oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ Rozptylová studie

Transkript

1 oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY" lokalita Drasty v rámci stavby č "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově" Rozptylová studie k dokumentaci EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a podle 17 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb. číslo RS2010/02 Ing. Vlastimil Bílek P.A.T. Údolní 1174/102, Praha 4 Braník, IČ osvědčení o autorizaci k vydávání odborných posudků a k vypracování rozptylových studií podle 17 odst. 5 zák. č. 86/2002 Sb. vydáno rozhodnutími MŽP č.j. 2053/740/03/MS ze dne , MŽP č.j. 2514/820/07/DK ze dne a MŽP č.j. 2182/740/03 ze dne Praha,

2 1. Určení rozptylové studie Předmětem této rozptylové studie předkládané jako příloha k dokumentaci E.I.A. záměru podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu podle přílohy č. 4 tohoto zákona je záměr stavby Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy v rámci stavby č Celková přestavba a rozšíření ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově. Záměr bude realizován jako nové kalové hospodářství (dále jen KH) pro rekonstruovanou ÚČOV Praha v prostoru stávajícího KH na lokalitě Drasty, k. ú. Drasty, Klecany (dále jen provozovna). Dále bude používán jako název záměru a provozovny zkrácený výraz KH Drasty. Investorem stavby je Hl. město Praha (dále jen investor). Oznamovatelem záměru je Magistrát hl. m. Prahy (MHMP), odbor městského investora (OMI) (dále jen oznamovatel), provozovatel budoucí stavby a zdrojů znečišťování ovzduší bude určen výběrovým řízením. Rozptylová studie je zpracována podle 17 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) (dále jen zák. č. 86/2002 Sb.) tak, aby mohla být případně současně použita i jako součást žádosti o povolení orgánu kraje k umístění stavby podle 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002 Sb. Zpracování této studie zadal zpracovatel dokumentace E.I.A. EKOSYSTEM spol. s r.o., Podkovářská 6, Praha 9, IČ /42

3 2. Vstupní údaje 2.1 Podklady / 1 / Podklady zadavatele, 06-07/2010 / 2 / "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY", lokalita Drasty, v rámci stavby č "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově", "RAŽENÝ POTRUBNÍ KANÁL PRO KALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ DRASTY" v rámci stavby č "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově - Etapa 0003"; posouzení vlivu záměru na životní prostředí (dokumentace podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění) (koncept), EKOSYSTEM spol. s r.o., Praha, 07/2010 / 3 / Internetové stránky: 07/2010 / 4 / Internetové stránky: 07/2010 / 5 / Internetové stránky: 07/2010 / 6 / Internetové stránky: 07/2010 / 7 / Internetové stránky: 07/2010 / 8 / Internetové stránky: /2007 / 9 / Referenční koncentrace podle b) 45 zákona č.472/2005 Sb. o ochraně ovzduší; odborný posudek SZÚ; Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, Praha 10, 07/2007 / 10 / Bubník,J., Keder,J., Macoun,J., (ČHMÚ Praha) Maňák,J. (EKOAIR Praha): SYMOS 97. Systém modelování stacionárních zdrojů. Metodická příručka. ČHMÚ, Praha, 1998 / 11 / Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů SYMOS 97, Věstník MŽP, částka 3/1998, , Praha / 12 / Dodatek č.1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových, plošných a mobilních zdrojů SYMOS 97, publikovaném ve Věstníku MŽP částce 3, ročník 1998 dne ; Věstník MŽP, částka 4/2003, Praha / 13 / Keder,J. (ČHMÚ Praha): zatím neoficiální postup při modelování rozptylu emisí pachových látek ze stacionárních zdrojů (stav k 07/2010) / 14 / Bubník,J., Koldovský,M.: Typizace počasí se zřetelem ke znečištění ovzduší. In: Böhm, B. a kol.: Znečištění ovzduší v Podkrušnohoří. Sborník prací HMÚ Praha, svazek 20, 1974, část 7.5.3, s / 15 / Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika, ; Znečištění ovzduší na území České republiky v roce ; údaje ISKO ČHMÚ, 07/2010 / 16 / Internetové stránky: 07/2010 3/42

4 2.2 Identifikační údaje záměru a posuzovaných zdrojů Investor stavby: / 1 /,/ 2 /,/ 3 /,/ 4 / Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, IČ Oznamovatel záměru: Magistrát hl. m. Prahy (MHMP), odbor městského investora (OMI), Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, IČ Provozovatel zdrojů: bude určen výběrovým řízením Provozovna: Kalové hospodářství Drasty, k. ú. Drasty, Klecany Katastrální území: Drasty; ČKÚ: 66601; obec: Klecany; stavební úřad: Klecany; pověřený úřad: Odolena Voda; pověřený úřad s rozšířenou pravomocí: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav; okres: Praha-východ; kraj: Středočeský. Provozovna není vedena v evidenci zdrojů znečišťování ovzduší, jedná se o nové zdroje znečišťování ovzduší. Posuzované zdroje znečišťování ovzduší (části zdrojů znečišťování ovzduší): - kotelna na zemní plyn, - zpracování kalů z čistírny odpadních vod (zařízení na biologickou úpravu odpadů), - automobilová doprava (včetně vnitroareálových strojů). 4/42

5 2.3 Emisní charakteristika zdrojů / 1 /,/ 2 / Záměrem investora je vybudování nového kalového hospodářství pro provoz ÚČOV Praha v lokalitě Drasty (dále jen KH Drasty) pro vymístění této činnosti z území Prahy (Císařského ostrova). Vybraná lokalita se nachází v k. ú. Drasty mezi městem Klecany, městskou částí Drasty (město Klecany) a obcí Větrušice severně od Prahy. Lokalita je dopravně napojena silnicemi 3. třídy na silnici 2. třídy č. 608 a dále na dálnici D8. Umístění lokality a areálu provozovny a dopravního napojení je zřejmé ze situace s vyznačením polohy provozovny a referenčních bodů na obrázku Obr. 2 v části 3.3 této rozptylové studie, ze situace - schéma dopravního napojení provozovny v přílohách v části 7.2 této rozptylové studie a z dalších zobrazení situací v přílohové části dokumentace E.I.A. zadavatele / 2 /. Do provozovny bude z ÚČOV Praha čerpán surový kal novou potrubní trasou vedenou novým raženým technologickým kanálem do akumulační jímky surového kalu. Surový kal je následně zpracováván technologií popsanou dostatečně podrobně v dokumentaci E.I.A. / 2 /. Výsledný produkt je po aerobní fermentaci a vysušení ve formě tuhého substrátu (upravená biomasa s obsahem asi 20 % vlhkosti, dle konkrétního využití ve formě mulče, peletek, granulí či prášku) skladován v silech a odvážen nákladními automobily k likvidaci případně dalšímu využití. Všechna místa vzniku pachových látek (akumulační nádrž surového kalu, zahušťování resp. odvodňování surového kalu, čerpací jímka fugátu, flokulační nádrže, fermentory a případně i hala, pokud v ní budou uvedená technologická zařízení umístěna) budou odsávána a odpadní plyny budou čištěny v půdních biologických filtrech (dále jen biofiltrech) s minimální účinností 85 %. Zdrojem tepla pro vytápění provozní budovy a dalších objektů v provozovně a pro temperaci prostoru zahušťování surového kalu a pro výrobu teplé vody bude kotelna na zemní plyn (dále jen ZP) osazená 3 kotli o celkovém instalovaném jmenovitém výkonu 990 kw. Předpokládaná spotřeba ZP je asi 150 tis. m 3 /r. V areálu provozovny bude prováděna manipulace s materiály a případně zařízeními pomocí místních manipulačních prostředků na naftu (nákladní auta pro přesun odvodněného kalu), rovněž zde bude prováděna nakládka výstupního produktu na nákladní automobily na naftu, vykládka navezených organických materiálů a ostatní málo významná doprava (pojezd v prostoru areálu). Nákladní automobilová doprava bude také zdrojem emisí po trase spojující areál provozovny se silnicí č. 608 a dálnicí D8. Podrobný popis technologických zařízení KH Drasty včetně zařízení kotelny a dalších zařízení provozovny, uspořádání jednotlivých částí technologie, dopravní trasy a další detaily jsou uvedeny v dokumentaci E.I.A. / 2 /. Zdroji znečišťování ovzduší v provozovně, pro které by měla být při povolování jejich umístění podle 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002 Sb. zpracována rozptylová studie podle 17 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., jsou níže uvedené zdroje: - kotelna na zemní plyn o celkovém jmenovitém výkonu 990 kw, kategorizovaná podle 4 odst. 5 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb. jako stacionární spalovací střední zdroj znečišťování ovzduší, - zařízení na biologickou úpravu odpadů (zpracování kalů z čistírny odpadních vod) kategorizované podle 4 odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb. a podle odst Průmyslové kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů části III přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2005 Sb. v platném znění jako stacionární ostatní střední zdroj znečišťování ovzduší. 5/42

6 Vzhledem ke stupni zpracování dokumentace k záměru (hodnocení vlivu na životní prostředí) byla do této rozptylové studie zahrnuta i vyvolaná automobilová doprava (mobilní zdroje podle 4 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb.) v areálu a po místních komunikacích na silnici 2. třídy č. 608 a dálnici D8. Kotelna na ZP bude zdrojem emisí NO x ze spalování ZP. Emise dalších znečišťujících látek z kotelny budou nevýznamné. Vlastní zpracování (úprava) odpadních kalů by vzhledem k předpokládané technologii a čištění odpadních plynů nemělo produkovat významné množství emisí znečišťujících látek, v omezeném množství mohou unikat prakticky jen pachové látky, které neprojdou biofiltry nebo je biofiltry nezlikvidují. Protože množství emisí pachových látek z těchto zdrojů není známé a nelze je předem ani zodpovědně odhadnout, byl pro alespoň rámcovou představu proveden výpočet jejich rozptylu s modelově definovanými hodnotami jejich emisí. Určité množství znečišťujících látek bude produkovat také automobilová doprava související s provozem záměru (doprava surovin a odvoz produktů, manipulace se surovinami v provozovně, technická a organizační obsluha provozovny apod.). Do výpočtů byla zahrnuta produkce nejvýznamnějších emisí z dopravy - NO x, suspendované částice frakce PM 10 (dále jen PM 10 ) a benzen. Z emisí produkovaných ze zdrojů v provozovně (z kotelny na ZP a úpravy kalů včetně vnitroareálové automobilové dopravy) tedy budou nejvýznamnější oxidy dusíku, PM 10 a benzen. Emise dalších znečišťujících látek ze zdrojů v provozovně budou nevýznamné. Emise budou vypouštěny komínem kotelny, biofiltry, případně jako fugitivní emise (vraty hal a dalších objektů apod.) a z plochy provozovny a komunikací určených k dopravnímu napojení provozovny. Odhady množství emisí NO x z kotelny a z automobilové dopravy a PM 10 a benzenu z automobilové dopravy a další pro posouzení vlivu zdrojů na imisní situaci v jejich okolí podstatné technické a emisní parametry zdrojů (míst úniku znečišťujících látek do ovzduší) zahrnuté do výpočtů a souřadnice zdrojů emisí pro zvolené varianty výpočtu jsou uvedeny ve výpočtových tabulkách v přílohách v části 7.1 této rozptylové studie. Poloha provozovny je zřejmá ze situace na obrázku Obr. 2 v části 3.3 této rozptylové studie. Poloha dalších zdrojů zahrnutých do výpočtů (automobilové dopravy) je zřejmá ze situace - schéma dopravního napojení provozovny v přílohách v části 7.2 této rozptylové studie a z dalších zobrazení situací v přílohové části dokumentace E.I.A. zadavatele / 2 /. 6/42

7 2.4 Charakteristika lokality / 1 /,/ 16 / Vybraná lokalita (provozovna) se nachází v k. ú. Drasty mezi městem Klecany, městskou částí Drasty (město Klecany) a obcí Větrušice severně od Prahy. Terén v širším okolí provozovny je zvlněný, bez výraznějších terénních dominant vystupujících nad úroveň terénu provozovny (pouze západně od provozovny se nachází poměrně hluboké údolí Vltavy a severně od provozovny je patrná mírná deprese Máslovického potoka). Terén v bezprostředním okolí provozovny je rovinatý až mírně zvlněný. Nadmořská výška v okolí provozovny se pohybuje převážně mezi 250 m až 290 m, nadmořská výška provozovny (posuzovaných zdrojů) je přibližně 279 m. Nejbližší obytnou zástavbou v okolí posuzované provozovny je skupina nízkých obytných (rodinných) domků přímo u západní strany areálu provozovny (ve vzdálenosti asi 300 m od plánované kotelny), další nejbližší obytné domy se nachází v městské části Drasty a jsou vzdálené asi 350 m severně od okraje areálu, nejbližší souvislá nebo vyšší obytná zástavba nachází poměrně daleko, a to od 1 km výše (obec Větrušice, město Klecany nově projektované obytné domy, obec Hoštice). Situace a poloha areálu provozovny a nejbližší obytné zástavby je zřejmá ze situace s vyznačením vybraných referenčních bodů na obrázku Obr. 2 v části 3.3 této rozptylové studie a z dalších zobrazení situací v dokumentaci zadavatele / 1 /,/ 2 /. V oblasti se ve znatelném dosahu emisí z posuzovaných zdrojů v provozovně nenachází žádná přírodní rezervace nebo zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace. Pro výpočty byla použita větrná růžice pro lokalitu Kralupy nad Vltavou (použití této větrné růžice pro posuzovanou lokalitu bylo konzultováno s ČHMÚ) dělená do 5 tříd stability (dle stabilitní klasifikace Bubník Koldovský) a 3 tříd rychlosti proudění zpracovaná na základě měření na meteorologických stanicích Českého hydrometeorologického ústavu a na základě odborného odhadu provedeného pracovníky ČHMÚ (viz Tab. 1). V zájmovém území naprosto převládají směry větru západní - 21 %, významné minimum v četnosti směrů větru leží ve směru od jihu - 4 %, z ostatních směrů vane vítr od 6 % do 13 % času v roce. Bezvětří se vyskytuje poměrně často s četností 18 %. Nejfrekventovanější je 3. třída stability ovzduší - 31 %. Vítr o nízkých rychlostech do 2.5 m/s vane po 59 % času v roce, vyšší rychlosti větru než 7 m/s se vyskytují s četností 4.4 %. Oblast je tedy provětrávána v porovnání s územím ČR průměrně. Rozptylu znečišťujících látek v území lokálně nebrání žádné výrazné terénní útvary, ani žádné vyšší souvislé objekty (hustá vysoká zástavba typu uliční kaňon, souvislý vyšší porost (les) apod.). Obecně špatné rozptylové podmínky (stavy bezvětří a 1. a 2. třída stability ovzduší) se v lokalitě vyskytují po 35.7 % času v roce. Za těchto obecně nepříznivých rozptylových stavů pak naprosto převládá znečišťování přízemního ovzduší nízkými a chladnými zdroji (především dopravou, malými kotelnami, lokálním topením a technologickými zdroji, v této rozptylové studii se to tedy týká z posuzovaných zdrojů pouze emisí z dopravy (emisí ze spalovacích zdrojů se to může týkat jen výjimečně při výskytu silné inverze)). Nejbližší obytná zástavba se sice nachází přímo u areálu provozovny, ale mimo převládající směry větru (ve směrech, ve kterých leží minima četnosti směrů větru) a vzhledem k emisnímu významu zdrojů a výšce komínů a výduchů je i další okolní obytná zástavba relativně dostatečně daleko a dostatečně nízká (komín kotelny je dostatečně vysoký na to, aby nedocházelo k významnějšímu zasahování obytné zástavby kouřovou vlečkou, jak je doloženo v této rozptylové studii dále). Z hlediska rozptylu znečišťujících látek jsou tedy posuzované zdroje umístěny vhodně. 7/42

8 Obr. 1 Grafické znázornění četností směrů větrů [%] pro posuzovanou lokalitu podle tříd rychlostí větru 8/42

9 Tab. 1 Větrná růžice pro posuzovanou lokalitu ve výšce 10 m nad zemí ODBORNÝ ODHAD VĚTRNÉ RŮŽICE PRO LOKALITU KRALUPY NAD VLTAVOU, okr. Mělník platná ve výšce 10 m nad zemí v % podklad pro metodiku výpočtu znečištění ovzduší I. třída stability - velmi stabilní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 0,56 0,90 1,00 0,45 0,24 0,43 0,67 0,35 7,66 12,26 5 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, ,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 součet 0,56 0,90 1,00 0,45 0,24 0,43 0,67 0,35 7,66 12,26 II. třída stability - stabilní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 1,40 1,77 2,40 1,10 0,82 1,49 2,05 1,51 5,21 17,75 5 0,03 0,06 0,11 0,04 0,04 0,09 0,10 0,07 0, ,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 součet 1,43 1,83 2,51 1,14 0,86 1,58 2,15 1,58 5,21 18,29 III. třída stability - izotermní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 1,11 1,49 2,02 1,11 0,83 1,83 3,02 1,74 2,12 15,27 5 1,21 1,21 3,10 1,32 0,71 2,44 3,50 1,75 15, ,02 0,00 0,03 0,00 0,00 0,04 0,06 0,04 0,19 součet 2,34 2,70 5,15 2,43 1,54 4,31 6,58 3,53 2,12 30,70 IV. třída stability - normální m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 0,44 0,61 1,03 0,47 0,39 0,91 1,26 0,55 1,94 7,60 5 1,28 0,73 1,69 0,78 0,39 3,55 6,17 2,43 17, ,28 0,00 0,30 0,10 0,00 0,76 2,04 0,76 4,24 součet 2,00 1,34 3,02 1,35 0,78 5,22 9,47 3,74 1,94 28,86 V. třída stability - konvektivní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 0,40 0,73 0,81 0,38 0,41 0,94 1,20 0,45 1,09 6,41 5 0,27 0,50 0,51 0,27 0,16 0,51 0,92 0,34 3, ,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 součet 0,67 1,23 1,32 0,65 0,57 1,45 2,12 0,79 1,09 9,89 celková růžice m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1.7 3,91 5,50 7,26 3,51 2,69 5,60 8,20 4,60 18,02 59, ,79 2,50 5,41 2,41 1,30 6,59 10,69 4,59 36, ,30 0,00 0,33 0,10 0,00 0,80 2,10 0,80 4,43 součet 7,00 8,00 13,00 6,02 3,99 12,99 20,99 9,99 18,02 100,00 9/42

10 2.5 Imisní charakteristika lokality / 1 /,/ 15 / Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje podle 43 písm. i) zákona č. 86/2002 Sb. Ministerstvo životního prostředí ve svých věstnících. MŽP naposledy vymezilo oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve svém sdělení č. 6 ve Věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010 na základě hodnot naměřených v roce Podle těchto sdělení ve Věstnících MŽP sice bylo posuzované území spadající pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Klecany v letech 2005 až 2010 vyhlášeno za oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, avšak pouze z důvodu překročení imisního limitu pro PM 10 pro denní průměr v letech 2003 až 2007, v roce 2006 pak i z důvodu překročení imisního limitu pro PM 10 pro roční průměr, ovšem jen na malé části území (pravděpodobně v centru Klecan) a v letech 2004 až 2008 také z důvodu překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (viz tabulka Tab. 2 níže). To svědčí o tom, že na tomto znečištění mají nepochybně dominantní vliv mohutné průmyslové zdroje v okolí (včetně pražské aglomerace), automobilová doprava a lokální vytápění pevnými palivy v obcích v tomto území (benzo(a)pyren). Nutno ovšem podotknut, že není vyloučeno (rozlišení grafického zobrazení postižených území ve věstnících neumožňuje přesnější posouzení), že přímo v posuzované lokalitě a jejím bezprostředním okolí nejsou imisní limit pro PM 10 pro roční průměr a cílový imisní limit pro benzo(a)pyren překračovány (a že k jejich překračování dochází spíše jen v centru města Klecany). Přehled podílu území vyhlášeného jako OZKO s překročením imisních limitů v posledních letech na ploše území spadajících pod působnost příslušeného stavebního úřadu Městského úřadu Klecany je uveden v tabulce Tab. 2: Tab. 2 Přehled podílu území s překročením imisních limitů vyhlášeného jako OZKO pro území spadající pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Klecany [%] PM 10 denní B(a)P roční PM 10 denní B(a)P roční PM 10 roční PM 10 denní B(a)P roční PM 10 denní B(a)P roční B(a)P roční Posuzované zdroje pravděpodobně nebudou jmenovitě zařazeny do žádného vyhlášeného ústředního, krajského nebo místního smogového varovného a regulačního systému (SVRS) ( 8 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb. a vyhláška č. 553/2002 Sb.). Imisní situace z hlediska PM 10, benzo(a)pyrenu, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého i dalších základních znečišťujících látek v posuzovaném území je ovlivněna především pražskou aglomerací, průmyslovými a energetickými zdroji v daném území (průmyslové areály v Kladně, Kralupech nad Vltavou, Vodochodech, Spolana Neratovice, elektrárny v Horních Počaplech apod.) a frekventovanými silnicemi (zejména dálnice D8 a další zatížené silnice II. třídy) procházejícími posuzovaným územím nebo v jeho blízkosti a také lokálními spalovacími zdroji (vytápění domů a bytů a malé průmyslové zdroje v okolních obcích) a dopravou po místních komunikacích. Na imisní situaci v posuzované lokalitě se pak podílí samozřejmě také dálkový přenos (i včetně severočeských elektráren). V zájmovém území nebo v jeho bližším okolí není v současné době provozována žádná stacionární (stálá) stanice měření imisí / 15 /. Stanice měřící základní znečišťující látky (SO 2, PM 10, NO 2 a případně benzen), které se od posuzované lokality nachází ve vzdálenosti, která umožňuje použití na ní naměřených hodnot alespoň pro velmi hrubý odhad imisní situace v posuzované lokalitě, jsou pouze stanice Veltrusy (stanice SVELA ČESRAF, staré číslo ISKO 792) a Pha8-Kobylisy (stanice AKOBA ČHMÚ, staré číslo ISKO 779) / 15 /. Ostatní stanice v kraji jsou již příliš vzdálené od posuzované oblasti nebo ve zcela odlišném charakteru terénu a emisní zátěže (pod vlivem odlišných zdrojů znečišťování ovzduší), na nich naměřené imisní charakteristiky proto nelze využít vůbec. 10/42

11 Přehled vybraných imisních charakteristik naměřených na uvedených stanicích měření imisí v posledních 9 letech je uveden v tabulce Tab. 3: Tab. 3 Přehled vybraných imisních charakteristik naměřených na relevantních stanicích měření imisí / 15 / znečišťující látka SO2 IHr [µg/m 3 ] VoLIHd [1] limit* = 20 µg/m 3 limit = 3 název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel Pha8-Kobylisy 779 Praha ČHMÚ 9,1 8,4 7,7 5,1 5,2 7,8 3,9 3,9 4, Veltrusy 792 Mělník ČESRAF N/A N/A 3,1 3, N/A N/A 0 0 znečišťující látka SO2 limit = 350 µg/m 3 limit = 125 (150) µg/m 3 název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel Pha8-Kobylisy 779 Praha ČHMÚ 69,0 65,2 77,5 54,6 193,3 76,7 55,1 71,4 43,9 30,6 31,8 43,8 45,2 28,9 44,5 29,8 17,6 23,1 Veltrusy 792 Mělník ČESRAF ,9 N/A 79,0 54, ,9 N/A 13,8 21,9 znečišťující látka PM10 limit = 40 µg/m 3 limit = 35 název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel Pha8-Kobylisy 779 Praha ČHMÚ ,2 37,0 32,0 32,4 22,8 20,3 21, Veltrusy 792 Mělník ČESRAF N/A N/A 13,8 14, N/A N/A 2 1 znečišťující látka PM10 název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel Pha8-Kobylisy 779 Praha ČHMÚ 241, ,9 147,6 213,3 212,6 150,0 173,9 106,4 81,0 149,7 Veltrusy 792 Mělník ČESRAF ,9 N/A ,5 N/A 65,2 54,7 znečišťující látka NO2 limit = 40 µg/m 3 limit = 18 název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel Pha8-Kobylisy 779 Praha ČHMÚ ,4 28,2 27,7 29,1 25,5 26,1 24, Veltrusy 792 Mělník ČESRAF N/A N/A 24,0 21, N/A 0 0 znečišťující látka NO2 název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel Pha8-Kobylisy 779 Praha ČHMÚ 77,2 81,5 113,5 94,7 82,8 103,6 68,0 83,7 97,6 130,2 119,8 193,1 136,0 128,0 139,1 109,4 111,3 151,1 Veltrusy 792 Mělník ČESRAF ,9 N/A 74,0 61, ,4 N/A 100,9 100,4 znečišťující látka NOx název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel Pha8-Kobylisy 779 Praha ČHMÚ ,8 45,4 39,2 43,9 36,1 38,7 33,3 Veltrusy 792 Mělník ČESRAF N/A N/A 37 30,8 znečišťující látka BZN limit = 5 µg/m 3 název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel Veltrusy 792 Mělník ČESRAF N/A N/A 1,6 1,6 znečišťující látka BZN max. IHk [µg/m 3 ] max. IHd [µg/m 3 ] IHr [µg/m 3 ] VoLIHd [1] max. IHk [µg/m 3 ] max. IHd [µg/m 3 ] limit není stanoven limit = 50 µg/m 3 IHr [µg/m 3 ] VoLIHk [1] max. IHd [µg/m 3 ] max. IHk [µg/m 3 ] limit není stanoven limit = 200 µg/m 3 IHr [µg/m 3 ] limit* = 30 µg/m 3 IHr [µg/m 3 ] max. IHd [µg/m 3 ] max. IHk [µg/m 3 ] limit není stanoven limit není stanoven název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel Veltrusy 792 Mělník ČESRAF ,0 N/A 8,9 10, ,0 N/A 19,1 29,6 11/42

12 Poznámky k Tab. 3: IH r max. IH k Naměřená průměrná (aritmetický průměr) roční koncentrace znečišťující látky. Nejvyšší naměřená krátkodobá (půlhodinová, od roku 2002 hodinová) koncentrace znečišťující látky. max. IH d Nejvyšší naměřená průměrná denní koncentrace znečišťující látky. VoL IHd Počet naměřených hodnot průměrných denních koncentrací znečišťující látky překračující denní imisní limit. --- Stanice v daném roce ještě nebo už neexistovala (byla uvedena do provozu až později nebo byl její provoz ukončen) nebo danou charakteristiku neměří nebo nejsou výsledky v ročence z nezjištěných příčin uvedeny (vyhodnoceny a zapracovány). N/A Údaje pro danou veličinu nejsou v ročence pro daný rok uváděny, přestože danou charakteristiku stanice měří, protože daná imisní charakteristika nebyla například z důvodu častých výpadků měření nebo malého počtu platných měření signifikantní. 123 Kurzívou a menším písmem jsou vytištěny údaje, u kterých nebyly splněny podmínky úplnosti a rovnoměrnosti změřených dat pro výpočet imisní charakteristiky. 123 Tučně jsou vytištěny údaje, které znamenají překročení imisního limitu pro danou charakteristiku. 123 Tučně, kurzívou a menším písmem jsou vytištěny údaje, které sice znamenají překročení imisního limitu pro danou charakteristiku, ale zároveň u nich nebyly splněny podmínky úplnosti a rovnoměrnosti změřených dat pro výpočet imisní charakteristiky (překročení imisního limitu tedy není prokazatelné). * Uvedené roční imisní limity pro SO 2 a pro NO x jsou platné pro ochranu ekosystémů a vegetace. V tabulce Tab. 3 uvedené imisní limity jsou nyní platné podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (imisní limity podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. a před jeho platností (viz Opatření FVŽP k zákonu č. 309/1991 Sb. ze dne ) byly jiné) a bez mezí tolerance. Pouze u hodnot maximálních denních koncentrací SO 2 je v závorce uvedena hodnota původního imisního limitu. Na stanici Pha8-Kobylisy bylo naměřeno překročení imisních limitů (platných nyní, tj. bez mezí tolerance) pro PM 10 pro denní průměr v letech a v roce 2009 a pro PM 10 pro roční průměr v letech 2002 a V letech na stanici Pha8-Kobylisy a v letech 2008 a 2009 na stanici Veltrusy bylo naměřeno překročení imisního limitu pro NO x pro ochranu ekosystémů a vegetace. Překročení dalších imisních limitů pro další znečišťující látky nebylo ve sledovaném období zaznamenáno (stanice Veltrusy však poskytuje ucelené a věrohodné výsledky teprve od roku 2008). Až na výjimky byla téměř všechna maxima u všech základních znečišťujících látek na obou uvedených stanicích v letech 2001 až 2009 naměřena v topné sezóně (převážně od října do března, jen výjimečně v září nebo v dubnu a pouze některá hodinová maxima u SO 2 a PM 10 na stanici Veltrusy (1x na stanici Pha8-Kobylisy) byla naměřena v letních měsících, což může být způsobeno vlivem například odstávek některých technologií v průmyslovém areálu Kralupy v době celozávodních dovolených. To jen potvrzuje dominantní vliv velkých průmyslových areálů, elektráren, tepláren, kotelen a lokálního vytápění ve spojení s automobilovou dopravou na imisní situaci v posuzované oblasti a dokládá, že extrémní krátkodobé hodnoty naměřené na obou stanicích nejde k odhadu imisní situace v posuzované lokalitě využít. Výše uvedené imisní charakteristiky naměřené na obou citovaných stanicích lze tak použít pro posuzovanou lokalitu (okolí plánované provozovny) spíše jen pro hrubý velmi nejistý vysoký odhad imisní situace v dlouhodobém měřítku. Dalším dostupným zdrojem informací o stávající imisní situaci v oblasti jsou údaje z výpočtů polí imisních koncentrací pro ČR, které provádí především z naměřených dat ČHMÚ / 15 /. Na základě výpočtů publikovaných v grafických ročenkách ČHMÚ za roky / 15 / lze pro posuzovanou oblast odhadnout, že průměrné roční imisní koncentrace NO 2 v ní byly do 26 µg/m 3, v roce 2008 možná i kolem 26 µg/m 3 (u těchto grafů v ročenkách neuvedl autor členění na třídy pro nižší koncentrace), tedy nebyl překročen imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO 2. 12/42

13 Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 nejsou v ročenkách graficky znázorněny. 4. nejvyšší 24hodinová imisní koncentrace SO 2 byla podle těchto ročenek ve všech uvedených letech do 50 µg/m 3 (u těchto grafů v ročenkách neuvedl autor členění na třídy pro nižší koncentrace), nebyl tedy překročen imisní limit pro průměrnou 24hodinovou imisní koncentraci SO 2. Dále lze pro posuzovanou oblast odhadnout, že průměrné roční imisní koncentrace PM 10 byly mezi µg/m 3 (30-40 µg/m 3 v roce 2006, µg/m 3 v roce 2007 a µg/m 3 v roce 2008). Imisní limit pro průměrnou roční imisní koncentraci PM 10 tedy nebyl překročen. Z grafů pole 36. nejvyšší průměrné 24hodinové imisní koncentrace PM 10 pak vyplývá, že imisní limit byl v posuzované oblasti určitě překročen v roce 2006 (36. nejvyšší průměrná denní koncentrace PM 10 byla mezi 50 a 60 µg/m 3, tj. vyšší než limit), v letech 2007 a 2008 byla těsně podlimitní nebo na hranici imisního limitu (36. nejvyšší průměrná denní koncentrace PM 10 byla mezi 30 a 50 µg/m 3 v roce 2007 a mezi 40 a 50 µg/m 3 v roce 2008). Průměrné roční imisní koncentrace benzenu v posuzované oblasti byly podle výše uvedených ročenek v letech 2006 až 2008 do 2 µg/m 3 (u těchto grafů v ročenkách neuvedl autor členění na třídy pro nižší koncentrace), imisní limit pro roční průměrnou koncentraci benzenu tedy překročen nebyl. Pro doplnění ještě uvádím, že průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v posuzované oblasti byly podle výše uvedených ročenek v letech 2006 a 2007 mezi 0.6 a 1 ng/m 3 a v roce 2008 mezi 0.4 a 0.6 ng/m 3, cílový imisní limit pro roční průměrnou koncentraci benzo(a)pyrenu 1 ng/m 3 tedy překročen nebyl. Podle výše uvedených údajů ze stanic Pha8-Kobylisy a Veltrusy a vypočtených imisních charakteristik z ročenek ČHMÚ lze tedy usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované oblasti je (stejně jako naprostá většina nezalesněných venkovských oblastí přiléhajících k pražské aglomeraci ) znečištěné s výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi zejména PM 10, které často překračují koncentrační hodnotu imisního limitu pro denní průměr, v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami nad limitem povolenou četnost. Krátkodobé (hodinové i denní) koncentrace dalších relevantních základních znečišťujících látek (NO 2, SO 2 a benzenu) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity (u SO 2 s velkou rezervou, benzen nemá krátkodobý ani denní imisní limit stanovený). Dlouhodobé koncentrace všech relevantních základních znečišťujících látek (PM 10, NO 2, SO 2 a benzenu) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity, průměrné roční imisní koncentrace NO 2 se pohybují do 26 µg/m 3, SO 2 do 10 µg/m 3, PM 10 mezi 15 a 30 µg/m 3 a benzenu do 2 µg/m 3 (spíše do 1 µg/m 3 ). Pro odhad imisního pozadí NO x není v ročenkách ČHMÚ dostatek využitelných údajů. Protože naměřené i vypočtené hodnoty imisních charakteristik spolu relativně přibližně korespondují a zhruba odpovídají i údajům z vymezení OZKO (viz výše), lze na základě výše uvedených údajů usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované lokalitě není až na výjimky znečištěné nad přípustnou míru, imisní koncentrace PM 10, NO 2, SO 2 ani benzenu dlouhodobě nepřekračují imisní limit pro roční průměr (avšak v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami se zde vyskytují krátkodobé (denní) epizody s vyššími imisními koncentracemi PM 10 překračujícími limitem povolenou četnost). Poznámka: Imisní limity diskutovaných znečišťujících látek jsou uvedeny v části 3.4 této studie). Stanice měřící imisní koncentrace pachových látek (olfaktometrickou metodou) v ČR provozovány nejsou. K odhadu zátěže oblasti pachovými látkami nelze využít ani výpočtových modelů, protože pro ně zatím nejsou vstupní data. 13/42

14 3. Metodika výpočtu 3.1 Metodika a typ modelu / 10 /-/ 14 / Modelový výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle závazné metodiky zpracované ČHMÚ Praha a vydané Ministerstvem životního prostředí v roce 1998 pod názvem SYMOS 97 / 11 /,/ 12 /. Metodika SYMOS 97 (dále jen SYMOS) je referenční metodikou pro venkovské oblasti (viz nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). V tomto případě je však výpočet provedený podle této metodiky prakticky v souladu s podmínkami pro její použití, protože se posuzovaný zdroj nachází mimo souvislou obytnou zástavbu, nejbližší okolní obytná zástavba je rozptýlená, spíše venkovského charakteru a v bezprostředním okolí zdrojů se nenachází žádný terénní útvar, ani vzrostlý les nebo zástavba typu uliční kaňon, které by mohly významněji ovlivňovat lokální rozptyl znečišťujících látek. Metodika SYMOS je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek, dále doby překročení zvolených hraničních (třídních) koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné krátkodobé koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. V metodice je zahrnut postupný vznos vlečky, tj. tvar křivky, po které stoupají emise ze zdrojů, lze tedy počítat koncentrace znečišťujících látek i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací, bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru (větrnou růžici). Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 rychlosti větru (1.7 m/s, 5 m/s a 11 m/s) - viz část 3.2 této rozptylové studie. / 11 /,/ 12 / Podrobnější popis výpočetních postupů je popsán v literatuře. Výpočty byly provedeny pomocí standardního komerčního software SYMOS 97 verze (2003), který je již upraven tak, aby poskytoval výsledky ve formě hodinových koncentrací (v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. byly imisní limity stanoveny pro hodinové koncentrace, zatímco metodika SYMOS 97 / 11 / byla vytvořena pro výpočet půlhodinových koncentrací). Vstupní data o zdrojích použitá pro výpočty jsou uvedena ve výpočtových tabulkách v přílohách v části 7.1 této rozptylové studie. Pro ostatní konstanty a proměnné byly použity hodnoty doporučené v metodice SYMOS. Souřadná soustava XYZ pro oblast výpočtu byla odvozena z ortogonálního souřadnicového systému S-1942/83 (Gauss-Krüger). Kladné hodnoty x narůstají směrem východním, kladné hodnoty y pak narůstají směrem severním. Hodnoty souřadnice z v tomto případě odpovídají nadmořské výšce příslušného bodu. Vstupní data pro model terénu a síť referenčních bodů byla převzata z komerčního digitalizovaného modelu terénu CR_0025. Vliv terénu byl ve výpočtech zahrnut standardním postupem v souladu s metodikou SYMOS. Výpočty rozptylu znečišťujících látek byly provedeny pro vybrané znečišťující látky, které se budou vyskytovat v emisích z posuzovaných zdrojů v relativně (vůči imisním limitům) významném množství (viz část 2.3 této rozptylové studie), a to pro oxid dusičitý (NO 2 ) pocházející ze spalování ZP v kotelně a z automobilové dopravy po areálu provozovny a mezi areálem provozovny a dálnicí D8 a pro suspendované částice frakce PM 10 (prach) a benzen pocházející z automobilové dopravy po areálu provozovny a mezi areálem provozovny a dálnicí D8. Informativně dále byly výpočty provedeny také pro pachové látky emitované z provozu areálu provozovny. Imisní limity (referenční koncentrace) pro relevantní znečišťující látky jsou uvedeny v části 3.4 této studie. 14/42

15 Výpočty rozptylu vybraných znečišťujících látek z posuzovaných zdrojů byly provedeny pro 2 varianty výpočtů pro stávající stav (varianta 0) a pro stav po realizaci posuzovaného záměru (varianta 1). Varianta 0 zahrnuje emise ze stávající automobilové dopravy po komunikacích spojujících areál provozovny se silnicí č. 608 a dálnicí D8 (viz situace - schéma dopravního napojení provozovny v přílohách v části 7.2 této rozptylové studie a další zobrazení situací v přílohové části dokumentace E.I.A. zadavatele / 2 / ). Varianta 1 zahrnuje mimo zdrojů varianty 0 ještě emise z automobilové dopravy na těchto komunikacích vyvolané záměrem, z vnitroareálové dopravy v provozovně a z nové kotelny na ZP v provozovně. V souladu s principem předběžné opatrnosti (s ohledem na produkci emisí a vzdálenost trasy od obytné zástavby) je ze tří variant napojení areálu Drasty na silnici č. 608 posuzováno ve výše uvedené variantě 1 této rozptylové studie napojení areálu s nejdelší trasou a s využitím stávajících komunikací. Ve variantě 1 nejsou zahrnuty potenciální emise PM 10 z plochy areálu a z objektů a zařízení v areálu provozovny z nakládání s produktem (zejména v případě jeho úpravy na jemné frakce), které mají charakter fugitivních emisí (bez definovatelných vzduchotechnických parametrů a které nelze kvantifikovat. Tyto emise budou minimalizovány především technickým řešením, především umístěním zařízení v uzavřených objektech. Pokud budou u některých zařízení produkující emise PM 10 odsávány odpadní plyny, budou čištěny účinnými čistícími zařízeními (biofiltry, vícestupňové textilní filtry s filtrační textilií o dostatečné účinnosti apod.). Veškeré zpevněné plochy včetně objektů a zařízení budou pravidelné čištěny ( mokrými metodami). Z tohoto důvodu lze očekávat, že tyto emise PM 10 by měly být minimální, byly proto ve výpočtech zanedbány. Výpočet emisí oxidů dusíku ze spalování ZP byl proveden z projektovaného množství spalovaného ZP, vzniklého stechiometrického množství spalin, projektované provozní doby zařízení a z koncentrace NO x (jako NO 2 ) ve spalinách celoročně na úrovni emisního limitu (jako nepřekročitelný horní odhad), tj. za předpokladu průměrné koncentrace NO x (NO 2 ) ve spalinách ve výši 200 mg/m 3 při obsahu kyslíku v suchých spalinách přepočtených na normální stavové podmínky ve výši 3 % obj. (viz výpočtové tabulky vstupních parametrů v přílohách v části 7.1 této rozptylové studie). Emise NO x, PM 10 a benzenu z vnitroareálové dopravy v provozovně a z automobilové dopravy po komunikacích zahrnutých do výpočtů (viz výše) byly vypočteny podle metodiky MŽP MEFA v. 06 a byly modelovány jako plošný zdroj u vnitroareálové dopravy a liniové zdroje u automobilové dopravy mezi provozovnou a dálnicí D8 (viz výpočtové tabulky vstupních parametrů v přílohách v části 7.1 této rozptylové studie). Matematický (modelový) postup výpočtu rozptylu znečišťujících látek z plošného zdroje a z liniových zdrojů byl použit standardní dle metodiky SYMOS. Kolísání hmotnostních toků znečišťujících látek v průběhu provozu zdrojů bylo zanedbáno (vzhledem k malé nerovnoměrnosti provozu zdrojů nebude významné). Pro výpočet rozptylu emisí pachových látek byla použita zatím pracovní varianta speciální úpravy modelu SYMOS navrhovaná ČHMÚ (oficiální model ani metodika nejsou zatím vydány). Podle tohoto modelu však lze počítat pouze rozptyl z jednoho zdroje. Zdroje pachových látek v areálu provozovny proto byly do modelu vloženy jako 1 plošný zdroj o rozměrech 100 x 100 m. Výpočty a hodnocení rozptylu pachových látek byly provedeny se základním předpokladem, že závislost mezi koncentrací vyjádřenou při měření v OUER/m 3 a množstvím pachových látek v ovzduší je lineární (přímá úměra) a že pachové látky při rozptylu v ovzduší nereagují (nemění svoji kvalitu ani kvantitu), tj. že když dojde ke zředění vzduchu obsahujícího dané množství pachových látek (vyjádřené počtem pachových jednotek OUER) například 10x, klesne počet pachových jednotek (koncentrace vyjádřená v OUER/m 3 ) také 10x. Výstupními údaji z uvedeného modelu jsou pak okamžité ( špičkové ) koncentrace pachových látek vyjádřené v OUER/m 3. 15/42

16 Další modelové úpravy jsou uvedeny přímo u vstupních dat k rozptylové studii v poznámkách k výpočtovým tabulkám vstupních parametrů v přílohách v části 7.1 této rozptylové studie. Do vlastního výpočtu nebylo zahrnuto emisní a imisní pozadí v zájmové oblasti, protože jeho celý komplexní výpočet ze všech zdrojů znečišťování ovzduší, které se na něm významněji podílejí (odhadem řádově stovky až tisíce bodových, plošných a liniových zdrojů), by neodpovídal emisnímu významu posuzovaných zdrojů. Navíc získání verifikovaných relevantních dat pro komplexní výpočet by bylo značně obtížné. Ke stanovení imisního pozadí jsou proto zvoleny jiné postupy (viz část 2.5 této rozptylové studie). O vlivu příspěvků od dalších zdrojů (imisním pozadí) a vlivu záměru na imisní situaci se zahrnutím vlivu pozadí je pojednáno více v částech č. 2.5 a 4.3 této studie. 3.2 Třídy stabilitního zvrstvení / 10 /,/ 11 /,/ 14 / Stabilitní klasifikace Bubník Koldovský je založena na vertikálním teplotním gradientu. Ten poměrně dobře charakterizuje intenzitu promíchávání atmosféry, a tím i míru rozptylu znečišťujících látek. První dvě třídy (velmi stabilní a stabilní) jsou pro rozptyl znečištění v atmosféře obecně nepříznivé, IV. a V. třídy stability naopak představují situaci s dobrými rozptylovými podmínkami. Rozdělení rychlostí větru do rychlostních tříd umožňuje detailnější popis přenosu a rozptylu znečištění v atmosféře. Obecně platí, že nízké rychlosti proudění jsou z pohledu imisní zátěže nepříznivé. Tab. 4 Rozdělení tříd stability atmosféry a tříd rychlosti větru třída stability rozptylové podmínky výskyt tříd rychlosti větru [m.s -1 ] I silné inverze, velmi špatný rozptyl 1.7 II inverze, špatný rozptyl III slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky IV normální stav atmosféry, dobrý rozptyl V labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl Referenční body Pro získání představy o vlivu posuzovaných zdrojů na okolí byly provedeny výpočty imisní zátěže v pravidelné síti referenčních bodů (jen pro NO x ) o rozměrech 5900 x 4100 m mezi souřadnicemi [ m; m] a [ m; m] v souřadném systému S42 (viz část 3.1 této rozptylové studie) s krokem 100 m, tj (60 x 42) referenčních bodů. Rozsah sítě referenčních bodů byl zvolen tak, aby zahrnul obytnou zástavbu v zájmovém území, která by mohla být znatelně zasahována emisemi znečišťujících látek z posuzovaného zdroje. Referenční body v síti byly umístěny 1.5 m nad terén. Dále byly výpočty provedeny pro dalších 17 vybraných referenčních bodů umístěných na nejbližších obytných domech v okolí provozovny (včetně nově teprve projektovaných obytných domů na severním okraji Klecan) a dalších vybraných objektech a lokalitách. Při vlastním výpočtu byly pro vybrané referenční body umístěny výpočtové referenční body na přivrácené fasády domů (objektů) do různých výšek od země a do výsledků pak bylo vždy vybráno vypočtené maximum dané imisní charakteristiky. Souřadnice a popis vybraných referenčních bodů jsou uvedeny v tabulce Tab. 5, jejich poloha je zřejmá ze situace na obrázku Obr. 2 níže. 16/42

17 Tab. 5 Souřadnice vybraných referenčních bodů RB x r [m] y r [m] z 0r [m] h r [m] z r [m] název RB v , ,0 dům č.p. 1, Drasty v , ,6 OD, Průběžná ul. č.p. 5, Hoštice v , ,7 OD, Za Bakovem č.p. 11, Klíčany v , ,0 distribuční centrum AHOLD, č.p. 500, Klecany v , ,0 objekty v areálu bývalých kasáren, Klecany v , ,5 Přírodní park Dolní Povltaví v , ,1 OÚ (jižní trakt), Spojovací ul., Větrušice v , ,6 OÚ, Pražská 18, Máslovice v , ,0 OD, č.p. 35, Drasty v , ,0 OD, č.p. 40, Drasty v , ,5 OD, U Zastávky č.p. 385, Libčice n. Vltavou v , ,9 OD, Libušina č.p. 95, Libčice n. Vltavou v , ,1 OD, Hlavní č.p. 32, Vodochody v , ,0 projektovaný OD, Klecany (sever) v , ,0 projektovaný OD, Klecany (sever) v , ,0 projektovaný OD, Klecany (sever) v , ,0 projektovaný OD, Klecany (sever) x r, y r, z 0r, - souřadnice paty referenčního bodu ve zvolené souřadné soustavě h r výška referenčního bodu (objektu) nad terénem z r nadmořská výška referenčního bodu Další v tabulce použité symboly a zkratky jsou vysvětleny v příloze v části 0 této rozptylové studie. Obr. 2 Situace s vyznačením polohy provozovny (zdrojů zahrnutých do výpočtů) a nejbližších referenčních bodů (přibližné měřítko 1:27357) / 16 / 17/42

18 3.4 Imisní limity Imisní limity byly vyhlášeny v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (viz příloha v části č. 7.3 této studie). Pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz část 2.5 této rozptylové studie) vypracovávají a vyhlašují příslušné kraje nebo obce krajské a místní programy ke zlepšení kvality ovzduší podle 7 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší byl v souladu s 7 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. pro území Středočeského kraje vyhlášen v nařízení Středočeského kraje č. 5/2004 ze dne (spolu s Programem snižování emisí) ve Věstníku pr. př. Středočeského kraje č. 7/2004 uveřejněném dne K tomuto datu také vstoupil v platnost. / 5 /,/ 6 / Místní program ke zlepšení kvality ovzduší nebyl podle 7 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. pro území města Klecany (resp. také pro další okolní obce) / 5 /,/ 6 /,/ 7 / vyhlášen. Uvedený Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší pro území Středočeského kraje nevyhlašuje přísnější imisní limity, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nerozšiřuje a provozu posuzovaných zdrojů (záměru) se přímo nedotýká. Ve vyhlášeném Krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší nejsou vyhlášena žádná konkrétní opatření ke snížení emisí znečišťujících látek nebo ke zlepšení kvality ovzduší v území, kde se nachází provozovna (v posuzované lokalitě), cílené ke splnění imisních limitů nebo ke zlepšení kvality ovzduší, ani žádná jiná konkrétní opatření týkající se posuzovaných zdrojů. Provoz posuzovaných zdrojů (záměru) by neměl být v rozporu s vyhlášeným programem ke zlepšení kvality ovzduší. V okolí provozovny se nenachází žádná zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace, která by vyžadovala zvláštní ochranu ovzduší (nejblíže je Přírodní park Dolní Povltaví, přírodní parky ale do uvedených zón řazeny nejsou a i tak je vzdálen od posuzované provozovny více než 1 km a pod úrovní terénu) Oxid dusičitý Imisní limit a meze tolerance pro oxid dusičitý pro ochranu zdraví lidí jsou stanoveny v části A v tabulkách 2 a 3 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.: Tab. 6 Imisní limit a mez tolerance pro oxid dusičitý Oxid siřičitý Doba průměrování Hodnota imisního limitu Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 1 hodina 200 µg.m kalendářní rok 40 µg.m Imisní limit pro oxid siřičitý pro ochranu zdraví lidí je stanoven v části A v tabulce 1 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.: Tab. 7 Imisní limit pro oxid siřičitý Doba průměrování Hodnota imisního limitu Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 1 hodina 350 µg.m hodin 125 µg.m /42

19 3.4.3 Suspendované částice frakce PM 10 Imisní limit pro PM 10 (suspendované částice frakce PM 10 ) pro ochranu zdraví lidí je stanoven v části A v tabulce 1 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.: Tab. 8 Imisní limit pro PM Benzen Doba průměrování Hodnota imisního limitu Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 24 hodin 50 µg.m kalendářní rok 40 µg.m Imisní limit pro benzen pro ochranu zdraví lidí je stanoven v části A v tabulce 2 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.: Tab. 9 Imisní limit pro benzen Doba průměrování Hodnota imisního Přípustná četnost překročení limitu za kalendářní rok 1 kalendářní rok 5 µg.m Krátkodobý imisní limit ani referenční koncentrace pro benzen nejsou vyhlášeny a SZÚ ve svém odborném posudku / 9 / tento limit nestanovil ani neuvedl čichový práh Pachové látky V současné době není přímo vyhlášen pro pachové látky ani imisní limit a pro posuzovaný zdroj ani emisní limit. Proto byly za hranice, se kterými se mají porovnávat vypočtené hodnoty imisních koncentrací pachových látek, zvoleny hodnoty, které pravděpodobně budou využity v nově připravované metodice MŽP a ČHMÚ (viz část 3.1 této rozptylové studie) vycházející zejména z dánských a holandských studií, a to koncentrace pachových látek ve výši 1 OUER/m 3 jako hranice, od které už je cítit zápach, 3 OUER/m 3 jako hranice, od které už je možné zápach identifikovat (rozlišit od jiných podle kvality) a 10 OUER/m 3 jako hranice, od které už obvykle bývá zápach označován za obtěžující. Pro posouzení rozptylu pachových látek v ovzduší pomocí uvedené metodiky je nutné přijmout zjednodušující předpoklad, že závislost mezi koncentrací pachových látek vyjádřenou při měření (resp. mezi koncentrací vypočtenou modelem) v OUER/m 3 a množstvím pachových látek v ovzduší je lineární a že pachové látky při rozptylu v ovzduší nereagují (viz část 3.1 této rozptylové studie). 19/42

20 4. Výstupní údaje 4.1 Popis vypočtených charakteristik Při hodnocení je nutné mít na paměti, že model SYMOS počítá pouze modelové odhady imisních koncentrací. Model neumí dokonale postihnout například detailní vliv členitého terénu (změny směru a rychlosti proudění vzduchu, návětrné a závětrné efekty), detailní vliv zástavby a porostu, nehomogenitu klimatické situace, inverzní situace atd. Od modelových výpočtů proto nelze očekávat naprostou shodu se skutečností. Při hodnocení výsledků výpočtů je nutné si také uvědomit, že vzhledem k použitému digitalizovanému modelu terénu s krokem výpočtu imisních charakteristik 100 m nelze očekávat od grafického vyjádření výsledků výpočtů vyšší přesnost vedení izolinií než právě asi 100 m. V této rozptylové studii byly vypočteny příspěvky od posuzovaných zdrojů k průměrné roční imisní koncentraci zvolených znečišťujících látek (NO 2, PM 10 a benzen), maximální příspěvky od posuzovaných zdrojů ke krátkodobé (hodinové) imisní koncentraci u NO 2 a k denní (24hodinový průměr) imisní koncentraci u PM 10 a u pachových látek maximální příspěvky od posuzovaných zdrojů k okamžité ( špičkové ) imisní koncentraci pachových látek. Všechny vypočtené hodnoty koncentrací jsou tedy vyjádřením příspěvků způsobených provozem posuzovaných zdrojů, které se pouze podílí na celkových stávajících koncentracích znečišťujících látek v posuzovaném území nebo po realizaci záměru budou podílet a nezahrnují příspěvky od dalších vzdálenějších zdrojů. 4.2 Výsledky výpočtů Pro zvýšení přehlednosti výsledků výpočtů polí přízemních imisních koncentrací posuzovaných znečišťujících látek v hodnocené oblasti jsou hodnoty vypočtené v síti referenčních bodů vyjádřeny pouze graficky (tabelární vyjádření by vzhledem k počtu referenčních bodů v síti nebylo přehledné a názorné), tabelárně jsou uvedeny pouze souhrnné hodnoty a hodnoty vypočtené pro vybrané referenční body. Graficky pak byly pro jejich značný rozsah znázorněny pouze ty uvedené imisní charakteristiky a pro ty znečišťující látky, které měly největší vypovídací hodnotu - viz obrázky Obr. 3 až Obr. 10 v měřítku asi 1:33116 v části 4.2 této rozptylové studie). Kompletní výsledky výpočtů nejsou v tištěné verzi této rozptylové studie pro velký rozsah publikovány, neuspořádané tabelární výstupy výsledků z programu SYMOS jsou archivovány (v případě potřeby je možné z nich vytvořit formátované a komentované tabulky jako další přílohy na CD-ROM). 20/42