VYOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Julie Jablonská. Význam a potřeba cizích jazyků z hlediska praktických zkušeností v hotelnictví

Transkript

1 VYOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Julie Jablonská Význam a potřeba cizích jazyků z hlediska praktických zkušeností v hotelnictví Bakalářská práce 2014

2 Význam a potřeba cizích jazyků z hlediska praktických zkušeností v hotelnictví Bakalářská práce Julie Jablonská Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra hotelnictví Studijní program: Gastronomie, hotelnictví a turismus Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práci: Mgr. Libuše Fojtová Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: srpen juli89.jablosnka@gmail.com Praha 2014

3 The importance and need for foreign languages in terms of practical experience of the hotel industry Bachelor thesis Julie Jablonská The Institute of Hospitality Management in Prague Department of Hospitality Study program: Food, Hospitality and Tourism Study: Hospitality Thesis Supervisor: Mgr. Libuse Fojtová Date of submission of the thesis: Date of thesis defense: august Prague 2014

4 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ P r o h l a š u j i, že jsem tuto závěrečnou práci vypracovala zcela samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu literatury a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. Současně prohlašuji, že souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě v databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. podle 47b zákona č. 552/2005 Sb. V Praze dne

5 Poděkování Děkuji Mgr. Libuše Fojtové za vedení této bakalářské práce. Dále děkuji za pomoc při softwarovém zpracování výzkumů a mé rodině za veškerou podporu při mém studiu. 5

6 ABSTRAKT Julie Jablonská. Význam a potřeba cizích jazyků z hlediska praktických zkušeností hotelnictví. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha.: stran. Moje bakalářská práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické (výzkumné). Aby splnila svůj účel, stanovila jsem na počátku hlavní cíl, který bych chtěla v jejím závěru naplnit. Hlavní výzkumnou otázkou tedy bude: Proč by měl znát každý hotelový zaměstnanec alespoň jeden cizí (světový) jazyk? V teoretické části se budu zabývat především výukovými metodami cizích jazyků na středních a odborných školách (a jejich případné využití nejen zaměstnanci hotelů a studenty v praxi), které připravují budoucí personál pro praktické uplatnění v našich (nebo zahraničních) hotelích a gastronomických službách. Ve výzkumné části bych ráda ozřejmila potřebu znalosti cizích jazyků, a to prostřednictvím kvantitativní výzkumné metody, která obsáhne názory zainteresované i nezainteresované veřejnosti, na výše zmíněné skutečnosti. Pro výzkum jsem zvolila dotazníkovou metodu a oslovila respondenty ve velkých (a světově známých) městech a střediscích Praha, Karlovy Vary, Špindlerův Mlýn, Ostrava. Obě části bakalářské práce teoretická i praktická, budou zhodnoceny a učiněny z nich návrhy pro další možná témata např. diplomové práce, respektive praktické využití při výuce nastávajících zaměstnanců hotelnictví. Pro výzkumnou část jsem stanovila dvě hypotézy, které budou v závěru práce verifikovány. Klíčová slova Cizí jazyky, gastronomických službách, hypotézy, tuzemští hosté, vedení hotelu, zaměstnance 6

7 ABSTRACT Julie Jablonská. The importance and need for foreign languages in terms of practical experience of the hotel industry. [Bachelor thesis] Institute of Hospitality. Prague: pages. My thesis consists of two parts - theoretical and practical (research). To achieve its purpose, I set at the beginning of the main objective, which I would like in conclusion to fulfill. The main research question is: Why would know every hotel employee at least one foreign (world) language? In the theoretical part I will deal mainly with methods of teaching foreign languages in secondary schools and vocational schools (and their potential use not only the hotel staff and students in practice) that prepare staff for future practical application in our (or foreign) Hotel and restaurant services. In the research part, I would like to clarify the need for knowledge of foreign languages, through quantitative research methods, which would encompass the views of interested and disinterested public, the above mentioned facts. For research, I chose the questionnaire method and interviewed respondents in large (and world famous) cities and centers - Prague, Praha, Karlovy Vary, Špindlerův Mlýn, Ostrava. Both parts of the thesis - theoretical and practical, will be evaluated and taken from them suggestions on possible topics eg thesis, or the practical application of the teaching staff of upcoming hotel industry. For the research project, I set two hypotheses, which will be verified at the end of work.. Keywords Foreign languages, gastronomy services, hypotheses, domestic guests, the hotel management, employees 7

8 Obsah Úvod O cizích jazycích obecně Rozvoj společnosti a znalost cizích jazyků Využití cizích jazyků v pracovním poměru Dva úhly pohledu Studium cizích jazyků Neznalost cizích jazyků omezuje Jazykové limity Verbální a neverbální dorozumění Aspekt podobnosti a odhadování Věk žáků a studentů Předmět jazykové vzdělání a komunikace Znalost cizího jazyka a poznávání světa Okruhy vzdělávacího procesu výuky cizích jazyků Náročnost v ověřování jazykových znalostí a dovedností Stupně znalostí podle Rady Evropy Teorie a praxe výuky cizího jazyka Kompetence Oblasti užívání jazyka Užívání jazyka Strategie interakce Mediální strategie Komunikativní jazykové procesy Kompetence uživatele Znalosti okolního světa Interkulturální způsobilost Existenciální kompetence Nevyvážená a proměnlivá kompetence Jak se studenti učí? Referenční rámec pro jazyky Tříúrovňové hodnocení Jazykový audit Kompetenční profil Uplatnění absolventů se středním vzděláním Výzkumná část Metodika Úbytek pracovníků v hotelnictví Závěr Seznam užitých zdrojů Seznam grafů Přílohy

9 Úvod Bakalářská práce nese titul Význam a potřeba cizích jazyků z hlediska praktických zkušeností v hotelnictví. Slovo hotelnictví se dá zdůraznit, protože má mírně vznešenější význam, než slovo pohostinství. Usiluje o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, věta z osobního profilu pracovníka v pohostinství, hotelnictví, v ubytovacích službách, průvodce, recepčního, řidiče kamionu, taxikáře, pilota, letušky, bankéře, politika a samozřejmě dalších. Nechtěla jsem vyjmenovávat další a další obory, ve kterých je přímo nutností ovládat alespoň jeden cizí jazyk hovorově (a pokud možno i písemně) nebo dokonce umět jazyků hned několik. Věta, která je zvýrazněna tučně možná někomu připadá jako vytržená z kontextu, ale je pravdivá. Co si lze představit pod konstatováním: usiluje o nejvyšší kvalitu své práce? Svých výrobků, nebo služeb? I sem musíme zařadit znalost cizího jazyka, protože ta se stává dnes a denně nejen doplňkem kvality služeb, ale hlavně denní potřebou každého, kdo přichází do styku s lidmi zákazníky a to v každém pracovním oboru. Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem, lidová moudrost, která platí už několik století. Kdo by ji neznal? Ale co další profese, které jsou nezbytné pro chod každého řádného hotelu? Vedení a management hotelu? Recepční? Kuchaři, nebo číšníci? Barmani? Vrátní? Nutná znalost cizích jazyků (cizího jazyka), by měla být povinností každého, kdo projeví zájem o práci v hotelových zařízeních, ať v tuzemsku nebo dokonce v zahraničí. Důležitost znalosti cizích jazyků je kromě ostatních zaměstnání jako je diplomatičtí pracovníci, politici, umělci a další, stejně potřebná a nutná v hotelnictví, protože když obsluha vychází ve všech ohledech vstříc ně jen tuzemským, ale i zahraničním hostům, dá se předpokládat, že všichni budou spokojeni a je známo, že spokojený zákazník se vždy rád vrací. Právě při uspokojování potřeb zahraničních hostů je využití znalostí některého z cizích jazyků absolutní nutností každého zaměstnance hotelu. Nikdo nemůže předpokládat, že cizinec k nám přicestuje se znalostí češtiny nebo slovenštiny, případně blízkého slovanského jazyka. Se vstupem České republiky do EU se navíc naskýtají pracovní 9

10 příležitosti v zahraničí, a bez znalosti jazyka té či jiné země by nikdo neměl šanci na svoje uplatnění. Navíc angličtina vytlačila další jazyky (němčina, francouzština, španělština, italština) z pozic, které ještě před několika desítkami let ovládaly a stala se skutečným světovým jazykem. Hlavní priorita při výuce cizích jazyků a jejich užívání v praxi je proto kladena právě na tento jazyk. Hypotézy, které jsem si zvolila: H 1. Zaměstnanci hotelů musí ovládat minimálně jeden světový jazyk. H 2. Zaměstnanci hotelů jsou dobře jazykově vybaveni. Po ověření obou stanovených hypotéz vyvodím ze získaných poznatků případné návrhy pro přípravu, vzdělání a praktické využití budoucích hotelových zaměstnanců v oboru. 10

11 1 O cizích jazycích obecně Znalost cizího jazyka patří k dnešní kosmopolitní společnosti stejně jako schopnost užívání internetu nebo řízení auta. Umět se dorozumět příslušným jazykem v cizí zemi každého cizince výrazně přiblíží k místním lidem, umožní mu proniknout blíže k jejich mentalitě a také k aspektům denního života, které by jinak zůstaly skryty za jazykovou bariérou Rozvoj společnosti a znalost cizích jazyků Jak se společnost postupem doby rozvíjela, současně s ní se rozvíjela znalost cizích jazyků. Středověcí kněží, pedagogové a učenci (a jejich žáci) ukládali své vědomosti v latině. 2 Móda, kterou ve velkých městech diktovaly společenské salóny v 18. století, vyžadovala po dámách, které je navštěvovaly, aby hovořily francouzsky. Tak to vlastně platí dodnes. Globalizace postupuje rychlým tempem a tak se neustále promíchávají různé národy a rasy mezi sebou a vytvářejí z nich zcela nová společenství, jejichž komunikace je obohacena o desítky cizích jazyků a nářečí. Znalost cizích jazyků odjakživa patřila k váženým znalostem a lidé, kteří ji ovládali, dokázali spojovat jedince a skupiny, kteří by byli jinak odkázáni pouze na dorozumívání se posunky. V případě, že bylo gesto špatně pochopeno, musely být následně napravovány škody, které vznikly při nepochopení předávaných informací Využití cizích jazyků v pracovním poměru Samotná znalost cizího jazyka nic neznamená, pokud ji jedinec nezačne používat v praktickém životě. Člověk může perfektně ovládat třeba různé jazyky jako je například italštinu, ale pokud ji nepoužívá v praxi, k tomu ho mohou vést různé důvody: stydlivost, nemluví (nemá příležitost) hovořit s lidmi, kteří umí italsky. V tomto okamžiku můžeme považovat statut takového člověka jako by italštinu vůbec neznal, respektive neovládal. Jeho znalosti se počítají teprve v okamžiku, kdy je začne prakticky využívat. Mnoho uchazečů o zaměstnání nedokáže dostatečně využít (prodat) svoje znalosti, na jejich základě si zvolit zaměstnání a budovat na nich kariéru. Často dochází u takových jedinců ke konstatování, 1 Využití cizích jazyků. Dostupné online na [Cit ]. 2 Latina dnes je latinský jazyk označován jako mrtvý (jazyk). Opak je pravdou. Latina je stále uznávaným jazykem vzdělanců, který jim slouží k dorozumívání po celém světě (např. lékaři hovoří pouze latinsky). 11

12 že by rádi v zaměstnání využívali angličtinu. Pokud jejich znalost anglického jazyka dosahují překladatelské úrovně, je to v pořádku Dva úhly pohledu Využívání znalostí cizího jazyka dnes můžeme posuzovat ze dvou úhlů pohledu. Pro osobu, která přímo užívá cizí řeč, se stává znalost cizího jazyka základním předpokladem kvalifikace při získávání pracovního místa. V prvním případě sem patří především překladatelé a tlumočníci. Jejich hlavním cílem je přenos informací z jednoho jazyka do jazyka druhého. Dá se tedy hovořit o tom, že znalost cizí řeči je pro ně pracovní nástroj (dají se sem zařadit i osoby, které ovládají tzv. rozšířené jazyky japonština, čínština, švédština, finština a další). V současné době se na mnoha školách obnovila výuka ruského jazyka, o něhož pokles zájem na počátku 90. let minulého století. Byla to škoda (znovu by se dala využít moudrost o kolik cizích jazyků ). V praxi se dá hovořit o jedné pozici: pokud osoba v určitém cizím jazyce pouze netlumočí nebo nepřekládá, musí pro výkon svého povolání mít další vhodné předpoklady. Druhou skupinu představují osoby, které kladou důraz při hledání vhodného zaměstnání na skutečnost, že znalost cizího jazyka je jedním z předpokladů pro výkon zvolené profese. Již zmiňovaná angličtina je dnes považována za standardní vybavení každého člověka. Navíc, pokud se zajímáte o práci ve firmě se zahraniční účastí, je znalost angličtiny nezbytností. Výhodou pak je, pokud osoba ovládá další jazyky němčinu, francouzštinu atd. Znalosti posledně zmíněných jazyků vyžadují především německé a francouzské firmy. Pokud firma hodlá přijmout asistentku se znalostí francouzštiny, musí být uchazečka vybavena i pro další činnosti; v tomto případě jí pouhá znalost jazyka nestačí. Z toho ovšem logicky vyplývá, že pokud nebude znát cizí jazyk a ovládat pouze činnosti spojené s pracovním zařazením asistentka, nemůže taková žena počítat s přijetím do této funkce Studium cizích jazyků Následující text neuvádí, ani nepředstavuje instituce a zařízení pro výuku cizích jazyků. Zamýšlí se nad volbou studijního oboru, k jehož úspěšnému absolvování patří výuka cizího jazyka (jazyků); uchazeč o studium nebo jeho absolvent by se měli rozhodovat především s ohledem jejího využití v budoucím praktickém životě. 3 Využití cizích jazyků. Dostupné online na [Cit ]. 12

13 Studium zvoleného oboru by nemělo být pouze jakousi automatickou vstupenkou pro přijetí do budoucího zaměstnání. Osoby, které svoje vzdělávání berou s rozvahou a hodlají nabyté (většinou) teoretické znalosti převést později úspěšně do praxe, si takovým způsobem vytvářejí obrovskou konkurenční výhodu pro nadcházející výběrová řízení a pohovory. V zaměstnání je znalost cizí řeči základním kvalifikačním předpokladem pro výkon určené pracovní pozice. Uchazeči o zaměstnání se mnohdy dotazují, zda jejich znalosti cizího jazyka (jazyků) budou i platově ohodnocena. Na tyto otázky nelze jednoznačně odpovědět, protože je ovlivňuje hned několik faktorů: 1. Je znalost cizího jazyka opravdu na vysoké úrovni (slovem i písmem) v porovnání s překladatelem, nebo tlumočníkem? 2. Je znalost cizího jazyka využívána zaměstnancem každý den? 3. Je znalost cizího jazyka potřebná v jeho současném pracovním zařazení (pozici)? 4. Např. s kolegyní účetní, která je výborná v kvalitě odváděné práce a cizí jazyk nepotřebuje má být zaměstnanec vůbec porovnáván? 5. Ovládá zaměstnanec některý z vzácných jazyků (japonština, čínština atd.)? To jsou aspekty, kterými se může řídit zaměstnavatele, ale v podstatě nijak neovlivní výši platu, protože na jeho stanovení vždy mívá poslední slovo ten, kdo vám práci dává a zajišťuje. Pro příklad: někteří zaměstnanci call center ovládají několik jazyků. Přesto jsou platově ohodnoceni stejně jako jejich kolegové, kteří znají pouze jednu cizí řeč a to pouze hovorově. V jejich případě mohou o výši jejich platu rozhodovat profesní znalosti, schopnosti a délka praxe. Některé firmy stanovují pro výši platů svoje zvláštní interní předpisy: 1. skupinu tvoří zaměstnanci, kteří mají možnost znalost cizího jazyka pravidelně při svém pracovním výkonu využívat (angličtina viz korejský výrobce automobilů Hyundai Nošovice). 2. skupinu tvoří zaměstnanci, kde je sice znalost cizího jazyka vyžadována, ale k jejímu praktickému využití téměř (nebo vůbec) nedochází. Nejčastěji k těmto případům dochází v nadnárodních firmách, kde se znalost cizích řečí ponechává tzv. v záloze. 3. skupinou jsou zaměstnavatelé, kteří nemají na své zaměstnance žádné požadavky na znalost cizích jazyků. Takové firmy dávají přednost kvalifikaci v daném oboru, 13

14 před znalostí cizí řeči. Většinou se jedná o původní české firmy, jejichž výroba neexpanduje za hranice ČR, ale jsou schopny uspokojovat tuzemský trh. 4 V každém případě se dá tato kapitola shrnou do jediného závěru: Znalost cizí řeči je výhodou. Schopnost dorozumět se mezi sebou, předat myšlenky, nabídnou pomoc atd. je otevření se sebe sama druhým. Tím se stáváme lepšími. Důležité však je, pokud možno svoje znalosti využívat i v praxi. 4 Využití cizích jazyků. Dostupné online na [Cit ]. 14

15 2 Neznalost cizích jazyků omezuje Obecně je přijímán názor, že znalost cizího jazyka (jazyků) má velmi důležité místo v životě každého jednice. To se potvrdilo především po roce 1989, kdy našinci mohli vycestovat svobodně za hranice a to nejen do zemí, které za předcházejícího režimu mohli navštěvovat volně (NDR, Polsko, Maďarsko nebo dokonce SSSR), ale především do Rakouska, Itálie, Španělska nebo Francie a Velké Británie. Tady se (a ihned po vstupu ČR do EU) zvýraznila potřeba znalostí cizích jazyků v návaznosti na získávání zkušeností i případných zaměstnání v zahraničí. Při neznalosti cílového (nebo světového) jazyka je pak jedinec velmi limitován. 2.1 Jazykové limity Pokud je mateřským jazykem čeština nebo jiný příbuzný - slovanský jazyk (slovenština, polština), je komunikace v neslovanském jazyce pro naše občany složitější. V mateřském jazyce se dá využít určité podobnosti ať již v písemné nebo zvukové formě. 5 Horší situace nastává, když budeme chtít komunikovat s cizinci, kteří hovoří germánskými nebo románskými jazyky. Třeba dánsko - anglický slovník nám může v písemné formě připadat v případě obou jazyků (uvedených slov) téměř příbuzný. Pokud umíme anglicky můžeme nabýt dojmu, že dokážeme komunikovat i v dánštině. I když to není tak jednoznačné, je zřejmé, že příslušnost dvou a více jazyků do stejné jazykové skupiny je při komunikaci výhodou, zejména pokud je jedním z nich jazyk mateřský. Podobný efekt se projeví také v případě, kdy do stejné jazykové skupiny patří dva či více cizích jazyků, které se jedinec učí nebo v nich komunikuje Verbální a neverbální dorozumění Zřejmou výhodu má při komunikaci v cizím jazyce osoba, která má znalost jiného příbuzného jazyka. Pokud budeme cestovat na Slovensko, Ukrajinu, do Ruska nebo Polska, máme určitou výhodu. V případě, že do těchto krajin zavítá Němec, jeho postavení bude v tamní společnosti (bez znalostí základů slovanských jazyků) komplikovaný. Některé výrazy 5 Výuka cizích jazyků. Dostupné online na [Cit ]. 15

16 můžeme při hovoru slovanském jazyce odhadovat. Samy vyplývají z kontextu naší debaty. Pokud budeme hovořit pouze česky, nic se neděje, protože i zahraniční protějšky nám dost dobře porozumí. Opět: uživatelé neslovanských jazyků budou v obrovské nevýhodě. Při své neznalosti slovanského jazyka mohou být pochopeni pouze tehdy, když budou využívat mezinárodně známých výrazů (pizza, hotel, water, benzin, gas, OK, taxi apod.). Jinak jsou nuceni využít tzv. neverbální (posunkový) způsob dorozumění nebo pomoci cizí osoby, která cizí jazyk ovládá alespoň částečně. Dalšími možnostmi je využití slovníku nebo různých moderních systémů překladačů (notebook) Aspekt podobnosti a odhadování Pokud využije cizinec v zahraničí mezinárodních výrazů nemusí mít velké problémy s pochopením druhých o jeho přání (taxi, drink, auto, kafé, písí nebo kompjútr osobní počítač, hamburger, čokolad a další). Čeština se může pyšnit mezinárodním výrazem, jehož autorem je spisovatel a novinář Karel Čapek ROBOT (výraz pro umělého člověka z divadelní hry R.U.R). Výše zmíněné výrazy se mohou stát motivačními pro žáky a studenty, kteří navštěvují povinnou výuku cizích jazyků, jako jeden z předmětů učebních osnov (nebo jazykovou školu, soukromou výuku cizího jazyka apod.). Současně jsou mezinárodní výrazy dobrým motivačním prostředkem pro učitele cizích jazyků. Motivačním faktorem při výuce (pro obě strany) se mohou stát názvy různých druhů zboží (potraviny banán, ananas, konzerva; drogerie pasta; elektronika computer nebo televize apod.). Aspekt podobnosti a odhadování pak pozitivně ovlivňuje paměťové stopy a pohotovost při vybavování a používání jednotlivých slovíček a frází studenta i pedagoga Věk žáků a studentů Způsob odhadování a jeho správnost, a tím i účinnost, závisí na mnoha faktorech: - jeho věku; - zkušenostech a poznatcích jedince; - vztahům s okolím; Pokud jsou znalosti cizích jazyků rozvíjeny u dětí od útlého věku, je u nich větší šance, že přirozeně využijí dál princip odhadování. S přibývajícím věkem a v souvislosti s vlastním vývojem a vývojem vztahů s okolím, se obvykle dostávají do stadia, kdy se 6 Výuka cizích jazyků. Dostupné online na [Cit ]. 16

17 v nich vytvoří určitá bariéra pro bezproblémové využívání strategie odhadování. Ta se dá nazvat jako strach z chyby (chyb). 7 U starších jedinců se zvýrazňuje podíl předchozích zkušeností, poznatků apod. Vhodným přístupem může vyučující žáky motivovat a rozvíjet tak, aby eliminoval jejich obavy z nesprávné odpovědi. Pedagog především musí příznivě působit na jejich dovednosti využívat podobnosti a odhadování, aby tyto kompetence mohli studenti ve škole i v praxi dál efektivně využívat. 8 Důležitou skutečností pro každého pedagoga je rozvíjení dovedností žáků (studentů) při odhadování a využívání podobností v cizím jazyce. To vše poskytuje základy pro zapamatování a vybavování a získávání očekávaných znalostí: a) dokázat postihnout hlavní smysl sdělení; b) orientovat se v monologu či dialogu s malým počtem neznámých výrazů; c) dokázat v kontextu odhadnout význam neznámých slov a frází; d) odvodit pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu; e) domluvit se v každodenních situacích jednoduchým způsobem a vyžádat si jednoduchou informaci. Motivace žáků a studentů by ovšem neměla být aplikována pouze pro výuku cizích jazyků, ale přístupy podobnosti by se měli naučit využívat i v jiných oblastech běžného života. Tyto přístupy jsou jedním ze základních předpokladů, které usnadňují nejen studium, ale i využitelnou komunikaci v mnoha životních situacích. Svým způsobem činí ze studentů samostatné jedince a podporuje jejich kreativitu Předmět jazykové vzdělání a komunikace Jazykové vzdělávání připravuje žáky a studenty na aktivní život v současné multikulturní společnosti a vybaví je komunikačními dovednostmi, které jim budou nápomocny v novém prostředí. Umožní jim dorozumívat se v různých situacích v každodenním osobním i pracovním životě a to nejen v mluveném, ale i psaném projevu. Tyto dovednosti napomohou žákům spolupracovat, vyhledávat, zpracovávat a vyměňovat získané informace v rámci běžné konverzace. 7 Výuka cizích jazyků. Dostupné online na [Cit ]. 8 Výuka cizích jazyků. Dostupné online na [Cit ]. 9 Výuka cizích jazyků. Dostupné online na [Cit ]. 17

18 2.3.1 Znalost cizího jazyka a poznávání světa Studenti si znalostmi jazyka osvojují i další dovednost. Tou je získávání informací o světě, především o konkrétní zemi, jejíž jazyk studují. Následné využití cizího jazyka v profesi se tak stává pozitivním především v konverzaci se zahraničním hostem, kterého jistě zaujmou znalosti o jeho mateřské zemi. Informace a znalosti mohou v dnešní technické době čerpat studenti z internetu, slovníků, časopisů a dalších zdrojů; tím pouze rozšiřují svoje všeobecné vědomosti a dovednosti. 10 Tuto formu přípravy a studia lze pak považovat za velmi efektivní. Pokud studenti ve vyučovací hodině začnou rozvíjet svoje nové poznatky a využívat při nich pouze cizí jazyk, je téma hodiny (přestože se jedná o určitou formu improvizace) zábavné pro všechny a do diskuse se zapojují automaticky i další studenti za přispění vyučujícího. Ten je v podstatě předurčen do role mentora, který pouze odstraňuje některé výrazné chyby v mluveném projevu studentů. Proto je důležité, aby pedagog při přednesu učiva kladl důraz na respektování tradic a zvyků, odlišných sociálních a kulturních hodnot jiných národů a rovněž pro určité srovnání i jejich úroveň znalosti cizích jazyků. Tak získávají studenti další důležité poznatky, mezi které můžeme zařadit: naslouchání svému okolí a reakce na výroky druhých. Výuka cizích jazyků se dá podporovat moderními multimediálními výukovými programy a vzhledem k tomu, že praxe je v tomto ohledu důležitější než biflování teorie, mohou se sami studenti zapojovat (díky multimediální výukové technice) do jednotlivých výukových projektů. Pedagogové zastávají názor, že výuka (prvního) cizího jazyka by měla studentům přinést znalosti na minimální úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky Okruhy vzdělávacího procesu výuky cizích jazyků Každá střední škola (odborné učiliště, hotelové ale i jazykové školy) by se měly soustředit na úroveň znalostí cizích jazyků (ze základní školy), se kterými přicházejí noví zájemci o studium k přijímacím zkouškám (pohovorům). Za vhodný lze považovat příklad ze Střední školy společného stravování v Ostravě- Hrabůvce, kde je výuka cizích jazyků vedena především v angličtině, němčině, ruštině; 10 Co nabízí naše škola. Dostupné online na [ ]. 11 Tamtéž. 18

19 samozřejmě je přípustná (nutná) jejich vzájemná kombinace. Navíc jsou pro výuku cizích jazyků stanoveny okruhy pro všechny studenty (různých oborů) stejné. 1. Člověk a práce v tomto tématu je důležitá uvědomělost studentů za zodpovědnost za vlastní život, vzdělání pro život, nastolení úspěšné kariéry, aby vhodně komunikovali a reprezentovali s potencionálními zaměstnavateli v cizím jazyce. 2. Informační a komunikační technologie posluchači jsou vedeni ke schopnosti vyhledávat, zpracovávat, uchovávat a předávat informace pomocí informačních a komunikačních technologií cizojazyčných slovníků, včetně elektronických, a ke schopnosti využívání základního i aplikačního programového vybavení pro potřeby výuky cizího jazyka. 3. Občan v demokratické společnosti toto téma rozvíjí u posluchačů komunikativní kompetence v cizím jazyce, jejich práci s informacemi a orientaci v mediálním obsahu a využívání médií pro potřeby cizího jazyka. Současně jsou vedeni k jednání s cizinci v jejich rodném (mezinárodně užívaném) jazyce hledání řešení problémů, kompromisů, ale i společenských diskusí. Přitom je u studentů vzbuzován zájem o dění ve světě (politika, kultura, sport) a celkový společenský přehled o zemi, jejímž jazykem hovoří. 4. Člověk a životní prostředí velmi časté téma, kdy postavení člověka v přírodě a vliv prostředí na jeho zdraví a život se dostávají do popředí společenského života u nás, ale i v zahraničí (tzv. zdravý životní styl). Poprvé byla na této škole zkouška z cizího jazyka zařazena v roce Cizí jazyky jsou vyučovány u gastronomických oborů (kuchař-číšník, číšník-servírka, kuchař a kuchař číšník pro pohostinství). Zkouška z cizího jazyka je koncipována tak, aby odrážela potřeby praktického využití cizího jazyka v daném oboru. Obsahuje úkoly vycházející z předpokládané komunikační situace a ve všech zadáních je zahrnuta odborná terminologie. Studenti si volí mezi angličtinou nebo němčinou. V gastronomických oborech patří zkouška z cizích jazyků do praktické části. 12 V případě písemné zkoušky se většinou jedná o texty, ke kterým student přiřazuje správné varianty odpovědí, překlad rozhovoru čeština cizí jazyk a opačně, překlad úryvku nebo výrazy řečové etikety. Samozřejmostí jsou: uplatňování zdvořilostních výrazů 12 Co nabízí naše škola. Dostupné online na [ ]. 19

20 v komunikaci, znalosti odborné a obecné slovní zásoby. Dovednost porozumět a používat cizí řeč. Praktická zkouška v gastronomických oborech ověřuje jazykové kompetence žáků prostřednictvím samostatné odborné práce a následně v ústním projevu při obhajobě výsledků samostatné odborné práce Co nabízí naše škola. Dostupné online na [ ]. 20

21 3 Náročnost v ověřování jazykových znalostí a dovedností Jazyková kompetence studentů je ověřována v úrovni A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, ale zadání se vyznačují nestejnou obtížností, třebaže všechna se přibližují dané úrovni nastavené RVP. Úroveň zpracovaných zadání odpovídá požadavkům budoucí praxe a současně je přiměřená aktuálním schopnostem posluchačů. 3.1 Stupně znalostí podle Rady Evropy V předcházejícím textu jsem představila možnosti vybavenosti cizími jazyky na vzorové gastro střední škole. Důležitým poznatkem bylo rozdělení výuky cizích jazyků do tematických okruhů, které mají shodné jak studenti anglického, tak německého a ruského jazyka. Moderní doba však vyžaduje své a možnosti studovat nebo pracovat v rámci EU vyvolala všeobecnou potřebu učit se cizí jazyky a souběžně s výukou také nastavit všeobecně uznávaná kritéria hodnocení jazykových znalostí. Rada Evropy proto vytvořila dokument Společný evropský referenční rámec pro jazyky, který mimo jiné obsahuje stupnici jazykových dovedností na stupnici A1 C Teorie a praxe výuky cizího jazyka Užívání a učení jazyka (ů) představuje úkony prováděné lidmi, kteří si jako jednotlivci a jako členové společnosti rozvíjejí rejstřík kompetencí, a to jak kompetencí obecných tak zvlášť komunikativních jazykových kompetencí. Užívají kompetence, které mají k dispozici v různých kontextech a za různých podmínek a omezení, aby se zapojili do jazykových činností obsahujících jazykové procesy, jejichž cílem je vytvářet nebo přijímat texty vztažené k tématům v určitých oblastech užívání jazyka, a přitom aktivizují ty strategie, které se zdají nejpříhodnější pro úspěšné provedení úloh. Monitorování těchto úkonů účastníky procesu vede k posílení nebo pozměnění jejich kompetencí Společný evropský referenční rámec v politickém a vzdělávacím kontextu. Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme. Council for Cultural Co-operation Education Committee Modern Languages Division. Dostupný online na nuov.cz/uploads/rvp/kk/evropsky_referencni_ramec.pdf. PDF 2. s. 9. [Cit ]. 21