SITUAČNÍ ZPRÁVA 2014

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY SITUAČNÍ ZPRÁVA 2014 AKTUALIZACE ÚDAJŮ K PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MĚSTA ŠUMPERKA ZADAVATEL: MĚSTO ŠUMPERK ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: PROSINEC 2014 EKOTOXA s.r.o. Mgr. Pavla Škarková Gabriela Hřivnáčová Bc. Tomáš Mühr EKOTOXA s.r.o., se sídlem: Brno, Černá Pole, Fišova 403/7, Korespondenční adresa a pracoviště: EKOTOXA s.r.o., Otická 37, Opava tel ; fax ; emc@ekotoxa.cz

2

3 OBSAH 1. ÚVOD STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ V SO ORP ŠUMPERK MAPY PĚTILETÝCH PRŮMĚRŮ IMISNÍCH KONCENTRACÍ POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ IMISNÍ ČÁST MONITORING SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC FRAKCE PM MONITORING NO MONITORING SO MONITORING O PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ EMISNÍ ČÁST ZDROJE KATEGORIE REZZO ZDROJE IPPC ZDROJE KATEGORIE REZZO ZDROJE KATEGORIE REZZO ZDROJE KATEGORIE REZZO Intenzita dopravy v roce Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku Resuspendované částice z dopravy EMISNÍ SITUACE V ŠUMPERKU VYHODNOCENÍ SITUACE IMISE EMISE ZPRÁVA O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ ČR ZHODNOCENÍ PROVEDENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ PZKO ŠUMPERK ZDROJE REZZO ZDROJE REZZO ZDROJE REZZO ZDROJE REZZO OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SEKUNDÁRNÍ PRAŠNOSTI Čištění komunikací a použití posypového materiálu NOVĚ VYBUDOVANÉ ZDROJE EMISÍ ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

4 SEZNAM TABULEK TABULKA 1: PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU PRO PM 10 (V% ÚZEMÍ) ZA ROKY 2004 AŽ TABULKA 2: PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU PRO BENZO(A)PYREN (V% ÚZEMÍ) ZA ROKY 2004 AŽ TABULKA 3: KARTA STANICE MSMUA ŠUMPERK MÚ TABULKA 4: KONCENTRACE PM 10 NA STANICI MSMUA V LETECH 2005 AŽ 2013 (µg/m 3 ) TABULKA 5: IMISNÍ LIMITY PRO PM 10 PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ TABULKA 6: POČTY PŘEKROČENÍ 24HOD LIMITU KONCENTRACEMI PM 10 NA STANICI MSMUA V LETECH 2007 AŽ TABULKA 7: SMOGOVÉ SITUACE PRO PM 10 V ROCE ZÓNA STŘEDNÍ MORAVA TABULKA 8: KONCENTRACE NO 2 NA STANICI MSMUA V LETECH 2005 AŽ 2013 (µg/m 3 ) TABULKA 9: IMISNÍ LIMITY PRO NO 2 PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ TABULKA 10: KONCENTRACE SO 2 NA STANICI MSMUA V LETECH 2005 AŽ 2013 (µg/m 3 ) TABULKA 11: IMISNÍ LIMITY PRO SO 2 PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ TABULKA 12: IMISNÍ LIMITY PRO SO 2 PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE TABULKA 13: KONCENTRACE SO 2 NA STANICI MSMUA V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH (µg/m 3 ) TABULKA 14: KONCENTRACE O 3 NA STANICI MSMUA V LETECH 2005 AŽ 2013 (µg/m 3 ) TABULKA 15: IMISNÍ LIMITY PRO TROPOSFÉRICKÝ OZON TABULKA 16: VÝVOJ EMISÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO 1-3 V LETECH 1994, 1998, 2003 AŽ 2012 (T/ROK)( 35 TABULKA 17: EMISE VYBRANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U JEDNOTLIVÝCH OKRESŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE V ROCE 2012, REZZO 1-3 (T/ROK) ( 37 TABULKA 18: EMISE VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY (REZZO 1-4, ROK 2012) (T/ROK) TABULKA 19: ZDROJE KATEGORIE REZZO 1 NA ÚZEMÍ ŠUMPERKA (2012) TABULKA 20: EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V ROCE 2012 (T/ROK) TABULKA 21: EMISE TZL ZA ROKY 2003 AŽ 2012, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 22: EMISE OXIDŮ DUSÍKU ZA ROKY 2003 AŽ 2012, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 23: EMISE OXIDU SIŘIČITÉHO ZA ROKY 2003 AŽ 2012, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 24: EMISE OXIDU UHELNATÉHO ZA ROKY 2003 AŽ 2012, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 25: EMISE ORGANICKÝCH LÁTEK ZA ROKY 2003 AŽ 2012, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 26: EMISE TETRACHLORETHYLENU ZA ROKY 2003 AŽ 2012, REZZO 1 (T/ROK) TABULKA 27: PROVOZOVATELÉ ZDROJŮ KATEGORIE REZZO 2 V ŠUMPERKU (2012) TABULKA 28: EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 2 V LETECH 2003 AŽ 2012 (T/ROK) TABULKA 29: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TZL V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2012 (T/ROK) TABULKA 30: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TZL V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) TABULKA 31: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TZL V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 32: PRVNÍCH 10 PROVOZOVEN EMITUJÍCÍCH TZL V KATEGORII REZZO 2 Z LET (T/ROK) TABULKA 33: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ SO 2 V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2012 (T/ROK) TABULKA 34: PRVNÍCH 9 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ SO 2 V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) TABULKA 35: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ SO 2 V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 36: PRVNÍCH 10 PROVOZOVEN EMITUJÍCÍCH SO 2 V KATEGORII REZZO 2 Z LET (T/ROK) TABULKA 37: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ NO X V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2012 (T/ROK) TABULKA 38: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ NO X V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) TABULKA 39: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ NO X V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 40: PRVNÍCH 10 PROVOZOVEN EMITUJÍCÍCH NO X V KATEGORII REZZO 2 Z LET (T/ROK) TABULKA 41: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ CO V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2012 (T/ROK) TABULKA 42: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ CO V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) TABULKA 43: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ CO V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 44: PRVNÍCH 10 PROVOZOVEN EMITUJÍCÍCH CO V KATEGORII REZZO 2 Z LET (T/ROK) TABULKA 45: PRVNÍCH 11 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ ORGANICKÝCH LÁTEK VYJÁDŘENÝCH JAKO TOC V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2012 (T/ROK) TABULKA 46: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ ORGANICKÝCH LÁTEK VYJÁDŘENÝCH JAKO TOC V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) TABULKA 47: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ ORGANICKÝCH LÁTEK VYJÁDŘENÝCH JAKO TOC V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 48: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK (VOC) V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2012 (T/ROK) TABULKA 49: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK (VOC) V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) TABULKA 50: PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK (VOC) V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) TABULKA 51: PRVNÍCH 10 PROVOZOVEN EMITUJÍCÍCH ORGANICKÉ LÁTKY V KATEGORII REZZO 2 Z LET (T/ROK) TABULKA 52: VÝVOJ SPOTŘEBY JEDNOTLIVÝCH PALIV V ŠUMPERKU V LETECH (T/ROK, PRO ZEMNÍ PLYN V TIS.M 3 /ROK)(ČHMÚ) TABULKA 53: PRŮMĚRNÁ VÝHŘEVNOST PALIVA (KOEFICIENTY VÝHŘEVNOSTI PRO JEDNOTLIVÉ KRAJE) (GJ/T)

5 TABULKA 54: TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH (GJ/ROK,%) TABULKA 55: VÝVOJ EMISÍ ZE ZDROJŮ REZZO 3 VE MĚSTĚ ŠUMPERKU V LETECH (T/ROK)(ČHMÚ) TABULKA 56: SČÍTÁNÍ VOZIDEL V ŠUMPERKU V LETECH 2000, 2005 A 2010 (CELOROČNÍ PRŮMĚRNÁ INTENZITA VŠECH VOZIDEL - POČET VOZIDEL / 24 HODIN) (ŘSD) TABULKA 57: EMISE VYBRANÝCH LÁTEK Z DOPRAVY V ŠUMPERKU V ROCE TABULKA 58: RESUSPENZE TUHÝCH ČÁSTIC VLIVEM DOPRAVY V ŠUMPERKU (T/ROK) TABULKA 59: SEZNAM TOP 10 PROVOZOVATELŮ HLAVNÍCH ZDROJŮ EMISÍ TZL V ŠUMPERKU V ROCE 2012 (T/ROK,%) TABULKA 60: SEZNAM TOP 10 PROVOZOVATELŮ HLAVNÍCH ZDROJŮ EMISÍ NO X V ŠUMPERKU V ROCE 2012 (T/ROK,%) TABULKA 61: POROVNÁNÍ EMISÍ TZL A NO X U JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ REZZO V LETECH 2003 AŽ 2012, MĚSTO ŠUMPERK TABULKA 62: EMISE ZÁKLADNÍCH SLEDOVANÝCH LÁTEK VE MĚSTĚ ŠUMPERKU V LETECH 2003 AŽ 2012 V T/ROK, SOUHRNNĚ REZZO 1 AŽ SEZNAM GRAFŮ GRAF 1: PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ PM 10 V LETECH 2008 AŽ 2013 V ŠUMPERKU GRAF 2: PRŮBĚH DENNÍCH KONCENTRACÍ PM 10 V LETECH 2011 AŽ 2013 V ŠUMPERKU GRAF 3: PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ NO 2 V LETECH 2008 AŽ 2013 V ŠUMPERKU GRAF 4: PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ SO 2 V ROCE 2008 AŽ 2013 V ŠUMPERKU GRAF 5: PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ SO 2 V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH V ŠUMPERKU GRAF 6: PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ O 3 V ROCE 2008 AŽ 2013 V ŠUMPERKU GRAF 7: VÝVOJ EMISÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO 1-3 V LETECH 1994, 1998, 2003 AŽ 2012 (T/ROK) ( 36 GRAF 8: POMĚR EMISÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ REZZO 1-4 V OLOMOUCKÉM KRAJI V ROCE 2012 ( 36 GRAF 9: POMĚR EMISÍ Z JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO ROK 2012 (T/ROK) GRAF 10: EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V LETECH 2003 AŽ 2012 (T/ROK) GRAF 11: HLAVNÍ PRODUCENTI TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V KATEGORII REZZO 1 V ROCE 2012 (%) GRAF 12: HLAVNÍ PRODUCENTI OXIDŮ DUSÍKU V KATEGORII REZZO 1 V ROCE 2012 (%) GRAF 13: POROVNÁNÍ EMISÍ ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 2 V LETECH 2003 AŽ 2012 (T/ROK) GRAF 14: PODÍL JEDNOTLIVÝCH TYPŮ VYTÁPĚNÍ V DOMÁCNOSTECH V ŠUMPERKU V ROCE GRAF 15: TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2005 AŽ 2012 (PROCENTUÁLNÍ PODÍL) GRAF 16: TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2001 AŽ GRAF 17: EMISE ZE ZDROJŮ REZZO 3, V LETECH GRAF 18: PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH TZL V ŠUMPERKU, ROK 2012 (%) GRAF 19: PODÍL NEJVĚTŠÍCH EMITENTŮ TZL V ŠUMPERKU, ROK 2012 (%) GRAF 20: PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH NO X V ŠUMPERKU, ROK 2012 (%) GRAF 21: PODÍL NEJVĚTŠÍCH EMITENTŮ NO X V ŠUMPERKU, ROK 2012 (%) GRAF 22: VÝVOJ EMISÍ VYBRANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO

6 SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: VYMEZENÍ OBLASTÍ OZKO, ZÓNA OLOMOUCKÝ KRAJ... 9 OBRÁZEK 2: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2006, GRID 1KM OBRÁZEK 3: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2007, GRID 1KM OBRÁZEK 4: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2008, GRID 1KM OBRÁZEK 5: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2009, GRID 1KM OBRÁZEK 6: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2010, GRID 1KM OBRÁZEK 7: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2011, GRID 1KM OBRÁZEK 8: OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM 10 ), SO ORP ŠUMPERK, 2012, GRID 1KM OBRÁZEK 9: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM 10, SO ORP ŠUMPERK ( ) OBRÁZEK 10: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM 10, SO ORP ŠUMPERK ( ) OBRÁZEK 11: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM 10, SO ORP ŠUMPERK ( ) OBRÁZEK 12: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU, SO ORP ŠUMPERK ( ) OBRÁZEK 13: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU, SO ORP ŠUMPERK ( ) OBRÁZEK 14: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU, SO ORP ŠUMPERK ( ) OBRÁZEK 15: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM 10, MĚSTO ŠUMPERK ( ) OBRÁZEK 16: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU, MĚSTO ŠUMPERK ( ) OBRÁZEK 17: OBLASTI SMOGOVÉHO VAROVNÉHO A REGULAČNÍHO SYSTÉMU A REPREZENTATIVNÍ STANICE PRO PM OBRÁZEK 18: ZDROJE EMISÍ REZZO 1 A VYBRANÉ ZDROJE REZZO 2 V ŠUMPERKU V ROCE OBRÁZEK 19: ÚSEKY PRO SČÍTÁNÍ DOPRAVY VE MĚSTĚ ŠUMPERK (ŘSD)

7 SEZNAM ZKRATEK AOT40 BRO CUTR CZT ČHMÚ ČIŽP ČOV ČR ČSÚ d IL DREV EIA EMS HUTR IČ, IČO IHd IHr IL/LV IPPC KÚ LTO M MT MÚ MŽP NV OL OZKO OZV PB PZKO REZZO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 r IL ŘSD SO ORP SPE TV VÚZT ZP Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. Vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. Biologicky rozložitelný odpad Černé uhlí tříděné Centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad 24hodinový imisní limit Dřevo Environmental Impact Assesment (Posuzování vlivu na životní prostředí) Environmentální systém řízení Hnědé uhlí tříděné Identifikační číslo organizace Imisní limit, doba průměrování- 24 hod Imisní limit, doba průměrování 1rok Limitní hodnota / limit value Integrovaná prevence a omezování znečištění Krajský úřad Lehký topný olej Motocykly Mez tolerance / margin of tolerance Městský úřad Ministerstvo životního prostředí Nařízení vlády Olomoucký Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Obecně závazná vyhláška Propan butan Program ke zlepšení kvality ovzduší Registr zdrojů znečišťování ovzduší Zvláště velké a velké zdroje emisí Střední zdroje emisí Malé zdroje emisí Mobilní zdroje Roční imisní limit Ředitelství silnic a dálnic Správní obvod obce s rozšířenou působností Souhrnná provozní evidence Cílový imisní limit Výzkumný ústav zemědělské techniky Zemní plyn SEZNAM LÁTEK B(a)P, B_A_P B_B_F B_K_F CO HCB I_123CD_P NH 3 NO x NO 2 O 3 OL (OC) benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten benzo(k)fluoranten oxid uhelnatý hexachlorbeznzen indeno(1,2,3-cd)pyren amoniak oxidy dusíku oxid dusičitý ozon organické látky PAU PCB PCDD/F PM 10 SO 2 TK TOC TZL VOC polycyklické aromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny/dibenzofurany suspendované částice velikostní frakce menší než 10 µm oxid siřičitý těžké kovy organické látky vyjádřené jako TOC tuhé znečišťující látky těkavé organické látky 7

8 1. ÚVOD Tato zpráva představuje již devátou aktualizaci Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka (Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka a Integrovaný program snižování emisí města Šumperka analytická i návrhová část), který byl zpracován v roce Stejně jako v předcházejících letech se i v letošní zprávě jedná o doplnění nejnovějších dostupných informací: 1. Zhodnocení emisních dat za rok 2012 (zejména tuhých znečišťujících látek a dalších sledovaných látek, kategorie REZZO 1-3), jejich porovnání s předchozími roky apod. 2. Zhodnocení imisních dat za rok 2013 ze stanice Šumperk MÚ, a to zejména imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 a dále změny dle map pětiletých průměrů imisních koncentrací této látky. 3. Grafické vyhodnocení dle map pětiletých průměrů imisních koncentrací PM 10 a benzo(a)pyrenu v ORP Šumperk ( ). 4. Grafické vyhodnocení dle map pětiletých průměrů imisních koncentrací PM 10 a benzo(a)pyrenu ve městě Šumperk ( ). 5. Zhodnocení provedení opatření u nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 a 2, významné nově vybudované zdroje emisí. Jako hlavní datové podklady byly použity: Data imisního monitoringu v Šumperku v letech 2005 až 2013 (ČHMÚ); Data o množství emitovaných látek z databáze REZZO 2012 (ČHMÚ), Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, 2005 a všechny jeho následné aktualizace. 8

9 2. STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) jsou definovány jako oblasti, kde je překročen imisní limit nejméně jedné znečišťující látky. OZKO byly do roku 2010 vymezovány v rámci zón a aglomerací pro jednotlivé stavební úřady, od roku 2011 pro jednotlivé ORP. Obrázek 1: Vymezení oblastí OZKO, zóna Olomoucký kraj na základě dat 2004 na základě dat 2005 území s překročením LV 6,5% území s překročením LV 49,1% území s překročením LV+MT 3,4% území s překročením LV+MT 0% na základě dat 2006 na základě dat 2007 území s překročením LV 48,3% území s překročením LV 14,7% území s překročením LV+MT 0% území s překročením LV+MT 0% 9

10 na základě dat 2008 na základě dat 2009 na základě dat 2010 území s překročením LV (překročení imisního limitu alespoň jedné látky SO 2, CO, PM 10, NO 2, benzen, Pb) území s překročením TV (cílového imisního limitu alespoň jedné látky As, Cd, Ni, benzo(a)pyren) 10

11 na základě dat 2011 (Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2011, ČHMÚ) území s překročením LV (překročení imisního limitu alespoň jedné látky SO 2, CO, PM 10, NO 2, benzen, Pb) území s překročením TV (cílového imisního limitu alespoň jedné látky As, Cd, Ni, benzo(a)pyren) Zóna Olomoucký kraj 49,01% Zóna Olomoucký kraj 42,16% 11

12 na základě dat 2012 (Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2012, ČHMÚ) 12

13 Z následujících tabulek je patrné, jak velká je plocha (v %), na které bylo zjištěno překračování 24hod. imisního limitu pro PM 10 (d IL), popř. ročního imisního limitu (r IL) v jednotlivých letech. Tabulka 1: Překročení imisního limitu pro PM 10 (v % území) za roky 2004 až 2012 (Věstník MŽP 12/2005, Věstník MŽP 03/2007, Věstník MŽP 04/2008, Věstník MŽP 02/2009, Věstník MŽP 04/2010, Věstník MŽP 04/2011, Věstník MŽP 02/2012, Zpráva o kvalitě ovzduší, Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011, 2012) Stavební úřad Šumperk PM 10 PM 10 (r IL) (d IL) , ,2 0, , , , ,8 - ORP Šumperk PM 10 PM 10 (d IL) (r IL) , ,6 - Olomoucký kraj PM 10 PM 10 (d IL) (r IL) , ,56 - Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů nově vymezuje zóny a aglomerace, na jejichž úrovni se hodnotí kvalita ovzduší. Šumperk spadá do zóny Střední Morava (zde spadá Olomoucký a Zlínský kraj). Tabulka 2: Překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) za roky 2004 až 2012 (Věstník MŽP 12/2005, Věstník MŽP 03/2007, Věstník MŽP 04/2008, Věstník MŽP 02/2009, Věstník MŽP 04/2010, Věstník MŽP 04/2011, Věstník MŽP 02/2012, Zpráva o kvalitě ovzduší, Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011, 2012) Stavební úřad Šumperk BaP , , , ,7 ORP Šumperk BaP , ,2 Olomoucký kraj BaP , ,58 13

14 2.1 Grafické vyhodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Šumperk V následujících mapách jsou znázorněny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Šumperk v letech 2006 až Jedná se o území, kde došlo k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí. Mapy jsou konstruovány ve čtvercové síti 1x1 km. Obrázek 2: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2006, grid 1km 2 14

15 Obrázek 3: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2007, grid 1km 2 Obrázek 4: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2008, grid 1km 2 15

16 Obrázek 5: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2009, grid 1km 2 Obrázek 6: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2010, grid 1km 2 16

17 Obrázek 7: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2011, grid 1km 2 Obrázek 8: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM 10 ), SO ORP Šumperk, 2012, grid 1km 2 17

18 2.2 Mapy pětiletých průměrů imisních koncentrací Jako podklad pro návrh kompenzačních opatření (podle 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.) byly ČHMÚ vytvořeny mapy, které obsahují v každém čtverci 1 1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO). Mapy jsou určeny jako podklad k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení nebo je již překročena hodnota některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci cit. ustanovení. Na následujících obrázcích jsou uvedeny pětileté průměrné koncentrace pro ORP Šumperk pro PM 10 a benzo(a)pyren v letech 2007 až Pro poslední období 2009 až 2013 jsou také znázorněny pětileté průměry sledovaných látek jen pro město Šumperk. Obrázek 9: Pětileté průměrné imisní koncentrace PM 10, SO ORP Šumperk ( ) 18

19 Obrázek 10: Pětileté průměrné imisní koncentrace PM 10, SO ORP Šumperk ( ) 19

20 Obrázek 11: Pětileté průměrné imisní koncentrace PM 10, SO ORP Šumperk ( ) 20

21 Obrázek 12: Pětileté průměrné imisní koncentrace benzo(a)pyrenu, SO ORP Šumperk ( ) 21

22 Obrázek 13: Pětileté průměrné imisní koncentrace benzo(a)pyrenu, SO ORP Šumperk ( ) 22

23 Obrázek 14: Pětileté průměrné imisní koncentrace benzo(a)pyrenu, SO ORP Šumperk ( ) 23

24 Obrázek 15: Pětileté průměrné imisní koncentrace PM 10, město Šumperk ( ) Obrázek 16: Pětileté průměrné imisní koncentrace benzo(a)pyrenu, město Šumperk ( ) Na obrázcích 15 a 16 jsou uvedeny nejnovější dostupné hodnoty (pětileté průměry za roky ). 24

25 3. POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ IMISNÍ ČÁST Od roku 2005 měří na území Šumperka jedna stanice s automatizovaným měřícím programem, MSMUA Šumperk MÚ. Výsledky měření této stanice jsou obsahem následujících podkapitol. V této zprávě jsou použita data za rok 2005 až 2013 (validovaná data ČHMÚ). V grafech jsou pro zachování názornosti uvedeny hodnoty pro vybrané roky. Data jsou hodnocena dle platných imisních limitů (od ) dle přílohy č.1 k zákonu o ochraně ovzduší č.201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V období před nabytím jeho účinnosti byly imisní limity stanoveny dle nařízení vlády č.597/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Hodnoty imisních limitů pro PM 10, NO 2 a SO 2 se nemění. Tabulka 3: Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ): Karta stanice MSMUA Šumperk MÚ EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: EOI B/R - podkategorie: - EOI - zkratka: B/U/R Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Základní údaje MSMU Šumperk MÚ Česká republika Město Šumperk Olomoucký Šumperk Šumperk Klasifikace pozaďová městská obytná Adresa lokality Jesenická Šumperk Správce lokality, adresa Ekovia Ing. Jiří Zavázal Všerubská Praha 5 Lokalizace Tel: Fax: ekovia@seznam.cz 49 57' 48.00" sš ; 16 58' 6.96" vd 335 m Doplňující údaje dno otevřeného, provětrávaného údolí vícepodlaž. zástavba (sídliště z posled. desetil.) Terén: Krajina: Reprezentativnost: střední měřítko ( m) Umístění Na dvoře MÚ. Seznam měřicích programů: Kód MSMUK Datum vzniku: B-kontejner (klimatizovaný) Typ Kombinované měření Vznik a zánik měřicího místa Datum zániku: Měřicí zařízení umístěno v (kryt) 25

26 Měření A = autorizace, R = data dostupná v reálném čase, Par = paralelní měření, Ak = akreditováno Veličina Metoda Jednotka A R Par Ak Interval Datum Datum ukončení zahájení SO2 [oxid UVFL [UVfluorescence] µg/m 3 Ano Ne 0 Ne 30min siřičitý] NO2 [oxid CHLM µg/m 3 Ano Ne 0 Ne 30min dusičitý] [chemiluminiscence] O3 [ozon] UVABS [UVabsorpce] µg/m 3 Ano Ne 0 Ne 30min PM 10 [Suspendované částice frakce PM 10 ] RADIO [radiometrie - absorpce beta záření] µg/m 3 Ano Ne 0 Ne 1d PM 10 [Suspendované částice frakce PM 10 ] RADIO [radiometrie - absorpce beta záření] µg/m 3 Ano Ne 0 Ne 30min

27 3.1 Monitoring suspendovaných částic frakce PM 10 Naměřené hodnoty frakce PM 10 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2013 jsou uvedeny v následující tabulce (roční průměr a průměrné měsíční koncentrace). Tabulka 4: Koncentrace PM 10 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2013 (µg/m 3 ) Rok Roční průměr měsíce ,2 48,6 62,1 65,3 68,4 53, ,5 35,7 16,0 19,3 22, ,0 42,9 43,3 26,4 16,3 23,1 24,0 18,0 25,0 30,9 32,2 35, ,4 49,0 34,8 33,1 31,6 34,9 34,2 35,4 36,3 27,8 34,7 37,7 36, ,7 40,4 40,2 29,2 28,4 34,7 27,2 19,2 36,1 38,8 54,7 58,6 33, ,6 55,7 44,5 35,4 43,7 25,6 25,0 24,6 18,5 58,3 31,7 36, ,9 62,2 45,1 36,6 26,4 24,6 26,3 26,0 22,9 22,3 28,1 29,3 52, ,4 50,3 42,3 34,1 30,1 30,8 24,6 22,2 19,2 23,7 31,0 54,4 37, ,4 46,0 71,0 33,7 29,9 32,5 36,4 30,9 26,0 24,6 31,7 36,3 50, ,7 58,4 43,6 38,1 43,0 35,9 31,4 34,5 32,8 25,2 39,8 41,5 43,3 Tabulka 5: Imisní limity pro PM 10 pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení za kalendářní rok PM hodin 50 µg.m PM 10 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 0 Tabulka 6: Počty překročení 24hod limitu koncentracemi PM 10 na stanici MSMUA v letech 2007 až 2013 rok Počet překročení 24hod limitu I v roce 2013 je stále počet překročení 24 hodinového imisního limitu vyšší než povoluje zákon o ochraně ovzduší 201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V roce 2013 byly naměřeny velmi vysoké koncentrace v měsíci lednu, kdy měsíční průměr zde byl 58,4 µg/m 3. Imisní limit pro PM 10 pro kalendářní rok byl dodržen (v Šumperku byla v roce 2013 naměřena průměrná roční hodnota 38,7 µg/m 3 a imisní limit je 40,0 µg/m 3. Z důvodu přehlednosti jsou v následujících grafech uvedeny hodnoty pouze pro vybrané roky. Upozornění na výskyt smogové situace ( Český hydrometeorologický ústav provozuje na základě pověření Ministerstvem životního prostředí Smogový varovný a regulační systém (SVRS). Informace, které systém poskytuje, slouží jednak k informaci o výskytu situace se zvýšenými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší a jednak k regulaci (omezení) vypouštění znečišťujících látek ze zdrojů, které významně ovlivňují kvalitu ovzduší daného území. Mezi sledované látky patří zejména suspendované částice PM 10 a dále oxid siřičitý, oxid dusičitý a troposférický ozon. 27

28 Provoz SVRS je od 1. září 2012 nově upraven zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2013 byly vyhlášeny smogové situace pouze z důvodu překročení prahových hodnot suspendovaných částic PM 10. Aktualizovaný seznam oblastí Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) a reprezentativních stanic je uveden na následujícím obrázku. Smogové situace pro PM 10 v roce 2013 pro oblast Zóna Střední Morava jsou uvedeny v následující tabulce. Obrázek 17: Oblasti Smogového varovného a regulačního systému a reprezentativní stanice pro PM 10 Tabulka 7: Smogové situace pro PM 10 v roce Zóna Střední Morava Vyhlášení Odvolání Trvání (hod) : : : :

29 Graf 1: Průběh měsíčních koncentrací PM 10 v letech 2008 až 2013 v Šumperku Graf 2: Průběh denních koncentrací PM 10 v letech 2011 až 2013 v Šumperku Koncentrace PM 10 jsou nejvyšší v zimním období, během kterého jsou nepříznivé meteorologické podmínky rozptylu četnější, déletrvající a plošně rozsáhlejší. Do ovzduší je emitováno více škodlivin, zejména z lokálních topenišť, než během období letního. 29

30 3.2 Monitoring NO 2 Výše naměřených koncentrací NO 2 v letech 2005 až 2013 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 8: Koncentrace NO 2 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2013 (µg/m 3 ) Rok Roční průměr měsíce ,2 21,5 39,6 37,9 30,8 26,5 11,6 18,9 27,1 53,1 65,3 49, ,2 64,0 57,3 48,7 30,3 11,2 13,0 20,1 34,8 36,9 37, ,6 35,6 43,6 42,0 31,6 23,8 19,4 19,1 18,4 21,8 32,5 41,9 37, ,6 47,3 44,1 34,6 27,0 12,5 10,6 10,4 11,7 23,1 27,3 25, ,5 35,3 23,3 18,8 20,2 13,9 12,2 12,1 14,6 20,1 21,9 24,9 26, ,9 34,7 32,0 21,8 16,0 12,8 10,3 10,4 13,3 14,4 18,8 19,4 32, ,1 33,7 31,1 28,8 22,8 22,0 19,0 13,1 13,9 14,0 16,7 19,8 17, ,7 17,4 22,1 15,1 13,4 12,9 11,6 12,0 13,1 18,8 36,8 21,7 28, ,6 22,3 23,9 16,9 12,4 8,8 7,1 8,1 9,9 11,1 18,9 19,5 17,6 Tabulka 9: Imisní limity pro NO 2 pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení za kalendářní rok oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 0 Obdobně jako v předchozích letech, tak ani v roce 2013, nedošlo u oxidu dusičitého na stanici MSMUA k překročení imisních limitů. Průměrná roční koncentrace i průměrné měsíční koncentrace za rok 2013 patří k nejnižším od roku Maximální 1hod koncentrace v roce 2013 byla 56,0 µg/m 3 v měsíci říjnu ( ). Naměřené imisní koncentrace NO 2 se pohybují pod hranicí imisních limitů, jejich koncentrace se však může lokálně lišit. V okolí hlavních komunikací (I/11 a II/446) jsou imisní koncentrace NO 2 pravděpodobně vyšší. Graf 3: Průběh měsíčních koncentrací NO 2 v letech 2008 až 2013 v Šumperku 30

31 3.3 Monitoring SO 2 Roční průměr a měsíční průměrné hodnoty koncentrací SO 2 za roky 2005 až 2013 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 10: Koncentrace SO 2 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2013 (µg/m 3 ) Rok Roční průměr měsíce ,5 11,6 16,3 14,8 10,3 8,0 6,7 6,7 10,0 9,9 14,6 18, ,7 27,1 17,9 22,9 12,4 7,3 7,7 4,9 6,3 6,7 9,2 9, ,6 10,8 12,1 12,0 10,1 9,1 8,6 9,0 8,1 9,3 10,9 14,0 12, ,1 16,4 14,1 11,6 9,9 11,4 11,7 12,2 13,1 13,5 15,1 17, ,3 26,9 19,1 15,4 11,6 4,3 5,1 4,4 2,8 4,2 7,3 9,7 11, ,2 19,9 17,7 10,9 5,5 8,6 8,2 5,5 4,3 5,1 9,2 9,2 15, ,1 14,8 17,3 12,4 8,1 4,3 2,2 1,9 2,6 3,0 3,6 8,0 7, ,2 7,2 16,1 5,2 4,5 4,3 4,6 4,5 4,2 5,4 7,1 9,7 13, ,8 13,6 11,2 8,7 7,6 5,0 5,5 4,8 4,8 4,8 5,6 9,9 13,8 Tabulka 11: Imisní limity pro SO 2 pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení za kalendářní rok oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 3 Tabulka 12: Imisní limity pro SO 2 pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit oxid siřičitý kalendářní rok a zimní období (1. října března) 20 µg.m -3 U oxidu siřičitého na stanici MSMUA zatím nedošlo po dobu jeho sledování k překročení žádného z imisních limitů a významnější zhoršení situace se nedá očekávat ani do budoucna. Maximální 1hod koncentrace v roce 2013 byla 47,0 µg/m 3 (v prosinci, ) a maximální 24hod koncentrace byla 30,8 µg/m 3 (ve stejný den). 31

32 Graf 4: Průběh měsíčních koncentrací SO 2 v roce 2008 až 2013 v Šumperku Tabulka 13: Koncentrace SO 2 na stanici MSMUA v zimních měsících (µg/m 3 ) Zima říjen listopad prosinec leden únor březen zimní průměr 2007/ , ,8 16,4 14,1 11,6 13,3 2008/ ,5 15,1 17,2 26,9 19,1 15,4 17,9 2009/2010 7,3 9,7 11,4 19,9 17,7 10,9 12,8 2010/2011 9,2 9,2 15,8 14,8 17,3 12,4 13,1 2011/2012 3,6 8,0 7,1 7,2 16,1 5,2 7,9 2012/2013 7,1 9,7 13,0 13,6 11,2 8,7 10,6 Graf 5: Průběh měsíčních koncentrací SO 2 v zimních měsících v Šumperku 32

33 3.4 Monitoring O 3 V následující tabulce jsou uvedeny průměrné měsíční koncentrace ozonu a roční průměr za roky 2005 až Tabulka 14: Koncentrace O 3 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2013 (µg/m 3 ) Rok Roční průměr měsíce ,0 10,1 10,4 36,2 58,1 58,8 54,2 45,4 40,5 27,6 20,1 21, ,6 21,1 31,6 43,8 58, ,3 35,3 27,8 19,5 15,6 12, ,1 18,2 17,5 26,0 32,6 34,9 33,7 34,8 33,8 22,7 16,7 15,3 12, ,6 13,1 12,6 17,0 30,4 57,7 50,5 34,1 19,6 19, ,2 16,4 25,1 31,8 42,9 63,9 62,0 60,2 68,5 56,8 31,8 27, ,4 1) 32,9 43,8 54,1 49,1 56,8 60,5 46,4 39,0 29,6 24,5 22, ,9 23,6 29,5 32,4 41,3 45,0 48,9 45,1 46,3 41,4 28,4 24,9 24, ,0 30,3 33,7 42,4 54,3 55,3 58,1 53,3 60,7 42,4 30,5 24,6 19, ,8 34,0 38,9 54,1 47,1 37,9 38,8 49,9 50,6 31,2 28,8 23,2 25,3 1) Pro nedostatek naměřených hodnot nelze stanovit měsíční průměr. Tabulka 15: Imisní limity pro troposférický ozon Účel vyhlášení Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení Ochrana zdraví lidí 1) max. denní 8h průměr 2) 120 µg.m Ochrana vegetace 3) AOT40 4) µg.m -3.h 0 Ochrana vegetace AOT µg.m -3.h - 1) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky, 2) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin, 3) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let, 4) Pro účely tohoto zákona AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m -3 (=40 ppb) a hodnotou 80 µg.m -3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května 31. července). Za rok 2013 nedošlo překročení 8hod imisního limitu pro ochranu zdraví lidí. Průběh průměrných měsíčních koncentrací O 3 v jednotlivých letech ukazuje následující graf. 33

34 Graf 6: Průběh měsíčních koncentrací O 3 v roce 2008 až 2013 v Šumperku 34

35 4. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ EMISNÍ ČÁST V rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) jsou pro rok 2012 zdroje emisí členěny do jednotlivých kategorií podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 zvláště velké a velké zdroje, spalování s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie střední zdroje, spalování s výkonem 0,2 5 MW a významné technologie malé zdroje, spalování s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie (V rámci REZZO 3 jsou modelově vypočítávány emise z vytápění domácností, emise VOC z plošného použití rozpouštědel) Mobilní zdroje znečišťování ovzduší REZZO 4 doprava V roce 2013 byla již databáze REZZO sestavována v souladu s novou legislativou. REZZO 1-2 jsou stacionární zařízení ke spalování paliv o celkovém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW, spalovny odpadů, jiné zdroje (technologické spalovací procesy, průmyslové výroby, apod.), REZZO 3 stacionární zařízení ke spalování paliv o celkovém tepelném příkonu do 0,3MW, nevyjmenované technologické procesy (použití rozpouštědel v domácnostech apod., stavební práce, zemědělské činnosti). Tato data však ještě prozatím nejsou k dispozici. Pro bilancování emisí v této Zprávě byla brána jako základní informace data z databáze REZZO 1-3 za rok V případě REZZO 4 byly jako podklady pro výpočet emisí použity údaje ze sčítání dopravy, které proběhlo v roce 2010 (ŘSD). Tabulka 16: Vývoj emisí Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 v letech 1994, 1998, 2003 až 2012 (t/rok) ( Rok TZL SO 2 NO x CO VOC , ,3 6765, , , ,4 4510, , ,6 6277,3 4132,7 6855, ,8 7150,2 4049,4 7191,0 7919, ,4 7121,4 4001,0 5972,9 1744, ,3 5917,3 3722,9 6316,9 6952, ,9 5079,5 3499,9 6078,2 6789, ,2 4316,1 3508,9 5848,2 6519, ,6 4539,4 3014,7 5477,7 6375, ,7 4406,6 3379,8 6250,7 6251, ,4 4456,8 3444,1 7194,6 5751, ,3 3814,2 3361, ,5 6539,1 35

36 Graf 7: Vývoj emisí Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 v letech 1994, 1998, 2003 až 2012 (t/rok) ( Emise ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 (OL kraj , 1998, 2003 až 2012) Výše emisí (t/rok) TZL SO2 NOx CO VOC Znečišťující látka Situaci v rozložení podílů emisí z jednotlivých zdrojů REZZO 1-4 v Olomouckém kraji v roce 2012 ilustruje následující graf. Zastoupení jednotlivých zdrojů REZZO na znečištění ovzduší emisemi tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a organických látek zůstává v doposud hodnocených letech 2003 až 2012 stejné, tzn. na emisích TZL a NO x se nejvíce podílí mobilní zdroje REZZO 4, na emisích SO 2 zdroje kategorie REZZO 1 a na emisích VOC zdroje kategorie REZZO 3. Ke změně v roce 2012 došlo u emisí CO, kde největší podíl zastupují emise ze zdrojů kategorie REZZO 3 na rozdíl od minulých let, kdy největší zastoupení měly emise zdrojů REZZO 4. Tato změna je pravděpodobně způsobena skutečností, že pro výpočet emisí z lokálního vytápění domácností byla použita aktualizovaná metodika, která oproti verzi z roku 2006 obsahuje novou sadu emisních faktorů a zpřesnění odhadu spotřeby paliv (zdroj: Emisní bilance, ČHMÚ 2012). Graf 8: Poměr emisí jednotlivých typů zdrojů REZZO 1-4 v Olomouckém kraji v roce 2012 ( Emise ze zdrojů REZZO 1-4 (OL kraj 2012) 100% 80% 60% REZZO IV REZZO III REZZO II REZZO I (%) 40% 20% 0% TZL SO2 NOx CO VOC Znečišťující látka 36

37 Jednotlivé okresy se na celkových emisích znečišťujících látek Olomouckého kraje v roce 2012 podílejí přibližně stejnou měrou jako v letech předchozích. Největším producentem TZL v roce 2012 je po třech letech, kdy největší emise byly produkovány okresem Olomouc, opět okres Šumperk. Také v produkci CO se stal okres Šumperk v roce 2012 poprvé největším producentem. Co se týká emisí SO 2 a NO x nejvyšší hodnoty evidují okresy Přerov a Olomouc, okres Šumperk je v této charakteristice třetí. Tabulka 17: Emise vybraných znečišťujících látek u jednotlivých okresů Olomouckého kraje v roce 2012, REZZO 1-3 (t/rok) ( Okres TZL SO 2 NO x CO VOC Jeseník 109,5 80,6 59, ,7 217,8 Olomouc 300, ,9 759, ,1 956,1 Prostějov 124,2 290,0 213, ,3 370,3 Přerov 201, , , ,4 559,5 Šumperk 338,3 539,7 373, ,0 648,9 Srovnání množství emitovaných látek ve městě Šumperku v rámci jednotlivých kategorií REZZO je provedeno v následující tabulce. Hodnoty emisí v kategorii REZZO 4 jsou použity podle výpočtu dle sčítání dopravy v roce 2010 (viz kapitolu 4.5 Zdroje kategorie REZZO 4). Tabulka 18: Emise ve městě Šumperku pro vybrané znečišťující látky (REZZO 1-4, rok 2012) (t/rok) TZL SO 2 NO x CO OL REZZO 1 1,1 0,2 10,1 0,1 23,6 REZZO 2 1,3 4,8 23,6 17,4 12,4 REZZO 3 5,6 5,8 8,9 105,2 11,1 REZZO 4 3,0 0,8 70,2 celkem 11,0 11,6 112,9 122,8 47,1 Pozn. údaje o emisích CO a OL z REZZO4 nejsou k dispozici, pro REZZO 4 jsou použita data dle roku 2010 Graf 9: Poměr emisí z jednotlivých typů zdrojů ve městě Šumperku pro rok 2012 (t/rok) Emise ze zdrojů REZZO 1-4 (Šumperk 2012) (%) 100% 80% 60% 40% REZZO 4 REZZO 3 REZZO 2 REZZO 1 20% 0% TZL SO2 NOx Znečišťující látka 37

38 Rozložení podílů jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích TZL, SO 2 a NO x zůstává v roce 2012 stejné jako v předchozím roce. Ke změně došlo v roce 2011 v kategorii REZZO3, kdy byl v databázi ČHMÚ uveden výrazně nižší počet domácností, které se svému vytápění používají hnědé a černé uhlí a koks. Díky tomu výrazně poklesly emise SO 2 v kategorii zdrojů REZZO3. Obrázek 18: Zdroje emisí REZZO 1 a vybrané zdroje REZZO 2 v Šumperku v roce

39 4.1 Zdroje kategorie REZZO 1 Aktuální seznam zdrojů spadajících do kategorie REZZO 1 je uveden v následující tabulce. Tabulka 19: Zdroje kategorie REZZO 1 na území Šumperka (2012) ICO ICZ OKEC NAZEV ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným - kotelna, lakovna Cembrit CZ, a.s. provozovna Šumperk kotelna, lakovna ENIGEN, s.r.o. - kotelna v areálu Šumperské nemocnice Irma Šopíková chemická čistírna Pars nova a.s. kotelna, lakovna SATEZA a.s. - kotelna K SATEZA a.s. - kotelna K SATEZA a.s. - kotelna K SATEZA a.s. - kotelna K První bioplynová Šumperk, s.r.o. technologie výroby bioplynu Porovnání emisní situace v kategorii REZZO 1 v roce 2012 s předcházejícími roky V následující tabulce jsou u jednotlivých zdrojů REZZO 1 uvedena množství emisí znečišťujících látek v roce Tabulka 20: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v roce 2012 (t/rok) NÁZEV TZL SO 2 NO x CO TOC VOC ABA Šumperk, s.r.o. 0,052 0,001 0,125 0,013 0,005 2,428 Cembrit a.s. 0,583 0,010 1,288 0,012 0,065 7,593 Enigen s.r.o. 0,019 0,009 1,164 0,004 0,060 Pars nova a.s. 0,370 0,173 2,030 0,000 0,117 15,452 SATEZA a.s. - Provozovna - K12 0,012 0,006 0,461 0,069 0,038 SATEZA a.s. - Provozovna - K2 0,016 0,008 0,819 0,005 0,052 SATEZA a.s. - Provozovna - K8 0,034 0,016 2,275 0,013 0,110 SATEZA a.s. - Provozovna - K9 0,035 0,017 1,985 0,001 0,113 Celkem 1,121 0,240 10,147 0,117 0,560 25,473 Hlavní změny, které je možno zjistit při porovnání údajů za roky 2003 až 2012: Množství emisí TZL, SO 2 a NO x oproti předchozímu roku stouplo, naopak jako jediné poklesly emise CO. Množství emisí TZL od roku 2009 pozvolna stoupá a nyní dosahuje již nejvyšší hodnoty za sledované desetileté období. Nejvýznamnějším emitentem TZL v kategorii REZZO 1 jsou společnosti Cembrit a.s. a Pars nova a.s. Také emise SO 2 dosahují od roku 2006 své nejvyšší hodnoty díky vysokým hodnotám emisí ze zdrojů společnosti Pars nova a.s. Celkové emise NO x u zdrojů REZZO 1 výrazně stouply oproti předcházejícím rokům stálého poklesu. U emisí CO zůstává jako u jediných meziroční pokles od roku 2008 zachován, což je způsobeno nulovými emisemi CO ze zdroje Pars nova a.s. Rozdíly vyjádřené v absolutních číslech jsou zřejmé z následujícího grafu. 39

40 Graf 10: 2012 (t/rok) Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v letech 2003 až Emise REZZO 1 v Šumperku, porovnání let 2003 až 2012 Výše emisí (t/rok) TZL SO2 NOx CO Znečišťující látka 40

41 Emise tuhých znečišťujících látek Tabulka 21: Emise TZL za roky 2003 až 2012, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV t/rok (%) t/rok (%) t/rok (%) t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok ABA Šumperk 0,052 4,6 0,038 3,7 0,040 4,7 0,027 0,050 0,095 0,035 0,002 0,002 0,002 Cembrit a.s. 0,583 52,0 0,497 47,8 0,470 54,7 0,340 0,427 0,244 0,131 0,046 0,022 0,023 Enigen s.r.o. 0,019 1,7 0,020 1,9 0,025 2,9 0,029 0,023 0,026 0,029 0,028 0,027 0,031 Pars nova a.s. 0,370 33,0 0,430 41,4 0,266 31,0 0,321 0,513 0,460 0,386 0,801 0,900 0,757 SATEZA a.s. K12 0,012 1,1 0,013 1,2 0,014 1,6 0,014 0,013 0,014 0,015 0,017 0,017 0,017 SATEZA a.s. K2 0,016 1,4 0,013 1,2 0,010 1,2 0,011 0,011 0,014 0,015 0,016 0,017 0,019 SATEZA a.s. K8 0,034 3,0 0,015 1,4 0,018 2,1 0,019 0,021 0,020 0,023 0,024 0,025 0,026 SATEZA a.s. K9 0,035 3,1 0,013 1,3 0,016 1,9 0,016 0,017 0,017 0,019 0,020 0,021 0,023 Celkem 1, , , ,777 1,075 0,890 0,659 0,968 1,049 0,911 Největším emitentem TZL v Šumperku je od roku 2009 společnost Cembrit a.s., na rozdíl od předchozích let, kdy byly na prvním místě zdroje společnosti Pars nova a.s. Ta v posledním roce představuje 33% podíl na celkových emisích REZZO 1. Emise z ostatních zdrojů se pohybují v hodnotách o řád nižších. V následujícím grafu jsou zobrazeny podíly jednotlivých hlavních emitentů REZZO 1 pro tuhé znečišťující látky. Graf 11: 2012 (%) Hlavní producenti tuhých znečišťujících látek v kategorii REZZO 1 v roce Tuhé znečišťující látky, 2012 Cembrit CZ, a.s. 52,0% ENIGEN s.r.o. 1,7% ABA ŠUMPERK 4,6% SATEZA a.s. (K2, K8, K9, K12) 8,7% Pars nova a.s. 33,0% 41

42 Emise oxidů dusíku Tabulka 22: Emise oxidů dusíku za roky 2003 až 2012, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV t/rok (%) t/rok (%) t/rok (%) t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok ABA Šumperk 0,125 1,2 0,291 4,0 0,333 4,1 0,292 0,343 0,307 0,330 0,223 0,381 0,389 Cembrit a.s. 1,288 12,7 1,176 16,3 1,122 13,7 1,189 1,419 1,550 1,711 3,012 1,692 1,743 Enigen s.r.o. 1,164 11,5 1,222 16,9 1,082 13,2 1,905 5,437 4,360 4,700 4,637 2,636 4,897 Pars nova a.s. 2,030 20,0 2,052 28,4 2,763 33,7 2,738 3,969 3,963 4,200 4,660 4,480 6,060 SATEZA a.s. K12 0,461 4,5 0,430 5,9 0,457 5,6 0,484 1,001 0,950 1,890 1,520 1,600 1,450 SATEZA a.s. K2 0,819 8,1 0,546 7,6 0,491 6,0 0,483 1,063 2,090 1,440 1,180 1,050 1,050 SATEZA a.s. K8 2,275 22,4 0,817 11,3 1,114 13,6 1,159 1,644 1,690 2,010 2,160 1,980 1,960 SATEZA a.s. K9 1,985 19,6 0,696 9,6 0,832 10,2 0,866 1,805 1,820 2,340 2,190 1,960 1,750 Celkem 10, , , ,116 16,681 16,730 20,012 21,302 17,919 21,250 Nejvýznamnější emitent NO x posledních let společnost Pars nova a.s. je v tomto hodnoceném roce až druhým v pořadí. Vyšší hodnoty dosáhly emise kotelny K8 společnosti SATEZA a.s. Níže uvedený graf zobrazuje podíly jednotlivých zdrojů REZZO 1 na emisích NO x. Graf 12: Hlavní producenti oxidů dusíku v kategorii REZZO 1 v roce 2012 (%) Oxidy dusíku, 2012 ENIGEN s.r.o. 11,5% Pars nova a.s. 20,0% Cembrit CZ, a.s. 12,7% ABA ŠUMPERK 1,2% SATEZA a.s. (K2, K8, K9, K12) 54,6% 42

43 Emise ostatních znečišťujících látek Tabulka 23: Emise oxidu siřičitého za roky 2003 až 2012, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV t/rok (%) t/rok (%) t/rok (%) t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok ABA Šumperk 0,001 0,4 0,002 2,9 0,001 1,4 0,001 0,001 0,001 0,001 0,001 0,001 0,001 Cembrit a.s. 0,010 4,2 0,010 14,6 0,010 13,6 0,010 0,010 0,011 0,011 0,017 0,011 0,011 Enigen s.r.o. 0,009 3,8 0,009 13,2 0,013 17,6 0,014 0,011 0,012 0,014 0,013 0,013 0,015 Pars nova a.s. 0,173 72,1 0,019 27,8 0,022 29,9 0,021 0,020 0,020 0,021 0,023 0,022 0,030 SATEZA a.s. K12 0,006 2,5 0,006 9,3 0,007 9,0 0,006 0,007 0,007 0,007 0,008 0,008 0,008 SATEZA a.s. K2 0,008 3,3 0,006 9,3 0,005 6,7 0,042 0,006 0,007 0,008 0,008 0,008 0,009 SATEZA a.s. K8 0,016 6,7 0,010 13,9 0,009 11,6 0,010 0,010 0,010 0,012 0,011 0,012 0,013 SATEZA a.s. K9 0,017 7,1 0,006 8,9 0,008 10,2 0,008 0,008 0,008 0,009 0,010 0,010 0,011 Celkem 0, , , ,112 0,073 0,076 0,128 0,355 0,404 0,575 Celkové množství emisí SO 2 ze zdrojů REZZO 1 v Šumperku v roce 2012 oproti předchozím rokům, kdy klesalo, naopak stouplo, a to díky vyšším emisím z kotelen společnosti Pars nova a.s. Podíl emisí z kategorie REZZO 1 na celkových emisích SO 2 ze všech zdrojů je však zanedbatelný. Tabulka 24: Emise oxidu uhelnatého za roky 2003 až 2012, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV t/rok (%) t/rok (%) t/rok (%) t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok ABA Šumperk 0,013 11,1 0,024 5,7 0,026 4,7 0,024 0,028 0,025 0,027 0,037 0,031 0,003 Cembrit a.s. 0,012 10,3 0,024 5,7 0,014 2,6 0,269 0,053 0,056 0,057 0,263 0,070 0,068 Enigen s.r.o. 0,004 3,4 0,007 1,7 0,015 2,7 0,007 2,063 0,347 0,394 0,379 0,439 0,417 Pars nova a.s. 0,000 0,0 0,350 83,0 0,482 87,9 0,358 0,662 0,661 0,700 0,777 0,746 0,999 SATEZA a.s. K12 0,069 59,0 0,001 0,2 0,002 0,3 0,011 0,010 0,014 0,030 0,027 0,002 0,054 SATEZA a.s. K2 0,005 4,3 0,000 0,0 0,001 0,2 0,001 0,001 0,009 0,030 0,027 0,049 0,026 SATEZA a.s. K8 0,013 11,1 0,016 3,7 0,003 0,6 0,084 0,001 0,002 0,005 0,015 0,014 0,024 SATEZA a.s. K9 0,001 0,9 0,000 0,0 0,005 1,0 0,005 0,077 0,060 0,422 0,046 0,003 0,045 Celkem 0, , , ,759 2,895 1,173 1,740 1,636 1,406 1,699 Obdobně jako pro emise SO 2, také pro emise CO platí, že podíl ze zdrojů REZZO 1 je na souhrnné hodnotě emisí ze všech kategorií REZZO nepatrný. Významnými zdroji v této oblasti byly v minulosti zdroje společností ENIGEN, s.r.o. a Pars nova a.s. Emise společnosti ENIGEN, s.r.o. po uvedení dvou kogeneračních jednotek do trvalého provozu již nedosahují úrovně z let 2008 a dříve. Emise společnosti Pars nova a.s. jsou v roce 2012 nulové. Největší podíl na emisích ze zdrojů v kategorii REZZO 1 má zdroj kotelna K12 společnosti SATEZA a.s., který produkuje 59% z celkového množství emisí v této kategorii. 43

44 Tabulka 25: Emise organických látek za roky 2003 až 2012, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV t/rok (%) t/rok (%) t/rok (%) t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok ABA Šumperk 2,433 10,3 3,004 9,2 7,712 18,3 7,803 12,189 14,552 8,392 0,007 0,003 0,003 Cembrit a.s. 7,658 32,4 8,006 24,4 6,759 16,0 4,276 7,112 4,758 2,953 5,146 0,072 0,074 Enigen s.r.o. 0,060 0,3 0,060 0,2 0,083 0,2 0,095 0,094 # 0,031 0,034 0,034 0,088 0,040 Pars nova a.s. 13,168 55,7 21,509 65,7 27,386 65,0 16,373 25,284 34,406 25,11 19,855 19,949 18,199 SATEZA a.s. K12 0,038 0,2 0,040 0,1 0,033 0,1 0,034 0,038 0,044 0,049 0,053 0,055 0,059 SATEZA a.s. K2 0,052 0,2 0,040 0,1 0,057 0,1 0,062 0,063 0,064 0,073 0,076 0,079 0,085 SATEZA a.s. K8 0,110 0,5 0,048 0,1 0,051 0,1 0,052 0,053 0,054 0,061 0,065 0,067 0,074 SATEZA a.s. K9 0,113 0,5 0,044 0,1 0,044 0,1 0,044 0,043 0,044 0,049 0,053 0,054 0,055 Celkem 23, ,0 32, , ,739 44,876 53,953 36,802 25,388 20,467 18,704 # Informace z KÚ. V databázi ČHMÚ za rok 2008 se jako zdroj organických látek společnost ENIGEN, s.r.o. nevyskytuje. Jedná se o součet VOC a TOC Emise organických látek z kategorie REZZO 1 představují nejvýznamnější část na emisích ze zdrojů REZZO 1-3. Podstatnou část těchto emisí (těkavé organické látky) produkují lakovny. Stejně jako předchozí rok opět klesly emise společností ABA Šumperk, Pars nova a.s. a také Cembrit a.s., což je rovněž vidět z celkové souhrnné hodnoty za rok Emise ostatních zdrojů jsou stálé. Hlavním emitentem zůstává Pars nova a.s. a dále pak zdroje společnosti Cembrit CZ, a.s. Tabulka 26: Emise tetrachlorethylenu za roky 2003 až 2012, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV t/rok (%) t/rok (%) t/rok (%) t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok Irma Šopíková- 0, ,0 0, ,0 0, ,0 0,248 0,300 0,315 0,225 0,183 0,188 2,278 chemická čistírna * # Pars nova a.s. 0,004 0,001 0,022 0,015 Celkem 0, ,0 0, ,0 0, ,0 0,248 0,300 0,319 0,226 0,183 0,21 2,293 # V daném roce nebyly emise tetrachlorethylenu v REZZO uvedeny. * Zdroj Odmašťování v PCE provozovatele Pars nova a.s. byl ke dni zrušen. V rámci REZZO 1 je od roku 2008 v Šumperku evidován pouze jeden zdroj tetrachlorethylenu, a to provozovna Irma Šopíková - chemická čistírna, kde je v posledních letech výše emisí srovnatelná. 4.2 Zdroje IPPC Za ohlašovací rok 2012 ani 2013 nebyl v Integrovaném registru znečišťování životního prostředí, který spravuje MŽP, evidován žádný zdroj ze Šumperka. ( 44