Nezávislé noviny obãanû a pfiátel Kfiivoklátu K IVOKLÁTSKÉ LISTY. Roãník II. LISTOPAD PROSINEC Kã

Transkript

1 Nezávislé noviny obãanû a pfiátel Kfiivoklátu K IVOKLÁTSKÉ LISTY ZIMNÍ DVOJâÍSLO VSTUPENKA NA ADVENT ZDARMA UVNIT LISTU Roãník II. LISTOPAD PROSINEC Kã Leto ní tradiãní Zamykání lesa provázela zamraãená obloha, mlha a obãasné mrholení. ProtoÏe ale nejsme z cukru ani ze soli, vûbec nám to nevadilo a celou akci jsme si uïily, fiíkají dûti z M. âtûte na str. 3 Pojìte a potû te se na í pfiedvánoãní publicistikou, která voní vanilkou. Dozvíte se, jak probíhá peãení cukroví a pfiedvánoãní pfiípravy v rodinách ãlenû redakãní rady. âtûte na str. 4 5 Na hradní stránce se dozvíte, jaká pfiekvapení na nás ãeká na leto ním adventu. BliÏ í informaci, na co mûïeme zajít na hrad, se dozvíte z oti tûného programu akcí. âtûte na str. 7 ËASTNÉ A VESELÉ Krásn a poklidn pfiedvánoãní ãas, váïení a milí ãtenáfii. Máte pfied sebou dvojãíslo, které je posledním vydáním leto ních Kfiivoklátsk ch listû. Doufáme, Ïe po cel uplynul rok byly pro Vás na e noviny zdrojem zábavy, informací a zajímavostí. Asi ne vïdy se v echno líbí v em, ale tak se vûci mají. Jsme lidé rûzní, máme odli né postoje a pfiesvûdãení. Nemusíme mít na v e stejn pohled a názor, ale mûïeme se respektovat. Tolerance a pokora, to je v lidské sounáleïitosti nejdûleïitûj í. Vûzte, Ïe noviny dûláme rádi a pevnû vûfiíme, Ïe tak alespoà trochu pfiispíváme ke kulturnímu dûní u nás na Kfiivoklátû. Za Va eho pfiispûní se o to budeme snaïit i v roce pfií - tím. NechÈ je tedy ten nadcházející rok pro Vás v echny Èastn, aè Vás potkávají samé pozitivní a radostné události, aè na v ech cestách, kter mi se vydáte, svítí svût lka lásky, tûstí a nadûje. Klidné a poïehnané vánoãní svátky Vám za celou redakãní radu pfieje TáÀa Friebertová TVO IVÉ ODPOLEDNE Zaãátkem listopadu jsme pozvali rodiãe dûtí k nám do matefiské koly na spoleãné tvofiivé odpoledne. Nese lo se nás mnoho, protoïe zrovna hodnû dûtí bylo nemocn ch, ale pracovní atmosféra ve tfiídû byla velmi pûkná. Dûti s rodiãi mûly za úkol vyrobit si lampiónek na lampiónov prûvod. K dispozici mûly dûti rûzné druhy sklenic, barevné krepové papíry, barvy na sklo i jin materiál. V ichni se pilnû pustili do práce, malovali, stfiíhali, lepili a za chvíli se na stolcích zaãaly objevovat krásné lampiónky. Potom uï zb valo jen pfiidûlat drïátko, zapálit uvnitfi svíãku a bylo hotovo. Vût ina z dûtí si jiï s vlastnoruãnû vyroben m lampiónkem svítila na cestu ze kolky domû. Dûkujeme rodiãûm, Ïe si vïdy najdou chvilku a stráví s námi odpoledne tvofiením. Jaroslava Vimrová V roba lampionkû byla zábava pro malé i velké. CELO KOLNÍ PROJEKT A DEN OTEV EN CH DVE Í Foto Jaroslava Vimrová Na pfiání ÏákÛ se ve ãtvrtek 15. prosince 2011 v Z Kfiivoklát uskuteãní celo kolní projekt Hravá kola. Îáci si opût budou samostatnû vybírat aktivity a skládat si tak svûj vlastní rozvrh. Tento den jsme zároveà vyhlásili jako den otevfien ch dvefií. Ve v ech hodinách se mûïete aktivnû zapojit, a proto je moïné si vybrat konkrétní hodinu podle zájmu. Rozvrhy pro 1. i 2. stupeà vãas zvefiejníme na a téï pfiedáme dûtem. Tû íme se na Va i náv tûvu. Mgr. Marcela Kasíková Moudrá slova Patrnû jedin zpûsob, jak si zachovat zdraví, je jíst, co ti nechutná, pít, co se ti o kliví, a dûlat, co se ti nechce. (Mark Twain) âas uhání mílov mi kroky a rok 2011 se blíïí svému závûru. Na to, jak byl, budeme moci zavzpomínat jiï za pár dnû, aï hodiny odbijí silvestrovskou pûlnoc. Îivot nás mnohdy zavede do roztodivn ch uliãek. Stejnû klikat ch, jako jsou pû iny v lesích po kfiivoklátsk ch stráních. Obãas v nich zabloudíme, nûkdy se musíme kousek vrátit, nebo pfielézt spadl strom. Stojí nám Kfiivoklát a jeho klikaté pû iny za to? Myslíme, Ïe ano. AÈ je rok 2012 pro v echny dobr m rokem.redakãní rada pfieje v em ãtenáfiûm Kfiivoklátsk ch listû do nového roku hodnû tûstí, zdraví a spokojenosti. Ilustrace Milan Bednafiík CENY ZA FOTOSOUTùÎ NOVIN ROZDÁNY V leto ním roce to bylo jiï popáté, kdy si mohli amatér tí fotografové Kfiivoklátska porovnat svûj um a znalosti v oboru. Kfiivoklátské listy vyhlásily pfied prázdninami pát roãník fotosoutûïe Kfiivoklátsko v hledáãku fotoaparátu. PofiadatelÛm se se lo celkem 129 prací od estnácti autorû. Odborná porota sloïená z pfiedsedy Václava Hvûzdy vedoucího fotoklubu Amfora, a ãlenû Josefa Seibrta a Viléma Îáka, nemûla snadnou práci. Anonymní v bûr vítûzn ch snímkû zabral nûkolik hodin a porotû fakt nebylo co závidût. Obeslané snímky mûly vysokou úroveà a kvalitou byly velmi vyrovnané. VernisáÏ v stavy v ech prací, zaslan ch do pátého roãníku, byla v nedûli 6. listopadu v budovû IVS LâR. V odpoledních hodinách se zde se li pozvaní autofii, pofiadatelé, sponzofii a pfiátelé fotografie nebo Kfiivoklátsk ch listû, aby se dozvûdûli, jak leto ní klání dopadlo. Pfiítomné hosty pfiivítala TáÀa Friebertová, vedoucí IVS LâR, která v echny seznámila s programem slavnostního odpoledne a uvedla rodinné trio Dagmar, Karolinu a Karla Pavlíãkovi, ktefií sv m pûveck m vystoupením naladili tu slavnostní atmosféru odpoledne. Poté se ujal slova lesní správce Inspektorátu LâR Pavel Rus, kter fiekl pár uznal ch slov autorûm vystaven ch snímkû. Podûkoval i Kfiivoklátsk ch listûm za organizaci této tradiãní kulturní akce a pfiislíbil, Ïe i do budoucna mohou poãítat s podporou LâR. Poté se ujal slova Pavel Friebert, vedoucí redakãní rady Kfiivoklátsk ch listû, kter pfiedstavil leto ní roãník fotosoutûïe. Podûkoval za hojnou úãast a zájem z fiad fotoamatérû regionu a vyslovil podûkování sponzorûm, bez kter ch by se soutûï jen tûïko mohla uskuteãnit. Václav Hvûzda pronesl hodnocení odborné poroty, pochválil v echny úãastníky leto ního roãníku slovy: jsem mile pfiekvapen hojnou úãastí autorû, vyrovnanou kvalitou zaslan ch prací a samotnou prezentací v hezkém prostfiedí v stavní sínû IVS LâR. Odborná porota nemûla lehkou práci, v nûkter ch pfiípadech jsme se v hodnocení se- li, u jin ch o prosazení sv ch favoritû svedli lít boj. V m ch oãích ale vyhráli v ichni, protoïe zde není ani jedna fotografie, za kterou by se autor musel stydût. Po slovech Václava Hvûzdy pfieãetl Pavel Friebert ortel odborné poroty a pozval ocenûné autory k pfievzetí cen. V kategorii âarokrásná pfiíroda první místo a cenu KL si pfii la pfievzít za snímek Labutí rodinka Dagmar Pavlíãková, druhé a tfietí místo snímky z trilogie Kfiivoklátská rána V tichu lesa a Na Kfiivoklátû Miroslav Pecha st. V kategorii Kfiivoklátské úsmûvy získala první cenu snímkem Snídanû v iglú Lucie Pechová, druhé místo a cenu KL si odnesla (Pokraãování na str. 2) V kategorii âarokrásná pfiíroda druhé a tfietí místo se snímky z trilogie Kfiivoklátská rána V tichu lesa a Na Kfiivoklátû získal Miroslav Pecha st. Za redakãní radu mu k úspûchu popfiál Pavel Friebert. Foto Milan Bednafiík

2 UDÁLOSTI Z OBCE STRANA 2 KL 11 12/2011 Anketa KL BlíÏí se vánoce. Jaké vánoãní cukroví vám chutná nejvíce? Tomá Fuksa 23 let, student Na vánoãních náv tûvách nepohrdnu jak mikoliv druhy, ale nejvíce si pochutnám na tradiãních lineck ch s marmeládou nebo perníãkách. Martina ímová 46 let, uklízeãka Já mám nejradûji tradiãní pracny a obecnû suché cukroví. Doma kaïd rok peãu nûco nového, ale tradice vïdy zvítûzí, takïe vanilkové rohlíãky, vãelí úlky, linecké cukroví, kokosky a cokoli s kokosem a nesmím zapomenout na babiããiny rohlíãky s karamelov m krémem. Miroslav Friebert 46 let, technik telekomunikaãní spoleãnosti Mám rád vykrajované linecké, lepené marmeládou, sypané mouãkov m cukrem. Tvary nepreferuji jen musí b t mûkké a rozpl vat se na jazyku. Ale nebráním se ani novinkám a experimentûm, které se objevují kaïdé Vánoce. Jifií Kroupa 57 let, elektro-technik To nám to uteklo, Vánoce jsou za dvefimi. KdyÏ se zamyslím nad vánoãním cukrovím,tak ze v eho nejradûji jsem mûl mandlové hfiíbeãky, které dûlávala moje maminka a které byly vïdycky první snûdené. V souãasné dobû mám tuze rád medové perníãky a rumové kuliãky obalené v kokosu. No a úplnû nejradûji ze v eho peãiva mám rád dozlatova upeãenou kachnu CENY ZA FOTOSOUTùÎ NOVIN ROZDÁNY Po vyhlá ení vítûzû v jednotliv ch kategoriích si úãastníci vernisáïe koneãnû mohli prohlédnout v echny soutûïní fotografie. Foto Milan Bednafiík RECYKLAâNÍ HLÍDKA V TùLOCVIâNù V pondûlí 24. fiíjna 2011 se se- li Ïáci druhého stupnû v tûlocviãnû, aby se zde seznámili s moïnostmi tfiídûní odpadu. JiÏ pfii samotném vstupu byli Ïáci rozdûleni do ãtyfi skupin podle barev. Následoval spoleãn úvod, v nûmï byli Ïáci seznámeni zábavnou formou O vyzkou ení exponátû z libereckého IQ parku byl velk zájem. Foto archiv koly s problematikou recyklace. Za zodpovûzené otázky jiï mohli získávat body pro svûj t m. V dal í ãásti se t my roze ly ke sv m tabulím a následovalo plnûní dal ích úkolû. Po pfiestávce byl promítnut film a opût byly písemnû zaznamenávány odpovûdi na dané otázky. Dále si v ichni pfiítomní mohli vyzkou et exponáty z libereckého IQ parku a i v této ãásti ti, ktefií jako první rozlu tili záhadu daného rébusu, získali body pro svûj t m. V závûru byl vyhodnocen nejúspû nûj í t m a v ichni jeho ãlenové obdrïeli vûcnou odmûnu. Ti, ktefií donesli vyslouïil elektrospotfiebiã, dostali od recyklaãní hlídky mal dárek. Mgr. Marcela Kasíková KOLKOVÉ TRADIâNÍ ZAMYKÁNÍ LESA I kdyï leto ní Zamykání lesa provázela zamraãená obloha, mlha a obãasné mrholení, dûtem to nijak nezabránilo v tom, aby ly zamknout les. VÛbec se nebály. Dobfie jim poslouïily rozsvícené lampionky a lucerniãky. Foto Jaroslav Vimrová Leto ní tradiãní Zamykání lesa provázela zamraãená obloha, mlha a obãasné mrholení, a proto byla uï pomûrnû tma, kdyï jsme vyráïeli s rozsvícen mi lampionky, lucerniãkami i jin mi svût lky od amalínského rybníka do lesa. Cestou dûti úãastníkûm lampionového prûvodu za doprovodu kytary zazpívaly písniãky o lese a lesních zvífiátkách. Jakmile prûvod, kter na lesní pû inû vypadal jako velk svûtélkující had, dorazil na místo, zahlédli jsme na prostranství nad hfii tûm rozsvícená svûtla. Kdo se jiï nûkdy zamykání lesa zúãastnil, tak vûdûl, Ïe patfiila pánu lesû Hubertovi. Nûkde tady musí b! Tak jsme tedy zavolali na pana Huberta. Za chvilku se uï mezi stromy objevila mohutná postava odûná v dlouhém hubertusu a s hofiící louãí v ruce. Pan Hubert se s dûtmi pfiivítal a pochválil je, Ïe se v lese hezky chovají a neubliïují mu. Pfiipomnûl jim také, aby nezapomnûly na lesní zvífiátka v zimû. Potom jsme spoleãnû s ním les kouzeln m klíãem zamkli na zimu, aby mohl v klidu spát a nové síly nabírat. KdyÏ pan Hubert zprávu o uzamãení lesa zatroubil do v ech ãtyfi svûtov ch stran, rozlouãili jsme se a pomalu se rozcházeli domû. Na lesní cestû na nás ãekalo pfiekvapení. Sám loupeïník Rumcajs se svou Ïenou Mankou pfiinesli dûtem drobné odmûny za to, Ïe pfii ly zamknout les. Byla to milá teãka za leto ní podzimní slavností Zamykání lesa. Kdo se leto ní akce zúãastnil, jistû se jiï tû í na tu napfiesrok. Jaroslava Vimrová (Dokonãení ze str. 1) za snímek Radost ze Ïivota Bára Mouchová a tfietí pofiadí vybojovala snímkem Na staré fiece Hana Matûjková. V kategorii Lidé Kfiivoklátska se odborná porota rozhodla ocenit následující autory. Na stupeà nejvy í se dostala snímkem V lese Hana Matûjková, druh m místem byl ohodnocen snímek Pekafi Jaroslava Konráda a tfietí pfiíãka patfií snímku Pivo na pûl Milu e JÛnové. Cenu KL si v této kategorii odnesl snímkem Pan Spousta Alan Breník. V kategorii Stalo se na Kfiivoklátsku obsadila první místo a cenu KL snímkem Souznûní Lenka Pelcová, rovnûï druhé místo za snímek Dfievûn dûdek patfií Lence Pelcové a tfietí pofiadí obhájila snímkem Modleme se Jana Jirásková. Na závûr vernisáïe opût sálem zaznûly tóny lidové písniãky v podání tria rodiny Pavlíãkov ch a vystavené práce byly slavnostnû odhaleny. Poté se v ichni hosté jiï kochali vystaven mi snímky na dvaceti panelech, které vkusnû dozdobila suchou vazbou milá a ochotná Îaneta Krycnerová. Pát roãník amatérské fotosoutûïe Kfiivoklátsko v hledáãku fotoaparátu je minulostí a vy, ãtenáfii Kfiivoklátsk ch listû, si mûïete vystavená dílka prohlédnout v IVS LâR na Hradní ulici do konce prosince. Redakãní rada blahopfieje v em ocenûn m autorûm a budeme se tû it na va i hojnou úãast pfii vyhlá ení dal ího roãníku. Milan Bednafiík SLOUPEK NAKŘIVO Na jiném místû tûchto novin se mûïete doãíst o vernisáïi fotosoutûïe Kfiivoklátsko v hledáãku fotoaparátu. Pfiedseda odborné poroty Václav Hvûzda z rakovnické Amfory pfii vernisáïi uvedl, Ïe ho úroveà soutûïních fotografií mile pfiekvapila, protoïe mezi nimi nebyla ani jediná, za kterou by se její autor musel stydût. estnáct fotografû lo se svou kûïi na trh a vyfotilo celkem 129 fotografií, aby nám, ostatním, ukázali svûj pohled na Kfiivoklát a jeho okolí. Zadarmo, dobrovolnû a myslím s vûlí nûco dokázat. Na dal í stránce otiskujeme dopis, kter po právu vyzdvihuje snahu bratrû Bednafiíkov ch zachytit na pomyslném filmovém pásu krásu Kfiivoklátska a jeho nejcennûj í poklad, lidi zde Ïijící. Pro nás a pro na e potomky. V leto ním posledním ãísle Kfiivoklátsk ch listû se mûïete doãíst i o vánoãní ÀÛfie Kfiivoklátsk ch hudcû, konání jiï tradiãní Plovoucí nadûje nebo dobrovolnících, ktefií o státním svátku vzali do ruky lopaty a krumpáãe a li zachraàovat pû- inu na Brdatce. Pro nás ostatní. Proã o tom pí i? ProtoÏe je proã o tom psát. Za kaïdou takovou aktivitou jsou schovaní konkrétní lidé, ktefií také mají své starosti, problémy, patné dny. Pfiesto se dobrovolnû rozhodli udûlat, ale spí e je tfieba napsat dûlat, nûco pro druhé. Takoví lidé tvofií. Hodnoty, kulturní zá- Ïitek, radost, historii. Pro nás ostatní. Bylo by no ením dfiíví do kfiivoklátského lesa psát, Ïe noviny mnohem více prodávají ty blbé zprávy. MoÏná jsou Kfiivoklátské listy v jimkou, ale nemají se proã stydût za zprávy dobré. Na rozdíl od hlupákû není dobr ch zpráv odkudkoliv nikdy dost. Milí ãtenáfii, snad si budete Kfiivoklátské listy s dobr mi zprávami kupovat i v roce Èastné a veselé. Nebo je to nakfiivo? Pavel Friebert MLADÍ LIDÉ S KRUMPÁâI NA BRDATCE O státním svátku 28. fiíjna skupina mlad ch dobrovolníkû nelenila a vyrazila na Kfiivoklát. Na úseku nauãné a turistické stezky vedoucí do Zbeãna odstraàovali nánosy zeminy a kamenû tak, aby cesta byla pro náv tûvníky co nejschûdnûj í. Navázali tak na pfiedchozí brigádu ZO âsop Kfiivoklát. Jedni krumpáãi odstraàovali napadanou zeminu s kameny od paty cesty terasovitého charakteru, druzí pomocí lopat ji házeli do koleãka ãi zpevàovali cestu pfii okrajích. Dal í urovnávali hrubou práci hrábûmi ãi vhodn mi kameny doplàovali zídku. Sváteãní den vyuïila fiada turistû a vydala se do kfiivoklátsk ch hvozdû za krásnû se barvící pfiírodou, ãi na královsk hrad. Mnozí oceàovali zásluïnou ãinnost mlad ch lidí a pochvalovali tuto aktivitu. Tím pomyslnû dodávali energii a odhodlání do dal í práce. Je to jako posilovna v pfiírodû, a kdyby sem vyrazili dal í lidé místo posilování v nûjaké zad chané místnosti, tak by byla celá cesta obnovena raz dva, konstatovala Olga âermáková, která si Kfiivoklátsko oblíbila a je ráda, Ïe pomohla pfii úpravû turistické cesty, po které uï mnohokrát pro la. Akce byla souãástí projektu, se kter m mladí lidé sami pfii li a kter byl podpofien z programu Think Big. Pomoc na konkrétní lokalitû byla domluvena se Správou CHKO Kfiivoklátsko a ZO âsop, které tuto dobrovolnickou ãinnost velice uvítaly. Ale Rudl a Ivan Kasalick ChuÈ do práce nikomu nechybûla, v sledkem byl kus obnovené cesty na Brdatce. Foto Ale Rudl

3 DùNÍ SOUâASN CH DNÒ DOPISY STRANA 3 KL 11 12/2011 FILMOV PODVEâER S BRATRY BEDNA ÍKOV MI Rekordní úãast náv tûvníkû doprovázela dal í z fiady filmov ch podveãerû bratfií Bednafiíkov ch, které se jiï tradiãnû pofiádají v Informaãním a vzdûlávacím stfiedisku LesÛ âeské republiky na Kfiivoklátû. V ichni jsme jiï netrpûlivû ãekali na dal í filmové dítko obou tvûrcû. DluÏno fiíci hned na zaãátku, DVD snímky, které byly uvedeny, opravdu nezklamaly. První se naz vá Draculovi v patách a je zdigitalizovanou a pfiepracovanou verzí VHS filmu Cesta za Draculou z roku V létû roku 1999 jsme se vydali do Transylvánie, abychom zjistili pravdu o historickém pfiedobrazu hrabûte Draculy, kníïeti Vladu Tepesovi. Cestu, která pfiinesla spoustu dobrodruïství a pfiekvapiv ch setkání, jsme zdokumentovali v dnes jiï beznadûjnû rozebrané knize Cesta za Draculou a také na více neï hodinovém VHS filmu, uvedl scénárista a reïisér Tomá Bednafiík a pokraãoval: Po deseti letech jsem se k filmu vrátil. Pfiepsal jsem scénáfi, vybral nejzajímavûj í pasáïe, bratr je zdigitalizoval a s vyuïitím aktuálních snímkû jsme film znovu sestfiíhali. Ná kamarád Míra Jirásek k tomu napsal úïasnou muziku a komentáfi sv m nenapodobiteln m hlasem namluvil Pavel Soukup. Po tomto cestopisném pfiedfilmu jsme se z Rumunska pfienesli k nám domû, na Kfiivoklátsko. Dlouho oãekávan snímek nazvali autofii Stará fieka ãtvero roãních období. Zrealizovali tak svûj dávn sen, film o milované fiece Berounce. Zachytili ji v úchvatn ch scenériích ve ãtyfiech roãních obdobích. Rámec snímku je podobn jako u pfiedchozího. Podmanivá hudba podmalovává ver e, které recitují Ilona Hru - ková a Milan imek, v prologu, epilogu a intermezzech zazní ukázky z povídek Oty Pavla, které pfiedãítá Jaroslav Vávra. Tito tfii úãinkující byli také hosty filmového podveãera. Stejnû tak jako jedna z autorû ver Û Monika Pokorná. Je neuvûfiitelné, kolik krásy se podafiilo natûsnat do 35 minutového filmu. Podveãer ubûhl v pfiíjemné a pohodové atmosféfie a my uï se budeme tû it na jaro, kdy poãítáme s uvedením dal ích novinek z filmové dílny bratrû Bednafiíkov ch. Znovu pfiipomínám, Ïe oba snímky si mûïete u bratrû Bednafiíkov ch objednat, urãitû je to dobr tip tfieba na vánoãní dárek. TáÀa Friebertová LETO NÍ MALÁ K IVOKLÁTSKÁ BYLA VELKOU K IVOKLÁT. Leto ní roãník mû potû il velkou úãastí. Celkem se závodu zúãastnilo 294 závodníkû. Nebyla to rekordní úãast, protoïe k pfiekonání dosavadního rekordu z roku 2004 scházelo sedm závodníkû, ale pfiesto byla v lecãems rekordní. Jako první vyzdvihnu poãetnost startovního pole v hlavním závodû. Zde na startu stáli muïi a Ïeny na 6000 m, star í dorostenci a muïi veteráni nad 70 let na 3000 m a bylo jich dohromady rekordních 149. Druh m rekordem byla úãast Start hlavního závodu 39. roãníku Malé kfiivoklátské. pfied kolních dûtí. Ze záleïitosti, která mûla jen zpestfiit nejmen ím dûtem ãas tráven U Koleãka, se snad postupnû stane regulérní závod. V leto ním roce startovalo 29 pfied kolních dûtí, ty nejmen í na 30 metrû, ty o nûco star í na 50 metrû. V echny mûly startovní ãísla a byly zapsány do startovních listin. I kdyï se nemûfiil ãas a nevyhodnocovalo se pofiadí, pfiesto se závodilo fest. Zjistil jsem, Ïe nûktefií malí závodníci pfii li na MK jen a jen z dûvodu tohoto závodu pfied kolních dûtí bez ohledu na ostatní kategorie. Sportovní oddíly, které jezdí s dûtmi na závody, mají jiï své zástupce v kategorii 6 7 let. MÛÏe se tedy stát, Ïe postupem ãasu zaãnou na MK jezdit i sportovní matefiské kolky. Leto ní vítûz Martin Edlman z ASK Slavie Praha v ãase na Podveãerem hosty provedl Tomá Bednafiík. Malé kfiivoklátské byl jiï v roce 2006 jako dorostenec a v roce 2007 vyhrál dorosteneckou kategorii na trati 3000 m. Nyní zde byl potfietí a stanul na stupni nejvy ím. Naproti tomu druh v pofiadí Franti ek Zouhar z AC Praha 1890 s ãasem startoval jiï po jedenácté. Patfií k nejúspû nûj ím závodníkûm, protoïe celkovû stál sedmkrát na stupni nejvy ím. Tfietím muïem byl Jaromír Odvárka z ASK Slavie Praha ãasem Není to Ïádn nováãek, na leto ní Malé kfiivoklátské byl jiï podeváté. Foto Tomá Bednafiík Nejrychlej í Ïenou byla Kamila Gregorová z SK Chotûbofi. Byla na Foto Jifií Friebert Malé kfiivoklátské potfietí a také potfietí zvítûzila. Druhá Tereza edivá z PSK Olymp Praha se vrátila na traè po ãtyfiech letech a polep ila si postavení na bednû o jeden stupínek. Tfietí nejrychlej í Ïenou byla Markéta Hospodarzová z Prahy- ep z kategorie Ïeny 35 aï 44 let, která tu byla poprvé. Potû itelná je stoupající úãast závodníkû z rakovnického regionu. Za v echny uveìme jména Jifií Kotlík, Josef Kindl, Milan Vopat, Kamil Nûmeãek, Vladimír Hofman, Robert Chytr, Sláva Pilík, Ladislav Kratochvíl, Ludvík Ransdorf, Karel Filip, Hedvika Kindlová Deset jmen z Rakovnicka se objevilo i v Ïákovsk ch kategoriích. Tato úãast z Rakovníka je také sv m zpûsobem rekordní. Není to tak dlouho, kdy v ãet jmen s pfiíslu ností k Rakovnicku se dal spoãítat na prstech jedné ruky. Na závûr bych chtûl podûkovat v em firmám, které leto ní roãník Malé kfiivoklátské sponzorsky podpofiili, dále zastupitelûm mûstyse Kfiivoklát a obce Roztoky za finanãní podporu a v em ãlenûm TJ Sokol Kfiivoklát, ktefií pomohli pfiímo v prûbûhu závodu nebo pfii pfiípravû areálu U Koleãka. TaktéÏ Ïupa Budeãská pfiispûla na nákup medailí pro Ïákovské kategorie. VáÏím si i krátkého pfiedstavení skupiny historického ermu W-Arlet i perfektní práce rozhodãích. (Redakãnû upraveno) Pavel Ka par, fieditel závodu Stupnû vítûzû hlavního závodu 39. roãníku. Na stupni nejvy ím stanul Martin Edlman, druhé místo obsadil Franti ek Zouhar a tfietí pfiíãka patfií Jaromíru Odvárkovi. Foto Ivo Novák K IVOKLÁTSK PALEC Hrad Kfiivoklát moc dûkuje paní Slávce Slapniãkové z Kfiivoklátu za dar v podobû krásného vánoãního stromu, kter bude zdobit Královsk sál hradu. Hrad Kfiivoklát opût dûkuje LesÛm âr za poskytnutí vánoãní v zdoby krásného smrku na nádvofií hradu. Ludûk Frencl Redakãní rada Kfiivoklátsk ch listû dûkuje Martinû ímové, Miroslavu Friebertovi, Tomá i Fuksovi a Jirkovi Kroupovi, tedy respondentûm na í ankety, za roãní v drï, ochotu a chuè odpovídat na na e anketní otázky. ProtoÏe odpovûdi posílali v ichni pokaïdé vãas, spolupráce s nimi byla v borná. Dûkujeme. Za redakãní radu Pavel Friebert Dávám pomysln palec dolû celé redakci novin Kfiivoklátské listy (aãkoliv se jedná o noviny financované z nevefiejn ch zdrojû) za lápnutí do exkrementu, kterému se fiíká cenzura. KvÛli ní nebyla zfiejmû oti tûna v plném znûní petice proti zámûru zfiízení národního parku. Bylo to sice diplomaticky vysvûtleno, ale protoïe vím, Ïe v redakãní radû nezasedají samé blond ny, negativní reakci na petici s obsáhl m komentáfiem v pfiede lém ãísle se otisknout podafiilo (záhada?). Prosím o otisknutí celého znûní petice alespoà v nûkterém z dal ích ãísel. Je vylouãeno, Ïe radû KL nemûïe b t známo, Ïe ti, co se angaïují za svobodné horizonty, ãiní tak ze sv ch prostfiedkû a ve svém volném ãase. Na rozdíl od skupiny snaïící se prosadit svoje zájmy a svoje kor tko znásilnûním u lechtilé my lenky ve své pracovní dobû a za roz ífiením svého Ïivobytí. Jako státní organizace pouïívají k ífiení sv ch pravd a masírování vefiejnosti vefiejn ch prostfiedkû: noviny, rozhlas i televizi. Skladbou zvefiejàovan ch pfiíspûvkû na pokraãování v tomto stylu by se Kfiivoklátské listy mohly pfiejmenovat na Jenom samé dobré zprávy z CHKO a hradu. I love you Kfiivoklátské listy, Marian Beke Z REDAKâNÍ PO TY EXEGI MONUMENTUM Ve stfiedu 9. listopadu jsem se zúãastnil kulturního pfiedstavení v reïii bratfií BednafiíkÛ, kde byly pfiedstaveny dva krátkometráïní filmy Draculovi v patách a Stará fieka (âtvero roãních dob). TvÛrci obou filmû si zaslouïí obdiv a uznání. Vobou pfiípadech je na místû ocenit skvûlou reïii, scénáfi, zvuk, stfiih i vybranou hudbu. Proto jim touto cestou dûkuji za hluboké estetické záïitky. Obzvlá tû to platí o Staré fiece, jejíï lyrick pfiíbûh byl zpracován s úïasn m citem a zaujetím. Pfii pfiednesu prozaického textu z díla Oty Pavla v podání pana Jaroslava Vávry jsem skoro ani ned chal, a mimo jiné i proto jsem si odná el domû nezapomenutelné záïitky. Byl jsem py n na to, Ïe jsem i já mohl alespoà mal m dílem pfiispût k realizaci tak krásného díla. Aãkoliv na prezentaci filmû a na besedû s autory bylo v sálu narváno k prasknutí a filmy sklidily zaslou- Ïen úspûch, pfiesto si nejsem zcela jist, zdali doceàují kfiivoklát tí obãané ten nádhern entusiasmus, lokální patriotismus a elán, které v sobû nosí bratfii Bednafiíkové a co v echno uï pro Kfiivoklátsko udûlali. Srovnám-li totiï souãasnou blbou náladu ve spoleãnosti, kterou nám infikovala souãasná politická scéna, pachtûní se za materiálními statky, mnohdy plytkou televizní kulturu a nebezpeãnû kosmopolitní trendy smûfiující sem z Evropské unie s lyrick mi filmov mi skvosty, jak mi jsou Kfiivoklát (âtvero roãních dob) a Stará fieka, pak mohu konstatovat, Ïe mému srdci je jednoznaãnû bliï í vlastenecká snaha akcentovat citov vztah ke kousku zemû, v níï Ïijeme. Pokud i toto bylo úãelem filmu Stará fieka, pak jej splnila beze zbytku. Bratfii Bednafiíkové jako kdyby ani nebyli z tohoto svûta, spí e mi pfiipomínají zapálené buditele a vlastence z doby národního obrození. Kfiivoklátsk m lze závidût, Ïe mají ve svém stfiedu tak schopné tvûrce a nad ence, ktefií se kromû tûchto aktivit podílejí na tvorbû Kfiivoklátsk ch listû, majících podle mého názoru po typografické i obsahové stránce nadstandardní úroveà. V úvodu tohoto pfiíspûvku jsem si vypûjãil název jedné básnû starofiímského básníka Horatia Exegi monumentum (Postavil jsem pomník). Chtûl jsem tím naznaãit, Ïe Tomá a Milan Bednafiíkovi jiï del í dobu prûbûïnû stavûjí pomník regionální historii a kultufie Kfiivoklátska a potaïmo i sobû. Pokud se za nûkolik generací najde na Kfiivoklátsku nûjak dal í zapálen lokální patriot a sestaví napfiíklad sborník v znamn ch osobností Kfiivoklátska 20. a 21. století, jsem pfiesvûdãen, Ïe tam tato dvû jména rozhodnû nebudou chybût. Milan imek REAKCE V fiíjnov ch Kfiivoklátsk ch listech mû zaujal ãlánek Ing. Miroslava Pechy a pana Karla Breníka, pfiedsedy petiãního v boru. Poté, co se mi podafiilo sehnat i záfiijové ãíslo s ãlánkem RNDr. Petra HÛly, rozhodl jsem se zaslat krátk ãlánek a fotografie o dobrém hospodafiení LâR, s. p., LS Kfiivoklát, ve státních lesích. Na fotografii je vidût novû oplocená plocha s lesní kulturou, která mûla b t zaji tûna jiï pfied 10 lety. Kolik stálo opakované oïinování, opakované nátûry proti okusu zvûfií, kolik stála novû postavená oplocenka a jaké jsou ztráty na pfiírûstku? Kolik takov ch hektarû kultur je tû je? Jedná se o hrubé poru ení 31 odst. 6 a 32 odst 4 zákona o lesích. Pfied dvûma roky jsem osobnû vyzval Ing. Miroslava Pechu na pochûzku, aby vidûl skuteãn stav lesa. Nepfii el, ani se nedivím. Co takovému hospodafiení fiíká senátor a námûstek hejtmana pan Chládek, a co poslanec a ministr zemûdûlství pan Bendl? Text a foto Stanislav âech Novû oplocená plocha s lesní kulturou.

4 PUBLICISTIKA STRANA 4 KL 11 12/2011 P EDVÁNOâNÍ POVÍDÁNÍ VONÍCÍ VANILKOU Nastala doba adventní. Ve vût inû domácností to zavonûlo vûní peãení. Peãení vánoãního cukroví máme kaïd z nás spojené s mnoha vzpomínkami a záïitky. Dûti, na které pfiedvánoãní dûní pûsobí obzvlá tû citlivû, si nesou tyto vzpomínky po cel Ïivot. Soudím tak podle toho, Ïe kdykoliv jsem zaãal o vánoãním peãení hovofiit s kteroukoliv vûkovou skupinou, dopadlo to naprosto stejnû. Nejhezãí vzpomínky mají spojené s maminkou ãi babiãkou, které se pletli pfii peãení pod nohami, a kaïd chtûl pomáhat. Práce s formiãkami, vykrajovátky ãi jin mi hejblátky potfiebn mi k v robû vánoãního cukroví je pro dûti obzvlá È lákavá a zapojit se do ní chtûjí snad v ichni holãiãky i kluci. Pfii zdobení cukroví uplatàují svoji fantazii a nebudu daleko od pravdy, Ïe nemalou zásluhu na této pomoci je i pfiípadná likvidace nepoveden ch kouskû. Na redakãní radû nás napadlo, Ïe se v ichni budeme snaïit zavzpomínat na nûjakou pfiedvánoãní pfiíhodu ze své rodiny a podûlit se o ni s vámi, ãtenáfii Kfiivoklátsk ch listû. PoodhrÀme tedy pomyslnou oponu ãasu a nechme se pozvat do vzpomínek pfiedvánoãních pfiíprav domácností ãlenû na í redakãní rady. MoÏná, Ïe se dozvíte i nûjak nov recept na cukroví, protoïe i na toto jsme pamatovali. Hezké poãtení a inspiraci na dal ích fiádcích pfieje za redakãní radu Milan Bednafiík NùKTERÉ RECEPTY OPAKUJI DLOUHÁ LÉTA Vánoãní cukroví, delikatesní sladká záleïitost, která k vánoãním svátkûm neodmyslitelnû patfií. Malé skvosty, které jsou ozdobou stolu, chloubou toho, kdo je vytváfiel. Vánoãní cukroví musíte dûlat s láskou a nad ením. Já peãu kaïd rok a nejen pro sebe. Mal mi krabiãkami pak obdarovávám ãleny rodiny, pfiátele a kamarády. UÏ zaãátkem listopadu peãlivû zvaïuji v bûr toho, do ãeho se pustím. Nûkteré recepty se opakují dlouhá léta, to ta klasika typu vanilkov ch rohlíãkû nebo lineckého peãiva, ale nebráním se ani novinkám. Hlavnû ne- V POSLEDNÍCH LETECH JE PRO Mù NEJLEP ÍM CUKROVÍM SMAÎEN KAPR Vánoce jsou svátky klidu, spokojenosti, se znalcem). Ván ch rodinné pohody, rozzáfienoãní svátky jsou dûtsk ch oãí. A tak trochu také spojené s rodinn - vánoãního cukroví. KdyÏ nás mi náv tûvami v Kfiivoklátsk ch listech napadlo, Ïe abohuïel umne také by kaïd z redakãní rady mohl do s mírn m ob- leto ního vánoãního dvojãísla napsat Ïérstvím. Snad pár fiádek o cukroví, zdálo se v ude vám ke kávû mi to jako docela dobr nápad. Nic ãi sklence vína nûjaké podobného jsme v Kfiivoklátsk ch to cukrovíãko novinách a teì listech je tû nemûli, nabídnou. Má vûle tak proã se nepokusit o malé zpestfiení odolat a opravdu leto ního vánoãního dvojãísla. pouze ochutnat se Po pár dnech mé prvotní nad ení blíïí nule. Mnohdy vystfiídala mírná obava, o ãem já budu se aï stydím, ale vlastnû psát? Myslím, Ïe pfies kdyï mi nûjak cukroví máme v redakãní radû jiné druh zachutná, je favority. Tfieba TáÀa, jako vyhlá ená zle. UÏ jsem psal, kuchafika, jistû má k peãení cuk- Ïe nemusím vanil- roví co napsat. Samostatnou kategorii kové rohlíãky, ale pak tvofií Milan Bednafiík. i já mám své oblíkové VÏdyÈ jeho kulináfiské umûní se jiï bence. Pracny, staãilo proslavit a ukaïte mi jiné noviny, slepované linecké, kde pravidelnou a oblíbenou marokánky, ale rubriku o vafiení pí e chlap. Ale co hlavnû v e s ãokoládou já? Jako kuchafi bych se neuïivil. Mé a ofií ky. umûní zaãíná u ãaje, topinek a vajíãek A systematicky a konãí u paget s keãupem, ku- a sobecky vyjídám fiete a fiízkû s bramborem. Cukroví doma z tácû kfiupavé péct neumím a rozepisovat se o tom, lupínky, které jak ho potají ukrádám je tû horké peãeme v srnãím z plechû, abych ochutnal, protoïe se hfibetu, nakrájíme to prostû NEDÁ vydrïet, je jaksi nedûstojnému a su íme, ale k to- se je tû dosta- Nakonec jsem se zasnil a ucítil nu. tu lákavou vûni marokánek, usly el Najít nûjakou fotku pfiímo z peãení cukroví se ukázalo jako nadlidsk úkol. A kdyï uï jakás takás fotografie je, vypadá to, Ïe u nás v pro mû byl v ob- Velkou zmûnou jsem zvuk vyklepávání pracen z formiãek, mé chuèové buàky si pfiipomnûly rodinû cukroví peãe jen star í syn Pavel. Na fotografii z roku 2000 lasti cukroví vstup ofií kovou náplà ko íãkû je jiï s v sledkem spoleãného snaïení. Foto Pavel Friebert do manïelství. SvÛj vztah k vánoãnímu cukroví bych popsal z nûkolika pohledû. to mírnû pfiipeãené. Pfiipálenûj í První je pohled dítûte, pro které kousky se u nás tûdrého dne Vánoce byly nejkrásnûj ím svátkem doãkaly málokdy. Mûl jsem rád roku. A k nim cukroví a jeho peãení i pracny, na druhou stranu jsem ne- neodmyslitelnû patfiilo. U na ich vyhledával a dodnes nevyhledávám se peklo a peãe vynikající cukroví. vanilkové rohlíãky. Ne, Ïe by mi nechutnaly, Myslím, Ïe jsem s jeho peãením docela ale rohlíãky prostû moc pomáhal, i kdyï na konkrétní nemusím. Nepamatuji si, Ïe by nám záïitky uï si moc nevzpomínám. Jen po vánocích cukroví nûjak zb valo. mû moc nebavilo vykrajování lineckého S bratrem a pozdûji se sestrou jsme formiãkami. Mé dûtské oãi se ãinili, a tak na rodiãe mnohdy sot- vidûly hotovo, ale máma vïdy okraje va zbylo. Myslím, Ïe z toho ale mû- znovu rozválela a hotovo nebylo li na i radost. a nebylo. KdyÏ se ale linecké vyndalo V oblasti cukroví se povaïuji za z trouby, doslova jsem miloval ochutnávaãe (prosím nezamûàovat A opût Pavel junior. Tentokrát v roce 2010 pfiímo v akci. Fotografie je dûkazem i mé úãasti. Vzhledem k ikovnosti mnû byly pfiidûleny pomocné práce, tfieba fotografování... Foto Pavel Friebert Nejen, Ïe moje manïelka peãe skvostné cukroví, ale ochutnal jsem druhy, které se u m ch rodiãû nepekly a nepeãou. A pozdûji s mal mi dûtmi je peãení cukroví radost. Oba kluci pomáhali dost a dost, i já jsem v rámci pomocn ch prací pfiiloïil ruku k dílu, a tak u nás nebylo v jimkou i více jak patnáct druhû, jeden lep í jak druh. ManÏelka samozfiejmû rychle pfii la na to, co chutná dûtem i mnû, takïe Vánoce pro mû ãím dál ãastûji znamenaly tristní pohled na váhu po novém roce. VÏdyÈ si to jen pfiedstavte. Doma v borné cukroví, u m ch rodiãû v borné cukroví, u rodiãû mé Ïeny, to jsem je tû nepsal, pro zmûnu také v borné cukroví, já ochutnávaã Na redakãní radû jsme si fiíkali, Ïe by to chtûlo i nûjaké humorné zá- Ïitky z natáãení. Vzpomnûl jsem si pouze na jeden. Bydlí s námi uï drahnû let jezevãice Aida. V dobû, kdy mûla je tû zuby abyla ménû nervózní, jednou ochutnala cukroví opravdu dosyta. Upeãené cukroví dáváme v krabicích do chodby. Je tam chladno a také, aby do tûdrého dne vydrïelo. Jednou jsme nûjak patnû zavfieli dvefie a Aida vûni cukroví neodolala. ObslouÏila se z nûkolika krabic najednou v nezanedbatelném mnoïství. Myslím, Ïe jsme narychlo pekli cukroví nové a to nedojedené v krabicích jí uï nechali. Tehdy jsme se smáli i nesmáli najednou, dnes uï se tomu jen smûjeme. Jako ochutnávaã rád okusím vánoãní cukroví i z jin ch luhû a hájû. Máme dobré známé na Kladnû dbám chytr ch rad, kterak udûlat cukroví dietním a zdrav m, proto- Ïe to pr vlastnû není nic jiného, neï vraïedná koncentrace tuku a cukru. To si ale naprosto odmítám pfiipustit, protoïe stejnû tak bychom pak mûli pfiistupovat k bramborovému salátku, smaïené rybû a dal ím pochoutkám, bez nichï si ale vánoãní hodování neumíme pfiedstavit. Berme to tak, Ïe si sice zahfie íme, ale pfii tro e dobré vûle se to po svátcích vût inou nûjak srovná. Nás, ktefií peãeme rádi, neodradí ani vysoké pofiizovací ceny surovin. Nemíníme je totiï ãímkoliv nahrazovat. Máslo je máslo, vla ské ofiechy jsou jen jediné, i kdyï se letos zrovna neurodily, ãokoládové kabátky jen z kvalitní osvûdãené ãokolády, Ïádné laciné hotové polevy. To radûji upeãu men í mnoïství, ale nikdy na úkor kvality. Vám v em, ktefií jste na tom stejnû já a na peãení se tû íte, posílám jeden recept. Nenechte se odradit ponûkud netradiãním názvem, vûfite, Ïe v sledek je vynikající. Na závûr pfieji hodnû zdaru a radosti z vykonané práce a hlavnû: dobrou chuè! a u nich jsme objevili zázvorové Florent nky. Od té doby je peãeme také, protoïe jsou váïnû vynikající. A zmínil jsem kfiupavé lupínky. Ty jsme poprvé okusili nûkdy kolem roku 2000 u Pavly a Petra HÛlov ch. Dnes je to asi na e nejoblíbenûj í vánoãní cukroví. Nesmí chybût na Ïádném tácu a mizí zaruãenû první. Snad se na mû nebude Pavla HÛlová zlobit, ale zde je recept: 4 bílky (na lehat sníh) 10 dkg hladké mouky 10 dkg loupan ch mandlí 10 dkg cukru trocha prá ku do peãiva, 5 dkg vla sk ch ofiechû V e se smíchá a nalije do vymazaného a vysypaného srnãího hfibetu. Peãeme pfii 150 st. pomalu do rû- Ïova pûl hodiny, a pûl hodiny je tû pfiikryté alobalem. Po upeãení se srnãí hfibet zabalí do utûrky. Druh den se ze hfibetu nakrájí tenké lupínky (nejlépe na krájeãi) a na plechu se zapeãou (su í) do rûïova (cca 100 st., cca 10 minut). MÛj závûreãn pohled na cukroví je takov realistick. Musím se pfiiznat, Ïe v posledních letech je pro mû nejlep ím cukrovím smaïen kapr. Bez cukroví si Vánoce ale pfiedstavit stejnû nedokáïu. Patfií Kanadské tyãinky Nanaimo 30 dkg su enek KOKA nebo kakaov ch vûneãkû umeleme a smícháme s 9 dkg kokosu a 6 dkg mlet ch vla sk ch ofiechû. Nad párou smícháme 15 dkg másla, 3 lïíce cukru, 3 lïíce kakaa a 1 vejce. Mícháme tak dlouho, aï se v e spojí v krém. Odstavíme, pfiidáme su enkovou smûs a promícháme tak, aby vznikla drobivá mastná hmota. Plech na peãení vymaïeme a vzniklou hmotu do nûj vymaãkáme tak, aby vznikl jednolit plát. Trochu ho uhladíme, aby tam nevznikly dírky a dáme do lednice ztuhnout. Mezitím si pfiipravíme krém. ProtoÏe se jedná o cukroví, které se pravdûpodobnû nezkonzumuje ihned, nedûlám krém s pudinkem ani ka í. Pfiipravuji ho takto. Kostku kvalitního másla lehám elektrick m lehaãem do pûny alespoà 10 minut. Ve vodní lázni u lehám dvû celá vejce a dvû lïíce cukru. Má vzniknout nad chaná hmota. Tu pak postupnû pfiidáváme do másla. Pokud chcete krém tmav, pfiidejte rozpu tûnou hofikou ãokoládu. Krémem potfieme stejnomûrnû ztuhl su enkov spodek a polijeme ãokoládovou polevou. Na polevu ihned sypeme rovnomûrnû vût í mnoïství kokosové mouãky a opatrnû pfiitlaãujeme rukama. Povrch musí b t bíl. V e dáme fiádnû ztuhnout apak krájíme pilkou nebo ostr m noïem na malé ãtvereãky nebo tyãinky. Rovnáme do krabice, klademe je na sebe bez obav, neslepí se a uchováváme v lednici. Na mísu je klademe tûsnû pfied podáváním, studené jsou nejlahodnûj í. TáÀa Friebertová Aida objevila krabice s vánoãním cukrovím v chodbû a bûhem chvíle ho dosyta ochutnala. Pekli jsme nové! Foto Pavel Friebert k nim jako ozdoben stromeãek, dárky pro nejbliï í a hlavnû tûstí a pohoda s rodinou. A pfiestoïe jsem ochutnávaã, uï se nemohu doãkat chvilek pohody s rodinou a pfiáteli, u kávy ãi vína, kdy nám bude dobfie, a také ochutnáme to vynikající vánoãní cukroví Nepeãeme uï více jak patnáct druhû, ale je nám to úplnû jedno. Vánoce jsou o nûãem jiném. Pavel Friebert P.S. Pfied nûkolika dny jsem volal manïelce z práce domû. Takov ten rituál: jak se má, co dûlá, mám tû rád Dostalo se mi zajímavé odpovûdi: Peãu cukroví a uï mám skoro napeãeno. Prohledal jsem doma tradiãní místa a nic, ani jeden kousek, ani pfiipálen. VÛbec tomu nerozumím!

5 PUBLICISTIKA STRANA 5 KL 11 12/2011 P EDVÁNOâNÍ POVÍDÁNÍ VONÍCÍ VANILKOU NA PEâENÍ VÁNOâNÍHO CUKROVÍ UÎ MÁM JEN VO AVÉ VZPOMÍNKY Pfiedvánoãní rituál u nás zaãínal nûkdy koncem listopadu velk m nákupem. Maminka chtûla, abych s ní el nakoupit do samoobsluhy, protoïe, jak fiíkávala, bude mít dnes tûïk nákup. JiÏ podle skladby potravin, které se vr ily v ko íku, se dalo vytu it, Ïe se schyluje k peãení cukroví. Nebylo snad na Kfiivoklátû rodiny, která by cukroví nepekla. Îeny si vymûàovaly recepty, kdyï sousedka sehnala nûjak nov, ráda se s ním pochlubila ostatním. Dodnes v rodinném kuchafiském se- itu u kaïdého receptu stojí, od koho je. Ingredience se doma vr ily ve pajzu. Za chvíli uï mouku, másla, vajíãka a jiné suroviny nebylo kam dávat. Dodnes vidím veselé oãi maminky, kdyï se jí podafiilo sehnat kvalitní holandské kakao na ãokoládu. Lískové ofií ky jsme mûli z vlastních zdrojû, vla ské sehnala babiãka od znám ch, vût inou samosbûrem. Na pultech se poãátkem prosince zaãaly objevovat typické vánoãní pochutiny jako mandle, rozinky, kokos, ale i jiné. Okolo Mikulá e dorazily i na na i venkovskou prodejnu jiïní plody. Pamatuji si, Ïe nedílnû patfiily k mé mikulá ské nadílce. Na el jsem tam jak banány, pomeranãe a mandarinky, tak ovoce exotiãtûj í jako ananas, datle a fíky. Ty mû popravdû moc neoslovily. M m favoritem byly ale burské ofií ky. Byly tak sladké a voàavé, Ïe se nedalo od nich odtrhnout. Hlavním ovocem na eho vánoãního stolu byla ale jablíãka, vût inou z vlastní zahrady. Na ta na e malá, ãervená, panenská, vzpomínám dodnes. Na jejich neopakovatelnou vûni a Èavnatou chuè si vzpomenu pokaïdé, kdyï jím dnes jablka dovezená odkudsi z tramtárie, která jsou bez chuti a vûnû. KdyÏ nastal den D, zadûlala maminka tûsta. Pamatuji, Ïe kaïdoroãnû muselo b t nejménû deset druhû, a to si je tû s babiãkou nûjaké mûnily. Vût inou v polovinû t dne byla tûsta hotova a pfiemístûna do chladné pajzky, aby se do víkendu patfiiãnû rozleïela. V sobotu si nic neplánuj, sdûlila mi maminka. PomÛÏe mi péci, bude se hodit kaïdá pomocná ruka. Pak to vypuklo. Pfiinesly se ze sklepa formiãky, vykrajovátka a strojek na cukroví. Peãení mohlo zaãít. VÛnû vanilky a hfiebíãku se táhla cel m domem, protoïe upeãené cukroví se dávalo chladnout i na skfiíàku v chodbû. Tam se pak mísily s vûnûmi, které vznikaly v pfiízemí u Hru kû. Pfiedvánoãní atmosféra tak byla dokonalá. Nebylo roku, aby se nám nûjak plech nepfiipálil. Obsluha trouby byla sice v maminãinû reïii, ale za pfiipálen plech jsem stejnû nakonec mohl já nebo brácha, protoïe jsme maminku zamûstnali nûãím neodkladn m. Na malér vût inou upozornil táta, kter si ãetl v kfiesle noviny a jen tak jako mimo pronesl: Nûjak divnû se vám koufií z trouby Cukroví se muselo dûlat z nûkolika dávek, protoïe kaïd ãlen rodiny mûl své oblíbené, a tak aby tento druh zbyl ina ostatní, musela stím maminka poãítat. Po upeãení a vychladnutí putovalo do pfiedem pfiipraven ch krabic, které babiãka útrpnû vy kemrala po obchodech. ZájemcÛ o krabice byla spousta, tak- Ïe se muselo zaãít shánût s pfiedstihem. Zdobení a plnûní rûzn mi krémy se dûlo postupnû apodle volného ãasu. Tûchto prací jsem se sice také zúãastàoval, ale jen okrajovû a spí- e ze soucitu k mámû, která se kaïd den hrbila u stovek cukrátek, protoïe je chtûla mít v kvalitû deluxe. Já jen vût inou umísèoval ofií ek ãi mandli navrch nebo skládal zpût do krabic. Hotové vánoãní cukroví se pfiemístilo do nejvy ích pater pajzu nebo na skfiínû, kam jsme nedosáhli, to z dûvodu, aby se vûbec do- Ïilo samotn ch svátkû. KdyÏ jsme ale moc smutnû koukali, maminka vïdy pár kouskû pfiinesla na ochutnání jiï dfiíve. UÏ si ani nevzpomínám na v echny ty druhy, ale vím, Ïe nesmûly chybût pracny - tmavé i svûtlé, linecké svûtlé slepované zavafieninou, linecké tmavé slepované ãokoládou, vanilkové rohlíãky, kokosová koleãka, brabantské cukroví s ãokoládovou polevou, sádlové kuliãky s ofiechy, rumové fiezy, skofiicové vûneãky ãi kokosové koule. Ty sice byly nepeãené, ale jako kluk jsem je miloval snad nejvíc. Maminka mi jednou fiekla: Nic na tom není, to jistû zvládne sám, a tak asi od dvanácti let tento druh Pi kotové koule. cukroví byl plnû v mé kompetenci. Za ta léta jsem pfii jejich pfiípravû nabyl takového mistrovství, Ïe bych je mohl zaãít dûlat na k eft. Pokud je neznáte, zkuste si je letos udûlat také, a uvidíte, Ïe nebudete zklamáni. Vezmou se dûtské pi koty a spojí se krémem nugetou. Poskládají se vedle sebe na tác. Rozfiedí se asi 0,5 dcl rumu s 2 dcl vody, a poslepované pi koty se jím trochu pokapou. Rozehfieje se ãokoláda na vafiení nebo ãokoládová poleva a slepené pi koty v ní namáãíme, jemnû okapeme a obalíme ve strouhaném kokosu. Hotové koule opatrnû pokládáme na svaãinov papír na vál, necháme ztuhnout v chladnu a nûkolik dnû proleïet. Po té dobû se znich stane mana nebeská, která se sama rozpou tí na jazyku. Pamatuji si, Ïe koule ze tfiech balíãkû pi kotû nepfieïily do tûpána a na Nov rok se dûlaly nové. Myslel jsem si, Ïe bez cukroví si Vánoce nedokáïu pfiedstavit, ale zdravotní okolnosti mû pfiimûly, Ïe jiï nûkolik let nepeãu. Musím si vystaãit jen s vlastní vánoãkou v dia úpravû. Na tu se moc tû ím a myslím, Ïe nejen já, viì Pavle! Stalo se jiï tradicí, Ïe mi ji pfiijdou ochutnat mnozí kamarádi i rodina, zda jsem to za ten rok nezapomnûl. Dokonce i nûjaké men- í vánoãky chystám pro nejlep í kamarády jako pfiílohu péefky. Mám jen vïdycky trochu trému, aby se povedly, ale zatím si nikdo nestûïoval. Tak tedy klidné vánoãní pfiípravy dobrot a s chutí do zástûr! Milan Bednafiík NEJVÍCE SI VYBAVUJI MAMINâINU VÁNOâNÍ ZÁSTùRU Cukroví bylo v mé rodinû vïdy posvátnou vûcí. Peklo se s velk m pfiedstihem a moc jsme se tû ili. Vzpomínám na speciální vánoãní zástûru, kterou maminka vytáhla ze skfiínû pouze na Vánoce amy se sestrou jsme ji mûli také malou dûtskou. Peãlivû jsme vyplàovali formiãky na pracinky, ãi váleli hady na rohlíãky. To mû ohromnû bavilo. Ov em vykrajovat linecké koláãky a následnû je mazat, uï nebylo tak in. Peklo se vklasické troubû avûnû byly pfiedzvûstí Vánoc, prázdnin a odpoãinku od koly. Na cukroví se prakticky do tûdrého dne nesmûlo ani pohledût, coï bylo pro nás, dûti, mrzuté a nejradûji jsme ochutnávali to teplé, vyndané z trouby, ãi jen syrové ofiechové tûsto. Cukroví se peklo nûkolik kil, vedly pracinky a vanilkové rohlíãky. Dal ím vánoãním sortimentem byly rûzné koule, slepované ofií ky, linecké koláãky. Peklo se i z kokosového tûsta, tûsta se dochucovala kakaem, vanilkou, vym lely se rûzné polevy. Tûsto se válelo ruãnû, nebo se prohánûlo i rûzn mi strojky, aby se docílilo zajímav ch tvarû. Bylo na to tenkrát i více ãasu. âím jsem byl star í, tím se smûfioval zájem jinam a cukroví uï bylo jen tím, co je bûïná souãást vánoãního stolu. koda. Teì si to ale urãitû více uïiju. A jak vlastnû cukroví pfiiputovalo na ná stûl? K VánocÛm neodmyslitelnû patfií vánoãní cukroví. Pro na e pfiedky vánoãní cukroví bylo nejen pamlskem, ale také patfiilo mezi ochranné a obfiadní pokrmy. Praotcem vánoãního cukroví byl pohansk zvyk, pomocí nûjï se v nejmocnûj í noci roku chránil dûm i rodinu pfied temn mi silami. Proto se cukroví peklo ve tvaru zvífiat a zavû ovalo na dvefie staveb, stromy i rozdávalo se v em ãlenûm rodiny. Pekly se pfiedev ím perníãky, pouïíval se hodnû med, su ené ovoce a ofiechy. I dnes v naprosté vût inû ãesk ch domácností se alespoà ãást vánoãního cukroví pfiipravuje doma, protoïe je to jedna z nejhezãích vánoãních vzpomínek. Mezi nejãastûj í vánoãní speciality dále patfiily: Vánoãní polévky V nûkter ch krajích nebylo zvykem na Vánoce podávat rybí polévku. Vût inou se podávala polévka ze su en ch hub, cibule a kmínu. Jinde se zase podávala zelná polévka s klobásou, hrachová, ãoãková, fazolová anebo kmínová polévka. Jedno v ak mají tyto polévky spoleãné jsou velmi husté a pfiidává se do nich ãesnek. V dne ní dobû se vût- inou setkáváme na vánoãním stole s polévkou rybí a hrachovou. Kuba staroãeská vánoãní klasika Tento starodávn pokrm, kter je sloïen z krup, su en ch hub, ãesneku, sádla, kmínu, pepfie a soli, je i v dne ní dobû velmi oblíben m, zejména na Vánoce. Staroãeská kuchynû pfiíprava vánoãního kapra ZpÛsobÛ pfiípravy vánoãního kapra je opravdu mnoho. Lidé jej vût- inou pfiipravovali na ãerno a nebo také na kmínu, alvûji, ãesneku, na modro anebo v marinádû. Znáte puãálku? Hrách se v dávn ch dobách podával na Vánoce jako samostatn pokrm. Buì se z nûj vafiila hustá hrachová ka e anebo takzvaná puãálka, coï je naklíãen hrách, kter se rychle opraïí na rozpáleném tuku, poté se uï jen dochutí solí a pepfiem. Ludûk Frencl Unás peãe vánoãní cukroví má Ïena a musí pomáhat i ratolesti zde syn Hynek (3 roky). MoÏná Ïe to bylo pfied 40 lety se mnou stejné, ale tu fotku ne a ne najít. Rozhodnû v ichni rádi upeãené Àaminky jíme, ale nejvíc chutnají tatínkovi. Foto Ludûk Frencl NOVÁ P ÍRODNÍ PAMÁTKA NA K IVOKLÁTSKU V záfií leto ního roku byla vyhlá- ena Pfiírodní památka Skryjsko-t fiovické kambrium. Rozkládá se na plo e témûfi 30 ha, v katastrech obcí Skryje, T fiovice a Hfiebeãníky. Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou paleontologické a geologické lokality kambrické fosilní fauny ve skryjsko-t fiovické oblasti Barrandienu. Jsou zde chránûna známá místa s v skytem rûzn ch druhû fosilií Luh, Plazy, Profil v luhu, Pod hru kou, Karáskova rokle, Pod trním, Milãe a Kamenná hûrka. Nûkterá z nich byla objevena jiï znám m badatelem Joachimem Barrandem v polovinû 19. století. Do dne ní doby zde bylo objeveno více neï 100 prvohorních druhû trilobitû, ostnokoïcû, ramenonoïcû, hyolitû, mûkk Û, ichnofosilií (stopy po ãinnosti zkamenûlin) a nûkolik druhû tzv. nejistého systematického postavení. Ty reprezentuje druh tzv. burgeského spoleãenstva Wiwaxia s. p., s nálezy jen na nûkolika málo místech svûta. Z dal ích znám ch zkamenûlin mûïeme jmenovat druhy Agraulos ceticephalus, Germaropyge germari, Hydrocephalus carens, Ptychoparia striata, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, Stromatocystites pentangularis ãi Jamesella perpasta. Hlavní my lenkou vyhlá ení pfiírodní památky bylo uchránit lokality, které svou vûdeckou a historickou hodnotou pfiesahují hranice âeské republiky a jsou známé po celém svûtû. Jednotlivé lokality pfiedstavují zcela jedineãné pfiírodní bohatství. Pfiispívají k pochopení historie planety Zemû v celosvûtovém mûfiítku i k lep ímu v kladu souãasné ekologie. Jedineãnost tohoto prostoru dokládají nespoãetné cizojazyãné odborné ãlánky, ve kter ch jsou fosílie této oblasti zmiàovány. Správa CHKO Kfiivoklátsko zde vymezila lokality pro akce ekologické v chovy a osvûty s moïností hledání zkamenûlin. Sbûr mûïe probíhat pouze v suti, nesmí b t ale poru ován zachoval skalní podklad. Vznik pfiírodní památky a jeho vyuïívání vefiejností zapadá do Programu rozvoje chránûn ch krajinn ch oblastí z roku Prosazuje se tak nutná ochrana v znamn ch druhû na stranû jedné a co nejvíce moïné vyuïití oblasti pro vefiejnost a rozvoj regionu na stranû druhé. V e je v sledkem dlouhodobé spolupráce správy CHKO s jednotliv mi obcemi, Rakovnickem o. p. s., Kfiivoklátskem o. p. s., Muzeem T. G. M. v Rakovníku a pfiedními ãesk mi paleontology. Pro vefiejnost tak vzniklo, mimo jiné, nûkolik informaãních stojanû s odkryvy pfiímo v terénu (Profil v luhu, Úhlová diskordance na Studené hofie pod T fiovicemi) a také v leto ním roce instalovan informaãní panel Horniny skryjsko-t fiovického kambria s názornou ukázkou 10 nejv znamnûj ích hornin oblasti, tj. ryolitového ignimbritu, dacitového ignimbritu, pol táfiové lávy, pískovce, mileãského slepence, vosnického slepence, droby, andezitu, t fiovické bfiidlice a spilitu. Ty jsou umístûny pfiímo na stûnû budovy Památníku Joachima Barranda ve Skryjích. V muzeu se v dal ích letech pfiedpokládá roz ífiení expozice jednotliv ch druhû zkamenûlin a hornin zápûjãkou z ostatních muzeí i od soukrom ch sbûratelû. NavrÏena je také interaktivní paleontologická záïitková stezka s deseti zastaveními. Josef Jedliãka

6 DùNÍ SOUâASN CH DNÒ OCHRANA P ÍRODY STRANA 6 KL 11 12/2011 PEKA PEâE HOUSKY, U TIPUJE KOUSKY Na podzim jsme si povídali o tom, co v echno nám roste na poli. Pfii rozhovoru o obilí jsme se seznámili s tím, jak se sklízí, jak se mele na mouku a co v echno z mouky mû- Ïeme vyrobit. Aby si to dûti také vlastnoruãnû vyzkou ely, rozhodli Dûti si vyzkou ely, Ïe uplést housku není Ïádná legrace, a i kdyï pekafie dûlaly poprvé, chutnaly housky lépe neï ty kupované. Foto Jaroslava Vimrová EKOPOMÒCKY PRO V UKOV PROGRAM SVùT FERDY MRAVENCE Na základû poskytnutí finanãního pfiíspûvku schváleného dne usnesením zastupitelstva Mûstyse Kfiivoklát Nákup ekopomûcek pro v ukov program Svût Ferdy mravence byla obecnû prospû né spoleãnosti Kfiivoklátsko pfiiznána a poskytnuta ãástka ve v - i 1300 Kã na realizaci tohoto projektu. Program je urãen pro 1. a 2. stupeà Z. Dûti se formou hry dozví, co se dûje v mraveni ti. V ichni úãastníci se promûní v ãleny mravenãího spoleãenstva a vyzkou í si nelehk Ïivot tûchto drobn ch ÏivoãichÛ. Seznámí se s Ïivotem mravencû, rozpoznají nejznámûj í stromy a kefie z na ich lesû, parkû a zahrad. EkopomÛcky byly zakoupeny ze kolského zafiízení pro environmentální vzdûlávání Lipka Brno. Závûrem bych chtûla podûkovat zastupitelstvu Mûstyse Kfiivoklát za poskytnut pfiíspûvek. Jifiina Pro ková, fieditelka o. p. s. Kfiivoklátsko DEN STROMÒ NA K IVOKLÁTSKU Podzimní exkurze konané 22. fiíjna 2011 ke Dni stromû na Kfiivoklátsku se zúãastnilo deset odváïlivcû. Nejprve si prohlédli v stavu Dlouhé safari z Opavy do Keni ve v stavní síni IVS Budy, naãeï vyrazili po Královské pû inû smûrem na Velkou Bukovou. PrÛvodce Ing. Pavel Moucha ze Správy CHKO Kfiivoklátsko zaujal v echny pfiítomné v kladem o historii ovocn ch stromû. Náv tûvu rozhledny sice pokazilo mlhavé poãasí, ale cesta z kopeãka kolní nauãnou stezkou nakonec na im úãastníkûm v e vynahradila. Dûkuji na im pfiíznivcûm a Ing. Mouchovi za úãast a tû ím se na jafie na shledanou. Jifiina Pro ková jsme se upéci si housky. Paní uãitelka Jana pfiinesla recept, spoleãnû s dûtmi zadûlala tûsto a po vykynutí jsme se v ichni mohli pustit do práce. Zjistili jsme, Ïe uplést takovou housku není Ïádná legrace. Nakonec jsme housky vloïili do trouby a napjatû ãekali, jak to v echno dopadne. Byli jsme mile pfiekvapeni. Je pravda, Ïe housky byly trochu tvrd í, ale chutnaly mnohem lépe neï kupované. Budeme se v na em pekafiském umûní je tû zdokonalovat. Jaroslava Vimrová OPRAVA V minulém ãísle Kfiivoklátsk ch listû jsme informovali o osazení dvou nov ch zvonû v sanktusníku kaple a v dfievûné zvonici na dolním nádvofií hradu Kfiivoklátu. V ãlánku se objevila chyba, na kterou nás upozornil pan Jifií Friebert. Zvonafiská dílna Marie Tomá kové- Dytrychové se nenachází v Brodku u Prostûjova, jak jsme mylnû uvedli, ale v Brodku u Pfierova. âtenáfiûm se za nepfiesnost omlouváme. Redakãní rada JÁN PETROVIâ JMENOVÁN DùKANEM ZBEâNO. K v znamn m zmûnám do lo k1. fiíjnu vduchovní správû okresu Rakovník. Nov m vikáfiem byl jmenován dosavadní rakovnick faráfi P. MUDr. Vojtûch Novák. Ten se ujal fiízení vikariátu po P. Jánu Petroviãovi, kter byl ke stejnému dni jmenován dûkanem. Funkce vikáfie se zpravidla pfiidûluje na pût let. Já jsem ji dostal v srpnu 2005, tedy pfied esti léty. KdyÏ se mi letos generální vikáfi Páter Slavík ptal, zda chci v této funkci pokraãovat i nadále, fiekl jsem mu, Ïe by bylo asi dobré, aby vikariát spravoval nûkdo mlad í. Funkce vikáfie je velmi zodpovûdná, psychicky i ãasovû nároãná, vysvûtlil Ján Petroviã a podotkl, Ïe titul dûkana je osobním a ãestn m titulem. Jestli neudûlám nûjak velk prû vih, zûstane mi aï do smrti, zaïertoval dûkan Petroviã. V jeho kaïdodenním Ïivotû se nic udûlením nového titulu nemûní. Nadále bude slouïit bohosluïby ve v ech kostelech, jako dosud. Nemám Ïádné indicie o tom, Ïe bych mûl b t ze Zbeãna pfiesunut nûkam jinam, dodal nov pan dûkan. Tomá Bednafiík K IVOKLÁTSKO STUDNICE DRUHOVÉ ROZMANITOSTI ÎIVOâI NÉ Í E Chránûná krajinná oblast Kfiivoklátsko vstoupila v leto ním roce do Kristova vûku a oslavila 33 let od svého zaloïení. Za tuto dobu se v zkumem zdej í pfiírody zab vala fiada vûdcû, odborníkû a specialistû na rozliãné skupiny. Díky tomu víme, Ïe zde Ïije témûfi 3000 druhû broukû, kolem 1000 druhû mot lû a zhruba stejné mnoïství dal ích druhû hmyzu a bezobratl ch ÏivoãichÛ. Spolu s obratlovci tak fauna Kfiivoklátska ãítá nûco mezi pûti, esti tisíci druhy. Kdo by si ale myslel, Ïe tím je v e jiï dané a není potfieba se prûzkumûm dále vûnovat, je na omylu. Právû proto, Ïe se na- e prostfiedí neustále vyvíjí, s klimatick mi zmûnami dochází i ke zmûnám v roz ífiení nûkter ch druhû, je Ïádoucí v systematickém sledování pokraãovat. Proto Správa CHKO Kfiivoklátsko kaïdoroãnû vynakládá finanãní prostfiedky na inventarizaãní prûzkumy v oblasti, jejichï cílem je právû popsat druhové bohatství území. O tom, Ïe je na Kfiivoklátsku stále co objevovat, pochybuje z odborníkû jen málokdo. V roce 2005 zde byl nalezen nov druh netop ra. lo o první údaj v skytu netop ra Alcathoe (netop ra men ího) na území âr. V rámci specializovaného prûzkumu broukû na území Lánské obory, místa, které je pro svûj specifick reïim velmi v znamné pfiedev ím pro hmyz, je kaïdoroãnû objevováno nûkolik nov ch druhû jak pro oblast Kfiivoklátska, tak pro území âech a nûkdy i celé republiky. V loàském i leto ním roce bylo zji tûno nejménû sedm nov ch druhû z pûti ãeledí a na urãení dal ích se je tû ãeká, neboè vût inou jde o tvoreãky velmi drobn ch rozmûrû zhruba kolem milimetru délky tûla. Velk m pfiínosem pro roz ífiení seznamu druhû Ïijících na území Kfiivoklátska byl leto ní prûzkum blanokfiídlého hmyzu, skupiny iropasí, jímï bylo zji tûno celkem 30 nov ch druhû nejen pro na i CHKO, ale i pro celé území âr. Vût ina druhû jsou pilatky, dva náleïí do ãeledi pilatûnkovití a jeden do ãeledi paliãnatkovití. MoÏná se nûkomu bude zdát, Ïe jde jen o hmyz, Ïe nálezy nov ch druhû nejsou pro bûïného ãlovûka nijak pfiínosné. TfiebaÏe tento pohled na vûc je z urãitého úhlu vidûní jednotlivcû oprávnûn, zkusme se na celou záleïitost podívat komplexnûji. Na e pfiíroda je tû stále má skrytá zákoutí, o nichï nevíme, a jen náhodou se nám obãas podafií poodkr t rou ku jejího tajemství. Dozvídáme se tak, Ïe nám stále má co nabídnout a Ïe umí pfiekvapit. Proto stojí za to ji chránit. Díky realizovan m prûzkumûm víme, jak na tom nûkteré její sloïky jsou amûïeme tak lépe smûfiovat na- e kroky k tomu, aby pfiíroda se svou rozmanitostí zûstala i nadále zachována pro na e následovníky. Mgr. Anna Hoffmannová PrÛvodce Ing. Pavel Moucha tentokrát povídal zejména o historii ovocn ch stromû. Foto Jifiina Pro ková Dokumentace novû objeven ch druhû stále probíhá a fotografie zatím nejsou. Tak alespoà ilustraãní foto torzo buku v NPR T fiov. Foto Petr HÛla

7 UDÁLOSTI NA HRADù STRANA 7 KL 11 12/2011 CO SE NA HRADù K IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT ADVENT JE TU, BUDOU TO DNY KLIDU, POHODY A P EM LENÍ? Adventní ãas je ãasem zklidnûní, rozjímání a jistû vût í lásky k blízk m, pfiátelûm a láskám. Urãitû to stojí za zamy lení, nechat shonu a nakupování, vzít se za ruce a uïít si tuto dobu jinak, neï jsme asi byli zvyklí. Adventní ãas nastává letos 27. listopadu první adventní nedûlí. V tento den, i kdyï to není Ïádn zvyk ãi dávná tradice, rozsvítíme na dolním nádvofií vánoãní strom, kter opût VÁNOâNÍ PROHLÍDKY A SVATO TùPÁNSKÁ M E Bûhem vánoãních svátkû bude otevfien hlavní prohlídkov okruh Gotické paláce vïdy od 10 do 15 hodin ve dnech od do (kromû pondûlí a Nového roku). Hradní kaple s vánoãní v zdobou z dílny jesenického uãili tû bude urãitû pfiíjemn m pfiipomenutím sváteãního ãasu. Svato tûpánská m e, kterou celebruje dûkan Ján Petroviã, se jiï tradiãnû koná 26. prosince od pûl jedenácté v hradní kapli. Rozezní se i nové kfiivoklátské zvony. Ludûk Frencl pochází z kfiivoklátsk ch lesû a vûnovaly nám ho Lesy âr, s.p. Moc za nûj dûkujeme. Tradiãní KníÏecí Advent na Kfiivoklátû opût pfiivítá na svém historickém jarmarku náv tûvníky 3. a 4. prosince a rovnûï také 10. a 11. prosince. Program je urãitû velmi pestr a nebude chybût nic pro v echny malé i velké, mladé i staré. Dobov jarmark s témûfi 80 trhovci, z nichï urãitû polovina své fiemeslo rovnûï pfiedvádí, dokáïe pfiispût krásn mi vûcmi pod vánoãním stromkem. Vzdejme se útokû na hypermarketové katedrály, kde ztrácíme mnohdy i soudnost a zajdûme tam, kde je nám v e dobfie známé, zajdûme tam s rodinou a pfiáteli. Správa hradu opût poskytuje ãtenáfiûm K IVOKLÁTSK CH LISTÒ 2 ks vstupenek ZDARMA, které lze uplatnit na jak koli den, kdy akce probíhá. Ludûk Frencl Adventy na hradû uï jsou vyhlá ené a hojnû nav tûvované. Pro mnohé je to vítaná pfiíleïitost k nákupu vánoãních dárkû pro své nejbliï í. Trochu jin ch, neï ve v emoïn ch hypermarketech. O to milej ích. Foto Monika Frencl ADVENTNÍ ZBEâENSK STATEK HamousÛv statek v nedalekém Zbeãnû jiï má jeden velmi úspû n adventní víkend za sebou a mnoïství spokojen ch náv tûvníkû signalizuje, Ïe opût klid a pohoda malého a pfiíjemného prostfiedí je tím, co nás oslovuje. Mal Advent na Hamousovû statku pokraãuje kaïdou sobotu a nedûli aï do ãtvrté nedûle adventní prosince Program na jednotlivé dny najdete v pfiíloze Kfiivoklátsk ch listû. Ludûk Frencl KONCERTY V KAPLI I V KRÁLOVSKÉM SÁLU V nedûli 4. prosince v hodin vystoupí v Královské hradní kapli Smí en pûveck sbor mûsta Bu tûhradu pod vedením Franti ka Paulíka s Adventním koncertem ãesk ch a evropsk ch mistrû. V sobotu 10. prosince od 15 hodin ve vytopeném Královském sálu hradu zahraje a zazpívá âeskou m i vánoãní J. J. Ryby pûveck sbor SUDOP pod vedením Dagmar Kohoutové. VÁNOâNù OSVùTLEN HRAD K IVOKLÁT Je to, myslím, jiï posedmé, kdy bude zase hrad bûhem svátkû nasvícen. První rozsvícení bude jiï den pfied tûdr m veãerem v 16 hodin a poslední veãer osvûtleného hradu zaïijeme do 8. ledna Doba svícení bude kaïd den od 16 do 24 hodin. Ludûk Frencl Jeden z leto ních adventních koncertû probûhne i v Královském sálu hradu. K IVOKLÁTSKÁ BOROVICE M TY O JEJÍM STÁ Í Na terase tvofiené vûïicí, která zesiluje jiïní hradbu horního hradu, roste jiï od nepamûti borovice, jeï je spolu s Velkou vûïí a jiïním kfiídlem tradiãní dominantou pfii pohledu na hrad. První otázkou je, jak uï dlouho? Její stáfií je sporné. Podle informace pamûtníka mûla b t roku 1940 pokácena a tehdy bylo odhadováno její stáfií na 100 let. Na tûstí se tak nestalo. Pfii snaze urãit její stáfií se nemûïeme opfiít ani o rok posledního poïáru hradu, ke kterému do lo r Mohla zaãít rûst aï po poïáru, ale jako stromeãek tam mohla b t uï pfied tím a poïár pfie- Ïít. Tehdy shofiely stfiechy západního a severního kfiídla horního hradu, ale krov nad kaplí v bezprostfiední blízkosti borovice zûstal nepo kozen. Samotná existence borovice je jednou velkou záhadou. Na základû studia ikonografick ch pramenû ãlovûk nab vá dojmu, Ïe se tam zkrátka najednou objevila, jako by tam byla vsazena uï vzrostlá. Na obrazech ze let 19. století po borovici není ani stopy, ale na pohledech z pfielomu století a z doby pfied 1. sv. válkou je uï zachycena v souãasné velikosti a vzrûstu. Dal ím nov m poznatkem je obraz Josefa Mánesa z roku 1834, kde je na hradbách patrn mal stromek. Byla to malífiova pfiedstavivost, ãi jiï tam nûjakou dfievinu zahlédl? Zásadní otázkou je, proã uï dávno nebyla pokácena. eknûme si upfiímnû, kdyby nám rostlo nûco podobného na domû, dávno bychom se toho zbavili. VÏdyÈ nebezpeãí, Ïe Ilustraãní foto Monika Frencl kvûli kofienûm popraskají zdi, je veliké a tady je o to vût í, neboè strom roste pfiímo na klenbû sakristie, pfiiãemï mocnost zásypu klenby nedosahuje ani dvou metrû. I pfiesto, Ïe borovice má rovn a dlouh kofien, klenba sakristie nevykazuje Ïádné viditelné tektonické poruchy (Ïádné trhliny ani praskliny omítky). Koncem 19. stol. odstranil architekt Josef Mocker klasicistní pfiístavek na severní stranû terasy (smûrem ke druhému nádvofií), kter zaujímal celou ífiku terasy od kaple aï k velké vûïi. Tehdy uï tam borovice rostla a vypadala stejnû jako dnes. Otázkou tedy je, proã arch. Mocker borovici ponechal. Tehdy byly odstranûny v echny náletové dfieviny z parkánu a hradeb, neboè arch. Mocker vytvofiil na korunû hradebních zdí vyhlídkov ochoz doplnûn cimbufiím. Mûla snad borovice pro arch. Mockera nûjak skryt zásadní v znam, kter on znal, ale nám je dnes utajen a neuvûdomujeme si ho? Pokud borovici neodstranil arch. Mocker, proã ji tam ponechali pozdûji? Jak se k její existenci staví a hlavnû v minulosti stavûli sami památkáfii? Existuje nûjaké stanovisko obhajující její zachování? AÈ uï je to jakkoliv, chceme-li se o kfiivoklátské borovici dozvûdût víc, objevuje se pfied námi celá fiada otázek, ale jen minimum odpovûdí. To ale nic nemûní na tom, Ïe se tento strom stal nedílnou souãástí celkového estetického dojmu, kter v ãlovûku hrad Kfiivoklát vyvolává. Podle podkladû Tomá e Bednafiíka a Michala Kuchty sestavil Ludûk Frencl

8 OKÉNKO K SOUSEDÒM KNIHOVNA âerná KRONIKA STRANA 8 KL 11 12/2011 OBECNÍ KNIHOVNA Váleãná literatura ve fondu knihovny OKÉNKO K SOUSEDÒM pfiipravil Tomá Bednafiík Fond místní knihovny byl obohacen o nûkolik svazkû váleãné literatury. Dovolte mi, abych vás s nimi seznámil. První knihou je Nejdel í den od Cornelia Ryana. Ryan sice tuto váleãnou reportáï vydal uï roku 1959, ale je psána tak Ïiv m stylem, Ïe do dûje ãtenáfie vtáhne i po padesáti letech. Kniha je zaloïena na vzpomínkách pfiím ch úãastníkû vylodûní spojeneck ch armád na bfiezích Normandie 6. ãervna 1944, a to vzpomínek nejen od spojeneck ch, ale i nûmeck ch vojákû, ãlenû francouzského hnutí odporu i civilistû. Po svém vydání byla kniha natolik úspû ná, Ïe do tfií let byla zfilmována. Myslím, Ïe jen minimum z vás tento film nevidûlo. Proã si ale pfieãíst kniïní pfiedlohu, kdyï film jste uï vidûli? Film je opravdu skvûl, získal i dva Oscary a je to jedin váleãn velkofilm, kde se objevilo tolik filmov ch hvûzd té doby (John Wayne, Sean Connery, Bourville, Henry Fonda). Film rozhodnû nedokáïe obsáhnout celé ob írné téma, které je zpracováno v knize. I kdyï film patfií mezi mé nejoblíbenûj í, rád jsem sáhnul po kniïní pfiedloze. UÏ jen tfieba proto, Ïe v knize jsou popsány rûzné historické souvislosti a také zajímavé detaily, které se do filmového zpracování nedostaly. Autor napfi. podrobnû popisuje podmínky na vyloìovacích plavidlech, které byly tak otfiesné, Ïe si vût ina vojá- ADVENT A VÁNOCE P ICHÁZEJÍ ZMùNA U KORMIDLA NEZABUDICE. V Nezabudicích do lo koncem mûsíce fiíjna ke zmûnû na postu starosty obce. Poté, kdy ze zdravotních dûvodû odstoupil z této funkce Vladimír Kopejtko, byla novou nezabudickou starostkou zvolena na vefiejném zasedání 26. fiíjna dosavadní místostarostka, paní Jitka Vydrová. Místostarostkou se stala Martina Helebrantová. Do zastupitelstva byl kooptován Antonín Horn, kter má jiï zku enosti z práce v obecní samosprávû z minul ch volebních období. Váhala jsem, zda funkci starostky budu moci pfiijmout. Jsem v zastupitelstvu jiï tfietí volební období a tudíï vím, Ïe to není jednoduché. Nerada bych dûlala nûjakou práci napûl a nezodpovûdnû. Mám svou nároãnou práci, velkou rodinu, ale rozhodla jsem se funkci pfiijmout kvûli obãanûm, ktefií mi dali své hlasy ve volbách a projevili mi tím svou dûvûru. A tu bych opravdu nerada zklamala, komentovala v okresním tisku své zvolení do ãela obce nová starostka Jitka Vydrová. ROZSVÍTÍ VÁNOâNÍ STROM ZBEâNO. Slavnostní rozsvícení vánoãního stromu se stalo jiï milou tradicí ve vût inû obcí na eho regionu. Je to nejen pfiipomenutí blíïících se Vánoc, ale i pfiíleïitost k setkání spoluobãanû. V mnoha místech doprovází rozsvícení stromku také mal kulturní program. Své vánoãní stromy rozsvítí také v sousedním Zbeãnû a v Újezdu nad S pfiíchodem dlouh ch zimních veãerû a krátk ch, ãasto i po mourn ch dní, pfiichází také ãas Adventu a Vánoc, po nich Nov rok a Tfii králové. Celou tuto dobu v závûru kalendáfiního roku a na zaãátku roku nového se obvykle koná celá fiada rûzn ch kulturních akcí, ke kter m pfiispívají i Kfiivoklát tí hudci, ãasto ve spolupráci s jin mi instituceni a obãansk mi sdruïeními. Tradiãní ÀÛra adventních koncertû letos pfiedstavuje 8 vystoupení v rûzn ch obcích Kfiivoklátska, dvakrát ve Zbeãnû na Hamousovû statku. Tradiãní akce Plovoucí nadûje se i letos uskuteãní v pfiedveãer tûdrého dne a bude plnû v reïii roztock ch hasiãû a pfiidruïen ch spolkû, Kfiivoklát tí hudci zde budou asi zastoupeni jen skromnû. Proto se doporuãuje, aby si i dal í hudbyschopní úãastníci pfiinesli své hudební nástroje, abychom si mohli spoleãnû zazpívat koledy a naladit se na ãas vánoãní. Betlémské Zbeãnem. Ve Zbeãnû na návsi se aktu rozsvícení zhostí dûti ze základní koly ve ãtvrtek 1. prosince od 16 hodin. Na tuto slavnostní chvíli si pfiipravily se sv mi uãitelkami písniãky, koledy a malé scénické pásmo. V Újezdu dojde k rozsvícení stromu o den pozdûji, v pátek 2. prosince od hodin. Rybník na návsi ve Velké Bukové. CO S RYBNÍKEM? VELKÁ BUKOVÁ. Témûfi nerudovskou otázku si kladou Bukov- tí vïdycky, kdyï pohlédnou na návesní rybník. Pamûtníci, ktefií zde zaïili velkou legraci pfii akci Bukovská lávka, se nestaãí divit, coïe se to s rybníkem v posledních letech stalo. Hledáme fie ení, co s ním. Loni jsme se obrátili na odborníky. Zpracovávají studii, která stanoví, jaká opatfiení bychom mûli udûlat, aby se v rybníce opût drïela voda a nezarûstal. Kdyby se Ïádné fie ení nena- lo, jsme pfiipraveni i na moïnost, Ïe se rybník ãásteãnû zaveze a vznikne místo nûj mal parãík, uvedl pfied nûkolika t dny starosta Josef Bumba. Tenhle nápad ale nemá jednoznaãnou podporu v ech obãanû. Oz vají se hlasy, Ïe v dne - ní dobû se dá urãitû najít fie ení, které by pomohlo, aby se v rybníku udr- svûtlo bude, pfiedpokládám, opût k dispozici. Jako obvykle bude vánoãní období zakonãeno Tfiíkrálov m koncertem. Ten se bude konat vkostele na Amalínû vsobotu 7. ledna 2012 od 17 hodin za úãasti Kfiivoklátsk ch hudcû, se kter mi vystoupí také dûti z M Roztoky a M Kfiivoklát. Pfieji vám v em pfiíjemné proïití Adventu i Vánoc a doufám, Ïe se s vámi na nûkteré z akcí setkáme. Ivan Kasalick Foto -bed- Ïela voda. V echno je ale o penûzích a tûch v souãasnosti nemá Ïádná obec nazbyt. Problémem bukovského rybníka je minimální pfiítok, a proto je odkázan pfiedev ím na de Èovou vodu. A jelikoï byly poslední roky velmi suché, stal se z nûj spí e mokfiad. Problémem je i rákos, kter se zde pfiemnoïil. KdyÏ se rybník v roce 1997 revitalizoval, celé dno se znovu jílovalo. Dovezli jsme si jíl z kaolínového lomu a v nûm se, bohu- Ïel, rákos vysemenil. Zkou eli jsme ho likvidovat i roundapem, ale bez v sledku, vysvûtlil starosta. V rybníku byli mloci, ryby a ãolci, proto jsme se snaïili alespoà udrïovat louïi na urãité hladinû naváïením vody z cisterny. Nemûlo to ale smysl. Nakonec jsme je radûji odlovili a pfievezli jinam. Cisterna vody nebyla na tak velké plo e vûbec znát, dodal Josef Bumba. kû radûji uï pfiála zemfiít, neï aby tam museli zûstat o den déle. K tématu vylodûní v Normandii se na filmovém plátnû vrátil aï v roce 1998 Steven Spielberg s filmem ZachraÀte vojína Ryana. Byl to první film, kter ukázal pravou brutalitu války, smrt bez pfiíkras hrdinství a patosu. Úspûch vylodûní v Normandii ale závisel nejen na americk ch a britsk ch pû ácích, ktefií se vylodili na invazních pláïích, ale i na v sadkáfiích, ktefií v t lu zajistili spojenecké pfiedmostí. Není tedy divu, Ïe po úspûchu filmu ZachraÀte vojína Ryana sáhlo producentské duo Spielberg/Hanks po knize Stephena Ambrose Bratrstvo neohroïen ch. Ambrose je stejnû jako Cornelius Ryan novináfi a historik. Televizní seriál Bratrstvo neohroïen ch zná kaïd, kdo má rád váleãné filmy. âím je tedy kniïní pfiedloha zajímavûj í a lep í? V knize mûïete opût najít mnoïství detailû, pro které zkrátka v televizi není místo, ale které úïasnû doplní va i správnou pfiedstavu o dané dobû. V knize Bratrstvo neohroïen ch je podrobnû popsána historie a celkové pûsobení roty E 506. pluku americké 101. v sadkové divize. S jejími ãleny ãtenáfi dojde znormandie aï do Bavorska. Jen v knize se ãtenáfi dozví, jak vypadala v sadkáfiská v stroj, proã spodní prádlo para utistû nemûlo knoflíky, jak byl rozdíl mezi pfiídûlem D a K a spoustu dal ích vûcí z kaïdodennosti amerického vojáka 2. svûtové války. Dal í váleãn seriál, kter navazuje na úspûch Bratrstva neohroïen ch, je v souãasné dobû The Pacific, kter právû vysílá ât1. I tento seriál byl natoãen podle knihy Stephena Ambrose. KniÏní pfiedlohu The Pacific ale zatím v knihovnû nemáme. Zatím si v ak mûïe ãtenáfi od stejného autora pûjãit knihu V nebezpeãn ch v inách, o mlad ch muïích bojujících v letech v letounech B-24. I tato Ambrosova práce se ãte doslova jedním dechem. Popisuje v ní osudy osmi ãlenû posádky bombardéru B-24 Dacota Queen pilota George McGoverna. Vysvûtluje to, jak se dostali do armády a jak nakonec skonãili u letectva jako posádka do té doby nejvût ího létajícího stroje, bombardéru B-24. âtenáfi je zasvûcen do celé fiady detailû z bûïného Ïivota letcû. Dozví se tak, jak a co ameriãtí letci obyãejnû jedli, jak chodili v letadle na záchod, jaké to je vyzvracet se do kyslíkové masky nebo dotknout se ve v ce 10 km hlavnû kulometu holou rukou. Nedivil bych se, kdyby i tato Ambrosova kniha byla zfilmována. âerná KRONIKA POZÒSTATKY VÁLKY Váleãná literatura nevzniká jen na stranû spojencû, ale je to aktuální téma i pro nûmecké spisovatele. Velké mnoïství pfiíznivcû si v posledních letech získal sv mi romány Leo Kessler. Ve sv ch knihách se opírá o historiská fakta, ale postavy jsou naprosto smy lené. Popisuje pouè pluku Wafen SS-Wotan, kterou tato jednotka vykonala od taïení do Ruska po ústup z Francie. Autor se sice drïí faktû,ale celé dílo by se dalo pfiirovnat k románu na pokraãování. I tady se ãlovûk dozví mnoho zajímavého z vojenského Ïivota, ov em z nûmecké strany. Kessler se narodil v roce 1926, osobnû válku zaïil a je také historikem a novináfiem. Poslední novou knihou, na kterou vás chci upozornit, je âas vítûzû, ãas poraïen ch od Romana Cílka. Cílek se narodil roku 1937 a specializuje se na psaní literatury faktu doby 2. sv. války. Jeho styl podání tématu pfiipomíná zpracování Ryanova Nejdel ího dne. Zab vá se ale obdobím dlouh m témûfi pûl roku - od podzimu 1944 do kvûtna SnaÏí se ãtenáfie seznámit se v ím, co doprovázelo konec nacistické nadvlády u nás. Zavede ãtenáfie do pracovny K. H. Franka, mezi ãleny odboje, seznámí ho s plány NûmcÛ na pováleãn odboj, atd. a to v e velice srozumitelnou formou. SnaÏil jsem se vám pfiiblíïit nûkolik nov ch knih, o které byla obohacena Obecní knihovna. Pfieãetl jsem je v echny jedním dechem, protoïe jinak se ani ãíst nedají. KaÏdá z nich vás nekompromisnû vtáhne do dûje. Michal Kuchta P.S. Znát filmové zpracování nestaãí. Teprve v kniïní pfiedloze naleznete hlub í a zajímavûj í souvislosti. K IVOKLÁT (bed). Na Kfiivoklátsko musel opût vyjet pyrotechnik. V sobotu 5. listopadu objevil 35let muï z Kladna v lese na katastru Amalína munici z druhé svûtové války. Nález nahlásil ve hodin na policii. Místo zajistila roztocká policejní hlídka a pfiivolala pyrotechnika. Ten urãil, Ïe se jedná o dûlostfieleckou tfií tivo-trhavou stfielu sovûtské v roby a men í mnoïství pûchotní munice. V e bylo pfievezeno k odborné likvidaci. PATN ODHAD KARLOV (bed). Dvakrát po sobû vyjeli dopravní policisté do Karlova, aby zde vyfie ili dopravní nehodu. Poprvé neodhadl ífiku silnice dvacetilet fiidiã Mercedesu Sprinter s pfiívûsem, kter jel smûrem od Leont na na Svatou. Pfii pfiedjíïdûní nákladního automobilu DAF zachytil fiidiã Mercedesu pfiívûsem o kabinu tahaãe a zpûsobil tak kodu za 35 tisíc korun. Pfii nehodû nebyl nikdo zranûn. NEDAL P EDNOST KARLOV (bed). Druhá nehoda jiï byla váïnûj í. Na kfiiïovatku smûrem od Broum na NiÏbor pfiijíïdûl jedenadvacetilet fiidiã z PlzeÀska ve vozidle Peugeot. Nedal pfiednost tfiicetiletému fiidiãi z Rakovnicka, kter se blíïil po hlavní silnici od Berouna do Roztok. Do lo ke stfietu, pfii kterém opût na tûstí nebyl ani jeden z fiidiãû zranûn. koda se v tomto pfiípadû vy- plhala na 200 tisíc korun. Ani u jednoho ze ãtyfi fiidiãû nebyl zji tûn dechovou zkou kou alkohol.

9 ZAJÍMAVOSTI DUCHOVNÍ ZAMY LENÍ STRANA 9 KL 11 12/2011 NESEëTE DOMA ANEB TIP KL NA V LET (XXX) BAROKNÍ P CHAR V B EÎANECH Letos 9. ãervence byla slavnostnû uvedena do provozu budova zrekonstruovaného barokního p charu v BfieÏanech nedaleko âisté. Jedná se o cennou a architektonicky velmi zajímavou památku a její náv tûvnu vfiele doporuãujeme. Zejména v dobû, kdy v jejím interiéru pofiádá obec nûjakou kulturní nebo spoleãenskou akci. BfieÏanská s pka byla postavena na útraty kontribuãního obilního fondu v roce Stojí na návsi, jíï dominuje podobnû jako kostel, byè je na první pohled mnohem nenápadnûj í a neupoutá Ïádnou zdobnou fasádou. Îe jde o p char, poznáte na první pohled díky mal m okénkûm, která slouïila k vûtrání, a tak nebyla nikdy zasklena, pouze opatfiena dfievûn mi okenicemi. Podle záznamû v obecní kronice byla kontribuãenská s pka po zru- ení pûvodní funkce pfiedána do majetku obce uï v roce Obilí se zde ale skladovalo i poté. NeÏ bylo v roce 1957 zaloïeno JZD, tak si ji pronajímali sedláci. KaÏd mûl tfieba ãást patra a ukládal tam úrodu. Po vzniku JZD ho ke stejnému úãelu vyuïívalo druïstvo aï do doby, neï si vytvofiilo nová sila a s pky. Nûjaké roky ji vyuïívali i myslivci pro uskladnûní krmiva pro zvûfi a v pfiízemí b vala hasiãská zbrojnice. Do majetku obce byla budova vrácena po roce Îe by se mohl nevyuïívan p char zmûnit v prostor pro konání spoleãensk ch a kulturních událostí a stát se zároveà i zázemím pro akce konané v parku a na pfiilehlém hfii ti obec napadlo ve chvíli, kdy zaãaly b t podobné projekty dotaãnû podporovány. Úpravy nám projektoval architekt Michal Barto z Prahy. Je znám m zdej ích chalupáfiû a padli jsme si s ním do noty, protoïe mûl stejnou pfiedstavu jako my. Tedy zachovat p char v co nejpûvodnûj í podobû, pfiibliïuje starosta obce Pavel krle. Zrekonstruovaná budova p charu pfiinese obci zajímavé reprezentativní prostory, které podpofií kulturní dûní v BfieÏanech i v celém regionu, doplnil kolegu místostarosta Václav volba. Mezi akce, které zde budou probíhat, patfií tfieba vítání obãánkû, pofiádání besed, setkávání seniorû, setkání rodákû, promítání filmû a fotografií, ale tfieba i vefiejná zasedání zastupitelstva obce. Ve p charu pochopitelnû není komín, proto je jeho vyuïití moïné jen od jara do podzimu. Obec to ale nemrzí, bûhem zimy se totiï akce beztak odehrávají v hospodû. I kdyï uï se p char vyuïívá, v pfií tím roce ho ãeká je tû jedna etapa úprav. Obec uï má na ni pfiíslib dotace z programu Leader. Po dokonãení druhé etapy rekonstrukce by zde chtûli BfieÏan tí vybudovat obecní muzeum. Vznikne ve spolupráci s regionálním muzeem v Mariánské T nici, Státním okresním archivem Rakovník a dal- ími odborn mi institucemi. Bude zachycovat historii obce a jejího okolí. ExponátÛ máme k dispozici spoustu. Místní uï s tím poãítají, a proto staré vûci, které doma mají, schovávají pro muzeum, dodává bfieïansk starosta. Na závûr pfiidejme je tû nûkolik ãísel. První etapa rekonstrukce si vy- Ïádala náklady ve v i Kã, z toho se obec podílela ze své pokladny ãástkou Kã. Náklady druhé etapy jsou spoãítány na Kã a obec se bude podílet korunami. Tomá Bednafiík BfieÏansk p char. Foto -peg- Interiér v prvním patfie pfiemûnûn ve spoleãenskou místnost. Foto -peg- DUCHOVNÍ ZAMY LENÍ Nejsou Ïádné beznadûjné situace, jsou jen lidé, ktefií jsou bez nadûje tváfie v tváfi situaci. Latinské slovo adventus znamená pfiíchod. Ve starovûku to byl také odborn termín oznaãující zvlá tní pfiíchod ponejvíce nositelû nûjakého úfiadu, napfiíklad králû nebo císafiû, do provincie. Slovo advent ve lo také do kfiesèanského jazyka. Ani tady neznamená nic jiného neï pfiíchod, a to pfiíchod Vykupitele, Zachránce. Pohled do pfiedvánoãních ulic na ich mûst nám v ak nenaznaãuje, Ïe by lidé na nûkoho ãekali. Na i pfiedci proïívali tuto pfiedvánoãní adventní dobu úplnû jinak. Star í z nás si jistû vzpomenou, jak chodívali s lucernou anebo úplnû ve tmû s babiãkami a tetiãkami nebo s maminkou na roráty. To je ranní m e ke cti Panny Marie, která je naz vaná Hvûzda jitfiní - proto je m e tak po ránu. A protoïe první slova m e znûla latinsky Rotate coeli desuper... ãesky Rosu dejte, nebesa shûry... vzniklo nám v ãe tinû uïívané slovo roráty. V Orientu rosa padající na vegetaci pfiiná í Ïivot, umoïàuje ra ení, novou úrodu, a proto se také stala symbolem pfiipomínajícím touhu po nûkom, kdo by sv m pfiíchodem tuto moïnost dal. Podle posledního sãítání lidu znaãná ãást na í populace nesdílí kfiesèansk názor na svût (nebo se k nûmu aspoà vefiejnû nehlásí), takïe mûïeme usoudit, Ïe ani letos nebude u nás pro v echny advent dobou oãekávání Kristova pfiíchodu. Pfiesto si myslím, Ïe bychom se mûli uãit ãekat v ichni. âekající ãlovûk má nadûji, a to je dûleïit rozmûr adventní doby prohloubení nadûje. Nadûje je stav ducha, ne stav svûta. Nadûje není prognostika. Je to orientace ducha, orientace srdce. Nadûje prostû není optimismus. Není to pfiesvûdãení, Ïe nûco dobfie dopadne, ale jistota, Ïe nûco má smysl bez ohledu na to, jak to dopadne, cituji Václava Havla z jeho Dálkového v slechu. Tato nadûje je kfiehká a plachá o Vánocích ji vnímáme jako malé Dítû a snadno ji pak mûïeme pfiehlédnout a pfieslechnout v hluãn ch pfiedvánoãních ulicích. Proto na i pfiedkové mluvili o adventu jako o období klidu, ticha a soustfiedûní. Snad není velkou utopií vytvofiit si v adventu alespoà párkrát takov tich prostor v oãekávání tolik potfiebné náv tûvy pro kaïdého z nás. Doufejme, Ïe budeme doma, aï pfiijde. J. P. 15. díl Pokojn advent pfieji v em sv m ãtenáfiûm a milovníkûm dobré ba - ty. Dne ní povídání o dobrotách bude trochu jiné, neï na jaké jste zvyklí. Pfied nedávnem jsem se potkal s Karlem Breníkem a po sousedsku jsme si popovídali. Probrali jsme v e moïné a fieã se stoãila i na na e Kfiivoklátské listy, potaïmo na moji rubriku. Byl jsem Karlem pochválen za inspirativní ãtení, které mû, jako kaïdého je itného chlapa, potû ilo. V závûru mi nabídl, Ïe má jeden skvûl recept, a pokud budu chtít, tak Ïe mi ho prozradí. Kul jsem Ïelezo, dokud bylo Ïhavé a Karla se zeptal, zdali bych ho mohl také zvefiejnit ve své rubrice. Byl to recept na zvûfiinu, jak jsem správnû oãekával od mysliveckého hospodáfie. Musí chvíli poãkat, aï nûco ulovím, byla poslední slova, neï jsme se rozlouãili. Po nûkolika t dnech ãekání jsem si myslel, Ïe se uï nedoãkám. Podle toho jak Karla znám, tak ale nikdy nemluví do vûtru. Uzávûrka novin se blíïila a stále nic, a tak jsem mu do u pfiipomnûl, Ïe mi nûco slíbil. Neboj, v sobotu to zrealizujeme, tak si na odpoledne nic neplánuj, houkl na mû z okénka auta dva dny pfiedem. SvÛj slib dodrïel a v dohodnutou hodinu mi zavolal, Ïe na mû ãeká s autem pfied domem. Aby kouzlo myslivecké speciality bylo dokonalé, byl jsem odvezen na Karlovu loveckou chaloupku nedaleko hájenky Pafieziny. Nevlídn m, po mourn m a mlhav m odpolednem jsme dojeli na místo, které dobfie znám z pfiede l ch Karlov ch akcí. V pfiíjemnû vytopeném interiéru lovecké chaty jiï bylo v e pfiipravené a ãekalo na mistra nejen cechu mysliveckého, ale i kuchafiského. Na zahfiátí a jako aperitiv jsme si dali tamprliãku nûãeho ostfiej ího a já zapnul diktafon, aby mi neuniklo Ïádné slovo z nev edního záïitku. Kladu první otázku. Karlíku, co sis pro nás pfiipravil za màamku? Hostitel se zatváfiil tajemnû a pfied samotnou pfiípravou se mi dostalo náleïitého pouãení, co mû dnes ãeká. JiÏ ãtyfiicet let jezdím do této chatky, abych byl v co nejtûsnûj ím kontaktu s pfiírodou. Kolikrát tu b vám inûkolik dnû, takïe je potfieba si inûco uvafiit. MoÏnosti tu jsou prostorovû omezené, proto dûlám to, co není pfiíli nároãné na pfiípravu, ale musí nás to zasytit. Jednou z nejvût ích dobrot, které ãasto pfiipravuji nejen pro sebe, ale i pro kamarády myslivce, jsou kanãí játra z pafiezinské hájenky. Právû tato dobrota mû zfiejmû ãeká, pomyslil jsem si, protoïe z mísy se na nás smála jiï oãi tûná játra z mladého selátka divoãáka. Na moji otázku, kde mohou lidé játra z divoãáka sehnat, se mi dostalo zasvûcené odpovûdi. Játra ze zvûfiiny mûïe získat jen od nûjakého myslivce, protoïe jsou souãástí mysliveckého práva. KdyÏ se uloví spárkatá zvûfi, lovec má právo si vyjmout játra, plíce, srdce a ledvinky. V tomto receptu je moïné sice játra ze zvûfiiny nahradit játry vepfiov mi, ale pfiipravíte se o jedineãnou chuè, kterou hlavnû ocení zvûfiinoví gurmáni. Loveckou chatkou to zavonûlo, proto- Ïe Karel se dal do díla a já mu zvûdavû nakukoval pfies rameno, aby mi nic neu lo. VÛnû ingrediencí, které se pomalu pfiesouvaly z pracovní desky stolu do pekáãku na sporáku, se táhla podzimnû zaduman mi kfiivoklátsk mi lesy. MÛj hostitel se najednou zadíval nostalgicky z okna a pronesl filozofickou otázku o pomíjivosti bytí Vidí, jak je v e pomíjivé, nedávno tu ten divoãák neohroïenû bûhal okolo a nyní se stal jen souãást potravního fietûzce predátora, zvaného ãlovûk. Pfii tom pohledu z okna se mi zdálo, jako by Karel kontroloval, zda vûnû linoucí se z pekáãe nepfiilákala i nûkterého z jeho lesních skfiítkû. Jídla bylo dost, takïe bychom se s pfiípadn m spolustolovníkem z pohádkové fií e byli i rádi rozdûlili. BohuÏel se ale nikdo neobjevil, a tak mû i tentokrát zûstala jejich existence utajena Pfiíprava zabrala mému hostiteli necelou pûlhodinku, a pak uï jen nahfiát talífie v troubû, aby jídlo nevychladlo, a s chutí se do nûj pustit. Jsem zvykl si pochutnávat na v elijak ch dobrotách, to je o mnû celkem známé, ale zvûfiinové hody patfií k tûm m m vzácnûj ím, protoïe je nemám zas aï tak ãasto. Budete - li si moci sehnat pfiíslu né suroviny, doporuãuji si dne ní lahûdku udûlat, je to fakt záïitek. K vánoãnímu menu se zvûfiina tradiãnû hodí a podíváme-li se do historie, byla jeho nedílnou souãástí. Právû jako na nûjaké kníïecí hostinû jsem si pfiipadal dnes i já. Dokonalé menu, stûl vyzdoben jedlov m chvojím a svíãkami, podobnû jako za dob FürstenberkÛ Slu í se je tû jednou podûkovat mému hostiteli za luxusní obûd a inspiraci pro na e ãtenáfie. Vám, moji vûrní ãtenáfii, bych zase rád podûkoval za pfiízeà, kterou k této rubrice chováte, popfiál Foto Milan Bednafiík klidné a co nej tûdfiej í vánoãní svátky a slíbil, Ïe i v nadcházejícím roce ponesu hrdû prapor kfiivoklátského kulináfiství na stránkách na eho listu. Milan Bednafiík KANâÍ JÁTRA NA PA EZINSK ZPÒSOB 1 kg jater z divoãáka, 30 dkg peku nebo anglické slaniny, 4 vût í cibule, pepfi, kmín, sûl. Na dno pekáãku poklademe plátky slaniny, klidnû ve dvou vrstvách. Na ni poskládáme dvû na koleãka nakrájené cibule, rozmûlnûné na krouïky. Játra si pfiedem oãistíme a odblaníme a dobfie propláchneme pod studenou vodou. Pak je nakrájíme na nudliãky nebo kostky a rozlo- Ïíme do pekáãku na cibuli. Ochutíme pepfiem a kmínem, ale nesolíme, protoïe by játra ztvrdla. Dáme na rozpálenou plotnu a poãkáme, aï se slanina vespodu zaãne kvafiit. Obsahem nemícháme, jen opatrn m posouvání kontrolujeme, aby se slanina nepfiipálila. Játra po chvíli pustí Èávu, takïe není potfieba ani podlévat. Jakmile se játra zaãnou restovat, pfiidáme dal í dvû cibule a cel obsah promícháme a necháme játra restovat i po druhé stranû. V e je potfieba dûlat rychle a na prudkém ohni. KaÏdou chvíli smûsí otáãíme aï do úplného vyrestování. Pokrm odstavíme na mírnûj í teplotu a jeden kousek vyjmeme ke kontrole, zda je jiï pokrm hotov. To se pozná tak, Ïe po rozkrojení z nûj nesmí vytékat krev. Pokud je to hotové, na závûr v e podle chuti dosolíme a ihned podáváme. Doporuãenou pfiílohou je ãerstv chléb, ale dobfie si k tomu dovedu pfiedstavit i restované brambory nebo hranolky. Jak mi sdûlil mûj hostitel, toto je základní recept, ale fantazii se meze nekladou, játra mû- Ïeme ochutit tfieba nûkolika strouïky ãesneku nebo lïící hofiãice. Získáme tak jinou a zajímavou chuè. Pfii pouïívání tûchto pfiísad musíme ale zachovat jedno pravidlo, Ïe nesmûjí pfiebít chuè zvûfiiny, které ãiní zjídla niãím nenahraditelnou unikátní delikatesu.

10 FOTOKRONIKA HISTORIE STRANA 10 KL 11 12/2011 K Ř I V O K L Á T S K É U D Á L O S T I V O B R A Z E C H Star í Ïákynû se utkaly na trati dlouhé 1200 metrû. Na snímku bojují s ãíslem 46 Monika Bou- Vítûzem leto ní Malé kfiivoklátské se stal i (Dukla Praha), 42 Simona Lhotáková (Loko Beroun) a 82 Aneta Zralá (Dukla Praha). Martin Edlman z ASK Slavie Praha. Foto Tomá Bednafiík Foto Tomá Bednafiík Rekordní úãast 29 závodníkû zaznamenal bûh pfied kolních dûtí. Foto Tomá Bednafiík AKTUÁLNù MINISTR BENDL NAV TÍVIL PÍSECKOU KOLU PÍSKY. Ve ãtvrtek 24. listopadu nav tívil Stfiední lesnickou kolu a Stfiední odborné uãili tû Kfiivoklát, Písky ministr zemûdûlství âr Ing. Petr Bendl. DÛvodem jeho náv tûvy bylo slavnostní pfiedání dvou poãítaãov ch kompletû, které budou slouïit studentûm pfii v uce. Jak ministr Bendl uvedl, i kdyï ãasto jezdí kolem areálu SL a SOU Písky, uvnitfi byl poprvé. Poãítaãe kole sponzorsky vûnovala firma JankÛ, s.r.o. z âeského Brodu, která participuje na projektu Ministerstva zemûdûlství âr nazvaného Ceres, jenï si klade za cíl podporovat studenty a uãnû pfiipravující se na lesnická ãi s lesním hospodáfistvím související povolání. Píseckou kolu jsme letos zvolili nejen kvûli jejím dobr m v sledkûm, ale také proto, Ïe v roce 2011 oslavila 60. v roãí svého trvání, odpovûdûl na otázku, proã sponzorsk dar dostali právû Píseãtí, fieditel odboru státní správy lesû, myslivosti a rybáfiství MZe âr Ing. Jifií Pondûlíãek, Ph.D. V následné besedû se studenty a uãiteli koly i s pfiítomn mi Ïurnalisty hovofiil Petr Bendl o podpofie MZe rozvoji ãeského lesnictví a zemûdûlství a zmínil se téï o pfiipravovaném vyhlá ení Národního parku Kfiivoklát. Pokud bude park vyhlá en v hranicích a reïimu ochrany pfiírody tak, jak je navrhován, nemusí z nûho mít lesnická vefiejnost obavy, uvedl ministr. Na závûr své náv tûvy se vyznal ze své lásky ke Kfiivoklátsku a zejména k fiece Berounce. Text a foto Tomá Bednafiík KAPITOLY Z HISTORIE K IVOKLÁTSKA XLVII ZÁHADA LÉKA OV CH BEDEN - I Pfied 110 lety, v listopadu roku 1901, zemfiel ve vûku edesáti let cestovatel, lékafi a mecená tehdej ího Zemského muzea v Praze prof. MUDr. Bohuslav Jiru, lechtic a dvorsk rada. Ve své závûti odkázal muzeu dvû oplechované bedny, které ov em dovolil otevfiít aï za 200 let. Proã? To je pfiedmûtem mnoha otázek... Ve sluïbách hrabûte Vald tejna V roce 1685 koupil kfiivoklátské panství hrabû Arno t Josef z Vald- tejna. Nov majitel se rozhodl po tfiicetileté válce zdevastované panství opût povznést k b valé slávû. Obnovit hluboké lesy, znovu postavit vydrancované dvory, zfiídit nové cesty a povznést zemûdûlskou i prûmyslovou v robu. K tomu ov em potfieboval odborníky. Nebyl ãas vychovat si vlastní, atak zaãal do sv ch sluïeb najímat cizí. Tak se na Kfiivoklátsku nûkdy na pfielomu 17. a18. století objevuje rod JiruschÛ. Odkud pfiesnû pfii el, není známo. Snad z Nûmecka, snad z Rakouska, moïná z nûkterého jiného vald tejnského panství. Jisté je, Ïe Jiruschové (jejich potomci si pozdûji poãe tili jméno na Jiru ) byli angaïováni jako lesniãtí a stavební odborníci. S v sledky jejich práce se setkáváme na Kfiivoklátsku dodnes. Bûhem následujících dvou set let se rod JiruschÛ - Jiru Û v okolí hradu Kfiivoklátu a fieky Berounky usadil. Nejvût í slávy dosáhl v 19. století, kdy se neb vale rozvûtvil. To uï pûsobili Jiru ové ve sluïbách kníïat z Fürstenberka, ktefií získali Kfiivoklátsko v pol. 18. stol. po sàatku Marie Anny z Vald tejna s Josefem Vilémem Arno tem z Fürstenberka. lechtici cechu lékafiského Na zaãátku 19. století se z rodu Ji- Kfiivoklátské listy Nezávislé noviny obãanû a pfiátel Kfiivoklátu Vydává Kfiivoklátská, o.p.s. âíslo registrace MK âr E Redakãní rada: Pavel Friebert, Ludûk Frencl, TáÀa Friebertová, Petr HÛla, Milan Bednafiík, Michal Kuchta Adresa redakce: Kfiivoklát 141, krivoklatske.listy@seznam.cz Sazba a litografie Milan Bednafiík Tisk RAPORT, s.r.o. Rakovník Vychází mûsíãnû Uzávûrka pfií tího ãísla je v nedûli (Kfiivoklátsko a Rakovnicko v tisku) Hrobka rodiny Jiru ov ch na kfiivoklátském hfibitovû. Foto Tomá Bednafiík ru Û vyãlenila dal í vûtev, která se nevûnovala ani lesnictví, ani stavitelství, ale medicínû. Ta postupem ãasu vytlaãila z historického povûdomí pûvodní rodové profese, a tak vût ina lidí pfii vyslovení jména Jiru dá rovnítko lékafi. Zfiejmû pfiíli neublíïíme pravdû, kdyï napí eme, Ïe zakladateli lékafiského cechu rodu Jiru Û byli bratfii Vincenc (nar v Hracholuskách) a Josef (* 1813). Zatímco mlad í Josef se po vystudování medicíny usadil pfiímo na Kfiivoklátû a získal zde povûst moudrého a oblíbeného praktika, Vincenc vstoupil do slu- Ïeb nejvy ího purkrabího Království âeského hrabûte Chotka. Byl jmenován nejen osobním lékafiem hrabûte, ale i jeho sekretáfiem. Spolu s ním procestoval Itálii a Nûmecko a v roce 1843 se stal primáfiem ústavu lechtiãen na Hradãanech a o ãtyfii roky pozdûji i na Novém Mûstû PraÏském. V roce 1871 byl zvolen ãeskou stranou za pfiedsedu TOMÁ BEDNA ÍK sboru doktorského. V roce 1883 se Vincenc Jiru doãkal pov ení do lechtického stavu. V otcov ch lépûjích Bohuslav Jiru se narodil v Praze 17. fiíjna 1841 a brzy se vydal v otcov ch lépûjích. Po absolutoriu praïského akademického gymnázia vystudoval lékafiskou fakultu a v roce 1865 získal titul doktora medicíny. Potom vykonal vûdeckou cestu do Nûmecka a zastával rûzné asistentury na lékafiské fakultû Univerzity Karlovy. Roku 1875 se stal profesorem botaniky na záhfiebské univerzitû a roku 1886 profesorem farmakologie praïské univerzity. V roce 1892 byl jmenován vládním a o ãtyfii roky pozdûji dvorním radou. Stává je generálním jednatelem Muzea království âeského, o jehoï zvelebení se velkou mûrou zaslou- Ïil. MUDr. Bohuslav Jiru sestavil herbáfi obsahující na 10 tisíc specií. Pfii sv ch cestách po Dalmacii studuje tamní ostrovy zejména po stránce botanické a geologické. Je autorem mnoha prací z oboru farmakologie, farmakognosie a lékafiské léãby. Za v echny tituly si uveìme alespoà Otravy rostlinami a jich pfiipraveninami, O pfiedpisování lékû dle soustavy metrické a O nitroglycerinu. (Pokraãování pfií tû)