Aminokyseliny. V této přednášce byly použity materiály z prezentací. Mgr. Mirky Rovenské, PhD Doc. RNDr. Jany Novotné, CSc. oběma srdečně děkuji
|
|
- Peter Macháček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Aminokyseliny V této přednášce byly použity materiály z prezentací Mgr. Mirky Rovenské, PhD Doc. RNDr. Jany Novotné, CSc. oběma srdečně děkuji
2
3
4
5
6
7
8
9
10 METABOLISMUS AMINOKYSELIN
11 Dvacet standardních aminokyselin
12 Neesenciální a esenciální aminokyseliny u člověka Neesenciální Esenciální Semiesenciální* Alanin Asparagin Aspartát Glutamát Serin Fenylalanin Histidin Isoleucin Leucin Lysin Methionin Threonin Tryptofan Valin Arginin Cystein Glutamin Glycin Prolin Tyrosin *pouze v určitém období růstu a během nemoci.
13 Přeměna ulíkové kostry METABOLISMUS AMINOKYSELIN PROTEINY Z POTRAVY GLYKOLÝZA KREBSŮV CYCLUS Proteosyntéza TĚLESNÉ PROTEINY g/den AMINOKYSELINY MOČOVINA NH 3 Odbourávání NEBÍLKOVINNÉ DERIVÁTY Porfyriny Puriny Pyrimidiny Neurotransmitery Hormony Složené lipidy Aminocukry GLUKÓZA CO 2 KETOLÁTKY ACETYL CoA
14 Enzymy štěpící proteiny Endopeptidázy Žaludeční - pepsin Pankreatické - trypsin, chymotrypsin, elastáza Exopeptidázy (tenké střevo) aminopeptidázy, karboxypeptidázy, dipeptidázy Pepsin (ph ) štěpí peptidovou vazbu před Tyr, Phe, mezi Leu, Glu Trypsin (ph ) štěpí peptidovou vazbu mezi Lys a Arg Chymotrypsin (ph ) štěpí peptidovou vazbu mezi Phe a Tyr Pankreatická elastáza (ph ) štěpí peptidovou vazbu za Ala, Gly a Val Hydrolyzují polypetidy na oligopetidy a až na aminokyseliny. Aminokyseliny jsou absorbovány střevní sliznicí,transportovány tkání. Odbourávání aminokyselin probíhá intracelulárně. Prvním krokem je odstranění a-aminoskupiny, většinou ve formě amoniaku, který je vylučován, buď přímo, nebo přes další sloučeniny z organismu.
15 Katabolismus aminokyselin Deaminace a-ketokyselina NH 2 R CH COOH Transaminace Oxidativní dekarboxylace a-ketokyselina + aminokyselina amin Základním předpokladem pro odbourávání aminokyselin je odstranění a-aminoskupiny transaminací a deaminací. Dekarboxylací vznikají biologicky aktivní aminy.
16 TRANSAMINACE Aminotransferázy (transaminázy) jsou specifické pro jeden pár aminokyseliny s její odpovídající a- ketokyselinou. Aminotransferázy mají v aktivním centru prosthetickou skupinu pyridoxalfosfát (PLP)
17 Transaminace. Přenos aminoskupiny na ketokyselinu + NH3 R CH COO Aminokyselina O OOC CH2 CH2 C COO a-ketoglutarát O R C COO a-ketokyselina + + NH OOC CH2 CH2 CH COO Glutamát
18 Transaminace. Přenos aminoskupiny na ketokyselinu NH OOC CH 2 CH 2 CH COO + Glutamát - OOC O CH 2 C COO Oxaloacetát - Aspartátaminotransferáza (AST) O NH OOC CH 2 CH 2 C COO + - OOC CH 2 CH COO - a-ketoglutarát Aspartát
19 Aminotransferázy Substráty většiny aminotransferáz jsou a-ketoglutarát a oxaloacetát. Aminotransferázové reakce jsou reversibilní a podílí se tak i na syntéze aminokyselin. Aminotransferázy jsou důležité v klinické praxi Přítomnosti aminotransferáz ve svalových a jaterních buňkách se využívá k diagnostickým účelům. Klinické měření se nazývá: SGOT (serum glutamátoxaloacetáttransamináza), také aspartáttransamináza, AST a SGPT (serum glutamátpyruváttransamináza) nebo alanintransamináza, ALT. Vysoké aktivity těchto enzymů v krevním séru indikují porušení svalové nebo jaterní tkáně (infarkt myokardu, zánět jater, ).
20 Transport aminodusíku při odbourávání svalových proteinů Glukózo-alaninový cyklus Alanin vyplavený ze svalu a periferních tkání, je použit pro glukoneogenezi v játrech a glukóza je opětovně vychytávána svalem a periferními tkáněmi, kde z něho vzniká pyruvát. Ten je transaminován na alanin atd. Aminodusík z alaninu je v játrech použit pro syntézu močoviny. (Obdoba cyklu Coriových). Obrázek převzat z učebnice: D. L. Nelson, M. M. Cox :LEHNINGER. PRINCIPLES OF BIOCHEMISTRY Fifth edition
21 Glutamát uvolňuje svoji aminoskupinu v játrech jako amoniak L-Glutamátdehydrogenáza odstraňuje v játrech aminoskupinu z uhlíkaté kostry glutamátu v játrech se hromadí glutamát vzniklý transaminací z jiných aminokyselin aminoskupina se oxidativní deaminací z glutamátu uvolní glutamátdehydrogenázovou reakcí jako amoniak (reakce probíhá v mitochondriích) glutamátdehydrogenáza je jako jediná z enzymů schopna využívat NAD + i NADP + jako akceptory redukujících ekvivalentů kombinované působení aminotransferázy a glutamátdehydrogenázy se nazývá transdeaminace. Obrázek převzat z:
22 Glutamin transportuje amoniak z krevního řečiště Je nejvýznamnější transportní formou aminodusíku v krvi glutaminsyntetáza Ve své molekule nese hned dvě NH 2 skupiny pocházející z odbourávání AMK. Glutamin je transportován do jater a NH 4 se v mitochondriích hepatocytů uvolní za pomoci glutaminázy, glutamin se mění zpět na glutamát. NH 3 se glutaminázou mění na močovinu. Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, ISBN
23 Dvacet aminokyselin se odbourává na sedm produktů, které jsou součástí citrátového cyklu glukóza alanin, glycin cystein, serin tryptofan isoleucin leucin* tryptofan leucin*,lysin* fenylalanin tyrosin, tryptofan PEP pyruvát acetyl CoA acetoacetyl CoA aspartát asparagin oxalacetát lipidy isoleucin methionin threonin valin tyrosin fenylalanin aspartát fumarát sukcynyl CoA citrát a-ketoglutarát acetyl CoA glutamin glutamát histidin prolin arginin
24 Glukogenní aminokyseliny Metabolisují se na a-ketoglutarát, pyruvát, oxaloacetát, fumarát nebo sukcinyl CoA Aspartát Asparagin Arginin Phenylalanin Tyrosin Isoleucin Methionin Valin Glutamin Glutamát Prolin Histidin Alanin Serin Cystein Glycin Threonin Tryptofan
25 Ketogenní a aminokyseliny Metabolisují se na acetyl CoA nebo acetoacetát Současně jsou i glukogemmí Metabolisují se na a-ketoglutarát, pyruvát, oxaloacetát, fumarát nebo sukcinyl CoA Isoleucin Threonin Tryptofan Fenylalanin Tyrosin Leucin a Lysin jsou pouze ketogenní
26 Metabolismus některých aminokyselin
27 Metabolismus methioninu Tvorba aktivovaného methioninu = S-adenosylmethionin (SAM) SAM slouží jako prekurzor pro řadu methylačních reakcí, např. konverze noradrenlinu na adrenalin. Po ztrátě CH 3 vzniká S-adenosylhomocystein (SAH). Převzato z
28 Biosyntéza cysteinu z methioninu Regenerace Met za přítomnosti N 5 -methyltetrahydrofolátu (vitaminy: folát + B12) 1. SAM se přes SAH mění na homocystein. 2. Homocystein kondenzuje se serinem na cystathion. 3. Cystathionáza rozštěpí cystathion na cystein a a- ketoglutarát. * Celá rerakce se nazývá transsulfurace *nefunkční enzym vede ke vzniku homocystinurii. Převzato z
29 Homocystinurie Vrozená porucha metabolismu Met, geneticky podmíněná defektem enzymu cystathionin-β-syntázy. V moči je vysoká koncentrace homocysteinu a methioninu. Deformity kostí a poruchy zraku způsobené atypickým uložením čočky, předčasná ateroskleróza neléčený stav vede k opožděnému mentálnímu vývoji.. Vysoká chemická reaktivita homocysteinu a působení vzniku volných radikálů narušují jiné enzymy a mitochondrie buněk.
30 Bioyntéza tyrosinu z fenylalaninu Tetrabiopterin redukuje fenylalaninhydroxylázu a sám je zpět redukován NADHdependentní dihydropteridinreduktázou. Chybějící nebo defektní fenylalaninhydroxyláza způsobuje hyperfenylalaninemie (koncentrace Phe > 120 mm). Převzato z
31 Fenylketonurie Vrozená porucha metabolismu Phe, geneticky podmíněná defektem enzymu fenylalaninhydroxyláza. Nahromaděný Phe (1000 mm v plasmě) se stává hlavním donorem aminoskupiny a odčerpává v nervové tkáni a-ketoglutarát. V nervové tkáni chybí a-ketoglutarát pro Krebsův cyklus, snižuje se aerobní metabolismus. Neléčený stav vede k mentální retardaci.
32 Odbourávání rozvětvených aminokyselin valin isoleucin leucin a-ketoglutarát glutamát (transaminace) a-ketoisovalerát a-keto-b-methylbutyrát a-ketoisokaproát CO 2 oxidativní dekarboxylace dehydrogenáza a-ketokyselin* NAD+ NADH + H + isobutyryl CoA a-methylbutyryl CoA isovaleryl CoA Dehydrogenázový komplex rozvětvených a-ketokyselin propionyl CoA acetyl CoA acetyl CoA + + propionyl CoA acetoacetát
33 Choroba javorového sirupu (aminoacidémie rozvětvených aminokyselin) Vrozená genetická porucha metabolismu rozvětvených aminokyselin, geneticky podmíněná defektem enzymů. Rozvětvené aminokyseliny a jejich a-ketokyseliny se dostávají ve vysokých koncentracích do moči. Mechanismus toxicity není znám. Neléčený stav vede k abnormálnímu vývoji mozku a mentální retardaci.
34 Selenocystein Nadávno zařazen mezi proteinogenní aminokyseliny jako 21 AK. Nachází se v aktivním místě různých enzymů, včetně antioxidačního enzymu glutathionperoxidázy a 5-deiodináz. Do proteinu se inkorporuje trna s UCA antikodonem. Záměna selenocysteinu za Cys vede ke značnému snížení enzymové aktivity (nedostatek Se v potravě).
35 Enzymy katalyzující reakce metabolismu bílkovin obsahují kofaktory komplex vitaminů B THIAMIN B 1 (thiamindifosfát) oxidativní dekarboxylace a-ketokyselin RIBOFLAVIN B 2 (flavinmononukleotid FMN, flavinadenindinukleotid FAD) oxidáza a-aminokyselin NIACIN B 3 kyselina nikotinová, (nikotinamidadenindinukleotid NAD + Nikotinamidadenindinukleotidfosfát NADP +) dehydrogenázy, reduktázy PYRIDOXIN B 6 (pyridoxalfosfát) transaminační reakce a dekarboxylace KYSELINA LISTOVÁ (tetrahydrofolát) enzymy metabolismu aminokyselin KYSELINA ASKORBOVÁ odbourání tyrosinu syntéza kolagenu
36 Přeměna aminokyselin na specialisované produkty Glycin hem, purin, konjugace na žlučové kyseliny, kreatin Histidin histamin Ornithin a arginin kreatin, polyaminy (spermidin, spermin) Tryptofan serotonin (melatonin) Tyrosin andrenalin a noradrenalin Kyselina glutamová g-aminomáselná kyselina (GABA) Biologicky aktivní aminokyseliny Neurotransmitery glycin a kyselina glutamová
37 PŘEMĚNA AMINOKYSELIN NA ODVOZENÉ PRODUKTY
38 Glycin Glycin se podílí na biosyntéze hemu, purinu a kreatinu Syntéza hemu a-dusík a uhlík glycinu jsou zabudovány do pyrrolového jádra, součásti porfyrinu (prostetická skupina hemu). 1. Kondenzace glycinu a sukcynyl-coa, za přítomnosti d-aminolevulátsyntázy (ALA syntasa) v mitochondrii.
39 2. Transport d-aminolevulové kyseliny (ALA) do cytosolu. 3. ALA dehydratasa dimerizuje dvě molekuly ALA na porfobilinogen Převzato z:
40 Převzato z: Glycin Jako součást purinu Převzato z učebnice: D. L. Nelson, M. M. Cox: Lehninger Principle of Biochemistry. Fourt Deition.
41 Gly NH 3 + CH 2 COO - NH 2 C= NH 2 NH (CH 2 ) 3 Arg Glycin Syntéza kreatinu a kreatininu amidinotransferasa NH 2 C = NH 2 CH COO - NH 3 + Ornithin Kreatinin guanidinoacetát NH P i + H 2 O CH 2 metyltransfetrasa COO - NH 2 SAM SAH Met O = O - P NH O - Kreatin C= NH 2 N CH 3 kreatinkinasa C= NH N CH 3 Kreatinfosfát CH 2 COO - ATP ADP CH 2 COO -
42 Kreatinfosfát je zásobní forma vysokoenergetického fosfátu. Přechází na kreatin při vysoké potřebě energie (cvičení), předání fosfátu na ADP, vznik ATP Kreatin a kreatinfosfát se nacházejí ve svalech, mozku a v krvi. Produkce kreatininu je úměrná svalové hmotě. Kreatinin je vylučován ledvinami, hladina exkrece (clearence) se používá pro měření renální funkce.
43 Glutathion (GSH) je tripeptid glutamátu, cysteinu a glycinu. 1. Hlavní endogenní reduktant a antioxidant, neutralizace volných radikálů a ROS, udržuje vit C a E v jejich redukované formě. 2. Velmi významný pro erytrocyty (oxidující prostředí uvnitř nich). 3. Konjuguje se s xenobiotiky, detoxifikace (glutathion-sreduktasa) 4. Účast na transportu aminokyselin přes buněčnou membránu (cyklus g- glutamylu). 5. Kofaktor některých enzymatických reakcí. 6. Pomáhá při novém uspořádání disulfidických vazeb proteinů. 7. Součást glutathionperoxidasy,, různých oxidoreduktas. Glycin Syntéza glutathionu Oxidovaná forma Sulfhydrylová skupina GSH redukuje peroxidy (vznik během transportu kyslíku). Oxidovaná forma glutathiondisulfid (GSSG). (glutathionreduktasa + NADPH redukce GSSG na dva GSH). Převzato z
44 Biologicky aktivní aminy vznikají z aminokyselin dekarboxylací Katecholaminy Dopamin, adrenalin a noradrenalin g-aminomáselná kyselina (GABA) Serotonin Histamin Polyaminy spermin a spermidin
45 Syntéza katecholaminů z tyrosinu Dopamin, adrenalin, noradrenalin, Tyrosin nevyužitý pro syntézu proteinů se přemňuje na katecholaminy. Katecholaminy* jako neurotransmitery působení na a a b- adrenergní receptory (účinky na hladký sval, myokard, lipolýzu, glukoneogenezi). Syntéza katecholaminů: Tyrosin je transportován do místa jeho syntézy (buňky dřeně nadledvin, neurony sekretující katecholaminy). Katecholaminy jsou skladovány ve vesikulech a jsou vázány na ATP a protein chromatin A. *Katechol = dihydroxybenzen
46 Noradrenalin tyrosinhydroxylasa Fenylethanolamin N-metyltransferasa Adrenalin dekarboxylasa Dopamin b-hydroxylasa 1. Hydroxylace na DOPA (3, 4- dihydrofenylalanin) 2. Konverze DOPA na dopamin 3. Konverze dopaminu na noradrenalin Převzato z 4. Methylace noradrenalinu na adrenalin.
47 Všechny katecholaminy jsou degradovány dvěma enzymatickými systémy Monoaminooxidázou (MAO) Katechol-O-metyltransferasou (COMT) Kyselina vanilmandlová jako produkt působení MAO a COMT na katecholaminy MAO Oxidativně deaminuje primárná amin a uhlík, na kterém byla původně aminoskupina navázána, zoxiduje ho na karoxyl. COMT Přenáší metyl (SAMaSAH) na OH skupinu katecholového jádra (vzniká methoxyskupina). Vzniká kyselina vanilmandlová.
48 g-aminomáselná kyselina (GABA) Inhibiční neurotransmiter. Spolu s glycinem působí v CNS (mícha a mozkový kmen). Snížená produkce GABA vede k epileptickým záchvatům. Analoga GABA se používají jako antiepileptika. (hladinu GABA lze zvýšit podáním inhibitorů enzymu GABA aminotransferasy).
49 Dráha syntézy serotoninu a melatoninu z tryprofanu Serotonin: Je ve vysoké koncentraci obsažen v destičkách, gastrointestinálním traktu, neuronech v mozku. Je jedním ze základních neurotransmiterů. (Umožňuje komunikaci mezi jednotlivými synapsemi v mozku a ovlivňuje nálady, emoce, paměť, bolest, spánek, chuť k jídlu). Nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů. (antidepresiva inhibují zpětné vychytávání serotoninu, prodlužují účinek serotoninu). Serotonin působí přes specifické receptory (identifikovány a klonovány byly receptory 5HT 1-5HT 7. Většina receptů je spojena s G-proteinem, ovlivňují adenylátcyklázu nebo fosfolypázu C g. 5HT 3 je třída receptorů jsou iontové kanály). K některým receptorům mají vysokou afinitu antidepresiva - Prozac. Převzato z článku:
50 Derivát serotoninu. Hraje důležitou roli v udržování normálního biorytmu organizmu, zejména cyklu spaní a bdění. Produkován epifýzou hlavně během spánku. Produkce probíhá cyklicky. Působí přes vysokoafinitní receptory spojeny s G-proteiny. (U člověka byly nalezeny jak v mozku v suprachiazmatických jádrech, tak i v podvěsku mozkovém, ledvinách a ve střevě, u zvířat také v sítnici a v cévách). Je účinný ve vychytávání volných radikálů a protože je dobře rozpustný v tucích, prochází tedy lipidovou membránou na zvířecích modelech omezil riziko vzniku rakoviny.
51 Histamin Vzniká dekarboxylací histidinu. Působí přes receptory (H1 H4).produkují ho antigenem aktivované žírné buňky. Má účinky na vasodilataci, bronchokonstrikci, aktivuje hladké svalové buňky. Je chemotaktický pro basofily, V nervovém systému (CNS i periferním) tlumí uvolňování neurotransmiterů (acetylcholinu, noradrenalinu, serotoninu), reguluje spánek (antihistaminika navozují spánek, poškození neuronů produkujících histamin znemožní bdělost. Stimuluje produkci HCl v žaludku. Strukturální analog Cimetidin se používá k léčbě duodenálního vředu. Antagonista receptoru pro histamin. Granula žírných buněk
52 Syntéza polyaminů Přeměna argininu přes ornitin a putrescin na polyaminy. Polyaminy Podílejí se na mnoha fyziologických procesech (rychlá buněčná proliferace a rychlý buněčný růst). Mají pozitivní náboj (asociace s polyanionty DNA a RNA, (stimulují jejich biosyntézu a napomáhají při jejich sbalování). Stimulují syntézu proteinů.
53 Biosyntéza polyaminů spermidinu a sperminu Převzato z učebnice: D. L. Nelson, M. M. Cox: Lehninger Principle of Biochemistry. Fourt Deition.
54 Léčba africké spavé nemoci biochemickým trojským koněm Trypanosoma brucei rhodesiense převléká svůj proteinový kabát a uniká tak imunitnímu systému. Ornithindekarboxylasa má u savců rychlý metabolický obrat. U trypanosomy je tento enzym stálý. Difluoromethylornitin (DFMO) je blokátorem ornithindekarboxylasy a používá se k léčbě spavé nemoci.
55 Karnosin Je dipeptid b-alaninu a histidinu. Je přítomen v kosterním svalu a v mozku (vysoká hladina u sprinterů). Aktivuje myosinovou ATPasu. Vychytává kyslíkové radikály (ROS), chrání proteiny před oxidací. Inhibuje neenzymové glykace proteinů (stárnutí). Inhibuje vznik a růst agregátů b-amyloidních peptidů (Alzheimerova choroba). Anserin n-methylkarnosin. Přítomen ve svalech jiných savců než u člověka.
56 Oxid dusnatý NO Produkce: buňkami cévního endotelu, hladkými svalovými buňkami, buňkami srdečního svalu. Funkce: působí vasodilataci inhibuje vasokonstrikci inhibuje adhesi destiček k cévnímu endotelu inhibuje adhesi lekocytů na cévní endotel má antiproliferativní účinek (inhibice hyperplasie hladkých svalových buněk a následné poškození cévní stěny vychytává superoxidové anionty (protizánětlivý účinek)
57 Užitečné webové stránky
58 Plazmatické proteiny
59 Plazmatické proteiny Koncentrace g l Podle složení: jednoduché složené (glykoproteiny, lipoproteiny) Dělení pomocí: a) vysolovacích metod fibrinogen, albumin, globuliny b) elektroforézy frakce: albumin, globuliny a 1, a 2, b, g: g - b a 2 a 1 + albumin
60 Elfo frakce plazmatických proteinů Albuminy: albumin Frakce prealbumin (transthyretin) a 1 -globuliny: globulin vázající thyroxin, transkortin, a 1 - kyselý glykoprotein, a 1 -antitrypsin, a 1 -lipoprotein (HDL), a 1 -fetoprotein Zastoupení (%) c (g/l) ,4 4,4 2-4 a 2 -globuliny: haptoglobin, makroglobulin, ceruloplasmin 6,1 10,1 5 9 b-globuliny: transferin, hemopexin, lipoprotein LDL, fibrinogen, C-reaktivní protein, C3 a C4 složka komplementu 8,5 14, g-globuliny: IgG, IgM, IgA, IgD, IgE
61 Plazmatické proteiny se podílejí na: 1. srážení krve 2. udržování stálého vnitřního prostředí (ph, osmotický tlak) 3. obranných funkcích 4. transportu absorbovaných živin metabolitů hormonů léků zplodin látkové přeměny
62 Obecné vlastnosti plazmatických proteinů Většina je syntetizována v játrech výjimka: g-globuliny jsou syntetizovány v plazmatických buňkách Syntetizovány ve formě preproteinů na membránově vázaných polyribosomech; pak jsou posttranslačně modifikovány v ER a Golgiho komplexu Převážně se jedná o glykoproteiny výjimka: albumin Mají charakteristický poločas trvání v oběhu (albumin: 20 dnů) Vykazují polymorfismus (imunoglobuliny, transferin, ceruloplasmin )
63 Reaktanty akutní fáze (APRs) Jejich hladina se mění během akutního zánětu nebo nekrózy tkáně Stimuly vedoucí ke změnám konc. APRs: infekce chirurgický zákrok poranění nádory
64
65 Rozdělení reaktantů akutní fáze Pozitivní: a1-antitrypsin C-reaktivní protein: konc. roste ~1000x! fibrinogen haptoglobin (HP) C3, C4 Negativní: albumin transferin
66 ALBUMIN Koncentrace v plazmě 45 g l 60% celk. plazmatických proteinů Funkce: udržování osmotického tlaku transport steroidních hormonů volných mastných kyselin bilirubinu léků (sulfonamidů, aspirinu) Ca 2+ Cu 2+
67 Příčiny snížené koncentrace albuminu Choroby jater (cirhóza) pokles poměru albumin:globuliny Proteinová podvýživa Zvýšené vylučování ledvinami (onemocnění ledvin) Mutace způsobující analbuminemii (ovlivňuje splicing)
68 TRANSFERIN Koncentrace v plazmě 3 g l Funkce transferinu: transport železa z odbouraného hemu a z potravy (střeva) do místa potřeby, tj. do kostní dřeně a dalších tkání 1 mol transferinu přenáší 2 moly Fe 3+
69 Endocytóza transferinu zprostředkovaná receptory Ferotransferin se váže na receptory na povrchu buňky; tento komplex je internalizován do endosomu V endosomech se železo uvolňuje z Tr (účinek nízkého ph & redukce Fe 3+ Fe 2+ ) a dostává se do cytoplasmy Železo je dopraveno do místa potřeby v buňce resp. navázáno na feritin (Fe 2+ Fe 3+ a uskladnění železa) Apotransferin se vrací k membráně, uvolňuje se z receptoru a do plasmy.
70 Příčiny poklesu transferinu Popáleniny Infekce Maligní procesy Onemocnění jater a ledvin Příčiny relativního nadbytku transferinu Anémie z nedostatku železa
71 FERITIN Intracelulární protein, v plazmě jen malé množství 24 podjednotek, které obklopují iontů Fe 3+ Funkce: uchovává a v případě potřeby uvolňuje železo Primární hemochromatosa genetické onemocnění, při kterém se zvyšuje absorpce železa ve střevě a to se pak hromadí ve tkáních poškození jater, kůže, pankreatu, srdce. Stoupá i konc. feritinu.
72 CERULOPLASMIN Koncentrace v plazmě 300 mg l Funkce ceruloplasminu: přenáší 90% plazmatické mědi (měď kofaktor různých enzymů); 1 molekula váže 6 atomů mědi; váže měď pevněji než albumin, který přenáší 10% mědi albumin je asi pro přenos mědi významnější (snadněji ji uvolňuje)
73 Příčiny poklesu ceruloplasminu Jaterní onemocnění, např. Wilsonova choroba: gen. onemocnění, měď není vylučována do žluče a akumuluje se v játrech, mozku, ledvinách a červených krvinkách Příčina: mutace v genu pro ATPasu vázající měď Následek: hromadění mědi v játrech, mozku, ledvinách poruchy jater, neurologické poruchy vazba mědi na apoceruloplasmin nízká hladina ceruloplasminu v plasmě Reaktant akutní fáze zánětlivé procesy karcinom, leukémie revmatická artritida Příčiny nárůstu ceruloplasminu
74 HAPTOGLOBIN a 2 - globulin, tetramer Vyskytuje se ve 3 polymorfních formách Funkce haptoglobinu: váže volný hemoglobin a transportuje jej do retikuloendoteliálních buněk komplex Hb-Hp neprochází glomeruly zamezení ztráty volného Hb, a tudíž i Fe X volný Hb prochází glomeruly a precipituje v tubulech poškození ledvin
75 Reaktant akutní fáze zánět, infekce poranění maligní nádory Příčiny nárůstu haptoglobinu Příčiny poklesu haptoglobinu Hemolytická anemie: poločas života Hp = 5 dní x komplexu Hp-Hb = 90 min (komplex je z plasmy rychle vychytáván) hladina Hp klesá za situací, kdy je Hb soustavně uvolňován z červených krvinek (hemolytická anemie)
76 transferin feritin ceruloplasmin haptoglobin hemopexin (váže hem a transportuje ho do jater) - mají antioxidační účinky: odstraňují Fe 2+, a tím zabraňují Fentonově reakci: H 2 O 2 + Fe 2+ Fe 3+ + OH + OH -
77 a 1 - ANTITRYPSIN (a 1 -antiproteinasa) Syntetizován v hepatocytech a makrofázích Tvoří 90 % a 1 frakce Glykoprotein, vysoce polymorfní Funkce: hlavní plazmatický inhibitor serinových proteas (trypsinu, elastasy...) deficience proteolytické poškození plic (emfyzém) vazby s proteasami se účastní methionin; kouření oxidace tohoto Met AT přestává inhibovat proteolytické poškození plic, zvláště u pacientů s deficiencí AT
78 HLAVNÍ SLOŽKY (PROTEINY)EXTRACELULÁRNÍ MATRIX
79 Složení extracelulární matrix Buňky (fibroblasty, hladké svalové buňky, chondroblasty, osteoblasty, epiteliální buňky) Fibrilární složka Nefibrilární složka Tekutina
80 Funkce extracelulární matrix Podpůrná funkce pro buňky Regulace: - polarity buněk - dělení buněk - adheze - pohybu Růst a obnova tkání Určení a udržení tvaru tkáně Architektura tkání a orgánů Membránová filtrační bariéra (glomeruly) Výměna různých metabolitů, iontů a vody
81 Hlavní složky extracelulární matrix Kolagen a elastin Proteoglykany Glykoproteiny
82 Kolagen Jedna třetina všech tělních bílkovin Vysoká stabilita Mechanická pevnost ale poddajnost (kůže, šlachy a vazy, chrupavky, bazální membrány, kosti) Difůze a výměna metabolitů, iontů a vody
83 Struktura kolagenu Nerozpustný glykoprotein - protein + cukerná složka proteinová složka obecná chemická struktura kolagenu G X A G A A G Y A G A A G X A G A A G X A G A A G Y A G A A G X A G A A G X A G A A G Y A G A A G X A G - glycin, X - prolin nebo hydroxyprolin, Y lysin nebo hydroxylysin, A - aminokyselina
84 Struktura kolagenu glycin 30% hydroxyprolin a hydroxylysin (25%) hydroxyprolin a hydroxylysin se v jiných proteinech vyskytují zřídka cukerná složka = glukosa a galaktosa
85 Biosyntéza kolagenu 1. Syntéza řetězců pre-prokolagenu. Signální protein je navádí do RER. mrna Signální protein 2. Odštěpením signálního proteinu vzniká prokolagenní peptid.
86 3. Hydroxylace některých prolinů a lysinů prolyl-4-hydroxylasa, lysyl-5-hydroxylasa Reakce vyžaduje - O 2 (popř. superoxid) - a-ketoglutarát - Fe 2+ - kyselina askorbová Prolin + a-ketoglutarát+ O 2 + Fe 2+ 4-hydroxyprolin + Fe 3+ + CO 2 + sukcinát Hydroxyprolin stabilisuje molekulu kolagenu.
87 4. Glykosylace vazba glukosy a galaktosy na některé hydroxylysylové zbytky. (gukosyltransferasa a galaktosyltransferasa)
88 5. Uspořádání jednotlivých a-řetězců do podoby prokolagenu. Tvorba disulfidických vazeb v oblastech registračních peptidů na obou koncích prokolagenních peptidů. Vznik trojité šroubovice prokolagenu. Registrační peptidy 6. Sekrece prokolagenu do extracelulárního prostoru.
89 7. Odštěpení registračních peptidů v extracelulárním prostoru pomocí prokolagenních peptidas, vznik tropokolagenu. Prokolagen peptidáza Prokolagen peptidáza 8. Oxidace lysylových a hydroxylysylových zbytků na příslušné aldehydy lysyloxidasou a hydroxylysyloxidasou (oxidativní deaminace). Odstranění NH 2 skupiny umožňuje vznik kovalentních vazeb Schifových bází.
90
91 9. Samovolné uspořádávání molekul tropokolagenu do fibril, tvorba příčných vazeb Schifovy báze mezi sousedními molekulami tropokolagenu.
92 Distribuce hlavních kolagenních typů ve tkáních Typ Složení řetězců Výskyt I [a1(i) 2 a2(i)] kůže 70 80% kost 100% šlacha 90% cévy, ligamenta, fascie, rohovka dentin játra, plíce, střevo II [a1(ii)] 3 chrupavka, sklivec III [a1(iii)] 3 kůže 20 30% šlacha 10% játra, plíce, střevo IV [a1(iv) 2 a2(iv)] bazální membrány [a1(iv)a2(iv)a3(iv)] V [a1(v)a2(v)a3(v)] bazální membrány placenta, svaly
93 Kolageny interakce kolagen tvořící fibrily a nefibrilární kolagen šlacha chrupavka Podle M. E. Nimni, 1993, in M. Zern and L. Reid, eds., Extracellular Matrix
94 Kolagen a choroby pojiva Nadbytek kolagenu fibróza - plicní fibróza - jaterní cirhóza - ateroskleróza Nedostatek kolagenu Osteogenesis imperfecta (křehké kosti) mutace kolagenu typu I porucha tvorby trojité šroubovice molekuly kolagenu snadné odbourávání kolagenu lámavost kostí - Ehlers-Danlosův syndrom - porucha syntézy kolagenu šlachy a kůže snadno natažitelné hypermobilita v kloubech roztržení velkých cév
95 Proteoglykany Obří molekuly obsahující z 95% cukernou složku
96 Proteoglykany a GAG - funkce vyplňují extracelulární prostor - odolnost proti tlaku - návrat původního tvaru tkáně - lubrikační agens v kloubech - hydratace chrupavek v kloubech zachycují vodu odpuzují negativně nabité molekuly vazba na kolagenní fibrily - tvorba sítí - v kosti se na ně váží vápenaté soli (hydroxyapatit a uhličitanvápenatý) adheze buněk a jejich migrace podíl na vývoji buněk a tkání
97 Struktura proteoglykanů Glykosaminoglykany (GAG) dlouhé nerozvětvené molekuly střídající se disacharidové jednotky: uronové kyseliny: D-glukuronová nebo L-iduronová aminocukry: N-acetylglukosamin (GlcNAc) nebo N-acetylgalaktosamin (GalNAc) GAG jsou vysoce negativně nabité
98
99 Vazba GAG na proteinové jádro pomocí tří sacharidových jednotek
100 Kyselina hyaluronová D-glukuronová k. + GlcNAc
101 Typy glykosaminoglykanů Dermatansulfát - L-iduronová k. + GlcNAc sulfát Chondroitinsulfát - D-glukuronová k. +GlcNAc sulfát Heparinsulfát a heparansulfát - D-glukuronová k. + N-sulfo-D-glukosamin Keratansulfát - Gal + GlcNAc sulfát
102 Typy glykosaminoglykanů R = H nebo SO 3-, R = H, COCH 3 nebo SO 3 -
103 Výskyt GAG Hyaluronová kyselina - mezi GAG unikátní, neobsahuje sulfát - nekovalentně se váže s komplexem proteoglykanů - obrovské polymery, které váží velké množství vody Dermatansulfát - kůže, cévy, srdeční chlopně Chondroitinsulfát - chrupavka, kost, srdeční chlopně Heparinsulfát - granula žírných buněk vyskytujících se kolem plicních artérií, játra a kůže Heparansulfát - bazální membrány, komponenty buněčných povrchů Keratansulfát - rohovka, kost, chrupavka
104 Rozdělení proteoglykanů podle velikosti Agrekan - hlavní proteoglykan v chrupavce Versikan v mnoha tkáních, hlavně v cévách a v kůži Dekorin malý proteoglykan mnoha tkání Biglykan malý proteoglykan chrupavky
105 Elastin Pevnost v tahu díky konformaci náhodného klubka. Vysoký obsah prolinu a hydroxyprolinu. Monomer tropoelastin. Desmosin a isodesmosin (lysylové a hydroxylysylové zbytky) zajišťují tvorbu příčných vazeb. Vznik působením lysyloxidázy. Výskyt plíce, velké arterie, ligamenta
106 Syntéza elastinu
107 Strukturální glykoproteiny Fibronektin a laminin přímá vazba na kolagen nebo proteoglykany - fibronektin na kolagen typu I, II a III - laminin na kolagen typu IV v bazálních membránách ukotvení buněk k ECM, -fibronektin má sekvenci aminokyselin RGDS (arg, gly, asp, ser) - vazba s povrchovými buněčnými receptory
108 Fibronektin Glykoprotein vázaný na povrch buněk Cirkuluje také v plasmě Dva identické polypeptidové podjednotky spojené Disulfidickými můstky C-konci Segment, který váže buňky (RGDS) Vazebné domény - kolagen, heparinsulfát, hyaluronová kyselina, fibrin
109 Laminin Molekula má tvar kříže 3 polypeptidové řetězce Vazebné domény pro: kolagen IV, heparin, heparinsulfát, doména pro vazbu na buňky. Důležitý a biologicky aktivní glykoprotein bazální membrány. Ovlivňuje buněčnou diferenciaci, migraci, adhesi, fenotyp. Na buněčnou membránu se váže přes receptory pro integriny.
Přeměna aminokyselin na odvozenéprodukty
Přeměna aminokyselin na odvozenéprodukty Glycin Biosyntéza hemu, purinu a kreatinu Syntéza hemu α-dusík a uhlík glycinu jsou zabudovány do pyrrolového jádra, součásti porfyrinu (prostetická skupina hemu).
VíceMetabolismus aminokyselin I. Jana Novotná 2. LF UK, Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Metabolismus aminokyselin I Jana Novotná 2. LF UK, Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Metabolismus aminokyselin PROTEINY Z POTRAVY GLYKOLÝZA KREBSŮV CYCLUS Proteosyntéza Trávení Transaminace TĚLESNÉ
VíceMetabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp, Glu b) Val, Leu, Ile c) Ala, Ser, Gly d) Phe, Trp Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp,
VíceMeziorgánové vztahy metabolismu aminokyselin. Přeměna aminokyselin na odvozené produkty. Jana Novotná
Meziorgánové vztahy metabolismu aminokyselin. Přeměna aminokyselin na odvozené produkty. Jana Novotná Zopakování Proč je potřeba udržet relativně vysokou hladinu AK v krvi i během hladovění? syntéza proteinů
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceMetabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin 2 Vladimíra Kvasnicová Odbourávání AMK 1) odstranění aminodusíku z molekuly AMK 2) detoxikace uvolněné aminoskupiny 3) metabolismus uhlíkaté kostry AMK 7 produktů 7 degradačních
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
VícePropojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VíceMetabolizmus aminokyselin II
Metabolizmus aminokyselin II Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 Degradace uhlíkové kostry aminokyselin
VícePřehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
VíceProcvičování aminokyseliny, mastné kyseliny
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny Co je hlavním mechanismem pro odstranění aminoskupiny před odbouráváním většiny aminokyselin: a. oxidativní deaminace b. transaminace c. dehydratace d. působení
VíceMetabolismus aminokyselin II. Močovinový cyklus
Metabolismus aminokyselin II. Močovinový cyklus Osnova Zdroje dusíku jako odpadního produktu metabolismu aminokyselin. Meziorgánový tok aminokyselin. Zdroje aminodusíku pro močovinový cyklus Sled reakcí
VíceProteiny krevní plazmy SFST - 194
Plazmatické proteiny Proteiny krevní plazmy SFST - 194 zahrnují proteiny krevní plazmy a intersticiální tekutiny Vladimíra Kvasnicová Distribuce v tělních tekutinách protein M r (x 10 3 ) intravaskulárně
VíceMetabolismus aminokyselin I. Jana Novotná 2. LF UK, Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Metabolismus aminokyselin I Jana Novotná 2. LF UK, Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Osnova přednášky Přehled metabolismu aminokyselin Trávení a absorpce, přenos AK do buněk Obecné reakce aminokyselin
VíceBiochemie jater. Vladimíra Kvasnicová
Biochemie jater Vladimíra Kvasnicová Obrázek převzat z http://faculty.washington.edu/kepeter/119/images/liver_lobule_figure.jpg (duben 2007) Obrázek převzat z http://connection.lww.com/products/porth7e/documents/ch40/jpg/40_003.jpg
VíceMetabolizmus aminokyselin I
Metabolizmus aminokyselin I Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 snova I. přednáška: Metabolizmus a meziorgánové
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VíceObecná struktura a-aminokyselin
AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita
VíceNUTRACEUTIKA PROTEINY
NUTRAEUTIKA PROTEINY VYUŽITÍ Proteiny, aminokyseliny, koncentráty většinou pro sportovní výživu Funkční potraviny hydrolyzáty Bílkovinné izoláty i v medicíně Fitness a wellness přípravky PROTEINY Sušená
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceBílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny
Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
VíceMetabolizmus aminokyselin II
Metabolizmus aminokyselin II Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol dr. Matej Kohutiar, doc. Jana Novotná matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2017 Degradace uhlíkové kostry aminokyselin
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolismus dusíkatých látek
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metabolismus dusíkatých látek Oxidace aminokyselin Podíl AK na metabolické E se silně liší dle organismu a jeho momentálních potřeb, např.
VíceProteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceAMINOKYSELINY REAKCE
CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE
VíceBiosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Člověk, podobně jako jiní živočichové, potřebuje přijímat v potravě určité množství bílkovin Aminokyseliny, které se z nich získávají, slouží v organismu k několika
VíceAutorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Bílkoviny Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie
Víceaminokyseliny a proteiny
aminokyseliny a proteiny funkce proteinů : proteiny zastávají téměř všechny biologické funkce, s výjimkou přenosu informace stavební funkce buněk a tkání biokatalyzátory-urychlují biochemické reakce -
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceMetabolismus mikroorganismů
Metabolismus mikroorganismů Metabolismus organismů Souvisí s metabolismem polysacharidů, bílkovin, nukleových kyselin a lipidů Cytoplazma, mitochondrie (matrix, membrána) H 3 PO 4 Polysacharidy Pentózový
Vícevysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)
JÁTRA Jaterní buňky vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk) po resekci 50 60 % jaterní tkáně dorostou lidská játra do předoperační velikosti během několika měsíců (přesný mechanismus neznáme)
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:
VíceIntermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP
VíceMetabolismus krok za krokem - volitelný předmět -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceFunkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu.
Funkce jater 7 Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Játra centrální orgán v metabolismu živin a xenobiotik 1. Charakterizujte strukturu
VíceBÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...
BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.
VíceHumorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
VíceMetabolismus aminokyselin SOUHRN. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin SOUHRN Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy
Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2013/2014 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceEsenciální Isoleucin Leucin Lysin Methionin Phenylalanin Threonin Tryptofan Valin
Metabolismus Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2013/2014 Ing. Jarmila Krotká základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceUSPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ
Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2018 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceIntermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba
VíceGlykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
VíceProteiny globulární a vláknité a jejich funkce. Metabolismus aminokyselin
Proteiny globulární a vláknité a jejich funkce Metabolismus aminokyselin Funkce globulárních proteinů Skladování iontů a molekul myoglobin, ferritin Transport iontů a molekul hemoglobin, serotoninový transporter
Více9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy
9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy Obtížnost A Vyjmenujte kofaktory, které využívá multienzymový komplex pyruvátdehydrogenasy; které z nich řadíme mezi koenzymy
VíceObecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
VíceÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny
BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie
VícePřírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
VíceVazivo. Chrupavka. Kost
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce
VíceCHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
VíceSložky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí
VíceProteiny krevní plazmy. Tereza Popelková, Bruno Sopko
Proteiny krevní plazmy Tereza Popelková, Bruno Sopko Úvod Proteiny krevní plazmy Obecné funkce plazmatických proteinů Elfo pohyblivost plazmatických proteinů Jednotlivé plazmatické proteiny z bližšího
VíceOdbourávání a syntéza glukózy
Odbourávání a syntéza glukózy Josef Fontana EB - 54 Obsah přednášky Glukóza význam glukózy pro buňku, glykémie role glukózy v metabolismu transport glukózy přes buněčné membrány enzymy fosforylující a
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
VíceAminokyseliny (AA) Bílkoviny
Aminokyseliny (AA) Bílkoviny RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 přírodní AK L α AA skelet R-CH-COOH R - postranní řetězec NH 2 koncovky jmen in, zbytky yl, zkratky Asymetrický C*- opticky aktivní
Více8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
VíceEnzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.
ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VíceStruktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů
Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů Aminokyseliny CH COOH obsahují karboxylovou skupinu a aminovou skupinu nebarevné sloučeniny (Trp, Tyr, Phe absorbce v UV) základní
VíceKosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VíceBiochemie nervové soustavy. Pavla Balínová
Biochemie nervové soustavy Pavla Balínová Osnova semináře: Struktura a chemické složení nervové tkáně Energetický metabolismus nervové tkáně Mozkomíšní mok (likvor) Synaptický přenos nervového vzruchu
VíceAminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa. Luboš Sobotka
Aminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa Luboš Sobotka Reakce na hladovění a stres jsou stejné asi 4000000 let Přežít hladovění a akutní stav Metody sledování kvality AK roztoků Vylučovací metoda
VíceOtázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
VíceZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY. Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut
ZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut ŽIVINY (NUTRIENTY) MAKRONUTRIENTY Bílkoviny (proteiny) Sacharidy Tuky (lipidy) MIKRONUTRIENTY Vitaminy Rozpustné v tucích Rozpustné
VíceBp1252 Biochemie. #8 Metabolismus živin
Bp1252 Biochemie #8 Metabolismus živin Chemické reakce probíhající v organismu Katabolické reakce přeměna složitějších látek na jednoduché, jsou většinou exergonické. Anabolické reakce syntéza složitějších
VíceBiochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta
Biochemie I 2016/2017 Makromolekuly buňky František Škanta Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny ukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy Disacharidy Polysacharidy Ketotriosa
VíceProteiny v plazmě. Vladimíra Kvasnicová
Proteiny v plazmě Vladimíra Kvasnicová Plazmaticképroteiny zahrnují proteiny krevní plazmy a intersticiální tekutiny Celkový protein: 64-83 g/l 60% tvoří albumin celkový protein ~ více než 300 proteinů
VíceKloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem
Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem Tento produkt byl vyvinut ve spolupráci Mudr. Davida Freje, Ing. Ivety Jecmik Skuherské a odborníků z Japonska. Funkční a dobře vstřebatelná kombinace
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
VíceCo jsou aminokyseliny
Co jsou aminokyseliny Aminokyseliny jsou molekuly obsahující vodík, uhlík, kyslík a dusík. Dusík je ve formě aminoskupiny, typické právě jen pro aminokyseliny. Přeměnou aminokyselin se vytváří z aminoskupiny
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceDiabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)
Diabetes mellitus úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu ~ nedostatečná sekrece ~ chybějící odpověď buněk periferních tkání Metabolismus glukosy ze střeva jako játra 50 % glykogen
VíceBiochemie jater. Eva Samcová
Biochemie jater Eva Samcová Orgánová specializace Hlavní metabolické dráhy pro glukosu, mastné kyseliny a aminokyseliny jsou soustředěné okolo pyruvátu a acetyl-coa. Glukosa je primárním palivem pro mozek
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceRegulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
VíceOxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
VíceBiochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému
Biochemie kosti Podpůrná funkce Udržování homeostasy minerálů Sídlo krvetvorného systému Anatomie kosti Haversovy kanálky okostice lamely oddělené lakunami Kostní buňky Osteoblasty Osteocyty Osteoklasty
VíceRychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno:
Bruno Sopko Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno: Z předchozí rovnice vyplývá: Pokud katalýza při 25
VíceDUM č. 15 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie
projekt GML Brno Docens DUM č. 15 v sadě 22. Ch-1 Biochemie Autor: Martin Krejčí Datum: 30.04.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Rozdělení aminokyselin, chemické vzorce aminokyselin, amnokyseliny, významné
VíceZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
Více