Odbor analýz a statistiky. a odvětví v působnosti MPO

Transkript

1 Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1.. čtvrtle tletí tí 2007 Červenec 2007

2

3 OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 17 I.1. Výkonnost ekonomiky 17 I.2. Trh práce 19 I.3. Cenová a fiskální politika 20 I.3.1. Cenová politika 20 I.3.2. Fiskální politika 29 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 32 I.4.1. Měnová politika 32 I.4.2. Přímé zahraniční investice 39 I.5. Kapitálový trh 41 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 45 II. PRŮMYSL 49 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 49 II.2. Finanční situace průmyslových podniků 59 III. STAVEBNICTVÍ 65 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 65 III.2. Bytová výstavba 69 III.3. Finanční situace ve stavebnictví 71 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 73 IV.1. Souhrnné výsledky 73 IV.2. Teritoriální struktura 76 IV.3. Komoditní struktura 77 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 81 V.1. Odvětví obchodu 81 V.2. Konečná spotřeba domácností 85 Přílohová část 91 1

4 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

5 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie CESI Central European Share Index ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + jednodenní vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PX-GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM index RM-Systému (dříve PK 30) RM-S RM-Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3

6

7 ÚVOD Trend rychlého růstu ekonomiky pokračoval i v 1. čtvrtletí Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně reálně o 6,1 % a udržel si růstovou dynamiku nad šesti procenty již osmé čtvrtletí v řadě. Při růstu cenové hladiny o 3,6 % se nominální produkt zvýšil o 9,9 %. V rámci středoevropského regionu rostlo již tradičně nejrychleji Slovensko (9,0 %), kterému se tentokrát nejvíce přiblížilo Polsko (6,8 %). Naopak růst maďarské ekonomiky zpomalil a byl na stejné úrovni jako průměr EU-25, tj. 3,1 %. Solidní růst EU se opíral zejména o vyšší investiční aktivitu (při stagnaci konečné spotřeby domácností a nově realizovaným předstihem dovozu před vývozem ve srovnání s předchozím čtvrtletím) a vytvořil v zásadě příznivé podmínky z hlediska odbytu tuzemské produkce. Podíly vývozu i dovozu zboží na hrubém domácím produktu (v běžných cenách) v české ekonomice dále vzrostly, a to u vývozu na 73,4 % (o 4,3 p.b.) a dovozu na 68,2 % (o 3,3 p.b.). Krytí dovozu vývozem se meziročně zlepšilo o 0,9 bodu na 106,1 %. Meziroční dynamiky vývozu i dovozu byly ve všech měsících dvouciferné, za celé čtvrtletí se vývoz zvýšil o 16,7 % a dovoz o 15,7 %. Přebytek obchodní bilance 34,5 mld. Kč byl rovnoměrně rozložen do jednotlivých měsíců. Na výši celkového salda pozitivně působil meziroční růst aktiva se zeměmi EU na 111,9 mld. Kč (o 20,9 mld. Kč), když ke zlepšení došlo především se sousedními zeměmi, tj. Slovenskem, Německem a Polskem. Na druhé straně negativně ovlivnil přebytek hlavně obchod s Čínou, kde se deficit dále prohloubil (o 10, 9 mld. Kč). Z komoditního hlediska dosáhly nejvyššího přebytku obchodní bilance stroje a dopravní prostředky (88 mld. Kč) s tím, že strojírenská skupina se na celkovém vývozu podílela 54,3 % a na dovozu 42 %. Nejvyšší pasivum měla minerální paliva (29,7 mld. Kč), u kterého ale došlo k meziročnímu snížení o 5,5 mld. Kč především vlivem poklesu dovozních cen téměř o desetinu. Běžný účet platební bilance skončil přebytkem 1,6 % hrubého domácího produktu. Dále se zvýraznily změny v jeho struktuře, kdy aktivum obchodní bilance sice postupně narůstá, ale zároveň pokračuje zhoršování všech dalších položek. Kladné saldo běžného účtu bylo zcela eliminováno odlivem finančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu (1,8 %), takže kladný výsledek celkové platební bilance byl generován příjmy na kapitálovém účtu a v položce kursové rozdíly, chyby a opomenutí. Vlivem zlepšení směnných relací (vývozní ceny zboží a služeb se v průměru meziročně nezměnily, ale dovozní klesly o 2,3 %) se vývoj zahraničního obchodu ve stálých a běžných cenách lišil. Zatímco v nominálním vyjádření si růst vývozu udržel předstih před dovozem, ve stálých cenách došlo ke změně této tendence ve prospěch dovozu. Důsledkem byl negativní příspěvek vnějšího sektoru (- 0,6 p. b.) k hospodářskému růstu. Hlavním zdrojem růstu proto byla domácí poptávka, zejména konečná spotřeba domácností (s příspěvkem 3,3 p.b.). Spotřeba domácností meziročně vzrostla o 6,7 %, přičemž výdaje směřovaly zejména do vybavení a údržby domácností, na pořízení a provoz motorových vozidel a také do odívání, obuvi a audio-video techniky. Růst hrubé tvorby fixního kapitálu meziročně zpomalil na 1,5 % (po akceleraci v průběhu minulého roku až na 8,1 % ve 4. čtvrtletí). Z hlediska věcné struktury se na nižší investiční aktivitě projevil především meziroční pokles výdajů do strojů a zařízení (-6,6 %). Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla průmyslová produkce o 12,4 %, tj. téměř na úrovni srovnatelného období minulého roku (14,8 %). Rychlý růst byl ovlivněn silnou zahraniční poptávkou nejdůležitějších obchodních partnerů (SRN a Slovensko), která byla uspokojována především podniky 5

8 pod zahraniční kontrolou, jejichž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 61,1 %. Jeho nositelem byl zejména elektronický a automobilový průmysl vč. navazujících odvětví gumárenského a plastikářského průmyslu. Došlo k oživení energetického strojírenství, výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (vlivem vyšší poptávky stavebnictví v důsledku mírné zimy), zpracování dřeva a výroby dřevařských výrobků (v souvislosti s lesní kalamitou). Celková zaměstnanost v průmyslových organizacích se zvýšila o 2,8 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 3,2 %. Pokračoval rychlý růst produktivity práce (9,6 %), který se projevil snížením jednotkových mzdových nákladů (o 1,7 %). Stavební produkce meziročně vzrostla o 28,9 %, přičemž vývoj odvětví výrazně ovlivnily mimořádně příznivé klimatické podmínky, které (v kombinaci s nízkou srovnávací základnou stejného období předchozího roku) podpořily dvouciferné růsty v zimních měsících. Hlavními faktory rozvoje byly rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené na výstavbu administrativních a multifunkčních center, výstavba dálnic, rekonstrukce hlavních železničních tratí a pokračující růst bytové výstavby. Hladina spotřebitelských cen se v 1. čtvrtletí zvýšila meziročně o 1,5 %, přičemž cenový pohyb v jednotlivých měsících měl ve srovnání s minulými lety neobvyklý vývoj. Zatímco v lednu, vzhledem k významným změnám administrativně řízených cen, bylo meziměsíční tempo růstu spotřebitelských cen relativně nízké (1,0 %), v následujících měsících se ceny naopak začaly zvedat progresivněji než v uplynulých letech (o 0,3 % v únoru a v březnu). Přes postupný růst spotřebitelské poptávky se však silnější tlaky na zrychlení inflace neprojevily. Vysoké tempo hospodářského růstu (vč. příznivých klimatických podmínek) vedlo rovněž k vytváření nových pracovních míst, které bylo doprovázeno růstem zaměstnanosti a poklesem počtu uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila na 7,3 % (o 1,5 p.b.), nadále však přetrvávají velké regionální rozdíly. Z hlediska struktury uchazečů o zaměstnání se pozitivně vyvíjela situace především v oblasti zaměstnávání absolventů a mladistvých. Naopak, i přes absolutní pokles, roste podíl uchazečů starších 50 let, se základním vzděláním a zdravotně postižených. Důsledkem zvýšené poptávky po pracovních silách bylo také zrychlení mzdového vývoje. Průměrná nominální mzda vzrostla meziročně o 8,1 % (proti 6,8 % loni), což při zvýšení spotřebitelských cen o 1,5 % představovalo reálný růst o 6,5 %. Protože současně došlo ke zpomalení růstu produktivity práce (na 4,1 %), byl dosavadní příznivý trend relace rychlejšího vývoje produktivity před mzdami přerušen. Souhrnná produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) přispěla k růstu HDP cca dvěma třetinami, zbytek zajistil růst zaměstnanosti, která meziročně vzrostla o 1,9 %. 6

9 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ 2007 I. Makroekonomický vývoj V 1. čtvrtletí pokračoval rychlý růst ekonomiky, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 6,1 %, tj. stejně jako v předchozím čtvrtletí. Růstovou dynamiku nad šesti procenty si ekonomika udržuje již osmé čtvrtletí v řadě s tím, že vrcholu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 2005 (7,0 %). Hlavním zdrojem hospodářského růstu byly výdaje domácností na konečnou spotřebu, které meziročně zrychlily v reálném vyjádření na 6,7 % (proti loňským 3,8 %). Tento vývoj v zásadě korespondoval s růstem reálných mezd, které vzrostly o 6,5 %. Na druhé straně konečná spotřeba vlády zpomalila na meziroční zvýšení pouze o 0,4 % (loni 3,8 %). Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 1,5 %, tj. pomaleji než ve stejném období minulého roku (6,8 %) Z hlediska věcné struktury se na tomto vývoji projevil zejména pokles investic do strojů a zařízení (-6,6 %). Zvýšil se stav zásob, v nominálním vyjádření o 37,0 mld. Kč. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) došlo po třech letech ke změně tendence, když dovoz (16,5 %) začal růst rychleji než vývoz (14,6 %). Tento vývoj do značné míry souvisel s cenovým vývojem, když vývozní ceny se v průměru meziročně nezměnily, ale dovozní ceny poklesly o 2,3 %. Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu hrubé přidané hodnoty 6,3 % (ve stálých cenách) podílelo zejména objemově nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu, které zajistilo její růst téměř z poloviny. Rychleji než zpracovatelský průmysl (9,4 %) rostl obchod (21,0 %), pohostinství a ubytování (17,8 %) a stavebnictví (17,8 %), tedy odvětví, kterým přála zejména mírná zima. Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 4,1 % (proti 5,2 % ve srovnatelném období), což částečně souviselo s vyšším růstem zaměstnanosti (o 1,9 % proti 1,3 % loni). Při současném zrychlení mzdového vývoje byl dosavadní příznivý trend předstihu růstu produktivity práce před mzdami přerušen. Počet obyvatel České republiky, který se již pátým rokem zvyšuje, k 31.březnu 2007 dosáhl ,7 tisíc, když meziročně vzrostl o 48,8 tisíc osob. Při stoupající porodnosti byl přírůstek počtu obyvatel zejména důsledkem aktivního salda zahraniční migrace. Vyšším poklesem počtu nezaměstnaných než nárůstem počtu zaměstnaných se snížil počet ekonomicky aktivních osob o 23,1 tisíc na 5 176,2 tisíc osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let, klesla o 0,7 p.b. na 58,7 %. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let) meziročně vzrostla o 0,5 p.b. na 55,2 %. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, meziročně vzrostl o 9,8 tisíc, tj. o 1,7 % na tisíc osob. Z celkového počtu bylo 43,1 % žen. Zaměstnanost vzrostla v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 38,4 tisíc na 1 949,4 tisíc, tj. na 40,1 % celkového počtu pracovníků a v terciárním sektoru (služby) o 43,5 tisíc na 2 739,9 tisíc osob, tj. na 56,3 %. Pokles pokračoval v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov) o 1,8 tisíc na 174,8 tisíc osob, tj. na 3,6 %. Podle postavení v hlavním zaměstnání rostla zaměstnanost ve skupině zaměstnanců, jejichž počet meziročně vzrostl o 56,5 tisíc na 4 063,4 tisíc, tj. na 83,5 % celkové 7

10 zaměstnanosti a zvýšil se i počet pracovníků podnikatelské sféry o 26,5 tisíc na 786,3 tisíc osob, tj. na 16,2 % celkového počtu. Počet zaměstnanců v národním hospodářství (vč.odhadu za malé firmy), který vychází z podnikového výkaznictví, meziročně vzrostl o 64,5 tisíc tj. o 1,6 % na tisíc osob a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostl o 38,2 tisíc, tj. o 1,2 % na 3 279,8 tisíc osob. Nejrychleji rostla zaměstnanost v zahraničních firmách (meziročně o 17,9 %), kde pracovalo 20,9 % všech zaměstnanců. Počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice meziročně vzrostl o 43,2 tisíc na 194,4 tisíc osob k V jejich struktuře vzrostl počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie, vč. občanů Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska (o 34,9 tisíc), a zvýšil se i počet vydaných pracovních povolení udělených cizincům ze třetích zemí (o 8,3 tisíc). Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, koncem března meziročně klesl o 7,6 tisíc na 65,2 tisíc osob. Celkový počet podnikatelů, registrovaných v České republice jako fyzické a právnické osoby dosáhl k 31.březnu 2 031,7 tisíc a zůstal na zhruba stejné úrovni jako před rokem. Míra registrované nezaměstnanosti koncem března meziročně poklesla o 1,5 bodu na 7,3 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil o 84,3 tisíc na 430,5 tisíc. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo 52,6 % žen. Ve struktuře uchazečů o zaměstnání klesl počet absolventů a mladistvých. Naopak rostl podíl uchazečů starších 50 let a s nízkým stupněm vzdělání. Podle krajů přetrvává, i přes meziroční pokles, nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém (13,2 %) a v Moravskoslezském kraji (12,1 %) a podle okresů v Mostě (18,3 %), v Karviné (16,2 %) a v Teplicích (14,6 %). Počet volných pracovních míst k dosáhl 107,7 tisíc, když meziročně vzrostl o 37,2 tisíc. Počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo poklesl na 4 (před rokem činil 7,3). Podle okresů připadalo nejvíce uchazečů na 1 volné pracovní místo v Karviné (24,2). Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až březen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 0,94 mld. Kč, tj. o 2,7 % více než před rokem. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo vydáno 2,01 mld. Kč, tj. meziročně o 0,2 % méně. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,8 % na Kč s reálným nárůstem o 6,2 %. Meziročně došlo ke zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 2 p.b. na 94,4 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla o 8,1 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 6,5 %. Mzdová náročnost HDP (objem mzdových prostředků v relaci k objemu HDP v běžných cenách) meziročně stagnovala na 28,9 %. Na zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen (z 1,7 % v prosinci 2006 na 1,9 % v březnu a 2,5 % v dubnu) nadále působily regulované ceny, zejména v sektoru bydlení, výrazně se však projevil i růst cen v oddílech potraviny, nápoje a tabák (zvláště pak v dubnu). Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala v poklesu (z 2,5 % v prosinci na 2,2 % v březnu i v dubnu). Tempo růstu cen průmyslových výrobců (nejvyšší od května 2005), které meziročně vzrostlo z 2,6 % v prosinci 2006 na 3,6 % v březnu a 3,7 % v dubnu, ovlivnil především růst cen v odvětví základní kovy, hutní a kovodělné výrobky, dále pak v odvětví energie, plyn a voda a v odvětví zpracování dřeva. Růst cen stavebních prací, související s konjunkturou odvětví, pokračoval (z 3,2 % v prosinci 2006 na 3,7 % v březnu a 3,6 % v dubnu), tentokrát i vlivem růstu cen materiálů ve stavebnictví (meziročně o 4,7 % v březnu a 6,3 % v dubnu, když v roce 2006 vzrostly v průměru o 1,3 %). Ceny zemědělských výrobců nadále intenzívně rostly (meziročně z 4,9 % v prosinci 2006 na 15,0 % 8

11 v březnu a 12,5 % v dubnu), vlivem růstu cen rostlinných výrobků. Ceny živočišných výrobků naopak klesaly. Hospodaření státní pokladny se nadále vyvíjelo rozkolísaně, když v kumulaci za leden-březen skončilo přebytkem 11,26 mld. Kč, v dalších měsících se však pohybovalo v minusových hodnotách (v kumulaci od počátku roku v dubnu - 7,01 mld. Kč, v květnu - 25,98 mld. Kč). Saldo státního dluhu se dále prohloubilo, a to z 802,49 mld. Kč na počátku roku 2007 na 811,74 mld. Kč koncem března. Výrazně se zvýšil vnitřní státní dluh, o 9,3 mld. Kč, vnější dluh naopak poklesl o 0,1 mld. Kč. Peněžní zásoba dále zvyšovala tempo meziročního růstu (z 9,9 % v prosinci 2006 na 10,6 %, tj ,1 mld. Kč, v březnu a 11,4 % v dubnu), v důsledku růstu domácího kapitálu. V jeho rámci rychle rostla domácí úvěrová emise (v březnu o 21,6 %, na 1 450,8 mld. Kč, v dubnu o 20,7 %), podpořená tentokrát také růstem čistého úvěru vládě. Vysoký zůstal růst úvěrů podnikové sféře, který již téměř dva roky dosahuje dvouciferných hodnot (meziročně v březnu i v dubnu o 14,4 %, na březnových 767,4 mld. Kč). Tempo meziročního růstu úvěrů domácnostem loni nepatrně zvolnilo, ale od února se opět pohybuje nad 30 % (z 29,4 % v prosinci 2006 na 30,4 % v březnu, tj. 571,4 mld. Kč, v dubnu na 31,2 %). V prvních dvou měsících roku 2007 kurz koruny k euru ztrácel své zisky z konce předchozího roku. Díky následnému posilování koruna však meziročně v průměru za 1. čtvrtletí zhodnotila o 2 %, proti počátku roku však v březnu byla slabší o 1 %. K dolaru koruna posílila na nové historické maximum hned na počátku ledna 2007, následně opět oslabovala, případně stagnovala. Meziročně v průměru za 1. čtvrtletí zhodnotila o 10,1 %, proti počátku roku v březnu však oslabila o 0,8 %. Celkový výsledek platební bilance za 1. čtvrtletí 2007 byl kladný (0,8 mld. Kč, tj. 37,9 mil. USD), což je o více než pětinu lepší výsledek než loni. Kladné saldo běžného účtu (13,4 mld. Kč, tj. 0,6 mld. USD a 1,6 % HDP) bylo zcela eliminováno odlivem finančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu (14,5 mld. Kč, tj. 0,7 mld. USD a 1,8 % HDP), takže přebytek peněžní hodnoty ekonomických transakcí se zahraničím byl generován příjmy na kapitálovém účtu (2,6 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD) a v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (0,7 mld. Kč, tj. 34,2 mil. USD). Devizové rezervy centrální banky v průběhu 1. čtvrtletí 2007 vzrostly na 667,1 mld. Kč, tj. 31,7 mld. USD koncem března (o 10,5 mld. Kč). Pokrývaly 3,2 měsíčního dovozu zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Koncem května devizové rezervy klesly na 662 mld. Kč, tj. 31,4 mld. USD. Hrubá zahraniční zadluženost k činila 1238 mld. Kč a 58,9 mld. USD, když za 1. čtvrtletí 2007 stoupla o 1,7 %, tj. o 21 mld. Kč (proti konci roku 2006) a meziročně o 12,1 %, tj. o 134 mld. Kč. Úroveň zahraničního dluhu představovala 37,6 % HDP (koncem roku 2006 to bylo 37,8 % a před rokem 36,3 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Příliv přímých zahraničních investic v 1. čtvrtletí 2007 dosáhl hodnoty 30,3 mld. Kč, tj. cca 1,4 mld. USD. Reinvestovaný zisk činil 28,4 mld. Kč (tj. cca 1,3 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 14,0 mld. Kč (tj. cca 0,7 mld. USD). Pokles ostatního kapitálu o 12,1 mld. Kč (tj. cca 0,6 mld. USD) byl ovlivněn splácením závazků vůči zahraničním mateřským společnostem. Většina přímých zahraničních investic (75 %) pocházela ze zemí EU-27, nejvíce z Nizozemí (12,0 mld. Kč), Rakouska (7,7 mld. Kč) a Kypru (5,0 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z Korejské republiky (3,6 mld. Kč). Směřovaly zejména do nemovitostí a služeb pro podniky a dále do obchodu a oprav, výroby dvoustopých motorových vozidel a do finančního zprostředkování. Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1. čtvrtletí 2007 činil 4,0 mld. Kč, tj. cca 0,2 mld. USD, z toho největší část tvořily investice do reinvestovaného zisku 2,1 mld. Kč, základní kapitál tvořil 0,9 mld. Kč. České společnosti investovaly nejvíce do zemí EU-27, konkrétně do Bulharska (1,0 mld. Kč), na Slovensko (0,6 mld. Kč) a do Německa (0,6 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak do USA (0,4 mld. Kč). Z odvětvového hlediska směřovala převážná část investic do nemovi- 9

12 tostí a služeb pro podniky, obchodu a oprav, pohostinství a ubytování a do výroby chemických výrobků. V 1. čtvrtletí 2007 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 3 společnosti v celkové výši cca 1,1 mld. Kč s předpokládaným počtem 420 nově vytvořených pracovních míst. Český akciový trh kopíroval v 1. čtvrtletí vývoj globálních trhů. Index PX dále rostl a vlivem dobrých ekonomických výsledků české ekonomiky vykázal mimořádné hodnoty, když l. čtvrtletí 2007 uzavřel na hodnotě 1 712,2 bodů (meziročně se zvýšil o 12,4 %, od počátku roku o 7,8 %). Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota vzrostla o 10,2%, mimořádně ve stavebnictví (o 53,8 %), v ubytování a stravování (o 18,8 %), v dopravě, skladování a spojích (o 15,7 %), v obchodě (o 9,7 %), ve službách (o 9,4 %), v průmyslu (o 7,6 %) a v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 6,5 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 8,2 %, na 174,2 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 1,8 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (204,1 tis. Kč/ zam.), kde vzrostla o 6,4 %, nejnižší v zemědělství, lesnictví, rybolovu (80,5 tis. Kč/zam.) s meziročním růstem o 13 %. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 9,6 %, výkonová spotřeba o 9,3 %. Rychlejší růst výkonů ve srovnání s výkonovou spotřebou byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou podnikatelských služeb a zemědělství, lesnictví a rybolovu. Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 5,6 %, s růstem ve všech odvětvích s výjimkou dopravy, skladování a spojů. Největší položka aktiv, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek meziročně klesl o 0,9 %, jeho podíl v aktivech o 3,2 p.b. na 48,3 %. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly poskytnuté úvěry a půjčky (o 63,8 %), přijaté dluhopisy a směnky (o 22,3 %) a pohledávky z obchodního styku (o 18,1 %). V pasivech vzrostl vlastní kapitál o 4,1 %, nejvíce pak vydané dluhopisy a směnky (o 15,4 %), dále závazky z obchodního styku (o 14,1 %) a přijaté úvěry a půjčky (o 10,4 %). Zásoby se meziročně zvýšily o 7,2 %, nejvíce vzrostly zásoby materiálu o 9,4 %, zásoby výrobků o 6,7 %, zásoby nedokončené výroby o 6,1 % a zásoby zboží o 5,4 %. Obrátka zásob se zrychlila o 0,8 dne na 29,3 dne. Návrhy na konkurz a vyrovnání vzrostly meziročně o 7,7 % na Prohlášeno bylo 311 konkurzů, meziročně o 10,6 % méně, ale oproti 4. čtvrtletí 2006 se zvýšily o 4,7 %. Počet vyřízených konkurzů se zpomalil na 2,4 % na V tom je zahrnuto také 498 návrhů zamítnutých pro nedostatek majetku na úhradu nákladů konkurzu, kterých bylo o 32,1 % meziročně více. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová produkce dosáhla v 1. čtvrtletí 2007 dvouciferného meziročního růstu o 12,4 %, obdobně jako v 1. čtvrtletí 2006 (14,8 %), tržby (ve s.c.) se zvýšily o 13,4 %, z toho tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 19,4 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 57,4 %). Za příznivým vývojem byli zahraniční investoři s náběhem nových výrobních kapacit. V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se, při pokračujícím růstu příjmů a spotřebitelské nálady obyvatelstva, rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu meziročně 10

13 o 26,8 % (s podílem 3,1 %), vysoký růst měla i výroba výrobků investičního charakteru o 17,7 % (s podílem 23,6 %). Ve zpracovatelském průmyslu produkce vzrostla o 14,2 %, tržby (ve s.c.) o 15,2 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 19 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 56,7 % a na tržbách zpracovatelského průmyslu 61,6 %). Vysoký nárůst produkce zaznamenala výroba ostatních nekovových minerálních výrobků o 30,5 %, výroba elektrických a optických přístrojů o 28,8 %, výroba pryžových a plastových výrobků o 27,7 % a výroba a opravy strojů a zařízení o 26,3 %. Mírný meziroční pokles produkce byl zaznamenán pouze ve výrobě usní a výrobků z usní o 3,6 %. V surovinové sekci produkce vzrostla o 2,3 %, tržby (ve s.c.) o 1,4 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 111,3 %, zatímco v energetické sekci se produkce a tržby (ve s.c.) snížily o 4,7 %, resp. o 5,1 %, při růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 21,9 %. Nově uzavřené celkové zakázky u sledovaných oddílů byly v 1. čtvrtletí 2007 vyšší o 11,6 %, z toho zakázky ze zahraničí o 14,9 %, jejich tržby (ve s.c.) byly vyšší o 14,6 %. Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se promítl do strukturálních změn, které se projevily růstem jeho podílu na průmyslu celkem o 1,4 p.b. na 92,1 %, zatímco podíl energetické sekce klesl o 1,2 p.b. na 6,2 % a surovinové o 0,2 p.b. na 1,8 %. Rostoucí poptávka spojená s novými zakázkami, rozšiřováním výroby a uváděním nových výrobních kapacit do provozu se projevila na zvýšení zaměstnanosti o 2,8 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 3,2 %, při jejím poklesu v surovinové sekci o 5 % a energetické sekci o 0,4 %. Pokračující rychle rostoucí průmyslová produkce a objem tržeb i při zvýšení celkové zaměstnanosti, se projevily růstem produktivity práce o 9,6 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 10,7 %, v surovinové sekci o 6,8 %, zatímco v energetické sekci byl zaznamenán pokles o 4,7 %. Příznivý vývoj průmyslové produkce a produktivity práce umožnil průmyslovým podnikům zvýšení celkové průměrné nominální mzdy o 7,7 %, z toho v surovinové sekci o 9,8 %, v energetické sekci o 7,1 % a ve zpracovatelském průmyslu o 7,7 %. Reálná mzda byla vyšší o 6 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 4,4 %. Růst produktivity práce předstihl reálnou mzdu přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců o 5,2 p.b., z toho ve zpracovatelském průmyslu o 5,6 p.b. a v surovinové sekci o 0,6 p.b., zatímco v energetické sekci nebylo předstihu dosaženo. Jednotkové mzdové náklady se snížily, nominální o 1,7 % a reálné o 4,8 %. Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů pokračoval vysoký růst soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, jejichž tržby (ve s.c.) se zvýšily o 17,4 % (růst podílu o 2,2 p.b. na 61,1 %) a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 20,2 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sektoru se podílely 69,7 %). Účetní přidaná hodnota v průmyslu celkem vzrostla o 8,8 %, při předstihu růstu výkonů vč. obchodní marže (7,5 %) před výkonovou spotřebou (7,1 %). Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 7,6 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu o 15,1 %, v těžbě surovin jen o 3,5 %, zatímco v energetické sekci klesla o 15,6 %. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 6,4 % při vyšší zaměstnanosti o 1,1 %. Nejvíce vzrostla ve zpracovatelském průmyslu o 13 %, kde zaměstnanost vzrostla o 1,8 %. V energetice klesla produktivita o 11,8 %, zaměstnanost o 4,4 %. Výkony vč. obchodní marže ( 7,3 %) mírně přestihly růst výkonové spotřeby (7,2 %), přitom v energetice klesly výkony i výkonová spotřeba o 10,1 %, resp. o 8,1 %, ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 12,1 % a výkonová spotřeba o 11,2 %. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou posílily svou pozici na výsledcích průmyslu a do- 11

14 sáhly podílu: 49 % na zaměstnanosti, 62 % na výkonech a 58 % na účetní přidané hodnotě. V zahraničním sektoru vzrostla produktivita práce z účetní přidané hodnoty nejvíce (o 7,3 %) při vyšší zaměstnanosti o 3,5 %. Nízký meziroční růst výkonů, výkonové spotřeby a účetní přidané hodnoty byl v sektoru soukromých podniků národních v důsledku poklesu těchto ukazatelů v podnicích energetické sekce. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 5,7 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 7,6 %, v energetice o 3,1 %, při jejich stagnaci v těžbě surovin. Ve struktuře aktiv nejvíce vzrostly poskytnuté půjčky a úvěry (o 78,5 %), dále přijaté dluhopisy a směnky (o 12,7 %) a pohledávky z obchodního styku (o 11,9 %). V pasivech se nejvíce zvýšil objem přijatých úvěrů a půjček (16,5 %), nejméně vzrostl objem vlastního kapitálu (o 5 %). Celkové zásoby meziročně vzrostly o 7,2 %, při růstu v energetice o 73,8 % a ve zpracovatelském průmyslu o 5 %, zatímco v těžbě surovin klesly o 3,4 %.V jejich struktuře nejvíce vzrostly zásoby materiálu o 8,9 %, nedokončená výroba o 8,3 % a zásoby výrobků o 7,6 %, zatímco zásoby zboží klesly o 10,1 %. Obrátka zásob se zrychlila o 0,2 dne na 32 dnů. III. Stavebnictví Stavební výroba v 1. čtvrtletí 2007 vzhledem k mimořádně příznivým klimatickým podmínkám výrazně zrychlila meziroční tempo růstu z 0,5 % na 28,9 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené především na výstavbu administrativních a multifunkčních center, významné investiční projekty v dopravní infrastruktuře a intenzivní bytová výstavba spojená s rekordními přírůstky dokončených bytů. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: 12 Stavební práce (ve s.c.) zaznamenaly meziroční růst o 28,7 % při podílu na produkci odvětví 61,6 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 29,0 % a opravy a údržba o 11,0 %. Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 91,4 % (při nízkém podílu 3,1 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce se zvýšila o 28,7 % při stagnující zaměstnanosti. Růst produktivity práce předstihl růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem stavebních prací) o 19,5 p.b. Počet vydaných stavebních povolení meziročně vzrostl o 2,6 % na , přičemž orientační hodnota staveb o 25,1 % na 81,1 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stav. povolení se tak zvýšila o 21,8 % na tis. Kč. V dubnu 2007 byla stavební produkce meziročně vyšší o 17,6 %. Bytovou výstavbu v 1. čtvrtletí 2007 charakterizovala stagnace dynamiky růstu zahájených bytů (o 0,5 %) doprovázená rekordními přírůstky dokončených bytů (o 20,3 %) a nadále rostoucí rozestavěnost (o 7,8 %), protože absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených. Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 9 zaměstnanců) se zvýšila účetní přidaná hodnota meziročně o 43,6 %. Dynamika růstu výkonů stavebních podniků (29,4 %) předstihla růst výkonové spotřeby (25,8 %). Organizace s 50 a více zaměstnanci se podílely na celkových výkonech skoro polovinou. Tokové ukazatele v této skupině podniků se vyvíjely následovně:

15 Účetní přidaná hodnota se zvýšila meziročně o 53,8 % na 12,6 mld. Kč. Výkony vzrostly o 33,7 %, přičemž výkonová spotřeba rostla o 4,3 p.b. pomaleji. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se zvýšila meziročně o 54,4 % na 117,2 tis. Kč při snížení počtu zaměstnanců o 0,4 % na 107,6 tis. Celkové tržby se zvýšily meziročně o 33,4 % na 61,9 mld. Kč. Zhruba 60 % se podílel na tržbách prodej služeb a 37 % prodej vlastních výrobků, tyto tržby rostly nadprůměrně (36,9 %). Stavové ukazatele se sledují od letošního roku za organizace s 250 a více zaměstnanci. Jejich aktiva se zvýšila meziročně o 8 % na 124,4 mld. Kč a to díky růstu pohledávek z obchodního styku, ostatních pohledávek a ostatních aktiv. Ve struktuře aktiv se právě pohledávky podílely více než polovinou (55,9 %). V pasivech rostl rychleji vlastní kapitál (17,8 %) než cizí zdroje (3 %). Z cizích zdrojů se zvýšily rezervy a krátkodobé úvěry a půjčky. Podíl vlastního kapitálu se zvýšil o 3 p.b. na 36,4 %. IV. Zahraniční obchod Výsledky zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí 2007 potvrzují dlouhodobý pozitivní trend jeho vývoje. Obchodní výměna přispěla k vyššímu růstu HDP, vývoz se podílel na HDP 73,4 % a dovoz 68,2 % (jde o meziroční zlepšení o 4,3 p.b. resp. 3,3 bodu). Obrat zahraničního obchodu vzrostl v běžných cenách o 16,2 % a dosáhl hodnoty 1 162,8 mld. Kč. Na přírůstku obratu o 162 mld. Kč se podílel vývoz 52,8 %. Přebytek obchodní bilance činil 34,5 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 9,2 mld. Kč. Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za tři měsíce o 10,1 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření zhruba dvojnásobný než v korunách (vzrostl o 29,8 %, resp. o 28,6 %). Vývoz dosáhl 28 mld. USD, dovoz 26,4 mld. USD, takže přebytek činil 1,6 mld. USD (meziročně více o 0,5 mld. USD). K EUR koruna posílila o 2 % a tempa růstu vývozu i dovozu byla jen mírně vyšší než v korunách (19 % ku 17,9 %), vývoz představoval 21,3 mld. EUR a dovoz 20,1 mld. EUR. Kladné saldo obchodní bilance dosáhlo 1,2 mld. EUR (tj. meziročně více o 0,3 mld. EUR). V důsledku meziročního poklesu dovozních cen o 1,7 % při současném růstu cen vývozních o 1,9 % se směnná relace zlepšila na 103,7 proti nevýhodným 95,2 v 1. čtvrtletí Zlepšení směnných relací se projevilo výrazněji u paliv, surovin a potravin. Po přepočtu do stálých cen byla dynamika vývozu (14,9 %) pomalejší než v běžných cenách (16,7 %) a naopak dynamika dovozu rychlejší (17,7 % proti 15,7 % v b.c.). Cenový vývoj měl pozitivní dopad na výši přebytku obchodní bilance v rozsahu 19 mld. Kč (vypočteno z cenových deflátorů). Na výši celkového salda pozitivně působil meziroční růst aktiva se zeměmi EU o 20,9 mld. Kč na 111,9 mld. Kč. Ke zlepšení došlo především se sousedními zeměmi, tj. Slovenskem (o 7,7 mld. Kč), Německem (o 5,1 mld. Kč) a Polskem (o 3,1 mld. Kč), ale i Spojeným královstvím (o 3 mld. Kč). V důsledku poklesu hodnoty dovozu o 6,3 % se snížil deficit s Ruskem o 4,4 mld. Kč. Negativně celkový přebytek ovlivnil hlavně obchod s Čínou, kde se deficit dále prohloubil (o 10, 9 mld. Kč). Z komoditního hlediska dosáhly nejvyššího přebytku obchodní bilance 88 mld. Kč (tj. meziročně více o 8,7 mld. Kč) stroje a dopravní prostředky. Vývoz vzrostl o 17,8 % a dosáhl 324,9 mld. Kč, hodnota dovozu byla vyšší o 20,6 % a činila 236,9 mld. Kč. Strojírenská skupina se na celkovém vývozu podílela 54,3 % a na dovozu 42 %. Nejvyšší pasivum 29,7 mld. Kč měla minerální paliva, což bylo meziročně méně o 5,5 mld. Kč vlivem poklesu dovozních cen téměř o desetinu. Druhý největší deficit měly chemikálie 25,6 mld. Kč (meziročně více o 4,5 mld. Kč). Podíl HI-TECH výrobků v zahraničním obchodě je stabilizovaný, ve vývozu byl 12,6 % a dovozu 13

16 13,6 %. Vývoz přestihl dovoz (14,6 % ku 10,8 %), a tak se deficit HI-TECH meziročně snížil o více než polovinu na 1,6 mld. Kč. Z pohledu dovozů dle předpokládaného užití se v souvislosti s rostoucími investičními aktivitami zvýšil podíl dovozů pro investiční užití na 30,2 % v důsledku meziročního růstu o 18,3 %. Naopak podíly dovozů pro výrobní užití a osobní spotřebu mírně poklesly (na 46,9 % resp. 20,2 %). Dubnové výsledky byly mimořádně příznivé a potvrzují tendenci vzestupu. Dynamika vývozu (19,7 %) byla již třetí měsíc vyšší než dynamika dovozu (16,8 %). Výsledek dubnové bilance ve výši 3 mld. Kč byl první kladný výsledek v tomto měsíci od roku 1994, což je meziročně o 4,4 mld. Kč více. V kumulaci za leden až duben vývoz vzrostl o 17,4 % a dovoz o 16 %, dosažený přebytek obchodní bilance dosáhl 37,5 mld. Kč a byl tak meziroční vyšší o 13,6 mld. Kč. V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Stabilně vysoký růst tržeb předchozích let pokračující i v roce 2007 je důsledkem působení řady faktorů, a to zejména sílícím sklonem domácností ke spotřebě, obchodní politikou finančně silných obchodních řetězců, rychlým růstem prodeje předmětů dlouhodobé spotřeby, participací podnikatelského i veřejného sektoru na tržbách obchodu a navíc v roce 2007 atypicky mírným průběhem zimy. Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly 705,5 mld. Kč v běžných cenách bez DPH a meziročně se zvýšily o 11,0 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce ve velkoobchodě o 12,6 %. V maloobchodě vzrostly tržby o 9,1 % a v motoristickém segmentu o 8,1 %. V maloobchodě pokračoval rychlý růst tržeb velkých podniků s více než 100 zaměstnanci (meziročně o 11,1 %), které zahrnují zejména supermarkety a hypermarkety. Vzrostly však i tržby malých podniků (meziročně o 7,5 %). Velké obchodní podniky s více než 100 zaměstnanci stále zvyšují svůj podíl na celkových tržbách, a to ve všech segmentech obchodu. Největšího podílu dosahují velké podniky v maloobchodě (45,0 %). V rámci velkých obchodních organizací se trvale rozvíjejí podniky pod zahraniční kontrolou, jejich podíl na tržbách velkých firem mezi léty 2000 a 2006 vzrostl o téměř 10 % na více než 61 %, v 1. čtvrtletí 2007 na 63,1 %. Tyto podniky se prosazují ve všech oblastech obchodu, nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků se v 1. čtvrtletí 2007 podílely na tržbách z více než 80 %. Objem tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50+52) se meziročně zvýšil o 9,4 %, což je největší nárůst od počátku srovnatelné časové řady. Tržby motoristického segmentu vzrostly o 10,7 % (meziroční růst akcelerace o 3,8 p. b.) a maloobchodu o 8,8 % (tempo růstu meziročně vzrostlo o 2,0 p.b.). V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje zvýšil o 4,7 % (meziroční pokles tempa růstu o 0,5 p. b.), v maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl objem prodeje o 11,8 % (meziroční akceleraci růstu o 3,7 p. b.). Ve struktuře čistých peněžních vydání domácností trvale roste zejména podíl výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb. Podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně oslabuje. Po dlouhodobém růstu podílu dováženého zahraničního zboží je spotřebitelský trh relativně nasycen, což se promítlo do meziročního snížení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 2,7 p. b. na 40,3 %. 14

17 V dubnu vzrostl fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně o 8,1 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 8,0 % a tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 8,2 %. Celkový růst za období leden až duben o 9,0 % byl výrazně vyšší než ve stejném období předchozího roku, kdy dosahoval 6,6 %. 15

18

19 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky V 1. čtvrtletí pokračoval rychlý růst ekonomiky, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 6,1 %, tj. stejně jako v předchozím čtvrtletí. Růstovou dynamiku nad šesti procenty si ekonomika udržuje již osmé čtvrtletí v řadě s tím, že vrcholu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 2005 (7,0 %). Po pravidelné revizi, kterou provedl ČSÚ, vzrostl hrubý domácí produkt v roce 2004 o 4,6 % (původně 4,2 %), v roce 2005 o 6,5 % (6,1 %) a v roce 2006 o 6,4 % (6,1 %). Zpřesněny byly také čtvrtletní údaje v uvedených letech, z toho v roce 2006 v 1. čtvrtletí na 6,6 % (z 6,4 %), ve 2. čtvrtletí na 6,5 % (z 6,2 %), ve 3. čtvrtletí na 6,3 % (z 5,9 %) a ve 4. čtvrtletí na 6,1 % (z 5,8 %). Ekonomika si udržela růstovou dynamiku nad 6 % Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziročnímzměna v %) 8,0 7,0 6,0 5,0 6,6 5,9 5,2 4,6 6,4 7,0 6,6 6,3 6,1 6,5 6,1 % 4,0 3,0 2,0 1,0 3,8 3,9 3,7 3,2 3,2 2,5 2,2 1,9 2,1 2,1 1,6 1,8 3,03,6 3,9 3,8 4,0 4,4 0,0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 2000 Pramen: ČSÚ, graf MPO Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl na 816,1 mld. Kč, tj. meziročně o 9,9 %. Zrychlení nominálního růstu (z 6,5 % v 1. čtvrtletí 2006) bylo ovlivněno cenovými vlivy, zejména vývojem směnných relací v zahraničním obchodě (jejich růstem na 102,4 z loňských 97,6). Úhrnná cenová hladina měřená deflátorem HDP vzrostla o 3,6 % (loni poklesla o 0,1 %). Zlepšení směnných relací se projevilo výrazně odlišným vývojem reálného hrubého Na zrychlení nominálního růstu působil zejména cenový vývoj v ZO 17

20 Ve struktuře produktu posílil vliv spotřeby domácností,......na úkor investic a......zahraničního obchodu domácího důchodu (jehož propočet zohledňuje vliv směnných relací) a reálného hrubého domácího produktu. Zatímco růst reálného hrubého domácího důchodu zrychlil na 8,0 % (z 4,7 % v 1. čtvrtletí 2006), u hrubého domácího produktu došlo ke zpomalení na 6,1 % (z 6,6 %). Hlavním zdrojem hospodářského růstu byly výdaje domácností na konečnou spotřebu, které meziročně zrychlily v reálném vyjádření na 6,7 % (proti loňským 3,8 %). Tento vývoj v zásadě korespondoval s růstem reálných mezd, které vzrostly o 6,5 %. Na druhé straně konečná spotřeba vlády zpomalila na meziroční zvýšení pouze o 0,4 % (loni 3,8 %). Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 1,5 %, tj. pomaleji než ve stejném období minulého roku (6,8 %) Z hlediska věcné struktury se na tomto vývoji projevil zejména pokles investic do strojů a zařízení (-6,6 %). Zvýšil se stav zásob, v nominálním vyjádření o 37,0 mld. Kč. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) došlo po třech letech ke změně tendence, když dovoz (16,5 %) začal růst rychleji než vývoz (14,6 %). Tento vývoj do značné míry souvisel s cenovým vývojem, když vývozní ceny se v průměru meziročně nezměnily, ale dovozní ceny poklesly o 2,3 %. V bilanci zahraničního obchodu (v běžných cenách) bylo dosaženo přebytku 47,8 mld. Kč, přičemž k meziročnímu zlepšení o 9,7 mld. Kč přispěl obchod se zbožím 11,1 mld. Kč, zatímco obchod se službami ubral 1,4 mld. Kč. Tabulka č. I.1.1 Agregátní poptávka a její složky v 1. čtvrtletí 2007 (stálé ceny) Běžné ceny Meziroční změna v % mld. Kč Konečná spotřeba 546,0 0,9 3,8 4,7 - domácností 376,8 1,4 3,8 6,7 - vlády 163,3-0,1 3,8 0,4 - neziskových institucí 5,9 3,7 7,6 6,6 Tvorba hrubého kapitálu 222,3 0,2 7,5 13,4 - fixní kapitál 185,3 0,5 6,8 1,5 Vývoz zboží a služeb 666,6 16,4 21,2 14,6 - zboží 598,6 17,1 21,8 16,7 - služeb 68,0 11,9 17,9-1,3 Dovoz zboží a služeb 618,8 8,5 19,6 16,5 - zboží 556,5 9,3 18,7 17,9 - služeb 62,3 2,3 27,8 5,1 Čistý vývoz 47,8 5,2 X) 2,0 X) -0,6 X) Hrubý domácí produkt 816,1 5,9 6,6 6,1 Pramen: ČSÚ x) Příspěvek ke změně HDP Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem K růstu výrazně přispělo zvýšení stavu zásob Rozhodující vliv domácí poptávky na hospodářský růst potvrzují také propočty přírůstkové analýzy výdajů na hrubý domácí produkt. Z nich vyplývá, že v meziročním srovnání příspěvek domácí poptávky se zvýšil ze 4,6 p.b. v roce v 2006 na 6,7 p.b. letos, zatímco vliv zahraničního obchodu poklesl ze 2,0 p.b. na negativní přírůstek 0,6 p.b., nejvyšší růst příspěvku zaznamenala tvorba hrubého kapitálu, která letos přispěla 3,4 p.b. (zatímco loni 1,9 p.b.), z toho zvýšení zásob 3,1 p.b. (loni 0,3 p.b.), v rámci konečné spotřeby byl v obou letech rozhodující vliv výdajů domácností s tím, že jejich příspěvek vzrostl z loňských 1,8 p.b. na 3,1 p.b. letos. 18

21 Tabulka č. I.l.2 Přírůstková analýza výdajů na HDP (bez vyloučení dovozu pro konečnou spotřebu, v p.b.) 1. čtvrtletí čtvrtletí 2007 Hrubý domácí produkt 6,6 6,1 Domácí poptávka 4,6 6,7 1. Konečná spotřeba 2,7 3,3 - domácností 1,8 3,1 - vlády (vč.neziskových institucí) 0,9 0,1 2. Tvorba hrubého kapitálu 1,9 3,4 Vnější poptávka (netto vývoz) 2,0-0,6 1. Vývoz zboží a služeb 14,9 11,3 2. Dovoz zboží a služeb (-) 12,9 11,9 Pramen: ČSÚ Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu hrubé přidané hodnoty 6,3 % (ve stálých cenách) podílelo zejména objemově nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu, které zajistilo její růst téměř z poloviny. Rychleji než zpracovatelský průmysl (9,4 %) rostl obchod (21,0 %), pohostinství a ubytování (17,8 %) a stavebnictví (17,8 %), tedy odvětví, kterým přála zejména mírná zima. V odvětvové struktuře meziročně vzrostl podíl hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) zejména ve stavebnictví, a to z 4,6 % na 5,3 %. Podíl na úhrnné HPH klesl v průmyslu celkem z 35,3 % na 33,9 %, když při mírném růstu podílu zpracovatelského průmyslu (z 27,9 % na 28,0 %) se výrazně projevil propad odvětví energetického průmyslu (snížení podílu z 5,9 % na 4,5 %) vlivem příznivých klimatických podmínek. V rámci služeb celkem, které zvýšily podíl na celkové HPH z 57,9 % na 58,7 %, byl vývoj jednotlivých odvětví také diferencovaný. Nejvyšší růst podílu zaznamenal obchod (z 11,6 % na 12,5 %) a služby pro podniky (z 13,7 % na 14,0 %). Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 4,1 % (proti 5,2 % ve srovnatelném období), což částečně souviselo s vyšším růstem zaměstnanosti (o 1,9 % proti 1,3 % loni). Při současném zrychlení mzdového vývoje byl dosavadní příznivý trend předstihu růstu produktivity práce před mzdami přerušen. Jednotkové mzdové náklady vzrostly o 3,4 %. Z hlediska odvětví byl nositelem růstu především zpracovatelský průmysl V nominálním vyjádření se podíl na HPH zvýšil zejména ve stavebnictví......a službách Jednotkové mzdové náklady se zvýšily I.2. Trh práce Počet obyvatel České republiky činil k 31. březnu ,7 tisíc obyvatel, při meziročním nárůstu o 48,8 tisíc osob. Celkový počet obyvatel se nepřetržitě zvyšuje již pátým rokem, avšak až do roku 2005 to bylo pouze v důsledku imigrace cizinců. Teprve od roku 2006 počet živě narozených převyšuje počet zemřelých. Nabídka na trhu práce je oslabována odchody silných populačních ročníků (narozených koncem 40tých let minulého století ) do důchodu a nástupem slabých ročníků narozených v osmdesátých letech. Počet ekonomicky aktivních osob, tj. zaměstnaných a nezaměstnaných, zaznamenal v 1. čtvrtletí pokles o 23,1 tisíc na 5 176,2 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.1). Toto snížení bylo ovlivněno vyšším poklesem počtu nezaměstnaných než nárůstem počtu zaměstnaných osob. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na Pokračoval nárůst počtu živě narozených Snížil se počet ekonomicky aktivních osob 19

22 počtu všech osob starších 15 let) meziročně vzrostla o 0,5 p.b. na 55,2 %. Počet ekonomicky neaktivních osob, kde osoby připravující se na povolání představují potenciální pracovní rezervu, vzrostl o 81,4 tisíc na 3 636,2 tisíc. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let, klesla o 0,7 p.b. na 58,7 %. Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis. osob) 1. čtvrtletí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Obyvatelstvo 15 a více let 8 692, , ,4 100,0 100,0 58,3 0,7 - ekonomicky aktivní (pracovní síla) 5 133, , ,2 59,4 58,7-23,1-0,4 - zaměstnaní 4 704, , ,0 54,7 55,2 79,8 1,7 - nezaměstnaní 429,1 414,1 311,2 4,7 3,5-102,9-24,8 - ekonomicky neaktivní 3 558, , ,2 40,6 41,3 81,4 2,3 - z toho: starobní a invalidní důchodci 2 132, , ,7 24,0 24,1 20,6 1,0 studenti na střed. škole vč. učňů 517,4 517,1 531,2 5,9 6,0 14,1 2,7 studenti na VŠ 247,6 264,2 275,1 3,0 3,1 10,9 4,1 péče o rodinu, v domácnosti 327,3 302,7 341,5 3,5 3,9 38,8 12,8 ostatní 333,6 367,7 364,7 4,2 4,2-3,0-0,8 Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Počet pracovníků vzrostl v terciárním i v sekundárním sektoru Na trhu práce pokračovala, v důsledku nárůstu ekonomiky, zvýšená poptávka. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání dosáhl v 1. čtvrtletí celkem tisíc, když meziročně vzrostl o 79,8 tisíc, tj. o 1,7 % (viz tabulka č. I.2.2). Z celkového počtu pracovníků bylo 43,1 % žen. V členění podle sektorů vzrostla zaměstnanost v terciárním sektoru (služby) o 43,5 tisíc na 2 739,9 tisíc osob, tj. na 56,3 % celkového počtu pracovníků a dále v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 38,4 tisíc na 1 949,4 tisíc, tj. na 40,1 %. Pokles naopak pokračoval v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov) o 1,8 tisíc na 174,8 tisíc osob (3,6 % celkové zaměstnanosti). Ve službách zaměstnanost nejvíce vzrostla v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností a v odvětví zdravotní a sociální péče a veterinárních činností. Tabulka č. I.2.2 Zaměstnanost v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis. osob) 1. čtvrtletí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Zaměstnanost celkem 4 704, , ,0 100,0 100,0 79,8 1,7 I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) 188,2 176,6 174,8 3,7 3,6-1,8-1,0 II.sektor (průmysl a stavebnictví) 1 850, , ,4 39,9 40,1 38,4 2,0 III. sektor (služby celkem) 2 664, ,4 2739,9 56,4 56,3 43,5 1,6 - obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 620,7 620,7 616,5 13,0 12,7-4,2-0,7 - ubytování a stravování 177,1 182,0 184,2 3,8 3,8 2,2 1,2 - doprava, skladování a spoje 362,4 359,3 356,9 7,5 7,3-2,4-0,7 - finanční zprostředkování 95,6 93,9 93,9 2,0 1,9 0,0 0,0 - nemovitosti a pronájem, podnik. činnosti 272,6 313,0 337,4 6,5 6,9 24,4 7,8 - veř. správa, obrana, soc. zabezpečení 322,9 313,4 324,2 6,6 6,7 10,8 3,4 - vzdělávání 294,1 297,7 292,7 6,2 6,0-5,0-1,7 - zdravotní a soc. péče, veter. činnosti 326,5 320,9 339,4 6,7 7,0 18,5 5,8 - ostatní veřejné, soc. a osob. služby 189,1 189,2 189,6 4,0 3,9 0,4 0,2 - ostatní 3,5 6,3 5,1 0,1 0,1-1,2-19,0 - nezjištěno 1,3 1,2 0,9 0,0 0,0-0,3-25,0 Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil 20