvy d) Právo kácení dřeva 10 V dnešní době se můžeme nejčastěji setkat právě s věcnými břemeny, která vznikla ze služebností polních, zejména z práva stezky, vozové cesty nebo čerpání vody. 10 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

16 Mezi další základní nejpoužívanější věcná břemena v současnosti lze zařadit ta, která vznikla z následujících příkladů věcných břemen osobních: a) Právo užívání b) Právo požívání c) Služebnost bytu Jako příklad práva určitou věc užívat lze uvést užívání pozemku ve vlastnictví jiné osoby jako přístupové cesty oprávněného k jeho domu. Rozdíl mezi užíváním a požíváním je následující. Užíváním je myšleno oprávnění věc užívat pro vlastní potřebu. Požívání je pak možnost brát si plody nebo jiné užitky z věci. Jako příklad požívání lze tedy uvést odebírání vody ze studny či jablek ze stromu. 11 Poslední z druhu osobních věcných břemen, služebnost bytu zajišťovala oprávněnému možnost, bydlet, tedy užívat konkrétní byt v domě Vznik služebností Vnik služebností byl tehdy dle Obecného zákoníku občanského z r možný jak na základě smlouvy o zřízení práva služebnosti, dle závěti, na základě výroku soudu a také dle zákona. Dle povolených titulů se tedy rozeznávalo: - Dobrovolné právo služebnosti - Soudcovské právo služebnosti - Zákonné právo služebnosti Dobrovolné právo služebnosti mohlo vzniknout nejen na základě smlouvy, ale také na základě toho, co uvedl zůstavitel v závěti. Zůstavitel tak mohl odkázat nemovitost jedné osobě s tím, že do závěti uvedl i třetí osobu, která nemovitost nezískala do vlastnictví, ale získala nárok na zřízení služebnosti nemovitost užívat. U soudcovského práva služebnosti byl pak nejčastější vznik služebnosti na základě výroku soudu o rozdělení společné věci. 11 BUSINESSINFO.CZ. Nabývání vlastnictví. Legislativa, právo [online]. 2008[cit ]. Dostupné z: 16

17 Zánik služebností U zániku služebností rozlišoval Obecný zákoník občanský z r dvě skupiny případů a sice: a) Všeobecné způsoby platné obecně pro zánik práv a závazků ( 524) Do této skupiny patřilo zřeknutí se a promlčení. Promlčením zanikla služebnost při nevykonávání po 30-ti letech u fyzické osoby, po 40-ti letech pak u osoby právnické. b) Specifické způsoby zániku služebností ( 525) - Zánikem služebné věci (služebného nebo panujícího pozemku) - Konfusí (splynutím vlastnictví služebného a panujícího pozemku) - Uplynutím času (pokud bylo trvání služebnosti omezeno na určitou dobu, zanikla služebnost automaticky po uplynutí této sjednané doby) - Smrtí oprávněného (služebnosti osobní) - Dle speciálních zákonů (vyvlastněním, komasací - slučováním, nucenou dražbou) Reálná břemena Reálná břemena byla v Obecném zákoníku občanském z r definována ustanovením, že kdo je vlastníkem nemovitých věcí, přijímá na sebe také břemena na nich váznoucí, ve veřejných knihách zapsaná ( 443) a ustanovení, že stálé roční důchody nejsou osobní služebností a mohou se podle své povahy na všechny nástupce převádět ( 530). Reálná břemena byla tedy chápána jako stálé roční důchody. Po vzniku několika pozdějších právních norem byla reálná břemena charakterizována jako zatížení pozemku s ručením jeho vlastníka za plnění Věcná břemena v letech nabyl účinnosti Občanský zákoník č. 141/1950 Sb., který je významný zejména zavedením termínu věcné břemeno. V tomto vydání občanského zákoníku tedy již nejsou rozlišovány služebnosti a reálná břemena, ale pouze břemena věcná, jako 12 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

18 právní institut předchozí termíny nahrazující. Každému věcnému břemenu odpovídalo určité právo ( 167), které působilo buď in rem nebo in personam. Jednotlivá věcná břemena nebyla občanským zákoníkem blíže vymezena, byla tedy ponechána na smluvní volnosti. 13 V této době byl vznik věcných břemen umožněn smlouvou, úředním výrokem (např. při rozdělení společné věci), ze zákona a dále pak vydržením a závětí. V případě vydržení se za uplynutí stanovené doby držby považovalo 10 let, s podmínkou, že držba musela být oprávněná a dle zákona musela splňovat i podmínku výkonu práva pro sebe. Zajímavostí v případě vzniku věcného břemene ze závěti byla skutečnost, že zůstavitel mohl závětí zřídit věcné břemeno, které za jeho života neexistovalo (např. dědic pozemku je povinen strpět přechod přes pozemek třetí osobou). Zápis věcných břemen do veřejných knih (pozemkových a železničních) byl v tomto období pouze deklaratorní. 14 Věcná břemena v tomto období zanikala jak obecnými způsoby pro zánik práv a povinností, tak i způsoby pro ně specifickými. Mezi tyto specifické způsoby patřil například zánik v případě, kdy došlo k takové změně věci, že již nemohla sloužit potřebám oprávněné osoby. Dalším takovým způsobem zániku byla smrt osoby fyzické a zánik osoby právnické (in personam), a také promlčení. U promlčení povinností vyplývajících z věcného břemene byla stanovena tříletá lhůta Věcná břemena v letech Na počátku šedesátých let byl při vzniku občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. zohledněn předpoklad, že význam věcných břemen bude nadále klesat. Z tohoto důvodu byla věcným břemenům věnována pouze dvě ustanovení, a sice ( 495) odst. 3, který vymezoval pojem věcných břemen, a způsob vzniku a následně pak ( 506) obsahoval přechodné ustanovení a možnost omezení nebo zrušení věcných břemen. Co se týče vzniku věcných břemen, pak byl po nabytí účinnosti tohoto občanského zákoníku možný pouze jediný způsob, a to ze zákona. Ostatní způsoby dříve přípustné nebyly umožněny (závěť apod.). 13 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

19 Způsoby zániku věcných břemen nebyly rovněž stanoveny, kromě možnosti zrušení soudním rozhodnutím Věcná břemena v letech V novele občanského zákoníku č. 131/1982 Sb. byla již úprava věcných břemen velmi blízká právní úpravě současné. Pojem věcných břemen byl vymezen tak, že věcná břemena omezovala vlastníka nemovitosti a toho, komu náleželo právo osobního užívání pozemku, ve prospěch někoho jiného tak, že tyto subjekty byly povinny něco trpět, konat, nebo se něčeho zdržet. Vznik věcných břemen byl umožněn: a) Ze zákona b) Rozhodnutím oprávněného orgánu c) Písemnou smlouvou d) Na základě závěti e) Výkonem práva K obsahu věcných břemen byla také zařazena povinnost k úhradě nákladů na předmět věcného břemene ( 135b odst. 2) Způsoby zániku věcných břemen byly již také v některých případech konkretizovány zákonem. Důležitou změnou byla v tomto ohledu možnost uzavření smlouvy o zrušení věcného břemene, která musela mít písemnou formu BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

20 4. VZNIK VĚCNÝCH BŘEMEN DLE AKTUÁLNÍ ÚČINNÉ ZÁKONNÉ ÚPRAVY Věcná břemena podle aktuální účinné zákonné úpravy vznikají: a) Písemnou smlouvou b) Na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví c) Schválenou dohodou dědiců d) Rozhodnutím příslušného orgánu e) Ze zákona f) Vydržením 18 K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. 19 Právo odpovídající osobnímu věcnému břemeni nemůže být samostatně součástí společného jmění manželů a nemůže jim svědčit oběma jako manželům. Je-li tedy ve prospěch jednoho z manželů zřízeno v době trvání manželství osobní věcné břemeno, jde jen o jeho osobní právo Vznik věcného břemene na základě smlouvy Písemná smlouva je nejčastějším důvodem vzniku věcného břemene. 21 Tato smlouva může být uzavřena samostatně, ale často je také sepisována v jednom smluvním dokumentu, a sice se smlouvou o převodu nemovitosti. Pro uzavření smlouvy platí příslušná ustanovení o právních úkonech, především 34 a násl. Občanského zákoníku, speciálně pak ustanovení o smlouvách. 22 Ze smlouvy musí být zřejmé, zda jde o osobní věcné břemeno či zda odpovídající právo je spjato s vlastnictvím nemovitosti. Nemovitosti, kterých se věcné břemeno týká, 18 SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 151o, odst SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

21 musejí být označeny obcí, katastrálním územím a parcelním číslem. Nejsou-li nemovitosti evidované v katastru označeny alespoň katastrálním územím a parcelním číslem, je smlouva neplatná. Věcné břemeno lze zřídit i na dobu určitou, pokud však není doba ujednána, platí, že věcné břemeno je sjednáno na dobu neurčitou. 23 Z důvodů právní jistoty a také vzhledem k požadavkům vyplývajícím z evidence vztahů k nemovitostem, předepisuje občanský zákoník pro smlouvu o zřízení věcného břemene písemnou formu. Nedodržení písemné formy znamená její absolutní neplatnost. 24 Pokud se věcné břemeno týká například cesty přes pozemek nebo vedení kanalizační stoky apod. musí být jasně vymezeno, která část pozemku je břemenem zatížena. Jestliže se zřizuje věcné břemeno k části pozemku, vyznačuje se tato část pozemku na geometrickém plánu (viz. Obr. č níže), který je potom součástí listiny o právním úkonu, jímž se věcné břemeno zřizuje. Obr. č : Geometrický plán věcné břemeno [zdroj ] 23 SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

22 Judikatura dospěla k závěru, že je-li rozsah věcného břemene vztahujícího se k části pozemku vymezen v listině o právním úkonu slovně zcela určitě, nemůže být důvodem neplatnosti právního úkonu ve smyslu ustanovení 37 (nyní 37 odst. 1) občanského zákoníku sama skutečnost, že nebyl pořízen geometrický plán s vyznačením části pozemku, jíž se věcné břemeno týká. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění však pro vklad věcného břemene týkajícího se pouze části pozemku do katastru nemovitostí připojení geometrického plánu ohledně tohoto věcného břemene vyžaduje. Pouhé slovní vymezení by tedy v tomto případě pro zápis věcného břemene do katastru nemovitostí nestačilo. 25 Jako příklad lze uvést Seznámení s podklady rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Ostrava, které účastníkům řízení č.j. V-2543/ sděluje, že nelze povolit návrh na vklad věcného břemene do katastru nemovitostí, pokud nebude doložen geometrický plán. Účastníci uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene, které ve smlouvě specifikovali, avšak geometrický plán nejprve nenechali vyhotovit. Výňatek ze zmiňovaného sdělení katastrálního úřadu: V souladu s ust. 5 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších právních předpisů, je-li zřizováno právo odpovídající věcnému břemeni pouze k části určitého pozemku, musí být rozsah zatížení pozemku věcným břemenem doložen geometrickým plánem pro vyznačení práva odpovídajícího věcnému břemeni po části pozemku. Tento geometrický plán musí být nedílnou součástí smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Po přezkoumání smlouvy bylo zjištěno, že smluvní projevy účastníků v listině nejsou dostatečně určité a srozumitelné. Účastníci řízení nepředložili geometrický plán pro vyznačení práva odpovídajícího věcnému břemeni na části pozemku. Předložené prosté fotokopie katastrální mapy doplněné o vyznačení umístění břemene barevným fixem je zcela nepostačující. 26 Toto citované sdělení Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Ostrava je přiloženo jako příloha č. 3, spolu se zmiňovanou smlouvou o zřízení věcného břemene (příloha č. 2, list 1 a 2), katastrální mapou (příloha č. 2, list 3), a geometrickým plánem (příloha č. 4) Po vypracování tohoto geometrického plánu 25 SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s KATASTRÁLNÍ ÚŘAD PRO MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ, katastrální pracoviště Ostrava. Sdělení katastrálního úřadu. Ostrava,

23 a jeho přiložení k přepracované smlouvě, byl znovu podán návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni, a tento vklad byl již řádně proveden a věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí zaneseno. (viz. listy vlastnictví příloha č. 5 a č. 6) Smlouva o zřízení věcného břemene by dále měla obsahovat údaj o úplatnosti zřízení takového práva. Pokud toto neobsahuje, pak se má za to, že věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně Vznik věcného břemene na základě závěti Věcné břemeno může také vzniknout na základě závěti. Samotná závěť však nemusí být pro vznik věcného břemene dostačující. Zákon totiž zohledňuje i výsledek dědického řízení. Jinak by mohlo také dojít k případu, kdy se vlastníkem nemovitosti po ukončení dědického řízení stane osoba, která má být osobou oprávněnou z věcného břemene (osoba uvedená v závěti) Vznik věcného břemene schválenou dohodou dědiců Pro vznik takového věcného břemene je nutné Usnesení soudu, který posuzuje (schválí) dohodu dědiců o vypořádání dědictví. Tato dohoda je soudem posouzena, zda neodporuje dobrým mravům a zda je v souladu se zákonem. Následně je toto usnesení soudu vneseno záznamem do katastru nemovitostí. 29 (blíže viz. kapitola 9.2. Zápis věcných břemen do katastru nemovitostí) Může se však také stát, že k dohodě dědiců nedojde, a je možná i varianta, že dohoda dědiců není soudem schválena. V takovém případě pak soud potvrdí dědictví dle zůstavitelem sepsané závěti Vznik věcného břemene rozhodnutím příslušného státního orgánu Dalším z možných způsobů, kterým může věcné břemeno vzniknout, je i rozhodnutí státního orgánu. Státnímu orgánu však musí možnost věcné břemeno zřídit výslovně 27 SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s KNAPOVÁ, M., ŠVESTKA, J. a kol. Občanské právo hmotné. Praha : ASPI, 2002, díl 1., s

24 umožnit zákon. Státní orgán pak může vydat rozhodnutí, které je podkladem pro vznik takového věcného břemene. 31 Mezi úřady, které jsou dle zákona oprávněny věcná břemena zřizovat, patří: a) Vyvlastňovací úřad - vyvlastňovací úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností, Magistrát hlavního města Prahy nebo magistrát územně členěného statutárního města. 32 b) Silniční správní úřad tímto úřadem může být ministerstvo dopravy, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností 33 c) Soud d) Pozemkový úřad e) Vodohospodářský orgán 4.5. Vznik věcného břemene ze zákona Vznik věcného břemene ze zákona je jediným způsobem vzniku, který byl zachován již od počátku existence věcných břemen v našem státě. Jak je již uvedeno v kapitole 3., například zákoník č. 40/1964 Sb. vůbec neumožňoval vznik věcného břemene na základě smlouvy, na vznik ze zákona však pamatoval. Mezi zákony, které vznik věcných břemen umožňují, patří zejména následující: a) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství (upravuje vstup rybářských hospodářů, držitelů rybářského oprávnění na pobřežní pozemky) b) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě c) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví d) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách e) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví 31 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

25 g) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) h) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích Samotný vznik věcného břemene pak může dle zákona nastat dvěma způsoby. Prvním je vznik přímo datem účinnosti nové právní normy. Druhým způsobem je, že právní norma pouze stanovuje možnost vzniku věcného břemene Vznik věcného břemene vydržením Posledním ze způsobů vzniku věcných břemen je vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni, což umožňují některá ustanovení Občanského zákoníku. Mezi podmínky nutné pro vznik takových věcných břemen patří: a) Existence nemovitosti, která má být věcným břemenem zatížena. b) Držba práva odpovídajícího věcnému břemeni (musí být oprávněná) oprávněná držba znamená, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží. Dobrá víra pak zaniká v případě, kdy by se držitel dozvěděl o jakékoliv skutečnosti, která by mohla vyvolat pochybnost o jeho právu. c) Musí uplynout povinná doba vydržecí lhůta (10 let) držba musí být nepřetržitá a změna v osobě vlastníka věci nemá na běh vydržecí doby vliv. Nejčastější případy, kdy dochází ke vzniku věcných břemen vydržením, se týkají chůze či jízdy přes cizí pozemek ZMĚNY VĚCNÝCH BŘEMEN 5.1. Obecně Změnou právního vztahu věcného břemene lze rozumět změnu některého z prvků tohoto právního vztahu. Se zřetelem k obecně traktovaným prvkům právních vztahů lze rozlišovat změnu věcných břemen v subjektech, obsahu a předmětu BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

26 Pro lepší znázornění možných variant změn jsou všechny možnosti uvedeny v následujícím diagramu. ZMĚNY VĚC. BŘEMEN ZMĚNY V SUBJEKTECH ZMĚNY V OBSAHU ZMĚNA PŘEDMĚTU ZMĚNA POVINNÉHO SUBJEKTU ZMĚNA OPRÁVNĚNÉHO SUBJETKU DOHODOU ROZHODNUTÍM OPRÁVNĚNÉHO ORGÁNU ZMĚNY ZATÍŽENÝCH NEMOVITOSTÍ ZMĚNY OPRÁVNĚNÝCH NEMOVITOSTÍ Obr. č : Změny věcných břemen [zdroj - vlastní] 5.2. Změny v subjektech Změna povinného subjektu Tato změna je ovlivněna tím, že věcná břemena jsou spojována s vlastnictvím k určité věci. Ke změně subjektu může tedy dojít pouze změnou vlastníka věci u věcného břemene tedy změnou vlastníka nemovitosti. 37 Problematiku tohoto převodu definuje přímo občanský zákoník, a sice v 151n odst. 2. Znění tohoto odstavce je následující: Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele Změna oprávněného subjektu U změn oprávněného subjektu je nejdůležitější rozlišení, zda se jedná o věcné břemeno in rem nebo věcné břemeno in personam. V případě věcného břemene působícího in rem může ke změně oprávněného subjektu dojít, ale tato změna je spojená pouze se změnou vlastnického práva k nemovitosti. Není pak již důležité, jakým způsobem ke změně vlastnického práva došlo. 37 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 151n, odst

27 Ve druhém případě, tedy u věcného břemene působícího in personam změna oprávněného subjektu možná není. Právo je totiž vázáno přímo na konkrétní osobu. (viz. příklad v kapitole 2.1) Jakmile by nastal případ, kde by byla změna oprávněného subjektu skutečně nutná, pak lze řešit pouze zánikem věcného břemene původního a vznikem věcného břemene nového, tedy zřízeného ve prospěch nového subjektu Změny v obsahu Změna na základě dohody Vzhledem ke skutečnosti, že ke zřízení i zrušení věcných břemen může dojít smlouvou, může tedy dojít i ke změně věcného břemene na základě dohody (smlouvy). Tuto smlouvu je pak třeba vložit do katastru nemovitostí, tak jak je tomu v případě vzniku nebo i zániku věcného břemene. Za takovou změnu je pak považováno např. rozšíření nebo naopak zúžení práv a povinností vyplývajících z věcného břemene Změna na základě rozhodnutí oprávněného orgánu Oprávněným orgánem, který může o změně věcného břemene rozhodnout je soud, případně stavební úřad. V těchto případech se jedná o omezení práv a povinností. Speciální změnou je pak nahrazení věcného plnění plněním peněžitým. K této změně může dojít pouze na základě rozhodnutí soudu, a to pouze pokud došlo ke změně poměrů týkajících se věcného břemene, trvání věcného plnění je posouzeno jako nespravedlivé a existuje kauzální nexus mezi změnou poměrů a vzniklým stavem Změna předmětu věcného břemene Změna předmětu věcného břemene je možná pouze zánikem věcného břemene původního a vznikem věcného břemene nového. 39 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

28 Změna zatížených nemovitostí V případě, kdy se jedná o změnu u pozemku, kterou může být buď jeho rozdělení, nebo naopak, sloučení s pozemkem jiným, je třeba postupovat podle toho, zda se věcné břemeno týká pozemku celého, či pouze části. Pokud je tedy například zřízeno věcné břemeno týkající se pozemku celého, budou věcným břemenem zatíženy i všechny nově vzniklé pozemky po rozdělení. Pokud je však věcným břemenem zatížena pouze část pozemku (vyznačeno geometrickým plánem), pak zůstane po rozdělení pozemku zatížen skutečně pouze nově vzniklý pozemek, jehož se týkalo zatížení i před rozdělením. (například kudy skutečně vede cesta přes pozemek, kanalizace apod.) U slučování pozemků je situace obdobná. Nelze však slučovat pozemky, u kterých jsou v katastru nemovitostí různé údaje o právech nebo s právy související. Pokud je však věcné břemeno vymezeno na základě geometrického plánu, pak sloučení možné je Změna oprávněných nemovitostí Co se v tomto případě týče slučování, tak není možné provést sloučení oprávněného pozemku s pozemkem jiným. V případě rozdělení pozemku je právo odpovídající věcnému břemeni spojeno s vlastnickým právem k nově vzniklým pozemkům ZÁNIK VĚCNÝCH BŘEMEN A PROMLČENÍ 6.1. Obecně Věcná břemena jsou zpravidla zřizována na velmi dlouhou dobu, nejčastěji na dobu neurčitou, některá věcná břemena in personam dokonce na dožití. Takové věcné břemeno in personam pak zaniká smrtí či zánikem právnické osoby. U ostatních věcných břemen je třeba, aby zanikly v souladu se zákonem. Takové možnosti jsou zmíněny v následujících podkapitolách. 41 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

29 ZÁNIK VĚCNÉHO BŘEMENE ZE ZÁKONA ROZHODNUTÍM OPRÁVNĚNÉHO ORGÁNU NA ZÁKLADĚ SMLOUVY SPLYNUTÍM UPLYNUTÍM DOBY SPLNĚNÍM ROZVAZOVACÍ PODMÍNKY SMRTÍ NEBO ZÁNIKEM OPRÁVNĚNÉHO SOUD NASTOUPENÍM TRVALÝCH ZMĚN VYVLASTŇOVACÍ ÚŘAD SOUDNÍ DRAŽBOU POZEMKOVÝ ÚŘAD PROHLÁŠENÍM KONKURSU Obr. č : Zánik věcného břemene [zdroj - vlastní] 6.2. Zánik věcného břemene ze zákona a) Smrtí nebo zánikem oprávněné osoby u věcných břemen in personam toto vyplývá ze samotné podstaty tohoto druhu věcných břemen. b) Zánik věcného břemene nastoupením trvalých změn jde o případy, kdy věcné břemeno již nemůže plnit svou funkci. K zániku tedy dochází při splnění dvou podmínek, jimiž jsou nastoupení trvalých změn (např. zánik domu, zánik nebo rozdělení oprávněné věci) a nemožnost užití zatížené věci ve prospěch oprávněné osoby nebo vlastníka oprávněné nemovitosti c) Zánik věcného břemene soudní dražbou zanikají automaticky všechna dříve zřízená břemena, s výjimkou těch, u kterých bylo rozhodnuto, že nezaniknou. d) Prohlášením konkursu Zánik věcného břemene rozhodnutím oprávněného orgánu Oprávněným orgánem, který může rozhodnout o zániku věcného břemene je soud, vyvlastňovací úřad a pozemkový úřad. Věcné břemeno pak tedy zaniká ve chvíli, kdy rozhodnutí oprávněného orgánu nabude právní moci. 43 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

30 Rozhodnutí soudu Aby mohlo být vydáno soudní rozhodnutí, je potřeba, aby byly splněny následující podmínky: a) Změna poměrů takováto změna musí být trvalá, musí nastat až po vzniku věcného břemene a musí existovat v době rozhodování soudu (např. rozdělení věci zatížené věcným břemenem) b) Existuje hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného soud pak může na základě svého rozhodnutí věcné břemeno zrušit, ale také pouze omezit (zde soud porovnává stav v době při vzniku věcného břemene a stav současný) c) Příčinná souvislost mezi bodem a) a bodem b) V rozhodnutí soudu o zrušení, případně omezení věcného břemene je pak uvedeno přiznání přiměřené náhrady, kterou je většinou jednorázové peněžité plnění, případně opakující se peněžité plnění Rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu Dalším z oprávněných orgánů, který může rozhodnout o zrušení věcného břemene je vyvlastňovací úřad. Vyvlastňovací úřad nahradil v této činnosti stavební úřad, který byl takto oprávněn v minulosti. Pro zrušení věcného břemene musí být splněny podmínky vyplývající ze zákona č. 184/2006 Sb. zákon o vyvlastnění Rozhodnutí pozemkového úřadu Posledním z takto oprávněných orgánů je pozemkový úřad. Rušení věcných břemen se v případě pozemkového úřadu týká hlavně pozemkových úprav. K takovému rozhodnutí o zrušení věcného břemene může dojít na základě dohody vlastníků, pokud k ní však nedojde, pozemkový úřad rozhodne na základě podmínek stanovených zákonem č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s

31 6.4. Zánik věcného břemene na základě smlouvy (dohodou) Na zrušení věcného břemene se mohou oprávněný a povinný z věcného břemene dohodnout a věcné břemeno tedy na základě smlouvy zrušit. Nezáleží pak na tom, jakým způsobem věcné břemeno vzniklo, může se tedy jednat jak o vznik na základě smlouvy, vznik na základě rozhodnutí soudu nebo třeba i vznik vydržením. Stejně tak jako vznik věcného břemene smlouvou, rovněž i jeho zánik podléhá vkladu do katastru nemovitostí. 45 Osoby oprávněného i povinného z věcného břemene, které se dohodnou na zrušení věcného břemene, logicky nemusejí být tytéž osoby, které věcné břemeno zřizovaly. Zákon zde také vyžaduje k platnosti smlouvy, aby byla uzavřena písemně, v opačném případě je taková smlouva absolutně neplatná Zánik věcného břemene splynutím Zde se pro zánik věcného břemene vychází z předpokladu, že pokud se stane osoba povinná z věcného břemene zároveň i osobou oprávněnou, tedy dojde ke splynutí, věcné břemeno postrádá svůj smysl a zaniká. Může se pak jednat jak o osobu fyzickou i právnickou. Věcné břemeno zanikne v tom okamžiku, kdy dojde ke splynutí oprávněné a povinné osoby. Zánik splynutím je považován za zánik definitivní, dojde k výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí, a pokud by následně opět došlo ke změnám vlastnického práva tak, že věcné břemeno by se stalo opět potřebným, nelze ho oživit. V takovém případě pak musí být věcné břemeno zřízeno opětovně. V případě kdy se vlastník nemovitosti oprávněné stává pouze spoluvlastníkem nemovitosti zatížené věcným břemenem (i v případě opačném) ke splynutí nedochází. V tomto případě se totiž nejedná o jednoznačnou totožnost osob Zánik věcného břemene uplynutím doby Uplynutím doby zanikají věcná břemena, která byla zřízená na dobu určitou. 48 Přestože převážná většina věcných břemen bývá zřizována na dobu neurčitou, mohou se případy 45 SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s

32 zřízení věcného břemene na dobu určitou v praxi vyskytnout. Žádné zákonné ustanovení takovou možnost totiž nezakazuje Zánik věcného břemene splněním rozvazovací podmínky Rozvazovací podmínka se použije při zřizování věcných břemen na dobu omezenou s tím, že není možné přesně odhadnout dobu potřebnou, a proto není možné věcné břemeno uzavřít na dobu určitou. Splněním rozvazovací podmínky pak právo odpovídající věcnému břemeni zaniká. 50 Příklad takového zřízení věcného břemene uvádí pan JUDr. Spáčil v knize Věcná břemena v občanském zákoníku: Může dojít k potřebě sjednat věcné břemeno jen do doby, kdy bude realizována stavba veřejné komunikace k domu oprávněného, která se již připravuje, nebo oprávněnému bude třeba zajistit bydlení do doby, než pro něj bude vyklizen jiný byt apod. Sjednání věcného břemene s rozvazovací podmínkou představuje rozumné řešení těchto situací. Ale i zde patrně břemeno zaniká až jeho výmazem z katastru nemovitostí Promlčení věcného břemene Občanský zákoník promlčení věcného břemene upravuje následujícím způsobem: Právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. 52 Právo odpovídající věcnému břemeni tedy po uplynutí této doby nezaniká, ale pouze se promlčuje. Pokud tedy strana povinná bude chtít zajistit výmaz takového promlčeného věcného břemene v katastru nemovitostí, bude třeba, aby podala žalobu na zrušení věcného břemene pro změnu poměrů. Promlčecí doba začíná běžet den poté, co bylo právo odpovídající věcnému břemeni naposled vykonáno. 53 V případech, kdy povinný brání oprávněnému ve využívání jeho práv souvisejících s věcným břemenem, může oprávněný požadovat nápravu a podat žalobu na plnění BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 109 a SPÁČIL, Jiří. Věcná břemena v občanském zákoníku. Vydání první. Praha : C. H. Beck, s

33 7. OCEŇOVÁNÍ VĚCNÝCH BŘEMEN 7.1. Obecně o oceňování Oceňování je činností, kdy je určitému předmětu, souboru předmětů, práv apod. přiřazován peněžní ekvivalent. Je přitom třeba rozlišovat pojmy cena a hodnota. V praxi se tyto termíny často zaměňují. Pokud budeme zmiňovat hodnotu, jedná se o ekonomický pojem. Znalec při oceňování určuje hodnotu věci či majetku, neurčuje tedy cenu. Tu určuje až trh, na kterém vzniká cena po střetu nabídky a poptávky. Přesto však zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku používá termín cena. (za takovou cenu je pak považována cena zjištěná podle cenového předpisu) Způsoby oceňování nemovitostí Cena reprodukční zde se jedná o cenu, za kterou by bylo možné reálně postavit stejnou nebo podobnou nemovitost. Důležitá je však také doba, jde tedy o cenu, za kterou by se taková nemovitost dala postavit v době ocenění. Reprodukční cena nezohledňuje opotřebení a nejčastěji se určuje dle 1m 3 obestavěného prostoru (1m 2 zastavěné plochy). Věcná hodnota jedná se o reprodukční cenu, která je snížena právě o opotřebení. Výnosová hodnota lze ji vypočítat tak, že se sečtou všechny odúročené budoucí příjmy plynoucí z této nemovitosti. Kalkuluje se tak, že se zjistí možné v místě a čase obvyklé roční nájemné, od kterého se odečtou náklady na provoz nemovitosti (údržba, daň, pojištění apod.) 56 Obvyklá cena cena obvyklá je v zákoně č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku v 2 odstavci 1 definována následujícím způsobem: Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. 55 BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s BRADÁČ, Albert, et al. VĚCNÁ BŘEMENA OD A DO Z. 4. vydání. Praha: Linde Praha akciová společnost, s