MAPOVÁNÍ POTŘEB UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V MČ PRAHA 3

Transkript

1 MAPOVÁNÍ POTŘEB UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V MČ PRAHA 3 na základě dotazníkového průzkumu mezi uživateli sociálních služeb uskutečněného v březnu Vypracovala: Agora Central Europe Petra Rezka 12 Praha 4 květen

2 Obsah I. Metodologie _ 2 strana II. A Senioři s osoby se zdravotním postižením a senioři a 4 II. B Rodina, děti a mládež a 18 II. C Osoby ohrožené sociálním vyloučením a 33 III. Shrnutí a 42 1

3 I. Metodologie Jedním z kroků v rámci projektu komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) v MČ Praha 3 byla analýza potřeb uživatelů sociálních služeb. Odborně a metodicky zajišťovalo přípravu průzkumu potřeb uživatelů sociálních služeb občanské sdružení Agora Central Europe. Obsahová náplň záležela na rozhodnutí a potřebách jednotlivých pracovních skupin. V rámci plánování rozvoje sociálních služeb vznikly v Praze 3 čtyři pracovní skupiny, které se zaměřují na různé cílové skupiny uživatelů: 1. pracovní skupina: senioři 2. pracovní skupina: osoby se zdravotním postižením 3. pracovní skupina: rodina, děti a mládež 4. pracovní skupina: osoby ohrožené sociálním vyloučením Po zvážení všech okolností se řídicí skupina shodla na tom, že osloví všechny tyto cílové skupiny. Vzhledem k podobnosti problémů a blízkosti některých sociálních služeb pečujících o seniory a o osoby se zdravotním postižením se pracovní skupina: senioři a pracovní skupina: osoby se zdravotním postižením pro účely této analýzy spojily a připravily společný dotazník pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Přestože skupina osob ohrožených sociálním vyloučením je velmi členitá a pestrá a zahrnuje v sobě další podskupiny, i pro tento případ se pracovní skupina dohodla, že vyzkoušejí oslovit všechny podskupiny jednotným, obecnějším dotazníkem a v budoucnu se pokusí detailněji zkoumat resp. zapojovat některé vytipované podskupiny např. děti a mládež ze sociálně slabších rodin apod. V případě této skupiny však nestačí jen dotazníky rozdistribuovat mezi klienty, zde je nutná aktivní pomoc poskytovatelů a osobní přístup ke klientům, kteří je znají a důvěřují jim. Na schůzkách jednotlivých pracovních skupin byl vytvořen dotazník, jehož úkolem bylo odhalit zkušenosti se službami, potřeby a problémy uživatelů (klientů) různých sociálních služeb v městské části i mimo ni, dále jejich spokojenost s šíří nabídky služeb, potřebu jiných služeb, které v městské části chybí, nebo náměty na celkové zkvalitnění života jednotlivých skupin uživatelů v Praze 3 (např. zdravotně postižených občanů atd.). Dotazování proběhlo anketní formou, bylo na uvážení každého představitele sledovaných cílových skupin, zda dotazník vyplní, či ne. Organizačně zajišťovala průběh průzkumu a dohlížela na distribuci dotazníků koordinátorka KPSS v Praze 3. Informování veřejnosti o KPSS a obzvláště o jeho části věnované shromažďování informací od obyvatel Prahy 3 prostřednictvím dotazníků, byl věnován prostor v únorovém vydání Radničních novin Prahy 3. Dotazníky byly mezi stávající uživatele a potenciální uživatele služeb distribuovány prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb. Dotazníky pro rodiny s dětmi a pro seniory a osoby se zdravotním postižením byly distribuovány s vloženým adresářem soc. služeb dostupných pro tyto cílové skupiny v Praze, který připravila koordinátorka. Distribuce proběhla prostřednictvím poskytovatelů sociálních i souvisejících služeb. Jejich aktivní přístup byl pro úspěšnost dotazníkového šetření klíčový. Distribuce finálních dotazníků proběhla v měsíci březnu. Respondenti, kteří dotazník vyplnili, jej většinou vraceli na určených sběrných místech (do sběrných boxů) nebo přímo poskytovatelům. V případě cílové skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením byla distribuce adresnější, poskytovatelé se zapojili velmi aktivně, oslovovali klienty, kteří podle jejich zkušeností budou ochotni a schopni dotazník vyplnit a rovněž jim při vyplňování dotazníků pomohli či poradili. Sběr dotazníků mezi všemi cílovými skupinami probíhal do 27. března. V rámci jednotlivých cílových skupin uživatelů soc. služeb jsme získali různé počty dotazníků: ve skupině senioři a osoby se zdravotním postižením se vrátilo správně a kompletně vyplněných 215 dotazníků (z celkového počtu distribuovaných kusů), návratnost je 18% 2

4 ve skupině rodina, děti, mládež se vrátilo správně a kompletně vyplněných 264 dotazníků (z celkového počtu distribuovaných kusů), návratnost je 17% ve skupině osoby ohrožené sociálním vyloučením se vrátilo správně a kompletně vyplněných 62 dotazníků (z celkového počtu distribuovaných 256 kusů), návratnost je 24% Tento materiál je jen jedním z podkladů pro práci jednotlivých pracovních skupin. Při práci na samotném plánu jsou však velmi důležité zkušenosti a znalosti situace samotných poskytovatelů ti jsou odborníky na místní situaci a potřeby svých klientů velmi dobře znají a jsou schopni pečlivě posoudit, jaká pomoc chybí a zohlednit své znalosti při tvorbě patřičné části plánu. Je potřeba ještě připomenout, že tento materiál neposkytuje reprezentativní výstupy, to znamená, že jeho výsledky nelze zobecnit na celé cílové skupiny uživatelů. Např. nemůžeme tvrdit, že odhalené problémy a názory platí obecně pro všechny osoby se zdravotním postižením v Praze 3. Interpretujeme pouze názory lidí, kteří měli chuť a čas zapojit se do šetření potřeb, podělit se o své zkušenosti a názory a tím i pomoci nastavit systém služeb tak, aby (v rámci možností) uspokojil co nejvíce klientů. 3

5 II. A. Senioři a osoby se zdravotním postižením 1. Struktura vzorku aneb kdo nám odpověděl K tomu, co trápí seniory a osoby se zdravotním postižením, se vyjádřilo 215 osob, které se zúčastnily dotazníkové akce v rámci komunitního plánování sociálních služeb v Praze 3. Podívejme se blíže, jaký mají osoby, které se do průzkumu zapojily, vztah k problematice seniorů a zdravotně postižených. Téměž dvě třetiny našeho souboru představují senioři, čtvrtinu tvoří osoby se zdravotním postižením. Přibližně desetinu dotázaných tvoří lidé, kteří pečují o blízkou osobu, která má zdravotní handicap nebo další problémy vyplývající ze seniorského věku. Zbývající 1% (2 respondenti) jsou ti, kteří mají ke sledované problematice jiný vztah. Respondent či respondentka se sami subjektivně rozhodovali, zda se považují spíše za seniora/seniorku nebo osobu se zdravotním postižením přestože více než tři čtvrtiny respondentů (79%) jsou v seniorském věku (60 let a více), někteří z nich (pětina respondentů starších 60-ti let) se považují za osoby se zdravotním postižením spíše než za seniory. Znamená to, že mají odlišné potřeby než běžný senior a kladou jiné požadavky na sociální služby. Podíváme-li Graf č. 1 Vztah k problematice seniorů a zdravotně postižených se blíže jen na seniory, 40% z nich netrpí žádným zdravotním postižením a naopak dvě pětiny seniorů uvedly, že mají pohybové postižení, desetina sluchové postižení, ostatní handicapy uvedlo méně než 10% seniorů. Z hlediska pohlaví jsou v dotazovaném vzorku častěji zastoupeny ženy (tvoří tři čtvrtiny vzorku). Podle věku představují většinu vzorku 79% lidé ve věku 60-ti let a starší. Respondenti mladší 60-ti let (zbývajících 20%) se dělí na dvě přibližně stejné části - na rodinné příslušníky, kteří pečují o zdravotně postiženého člena rodiny nebo seniora a na osoby se zdravotním postižením. Graf č. 2 Struktura dotázaných podle pohlaví neodpověděl/a 4% muž 20% jsem senior/ka 64% N = 215 pečuji o jiné člověka se 1% zdrav. postižením 5% pečuji o seniora 6% U každého grafu, popř. tabulky, najdete informaci o tom, kolik dotázaných na danou otázku odpovědělo, např. N = odpovídalo 215 osob let 33% 90 let a více 6% jsem osoba se zdravotním postižením 24% Graf č. 3 Struktura dotázaných podle věku neodpověděl(a) 3% let 8% let 3% let 7% žena 76% N = let 27% N = let 13% 4

6 Co se týče nejvyššího ukončeného vzdělání, nejčetněji jsou zastoupeni středoškoláci (tvoří dvě pětiny vzorku) a lidé se středním vzděláním bez maturity, vesměs vyučení (třetina vzorku). Necelou pětinu vzorku tvoří respondenti s vysokoškolským vzděláním a méně než desetinu představují lidé se základním vzděláním. Podíváme-li se na rozložení respondentů podle složení domácnosti, dle očekávání (vzhledem k věku) jsou nejčastěji zastoupeni lidé žijící sami v domácnosti (více než polovina vzorku). Více než desetinu tvoří manželé/partneři žijící bez dětí, necelou desetinu rodiče s dětmi a rovněž necelou desetinu vícegenerační domácnosti. Viz graf. č 5 Graf č.4 - Struktura dotázaných podle vzdělání střední s maturitou 41% neodpověděl(a) 5% základní 7% vysokoškolské 14% N = 215 vyučen/ střední bez maturity 33% Graf č.5 Struktura dotázaných dle složení domácnosti jeden rodič s dítětem/dětmi 4% oba rodiče s dítětem/ dětmi 7% manželé/ partneři bez dětí 14% Tento dotazník byl určen jak seniorům, tak i osobám se zdravotním postižením. Vzhledem k podobnosti problémů, které je trápí a k podobnosti potřeb a typu pomoci. Nejčetněji jsou, jak již zaznělo, v našem souboru zastoupeni senioři. Často však i senioři uváděli, že mají nějaký zdravotní handicap. V následujícím grafu je znázorněno, jak se přibližně dělí dotazovaný vzorek respondentů necelou třetinu tvoři senioři bez zdravotního handicapu, více než třetinu senioři se zdravotním handicapem a cca třetinu osoby se zdravotním postižením. Graf č. 6 Rozdělení respondentů vícegenerační domácnost 8% N = 215 jiný typ 7% neodpověděl(a) 5% jednotlivec 55% senioři bez zdravotního handicapu 29% senioři se zdravotním handicapem 39% osoby se zdravotním postižením 3 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Respondenti, kteří mají nějaký zdravotní handicap (více než dvě třetiny), byli dále požádáni, aby blíže specifikovali své zdravotní postižení. Graf č. 7 Zastoupení jednotlivých druhů postižení člověk s pohybovým handicapem 64% člověk se sluchovým handicapem člověk se zrakovým handicapem člověk s jiným handicapem nebo onemocněním člověk s mentálním handicapem člověk s duševním handicapem nepatřím do žádné z těchto skupin 11% 10% 10% 8% 7% 4% Celkový součet procent v grafu je vyšší než 100%. Někteří dotázaní mají i více handicapů najednou. N = 154 nevím 1% 5

7 Nejčastěji jsou mezi handicapovanými respondenty zastoupeny osoby s pohybovým handicapem téměř dvě třetiny, ostatní typy postižení uvedla desetina respondentů s postižením a méně viz graf č. 7. Desetina respondentů s handicapem uvedla, že je trápí jiný handicap či onemocnění, mezi odpověďmi se jednotlivě objevovaly: ablace prsu, astma, interní chronická onemocnění, kardiak, nepohyblivý s těžkou artrózou, karcinom prsu, rakovina (2x), stařecká demence, stařecký třes, roztroušená skleróza (2x). Naprostá většina dotázaných jsou obyvatelé Prahy 3. Necelou desetinu dotázaných však představují lidé žijící mimo správní obvod Prahy 3, jsou to lidé, kteří dojíždějí za některou ze služeb: sociálně-právní poradenství ÚMČ Praha 3 3 resp., jiné odborné poradenství 2 resp., Pečovatelská služba Prahy 3 6 aa Tab. 1 Struktura dotázaných podle místa bydliště 2 resp., služby svazů a spolků 4 resp., Ošetřovatelský domov Prahy 3 1 resp., Centrum pro rozvoj a péče o duševní zdraví 2 resp., krizové centrum RIAPS 3 resp., vzdělávací aktivity pro seniory 1 resp., činnost klubu důchodců 1 resp. Graf č. 8 Struktura dotázaných podle zaměstnání V neposlední řadě jsme se seniorů a osob se zdravotním postižením ptali na jejich zaměstnání resp. jejich sociální status. Vzhledem k tomu, že téměř dvě třetiny dotazovaného vzorku tvoří senioři, jsou dvě třetiny respondentů ve starobním důchodu. Jednu pětinu tvoří respondenti v invalidním důchodu a jen necelou desetinu představují lidé v zaměstnaneckém poměru. Zajímavější bude, podíváme-li se podrobněji jen na respondenty, kteří se hned na začátku dotazování zařadili mezi osoby se zdravotním postižením. Naprostá většina z nich je buď ve starobním nebo invalidním důchodu, jen 5 respondentů se zdravotním handicapem je zaměstnáno a 1 resp. je momentálně nezaměstnaný. V pracovní skupině také vznikla diskuse na téma využívání příspěvku na péči. Zda osoby se zdravotním postižením a senioři, kteří mají na příspěvek nárok, jej skutečně pobírají? A jak s ním dále nakládají? Kupují si za něj pomoc a péči sociálních služeb? Pokud ne, jak příspěvek využívají a kde získávají pomoc? Toto téma je však velmi citlivé a skupina se shodla, že není na místě pokládat zdravotně handicapovaným a seniorům tyto otázky prostřednictvím dotazníku a navodit prostředí nedůvěry a případných obav o tento příspěvek. v invalidním důchodu 17% ve starobním důchodu 67% N = 215 neuvedl/a 7% v domácnosti 1% zaměstnanec/ pracující 8% Závěrem dotazování jsme se tedy respondentů pouze ptali, zda příspěvek na péči čerpají. Jak je vidět v grafu, jen o něco více než čtvrtina dotázaných čerpá příspěvek na péči, zatímco o trochu více než polovina jej nečerpá. Jen 6% z těch, kteří příspěvek čerpají, nevyužívá žádné služby. A naopak z těch, kteří příspěvek nečerpají, téměř 90% sociální služby využívá. nezaměstnaný 0,5% podnikatel/ka 0,5% Bydliště podíl/počet respondentů Praha 3 89% 191 mimo správní obvod Praha 3 7% 14 neuvedl(a) 5% 10 N = 215 Graf č. 9 Čerpáte vy nebo osoba, o kterou ne 56% pečujete, příspěvek na péči? N = 215 nevím 8% ano 29% neuvedl/a 7%

8 2. Využívání služeb a informovanost V rámci pracovní skupiny vznikl přehled 16 služeb určených seniorům a osobám se zdravotním postižením v Praze 3. V dotazníku mohli respondenti i označit nebo vypsat konkrétního poskytovatele služby, ale ve většině případů označili jen typ služby. V následujícím grafu vidíte, jaké služby využívají lidé, jež vyplnili dotazník. Jen desetina dotázaných žádné sociální služby nevyužívá. Nejčastěji se podařilo podchytit uživatele Pečovatelské služby Prahy 3 tvoř téměř polovinu dotazovaného vzorku. Více než desetina dotázaných využívá služby Ošetřovatelského domova Prahy 3, více než desetina využívá/využila pomoci odborných poraden, desetina se věnuje vzdělávacím a podobným aktivitám pro seniory, téměř desetina využívá pomoc asistenčních služeb. Necelá desetina respondentů využívá služeb, které nabízejí různé svazy a spolky, rovněž necelá desetina respondentů využívá pomoci Home Care. Ostatní služby využívá 6% dotázaných a méně viz graf. Graf č. 10 Služby, které v současnosti dotázaní využívají pečovatelská služba Prahy 3 47% Ošetřovatelský domov Prahy 3 jiné odborné poradenství vzdělávací a jiné aktivity pro seniory asistenční služby služby svazů a spolků Home Care sociálně-právní poradenství ÚMČ Praha 3 činnost klubu seniorů/důchodců stacionář pro děti a mládež krizové centrum RIAPS Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví jiná pečovatelská služba stacionář či centrum denních služeb pro dospělé a seniory telefonní krizová intervence jiné sociální služby v Praze 3 jiné sociální služby mimo Prahu 3 nevyužívám/e žádné služby 14% 1 10% 9% 7% 7% 6% 6% 4% 1% 1% 0,5% 3% 5% 9% Celkový součet procent v grafu je vyšší než 100%. Dotázaní mohou využívat více služeb. N = 214 Rozdělme si nyní respondenty podle vztahu k problematice seniorů a zdravotně postižených do dvou skupin: na ty, kteří se označili jako senioři a na ty, kteří se označili jako osoby se zdravotním postižením. V obou skupinách je nejvyužívanější službou Pečovatelská služba Prahy 3. Viz následující tabulky. Tab. 2 - Seniory nejvyužívanější služby Tab. 3 - Zdravotně postiženými nejvyužívanější služby Pečovatelská služba Prahy 3 48% Pečovatelská služba Prahy 3 47% Ošetřovatelský domov Prahy 3 18% odborné poradny 17% vzdělávací a jiné aktivity pro seniory 11% služby svazů a spolků 15% asistenční služby 8% Home Care 10% nevyužívám/e žádné služby 11% nevyužívám/e žádné služby 8% N = 148 N=60 7

9 Několik seniorů či osob se zdravotním postižením uvedlo, že využívá i jiné služby, které nebyly na seznamu, který připravila pracovní skupina. Jedná se tréninky paměti, Pohoda, Zvonařka, uváděné jen jednotlivě. Několik seniorů a osob se zdravotním postižením využívá i služby poskytované mimo Prahu 3: GERIA rehabilitace, Hospic Štrasburk, Svaz tělesně postižených, Areíon. Nicméně uživatelé těchto služeb blíže nespecifikovali, z jaké městské části poskytovatel pochází. Stávající informační zdroje: Podívejme se nyní, z jakých zdrojů se senioři a osoby se zdravotním postižením o využívaných službách dozvěděli. Mezi respondenty na Praze 3 fungují dva hlavní zdroje informací o službách a možnostech moci, jedná se o lékaře a o neformální ústní přenos - lidé se o službě či možnosti pomoci dozvěděli od přátel, spolupracovníků, sousedů, v rámci rodiny apod. Z těchto dvou zdrojů čerpaly přibližně dvě pětiny dotázaných uživatelů/klientů služeb. Dalším zdrojem i když s odstupem je Úřad městské části Praha 3 více než desetina dotázaných klientů služeb získala informace v Radničních novinách Prahy 3 a rovněž více než desetina přímo na Úřadě. Ostatní možné informační zdroje uváděla méně než desetina respondentů. Desetina respondentů uvedla, že čerpala i z jiných zdrojů vesměs se jedná o poskytovatele služeb: Armáda spásy, LDN Humpolec, Nejsi sám o.p.s., pečovatelka, Rehabilitační ústav N. Město p. Pleší, Svaz důchodců, v nemocnici, z Prokopských listů. Graf č. 11 Stávající zdroje informací o sociálních službách lékař rodina, přátelé, spolupracovníci atd. 37% 40% Radniční noviny Prahy3 ÚMČ Praha 3 13% 1 nástěnky, letáky média jinde na internetu prostřednictvím církve psycholog Úřad práce inter. stránka MČ Praha 3 6% 4% 3% 3% 3% 1% Celkový součet procent v grafu je vyšší než 100%. Dotázaní mohli uvést více odpovědí, až tři zdroje informací. jinak 10% nevím/nepamatuji se 3% N = 183 Z neformální ústní komunikace své informace častěji čerpaly ženy než muži. U lékaře získávají informace častěji než ostatní respondenti ve věku let a let. Největší důvěru v informace od lékařů mají respondenti se základním vzděláním, z neformální komunikace zase nejčastěji čerpají lidé se středním vzděláním bez maturity, vyučení. Osoby se zdravotním postižením získaly informace u lékařů častěji než senioři, ti naopak mají informace častěji z neformálních ústních zdrojů než osoby se zdravotním postižením. 8

10 Efektivní informační zdroje: Mapování potřeb uživatelů sociálních služeb v Praze 3 Když teď víme, jakými kanály proudí informace v Praze 3, podívejme se jak bychom mohli seniory a osoby se zdravotním postižením a jejich rodiny lépe či efektivněji informovat o stávajících i nově zřizovaných sociálních službách a akcích poskytovatelů? Co by k tomu napomohlo? Jaké informační zdroje jsou pro stávající, ale i potenciální klienty a jejich rodiny optimální, dobře dostupné? Přestože Radniční noviny jsou v současnosti až třetím informačním zdrojem, je o tento nosič informací zájem. Je velmi dobře dostupný, je distribuován do každé schránky a je zdarma. Respondentům se jeví Radniční noviny nejčastěji jako možnost zlepšení informovanosti o sociálních službách a možnostech pomoci více než třetina vítá návrh, aby na jeho stránkách bylo více informací o sociálních službách např. formou pravidelné infostránky či rubriky. Třetina dotázaných seniorů a osob se zdravotním postižením je přesvědčena, že informovanost by zlepšil přehledný tištěný adresář sociálních služeb v Praze 3. Osoby se zdravotním postižením a senioři jsou ve stálé péči lékařů a od nich také získávají informace o službách a pomoci, nicméně by třetina respondentů vítala více informací od svých lékařů. Pětina respondentů si myslí, že užitečné by byly informační letáky do schránek, což je poměrně překvapivé, protože tento způsob informování obvykle lidi obtěžuje. Více než desetina respondentů by ráda dostala více informací přímo od poskytovatelů sociálních služeb a stejný podíl respondentů by chtěl více informací přímo na Úřadu MČ Praha 3. Necelá desetina podporuje umístění více informací na vývěsky a nástěnky a posílení informativní role webové stránky MČ. Jen 6% respondentů je přesvědčeno, že situace je dobrá a informovanost není nutné nijak zlepšovat, zatímco desetina tuto otázku nedokázala posoudit, nevědí, jak informovanost zlepšovat. Graf č. 12 Co by pomohlo k lepší informovanosti o sociálních službách více info. v radničních novinách Prahy 3 36% tištěný adresář soc. služeb v Praze 3 33% více info. u lékařů 33% letáky do schránek 21% více info. přímo u poskytovatelů soc. služeb 1 více info. přímo na Úřadu Prahy 3 1 více info. na vývěskách a nástěnkách 9% více info. na internt. stránce MČ Praha 3 jiné 1% 8% Celkový součet procent v grafu je vyšší než 100%. Dotázaní mohli uvést 3 odpovědi. nic není třeba měnit, situace je dobrá nevím/neumím posoudit 6% 11% N = 205 Zájem o posílení informační hodnoty Radničních novin jde napříč celým spektrem respondentů, nelze říci, že by některá skupina (podle socio-demografických ukazatelů ) projevila výrazněji zájem. O adresář sociálních služeb projevily o trošku častěji zájem ženy oproti mužům, dále respondenti s vysokoškolským vzděláním, osoby se zdravotním postižením ve srovnání se seniory a osoby pečující o zdravotně postiženého oproti osobám pečujícím o seniora. 3. Jak usnadnit seniorům a osobám se zdravotním postižením život Pokud chceme seniorům a lidem se zdravotním postižením nějak pomoci, musíme se ptát, co je trápí, co jim působí největší problémy. Z takové informace bude pracovní skupina schopna odvodit, jaké služby nebo jen dílčí aktivity sledovaným cílovým skupinám obyvatel Prahy 3 chybí. Zajímali jsme se jak o problémy, se kterými se zdravotně postižení a senioři potýkají ve svém domácím prostředí, tak i o těžkosti, na které narážejí mimo svůj domov. 9

11 Nejprve jsme mapovali problémy v domácím prostředí. Nejfrekventovanějším problémem, který trápí téměř polovinu dotázaných, je to, že je často nad jejich síly, poradit si s chodem domácnosti, potřebovali by pomoc s nákupem, úklidem, drobnými opravami apod. Třetina seniorů a osob se zdravotním postižením trpí nedostatkem kontaktů s okolím a trápí je osamocenost. Čtvrtině dotázaných komplikuje život fakt, že chybí péče při omezené soběstačnosti po krátkou dobu (např. po úrazu, po návratu z nemocnice apod.). Téměř čtvrtina dotázaných má problém s bydlením, které neodpovídá specifickým potřebám seniorů či zdravotně postižených, bydlí např. ve vyšším patře bez výtahu apod. Pětina seniorů a zdravotně postižených má obavy o svou bezpečnost, v poslední době se množí případy falešných podomních prodejců, řemeslníků, techniků odečítajících plyn apod. Necelá pětina respondentů vnímá jako problém nedostatek služeb poskytovaných přímo v domácnosti např. kadeřník či pedikér. A desetina má problém se zajištěním stravování zejména v případě diet. Čtyři respondenti zmínili i jiné problémy: nebezpečí pádu - vstávání ; péče o vlastní osobu sprchování, osobní hygiena ; postrádám tísňovou péči. Graf č Největší problémy v domácím prostředí zajištění chodu domácnosti 47% nedostatek kontaktů s okolím a osamocenost chybí péče při omezené soběstačnosti po krátkou dobu bydlení neodpovídá specifickým potřebám seniorů a zdrav. postižených obavy o bezpečnost nedotatek služeb poskytovaných přímo v domácnosti 24% 2 21% 17% 35% Celkový součet procent v grafu je vyšší než 100%. Dotázaní mohli uvést až 3 problémy. zajištění stravování zejména v případě diet 10% jiný problém nevím/nedokážu posoudit 13% N = 186 S rostoucím věkem i mírně roste podíl respondentů, pro které je problémem zajištění chodu domácnosti. A co působí největší problémy mimo domácí prostředí? Jak již bylo zmíněno, v dotazovaném vzorku je velký podíl ať již seniorů s pohybovými problémy nebo osob s pohybovým postižením, není tedy překvapením, že největším problémem mimo domácí prostředí je právě bezbariérový pohyb po městské části (chybí bezbariérové přechody, nastupování do autobusů, špatné chodníky apod.) bariéry trápí polovinu respondentů. Dále seniorům a zdravotně postiženým komplikuje život trojice problémů uváděla je shodně asi třetina z nich: potřeba asistence/doprovodu při vyřizování osobních záležitostí na úřadech, u lékaře apod.; nevědí, kam se obrátit o radu či pomoc s řešením různých záležitostí a do třetice se obávají o vlastní bezpečnost na ulici. Necelá pětina dotázaných se trápí nezájmem, neochotou okolí, lidé neumějí nebo nechtějí poskytnout drobnou pomoc při běžných situacích jako např. nastupování do autobusů. Možnosti vzdělání, pracovního uplatnění a integrace zdravotně postižených dětí vidí jako problém jen zlomek dotázaných. První vysvětlení, které se nabízí, je takové, že většinu vzorku představují senioři, které již netrápí 10

12 možnost pracovního uplatnění a získání vzdělání event. integrace dětí. Avšak ani samotní respondenti z řad osob se zdravotním postižením toto nevidí jako nejvážnější problém, což je jistě velmi pozitivní informace pro Prahu 3. Objevily se ojediněle i jiné problémy, se kterými se respondenti potýkají: individuální transport k vyřizování úředních i osobních záležitostí za přiměřenou úhradu ; neseženu lékaře ; pro silnou závrať nevycházím na ulici ; problém osoby obtížně chodící v MHD. Graf č. 14 Největší problémy mimo domácí prostředí bezbariérový pohyb po městské části 50% potřeba asistence/doprovodu při vyřizování záležitostí na úřadech, lékaře apod. nevědí, kam se obrátit o radu či pomoc s řešením různých záležitostí obavy o bezpečnost na ulici 33% 37% 36% nezájem, neochota, neporozumění okolí 15% omezené možnosti získat zaměstnání 3% integrace zdrav. postižených dětí omezené možnosti vzdělání a studia 1% Celkový součet procent v grafu je vyšší než 100%. Dotázaní mohli uvést až 3 problémy. jiný problém 3% nevím/nedokážu posoudit 6% N = 198 Podíváme-li se blíže jen na osoby se zdravotním postižením (o něco více než čtvrtina vzorku), trápí je nejčastěji dva problémy: potřeba asistence/doprovodu a bezbariérový pohyb. Tab. 4 - Hlavní problémy trápící osoby se zdrav. postižením mimo jejich domácí prostředí potřeba asistence/doprovodu při vyřizování záležitostí na úřadech, u lékaře apod. 46% bezbariérový pohyb po městské části 45% nevědí, kam se obrátit o radu či pomoc s řešením různých záležitostí 39% obavy o bezpečnost na ulici 25% nezájem, neochota, neporozumění okolí 18% integrace zdrav. postižených dětí, omezené možnosti získat zaměstnání 4% omezené možnosti vzdělání a studia N = 56 Bezbariérový pohyb nejvíce trápí respondenty starší 70-ti let. Bezbariérový pohyb působí potíže o něco častěji seniorům oproti osobám se zdravotním postižením. Potřebu asistence při jednání na úřadech apod. vnímají jako problém o něco častěji než ostatní respondenti ve věku let. Potřeba asistence působí potíže o něco častěji osobám se zdravotním postižením oproti seniorům. 11

13 Chybějící a nedostatečné sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením: V průběhu dotazování jsme zjišťovali jakou pomoc senioři a zdravotně postižení či jejich rodiny postrádají. Tentokrát jsme se zaměřili na konkrétní sociální služby. Nejprve jsme se respondentů ptali, zda jsou spokojeni s šíří nabídky poskytovaných služeb. Obecně můžeme říci, že podíl spokojených respondentů převládá nad podílem nespokojených. Bezvýhradně je s šíří nabídky sociálních služeb spokojena čtvrtina respondentů, dvě pětiny jsou sice spokojeny, ale mají určité výhrady, necelá pětina respondentů má výhrady k šíři nabídky a přiklání se k negativnímu vnímání nabídky a jen zlomek respondentů je zcela nespokojen. Téměř pětina dotázaných se k této otázce nevyjádřila 12 Graf č. 15 Spokojenost s šíří nabídky sociálních služeb Bezvýhradně spokojeni jsou o něco častěji než ostatní starší respondenti, respondenti s neúplným středním vzděláním, lidé žijící v domácnosti sami a respondenti ve starobním důchodu. Poté, co respondenti vyjádřili svou spokojenost s šíří nabídky sociálních služeb, jsme zjišťovali poptávku resp. nedostatek konkrétních sociálních služeb. Členové pracovní skupiny připravili seznam 11 služeb, které dle jejich názoru a zkušeností v Praze 3 chybí a seznam 9 služeb, které nejsou dostatečně zastoupeny, jejich kapacita není dostačující. Viz grafy 16 a 17. Nejprve se budeme věnovat službám, které v MČ Praha 3 chybí. Poměrně velký podíl dotázaných seniorů a zdravotně postižených (více než čtvrtina) nedokázal tuto otázku posoudit, nedokázal říci, které služby chybí. Čtvrtina dotázaných postrádá v Praze 3 Domov pro seniory. Zájem o Domov pro seniory (DS) je vyšší mezi respondenty od 70-ti let výše, mezi mladšími než 70 let je zájem mnohem menší. O trochu častěji o DS projevili muži oproti ženám. Nicméně na tomto místě je nutno podotknout, že kdyby respondenti pro sebe potřebovali zajistit stálou péči, jen přibližně desetina (14%) z nich by volila zařízení zajištující dlouhodobý pobyt, tedy Domov pro seniory. Toto téma bude blíže rozebráno v další části analýzy. Často také respondenti, když zmiňují Domov pro seniory, myslí spíše na starší lidi, kteří potřebují pomoc a jsou osamělí, nikoliv přímo na sebe. Nebo uvažují, že by možná někdy v dlouhodobém horizontu takovou službu mohli potřebovat, tak by měla být na blízku. Otázku vzniku DS by měla detailně prodiskutovat pracovní skupina. Téměř pětina dotázaných by uvítala služby osobní asistence. O služby osobní asistence je o trochu větší zájem mezi osobami se zdravotním postižením oproti seniorům. Podle názoru méně než pětiny respondentů chybí tísňová péče pomoc na telefonu např. při nehodě doma apod., domov se zvláštním režimem pro nesoběstačné seniory a pomoc s péčí o blízkou osobu (odlehčovací služby). Tísňovou péči nejčastěji postrádají lidé žijících v domácnosti sami, odlehčovací služby častěji postrádají ti, kteří pečují o blízkou osobu (ať již o seniora či osobu se zdravotním handicapem). O trošku více než desetina respondentů postrádá denní stacionář pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Stejný podíl dotázaných by uvítal také hospic v Praze 3 a sociální byty. Téměř desetině chybí organizované svozy zdravotně handicapovaných klientů do denních stacionářů a jen malému podílu respondentů (5%) chybí zařízení pro pomoc a péči o lidi trpící Alzheimerovou chorobou a chráněné bydlení. Mezi odpověďmi se jednotlivě objevily i jiné chybějící služby kromě těch, které byly na seznamu: dočasná výpomoc v domácnosti, domácí pedikúra, Dům s pečovatelskou službou, informační systém pro nepohyblivé občany je třeba napravit, odvoz na vyšetření k lékaři, uspokojení duchovních potřeb. určitě ano 25% spíše ano 41% N = 195 nevím 17% spíše ne 15% určitě ne