Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování

Transkript

1 Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Kateřina Kořená, Karel Kořený 1 Abstrakt Příspěvek hodnotí postoj českých investorů k riziku z hlediska jejich investování do málo rizikových aktiv a zaměřuje se na investice do podílových fondů. Součástí příspěvku je srovnání dlouhodobé pravidelné investice do dluhopisového a akciového fondu. Klíčová slova riziko, investování českých domácností, kolektivní investování, fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, akciové fondy, pravidelné investování. 1. Úvod Čeští investoři již řadu let investují do málo rizikových investic, jako jsou stavební spoření, penzijní připojištění, vklady v bankách nebo fondy dluhopisové a fondy peněžního trhu. Výsledkem je malý výnos, protože na finančním trhu výše rizika, které investor podstupuje, obecně odpovídá výši výnosu. Domácnosti v České republice dlouhodobě ukládají své úspory do málo rizikových, a tedy málo výnosných instrumentů a nenaučily se investovat do rizikovějších cenných papírů typu akciové fondy a akcie. Řada domácností dokonce stále ukládá své úspory na vkladní knížky, když např. jen v České spořitelně leží na vkladních knížkách přes 78 mld. Kč, přitom úroky se zde pohybují velice nízko. Cílem článku je vysvětlit důsledky obavy podstoupit riziko, tzn. důsledky příliš velkého využívání méně rizikových investic a nedostatečného využívání investic rizikovějších. Graf č. 1: Vývoj majetku ve fondech kolektivního investování v ČR zdroj: AKAT ČR 1 Kateřina Kořená, Ing., Ph.D, Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, katerina.korena@vsb.cz, Karel Kořený, Ing., KFP Kořený Fichtner Pavlásek, s.r.o., kk@kfp.cz.

2 2. Kolektivní investování v České republice Z hlediska celkového množství uložených peněz docházelo v minulých letech ke zvyšování objemu peněz na běžných účtech, objem majetku v penzijních fondech, stavebním spoření a pojišťovnách zůstával přibližně stejný. Ve fondech do první poloviny roku 2008 docházelo k nárůstu vkládaných prostředků, ale po dobu finanční krize celkový objem majetku krátkodobě poklesl. V současnosti došlo ke stabilizaci viz předchozí Graf č. 1. Čeští investoři sice začínají více investovat do fondů a zřejmě budou v těchto investicích pokračovat i po překonání finanční krize, ale struktura jejich investic je odlišná od investování v celosvětovém i evropském měřítku. Averze k riziku se u českých investorů projevuje dlouhodobě (viz Graf č. 2). Ke byla v zahraničních i domácích fondech investována celá polovina do fondů peněžního trhu, v zajištěných fondech bylo 7% a v dluhopisových fondech 20% z celkového objemu majetku ve fondech. Ve více rizikových akciových fondech bylo uloženo 9% majetku. Graf č. 2: Kolektivní investování v ČR k % 7% 1% Fondy peněžního trhu Dluhopisové fondy 13% 50% Smíšené fondy Akciové fondy 20% Zajištěné fondy Fondy fondů Zdroj: AKAT Po pěti letech (viz Graf č. 3) se struktura investování výrazněji neproměnila, když ke bylo ve fondech peněžního trhu 33%, v zajištěných fondech 26% a ve fondech dluhopisových necelých 9%, takže opět větší část investic byla investována méně rizikově. Investice v akciových fondech k tomuto datu tvořily pouze 14%. V současnosti (k ) došlo ve srovnání s koncem roku 2009 pouze k malým změnám - pokud sečteme investice do fondů peněžního trhu, zajištěných fondů a dluhopisových fondů, je celkový majetek v těchto fondech nižší o 1% a investice do akciových fondů vyšší o 1%. 3. Kolektivní investování v zahraničí Struktura investování do fondů v zahraničí vypadá odlišně. Podle ICI do fondů peněžního trhu investoři investují necelých 30%, do dluhopisových fondů necelých 20%, což tvoří méně než 50% méně rizikových investic, zato téměř 45% je investováno do fondů akciových. Vysoké procento akciových investic je ovlivněno vyšším podílem amerických investorů, kteří jsou ochotnější více do akcií investovat. Přesto i pouze evropští investoři se od českých výrazněji liší, když do fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů mají investováno 43% majetku a do akciových fondů 34% - viz Graf č. 4. Můžeme tedy konstatovat, že vzhledem k výrazně menším investicím do akciových fondů, jeví se čeští investoři jako investoři konzervativní, kteří dávají přednost méně rizikovým investicím. Tato skutečnost je zvláště z dlouhodobého hlediska pro české investory velice riziková, protože tímto způsobem

3 investování si nebudou schopni zajistit dostatek finančních prostředků na stáří a budou nuceni i nadále spoléhat na stát a státní důchody a dávky. Graf č. 3: Kolektivní investování v ČR k % Fondy peněžního trhu Dluhopisové fondy 26% 34% Smíšené fondy Akciové fondy 14% 11% 9% Zajištěné fondy Fondy fondů Zdroj:AKAT Graf č. 4: Investování do akciových fondů v % k Svět Evropa ČR Zdroj: ICI 4. Srovnání vybrané investice Pro srovnání rizikové a méně rizikové investice byly vybrány dva fondy, akciový fond a dluhopisový fond 2. Do obou těchto fondů bylo pravidelně investováno, časový horizont byl od do současnosti, tj. do Kurz akciového fondu (viz Graf č. 5) se v průběhu 10 let výrazně měnil, jeho volatilita byla vyšší než kurz fondu dluhopisového. Dluhopisový fond v žádném ze 4 období (viz Graf č. 5) neprodělal, jeho kurz postupně v čase s menšími výkyvy stabilně rostl. Vývoj kurzů obou fondů je graficky podle vývoje kurzu rozdělen do 4 období, viz následující Tab. č období období období období Tab.č.1: Období investování 2 Vybranými fondy byly ING International Český akciový fond a ING International Český fond obligací.

4 V prvním období kurz akciového fondu stagnoval, klesal a poté začal mírně růst, kurz dluhopisového fondu celé období postupně rostl. Na konci období kurz akciového fondu vzrostl o 23%, dluhopisového fondu dokonce o 27%. Ve druhém období začal kurz akciového fondu prudce růst, aby na konci období vzrostl o 304%. Kurz dluhopisového fondu v tomto období postupně dále rostl o konečných 10%. Ve třetím období do došlo k výraznému propadu kurzu akciového fondu o celé 2/3, dluhopisový fond v tomto období ani nevydělal, ani neprodělal, jeho zhodnocení bylo 0%. Ve čtvrtém období začal kurz akciového fondu opět růst a celkově v tomto období vzrostl o 88%. Kurz dluhopisového fondu v tomto období vzrostl o 15%. Jestliže budeme srovnávat zhodnocení za celé období, tak kurz akciového fondu od do vzrostl o 219% a kurz dluhopisového fondu o 61%. Graf č. 5: Vývoj kurzu dluhopisového a akciového fondu v Kč 4,5 4 3,5 DF: + 10% AF: + 304% DF: + 15 % AF: + 88 % 3 2,5 2 DF: + 27% AF: + 23% Dluhopisový fond (DF) 1,5 1 0,5 Akciový fond (AF) DF: 0% AF: - 66 % Pokud srovnáme tržní hodnoty pravidelných investic v jednotlivých fondech (viz Graf č. 6), tak investice v akciovém fondu svou tržní hodnotu měnila velmi výrazně, naopak investice v dluhopisovém fondu stabilně rostla, jednak díky postupnému nárůstu kurzu málo rizikového dluhopisového fondu, jednak díky pravidelným vkladům. Srovnáme-li jednotlivá období investování, tak na konci prvního období je tržní hodnota investice v akciovém i dluhopisovém fondu téměř stejná, i když výnosnost investice v akciovém fondu v průběhu tohoto období několikrát klesla pod hodnotu investované částky. Díky pravidelnému investování zde bylo využito vyšší kolísavosti fondu ve prospěch investora. Na konci druhého období byla výnosnost investice v akciovém fondu o 190 % vyšší než investice ve fondu dluhopisovém, aby se po vypuknutí finanční krize do března 2009 propadla vzhledem k investované částce na -5%. Investice v dluhopisovém fondu v tento okamžik vydělávala přes 9%. Na konci čtvrtého období ale situace vypadala jinak, protože díky rostoucímu a kolísavému kurzu akciového fondu celková výnosnost investice v akciovém fondu byla 66,1% nad investovanou částkou. V dluhopisovém fondu to byla výnosnost 23,7%

5 Graf č. 6: Vývoj tržní hodnoty investic v jednotlivých fondech v Kč Vývoj tržníhodnoty investice v akciovém fondu Vývoj tržní hodnoty investice v dluhopisovém fondu 0 5. Závěr Při konečném hodnocení můžeme konstatovat, že pravidelné investování v časovém horizontu cca 10 let bylo do akciového fondu výrazně výnosnější než investování do fondu dluhopisového. Akciová investice sice v průběhu investičního období výrazněji kolísala, toto kolísání ale bylo využito v rámci pravidelného investování ke zvýšení hodnoty investice. Celkově je rozdíl mezi výnosností více rizikové akciové investice a méně rizikové dluhopisové investice 42,4%, pravidelná investice do akciového fondu vydělala téměř třikrát více než investice do fondu dluhopisového. Jestliže tento výsledek zhodnotíme v obecnější rovině, tak investor, který investuje do méně rizikové investice v delším časovém horizontu, pravděpodobně vydělá výrazně méně než investor, který bude investovat rizikověji. Pokud tedy čeští investoři budou i nadále investovat tímto konzervativním způsobem, budou se vzhledem k investorům zahraničním neustále ochuzovat o možný výnos a jejich majetek se bude zhodnocovat pomaleji. Literatura [1] Materiály Asociace pro kapitálový trh (AKAT ČR). Url: [2] Materiály Investment Company Institute (ICI). Url: Summary The paper deals with the contemporary situation of the Czech collective investment and explains the risk aversion of the Czech investors. The first part deals with the collective investment in the Czech Republic and abroad. In the second part the authors compare regular investments in bond fund and equity fund.