4. přednáška. Lipidy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "4. přednáška. Lipidy"

Transkript

1 4. přednáška Téma přednášky: Význam, charakteristika a metabolismus tuků Cíl přednášky: Ve čtvrté přednášce budou studenti podrobně informováni o fyzikálních a chemických vlastnostech jednotlivých typů tuků. Budou seznámeni s jejich strukturou, syntézou a hydrolýzou. Pozornost bude rovněž věnována významu a potřebě tuků v racionální výživě člověka. Lipidy Obecně můžeme lipidy hodnotit jako skupinu látek, která není v chemickém základu stejná, ale má přímý nebo nepřímý vztah k mastným kyselinám MK. Jsou přítomny jak v rostlinných, tak i v živočišných organismech. Jejich společnou vlastností je nerozpustnost ve vodě ale rozpustnost v organických tzv. lipofilních rozpouštědlech, jako je ether, chloroform, benzen. Význam lipidů ve výživě člověka 1. Jsou nejbohatším zdrojem energie ze všech živin (dvakrát vydatnější než sacharidy nebo proteiny). Jako zdroj energie slouží přímo, ale i potencionálně ve formě zásobního tuku uloženého v organismu. 2. Jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin a jejich prekursorů (Kyselina linolová a linolenová). 3. Jsou zdrojem lipifilních vitamínů a příslušných provitamínů, sterolů (cholesterol a fytosteroly). 4. Zvyšují jemnost chuti potravin.

2 5. Zlepšují senzorickou texturu (konzistenci) potravin. 6. Vyvolávají po určitou dobu po požití pocit sytosti, který je vyvolán hydrolýzou na mastné kyseliny v tenkém střevě. Tato doba je ale poměrně dlouhá, a pocit nasycení se zpravidla projeví až po požití pokrmu nebezpečí příliš vysokého příjmu energie. 7. Snižují objem stravy bohaté na energii pozitivní u osob s vysokým výdejem energie a tedy i s potřebou většího příjmu energie, naopak, u osob se sedavým zaměstnáním hrozí nebezpečí příliš vysokého příjmu energie. Fyziologický význam lipidů 1. Nezastupitelná funkce v metabolismu živočišných organismů. 2. Lipidy jsou nosiči substrátů v enzymatických reakcích. 3. Jsou komponenty biologických membrán. 4. Tuk slouží také jako ochranný materiál v podkožních tkáních a jako ochranný obalový materiál významných orgánů v těle. Rezervní tuky Tuky slouží v těle člověka jako dlouhodobá rezerva energie (zatímco glykogen slouží jako krátkodobá rezerva). Výhodou tuku je, že je poměrně koncentrovaným zdrojem energie a že neváže větší množství vody. Tato tuková rezerva vystačí dodávat potřebnou energii měsíc i déle. Tělo si tvoří tukové rezervy z těchto důvodů: 1. Pro krátkodobý půst při menším počtu jídel denně se obvykle tvoří větší tukové rezervy, než jestliže počet jídel denně je vyšší) 2. Pro dlouhodobé hladovění mělo význam pro přečkání zimy nebo období sucha u primitivního člověka, dnes již pozbylo význam 3. Pro období kojení se během těhotenství ukládají tukové rezervy

3 Zdroje tuku a) tuk z diety b) při nedostatku tuku v dietě a při nadbytku sacharidů se tuk syntetizuje ze sacharidů diet c) běžně se tuk může hromadit z obou zdrojů současně Místa ukládání tukových rezerv - v játrech (jen omezené množství) - kolem vnitřností (chrání také orgány před nárazy) - podkožní (většina rezervního tuku) má funkci ochrany těla před tepelnými ztrátami Výskyt lipidů v rostlinách a v živočiších V rostlinách se lipidy vyskytují ve dvou typech - strukturální a zásobní. Strukturální formu lipidů nacházíme v různých membránách a ochranných vrstvách. U vyšších rostlin se v jejich listech nachází asi 7% strukturálních lipidů v sušině. Část strukturálních lipidů je tvořeno vosky, což jsou substance dlouhých sacharidových řetězců, mastných kyselin a kutinu. Část membránových lipidů se nachází v mitochondriích, endoplasmatickém retikulu a je tvořena glykolipidy a fosfolipidy (40-50%). Zásobní rostlinné lipidy se nachází především v semenech rostlin a označujeme je jako oleje. V živočišných orgánech jsou lipidy uloženy jako zdroj energie v zásobním tuku. Jejich zastoupení v adipózních tkáních může dosahovat až 97%. Strukturální lipidy v živočišných tkáních jsou především fosfolipidy tvořící asi 0,5-1 % svalové a adipózní tkáně. Jejich koncentrace v játrech avšak dosahuje 2-3 %. Velmi důležité jsou v živočišných tkáních neglycerolové, tzv. neutrální lipidové frakce cholesterol a jeho estery, které dohromady tvoří jen 0,06-0,09 % svalové a adipózní tkáně.

4 Výskyt lipidů v potravinách Z hlediska výživy můžeme skupinu lipidů dělit podle: a) Suroviny, ze kterých se získávají 1. Živočišné tuky a oleje mléčný tuk kravský a buvolí sádlo vepřové a drůbeží lůj hovězí a skopový Spotřeba těchto, v naší kuchyni tradičních tuků v posledních letech klesá ve prospěch rostlinných tuků. Živočišné tuky mají dosti nevýhodné složení mastných kyselin (vysoký obsah nasycených a nízký obsah esenciálních kyselin) a obsahují poměrně hodně cholesterolu. Jejich výhodou je naopak vyšší oxidační stabilita (zejména po stabilizaci antioxidanty) a příznivé chuťové vlastnosti. rybí olej potravinářské použití je prakticky nulové, tuk se přijímá při konzumaci ryb, i když jsou na trhu preparáty pro výživu člověka. Přijaté množství závisí na druhu ryby a roční době a pohybuje se od desetin % (např. treska) až po 15 % (např. úhoř). Většinu podílu mastných kyselin tvoří esenciální mastné kyseliny, naopak podíl nasycených mastných kyselin je nízký 2. Rostlinné tuky a oleje Typy výrobku: jedlé oleje lisované, nerafinované (panenské) rafinované pokrmové tuky emulgované tuky směsné emulgované tuky (s přídavkem mléčného tuku) Olejniny: s převažující kyselinou linolovou (polyenová mastná kyselina ω - 6) kukuřičný klíčkový, sója, slunečnice, sezam, světlice, mák s převažující kyselinou linolovou (polyenová mastná kyselina ω 6), druhá nejvýznamnější je kyselina palmitová (nasycená mastná kyselina) - bavlník

5 s převažující kyselinou α- linolenovou (polyenová mastná kyselina n 3), druhá nejvýznamnější je kyselina olejová (monoenová mastná kyselina) - len s převažující kyselinou olejovou (monoenová mastná kyselina), druhá nejvýznamnější je kyseliny linolová řepka, podzemnice s převažující kyselinou olejovou, druhá nejvýznamnější je kyseliny palmitová (nasycená mastná kyselina) olivy s převažující kyselinou palmitovou, druhá nejvýznamnější je kyseliny olejová dužnina palmy olejné s převažujícími nasycenými mastnými kyselinami laurovou a myristovou, třetí kyselinou je kyselina palmitovou jádro palmy olejné, kokosový tuk Rostlinná másla: vysoký obsah kyseliny stearové - kakaové máslo b) Podle konzistence 1. Kapalné oleje 2. Tuhé tuky Tuk Přibližné % tuku Sádlo 100 Máslo 80 (některé typy i méně) Pomazánkové máslo Nad 31 Pokrmový tuk 100 Emulgované tuky (margariny, směsné emulgované tuky) Šlehané tuky nad 81 c) Podle výskytu 1. Tuky zjevné: při kuchyňské úpravě se tuk úmyslně používá 2. Tuky skryté: tuky obsažené ve svalové tkáni, ve vejcích, v mléce a mléčných výrobcích, pečivu a jiných složkách pokrmů

6 d) Podle obsahu v potravině 1. Potraviny s vysokým obsahem tuku (dodávající nad 40 % energie) - tučné maso (vepřové, hovězí, vodní drůbež, některé ryby, paštiky, uzeniny) - plnotučné mléko, smetana, smetanové jogurty, většina sýrů - ořechy, mák - smetanové mražené krémy - čokoláda - majonézy (mimo light) 2. Potraviny s nízkým obsahem tuku (dodávající pod 20 % energie) - výrobky z obilnin (mouka, chléb) - luštěniny - brambory - zelenina a ovoce - nečokoládové cukrovinky Moderní rostlinné tuky Užitné vlastnosti moderních rostlinných tuků jsou dnes přizpůsobovány hlavnímu účelu jejich použití: u pomazánkových tuků je to především roztíratelnost ihned po vyjmutí z chladničky, u tuků na pečení optimální textura těsta, u tuků na smažení a fritování zvýšená stabilita při vysokých teplotách. V porovnání s minulostí se zlepšila chuť výrobků. Současné moderní technologie výroby tuhých rostlinných tuků ve srovnání s minulými lety umožňují docílit maximální obsah trans mastných kyselin do 1 %. Technologie ztužování, proces založený na vysycování dvojných vazeb v mastných kyselinách reakcí s vodíkem, se používal pouze k přípravě jedné z komponent, tzv.tukové násady směsi tuků, z nichž byl finální produkt následně vyroben. Vedle nasycených mastných kyselin vznikaly při částečném ztužování surovin jako vedlejší produkt trans mastné kyseliny. Dnešní moderní výrobky částečně ztužené tuky v tukové násadě již v naprosté většině případů neobsahují. Současný trh se surovinami nabízí řadu alternativních možností, jak ztužené tuky ve výrobcích nahradit. Kromě přímého použití v přírodě se vyskytujících tuhých tuků se často využívají tuky získané frakcionací (záhřevem suroviny nad bod tání s následným ochlazením na potřebnou teplotu a fyzikálním oddělením kapalné a tuhé fáze) nebo přeesterifikací (záměnou mastných kyselin definované směsi několika tukových surovin

7 na jednotlivých pozicích glycerolu). Tyto technologie umožňují přípravu nekonečného množství surovin. Jejich cílené následné použití ve výrobcích umožňuje výrobcům dosahovat vynikajících užitných vlastností výrobků stejně jako preferovaného nutričního složení pro daný účel použití. Vlastní výroba rostlinných tuků je podobně jako výroba másla založena pouze na fyzikálních procesech a to na třech principech: intenzivním mícháním předem připravené směsi tukové a vodní fáze vznikne homogenní směs, která se nechá krystalizovat na chlazených válcích a současně se mechanicky zpracovává hnětením. Oleje a tuky použité ve výrobcích se získávají převážně z olejnin. Pro naše klimatické podmínky jsou typické řepka olejka a slunečnice, ze zahraničních plodin se nejčastěji dovážejí již zpracované poloprodukty palmy olejné a kokosové. Z chemického pohledu lze tento extrakt rozdělit podle BLOORA na: A. Jednoduché lipidy: estery mastných kyselin s různými alkoholy 1. Tuky - estery mastných kyselin a glycerolu. Tuk v kapalném stavu se označuje jako olej 2. Vosky - estery mastných kyselin s vyššími jednosytnými alkoholy než je glycerol B. Složené lipidy: estery mastných kyselin obsahující vedle alkoholu další skupiny a mastné kyseliny 1. Fosfolipidy - lipidy obsahující vedle mastných kyselin a alkoholu i zbytek kyseliny fosforečné. Jejich součástí jsou i dusíkaté báze a některé další substituenty. 2. Glykolipidy - vedle mastných kyselin obsahují cukry, dusíkaté báze, neobsahují však kyselinu fosforečnou 3. Jiné složené lipidy - do této skupiny se řadí lipoproteiny, sulfolipidy, aminolipidy C. Odvozené lipidy: jsou to látky, které můžeme získat hydrolýzou lipidů. Patří mezi ně mastné kyseliny, a to nasycené i nenasycené, glycerol a další alkoholy, aldehydy mastných kyselin a ketolátky. Dále pak tzv. neutrální lipidy, steroly, cholesterol a estery cholesterolu, protože nemají elektrický náboj.

8 Tuky (Acylglyceridy) Z pohledu výživy člověka mají z lipidů největší význam tuky. Ty jsou obsaženy jak v rostlinách, tak i v živočišných tkáních a jsou významným zdrojem energie. Rostlinné i živočišné tuky mají stejnou obecnou strukturu i chemickou skladbu, mají však rozdílné fyzikální vlastnosti. Rostlinné oleje mají při pokojové teplotě charakter kapaliny. Živočišné tuky jsou tuhé. Obou forem tuků však lze využívat stejně, jsou to významné zdroje energie. Obsah tuku v některých potravinách a potravinářských výrobcích v g na 100 g jedlého podílu Potravina g tuku Potravina g tuku Sádlo vepřové 99 mléko kravské plnotučné 3,8 Olej stolní 98 smetana do kávy 12 Máslo šlehačka 33 Ztužený pokrmový tuk 98 jogurt 4 Hovězí maso 5-27 sýr eidam 15 Vepřové maso 7-56 sýry tavené Telecí maso 3-7 vejce celé 11 Uzeniny Mouka 0,7-2,2 Husa s kostí Ovesné vločky 7,5 Kuře s kostí 3 Chléb, housky, veky 1-2 Zvěřina 1-8 jemné pečivo Ryby 0,5-16 Cukrářské výrobky, čokoláda Brambory, zelenina, ovoce 0,1-1 Luštěniny 1-2 Tuky jsou estery mastných kyselin s trihydroxyalkoholem-glycerolem, chemicky se nazývají glyceridy nebo acylglyceridy. Má-li glycerol obsazeny všechny tři alkoholové skupiny, jsou esterifikovány mastnými kyselinami, tvoří triacylglycerol (triacylglycerid). CH 2 OH CH 2 O CO - R CH OH + 3 R COOH = CH O CO - R + 3 H 2 O CH 2 OH CH 2 O CO R glycerol + mastná kyselina triacylglycerol

9 Di- a monoacylglyceroly mohou také existovat v přirozeném stavu, ale v daleko menším množství než triacylglyceroly. Triacylglyceroly, tzv. neutrální tuky můžeme rozdělit podle povahy a pozice reziduálních mastných kyselin. Jsou - li při hydrolýze zbytkem tři stejné mastné kyseliny jedná se o jednoduché triacylglyceroly. Jsou - li zbytkem hydrolýzy různé mastné kyseliny mluvíme o smíšených triacylglycerolech. U přirozených tuků je podíl triacylglycerolových molekul obsahujících stejný zbytek mastné kyseliny ve všech esterových polohách velmi malý, téměř všechny ostatní glyceridy jsou smíšené. O O O CH 2 - O - C - C 17 H 35 O CH 2 - O - C - C 17 H35 C 17 H 35 - C - O -CH O C 15 H 31 - C - O - CH O CH 2 - O - C - C 17 H 35 CH 2 - O - C - C 17 H 35 tristearin 1,3 - distearopalmitin Mastné kyseliny Většina mastných kyselin má jednoduchou karboxylovou skupinu a nevětvený uhlíkový řetězec spojený buď jednoduchou vazbou saturované SMK (nasycené mastné kyseliny) nebo dvojnou vazbou (nenasycené mastné kyseliny). Dvojná vazba v uhlíkovém řetězci může být jedna monoenové MMK, nebo více polyenové PMK. S jednou dvojnou vazbou je to např. kyselina olejová 18 : 1; 9, se dvěma dvojnými vazbami kyselina linolová 18 : 2; 9, 12, se třemi dvojnými vazbami kyselina linolenová 18 : 3; 9, 12, 15 a se čtyřmi dvojnými vazbami kyselina arachidonová 18 : 4; 5, 8, 11, 14. Číselné označení znamená 18 uhlíků, 4 počet dvojných vazeb a tyto jsou mezi ; ; ; uhlíkem.

10 Významné mastné kyseliny v přírodních tucích a jejich bod tání 1. Nasycené mastné kyseliny máselná C 3 H 7 COOH - 7,9 o C kapronová kaprylová kaprinová laurová myristová palmitová stearová arachová behenová C C C C C C C C C 5H 17 7H 15 9H 19 11H 23 13H 27 15H 31 17H 35 19H 39 COOH - 3,2 COOH 16,3 COOH 31,2 COOH 43,9 COOH 54,1 COOH 62,7 COOH 69,6 COOH 76,3 21H 43 COOH 2. Nenasycené mastné kyseliny palmitoolejová C 15 H 29 COOH 0 olejová linolová linolenová arachidonová C C C 17H 33 17H 31 17H 29 COOH 13 COOH - 5 COOH - 14,5 C19H 31 COOH - 49,5

11 Příjem jednotlivých mastných kyselin v dietě se má řídit jejich strukturou. Předpokládá se obecně, že by poměr nasycených, monoenových a polyenových mastných kyselin měl být v poměru: N : M : P = 1 : 1 : 1 nebo někdy také 1 : 2 : 1 Na základě nejnovějších poznatků doporučují odborníci na výživu člověka poměr výše uvedených mastných kyselin 1 : 1,4 : 0,6 (Výživové doporučení pro obyvatelstvo ČR duben 2004 Společnost pro výživu). Příjem trans-nenasycených mastných kyselin by neměl přesáhnout 5 g za den. Skutečný poměr jednotlivých typů mastných kyselin v některých jedlých tucích (v % z veškerých mastných kyselin) Jedlý tuk Nasycené kyseliny Monoenové kyseliny Polyenové kyseliny Máslo Vepřové sádlo Palmový olej Palmojádrový tuk Kokosový tuk Sójový olej Slunečnicový olej Řepkový olej Zdroj: Velíšek, Hajšlová (2009) Zastoupení kyseliny linolové a ostatních polyenových kyselin v živočišných tucích v % z celkového obsahu mastných kyselin Tuk Kyselina linolová (ω 6) Ostatní polyenové kyseliny Rybí 1-3 až 60 Drůbeží do 1 Vepřový 3-16 do 1,5 Hovězí 0,5-5 do 2,5 Mléčný 0,9 3,7 0,1 1,4 Zdroj: Velíšek, Hajšlová (2009)

12 Obsah ω - 6 a ω - 3 polyenových mastných kyselin v jedlých olejích Olej Kyselina linolová Kyselina linolenová Řepkový Olivový 9,5 1 Slunečnicový 63 0,3 Sójový 56 8 Z kukuřičných klíčků 39,4 60,4 0,7 1,3 Z pšeničných klíčků ,5-7 Zdroj: Velíšek, Hajšlová (2009) Se stupněm nenasycenosti MK klesá bod tání tuků (pevné tuky, kapalné oleje) a roste polarita (a tím rozpustnost ve vodě resp. krevní plasmě). Na druhé straně, ale roste náchylnost k oxidačnímu žluknutí. Všechny tyto aspekty je potom nutno vzít v úvahu při rozhodování, jaký tuk použít pro přípravu pokrmů. Nenasycené mastné kyseliny mají nízký bod tání, např. triestearin (kyselina stearová je nasycená mastná kyselina) je při tělesné teplotě pevný, ale triolein (kyselina olejová je nenasycená mastná kyselina) je při stejné teplotě kapalný. SMK a MMK mohou být syntetizovány z acetylkoenzymu A a nejsou proto ve výživě nezbytné. Esenciální je naopak malé množství PMK, které jsou důležitými prekurzory strukturálních lipidů (fosfolipidů v buněčných membránách) a eikosanoidů, důležitých tkáňových působků zahrnujících prostaglandiny, tromboxany a leukotrieny). Esenciální MK regulují řadu fyziologických procesů.

13 Esenciální mastné kyseliny K esenciálním mastným kyselinám patří kyseliny s atomy uhlíku a se systémem dvojných vazeb v pentadienovém uspořádání, které musí být v cis konfiguraci a první dvojná vazba musí být na 6. (N - 6) nebo 3. (N 3) uhlíku od koncového metylu. Typickým zástupcem je kyselina arachidonová, která se však vyskytuje v potravinách jen v malém množství. V organismu se však může syntetizovat z kyseliny linolové. Spotřeba esenciálních MK se obvykle vyjadřuje v % veškeré přijímané energie. Doporučuje se, aby tato skupina MK zajišťovala minimálně 1 % denní energetické potřeby tvořila tato skupina mastných kyselin, (u dětí 2 3 %) jinak by mohly nastat některé příznaky jejich nedostatku. Podle různých autorů se doporučují různé dávky, a to až do % přijaté energie, což by bylo výhodnější z hlediska složení lipidů krevní plasmy, ale mohly by vznikat v nadměrném množství volné radikály. Z důvodů nedostatečného množství informací o účincích dlouhodobě vysokého příjmu PMK se nedoporučuje jejich zastoupení ve stravě nad 10 % celkové denní energie. Z uvedeného příjmu by asi % měly činit MK řady N 6 a 10 % MK řady N 3. Vyjádřeno poměr, měl by být poměr mezi MK řady N 6 a N 3 (5-8) : 1, odborníci se kloní spíše k poměru 5 : 1 a některé nové výzkumy dokonce uvádí i poměr 2 : 1. Při dostatečném příjmu řepkového, slunečnicového nebo sójového oleje je tento poměr dodržován. V naší stravě je obsaženo něco více než 3 % esenciálních mastných kyselin (počítáno na přijatou energii). Pokud by se množství tuku ve stravě v souladu s výživovými doporučeními snižovalo, mělo by se zase zvyšovat % esenciálních MK v tukovém podílu (hmotnostně), aby absolutní množství esenciálních MK zůstalo zachováno. Ještě nedávno se předpokládalo, že savci nedokáží syntetizovat mastné kyseliny s více než jednou dvojnou vazbou. Proto byly mastné kyseliny s více dvojnými vazbami (linolová, linolenová, arachidonová) považovány za esenciální. Dokonce byly řazeny mezi vitamíny (vitamín F). Dnes již víme, že především kyselina linolová (řadí se mezi tzv. N - 6 mastné kyseliny) je esenciální, že musí být obsažena v dietě. Při jejím dostatečné přísunu může být zdrojem pro kyselinu α - linolenovou (řadí se mezi N - 3 mastné kyseliny) i arachidonovou (řadí se mezi N - 6 mastné kyseliny). V metabolismu savců jsou přítomny

14 enzymové systémy, které jsou schopny zavádět do alifatického řetězce dvojné vazby a zároveň jej i prodlužovat. Přesto je vhodné zajistit přísun kyseliny α linolenové z potravy, neboť její tvorba z kyseliny linolové nemusí být plně dostačující. Důležité je rovněž zajistit přísun ostatních N 3 mastných kyselin, které se dokáží tvořit z kyseliny α linolenové jen částečně. Esenciální mastné kyseliny řady N 6 Do této skupiny řadíme kyselinu linolovou C 17 H 31 COOH (cis, cis 9, 12 oktadienová), která se v organismu může přeměnit na kyselinu arachidonovou C 19 H 31 COOH (cis, cis, cis, cis 5, 8, 11, 14 eikosatetraenová). Kyselina linolová se vyskytuje prakticky ve všech běžných tucích. Vysoký obsah je téměř ve všech rostlinných olejích, např. slunečnicovém a sójovém. Arachidonová kyselina se vyskytuje zejména ve svalovém (skrytém) tuku, zatímco rezervní živočišné a rostlinné tuky jí obsahují velmi málo. Kromě výše uvedených dvou kyselin řadíme do této skupiny také kyselinu γ linolenovou C 17H 29 COOH (cis, cis, cis 6, 9, 12 oktadekatrienová), která se však ve stravě vyskytuje jen v nepatrném množství. Je v přírodě poměrně vzácná, vyšší koncentrace lze najít v některých olejích označovaných jako dietetické (brutnákový nebo pupalkový). Esenciální mastné kyseliny řady N 3 Do této skupiny řadíme kyselinu kyselinu α linolenovou C 17 H 29 COOH (cis, cis, cis 9, 12, 15 oktadekatrienová). V živočišných tucích se vyskytuje velmi málo, vyšší koncentrace jsou v některých rostlinných olejích, např. řepkovém a sójovém. Organismus si ji dokáže syntetizovat z kyseliny linolové. Vlastními esenciálními mastnými kyselinami řady N - 3 jsou kyseliny přítomné v rybích tucích, z nichž nejznámější je kyselina eikosapentaenová (all-cis 5, 8, 11, 14, 17, - eikosapentaenová) a kyselina dokosahexaenová (all-cis 4, 7, 10, 13, 16, 19 dokosahexaenová). V rybím oleji se vyskytuje také kyselina klupanodonová (all-cis 7, 10, 13, 16, 19 dokosapentaenová) a řada dalších příbuzných mastných kyselin.

15 Význam esenciálních mastných kyselin Největší množství mastných kyselin se spotřebuje na tvorbu buněčných a intracelulárních membrán, včetně membrán pokožky. Dále mají esenciální mastné kyseliny významnou úlohu při rozmnožování, při výstavbě nervových tkání a asi 1 % slouží k syntéze eikosanoidů (ovlivnění destičkových funkcí, vasomotoriky cévní stěny a zánětlivých odpovědí). Významnými látkami jsou prostaglandiny řadí se mezi eikosanoidy do skupiny prostacyklinů. Jsou to látky, které se syntetizují z kyseliny arachidonové a kyseliny eikosapentaenové v buněčných membránách. Objeveny byly nejdříve v prostatě (odtud název), ale jsou obsaženy ve všech savčích buňkách. Prostacykliny jsou přítomny v endoteliálních buńkách cév. K prostacyklinům patřící prostaglandiny způsobují stahy dělohy při porodu a ovlivňují také průtok krve orgány. Mohou být ovšem nebezpečné tím, že způsobují také stahy cév a mohou vést i k infarktu. Tento účinek mají prostaglandiny odvozené od kyseliny arachidonové, kdežto obdobné deriváty odvozené od kyseliny eikosapentaenové působí jako antagonisty. Antagonismus prostanoidů odvozených od kyseliny arachidonové a eikosapentaenové není významný, ale jde o vyšší nebo nižší účinek látek stejného charakteru. Rozhodující je podíl vzniklých tromboxanů ve vztahu ke zvýšení rizika infarktu myokardu. Proto se má poměr obou typů esenciálních mastných kyselin udržovat v dietě zhruba v poměru 1 : 5 až 1 : 10. Dalšími důležitými eikosanoidy jsou např. leukotrieny a thromboxany. Leukotrieny způsobují kontrakce hladké svaloviny a mají vliv na aktivní pohyb leukocytů, thromboxany jsou přítomny v krvinkách a usnadňují jejich srážení. Esenciální mastné kyseliny také zvyšují polaritu a tím i rozpustnost lipoproteinů krevní plasmy. Při příjmu vysokého množství PMK se zvyšují požadavky na antioxidační látky - především vitamin E. Poslední výzkumy kladou stále větší důraz na vysoce pozitivní vliv N 3 mastných kyselin na zdraví člověka. Především se jedná o kyseliny eikosapentaenovou a dokosahexaenovou. Jejich současná spotřeba na osobu a den je 0,06 0,5 g, ideální stav by byla spotřeba 1,2 g na osobu a den. Tato skupina MK je výrazně zastoupena v rybím tuku, ale i např. v lněném oleji. Tato skupina mastných kyselin kladně působí na vývoj mozku, představuje určitou ochranu před demencí a Alzhaimerovou chorobou. Ovlivňují vývoj spermií, snižují hladinu LDL

16 cholesterolu a zvyšují HDL cholesterol, aktivují LDL receptory v játrech. Dále zlepšují elasticitu cév, odstraňují aterosklerotické pláty v cévách. Deriváty vzniklé z těchto MK působí opačně než deriváty z kyseliny arachidonové tzn., že působí vasodilatačně a rozpouští tromby. Posilují imunitu, jsou ochranou před rakovinou Nedostatek esenciálních mastných kyselin se projevuje na pokožce - zvýšení propustnosti pro vodu, tvorba ekzemů a šupinatá kůže, suché vlasy. Dále v poruchách rozmnožování (v extrémních případech nastává sterilita) a v problémech při menstruaci, ve větší náchylnosti k infekcím a k špatnému hojení ran, ve snadnější srážlivosti plasmatických lipoproteinů a v poruchách související s nedostatečnou tvorbou eikosanoidů. Dalšími projevy nedostatku esenciálních mastných kyselin je porucha srdečního rytmu, otoky kotníků a tento nedostatek má spojitost i s obezitou. Špatně metabolizovatelné mastné kyseliny V souvislosti s mastnými kyselinami se rovněž musíme zmínit o tzv. trans mastných kyselinách. Trans mastné kyseliny jsou hůře metabolizovatelné mastné kyseliny s trans konfigurací dvojné vazby. Nenasycené mastné kyseliny mají ve svém uhlovodíkovém řetězci jednu nebo více dvojných vazeb. Každá dvojná vazba může mít dvojí prostorové uspořádání, tedy může obsahovat oba vodíky na dvojné vazbě na stejné straně (vazba cis) nebo na různých stranách (vazba trans): H cis: - C = C - trans: - C = C - H H H Tento zdánlivě nepatrný rozdíl má za následek značnou změnu ve tvaru molekuly. Nenasycené mastné kyseliny s vazbou trans mají řetězec rovný, kdežto kyseliny s cis konfigurací dvojné vazby mají řetězec zahnutý. To má velký význam v enzymových reakcích a při tvorbě membrán, kdy se tyto kyseliny nejvíce uplatňují. Vzhledem k tomu, že se transkyseliny v těle chovají dosti odlišně, je dnes tendence množství trans-kyselin ve stravě co nejvíce omezovat. I když cis-kyseliny v přírodě převažují, mohou se trans-kyseliny také v přírodě vyskytovat. Jsou běžně obsaženy např. v některých mikroorganismech, mořských

17 živočiších a rostlinách, dokonce i v některých semenech subtropických a tropických rostlin. Trans-kyseliny se rovněž vyskytují v tuku přežvýkavců a tedy i v mléčném tuku. Tvorba trans-kyseliny u přežvýkavců - v bachoru jsou přítomny enzymy, které kyselinu linolenovou hydrogenují na méně nenasycené MK. Při tomto procesu se jako vedlejší produkt tvoří také trans-nenasycené mastné kyselin, které se vstřebávají střevní stěnou a ukládají se v depotním tuku a přecházejí také do mléčného tuku. - při výživě dojnic pouze na bázi lučního a pastevního porostu a sena je nižší váhový přírůstek, produkce mléčného tuku je nízká obsah trans-kyselin v tuku dojnic a v mléčném tuku činí 7-9 %. - při intenzivní výživě dojnic, kdy je krmná dávka rozšířena o kukuřičné siláže a jadrná krmiva bohatá na bílkoviny a energii, je podíl hydrogenačních reakcí podstatně nižší a tím se snižuje i obsah trans-kyselin v tuku a v mléčném tuku. Obsah trans-kyselin v tuku dojnic a v mléčném tuku u takto krmených dojnic činí pouze 2-3 %. U ovcí a koz, vzhledem k tradičnímu krmení, je obsah trans-kyselin podstatně vyšší. Tvorba trans-kyseliny při technologických procesech - nevhodné skladování, záhřev oxidace vznik trans-kyselin - průmyslová hydrogenace - trans-kyselin vznikají jako vedlejší produkt, dříve tvořily až % ze všech nenasycených MK, nyní již podstatně méně. Úprava podmínek ztužování. V současné době umožňují moderní metody výrobu tuhých rostlinných tuků s obsahem trans mastných kyselin do 1 %. Nejčastěji jsou to monoenové kyseliny s trans vazbou, především se jedná o kyselinu olejovou. Kyselina olejová C 17 H 33 COOH má 18 uhlíků a je v cis konfiguraci, stejná kyselina s trans konfigurací dvojné vazby se označuje jako kyselina elaidová. Mléčný tuk jich obsahuje obvykle 5 8 %. Technologie výroby ztužených tuků a margarínů do konce devadesátých let 20. století vedla k vysokému procentu trans kyselin v těchto výrobcích - ztužený tuk %, tvrdý margarín %, měkký margarín 5 15 % (margaríny vyráběné transesterifikací trans kyseliny neobsahují). Ke vzniku trans mastných kyselin docházelo většinou při ztužování neboli hydrogenaci rostlinných olejů. Současné moderní technologie výroby tuhých rostlinných tuků umožňují docílit maximální obsah trans mastných kyselin do 1 %.

18 Přívod trans kyselin v naší stravě z mléka a sýrů činí asi 2 g, z másla rovněž asi 2 g, z margarínu 3 g, z masa 1 g a z obilovin také asi 1 g. Celkem je to tedy asi 9 g denně, což odpovídá horní hranici spotřeby západoevropských zemí. Toto množství patrně organismus nezatěžuje, ale ve velkém přebytku by trans kyseliny mohly nepříznivě pozměňovat složení krevního séra. Svým chováním v metabolismu se blíží nasyceným mastným kyselinám. Příjem trans-nenasycených mastných kyselin by neměl přesáhnout 5 g za den. Doporučená denní dávka nasycených mastných kyselin (SAFA) je maximálně 10 %, trans nenasycených mastných kyselin (TFA) maximálně 1 % z celkového energetického příjmu. Kromě nasycených a trans nenasycených mastných kyselin obsahují tuky ještě polynenasycené mastné kyseliny (PUFA), které našemu zdraví naopak prospívají, protože snižují hladinu krevních lipidů a cholesterolu, a mononenasycené mastné kyseliny (MUFA) s působením neutrálním. Také mononenasycené mastné kyseliny však mohou mít na naše zdraví pozitivní vliv, a to v případě, kdy ve stravě nahradí nasycené mastné kyseliny Vosky Mezi jednoduché lipidy patří vedle acylglycerolů vosky, jsou to ve vodě nerozpustné tuhé estery mastných kyselin s monohydroxylovými alkoholy s dlouhým lineárním alifatickým řetězcem nebo se steroly. Vosky plní v organismech především ochranné funkce. Jsou silně hydrofobní. U rostlin vosky tvoří ochranou vrstvu proti nadměrnému smáčení i nadměrným ztrátám vody a jsou i přirozenou ochrannou proti napadení mikroorganismy. U živočichů se vylučují na kůži a epidermálních útvarech. Nejznámější živočišné vosky jsou lanolin, včelí vosk a tzv. vorvanina, tvořící se v lebeční dutině vorvaně. Složené lipidy Významnou složkou lipidů přítomných ve všech buňkách jsou látky, které obsahují vedle hydrofobní části (mastné kyseliny) i látky hydrofilní. Nazýváme je polární lipidy. Tyto sloučeniny jsou základními strukturními prvky biomembrán. Přítomnost jak hydrofobní tak i hydrofilní složky v těchto složitých lipidech (amfipatická či amfifilní povaha) jim umožňuje spojovat se ve vodných roztocích spontánně a reversibilně za vzniku částeček koloidních rozměrů, zvaných micely. A tak se organizovat do monomolekulárních filmů respektive do dvojvrstev. Tato schopnost, kterou polární lipidy mají, je předurčuje jako základní prvek

19 fázových předělů v organismu. Polární lipidy z pohledu chemického jsou velmi různorodou skupinou látek, které lze třídit : a) podle hlavního alkoholu fosfoacylglyceroly odvozené od glycerolu a - sfingolipidy odvozené od aminoalkoholu sfingosinu. b) podle přítomnosti kyseliny fosforečné - fosfolipidy s kyselinou fosforečnou (fosfoacylglyceroly a početnější sfingomyeliny) a - menší skupina neobsahující tuto kyselinu c) podle obsahu cukerné složky glykolipidy (cerebrosidy a gangliosidy sfingolipidy) a ostatní A Fosfolipidy V hydrofilní části molekuly obsahují kyselinu fosforečnou ve formě esteru či diesteru. Odvozeny jsou od glycerolu nebo od sfingosinu. Jsou nejrozšířenějšími polárními lipidy, přítomny jsou v každé buňce, jsou podstatou všech biomembrán, některé se účastní přenosu vzruchu v nervové tkáni. Ve velkém zastoupení je nacházíme zejména v mozku a myelinových obalech nervových buněk, ale také ve vejcích a v semenech. Dělíme je na : 1. Glycerofosfolipidy (fosfoacylglyceroly) 2. Sfingomyeliny tyto fosfolipidy tvoří až 28 % sušiny nervové tkáně Glycerofosfolipidy (fosfoacylglyceroly) Základní a společnou částí všech glycerofosfolipidů je kyselina fosfatidová, která se skládá z glycerolu, dvou mastných kyselin a kyseliny fosforečné. Jednotlivé typy glycerofosfolipidů se liší sloučeninami, které se vážou na kyselinu fosfatidovou. Může se jednat o ethanolamin, cholin, serin, inositol atd.

20 Z hlediska výživy člověka nás bude zajímat nejdůležitější skupina z glycerofosfolipidů a to jsou lecitiny. Lecitiny Lecitiny řadíme mezi složené, polární tuky. Tato vlastnost je pro organismus velice důležitá, neboť napomáhají emulgaci tuků a tím umožňují jejich trávení. Jejich působení se však neomezuje pouze na tuto úlohu. Lecitiny se liší v zastoupení mastných kyselin, dále obsahují glycerol, kyselinu fosforečnou a cholin. Pod pojmem lecitin nelze chápat pouze jednu sloučeninu, ale jedná se o celou řadu velmi podobných sloučenin. Záleží na zdroji. Jejich biologická role je poměrně rozdílná. Nejčastější zdroj sója komerčně propagovaná mg ve 100 g sóji Biologicky nejpřirozenější zdroj vaječný žloutek mg v jednom žloutku Dalším dobrým zdrojem lecitinu je čokoláda (při výrobě se přidává sójový lecitin). Největší podíl lecitinu obsažený v těle se účastní procesu vylučování cholesterolu žlučí. Cholesterol je ve vodném prostředí, jaké vytváří žluč, zcela nerozpustný. Samotný lecitin není o moc lépe rozpustný a proto se spojuje se žlučovými kyselinami do micel, ve kterých se lecitin chová jako látka s obojakými vlastnostmi. Jeden konec molekuly umožňuje rozpuštění ve vodných roztocích, druhý konec jeho molekuly naopak umožňuje rozpouštění v tucích. Tato vlastnost umožňuje rozpuštění značného množství cholesterolu. Díky těmto micelám může být cholesterol transportován žlučovými cestami do střeva, aniž by došlo k jeho vysrážení. Při velkém nadbytku cholesterolu však micely toto množství nestačí pojmout a část cholesterolu se začne usazovat na stěnách žlučníku a sběrných kanálků žlučové kameny. Vysrážení cholesterolu umocňuje vyšší obsah vápníku v krvi přiváděné ze střev do jater.

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Složky stravy - lipidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Lipidy 1 = organické látky orgány těla využívají jako zdroj energie pro svoji činnost. Sloučenina glycerolu a mastných kyselin (MK)

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

4. přednáška. Lipidy

4. přednáška. Lipidy 4. přednáška Téma přednášky: Význam, charakteristika a metabolismus tuků Cíl přednášky: Ve čtvrté přednášce budou studenti podrobně informováni o fyzikálních a chemických vlastnostech jednotlivých typů

Více

LIPIDY. tuky = estery glycerolu + vyšší karboxylové kyseliny. vosky = estery vyšších jednoduchých alkoholů + vyšších karboxyl.

LIPIDY. tuky = estery glycerolu + vyšší karboxylové kyseliny. vosky = estery vyšších jednoduchých alkoholů + vyšších karboxyl. LIPIDY 1. Rozdělení lipidů jednoduché (estery) lipidy tuky = estery glycerolu + vyšší karboxylové kyseliny vosky = estery vyšších jednoduchých alkoholů + vyšších karboxyl. kyselin složené fosfolipidy (lipid

Více

Chemické složení buňky

Chemické složení buňky Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

Lipidy, důležité přírodní látky

Lipidy, důležité přírodní látky Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání LIPIDY autor: Mgr. Hana Sloupová 1. Doplň tvrzení: Lipidy jsou přírodní látky. Patří mezi ně...,... a... Tuky jsou estery... a mastných... kyselin. Nasycené tuky obsahují ve svých molekulách karboxylové

Více

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1 Lipidy RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (příp. jejich derivátů) lipidy jednoduché = acylglyceroly (tuky a vosky) lipidy složené = fosfoacylglyceroly,

Více

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace:

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Lipidy příručka pro učitele Téma Lipidy se probírá v rozsahu jedné vyučovací hodiny. Výklad je možno doplnit žákovskými referáty, pro SZŠ doporučujeme: Steroidy, Lipofilní vitamíny event.

Více

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy = estery alkoholů + karboxylových kyselin Jsou nerozpustné v H 2 O, ale rozpustné v organických rozpouštědlech Nejčastější alkoholy v lipidech:

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Lipidy. VY_32_INOVACE_Ch0202. Seminář z chemie.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Lipidy. VY_32_INOVACE_Ch0202. Seminář z chemie. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

Lipidy Ch_049_Přírodní látky_lipidy Autor: Ing. Mariana Mrázková

Lipidy Ch_049_Přírodní látky_lipidy Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Struktura a funkce lipidů

Struktura a funkce lipidů Struktura a funkce lipidů Lipidy přítomnost mastných kyselin a alkoholů (estery) hydrofóbnost = nerozpustnost v H 2 O syntéza acetyl-coa glukosa 1100mg/ml vody kys. laurová C12:0 0,063 mg/ml vody palivo

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - katabolismus

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - katabolismus Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metabolusmus lipidů - katabolismus Trávení, aktivace a transport tuků Oxidace mastných kyselin Ketonové látky Úvod Oxidace MK je centrální

Více

Tuky. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Tuky. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Tuky Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová,

Více

Tuky (laboratorní práce)

Tuky (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Tuky (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Ch-9-06 Předmět: chemie Cílová skupina: 9. třída Autor: Mgr. Simona Kubešová

Více

Lipidy. Jednoduché lipidy. Učební text

Lipidy. Jednoduché lipidy. Učební text Lipidy Učební text Výskyt a charakteristika lipidů látky rostlinného, živočišného i mikrobiálního původu. nachází se především v buněčných membránách a nervových tkáních estery vyšších mastných kyselin,

Více

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes

Více

Chemické složení rybího těla

Chemické složení rybího těla Chemické složení rybího těla Produkce ryb (2001) 24,7 tisíc tun (20,1 tis. t odchovaných, 4,6 tis. tun odlovených na udici) Spotřeba ryb v ČR 4,6-5,4 kg, sladkovodní ryby 0,9-1,1 kg Průměrná celosvětová

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

Výživová hodnota rostlinných tuků

Výživová hodnota rostlinných tuků Výživová hodnota rostlinných tuků Dětská výživa a obezita v teorii a praxi 2015 20.11.2015 Praha Jiří Brát Média ovlivňují spotřebitele ne vždy správným směrem Kolik tuků jiných živin konzumovat? tuky

Více

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol Co je cholesterol? - Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. - Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných

Více

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské

Více

Tuky. Tuky a jejich složky Tuky s upraveným složením MK, mastné kyseliny

Tuky. Tuky a jejich složky Tuky s upraveným složením MK, mastné kyseliny Tuky Tuky a jejich složky Tuky s upraveným složením MK, mastné kyseliny TUKY A JEJICH SLOŽKY Fosfolipidy Parciální estery Zvláštní tuky, PUFA (Lipofilní vitaminy, fytosteroly) - ne Fosfolipidy R2 O C O

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Bílkoviny, tuky prezentace

Bílkoviny, tuky prezentace Bílkoviny, tuky prezentace VY_52_Inovace_243 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Bílkoviny

Více

Mýty o tucích ve výživě

Mýty o tucích ve výživě Mýty o tucích ve výživě Kongres IKEM 15.10.2014 Praha Doc. Ing. Jiří Brát, CSc. Česká společnost chemická Tuky z pohledu výživy velmi sledované a medializované téma spousta protichůdných doporučení povrchní

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY2_19 Název materiálu: TUHÉ ROSTLINNÉ TUKY, ŽIVOČIŠNÉ TUKY Tematická oblast: Suroviny, 2.ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

M L É K O. Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

M L É K O. Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze M L É K O Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Definice a trochu historie Mléko je sekret mléčné žlázy samic savců a je primárně

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

1.03 Důkaz tuků ve stravě. Projekt Trojlístek

1.03 Důkaz tuků ve stravě. Projekt Trojlístek 1. Chemie a společnost 1.03 Důkaz tuků ve stravě. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika je určena

Více

v technologické a potravinářské praxi triacylglyceroly (podle skupenství tuky, oleje), mastné kyseliny, vosky, fosfolipidy

v technologické a potravinářské praxi triacylglyceroly (podle skupenství tuky, oleje), mastné kyseliny, vosky, fosfolipidy 3. LIPIDY deriváty mastných kyselin (> 3) volné mastné kyseliny doprovodné látky v technologické a potravinářské praxi triacylglyceroly (podle skupenství tuky, oleje), mastné kyseliny, vosky, fosfolipidy

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

Regulace metabolizmu lipidů

Regulace metabolizmu lipidů Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

kapitola 15 - tabulková část

kapitola 15 - tabulková část 1500 00 00 00/80 ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY 1501 00 00 00/80 Vepřový tuk (včetně sádla) a drůbeží tuk,

Více

Metabolismus steroidů. Petr Tůma

Metabolismus steroidů. Petr Tůma Metabolismus steroidů Petr Tůma Steroidy lipidy hydrofóbní charakter syntetizovány z acetyl-coa izoprenoidy během syntézy izopren Co patří mezi steroidy? cholesterol a jeho estery pohlavní hormony hormony

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 2 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Obsah přednášky Složení potravin, energetická a biologická hodnota potravin Význam jednotlivých složek potravin pro výživu Složení

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

POKYNY TUKY ROZDĚLENÍ TUKŮ

POKYNY TUKY ROZDĚLENÍ TUKŮ POKYNY Prostuduj si teoretické úvody k jednotlivým částím listu a následně vypracuj postupně všechny zadané úkoly tyto a další informace pak použij na závěr při vypracování testu zkontroluj si správné

Více

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Mgr. Alena Marková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Mgr. Alena Marková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace CZ.107/1.5.00/34.0370

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 13

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 13 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19. 10.

Více

LIPIDY. Lipidy jsou estery alkoholu a vyšších (mastných) karboxylových kyselin.

LIPIDY. Lipidy jsou estery alkoholu a vyšších (mastných) karboxylových kyselin. LIPIDY Lipidy jsou estery alkoholu a vyšších (mastných) karboxylových kyselin. Obecný vzorec esteru: Mastné kyseliny mohou být nasycené, či nenasycené. Počet uhlíků je sudý. Nejběžnějšími kyselinami tuků

Více

Isoprenoidy. Terpeny. Dělení: pravidelné a nepravidelné (uspořádání isoprenových jednotek) terpeny a steroidy

Isoprenoidy. Terpeny. Dělení: pravidelné a nepravidelné (uspořádání isoprenových jednotek) terpeny a steroidy Isoprenoidy Charakteristika: Přírodní látky, jejichž molekuly se skládají ze dvou nebo více isoprenových jednotek (C 5 H 8 ) n o různém seskupení. Jsou odvozeny od isoprenu Dělení: pravidelné a nepravidelné

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem

Více

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY Mgr. Jitka Pokorná, Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail: pokorna@chpr.szu.cz

Více

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Mateřské mléko Nejlepší způsob výživy je mateřské mléko složení je přizpůsobeno výživovým potřebám v různých fázích vývoje Složení mateřského

Více

- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu

- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu Otázka: Enzymy, vitamíny, hormony Předmět: Chemie Přidal(a): VityVity Enzymy, vitamíny, hormony a jejich význam pro biologickou funkci živých organismů Enzymy - látka sloužící jako biokatalyzátory - historie:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) U Studny, Karviná

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY2_18 Název materiálu: TUKY, ROSTLINNÉ OLEJE Tematická oblast: Suroviny, 2.ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup: Žák

Více

Střední odborné učiliště Domažlice. Vitamíny v kosmetice

Střední odborné učiliště Domažlice. Vitamíny v kosmetice Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Ročník Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tématický okruh Téma Jméno autora CZ.1.07./1.5.00/34.0639 VY_52_INOVACE_04.07 Střední odborné učiliště Domažlice 2.ročník

Více

IZOPRENOIDY. Řízení. Dělení: 1) Terpeny 2) Steroidy 1

IZOPRENOIDY. Řízení. Dělení: 1) Terpeny 2) Steroidy 1 IZOPRENOIDY Přírodní látky vznikající v rostlinných a živočišných organismech základní stavební jednotka: IZOPREN = 2-methylbut-1,3-dien Jednotky se spojují do různých řetězců Význam: v tělech organismů

Více

Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav. Škodí palmový olej zdraví?

Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav. Škodí palmový olej zdraví? Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav Škodí palmový olej zdraví? bývá vnímán veřejností jako nezdravý tuk má vyšší obsah nasycených MK (50% nasycených a 50% nenasycených MK) hladinu cholesterolu ovlivňuje

Více

MÝTY O MLÉCE A MLÉČNÝCH VÝROBCÍCH. Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

MÝTY O MLÉCE A MLÉČNÝCH VÝROBCÍCH. Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze MÝTY O MLÉCE A MLÉČNÝCH VÝROBCÍCH Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Častým terčem mýtů je mléko a mléčné výrobky, přesto že mléko

Více

NA ZDRAVOTNÍ STAV KONZUMENTŮ ENÍ V PRVOVÝROBĚ JEHO SLOŽEN. Rapotín,, 8.10.2008 lská praxe a potravinářsk

NA ZDRAVOTNÍ STAV KONZUMENTŮ ENÍ V PRVOVÝROBĚ JEHO SLOŽEN. Rapotín,, 8.10.2008 lská praxe a potravinářsk VLIV MLÉČNÉHO TUKU NA ZDRAVOTNÍ STAV KONZUMENTŮ A MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ JEHO SLOŽEN ENÍ V PRVOVÝROBĚ Autoři: Eva Samková,, Milan Pešek, ek, Jiří Špička Rapotín,, 8.10.2008 Výrobní zemědělsk lská praxe a potravinářsk

Více

Tuky. Bc. Michaela Teplá

Tuky. Bc. Michaela Teplá Tuky Bc. Michaela Teplá Tuky = přírodní sloučeniny, estery MK a glycerolu Hydrofobní, nerozpustné ve vodě Jaké funkce tuků znáte? Jaké funkce mají? 1) zásoba, zdroj energie 1g=38 kj 2) vstřebávání lipofilních

Více

Řízení metabolismu. Bazální metabolismus minimální látková přeměna potřebná pro udržení života při tělesném i duševním klidu

Řízení metabolismu. Bazální metabolismus minimální látková přeměna potřebná pro udržení života při tělesném i duševním klidu PŘEMĚNA LÁTEK A VÝŽIVA ČLOVĚKA METABOLISMUS (vzájemná přeměna látek a energie) tvoří děje: Katabolismus štěpení složitých organických látek na jednoduché, energie se uvolňuje, využíváno při rozkladu přijaté

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Minerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10.

Minerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10. Minerální látky, stopové prvky, vitaminy Zjišťování vý.zvyklostí 6.10. Vápník 99% v kostní tkáni, 1% v ECT DDD 1mg průměrně vstřebá se cca 35-50% v proximální části tenkého střeva Vylučuje se ledvinami

Více

Diabetes mellitus a stravování

Diabetes mellitus a stravování Diabetes mellitus a stravování Složení stravy Výživová hodnota (nutriční jakost) Energetická hodnota (výtěžnost) 1. Vitaminy 2. Minerální látky 3. Voda 1. Sacharidy 2. Bílkoviny 3. Tuky Rozdíly v diabetické

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová 1. Bílkoviny - Co jsou bílkoviny - Funkce bílkovin - Zdroje bílkovin - Denní potřeba bílkovin 2. Tuky -Co jsou tuky

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Cholesterol: Strašák dnešní doby

Cholesterol: Strašák dnešní doby Press kit Cholesterol: Strašák dnešní doby 1 Cholesterol: Strašák dnešní doby Po několik desetiletí platí v medicíně jednoduchá úměra snížením hladiny cholesterolu prospějeme svému zdraví. V poslední době

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 14.10.2013

Více

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Profil aktualizovaného znění: Titul původního předpisu: Vyhláška o označování výživové hodnoty potravin

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Profil aktualizovaného znění: Titul původního předpisu: Vyhláška o označování výživové hodnoty potravin Stránka č. 1 z 6 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Profil aktualizovaného znění: Titul původního předpisu: Vyhláška o označování výživové hodnoty potravin Citace pův. předpisu: 450/2004 Sb. Částka: 150/2004

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

AMINOKYSELINY REAKCE

AMINOKYSELINY REAKCE CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE

Více

Nepolární organické látky

Nepolární organické látky Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nela Nepolární organické látky Estery - významná skupina přírodních látek - vyskytují se např. v tucích a olejích - připravují se tzv. esterifikací, reakcí karboxylové

Více

Tuky a oleje, jak se v nich vyznat

Tuky a oleje, jak se v nich vyznat Tuky a oleje, jak se v nich vyznat PaedDr. Mgr. Hana Čechová 1 OSNOVA 1. Co jsou tuky 2. Co jsou mastné kyseliny 3. Základní dělení tuků 4. Rostlinné tuky a oleje 5. Živočišné tuky 6. Směsné tuky 7. Tuky

Více

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši)

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) Otázka: Látková přeměna živin Předmět: Biologie Přidal(a): wampicek anabolické reakce syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) takto vznikaji hormony, enzymy, hemoglobin, stavebni latky

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

CH 3 -CH 3 -> CH 3 -CH 2 -OH -> CH 3 -CHO -> CH 3 -COOH ethan ethanol ethanal kyselina octová

CH 3 -CH 3 -> CH 3 -CH 2 -OH -> CH 3 -CHO -> CH 3 -COOH ethan ethanol ethanal kyselina octová KARBOXYLOVÉ KYSELINY Karboxylové kyseliny jsou sloučeniny, v jejichž molekule je karboxylová funkční skupina: Jsou nejvyššími organickými oxidačními produkty uhlovodíků: primární aldehydy uhlovodíky alkoholy

Více