eská krajní pravice ve volbách do Evropského parlamentu v roce Czech radical right wing political parties in the European elections in 2009.

Transkript

1 eská krajní pravice ve volbách do Evropského parlamentu v roce Czech radical right wing political parties in the European elections in Autor: Josef Smolík josef@mail.muni.cz Abstract The article deals with radical right-wing political parties in the Czech Republic and the results of the European Parliament elections that were held on the 5th and 6th June It introduces the Association for the Republic Czechoslovak Republican Party (SPR-RS), National Party (NS), Labour Party (DS) and their electoral programs. The candidates lists of these parties as well as their results in the European Parliament elections are compared. Keywords Association for the Republic Czechoslovak Republican Party (SPR-RS), Labour party (DS), Marginal political parties, National party (NS), Far right parties, European Parliament election. Úvod Voleb do Evropského parlamentu (dále jen EP), které se konaly ve dnech 5. a 6. ervna 2009 se úastnily i eské politické strany azené ke krajn pravicovému táboru, 23 Tento text byl zpracován v rámci grantového projektu GAR P408/10/P098 Národní strana : obrana národních zájm. 73

2 resp. náležející ke krajn pravicové politické rodin, Sdružení pro republiku Republikánská strana eskoslovenska (dále jen SPR- RS), Národní strana (dále jen NS) a Dlnická strana (dále jen DS)24. Tento struný text má za cíl shrnout nejenom volební výsledky, ale rovnž analyzovat kandidátní listiny a pedvolební témata a strategie tchto politických stran. Analýza kandidátních listin popisovaných politických stran se mimo volební podporu zamí i na poet kandidát, poet len politických stran a kandidujících bez politické píslušnosti, prmrný vk kandidát a poet žen na kandidátních listinách. Rovnž budou uvedeny výsledky krajn pravicových politických stran ve volbách do EP v jednotlivých krajích a okresech R. Vzhledem k tomu, že zde popisovaná politická uskupení byla již nkolikrát podrobnji popsána (srov. Fiala, Mareš 1998; Mareš 2000, 2003, 2005; Pink, Smolík 2007; Kyloušek, Smolík 2008; Smolík, Vejvodová 2009; Smolík 2009 ad.), nebude se tento text zabývat podrobnou historií jednotlivých politických stran, pedstavena však budou dlouhodobá programová stanoviska a programatika, vetn programatiky ped volbami do EP v roce Strany krajní pravice v eské republice Mezi politické strany souasné krajní pravice bývají azeny Dlnická strana, Národní strana a Sdružení pro republiku Republikánská strana eskoslovenska. Mimo politické strany však v R psobí nkolik ultrapravicových zájmových organizací, které jsou bu registrovány jako obanská sdružení i psobí bez registrace (napíklad Národní odpor, Autonomní nacionalisté) (viz Smolík 2009). Pedevším o spolupráci mezi DS a Národním odporem se ped samotnými volbami vedla diskuse nejenom v prostedí eské krajní pravice. 24 Na základ návrhu vlády R ze dne probhlo neúspšné zrušení DS. Nejvyšší správní soud zrušení DS zamítl (viz Rozsudek NSS 2009). I proto se DS mohla zúastnit voleb do Evropského parlamentu (srov. Smolík 2009). 74

3 Poet jednotlivých organizací a krajn pravicových (zájmových) skupin dokládá, že krajní pravice je znan roztíštná. Doktrinální odlišnost a fundamentální nesmiitelnost jednotlivých proud brání i úelové integraci (srov. Doekalová 2007, Rataj 2007). Pesto lze po roce 2000 nalézt nkolik píklad zcela úelové kooperace, pestože vtšina z tchto projekt nemla dlouhého trvání (nap. vznik Pravé alternativy ped volbami do PS v roce 2002, i vznik Národní koalice ped volbami do EP v roce 2004, nebo vznik tzv. Národní ptky ped volbami do PS v roce 2006). Voleb do EP v roce 2009 se zúastnily všechny ti krajn pravicové politické strany samostatn, ostatn spolupráce mezi nimi nebyla možná z hlediska personálních i ideových stet. Dlnická strana Dlnická strana (dále jen DS) byla založena bývalými leny Sdružení pro republiku Republikánské strany eskoslovenska (SPR RS). Finanní problémy vedly poátkem roku 2001 k vyhlášení konkurzu na SPR RS, piemž lenská základna pešla do nové strany s názvem Republikáni Miroslava Sládka (RMS). Dlnická strana byla zaregistrována 20. prosince 2002 pod oznaením Nová síla. Ke zmn názvu došlo 22. ledna Stranu založili Tomáš Vandas, nynjší pedseda DS, díve tajemník Republikán Miroslava Sládka. Z programatiky DS vyplývá, že strana požaduje znovuobnovení svrchovanosti eské republiky a vystoupení z Evropské unie a vojenských struktur NATO. V tomto bod DS odmítá penesení pravomocí do nadnárodního bruselského centra. V oblasti zdravotnictví je DS proti plýtvání finanních prostedk ve form bezplatného léení cizinc, kteí do eské republiky cestují z oblasti Afriky, Asie a Dálného Východu. Dalším bodem požadavk DS je komplexní národní reforma eského školství. eské školství musí vychovávat k vlastenectví a k úct k národním tradicím a hodnotám. DS odmítá zavádní kvót pi pijímání na studium. To se týká zejména menšinových etnik. 75

4 Xenofobie DS se projevuje hlavn v požadavku na vypovzení ilegálních pisthovalc. DS nechce, aby se eská republika stala žumpou Evropy a zemí plnou imigrant, pisthovalc ze stát bývalého Sovtského svazu, Balkánu, Asie, Dálného východu atd. DS je toho názoru, že cizinci berou echm práci, kazí mzdovou hladinu eských zamstnanc. DS oste kritizuje romskou politiku eské vlády. O Romech se nevyjadují jinak než jako o cikánech. DS požaduje, aby byly pohlavní deviace (tj. homosexualita) postaveny mimo zákon. V oblasti soudnictví DS je pro obnovu trestu smrti a pro snížení hranice trestní odpovdnosti na 13 let. DS zkrátka nedvuje všem sociálním skupinám, které jsou cizí. (Vejvodová 2005, Kyloušek, Smolík 2008). DS ke dni 1. února 2008 založila i tzv. Ochranné sbory Dlnické strany (OS DS). Hlavním komunikaním kanálem jsou Dlnické listy. Dlnickou stranu je možno oznait za malou krajn pravicovou politickou stranu s výraznými populistickými prvky, která je v souasnosti spojována s neregistrovanou organizací Národní odpor. ást lenské základny je tvoena i bývalými leny Národního korporativismu. DS mohla být alternativou pro volie z ad Autonomních nacionalisti Národního odporu (Kyloušek, Smolík 2008). V souvislosti s DS média informovala pedevším o akcích OS DS v Janov ( , , ) i Perov ( ). Na základ návrhu vlády R ze dne probhlo neúspšné zrušení DS. Nejvyšší správní soud dne zrušení DS zamítl (viz Rozsudek NSS 2009). Národní strana NS byla Ministerstvem vnitra zaregistrována k 31. íjnu 2002 na základ rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. záí 2002, akoliv první snahy o její založení sahají až do roku Hlavním úelem jejího založení mlo být sjednocení roztíštné eské krajní pravice ped parlamentními volbami v roce Tch se ovšem kvli problémm s registrací nestihla zúastnit (Mareš 2003, Jansa 2007). Strana získala pozornost nejenom médií, ale i bezpenostních složek, o emž svdí i to, 76

5 že byla uvedena ve vládní Zpráv o problematice extremismu na území R v roce Sama sebe vnímá jako stranu vlasteneckou se smyslem pro konzervativní hodnoty a národní tradice. Vychází z tzv. integrálního (obranného) tradicionalismu (Rataj 2007). eský obranný nacionalismus chce NS pizpsobit pro soudobou generaci; má být založen na ádu, autorit, disciplín, loajalit, povinnosti a odpovdnosti. NS nevychází z žádného fundamentalistického náboženského konceptu. Jako nebezpeí oznauje neoliberalismus, EU, komunismus a také islamismus. V programatice se objevuje i požadavek na vystoupení z NATO (viz Mareš 2003). Národní stranu nelze zaadit do kategorie pravicového extremismu: dodržuje ústavn konformní postoje s pedstavou ústavních zmn ve smyslu autoritativního národního státu; tj. autoritáské omezení zastupitelského parlamentarismu souasným zrušením Senátu a nastolením silného prezidentského režimu, využívajícího institutu pímé demokracie. NS se tedy pohybuje v oblasti politického radikalismu, který bývá mnohými politology užíván jako mezistupe mezi demokracií a extremismem. Radikálové nezavrhují demokracii jako takovou, ale kritizují pouze nkteré její výstupy, procesy, pedstavitele i jednotlivé politiky (nap. sociální politiku). I pro Národní stranu platí existovat znamená být vidn. I proto jsou její akce asto nadmíru medializovány; tém s jistotou lze tvrdit, že strana má k pomru potu svých len (odhady potu len se rozcházejí od 60 do pibližn 300) nejvtší podíl na mediálním prostoru. Krom zpráv z médií mimo její okruh se lze o jejích akcích i názorech dozvdt prostednictvím médií spjatých pímo s ní. Demonstrace a pietní akty jsou pro novináe vdným tématem. První veejnou akcí Národní strany byla 22. listopadu 2002 demonstrace proti Severoatlantické alianci (NATO), která mla v tu dobu v Praze summit (Jansa 2007). Protiunijní rétorika pak byla hlavní náplní innosti Národní strany v první polovin roku 2003 a její snahy smovaly k pesvdování voli, aby zamítli vstup eské republiky do EU v referendu konaném 13. a 14. ervna Obané se však v referendu vyslovili pro 77

6 vstup eské republiky do EU, když 77,33 % voli hlasovalo pro vstup a 22,67 % voli proti vstupu do Unie (Jansa 2007). Prozatím nejmedializovanjší vystoupení se uskutenila 21. ledna 2006 v Letech u Písku25 (podrobnji Jansa 2007). Strategicky psobivým poinem, který byl medializován a probrán mnohými politiky (F. Bublanem, I. Langerem), bylo založení tzv. Národní gardy (NG). Založením byl poven M. Kubík pi píležitosti oslav 28. íjna 2007, NG zahájila innost v lednu Bhem ervna 2008 lenové NG hlídkovali ped karlovarskou školou J. A. Komenského; mli tak bránit dalším incidentm vyvolaným romskými dtmi. V neposlední ad na sebe NS upozornila tím, že se rozhodla uvést sporný film nizozemského poslance Geerta Wilderse Fitna. Místopedseda NS pro Moravu a Slezsko M. Ševík se vyjádil kriticky o pochodu sexuálních menšin v Brn s názvem Duhová vlna. Za ožehavá témata, využitelná k vymezení vi jiným stranám, platí nap. kriminální innost cizinc, imigrant a menšin. Pomrn novým tématem je tzv. islamismus26, který je považován Národní stranou spolen s komunismem a nacismem za totalitní ideologii. NS ožehavá témata vnáší do diskuse ostatních politických stran a veejnosti. Tím se nkdy stává potenciálním politickým partnerem pro pedstavitele parlamentních stran i pro uskupení v komunální politice (Smolík 2008). V evropském mítku prosazuje rovnoprávnou spolupráci stát na základ bilaterálních i multilaterálních smluv, odmítá ovšem jakoukoliv integraci do Evropské unie a požaduje vystoupení eské republiky z tohoto projektu (Jansa 2007). 25 Mediální zájem vzbudil pomník ješt ped svým oficiálním odhalením. Proti jeho umístní v míst bývalého sbrného tábora z dob druhé svtové války se totiž oste ohradil napíklad pedseda Výboru pro odškodnní romského holocaustu enk Ržika, který celou akci oznail za provokaci nejhrubšího zrna a podobn se o památníku vyjádil i tehdejší vládní zmocnnec pro lidská práva Svatopluk Karásek. Nejasnosti také panovaly kolem povolení k umístní památníku, který se nacházel na pozemku obce (Jansa 2007) íjna 2006 se napíklad konala veejná akce Národní strany s názvem Spalme muslimskou nenávist. Na této akci došlo k zatení obou místopedsed Národní strany a posléze i pedsedkyn Petry Edelmannové (Jansa 2007). 78

7 Sdružení pro republiku Republikánská strana eskoslovenska Nejvýznamnjším reprezentantem krajní pravice v R byla politická formace Sdružení pro republiku Republikánská strana eskoslovenska (blíže viz Anastasakis 2001; Fiala, Mareš 1998; Mareš 2003; Danics 2003; Milza 2005). I v souasnosti tato strana vyvíjí aktivity, ehož dkazem je sestavení kandidátních listin a úast v krajských volbách Vývoj SPR-RS lze dnes vnímat v pti etapách. První etapu lze asov vymezit zhruba od konce roku 1989 do parlamentních voleb v roce V ní se v mimoparlamentním prostedí nejprve skupina republikán kolem osoby Miroslava Sládka (od února 1990 nesoucí název SPR-RS, sjezd SPR-RS se konal 24. února 1990) díky svojí politické aktivit dokázala stát jediným veejn známým politickým reprezentantem republikánství (resp. toho, co za nj vydávala) a postupn dominantním zpsobem obsadila krajn pravicový prostor v eském stranicko-politickém spektru (což znamenalo, že zde oznaení republikán získalo ultrapravicov populistické vyznní) (srov. Mareš 2003; Milza 2005). Druhá etapa, vymezená léty 1992 až 1998, je charakteristická psobením SPR-RS v NR, resp. od roku 1993 v PS PR, které bylo spojeno s extremistickými excesy elných pedstavitel a reprezentant SPR-RS. Tetí etapa od voleb v roce 1998 je charakterizována nejprve v letech 1998 až 1999 vnitním rozkladem strany (provázeným odchodem ady elných pedstavitel). Pesto se SPR- RS podailo do poátku roku 1999 opt relativn konsolidovat (Mareš 2003). tvrtá etapa je spjata se vznikem a existencí politického uskupení Republikáni Miroslava Sládka (RMS). Pátá etapa se odvíjí od znovuobnovení SPR-RS na sjezdu republikánského hnutí dne 17. kvtna Pod osvdeným názvem Sdružení pro republiku Republikánská strana eskoslovenska se slouily tyto subjekty: Republikánská strana ech, Moravy a Slezska, Republikánská unie, Radikální republikánská strana, Republikáni a Republikáni Miroslava Sládka (RMS). Pedsedou strany SPR-RS se stal Miroslav Sládek (srov. Kyloušek, Smolík 2008). Z obsahu republikánské programatiky je teba jako nejdležitjší vytknout sociální 79

8 populismus, draz na tvrdý pístup v oblasti vnitní bezpenosti, etnizaci sociálních a kriminálních problém (píina je hledána v Romech a pisthovalcích), odpor vi amerikanizaci spolenosti a nkterým postmoderním hodnotám (nap. právm homosexuáli multikulturalismu, nikoli však proti ochran životního prostedí), antikomunismus a anti-leviáctví obecn, zdrazování nacionálních atribut v ekonomice, výchov a kultue, draz na izolacionismus v zahraniní politice. Strana se vždy pedstavovala jako jediná skutená opozice, která za své dsledné postoje musí trpt nepízní médií a perzekucí jejích pedstavitel (Kyloušek, Smolík 2008). Volby do EP a krajn pravicové politické strany Volby do EP bývají v politologické literatue oznaovány jako second-order elections, tedy mén dležité volby. Pro tento typ voleb je obecn charakteristický menší význam, který jim pipisují volii a kandidující politické strany, než pro n mají volby do národních parlament, pop. prezidentské volby v tch zemích, kde je hlava státu volena pímo. Jako mén významné jsou volby do Evropského parlamentu klasifikovány pedevším vzhledem k menšímu zájmu voli a také s ohledem na jejich volební rozhodování, které bývá odlišné od voliských strategií uplatovaných pi hlavních volbách. (Fiala 2007: 115) Ve volbách do EP v roce 2009, které se konaly ve všech 27 lenských státech EU, se rozhodovalo o zastoupení 736 europoslanc, piemž pro eskou republiku (dále jen R) bylo vyhrazeno 22 poslaneckých míst.27 Právo volit do EP ml každý oban R, který alespo druhý den dosáhl plnoletosti. Na území R se mohli voleb zúastnit i obané jiného lenského státu EU, jestliže 27 Ve volbách do EP se prosadily 4 politické strany, ODS (31, 45 %, 9 mandát), SSD (22,38 %, 7 mandát), KSM (14, 18 %, 4 mandáty) a KDU-SL (7, 64 %, 2 mandáty). Do EP byli zvolení následující europoslanci: Jan Zahradil, Evžen Tošenovský, Oldich Vlasák, Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký, Edvard Kožušník, Hynek Fajmon, Andrea ešková, Jií Havel, Libor Rouek, Richard Falbr, Pavel Ploc, Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Olga Sehnalová, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Jií Maštálka, Jaromír Kohlíek, Zuzana Roithová a Jan Bezina (srov. volby.cz). 80

9 nejpozdji druhý den voleb, tj. 6. ervna dosáhli vku 18 let, za pedpokladu, že se do 22. dubna 2009 (tj. 45 dn ped volbami) zaregistrovali v evidenci obyvatel (bu k pechodnému nebo trvalému pobytu, dle zákona 133/2000 Sb.) a byli zapsáni do seznamu voli pro volby do EP. Pro starší volie byla podmínka registrace do 26. dubna. Ve volbách do EP, bez této registrace, mohli hlasovat i obané jiného lenského státu EU, pokud zde již hlasovali ve volbách do EP v roce 2004 a nepožádali o své vyškrtnutí ze seznamu voli. Pro eské obany kteí se rozhodli volit v jiném volebním okrsku, byla možnost získání voliského prkazu na obecním úadu do 21. kvtna, který umožoval volit v kterémkoliv volebním okrsku na území R. Volby do EP se konaly v ase v pátek dne 5. ervna a v ase dne 6. ervna Volební úast do EP na území R dosáhla 28,22 %, tj. bylo odevzdáno platných hlas. Volii si vybírali z 33 politických stran, politických hnutí a koalic, piemž mli možnost dvou preferenních hlas pro upednostnní kandidáta ze zvolené kandidátní listiny. Na kandidátních listinách, kde došlo k vyškrtnutí kandidáta z kandidátní listiny, se objevilo pouze poadové íslo. Tak tomu bylo v pípad SPR RS (u poadových ísel 20 a 21) a rovnž u NS (v pípad poadových ísel 9, 12 a 19) (blíže viz Programatika krajní pravice ve volbách do EP v roce 2009 Jak se tato témata promítla v programatice výše popsaných krajn pravicových politických stran ped volbami do EP? SPR-RS se ve svém programu ped volbami zamila na kritiku stávajících europoslanc (s mandátem ), pedevším kritizovala jejich neinnost v EP, nepotismus (zamstnávání rodinných píslušník v EP), nekvalifikovanost, jazykovou nevybavenost a nekomunikativnost ve vztahu k volim. SPR-RS naopak deklarovala, že zvolení europoslanci za SPR-RS budou hájit zájmy R a budou se snažit plnit 81

10 republikánský program. Rovnž v programu byla deklarace dobroinných úel z finanních prostedk pípadných europoslanc, dalšími tématy byla jazyková kompetence a boj proti bruselské byrokracii. Vedení SPR-RS v programu rovnž uvedlo, že pokud bude jakýkoliv in EU v rozporu s eskými národními zájmy, mže toto vyústit až do vystoupení z EU. SPR-RS také chtla iniciovat všeobecné referendum o setrvání v EU (blíže viz V ele kandidátní listiny byl pedseda SPR-RS Miroslav Sládek. NS vytvoila tzv. programové Desatero, které v úvodu popsalo vývoj strany od voleb do EP v roce 2004, aby následn pedstavilo jednotlivé kandidáty do EP. Toto Desatero pedstavilo i složení kandidát dle stranické píslušnosti, vzdlání a vku. Stejn jako v pípad SPR-RS i NS se deklarovala jako subjekt bránící národní zájmy zem proti bruselské byrokracii, nmecko-francouzskému velkoíšství a migranímu zlu, kterému EU otevela zrušením hranic dvee dokoán (viz Desatero se zamilo na nejpalivjší problémy evropské spolenosti z pohledu NS hospodáskou krizi, fiskální politiku EU (požadavek referenda v pípad zavedení eura), úpadek tradiních hodnot, nezamstnanost v R, resp. kritiku tzv. ekonomického pisthovalectví, vzrstající imigraci do R, odmítnutí Lisabonské smlouvy, požadavek na rovnoprávnost zemdlc v EU, výzvu k boji proti islámskému politicko-náboženskému fundamentalismu a terorismu, odmítnutí globalizace a požadavek na omluvu Srbm (podrobnji viz Dalšími pedvolebními tématy NS byl vztah k sudetským Nmcm, kritika souasné politické reprezentace ( sameácká viroza ), nízká porodnost eské a evropské populace. V ele kandidátní listiny NS byla pedsedkyn strany Petra Edelmannová. DS nazvala svj program ped volbami do EP Suverenita a nezávislost, což jasn korespondovalo s jeho obsahem, který se negativn vymezoval vi EU, kritizoval Lisabonskou smlouvu a preferoval spolupráci mezi rovnocennými národy ped diktátem ekonomicky silnjších stát. Další témata se podobala programu NS. Tmito tématy tak 82

11 byly ilegální pisthovalci (ze stát bývalého Sovtského svazu, Balkánu, Asie), zrušení pisthovaleckých tábor a všech podpor pro pisthovalce, ochrana kulturního a národního ddictví a podpora eského zemdlství (s cílem sobstanosti R v této oblasti). Dále DS v programu nabízela omezení pílivu cizího kapitálu a deklarovala podporu domácím podnikatelm, živnostníkm, obchodníkm a výrobcm (blíže viz V ele kandidátní listiny DS byl pedseda strany Tomáš Vandas. Aktivity krajní pravice ped volbami do EP v roce 2009 Region stední a východní Evropy procházel po roce 1989 složitými procesy politické a ekonomické transformace spolen s konsolidací demokracie, což se jako téma promítlo i ped volbami do EP v roce 2009, kdy se tematizovala ekonomická krize. Není sporu o tom, že transformaní procesy v postkomunistických státech byly ve srovnání s pedcházející modernizací na západ rozsáhlejší, hlubší a komplexnjší, ale asto i problematitjší. Dsledky ekonomické recese se v mnoha regionech stední a východní Evropy promítly vzrstem nezamstnanosti, což se odrazilo i ve výše popsané programatice krajn pravicových politických stran v R. Krajn pravicové politické strany zde popisované tak reagovaly pedevším na neešené problémy regionálního socio-ekonomického charakteru, což se projevilo i v pedvolební kampani jednotlivých krajn pravicových politických stran. Jako zásadní aktivity ped volbami do EP se jevila tematizace a aktivismus v sociáln vylouených lokalitách, a s tím související negativní jevy jako kriminalita, nezamstnanost, migrace, znepokojivé demografické údaje atp. (srov. Smolík 2009). Zcela konkrétní sociáln vylouené lokality a s tím spojené negativní jevy se pro krajní pravici staly hlavním tématem v pedvolební kampani (pedevším od druhého pololetí roku 2008). Aktivity všech tí popisovaných politických stran lze shrnout do roviny propaganí a aktivistické. Jako rovinu propaganí lze vnímat pedevším prezentace ve stranických 83

12 médiích (internetové stránky, tiskoviny, letáky, plakáty), ale i v nestranických médiích (televize, tisk). Všechny ti popisované krajn pravicové politické strany pedstavily mimo programatiky i lídry (i pímo nkolik len) kandidátních listin. Jako rovinu aktivistickou lze vnímat jednotlivé pedvolební mítinky, demonstrace, pochody, shromáždní, ale i spontánní demonstrace (což byl v R relativn nový fenomén). Aktivity v obou rovinách byly patrné pedevším u NS a DS. SPR-RS se však stále prezentovala jako jediná schopná opoziní politická alternativa. Ob politické strany tj. NS a DS - vydávaly své stranické listy (tj. Národní politiku v pípad NS a Dlnické listy v pípad DS), ob založily své aktivistické (paramilitární) struktury (v pípad NS to byla Národní garda28, v pípad DS to byly Ochranné sbory29) a aktivn vstoupily do pedvolebních kampaní (srov. Kyloušek, Smolík 2008; Smolík 2008, 2009). V souvislosti s DS média informovala pedevším o akcích v Hradci Králové (tzv. Den svobody, ) a Kladnu ( ). Po návštv OS DS v Janov dne se penesla pozornost do tohoto severoeského sídlišt. V krátkém prbhu probhly demonstrace (a v nkterých pípadech i stety s policií) v íjnu a listopadu 2008 ( , , ), v Praze ( a ) i Perov ( ) (srov. MV R 2009). V listopadu 2008 pedseda DS T. Vandas podal trestní oznámení na ministra vnitra I. Langera, který podal vlád návrh na rozpuštní DS a oznail ji za extremistickou. Píznivci NS se sešli i ped brnnskou mešitou, aby upozornili na vzrstající islámský radikalismus (celá akce byla nkolik dní poté, co v Islamábádu po teroristickém útoku zahynul eský velvyslanec Ivo Žárek), stejn jako v listopadu 2008 byla NS realizována tzv. spanilá jízda v ulicích tzv. brnnského Bronxu (ulice Cejl, 28 Založením NG byl poven M. Kubík pi píležitosti oslav 28. íjna 2007, NG zahájila innost v lednu 2008 (Smolík 2009). 29 Ochranné sbory DS (OS DS) vznikly k

13 Bratislavská, Francouzská). (Smolík 2009, MfDnes 2008a, Právo 2008, LN 2008, MV R 2009). Rozpuštno bylo i shromáždní NS dne v Praze po projevu Pavla Sedláka, který kritizoval mj. etnickou kriminalitu v centru Prahy a vzrstající podíl pisthovalc z afrických zemí.30 Strategií NS i DS tedy bylo zaujmout mediální prostor, který by volie na tento typ politických stran a jejich programatiku upozornil. Pedstavitelé NS oceovali na svých webových stránkách jakoukoli zmínku v tištných médiích, která se dotýkala jejich politické strany. NS se v eské televizi (dále jen T) prezentovala pedvolebním klipem, který se oste vymezoval vi romské menšin.31 V klipu NS deklarovala konené ešení cikánské otázky a kriticky se vyjadovala k tzv. nárokové a koistnické mentalit Rom. Klip NS byl na základ rozhodnutí generálního editele Jiího Janeka stažen z vysílání (srov. Ke klipu NS se kriticky vyjádil premiér Jan Fischer, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb a ministr vnitra Martin Pecina. Tsn ped volbami do EP, konkrétn pak 28. kvtna, probhla ped T poklidná demonstrace nkolika píznivc NS proti vedení T. Rozhlasové volební spoty jak DS, tak i NS, byly vyazeny z vysílání z dvodu možného porušení zákona.32 Pes podobnou rétoriku se NS a DS kritizovaly navzájem. NS pedevším kritizovala navázání Národního odporu na aktivity DS, pedevším po úasti v Janov dne 17. listopadu 2008 (srov. Národní politika, íjen 2008). Pedvolební kampan všech tí popisovaných politických stran lze hodnotit jen velice obtížn, pesto lze konstatovat, že aktivní byly pedevším DS (s drazem na romskou problematiku) a NS (s drazem na islamismus). Podle pedpokladu se volební kampan a aktivity jednotlivých krajn pravicových politických stran zamily pedevším na vnitropolitická témata (srov. Fiala 2007: 120). 30 Proti této demonstraci vystoupili aktivisté z iniciativy Studenti proti rasismu a pedstavitelé eského anarchistického hnutí (nap. Ondej Slaálek). Jako zahraniní host vystoupil N. Griffin, pedseda BNP. 31 Klip NS rovnž použil nahrávku písn Path bez vdomí interpret hudební formace Apocalyptica. 32 Na editele eského rozhlasu Václava Kasíka bylo poté podáno Tomášem Vandasem trestní oznámení. 85

14 Aktivity krajní pravice ped volbami do EP v roce 2009 U krajn pravicových politických stran, tj. u SPR RS (kandidátní listina. 7), NS (kandidátní listina. 13) a DS (kandidátní listina. 31) lze sledovat nkolik ukazatel, které lze doložit na základ analýzy kandidátních listin. Pedevším se jedná o tyto ukazatele: poet kandidát kandidátní listiny, poet vyškrtnutých kandidát z kandidátní listiny, prmrný vk kandidát, poet a podíl žen na kandidátní listin, poet a podíl len nominovaných politických stran, poet kandidujících bez politické píslušnosti. Tabulka. 1. Srovnání struktury kandidátních listin SPR-RS, NS a DS. Politická strana SPR-RS NS DS Poet kandidát kandidátní listiny Poet vyškrtnutých kandidát Prmrný vk kandidát (v letech) Poet žen na kandidátní listin Podíl žen na kandidátní listin (%) Poet len nominující strany Podíl len nominující strany (%) Poet kandidát bez politické píslušnosti Zdroj: Volební server SÚ ( Jak vyplynulo z tab.. 1, prmrný vk kandidát na kandidátních listinách u SPR- RS je 53 let, u NS 44 let a u DS 38 let. U DS, jakožto strany s nejmladšími kandidáty lze pedpokládat potenciál oslovit prvovolie, pípadn mladší, protestn naladnou generaci. Podíl len krajn pravicových politických stran na kandidátních listinách se pohybuje pibližn mezi 80 a 100 %. Podíl žen na kandidátních listinách se pohybuje v rozmezí pibližn mezi 10 a 20 %. Pokud budeme srovnávat výsledky voleb do EP v roce a 33 Celková volební úast v 25 státech rozšíené EU v ervnu 2004 byla pouhých 45,5 % (viz Fiala 2007: 115). 86

15 2009, je nutné vzít v potaz, že ve volbách do EP v roce 2004 byla úast 28,32 %, v roce 2009 to byla úast tém totožná, tj. 28,22 % (srov. Fiala 2007, viz tab.. 2). Tabulka. 2. Volební úast ve volbách do EP Rok voleb do EP Volební úast ve volbách do EP (celkov, %) 45,47 (25 stát) 42,85 (27 stát) Rok voleb do EP Volební úast ve volbách do EP (R, %) 28,32 28,22 Zdroj: Volební server SÚ ( Ve volbách do EP v roce 2004 kandidovala politická strana Republikáni Miroslava Sládka (RMS), Národní koalice (NK) a DS. SPR RS lze považovat personáln, ideologicky i historicky za pokraování RMS, stejn jako NK 34 lze ztotožnit s NS. V roce 2004 pi volbách do EP získala RMS hlas (0,67 %), NK hlas (0,12 %) a DS hlas (0,18 %). Po pti letech byly výsledky následující. Nejúspšnjší politickou stranou krajn pravicového tábora byla DS s výsledkem obdržených hlas (1,07 %), což pro tuto formaci znamenalo i zisk finanního píspvku od státu (ve výši pibližn 760 tisíc K). SPR RS získala ve volbách do EP hlas (0,31 %). NS obdržela hlas (0,26 %) (srov. tab.. 3). Tabulka. 3. Srovnání výsledk krajn pravicových politických stran ve volbách do EP v roce 2004 a Politická strana SPR-RS (RMS) NS (NK) DS Volby do EP 2004 (poet hlas) Volby do EP 2009 (poet hlas) Pírstek/úbytek hlas (2004/2009) Ped tmito volbami vedla NS jednání o vytvoení koalice s dalšími menšími politickými stranami a nakonec zformovala spolu s eskou stranou národn sociální Národní koalici (Jansa 2007). 87

16 Volby do EP 2004 (%) 0,67 0,12 0,18 Volby do EP 2009 (poet hlas) 0,31 0,26 1,07 Procentuální rozdíl mezi volbami 2004 a ,36 +0,14 + 0,89 Zdroj: Volební server SÚ ( Pomrn pekvapujícími fakty voleb do EP v roce 2009 byl neúspch NS, ale i pekroení 1 % u DS. Nejúspšnjší krajn pravicovou politickou stranou ve volbách do EP v roce 2009 se tedy stala DS, která posílila o 0,89 %, což inilo hlas ve srovnání s volbami do EP v roce Na základ výsledk voleb do EP v roce 2009 v tabulce. 3, lze konstatovat, že krajn pravicové politické strany posílily své pozice, by je tento úspch relativní. Tabulka. 4. Srovnání výsledk voleb krajn pravicových politických stran do EP v Praze a krajích. Územní celek SPR-RS NS DS Praha 0,17 % (587) 0,25 % (871) 0,64 % (2 177) Stedoeský kraj 0,38 % (1 086) 0,30 % (877) 0,94 % (2 683) Jihoeský kraj 0,34 % (488) 0,21 % (301) 0,99 % (1 406) Plzeský kraj 0,32 % (414) 0,25 % (328) 1,07 % (1 369) Karlovarský kraj 0,47 % (253) 0,57 % (302) 2,44 % (1 292) Ústecký kraj 0,46 % (696) 0,36 % (549) 2,76 % (4 101) Liberecký kraj 0,42 % (398) 0,31 % (289) 1,19 % (1 105) Královehradecký kraj 0,38 % (497) 0,32 % (418) 1,16 % (1 509) Pardubický kraj 0,32 % (388) 0,21 % (254) 0,97 % (1 160) Kraj Vysoina 0,35 % (423) 0,17 % (205) 0,90 % (1 079) Jihomoravský kraj 0,28 % (758) 0,17 % (470) 0,90 % (2 436) Olomoucký kraj 0,29 % (412) 0,23 % (327) 1,14 % (1 609) Zlínský kraj 0,25 % (344) 0,13 % (180) 0,71 % (959) Moravskoslezský kraj 0,28 % (748) 0,34 % (892) 0,95 % (2 483) 88

17 Zdroj: Volební server SÚ ( Z tabulky. 4, která se vnuje srovnání výsledk voleb krajn pravicových politických stran do EP v Praze a krajích vyplývá, že SPR-RS má nejvtší podporu v Karlovarském kraji (0,47 %), naopak nejmenší podpory dosáhla v Praze (0,17 %). V Karlovarském kraji má nejvtší podporu i NS, naopak nejmenší podporou disponovala v kraji Vysoina a v Jihomoravském kraji (shodn 0,17 %). Stejn jako SPR-RS má i DS nejnižší podporu v hlavním mst (0,64 %), nejvtší v Ústeckém kraji - 2,76 % hlas. Ve srovnání s volbami do EP v roce 2004 (0,38 %, 585 hlas), tak DS v Ústeckém kraji ve volbách do EP v roce 2009 získala o hlas, což inilo zisk o 2,06 % více ve srovnání s rokem Tyto volební zisku lze piítat Na úrovni okres DS mla podporu v okresech Most (5,16 %), Teplice (4,14 %), Sokolov (3,44 %), Louny (2,65 %) a Chomutov (2,36 %). Nejmén úspšnou byla DS v okresech Zlín (0,5 %) a Frýdek-Místek (0,6%). Na úrovni okres NS mla podporu v okresech Sokolov (0,91 %), Mladá Boleslav (0,54 %), Náchod (0,49 %), Nymburk (0,45 %) a Cheb (0,43 %). Nejmén hlas získala NS v okresech Uherské Hradišt (0,11 %) a Zlín (0,08 %). SPR-RS získala nejvtší podporu v okresech Mladá Boleslav (0,75 %), Tachov (0,66 %), Sokolov (0,64 %), Louny (0,63 %) a eská Lípa (0,59 %). Nejmenší podpora SPR-RS byla v okresu Hodonín (0,18 %) a v Praze (0,17 %). Podrobnjší výsledky na úrovni okres shrnuje tabulka. 5, z které vyplývá, že krajn pravicové jsou úspšné pedevším v severních echách. Naopak nejmén úspšné jsou tyto politické strany v okresech Zlín a Uherské Hradišt. 89

18 Tabulka. 5. Pt nejúspšnjších a pt nejmén úspšných okres pro strany krajní pravice ve volbách do EP v roce Poadí Dlnická strana SPR-RS Národní strana Okres % hlas Okres % hlas Okres % hlas 1 Most 5,16 Mladá Boleslav 0,75 Sokolov 0,91 2 Teplice 4,14 Tachov 0,66 Mladá Boleslav 0,54 3 Sokolov 3,44 Sokolov 0,64 Náchod 0,49 4 Louny 2,65 Louny 0,63 Nymburk 0,45 5 Chomutov 2,36 eská Lípa 0,59 x xxx Cheb, Karlovy Vary 0,43 73 Benešov 0,65 Praha-západ 0,21 Havlíkv Brod 0,12 74 Uherské Hradišt 75 Praha 0,64 0,65 Plze-msto 0,20 Kutná Hora 0,11 Uherské Hradišt 0,20 Znojmo 0,11 76 Frýdek-Místek 0,60 Hodonín 0,18 Zlín 0,11 77 Zlín 0,50 Praha 0,17 Uherské Hradišt 0,08 Zdroj: Volební server SÚ ( Závr Z výše uvedených ádk vyplývá, že pro eské krajn pravicové politické strany jsou volby do EP lákavou politickou arénou. Nutno podotknout, že do voleb do EP v roce 2009 vstupovaly tytéž strany (pokud SPR-RS budeme vnímat jako pímou pokraovatelku RMS a NK ztotožníme s NS) jako v pedchozích volbách do EP. Programové teze všech tí uvedených subjekt jsou vícemén shodné, zamují se na kritiku jak EU, tak i europoslanc zvolených za R, patrná je etnizace sociálních a 90

19 kriminálních problém, stejn jako vymezení vi komunismu, liberalismu a multikulturním idejím. V propaganí rovin se pedevším DS a NS snažily profilovat na romské problematice a odporu proti nadnárodním strukturám, ale v pípad NS i proti islamismu. To se projevovalo pedevším v aktivitách týkajících se sociáln vylouených lokalit a konkrétn zamených demonstrací. Pes nárst potu hlas pro krajn pravicové politické strany ve volbách do EP v roce 2009, jak pro NS (o hlas), tak pro DS (o ), oproti pedchozím volbám do EP, lze konstatovat, že krajní pravice je rozpolcená a znan heterogenní. Zajímavý je i neúspch NS ve srovnání s DS a propad hlas pro tradiního zástupce krajní pravice pro SPR-RS (o hlas mén než v pedchozích volbách). I v nejbližší dob lze pedpokládat, že krajní pravice bude diferencovaná do nkolika protichdných proud, které se budou snažit oslovit stejný voliský elektorát. Seznam zkratek BNP Britská národní strana T eská televize SSD - eská strana sociáln demokratická EU - Evropská unie KSM - Komunistická strana ech a Moravy NATO - Severoatlantická aliance ODS - Obanská demokratická strana KDU-SL Kesanská a demokratická unie eskoslovenská strana lidová SÚ eský statistický úad DS - Dlnická strana EP - Evropský parlament 91

20 NG - Národní garda NK- Národní koalice NS - Národní strana NSS Nejvyšší správní soud OS DS - Ochranné sbory Dlnické strany RMS - Republikáni Miroslava Sládka SPR-RS - Sdružení pro republiku Republikánská strana eskoslovenska Seznam použité literatury Literatura Anastasakis, O.: Post-communist extremism in Eastern Europe: The nature of the phenomenon. Studies in Ethnicity and Nationalism, Vol. 1, No. 2, 2001, pp Danics, Š Extremismus. Praha: Triton. Doekalová, P Krajní, radikální, extrémní nebo extremistická pravice? Pokus o terminologické vymezení základních pojm. In Srb, V., Hirtlová, P. (eds.): Radikalismus a jeho projevy v souasném svt. Sborník z mezinárodní vdecké konference. Kolín: ARC- VŠPSV, s Fiala, P., Mareš, M Programová analýza SPR-RS. In: Fiala, P. (ed.): Politický extremismus a radikalismus. Brno: Masarykova univerzita, s Fiala, P Evropský mezias. Nové otázky evropské integrace. Brno: Barrister&Principal. Jansa, J Národní strana. Brno: Masarykova univerzita (bakaláská práce). Kyloušek, J., Smolík, J Národní strana: resuscitace krajn-pravicové stranické rodiny? (pípadová studie marginální strany ped volbami 2006), Stedoevropské politické 92