VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA OBOR FINANCE A

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA OBOR FINANCE A ŘÍZENÍ DÁVKY HMOTNÉ NOUZE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTORKA PRÁCE: Petra Ježková VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2008

2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Evě Půlkrábkové za cenné rady, odborné vedení a trpělivost při vytváření práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Václavě Mátlové, která mi poskytla potřebné materiály ke zvolenému tématu a možnost konzultací.

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci: Dávky hmotné nouze zpracovala samostatně. Veškerou literaturu a informace, které jsem při práci použila, uvádím v seznamu literatury. V Jihlavě dne 12. prosince 2008 Petra Ježková

5 ANOTACE Bakalářská práce se zabývá problematikou dávek pomoci v hmotné nouzi. Cílem práce je zmapovat změny v politice sociální pomoci a posoudit jejich ekonomický a sociálně psychologický dopad. První část se zabývá teoretickými poznatky z oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a nezaměstnanosti. Jsou zde uvedeny potřebné definice a charakteristiky. Druhá část obsahuje vývoje výplat dávek a míry nezaměstnanosti. Dále se zaměřuje na dvě případové studie, ve kterých se zhodnocuje celková situace klientů. Klíčová slova: dávky pomoci v hmotné nouzi, životní a existenční minimum, nezaměstnanost. ANNOTATION Die Bakkalaureatsarbeit befasst sich mit der Problematik der Sozialabgaben im Fall der materiellen Not. Das Ziel der Arbeit ist, die Veränderungen in der Politik der Sozialhilfe zu registrieren und deren ökonomischen und sozial psychologische Folgen zu beurteilen. In dem ersten Teil sind die Erkenntnisse aus dem Bereich der Sozialabgaben im Fall der materiellen Not und der Arbeitslosigkeit angeführt. Es gibt hier die notwendigen Definitionen und Charakteristiken. Der zweite Teil beschreibt die Entwicklung der Auszahlung von den Sozialleistungen und die Entwicklung der Arbeitslosigkeit. Es werden hier auch zwei Fallstudien vorgestellt, wo die allgmeine Situation der Klienten bewertet wird. Die Schlüsselwörter: die Sozialabgaben, die materielle Not, das Existenzminimum, die Arbeitslosigkeit.

6 OBSAH ÚVOD ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM SPOLEČNĚ POSUZOVANÉ OSOBY ZAPOČITATELNÉ PŘÍJMY ČÁSTKY ŽIVOTNÍHO A EXISTENČNÍHO MINIMA A JEJICH VALORIZACE DÁVKY POMOCI V HMOTNÉ NOUZI OSOBA, KTERÁ SE V HMOTNÉ NOUZI NACHÁZÍ OSOBA, KTERÁ SE V HMOTNÉ NOUZI NENACHÁZÍ DRUHY DÁVEK, SOUVISEJÍCÍ POJMY Orgány pomoci v hmotné nouzi Okruh oprávněných osob Příjem Rozhodné období Zvýšení příjmu vlastním přičiněním Neodůvodnitelná zátěž pro systém pomoci v hmotné nouzi PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ Podmínky nároku na příspěvek na živobytí Výše příspěvku na živobytí Přiměřené náklady na bydlení Stanovení částky živobytí osoby a částky živobytí společně posuzovaných osob DOPLATEK NA BYDLENÍ Okruh společně posuzovaných osob Podmínky nároku na doplatek na bydlení Výše doplatku na bydlení Odůvodněné náklady na bydlení Cílové nájemné MIMOŘÁDNÁ OKAMŽITÁ POMOC NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Příjemce, zvláštní příjemce Formy poskytování dávek Výplata dávek Postup při úmrtí žadatele nebo příjemce dávky Povinnosti žadatelů a příjemců dávek... 28

7 2.8.6 Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob Přeplatky na dávkách Informační systém pomoci v hmotné nouzi Sociální šetření Přechod z dávek sociální péče na dávky pomoci v hmotné nouzi NEZAMĚSTNANOST DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI PSYCHICKÁ REAKCE NA ZTRÁTU ZAMĚSTNÁNÍ A JEJÍ PRŮBĚH ZMĚNY, KTERÉ MOHOU NASTAT PŘI ZTRÁTĚ ZAMĚSTNÁNÍ ZDRAVÍ A NEZAMĚSTNANOST SOCIÁLNÍ DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI RIZIKOVÉ SKUPINY RODINA NEZAMĚSTNANÉHO CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE VZNIK ORGANIZACE MĚSTSKÝ ÚŘAD JEMNICE Odbor sociální VÝVOJ VÝPLAT SOCIÁLNÍCH DÁVEK A NEZAMĚSTNANOSTI VÝVOJ VÝPLAT SOCIÁLNÍCH DÁVEK VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI PŘÍPADOVÉ STUDIE PŘÍPADOVÁ STUDIE PAN XY PŘÍPADOVÁ STUDIE RODINA K ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH... 61

8 ÚVOD V životě člověka může nastat řada nepříznivých situací, které mohou vzniknout vlastním přičiněním nebo působením různých okolností. Pokud se jedinec dostane do nepříznivé životní situace, často je pro něj velice těžké tuto situaci zvládnout. Někdy se dokonce může stát, že člověk není schopen své problémy řešit sám, potřebuje pomoc někoho druhého. Těmto lidem se snaží pomoci i stát prostřednictvím své sociální politiky. Systém sociální politiky se v naší zemi dělí na tři části. První z nich je systém sociálního pojištění, kdy z jeho příjmů jsou hrazeny například důchody, nemocenské důchody a podpora v nezaměstnanosti. Druhým systém je systém státní sociální podpory, ze kterého se hradí dávky státní sociální podpory, tj. přídavky na dítě, sociální příplatky, příspěvky na bydlení a pak ostatní jednorázové dávky jako například pohřebné a porodné. Posledním systém je systém sociální pomoci, ze kterého jsou vypláceny dávky pomoci v hmotné nouzi. Dnem 1. ledna 2007 nabyl účinnosti nový zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který tak zrušil platnost zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. Došlo k řadě změn, kdy přestaly být poskytovány dávky sociální péče vázané na sociální potřebnost a vznikl moderní systém dávek pomoci v hmotné nouzi, které se snaží pomoci osobám s nedostatečnými příjmy. Zároveň se snaží tyto osoby motivovat k tomu, aby si aktivně své potřebné prostředky k uspokojení životních potřeb zajistily a je zde snaha zabraňovat sociálnímu vyloučení. Tento systém je jednotný na celém území České republiky. Dá se říci, že hlavním důvodem proč tento zákon vůbec vznikl, bylo to, aby nedocházelo k zneužívání a neoprávněnému vyplácení dávek a tímto i k velkému odtoku finančních prostředků ze státního rozpočtu. Cílem mé bakalářské práce je zmapovat změny v politice sociální pomoci a posoudit jejich ekonomický a sociálně psychologický dopad. 8

9 1 Životní a existenční minimum Jednou z oblastí, ve které došlo k výraznějším změnám je i životní minimum. Dříve se pro účely dávek používalo pouze životní minimum, od 1. ledna 2007 však k životnímu minimu přibyl ještě jeden pojem a to existenční minimum. Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Jeho hlavní využití je především při posuzování hmotné nouze, pro větší motivaci bylo pro osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi zavedeno ještě existenční minimum. Dále se využívá i při poskytování dávek státní sociální podpory, jedná se zejména o přídavek na dítě a sociální příplatek. Zákon stanoví životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) Existenční minimum se nemůže použít v případě nezaopatřeného dítěte, u osoby plně invalidní, u osoby starší 65 let a u osoby, která je poživatelem starobního důchodu. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) Pod pojmem nezaopatřené dítě se pro účely zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle do věku 26 let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se soustavně na budoucí povolání připravovat nemůže a to z důvodu nemoci, či úrazu, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za nezaopatřené dítě lze považovat i dítě do 18 let věku, které skončí povinnou školní docházku a je vedeno na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Za nezaopatřené dítě nikdy nepovažujeme dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu. (Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) Dříve životní minimum zahrnovalo i nezbytné náklady na bydlení, podle počtu osob žijících v domácnosti, dnes už je nezahrnuje a tato problematika je řešena v rámci systému státní sociální podpory jako příspěvek na bydlení a systému pomoci v hmotné nouzi jako doplatek na bydlení. 9

10 1.1 Společně posuzované osoby Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, postupuje se tak, že nejprve se posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V každé této skupině se dále postupuje od nejstarší po nejmladší osobu. Pro účely zákona se společně posuzují: rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé, rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé děti, pokud společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami, jiné osoby, které společně užívají byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a tedy společně neuhrazují náklady na své potřeby. Společně posuzovanou osobou může být i osoba, která se z důvodů soustavné přípravy na své budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních, zdržuje přechodně mimo byt. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) Bytem se pro účely zákona o životním a existenčním minimu rozumí soubor místností nebo jedna jediná místnost, která podle rozhodnutí stavebního úřadu splňuje požadavky pro trvalé bydlení. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) 1.2 Započitatelné příjmy Pro účely životního minima se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy, buď jednotlivce, nebo společně posuzovaných osob. Jedná se především o příjmy z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, dávky nemocenského pojištění, důchody, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné a další. Jsou zde i následující výjimky: příspěvek na bydlení, jednorázové sociální dávky, příjem z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitého k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby, 10

11 náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy, peněžní pomoc obětem trestné činnosti, stipendií, odměn za darování krve, daňového bonusu, příspěvku na péči, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem, podpory z prostředků nadací a občanských sdružení, sociální příplatek a příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který se dítěti poskytuje ze zdravotních důvodů, dávky sociální péče poskytnuté ze zdravotních důvodů, zvláštní příspěvek k důchodu pro účastníka národního odboje za vznik a osvobození Československa. Abychom mohli posoudit, zda příjem osoby dosahuje částky životního minima nebo existenčního minima, porovnává se úhrn jejich započitatelných příjmů s částkou životního minima nebo existenčního minima. Pokud jsou osoby posuzovány společně, bereme v úvahu opět úhrn započitatelných příjmů všech společně posuzovaných osob s úhrnem částek životního minima posuzovaných osob. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) Za příjmy společně posuzovaných osob považujeme příjmy vyplacené v kalendářním měsíci, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž se posuzuje, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) 11

12 1.3 Částky životního a existenčního minima a jejich valorizace Částky životního a existenčního minima shrnuje následující tabulka. Tabulka 1: Životní a existenční minimum platné od Životní minimum Kč za měsíc jednotlivec První dospělá osoba Další dospělá osoba Nezaopatřené dítě do 6 let věku Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let věku Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku Existenční minimum Zdroj:[HOVORKA, 2007] V současné době jsou nezaopatřené děti rozděleny podle věku do 3 skupin, dříve to byly 4 věkové skupiny a to: do 6 let věku, od 6 let do 10 let věku, od 10 let do 15 let věku a od 15 let do 26 let věku dítěte. (HOVORKA, 2007) Životní minimum je tvořeno součtem částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Pro přehlednost uvedu pár příkladů výpočtů životního minima: Tabulka 2: Příklady výpočtu částek životního minima různých domácností Typ domácnosti Jednotlivé částky (v Kč za měsíc) Celkem jednotlivec dospělí = dospělý, 1 dítě 4 roky = dospělí, 1 dítě 4 roky = dospělí, 2 děti 5 a 8 let = dospělí, 3 děti 6, 9 a 15 let =

13 Valorizací částek životního a existenčního minima se rozumí zvyšování částek nařízením vlády. Do ledna 2008 byla vláda povinna zvyšovat částky podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud náklady na výživu a ostatní osobní potřeby přesáhly ve stanoveném rozhodném období 5 %. Od 1. ledna 2008 však záleží na úvaze vlády, zda částky v případě nárůstu cen zvýší. Růst spotřebitelských cen se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu. (PŘIB, 2008) 13

14 2 Dávky pomoci v hmotné nouzi Hmotnou nouzí můžeme chápat určitý nedostatek, v tomto případě se jedná hlavně o nedostatek prostředků na obživu, ošacení nebo nedostatek finančních prostředků k úhradě nákladů spojených s bydlením. Systém dávek pomoci v hmotné nouzi se řídí zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2007) Zákon určuje, kdy je osoba v hmotné nouzi a kdy za osobu v hmotné nouzi považována není. Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.1 Osoba, která se v hmotné nouzi nachází Za osobu v hmotné nouzi je podle zákona považována osoba: a) jejíž příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí a tento příjem si nemůže vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů zvýšit, b) jejíž příjem dosahuje částky živobytí, ale nestačí jí k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení, c) která není v hmotné nouzi, ale neposkytnutím dávky by jí hrozila vážná újma na zdraví, d) kterou postihne vážná mimořádná událost (povodeň, vichřice, požár), e) která nemá dostatečné finanční prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, jedná se zejména o zaplacení správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu a další, 14

15 f) která nemá dostatečné finanční prostředky pro pořízení nebo opravu nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, na základní vybavení domácnosti, odůvodněné náklady související se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítě, g) která je ohrožena sociálním vyloučením z následujících důvodů: je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, je propuštěna ze zdravotnického zařízení (závislost, psychiatrická léčebna), je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy, nemá uspokojivě naplněny životní potřeby (osoba bez přístřeší), její práva jsou ohroženy trestnou činností. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.2 Osoba, která se v hmotné nouzi nenachází Za osobu, která není v hmotné nouzi, je považována osoba, která: a) není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatně výdělečnou činnost, není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (výjimku tvoří například osoba starší 65 let, osoba plně invalidní, žena na mateřské dovolené, nezaopatřené dítě a další), b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a odmítá vykonávat krátkodobé zaměstnání, c) nemá dostatečnou snahu si zvýšit příjem vlastním přičiněním, d) je osobou samostatně výdělečně činnou a nepřihlásila se k nemocenskému pojištění, tudíž nemá nárok na tyto dávky z toho pojištění a její příjem nedosahuje částek živobytí, e) neplní povinnosti zákonného zástupce dítěte (povinná školní docházka), f) nastoupila výkon trestu odnětí svobody, popřípadě byla vzata do vazby, pokud tato skutečnost trvala celý kalendářní měsíc, 15

16 g) využívá možnosti pobytové sociální služby (domovy pro zdravotně postižené, domovy pro seniory), poskytuje se jí péče v psychiatrické léčebně, h) nemá nárok na nemocenské, protože si úmyslně přivodila pracovní neschopnost ve rvačce, opilosti, užitím omamných látek nebo při spáchání trestného činu. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.3 Druhy dávek, související pojmy Dávky, které zákon vymezuje pro řešení hmotné nouze, jsou: 1. příspěvek na živobytí, 2. doplatek na bydlení, 3. mimořádná okamžitá pomoc Orgány pomoci v hmotné nouzi Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou: pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí, újezdní úřady. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Újezdní úřad uspokojuje potřeby obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec. Újezdem rozumíme část území, které je určeno k zajištění obrany státu a výcviku ozbrojených sil. (Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky) Okruh oprávněných osob Okruh oprávněných osob určuje, kdo má nárok při splnění podmínek stanovených v zákoně na dávky. Na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok: osoba, která má hlášený trvalý pobyt na území České republiky, osoba, která získala azyl, cizinec, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, ale tato práva mu zaručuje mezinárodní smlouva (Evropská sociální charta), občan členského státu Evropské unie a to za předpokladu, že je hlášen k pobytu na území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, 16

17 občan členského státu Evropské unie, kterému tato práva zaručuje předpis Evropského společenství (například Nařízení Rady EHS) a jeho rodinný příslušník, rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu déle než 3 měsíce, cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, a to pokud mají bydliště na území České republiky. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) U mimořádně okamžité pomoci je okruh oprávněných osob širší. Platí zde stejná vymezení jako u dvou předešlých dávek a kromě toho sem v odůvodněných případech patří i osoba, který je vážně ohrožena na zdraví a pobývá na území České republiky v rozporu se zákonem o pobytu cizinců. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Příjem Příjem, který se při posuzování nároku na dávku a její výši bere v úvahu, je stanoven v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Aby se však uplatnil již dříve zmiňovaný princip, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá, stanovuje zákon o pomoci v hmotné nouzi určité odchylky: příjem ze závislé činnosti, výdělečné činnosti a funkčních požitků se po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění započítá pouze ve výši 70 %, příjem z dávek nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se započítá pouze ve výši 80 %, všechny ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu (kromě příspěvku na živobytí) se započítá ve 100 % výši. 17

18 2.3.4 Rozhodné období Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem pro účely posuzování vzniku nároku na dávku, je období 3 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž byla uplatněna žádost o dávku, nebo pokud došlo u osoby (společně posuzovaných osob) k podstatnému poklesu příjmu, období kalendářního měsíce, v němž byla podána žádost o dávku. Za podstatný pokles příjmu se považuje zejména ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a výplaty rodičovského příspěvku. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Zvýšení příjmu vlastním přičiněním U každé osoby, která si podá žádost o příspěvek na živobytí se zkoumá, zda si nemůže svůj příjem zvýšit určitým způsobem sama. V tomto případě se jedná o 3 způsoby, jak si může příjem zvýšit, a to: vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Zvýšení příjmu vlastní prací můžeme rozumět tak, že osoba, která nepracuje si snaží najít zaměstnání. Osoba, která pracuje se snaží najít lépe placenou práci, popřípadě si najít ještě jiné zaměstnání. To, zda je osoba ochotna si zvýšit příjem vlastní prací, musí sociální pracovník zjišťovat jak při podání žádosti o příspěvek na živobytí, tak i v průběhu poskytování příspěvku. Informace mu poskytne samotná osoba, ale potom se stává, že informace jsou zkreslené. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Za zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek se považuje například podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, mzdové nároky, nárok na dávky nemocenského nebo důchodového pojištění. V případě důchodového pojištění nesmí být nikdy osoba tlačena do předčasného důchodu a to i za takových okolností, že by tak vyřešila svoji nepříznivou situaci. Patří sem i uplatnění nároku na dávky státní sociální podpory, u kterých platí, že jsou nadřazeny dávkám pomoci v hmotné nouzi. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 18

19 Poslední ze způsobů, jak si zvýšit příjem a to prodejem nebo jiným využitím majetku se nevyžaduje, pokud je na první pohled zřejmé, že hodnota majetku je nízká. Za majetek osoby (popřípadě společně posuzovaných osob) se považuje i stavební spoření. Pokud se zjistí, že částka, kterou by osoba po zrušení stavebního spoření získala, by byla větší, než desetinásobek částky životního minima, požaduje se, aby jej zrušila. Do doby, než bude osobě částka stavebního spoření vyplacena, pobírá příspěvek na živobytí. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Neodůvodnitelná zátěž pro systém pomoci v hmotné nouzi Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi se posuzuje jen v případě, že o dávku podá žádost občan členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, pokud jsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu delší než tři měsíce. Tímto způsobem se nepostupuje u osob, které mají trvalý pobyt na území České republiky. Neodůvodnitelnou zátěží není například osoba, která je účastně nemocenského nebo důchodového pojištění nebo osoba samostatně výdělečně činná. Při posuzování neodůvodnitelné zátěže se posuzuje: délka pobytu, doba zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti, doba soustavné přípravy na budoucí povolání, možnost pracovního uplatnění na území České republiky. Každá z těchto čtyř skutečností se ohodnotí body, ze kterých se udělá součet. Podle počtu celkových bodů se zjistí, zda osoba je, či není neodůvodnitelnou zátěží pro systém pomoci v hmotné nouzi. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.4 Příspěvek na živobytí Především pomoci příspěvku na živobytí se řeší nedostatečný příjem osob nebo společně posuzovaných osob (problematika společně posuzovaných osob je řešena v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu). 19

20 2.4.1 Podmínky nároku na příspěvek na živobytí Nárok na dávku má osoba, která se nachází v hmotné nouzi a její příjem (popřípadě příjem společně posuzovaných osob) nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob. Jestliže nárok na dávku splňuje více společně posuzovaných osob, potom záleží na dohodě těchto osob, které z nich příspěvek připadne. Žádost o příspěvek na živobytí se podává na předepsaném tiskopise. Dnem podání žádosti se zahajuje řízení o přiznání či nepřiznání dávky. Při nároku na příspěvek se musí neustále zkoumat příjem osoby za 3 kalendářní měsíce, které předcházejí měsíci, v kterém má být příspěvek vyplacen. Pokud průměrný měsíční příjem za tyto 3 kalendářní měsíce bude vyšší než trojnásobek životního minima, nárok na příspěvek v tomto měsíci nevznikne. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Výše příspěvku na živobytí Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi: a) částkou živobytí osoby a příjmem osoby (snížený o přiměřené náklady na bydlení), jestliže není posuzována s jinými osobami, Příspěvek na živobytí = částka živobytí osoby příjem osoby (snížený o přiměřené náklady na bydlení) b) částkou živobytí společně posuzovaných osob (SPO) a příjmem společně posuzovaných osob (snížený o přiměřené náklady na bydlení). Příspěvek na živobytí = částkou živobytí SPO příjem SPO (snížený o přiměřené náklady na bydlení) Pokud je měsíční částka příspěvku na živobytí menší než 50 Kč, tak náleží příjemci právě v této částce. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 20

21 2.4.3 Přiměřené náklady na bydlení Přiměřené náklady na bydlení jsou skutečné náklady na bydlení, nejvýše však tvoří 30 %, a v hlavním městě Praze až 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Stanovení částky živobytí osoby a částky živobytí společně posuzovaných osob Při stanovení částky živobytí se vychází ze životního a existenčního minima, přičemž existenční minimum je dolní hranicí a životní minimum je horní hranicí. Částku pak tvoří rozdíl mezi životním minimem a existenčním minimem osoby. Tento rozdíl se pak může zvyšovat nebo snižovat a to v případech, kdy se hodnotí například snaha zvýšení příjmu vlastní prací, možnost využití majetku, uplatnění nároků a pohledávek. Ke zvýšení částky živobytí může dojít i v případě, že je osobě předepsáno dietní stravování nebo je osobou, která hledá zaměstnání. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Jsou zde i odlišnosti, například u nezaopatřeného dítěte tvoří částku živobytí pokaždé částka životního minima, která se může navyšovat v případě, že je dítěti předepsána dieta. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.5 Doplatek na bydlení Tato dávka pomáhá osobám v hmotné nouzi krýt náklady na bydlení a to v těch případech, kdy jim příjem, ze kterého zaplatí náklady spojené s bydlením, nestačí pokrýt výdaje spojené s živobytím. Pro účely doplatku na bydlení se osoba považuje za osobu v hmotné nouzi v případě, že její příjem a příjem společně posuzovaných osob dosahuje sám nebo společně s příspěvkem na živobytí částky živobytí, ale nepostačí k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 21

22 2.5.1 Okruh společně posuzovaných osob Okruh společně posuzovaných osob pro doplatek na bydlení je shodný s okruhem pro příspěvek na bydlení, což je dávka státní sociální podpory. Pro účely doplatku na bydlení se za rodinu považují všechny osoby, s výjimkou nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu zařízení pro péči o děti nebo mládež (dětem poskytuje stravování, ubytování a ošacení). Podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje. (Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) Podmínky nároku na doplatek na bydlení 1. podmínkou nároku na tuto dávku je, že osoba je vlastníkem nebo nájemcem bytu, za nájemce bytu můžeme považovat i nájemce obytné místnosti v zařízení, které je určeno k trvalému bydlení. Nájemce je povinen se prokázat platnou nájemní smlouvou. Někdy postačí i smlouva o podnájmu, například v případě, kdy se manželé rozvedou, protože soužití bývalých manželů by bylo problematické. 2. podmínkou je, že vlastník nebo nájemce bytu, je v tomto bytě hlášen k trvalému pobytu a zároveň musí prokázat, že v tomto bytě opravdu žije. 3. podmínkou je získání příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory a zároveň i příspěvku na živobytí. Je zde výjimka, že pokud osobě nebyl přiznán nárok na příspěvek na živobytí a její příjem nepřesáhl 1,3 násobek částky živobytí osoby, může se této osobě doplatek na bydlení poskytnout. Poté se za částky živobytí osoby považuje existenční minimum. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Osoba nemá nárok na doplatek na bydlení v případě, že odmítne možnost využít levnějšího bydlení, které mu nabídne obec, v které má hlášen trvalý pobyt. Toto ustanovení se nevztahuje například na osoby starší 70 let. Nárok nevznikne ani v případě, pokud příjem osoby (společně posuzovaných osob) za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby (společně posuzovaných osob). 22

23 Žádost o doplatek na bydlení se předkládá na předepsaném tiskopise. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Výše doplatku na bydlení Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc se vypočítá jako rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (sníženou o příspěvek na bydlení za předchozí kalendářní měsíc) a částkou, o kterou příjem osoby (zvýšený o příspěvek na živobytí), převyšuje částku živobytí. Doplatek na bydlení = odůvodněné náklady na bydlení (bez příspěvku na bydlení) příjem osoby (s příspěvkem na živobytí) Minimální výše doplatku na bydlení činí stejně jako u příspěvku na živobytí 50 Kč za kalendářní měsíc. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Odůvodněné náklady na bydlení Za odůvodněné náklady na bydlení považujeme následující: nájemné až do výše cílového nájemného, úhradu za služby, které bezprostředně souvisí s užíváním bytu (zde se jedná o úhradu za ústřední vytápění, dodávku teplé vody, úklid společných prostor, užívání výtahu, dodávku vody z vodáren a vodovodů, odvod odpadních vod kanalizacemi, osvětlení společných prostor v domě, odvoz tuhého komunálního odpadu, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další), úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií (tímto rozumíme dodávku a spotřebu energie a plynu). Žadatel o doplatek na bydlení pak musí doložit výši nájemného (nájemní smlouva), výši plateb za služby spojené s užíváním bytu (faktury od dodavatelů), faktury za dodávku elektrické energie a plynu. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Cílové nájemné Výše cílového nájemného se stanoví jako součin podlahové plochy bytu a cílové hodnoty měsíčního nájemného platné pro daný kalendářní rok, které se stanoví podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu. Cílové hodnoty 23

24 nájemného zveřejňuje Ministerstvo pro místní rozvoj ve Sbírce zákonů. Tyto hodnoty se člení podle velikostních skupin obcí za jednotlivé kraje, pokud se jedná o Prahu nebo Brno, člení se podle částí města. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.6 Mimořádná okamžitá pomoc Tato dávka by měla pomoci osobám, které nesplňují podmínky hmotné nouze, ale ocitnou se v situaci, kterou nejsou schopni pro nedostatek svých příjmů nějakým způsobem řešit. Zákon uvádí následujících pět situací, které mohou nastat: 1. osobě hrozí vážná újma na zdraví V takovém případě, pokud osoba nepobírá příspěvek na živobytí ani doplatek na bydlení jí náleží částka mimořádné okamžité pomoci, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima, u nezaopatřeného dítě pak do výše životního minima. 2. osobu postihla mimořádná událost Za mimořádnou událost se považují zejména živelné pohromy (povodeň, vichřice, zemětřesení), požáry nebo jiné ničivé události, včetně ekologických a průmyslových havárií. V tomto případě může výše mimořádné okamžité pomoci dosahovat až patnáctinásobku životního minima jednotlivce, tj * 15 = Kč. 3. osoba nemá dostatečné prostředky k uhrazení jednorázového výdaje Pod pojmem úhrada jednorázového výdaje si můžeme představit situaci, kdy například osoba potřebuje pokrýt výdaje související s úhradou poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů nebo pokud potřebuje vydat duplikát rodného listu. Dále se může jednat i o úhradu jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, úhrada noclehu. Částka mimořádné okamžité pomoci může být vyplacena až do výše jednorázového výdaje. 4. osoba nemá dostatečné prostředky k uhrazení předmětů dlouhodobé potřeby Úhradou nákladů dlouhodobé potřeby rozumíme úhradu, která je spojena s jejich pořízením nebo opravou, a úhradu za základní vybavení domácnosti. V tomto bodě se 24

25 jedná i o náklady, které souvisejí se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte. Částka může být poskytnuta až do výše nákladů spojených s pořízením nebo se vzděláváním. Součet dávek však nesmí za kalendářní rok překročit desetinásobek životního minima jednotlivce. Maximální výše je tedy Kč. 5. osobě hrozí sociální vyloučení Osobou, které hrozí sociální vyloučení, se rozumí například osoba, která je propuštěna z výkonu vazby, z výkonu trestu odnětí svobody, ze zdravotnického zařízení (léčba závislostí), z psychiatrické léčebny, ze školského zařízení (ústavní péče). Mohla se stát osobou bez přístřeší, popřípadě jsou její práva ohroženy trestnou činností jiné osoby. Těmto osobám se dávka stanoví jednorázově až do výše Kč. Součet dávek poskytnutých podle tohoto ustanovení nesmí během kalendářního roku překročit čtyřnásobek životního minima jednotlivce. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.7 Náležitosti žádostí Každá žádost musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, rodinný stav a adresu místa trvalého bydliště žadatele. Dále informace o nezaopatřenosti dítěte, souhlas žadatele se sdělováním údajů a způsob, jakým by měla být dávka vyplácena. Pokud se s osobou společně posuzují i jiné osoby platí pro ně stejné pravidla. Zákon dále specifikuje, které doklady se musí k žádostem předložit. Příspěvek na živobytí K žádosti o příspěvek na živobytí se přikládají následující doklady: doklad o výši příjmu žadatele, popřípadě i osob s ním společně posuzovaných, doklad o výši nájemného, úhrady za služby spojené s užíváním bytu, doklad o výši úhrad za elektrickou energii, plyn, doporučení odborného lékaře, pokud má osoba předepsané dietní stravování. 25

26 Doplatek na bydlení K doplatku na bydlení se doloží: nájemní smlouva, doklad o podlahové ploše bytu, doklad potvrzující, zda žadatel pobírá příspěvek na živobytí či ne, doklad o výši nájemného, úhrady za služby spojené s užíváním bytu, doklad o výši úhrad za elektrickou energii, plyn, doklad o zdravotním stavu žadatele (pokud se jedná o procentní navýšení odůvodněných nákladů ze zdravotních důvodů dlouhodobá nemoc, těžké zdravotní postižení), doklad, který prokáže osiřelost dítěte a skutečnost, že jde o dítě, které žije v náhradní rodinné péči nebo v plném přímém zaopatření ústavu. Mimořádná okamžitá pomoc K žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc se přikládá stručný popis mimořádné události. Žadatel zde popíše účel, ke kterému se mimořádná okamžitá pomoc použije. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.8 Společná ustanovení Příjemce, zvláštní příjemce Za příjemce dávky považujeme osobu, které byla dávka přiznána. Pokud orgán pomoci v hmotné nouze je v přesvědčení, že by příjemce s dávkou nezacházel tak, aby opravdu dostála svého účelu, může stanovit tzv. zvláštního příjemce. Zvláštním příjemcem se může stát fyzická nebo právnická osoba, s tímto ustanovením však musí souhlasit. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Formy poskytování dávek Příspěvek na živobytí se může poskytovat v peněžní formě, nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách. Orgán pomoci v hmotné nouzi využívá věcnou formu výplaty především tehdy, pokud je zřejmé, že by příjemce dávku nevyužil k účelu, ke kterému je určena. 26

27 Doplatek na bydlení se poskytuje v peněžní formě. Může se však bez souhlasu příjemce použít přímo k úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením. Mimořádná okamžitá pomoc se stejně jako příspěvek na živobytí poskytuje v peněžení, nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Výplata dávek Příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, na který náleží, v pravidelných měsíčních lhůtách, které určí plátce příspěvku. Pokud si není jistý, že příjemce je schopen s větší částkou hospodařit, může příspěvek vyplácet týdně, popřípadě i denně. Doplatek na bydlení se vyplácí také měsíčně, po uplynutí kalendářního měsíce za který náleží nebo nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Pokud je doplatek na bydlení nižší než 100 Kč za měsíc a příjemce dávky souhlasí, může plátce dávku vyplatit najednou po uplynutí delšího časového období, nejdéle však ročního. Mimořádná okamžitá pomoc se vyplácí bezodkladně. Všechny tyto tři dávky se vyplácí v české měně jedním z následujících způsobů, které určí plátce dávky: v hotovosti, poštovní poukázkou, převodem na účet, prostřednictvím poukázek, přímou úhradou. Někdy se může stát, že se změní skutečnosti, které mají vliv na nárok na dávku nebo na její výši. Například osoba, která je v hmotné nouzi, se stane osobou nenacházející se v hmotné nouzi, potom se dávka odejme a její výplata se ukončí. Dále může dojít ke zvýšení nebo snížení částky. 27

28 Pokud se osobě zvýší v průběhu pobírání dávky její příjem, musí se znovu přehodnotit její nárok na dávku. Stejně tak se postupuje, pokud se změní okruh společně posuzovaných osob. Vypočtená výše dávek se vždy zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Postup při úmrtí žadatele nebo příjemce dávky V případě smrti žadatele nebo příjemce dávky, který byl osobou společně posuzovanou, zákon o pomoci v hmotné nouzi uvádí následující dvě možnosti: zemřel před vydáním rozhodnutí potom se účastníkem řízení o dávce stává nejstarší z okruhu společně posuzovaných osob, nedohodnou-li se jinak, dávka byla přiznána před smrtí veškeré dosud splatné částky, které nebyly zemřelému do dne jeho smrti vyplaceny se vyplatí opět nejstarší osobě z okruhu společně posuzovaných osob, pokud se nedohodnou jinak. Pokud zemře osoba, která není společně posuzovanou osobu, tak nárok na dávku nebo její výplatu zaniká. Důležité je, že dávky pomoci v hmotné nouzi se nestávají předmětem dědictví. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Povinnosti žadatelů a příjemců dávek Tak jako v jiných oblastech, tak i zde mají lidé určité povinnosti. Žadatel, příjemce i společně posuzovaná osoba jsou povinni: osvědčit skutečnosti, které jsou důležité pro nárok na dávku a dát písemný souhlas k jejich ověření. Osobně se dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, pokud jim v tom nebrání jejich zdravotní stav, podrobit se lékařskému vyšetření, aby orgán pomoci v hmotné nouzi mohl zjistit, jestli si osoba nemůže zvýšit příjem vlastní prací (vzhledem ke svému zdravotnímu stavu). 28

29 Příjemce dávky je povinný: písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi jakoukoli skutečnost, která by mohla změnit rozhodnutí o nároku či výplatě dávky a to nejpozději do 8 dnů, ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl, Pokud si tyto osoby nebudou své povinnosti plnit, může se stát, že jim orgán pomoci v hmotné nouzi uloží pořádkovou pokutu až do výše Kč. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob spočívají především v tom, že jsou povinni sdělit orgánu pomoci v hmotné nouzi, který o dávce rozhoduje, bezplatně veškeré informace, které jsou pro nárok na dávku rozhodné. Jedná se zejména o výši příjmů osob, dále pak například údaje, které vypovídají o nezaopatřenosti dítěte a další. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Přeplatky na dávkách Zákon udává, že pokud se dávka vyplatí neprávem nebo ve vyšší částce z důvodů, že příjemce poskytl orgánu pomoci v hmotné nouzi neúplné nebo zkreslené informace, potom je povinen neprávem nabytou částku vrátit. Tato skutečnost platí i pro osoby společně posuzované. Přeplatky mohou být sráženy osobám z běžně vyplácené dávky. Přeplatek se nevrací, pokud nepřesáhne částku 100 Kč u jednoho druhu dávky. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Informační systém pomoci v hmotné nouzi Orgány pomoci v hmotné nouzi používají ke své práci o rozhodování a výplatě dávek Informační systém pomoci v hmotné nouzi. Zde se v elektronické podobě uchovávají veškeré informace o poživatelích dávek, včetně jejich osobních údajů. Správcem tohoto systému je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Veškeré informace z tohoto systému, písemnosti a spisy jsou orgány povinny ukládat po dobu 15 let. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 29

30 2.8.9 Sociální šetření Podle zákona mohou zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi provádět v obydlí žadatele nebo příjemce dávky sociální šetření. K tomu, aby mohli vstoupit do obydlí těchto osob potřebují jejich souhlas. V zájmu žadatele či příjemce dávky je, aby zaměstnancům tento souhlas dali. Pokud tak neučí, může se stát, že žádost o dávku se zamítne nebo dávka, která jim je vyplácena se odejme, popřípadě se sníží její výše. Při sociálním šetření se zaměstnanec musí prokázat platným průkazem s jeho iniciály (jméno, příjmení, titul, podpis), barevnou fotografií, názvem a razítkem příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, číslem průkazu a dobou platnosti. Z každého sociálního šetření, které zaměstnanec provede musí učinit záznam o sociálním šetření ve spise žadatele či příjemce dávky. Zaměstnanci jsou dále povinni chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, respektovat jejich důstojnost, soukromí a zachovávat mlčenlivost. Každé osobě, která se nachází v hmotné nouzi, poskytnout informace o možnosti řešení jejich situace. Respektovat jedinečnost každé osoby bez ohledu na její původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, ekonomickou situaci, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, náboženské a politické přesvědčení. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Přechod z dávek sociální péče na dávky pomoci v hmotné nouzi Výplata dávek pomoci v hmotné nouzi ukončila výplatu dávek sociální péče. Je zřejmé, že k 1. lednu 2007 by nebylo možné jednu dávku přestat vyplácet a začít vyplácet dávku druhou, proto vzniklo přechodné období, kdy do doby, než začala být vyplácena dávka pomoci v hmotné nouzi se vyplácela dávka sociální péče. Toto přechodné období trvalo do 30. dubna To umožnilo, že mohly být bez problémů vyřízeny všechny žádosti občanů. O odejmutí staré dávky a přiznání nové dávky obdržel každý občan písemné rozhodnutí. Při rozhodování o výplatě nové dávky nastaly tři možnosti: 1. pokud příspěvek na živobytí náležel ve vyšší částce, než dávka sociální péče o 100 Kč a výše, přiznal se příspěvek na živobytí a doplatil se rozdíl mezi těmito dávkami, 30

31 2. zjistilo-li se, že přípěvek na živobytí náležel v částce nižší než 100 Kč a více než dosud vyplácená dávky sociální péče, přiznal se příspěvek na živobytí v nižší částce a příjemce žádný vzniklý přeplatek nevracel, 3. pokud se zjistilo, že příspěvek na živobytí nenáleží, odejmula se dávka sociální péče. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Řada lidí se stává osobami nacházejícími se ve stavu hmotné nouze z toho důvodu, že jsou nezaměstnaní. Proto další kapitola bude věnována právě této problematice. 31

32 3 Nezaměstnanost Ztráta zaměstnání se pro většinu lidí stává poměrně traumatizujícím zážitkem. Dochází k řadě změn, kterým je nutno čelit. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk se musí vypořádávat se ztrátou reality, začne pochybovat o sobě samém, o svých schopnostech a dovednostech. Neustále se vypořádává se strachem o svoji budoucnost. Práce člověku přináší jak finanční prostředky, tak i určité spojení se společností, zapojuje se tak do řady sociálních vztahů. Násilné vyřazení člověka z pracovního procesu přináší negativní následky ekonomické, sociální, dopad na psychiku a zdraví postiženého. Dlouhodobou nezaměstnaností se vytrácí zdroj příjmů, ztrácí se navyklý režim dne, pracovní návyky a dovednosti, sociální kontakty. Někteří jedinci tak mohou ztratit i smysl jejich života. (Výrost, J.; Slaměník, I., 2001) 3.1 Druhy nezaměstnanosti Z hlediska příčin rozlišujeme celkem 3 typy nezaměstnanosti: 1. frikční nezaměstnanost Tento druh nezaměstnanosti je přirozený. Je spojován s přechodem z jednoho pracovního poměru do druhého. Často se tato nezaměstnanost chápe jako vítané volno, kdy si nezaměstnaný může uspořádat své osobní věci. Je většinou jen krátkodobá, proto je považována za nejméně závažnou. 2. strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je závažným ekonomickým jevem. Většinou k ní dochází, pokud se některé odvětví ekonomiky dostává do útlumu. V současné době tenhle problém řeší automobilový průmysl, podniky propouštějí velké množství lidí. Hrozí tak, že řada lidí se stane dlouhodobě nezaměstnanými. Možným řešením by mohla být pro některé rekvalifikace. 32

33 3. cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je spojena s vývojem hospodářství, které se nevyvíjí rovnoměrně, ale v cyklech (konjunktura, stagnace, recese). I tato nezaměstnanost je dlouhodobá a závažná. Dále můžeme rozlišovat nezaměstnanost dobrovolnou, kdy lidé pracovat mohou, ale nechtějí a nedobrovolnou, kdy by lidé rádi pracovali, ale práci sehnat nemohou. Dalším typem může být například nezaměstnanost sezónní. (Výrost, J.; Slaměník, I., 2001) 3.2 Měření nezaměstnanosti Pro měření nezaměstnanosti se používá ukazatel míra nezaměstnanosti. nedobrovolně nezaměstnaní Míra nezaměstnanosti = ekonomicky aktivní obyvatelstvo * 100 [%] Ukazatel je tvořen podílem, kdy v čitateli jsou lidé nedobrovolně nezaměstnaní a ve jmenovateli ekonomicky aktivní obyvatelstvo, které se skládá z lidí nedobrovolně nezaměstnaných a zaměstnaných. (Švarcová, J., 2002) 3.3 Psychická reakce na ztrátu zaměstnání a její průběh Pro člověka se práce stává nepostradatelnou, důležitou hodnotou. Každého však k práci může motivovat jiný faktor. Pro řadu lidí se nejdůležitějším motivem stávají peníze, pomoci nichž mohou uspokojovat své potřeby. Pro jiné může být motivem aktivita nebo seberealizace, kdy člověk může nabídnout své schopnosti a dovednosti, může být lidem užitečný. Pro jiného jsou důležité například sociální kontakty, protože by nedokázal žít v osamění. V neposlední řadě může být silně motivující pocit samostatnosti a nezávislosti. (Vágnerová, M., 2002) Psychická reakce na ztrátu zaměstnání může být vyvolána nejenom ztrátou zaměstnání, ale i strachem, že by se tak v budoucnu mohlo stát. Každý na ztrátu zaměstnání reaguje jinak a v jiných časových intervalech. Obecně člověk, který zaměstnání ztratí reaguje na ztrátu zaměstnání v následujících fázích: 33

34 1. zprvu přichází nejdříve šok, člověk není schopen dané situaci uvěřit, poté dochází ke vzteku, že tomu tak skutečně je. Dále mohou někteří jedinci pociťovat pocit úlevy, volnosti a nadbytku času, 2. v druhé fázi se nezaměstnaný pokouší aktivně hledat nové pracovní místo, jeho postoj je optimistický. Pokud zaměstnání nenajde v krátké době nebo alespoň nemá naději, že ho najde, jeho postoj se mění, 3. třetí fáze se stává mezníkem. Nezaměstnaný zjišťuje, že je stále více a trvale ohrožen, než se mu zpočátku zdálo. Vytrácí se pocit pohody, vnitřní rovnováhy, cítí napětí, úzkost, depresi a stává se postupně pesimistickým. Významnou časovou hranicí je šest měsíců trvání nezaměstnanosti, 4. poslední fáze je typická tím, že pokud je člověk nezaměstnaný po delší dobu, pomalu se přizpůsobuje stylu života nezaměstnaného, ztrácí naději a přestává být aktivní, v domnění, že nic nemá smysl. Převládají u něj pocity bezmocnosti. (Vágnerová, M., 2002) 3.4 Změny, které mohou nastat při ztrátě zaměstnání Během ztráty zaměstnání se u člověka mohou začít projevovat různé změny: ztrátou zaměstnání může člověk začít ztrácet i své sebevědomí a sebeúctu, někdy to může vést až k pocitu méněcennosti a domněnky, že už nemá žádnou šanci uspět, stává se více zranitelným, mění se denní režim nezaměstnaného, ztrácí navyklý životní stereotyp, přichází nuda, nedostatek denní náplně. Lidé tuto situaci často řeší tak, že ve svém stereotypu pokračují dále, i když už to dál není nutné. Například stávají ve stejnou hodinu, jako když byli zaměstnaní. po určité době se vytrácí schopnosti a dovednosti, které při své práci jedinec dříve využíval, postupně vyhasínají i pracovní návyky, dochází ke změnám v chování. Tady je nutné brát v úvahu jedinečnost každé osoby. U jednoho nezaměstnaného může vzniklá situace vyvolat snížení aktivity, 34

35 nezaměstnanost bere jako osud, rezignuje a nic neřeší. Naopak u druhého je to silnou motivací, snaží se za každou cenu najít práci jinou, nezaměstnaný začíná pociťovat nedostatek finančních prostředků, dochází k omezení celkové spotřeby, nemůže si dovolit to, co dříve. (Vágnerová, M., 2002) 3.5 Zdraví a nezaměstnanost Nezaměstnanost nemá negativní dopad jen na psychiku člověka, ale i na jeho fyzické zdraví. Vyvolaný stres, nezaměstnanost a zdraví nepříznivé návyky, jako jsou kouření, alkohol, drogy mohou způsobovat ochablost imunity, zhoršují kardiovaskulární systém člověka, je zde větší riziko infarktu. U nezaměstnaných se také zvyšuje výskyt nemocí dýchacího ústrojí, plicních a srdečních potíží. Zvyšuje se hladina cholesterolu v krvi. Dochází k neurotickým potížím, které se projevují úzkostí, vnitřním neklidem, podrážděností, bolestmi hlavy, nespavostí, zvýšenou únavou a žaludečními potížemi. Bylo prokázáno, že u můžu a žen, kteří měli zdravotní problémy již před ztrátou práce, došlo následkem nezaměstnanosti ke zhoršování jejich zdravotního stavu (žaludeční vředy, onemocnění srdce, zvýšený krevní tlak). (Výrost, J.; Slaměník, I., 2001) Nezaměstnanost může zvyšovat i riziko sebevražedného jednání, kdy jde většinou o zkratové jednání. 3.6 Sociální dopady nezaměstnanosti Nezaměstnanost je spojena se ztrátu sociální role. Profesní role je důležitou složkou identity dospělého člověka, protože nástup do práce je důležitým mezníkem, který potvrzuje dosažení dospělosti. Ztráta zaměstnání tak může nějakým způsobem vyřadit člověk ze společnosti. Nezaměstnanost je často více chápána jako selhání jedince než selhání společnosti. Lidé si nepřipouštějí, že i je by mohlo něco takového potkat. Ztráta zaměstnání často ruší veškeré neformální vztahy, které člověk udržoval na svém pracovišti se svými kolegy. Člověk pak nemá potřebu se s nimi stýkat, protože jednak nemá už společné zkušenosti a zájmy, nemají už společného téměř nic a často se druhým důvodem nestýkání stává stud a pocit méněcennosti. (Vágnerová, M., 2002) 35