Třída: PTÁCI (AVES) Řád: KUKAČKY (Cuculiformes)

Transkript

1 Třída: PTÁCI (AVES) Řád: KUKAČKY (Cuculiformes)

2 KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) řád: KUKAČKY (Cuculiformes) čeleď: KUKAČKOVITÍ (Cuculidae) vyskytuje se v Evropě, v Asii a v Africe je ptákem stěhovavým, přezimovává v tropické Indii a J Africe u nás na celém území, od nížin až po stromovou hranici

3 KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) pohlavní rozdíl ve zbarvení - samec je na hřbetní straně břidlicově šedý a na spodní straně světlý s příčnými tmavými proužky, samice má rezavý nádech na hlavě, voleti a krku; někdy mívá rezavě červený hřbet s příčně tmavým vlnkováním

4 KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) rýdovací pera u obou pohlaví jsou poměrně dlouhá, černá a posetá bílými skvrnami

5 KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) špičatá, štíhlá a černá křídla slabý a u kořene nažloutlý zobák přilétá koncem dubna a odlétá jednotlivě v srpnu až září samice žijí skrytě v korunách stromů kukačka je stromovým ptákem, ale není vázána na rozsáhlé lesní komplexy - těm se vyhýbá rozhodující pro její výskyt je dostatek hnízdišť drobných ptáků, na jejichž existenci je úzce vázána charakteristickým kukáním se ozývá pouze samec kukačky nežijí v trvalých manželských svazcích (snad proto, že je více samců než samic) samci na sebe žárlí, neustále se pronásledují a po celý den kukají

6 KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus) hnízdní parazitismus vajíčka přidává do hnízd jiných ptáků, většinou těch, u nichž byla vychována jsou to obyčejně drobní ptáci snáší do 1 hnízda zpravidla 1 vejce (vždy několik původních vajíček z hnízda vyhodí nebo odnese) na dobu snůšky má vliv doba hnízdění vyvolených pěstounů (kukačku přiměje ke snášení třeba pouhý pohled na stavbu hnízda) mládě má na hřbetě citlivé místo, kterým zřejmě vnímá dotyky cizích těles - podsune se pod vajíčka nebo pod vylíhlá mláďata, "naloží" si je na záda, přidrží je holými pohyblivými křídly, přiblíží se pozpátku k okraji hnízda a svůj náklad vyhodí ven

7 Reflex trvá pouze po několik dnů, ale stačí, aby mladá kukačka opanovala hnízdo.

8 KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus)

9

10 KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus)

11 Třída: PTÁCI (AVES) Řád: SVIŠŤOUNI (APODIFORMES)

12 Rorýs obecný (Apus apus) čeleď: RORÝSOVITÍ (Apodidae) ohrožený druh větší než vlaštovka obecná celý černý se světlejší skvrnou pod zobákem vrch těla kovově nazelenalý, vrch křídel namodralý úzká srpovitá křídla létá obyčejně s nápadně rychlým svištivým letem kolem věží a vysokých budov minimální pohyb po pevném povrchu dokazují zakrnělé končetiny obě pohlaví se neliší, mláďata mají peří na hlavě a zádech světle lemované obývá velkou část Evropy, Asie a Afriky

13 Létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlost nad 200 km/h.

14 Rorýs obecný (Apus apus)

15 Rorýs obecný (Apus apus) u nás běžně rozšířený druh od nížin až po horské polohy původně obyvatel skal a dutých stromů během posledního století se stal převážně obyvatelem lidských sídlišť, včetně velkých měst synantropní druh hnízdí na vysokých budovách v květnu a červnu jednou ročně hnízdo je kupka slepených stébel, srsti a peří umístěná v tmavých koutech střech vysokých budov hnízda slepují slinami, které na vzduchu tuhnou (pevné připevnění k podkladu)

16 Rorýs obecný (Apus apus) samice snáší většinou 2 bílá vejce na kterých sedí dnů a mláďata poté krmí oba rodiče až po dobu 50 dnů tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá v květnu a odlétá koncem srpna nejvyšší věk kroužkovaného ptáka je 21 let potravu tvoří výhradně členovci létající ve vzduchu, většinou do velikosti 10 mm zjištěny i větší druhy - včely, vosy a vážky mláďata krmena chuchvalci naloveného hmyzu slepenými slinami - obsahují (max.až 1500) jedinců

17 Rorýs obecný (Apus apus)

18 Třída: PTÁCI (AVES) Řád: SROSTLOPRSTÍ (CORACIIFORMES)

19 LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) čeleď: LEDŇÁČKOVITÍ (Alcedinidae) silně ohrožený druh výskyt v Evropě, jižní Asii a na severu Afriky silný, dlouhý zobák, zavalité tělo velikostí připomíná špačka spodek těla je rezavý, jinak je smaragdově a zelenomodře zbarven upřednostňují místa, kde do vody zasahují větve, kde sedávají a pozorují kořist vrhají se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody, pevně zobákem sevřou rybu a pomocí křídel se vynoří na hladinu

20 LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) ryby polykají hlavou napřed, aby jim šupiny nepoškrábaly hrdlo k nasycení potřebují alespoň 10 malých rybek denně

21 LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) potrava: drobné rybky a vodní hmyz je vázán na čisté tekoucí vody toků, které nemají regulací narušené břehy, v nichž hnízdí při námluvách podnikají oba ptáci divoké honičky, končí většinou tím, že samec přivede samičku ke svému hnízdu pokud hnízdní dutina není hotová, nalétají oba ptáci prudce do břehu tak dlouho, dokud se neobjeví důlek v kterém pak vyhrabávají tunel když je hotov začíná tzv. zásnubní krmení, kdy samec nosí samičce potravu, to ji dodá dostatek energie při snášení vajec

22 LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) rodičovský pár v kolmých hlinitých březích hloubí hnízdní noru (je přímá, dlouhá 0,5-1 m, o průměru 5-7 cm a končí hnízdní dutinou, která je 10 cm vysoká a asi 13 cm široká většinou si každý rok hrabe nové hnízdo hnízdí 2x-3x ročně a samička snáší do hnízda průměrně asi 7 vajec mimo dobu rozmnožování žijí ledňáčci samotářsky přezimují u nás jen občas; většina ledňáčků odlétá na podzim do Středomoří

23 LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis)

26 WWc34

27 VLHA PESTRÁ (Merops apiaster) čeleď: VLHOVITÍ (Meropidae) silně ohrožený druh štíhlé tělo s poměrně dlouhým ocasem pestré zbarvení hrdlo žluté, černě lemované, černé pruhy se táhnou i přes oko hřbet hnědý, břicho, křídla a ocas modrozelený stepní pták a území našeho státu je jejím nejsevernějším rozšířením

28

29 Hnízdí v kolmých stěnách břehů nebo pískoven, kde si vyhrabává podobné nory jako ledňáček; jsou však delší (až 2 m) a užší, cca 5-6 cm

30 VLHA PESTRÁ (Merops apiaster) většinou hnízdí vždy několik párů blízko sebe přilétá k nám v květnu a hnízdí pouze jednou klade cca 5 vajec vyvedená mláďata se dlouho vracejí na noc do hnízda odlétá v září a říjnu do rovníkové a J Afriky živí se hlavně blanokřídlým hmyzem, brouky a vážkami, které chytá v letu polyká i včely let připomíná vlaštovku

31

32 VLHA PESTRÁ (Merops apiaster)

33 VLHA PESTRÁ (Merops apiaster)

34 KJRE

35 MANDELÍK HAJNÍ (Coracias garrulus) čeleď: MANDELÍKOVITÍ (Coraciidae) kriticky ohrožený druh velký asi jako kavka se silným zobákem hřbet rezavě zbarven, ostatní části těla mají modrozelené odstíny s oblibou vysedává na vyvýšených místech u nás žije jen v nejteplejších oblastech (Polabí, J Morava) přilétá v dubnu a květnu, odlétá od srpna do září do V Afriky, kde přezimuje mívá 4-5 mláďat předpokladem výskytu jsou teplé lokality s dostatkem potravy a výskyt hnízdních dutin (přirozeně vyhnilé dutiny, hnízda po datlovitých ptácích)

36 MANDELÍK HAJNÍ (Coracias garrulus) potrava: brouci, kobylky a sarančata

37

38 MANDELÍK HAJNÍ (Coracias garrulus)

39

40

41

42 DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops) čeleď: DUDKOVITÍ (Upupidae) silně ohrožený druh pohyblivá chocholka složená z pestrých per větší než kos a je černě, hnědě a bíle zbarvený u nás se vyskytuje tam, kde se pase dobytek; živí se různým hmyzem, který vytahuje dlouhým zobákem z půdy nebo z trusu dobytka hnízdí v dutinách, nejčastěji v dutých vrbách, ve starých sadech i v dutinách jiných listnáčů přilétá v březnu až dubnu a hnízdí jednou, někdy i 2x v roce samice a později i mláďata se brání proti nepříteli tím, že vystřikují trus smíšený s páchnoucím výměškem kostrční žlázy

43 DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops) odlétá v srpnu a v září do Afriky, kde přezimuje mezi Saharou a rovníkem ubývání dudka u nás je způsobeno malými možnostmi k hnízdění i celkovými změnami, které v krajině probíhají melioracemi ubylo močálovitých území i pastvin, na které je dudek potravně vázán

44

45 DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops)

46 DUDEK CHOCHOLATÝ (Upupa epops)

47 Ja-r4

48 Třída: PTÁCI (AVES) Řád: ŠPLHAVCI (PICIFORMES)

49 Krutihlav obecný (Jynx torquilla) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) silně ohrožený druh Evropa, Asie o něco větší než vrabec obecný zbarvený jako kůra stromů slabý zobák, o ocas se při pohybu po stromech neopírá noha má 2 prsty směřující vpřed a 2 směřující dozadu, přesto se nezavěšuje na kolmé stromy obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší

50 Krutihlav obecný (Jynx torquilla) hnízdí v otevřené krajině a v sadech v květnu až červnu jednou ročně hnízdí v dutinách, které si na rozdíl od ostatních datlů sám netesá snůška 7-10 vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu dnů a mláďata poté krmí po dobu 25 dnů potrava: mravenci a jejich larvy, méně i jiný hmyz tažný pták, ze zimovišť v Africe se vrací na přelomu dubna a května a odlétá na přelomu srpna a září

51 Krutihlav obecný (Jynx torquilla)

55 ŽLUNA ZELENÁ (Picus viridis) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) velká asi jako hrdlička jasně světle zelená a celé temeno má červené mnohem hojnější než žluna šedá, objevuje se v zahradách, parcích, stromořadích a menších lesích potrava: podkorní hmyz, mravenci a jejich larvy i v zimě rozhrabává mraveniště a dlouhým jazykem chytá mravence

56 ŽLUNA ZELENÁ (Picus viridis)

57 DATEL ČERNÝ (Dryocopus martius) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) celý černý, jen na temeni hlavy má samec červenou čepičku a samice menší červenou skvrnu v týle setkáme se s ním nejčastěji ve velkých jehličnatých lesích v horách nebo v lužních lesích v okolí řek

58 DATEL ČERNÝ (Dryocopus martius)

61 STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) velký asi jako vrabec bíločerně kropenatý, s velkou červenou skvrnou na temeni hlavy u samečka a žlutobílou u samičky obývá zahrady, sady, lesíky a háje v nížinách a pahorkatinách v horách a ve větších lesích se s ním nesetkáme samice snáší 5-6 bílých vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 11 dnů a mláďata krmí na hnízdě též oba rodiče po dobu 20 dnů a po jejich vylétnutí je ještě 10 dní přikrmují

62 STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor)

63 STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor)

64 STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor) - samec

65 STRAKAPOUD MALÝ (Dendrocopos minor) - samice

66 STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) čeleď: DATLOVITÍ (Picidae) nejhojnější strakapoud v lesích, zahradách, parcích a alejích velký asi jako kos na hřbetě černý se dvěma velkými bílými skvrnami, s černou hlavou a u samce s červenou skvrnou v zátylku samice snáší 5-7 bílých vajec, na kterých se oba rodiče po dobu asi dnů, mláďata poté krmí oba rodiče 3 týdny a po vylétnutí je ještě několik dní přikrmují

67 Samice (vlevo) a samec (vpravo)

68 STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) - samec

69 STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) - samec

70 STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major) - samice

71 Samec u hnízdní dutiny

72 Staré lesní porosty se vzrostlými stromy jsou pro strakapouda velkého ideálním biotopem s množstvím hnízdních příležitostí a potravy.