Publikace neprošla jazykovou korekturou. Zpracováno ke dni

Transkript

1 1

2 Studijní materiál k vzdělávacímu kurzu K2/KV2 Diseminace výstupů vědeckých projektů na republikové a mezinárodní úrovni v přírodních a technických vědách byl vytvořen v rámci projektu Poznej tajemství vědy. Projekt s reg. č. CZ.1.07/2.3.00/ je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Vzdělávací kurzy představují nástroj pro vzdělávání cílové skupiny odborných pracovníků a popularizátorů vědy. Pro cílovou skupinu budou vytvořeny 2 - denní interaktivní kurzy ve dvou mutacích pro junior a senior experty. Tyto verze se od sebe liší mírou podrobnosti výkladu (tím i rozsahem výukového materiálu. Každá verze kurzu bude realizována v počtu minimálně 5 běhů pro minimálně 20 osob. Pro tyto vzdělávací aktivity bude vytvořena studijní opora - výukový materiál v tištěné/knižní i elektronické podobě obsahující: 1. Učební texty pro popularizátory vědy Učební text vznikl za účelem seznámení popularizátorů vědy s šířením výsledků vědy a výzkumu, osvojení si základních metod a prostředků a uvědomění si důležitých parametrů, které je nutné brát v potaz při výběru způsobu diseminace. 2. Aktivity pro popularizátory vědy k praktickému uplatnění Účastníci kurzu zpracují diseminační strategii a diseminační plánu v českém i anglickém jazyce a budou prezentovat své projektové záměry před svými kolegy v rámci fiktivního workshopu a konference. Materiál vytvořil expertní tým společnosti: ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava, IČ: , Tel.: , Web: info@accendo.cz. Společnost ACCENDO je vědecko-výzkumná organizace schválená poradním orgánem vlády Radou pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, za účelem podpory vědeckého výzkumu v regionálních vědách. Svou činností se významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství. Garant vzdělávacích kurzů a workshopů pro výzkumníky a popularizátory: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Lektor vzdělávacích kurzů pro výzkumníky popularizátory: Ing. Jiří Ševčík, Mgr. Ondřej Jirásek, Ing. Jan Juráš, Mgr. Lukáš Dědič Publikace neprošla jazykovou korekturou. Zpracováno ke dni ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.,

3 CÍL VZDĚLÁVACÍHO KURZU Účastníci kurzu budou znát hlavní prostředky diseminace vědeckých výsledků, jejich výhody a nevýhody a vhodnost jejich využití. Znalosti Účastníci kurzu budou schopni vytvořit diseminační strategii a diseminační plán, osvojí si základní pravidla pro využití různých způsobů diseminace a naučí se anglickou terminologii základních pojmů v projektových žádostech vědecko-výzkumných projektových záměrů. Dovednosti KLÍČOVÁ SLOVA diseminace, šíření výstupů, výzkumný projekt, disesminační strategie, diseminační plán, projektová angličtina, otevřený přístup, výsledky výzkumu 3

4 Obsah Modul A... 5 Úvod... 5 A.1 Diseminace vysvětlení pojmu... 6 A.2 Výsledky výzkumu... 8 A.3 Nejpoužívanější prostředky diseminace A.3.1 Vědecké publikace A.3.2 Ústní prezentace A.3.3 Média, informační a propagační materiály A.4 Otevřený přístup Open ACCESS A.5 Diseminační strategie Modul B B.1 Využití odborné angličtiny pro výzkumné pracovníky s cílem přenosu zahraničních zkušeností s popularizací přírodních a technických věd do výuky na ZŠ a SŠ B.2 Praktická ukázka diseminace výsledků evropského výzkumného projektu B.3 Zavádění výuky cizích jazyků do přírodovědných a technických oborů pro ZŠ/SŠ Seznam literatury

5 Modul A Úvod Teprve publikování a prezentací výsledků vědy a výzkumu je možné dosáhnout předání informací odborné veřejnosti a tím odstartovat implementaci těchto výsledků do praxe. Prezentace výsledků vědy a výzkumu, ať už ve formě prezentace na odborných konferencích a seminářích nebo publikační činnost v odborných publikacích a časopisech či na webových stránkách nejrůznějších organizací zabývajících se vědou a výzkumem, je mnohdy završením určité výzkumné aktivity, či celého výzkumného projektu. Bohužel tato ne přímo vědecká část vědecko-výzkumného bádání je často zanedbávána a tak i převratné a jedinečné výstupy vědeckého bádání mnohdy zůstávají nepovšimnuté a nejsou využívané v běžné praxi, čímž se je toto bádání znehodnoceno, výrazným způsobem je zpomalen rozvoj bližšího poznání zkoumané problematiky a jeho využití pro zájmy odborné i široké veřejnosti. Cílem tohoto textu je, aby si uživatel osvojil základní pravidla a principy zviditelnění výsledků jeho vědecké práce. Měl by být průvodcem při přípravě a realizaci různých typů diseminačních aktivit pro šíření výsledků a výstupů vědeckovýzkumného bádání tak, aby byla diseminace efektivní a zasáhla cílové skupiny v co největším rozsahu. 5

6 A.1 Diseminace vysvětlení pojmu Slovo diseminace je odvozeno z latinských slov dis (mimo) a semin (semeno), tedy ve volném překladu lze říci, že znamená setí semen či rozsévání. V širším pojetí je slovo diseminace chápáno obecně jako šíření a velmi často je používáno v lékařských oborech pro šíření nejrůznějších chorob. V užším pojetí se v současné době slovo diseminace používá obecně ve všech vědecko-výzkumných disciplínách. Diseminací se totiž rozumí sdílení a šíření výsledků vědeckého bádání. Jedná se o plánovaný proces poskytování informací o výsledcích a poskytovaných službách vědecko-výzkumných projektů jejich klíčovým aktérům a cílovým skupinám. Jde o pojem hojně využívaný v oficiální projektové dokumentaci mnoha národních i mezinárodních programů, výzev a dotačních titulů. V rámci těchto titulů je diseminace považována za část publicity, tedy šíření informací o projektu, a je na ni kladen čím dál tím větší důraz. Informace a znalosti mají totiž tendenci zůstávat v místě jejich zrodu. Diseminace by měla zabránit nepředávání znalostí a informací, jejich ztrátě, případně tzv. provádění výzkumu do šuplíku. Navíc diseminace představuje mnohdy přidanou hodnotu výzkumných projektů, protože dopad výzkumu díky ní bývá potenciálně širší, než bylo původně zamýšleno. V neposlední řádě lze diseminaci také považovat za efektivní a nenucenou reklamu vědecko-výzkumných organizací, která podporuje jejich profily a posiluje jejich výzkumné kapacity. Úkolem diseminace je zlepšit dostupnost výsledků výzkumu cílovým skupinám. To znamená zajistit fyzickou dostupnost výzkumných materiálů a zajistit jejich srozumitelnost pro odbornou veřejnost, které jsou tyto výsledky určeny. Šíření a dostupnost výsledků výzkumu je považována za prostředek maximalizující dopad výzkumu na vědecký vývoj a ve všech vědeckých oborech je součástí dobré praxe. V evropském kontextu koncept šíření (diseminace) znamená odpovídajícím způsobem zveřejnit projektové výsledky. Odpovídající způsob je vše kromě formálních požadavků vznikajících při ochraně znalostí, tedy zveřejnění patentové přihlášky není považováno za diseminaci. Naopak vědecké publikace, informace na webových stránkách projektu nebo konference jsou dobrými příklady diseminace. Šíření výsledků je obvykle zaměřeno na vědeckou obec či určité odvětví. Nicméně v mnoha případech mohou být ve výsledcích výzkumu zainteresovány také např. média, politikové či široká veřejnost. 6

7 Diseminaci výsledků vědy a výzkumu lze obecně rozdělit dle jejího účelu na následují: 1. Diseminace za účelem zvyšování povědomí V tomto případě se jedná o informování veřejnosti o činnostech ve vašem projektu či společnosti. Povědomí o vašich činnostech může být užitečné pro ty cílové skupiny, které nevyžadují a nepotřebují podrobné znalosti dané problematiky, ale může jim být prospěšné základní povědomí o Vaší činnosti a výstupech. Diseminace za účelem zvyšování povědomí Vám pomůže vytvářet identitu a profil v rámci Vaší cílové komunity. Obecně lze říci, že účelem tento typ diseminace je propagací či reklamou. 2. Diseminace za účelem porozumění Tento typ diseminace cílí na určité cílové skupiny, které mohou přímo těžit z toho, co Vaše vědecko-výzkumné výstupy a výsledky nabízejí, pokud pochopí jejich princip, význam a využití. Na rozdíl od předchozí diseminace je již nutná hlubší znalost zkoumané problematiky v rámci vašeho projektu, či společnosti. 3. Diseminace za účelem implementace výstupů do běžné praxe V tomto případě je diseminace cílená na skupinu mající vliv na implementaci změn vycházejících z Vašich vědecko-výzkumných výstupů a výsledků do běžné praxe ať už jednotlivých organizací či územních celků. Členové této cílové skupiny budou muset mít nejširší znalosti a dovednosti vycházející z vašeho vědeckého bádání a budou muset dokonale rozumět principům, výsledkům a výstupů, aby byly schopni jejich skutečné implementace do praxe. Do této kategorie spadá také zavádění nových výstupů a poznatků vědy a výstupu do výuky na školách. 7

8 A.2 Výsledky výzkumu Pro výsledky výzkumu existuje mnoho různých způsobů jejich dělení do kategorií. V České republice je využívána databáze výsledků RIV (Rejstřík informací o výsledcích). RIV je jednou z částí informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve které jsou shromažďovány informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Údaje do RIV předávají poskytovatelé účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České republiky, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky. Obsah RIV, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje, zvláštními právními předpisy a provozním řádem IS VaV. Přímé vyhledávání v RIV je umožněno pomocí uživatelské aplikace. RIV navazuje na databázi RIP (Registr informací o publikacích výzkumu a vývoje v rozpočtových a příspěvkových organizacích), která byla provozována Úřadem vlády ČR do roku RIV obsahuje údaje o výsledcích výzkumu a vývoje uplatněných od roku Pro všechny druhy výsledků, kterých bylo dosaženo řešením výzkumných aktivit s poskytnutou podporou podle zákona platí, že je k danému projektu nebo výzkumnému záměru lze zařadit pouze v případě, že jich bylo prokazatelně a nezpochybnitelně dosaženo řešením daného projektu či výzkumného záměru (ať už se týká časového nebo věcného vymezení řešeného projektu nebo výzkumného záměru). Rovněž nelze k danému projektu či výzkumnému záměru přiřadit výsledek, jehož tvůrce se na řešení nepodílel. Dále platí zásada, že jeden výsledek daného projektu nebo výzkumného záměru lze do RIV zařadit každým předkladatelem pouze jednou a označený jako ten druh výsledku, který dosažený výsledek nejvíce charakterizuje. 8

9 Kód Název výsledku výsledku Popis I. kategorie - Publikace J B článek v odborném periodiku (časopise) odborná kniha Odborný článek zveřejněný v odborném periodiku bez ohledu na stát vydavatele, který prezentuje původní výsledky výzkumu a který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o celé texty prací s členěním podle požadavků vydavatelů periodika na strukturu vědecké práce (nejčastěji souhrn, úvod, literární přehled, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěr) s obvyklým způsobem citování zdrojů, event. s poznámkovým aparátem, nikoliv pouze články informativního charakteru, ediční materiály, opravy nebo abstrakta či souhrny, byť publikované v odborném periodiku. Článkem v odborném periodiku není abstrakt vědeckého příspěvku (např. na konferenci). Odborným periodikem je vědecký časopis, který je recenzován, je vydáván jako periodická publikace v tištěné nebo elektronické podobě a má přidělen ISSN kód. Odborným periodikem není denní tisk ani populárně naučný časopis. Články v v odborném periodiku (časopise) se člení na: J imp článek v odborném periodiku, který je obsažen v databázi Web of Science společností Thomson Reuters s příznakem Article, Review, Proceedings Paper nebo Letter, a je publikován v periodiku, jehož impaktní faktor je každoročně zveřejňován v databázi Journal Citation Report (JCR) společností Thomson Reuters J neimp článek v odborném periodiku, který je obsažen ve ze světově uznávané databázi ERIH nebo Scopus. J rec článek v odborném periodiku, které je zařazeno v Seznamu neimpaktovaných recenzovaných periodik vydávaných v České republice (zveřejněno na Odborná kniha prezentuje původní výsledky výzkumu, který byl uskutečněn autorem knihy nebo týmem, jehož byl autor členem. Kniha je neperiodická odborná publikace o rozsahu alespoň 50 tištěných stran vlastního textu bez obrazových, mapových apod. příloh vydaná tiskem nebo elektronicky v nakladatelství s vědeckou redakcí a recenzovaná alespoň jedním obecně uznávaným recenzentem z příslušného oboru (ne však z pracoviště autorů knihy). Týká se přesně vymezeného problému určitého vědního oboru, obsahuje formulaci identifikovatelné a vědecky uznávané metodologie (explicitně formulovaná metodologická východiska i v monografiích směřujících k aplikacím a/nebo formulace nové metodologie opírající se o dosavadní teoretická bádání v dané oblasti. Formálními atributy odborné knihy jsou odkazy na literaturu v textu, seznam použité literatury, souhrn v aspoň jednom světovém jazyce, eventuálně poznámkový aparát a bibliografii pramenů. Kniha má přidělen kód ISBN nebo ISMN a povinný výtisk je registrován v Národní knihovně České republiky. Celou knihu vytváří jednotný autorský kolektiv (bez ohledu na to, jaký mají jednotliví členové autorského 9

10 C D kolektivu na obsahu podíl), a to i v případě, kdy mají jednotlivé kapitoly knihy samostatné autorství. Odbornou knihou je např. monografie, vědecky zpracovaná encyklopedie a lexikon, kritická edice pramenů, kritická edice uměleckých (hudebních, výtvarných apod.) materiálů doprovázená studií, kritický komentovaný překlad náročných filosofických, historických či filologických textů doprovázený studií, vědecky koncipovaný jazykový slovník a odborný výkladový slovník, kritický katalog výstavy apod., pokud splňují uvedená formální kritéria. Odbornou knihou nejsou učební texty (učebnice, skripta), odborné posudky a stanoviska, překlady, ročenky a výroční nebo obdobné periodické zprávy, statistické ročenky, nepublikované diplomové, doktorské a habilitační práce, jazykové slovníky, tiskem nebo elektronicky vydaný souhrn rešerší, účelově vydané souhrny odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště), sborníky (jednotlivé příspěvky ve sborníku jsou výsledkem druhu D), tiskem nebo elektronicky vydané souhrny abstraktů. U vícesvazkové vědecké monografie je možné do RIV zařadit každý svazek, pokud každý jednotlivě splňuje požadovaná kriteria a byl vydán jako samostatná publikace s vlastním ISBN. Pokud je odborná kniha zařazena jako výsledek druhu B, nemohou být její kapitoly zařazeny jako výsledek druhu C. Hodnoceny budou knihy pouze s přiděleným ISBN nebo ISMN kódem. Knihy vydané vydavateli v ČR budou do hodnocení zahrnuty pouze v případě registrace povinného výtisku v Národní knihovně ČR. Kapitola nebo kapitoly v odborné knize (viz výsledek druhu B) v případě, kdy celá kniha má jen editora a každá kapitola má samostatného autora nebo autorský kolektiv. kapitola Upřesnění pro účely hodnocení: v odborné knize článek ve sborníku II. kategorie - Patenty Kapitoly v knize nebudou samostatně hodnoceným výsledkem a jejich hodnocení bude uváděno v rámci hodnocení výsledků druhu B s definicemi platnými pro knihu. Článek ve sborníku prezentuje původní výsledky výzkumu, který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Článek má obvyklou strukturou vědecké práce a s obvyklým způsobem citování zdrojů (nikoliv abstrakt) a je zveřejněný ve sborníku. Sborníkem je recenzovaná neperiodická publikace, vydaná u příležitosti pořádané konference, semináře nebo sympozia a má přidělen ISBN kód, který obsahuje samostatné stati různých autorů, které mají většinou nějaký společný prvek nebo příbuzné téma, nikoliv ale pouhé abstrakty. Sborníkem není účelové vydaný souhrn odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště). Upřesnění pro účely hodnocení: Hodnoceny budou pouze autorské, nikoliv editorské příspěvky s příznakem Proceedings Paper ve sbornících evidovaných v databázi Conference Proceedings Citation Index Science nebo Social Science & Humanities (dříve ISI Proceedings) společností Thomson Reuters, v minimálním rozsahu 2 stran textu. 10

11 P patent III. kategorie - Aplikované výsledky Z polop Z tech Z odru poloprovoz ověřená technologie odrůda Patentem je vynález, kterému je vydáno osvědčení o vynálezu, které uděluje: - u českého patentu Úřad průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených zákonem č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů; - u evropského patentu Evropský patentový úřad za podmínek stanovených evropskou patentovou úmluvou; - u ostatních patentů příslušný patentový úřad podle podmínek stanovených daným patentovým úřadem. Výsledkem je udělený patent, který chrání původní výsledky výzkumu a vývoje, jenž byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Za uplatněný výsledek tohoto druhu lze tedy považovat výsledek až v okamžiku vydání patentové listiny (v případě českého patentu), event. jiné listiny, která má stejný účinek. Za výsledek tohoto druhu nelze považovat patentovou přihlášku, a to v jakékoliv fázi řízení o udělení patentu. Hodnotí se pouze udělený patent, nikoliv patentová přihláška. Bodově jsou odlišeny patenty národní (jakýkoliv patent udělený národním patentovým úřadem, s výjimkou USA a Japonska) a evropské, USA a Japonské. U národních patentů bude dále rozlišováno, zda je patent doposud nevyužívaný nebo je využíván vlastníkem patentu, nebo zda je využíván na základě platné licenční smlouvy. Poloprovoz ověřil původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o zkušební a ověřovací provozy, sloužící pro ověření vlastností, činností, poruchovosti a dalších sledovaných parametrů před uvedením (např. technologie nebo systému) do provozu k maximálnímu nebo plánovanému výkonu. Nutnou podmínkou je novost a unikátnost ověřovaného návrhu celý výrobní postup (technologie) i strojní vybavení; za poloprovoz nelze označit stávající nebo již funkční provozy, u kterých dochází k obměně, rozšíření nebo vylepšení pouze dílčích technologických nebo systémových prvků, včetně prvků ovládacích. Výsledek Ověřená technologie realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o obdobu poloprovozu s tím rozdílem, že novost je aplikována u výrobního postupu (technologie). Podmínkou je testování (ověření) technologie, podložené protokolem o ověření a následné uplatnění ve výrobě. Takovým termínem lze např. označit výsledek, který je předmětem smlouvy o uplatnění výsledku uzavřené mezi autorem výsledku (příjemcem nebo dalším účastníkem) a uživatelem výsledku. Výsledek Odrůda realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy vznikla nová rostlinná odrůda, která má udělenou ochranu práv podle zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, ve znění pozdějších předpisů. Registrace pro uvedení odrůdy do oběhu není považována za výsledek Z-odrůda. 11

12 Z plem plemeno Výsledek Plemeno realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Výsledkem je nové plemeno, pro které je zavedena nová plemenná kniha podle 9 zákona č. 154/2000 Sb., plemenářského zákona. Upozornění k výsledkům druhu Z: Podmínkou pro zařazení takového výsledku do IS VaVaI bude uzavření příslušné smlouvy o využití/uplatnění výsledku mezi autorem výsledku (tj. příjemcem event. dalším účastníkem) a uživatelem (realizátorem) výsledku; u výsledků druhu odrůda a plemeno bude uplatnění dáno registrací daného výsledku (odrůdy, plemena) v příslušném registru nebo plemenné knize. Uváděna bude cena, resp. ekonomické parametry za které se bude výsledek realizovat (tj. cena, která bude uvedena jako cena prodejní ve smlouvě o využití/uplatnění výsledku). F uzit F prum užitný vzor průmyslový vzor Výsledek Užitný vzor realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Užitným vzorem jsou technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Za užitný vzor lze považovat pouze taková technická řešení, která jsou zapsána Úřadem průmyslového vlastnictví v rejstříku užitných vzorů. Podrobnosti o přihlášení, zápisu a době platnosti užitného vzoru stanovuje zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů. Výsledek Průmyslový vzor realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Průmyslovým vzorem je výsledek, který požívá ochrany podle zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Upozornění k výsledků druhu F: Povinně budou do RIV uváděny údaje o registraci vzorů (označení příslušného orgánu, datum přiděleného osvědčení, číslo osvědčení). G prot G funk prototyp funkční vzorek Výsledek Prototyp realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o složitější průmyslový výrobek, zhotovený jako jeden kus k ověření vlastností konstrukce v praxi nebo na zkušebně před zavedením sériové nebo hromadné výroby. Za takový výsledek může být považován pouze takový výrobek, jehož vývoj byl cílem řešení projektu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného VaVaI. Výsledek Funkční vzorek realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o obdobu prototypu, pouze s tím rozdílem, že za vývojem či výrobou funkčního vzorku bezprostředně nenásleduje sériová nebo hromadná výroba. Jedná se např. o návrh, vývoj a následnou výrobu unikátního přístroje nebo laboratorního zařízení. Za takový výsledek může být ale považován pouze takový výrobek nebo přístroj, jehož vývoj byl cílem řešení projektu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného VaVaI. 12

13 H leg H neleg H konc výsledky promítnuté do právních předpisů a norem výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů VaVaI orgánů státní nebo veřejné správy Výsledky promítnuté do právních předpisů a norem realizovaly původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, jehož obsah bude (bez úprav) převzat do návrhu právního předpisu (nebo jeho části) nebo normy. V případě aplikace výsledku do právních předpisů se musí jednat o český právní předpis. V případě aplikace výsledku do normy je podmínkou, aby vydavatelem normy byl autorizovaný normalizační institut oprávněný vydávat normy (závazné či doporučující). Nerozlišuje se, zda se jedná o normu národní (českou nebo jiného státu s národní působností) nebo nadnárodní (evropskou). Výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele realizovaly původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, který je použit (převzat bez úprav) do konečného znění směrnice či předpisu nelegislativní povahy, který může příslušný poskytovatel nebo jiný kompetenčně příslušný orgán v rámci své kompetence vyhlásit za obecně závazný (nejedná se o metodiku) a je zveřejněn ve Věstníku příslušného ministerstva. Výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů orgánů státní nebo veřejné správy realizovaly původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek prokazatelně využitý při tvorbě specializovaných politik výzkumu a vývoje a koncipování dlouhodobých programů výzkumu a vývoje, přičemž se nerozlišuje, zda jde o úroveň národní, regionální či nadnárodní. Upozornění k výsledkům druhu H: Povinně budou do RIV uváděny údaje o čísle nebo názvu právního předpisu, normy směrnice či předpisu nelegislativní povahy (včetně čísla usnesení vlády). Hodnoceny budou pouze právní předpisy, normy a předpisy nelegislativní povahy, které se v roce uplatnění budou lišit maximálně o plus jeden rok (např. rokem uplatnění je rok 2008, právní předpis byl vydán ve sbírce zákonů v roce 2009). N met N lec certifikovaná metodika léčebný postup Výsledek Certifikovaná metodika realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy autor výsledku vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní správy schválena a doporučena pro využití v praxi. Výsledek Léčebný postup realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kterým je v humánní nebo veterinární medicíně ověřený 13

14 N pam N map památkový postup specializovaná mapa s odborným obsahem komplex činností zahrnující popis onemocnění, zjištění příčin vzniku onemocnění a na základě těchto poznatků je stanovena léčebná metoda, která vede k obnovení fyziologické rovnováhy organismu. Podmínkou u léčebného postupu je ověření pomocí klinického testování. Výsledek Památkový postup realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Památkový postup je postup, kterým je v aplikovaném výzkumu národní a kulturní identity ověřený soubor činností a v některých případech i materiálů a technologií, které vedou k záchraně, zachování nebo zhodnocení objektu kulturního dědictví. Podmínkou u památkového postupu je prokázané ověření v praxi. Výsledek Specializovaná mapa s odborným obsahem realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o takový výsledek, kdy specializovaná mapa s odborným obsahem je syntézou kartograficky nebo prostřednictvím geografického informačního systému (GIS) vyjádřených bodových, plošných, prostorových a případně i časových informací (4D) a jejich souvislostí, získaných na podkladě výzkumu určitého území. Jedná se např. o geovědní mapy, mapy památkových objektů, archeologických lokalit, chráněných přírodních území, technických objektů, mapy/plány velkých měřítek menších území (např. památkových objektů a areálů, technických objektů, archeologických lokalit a parků) včetně komplexní dokumentace stavebně-historických, urbanistických nebo krajinářských průzkumů, ale např. i biologických a přírodních jevů, historických či společenských souvislostí apod. Nezbytnou podmínkou je, že se jedná o mapy, které jsou dokumentované údaji získanými a interpretovanými příslušnými výzkumnými metodami. Tímto druhem výsledku nejsou různé klasické mapy kartografické, silniční, turistické, apod. U výsledku Specializované mapy s odborným obsahem budou do RIV povinně uváděny údaje o využití mapy na straně poskytovatele. Upozornění k výsledkům druhu N: Podmínkou je udělení mezinárodně uznávané certifikace (akreditace) u příslušného odborného certifikačního (akreditačního) orgánu nebo osvědčení příslušného odborného orgánu státní správy, který je věcně odpovědný za oblast, ve které jsou metodika nebo postup uplatňovány. V případě kdy certifikaci uděluje věcně příslušný poskytovatel, musí být taková certifikace poskytovatelem na základě vypracování dvou nezávislých oponentních posudků. Metodiky nebo postupy bez takového schválení (akreditace, certifikace) nebudou hodnoceny. U výsledku léčebné postupy bude rozhodující zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví (v případě humánních léčebných postupů) nebo schválení kompetenčně příslušnou autoritou. R software Výsledek Software realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy software vznikl prokazatelně v souvislosti s řešením výzkumné aktivity a jeho autorem (tvůrcem) je / jsou osoby podílející se u příjemce (nebo dalšího účastníka) na řešení výzkumné aktivity, a který může být volně 14

15 V výzkumná zpráva využíván v souladu s licenčními podmínkami tvůrce a v souladu s 16 zákona č. 130/2002 Sb. Nejedná se o software, který příjemce vytvořil pouze pro svoji potřebu a který využívá pouze příjemce nebo další účastník, nebo který je určen výhradně a pouze po potřeby poskytovatele (tzn. pokud není jeho vývoj dán požadavkem právních předpisů). Upozornění k výsledkům druhu R: Podmínkou pro zařazení takového výsledku do IS VaVaI bude uzavření příslušné smlouvy o využití/uplatnění výsledku mezi autorem výsledku (tj. příjemcem event. dalším účastníkem) a uživatelem(-li) (realizátorem(-y)) výsledku, tak aby byl doložen ekonomický přínos výsledku R v minimální výši 1 mil. Kč Výsledek Výzkumná zpráva realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o takový výsledek, který byl uplatněn v souladu s 4 písm. g) Nařízení vlády č. 267/2002 Sb., do 31.12,2009 a od o uplatněný výsledek v souladu s 4 písm. g) Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., obsahujícím utajované informace podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 244/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 56/1999 Sb.). Podmínkou hodnocení takového výsledku je, že: - tento výsledek byl deklarován v návrhu projektu či byl očekávaným výsledkem definovaným v cílech programu. - údaje o takovém výsledku byly do IS VaVaI předány prostřednictvím tajné spisovny poskytovatele 15

16 A.3 Nejpoužívanější prostředky diseminace V této kapitole jsou popsány nejpoužívanější prostředky a techniky diseminace vědeckých projektů, zásady jejich tvorby a diseminace. Nejpoužívanější prostředky diseminace lze rozdělit do 3 kategorií na vědecké publikace, ústní prezentace a využití médií a informačních a propagačních materiálů. Níže uvedené schéma zobrazuje základní klasifikaci nejpoužívanějších prostředků diseminace. A.3.1 Vědecké publikace Mezi standardní publikační výstupy patří: Kniha Za odbornou knihu lze považovat monografie, encyklopedie a lexikony, kritické edice pramenů, kritické komentované přehledy textů, vědecky koncipované slovníky, souhrny rešerší, abstraktů či odborných prací. Knihy jsou označovány ISBN (International Standard Book Number). Odborné periodikum Jedná se o článek zveřejněný v odborném periodiku bez ohledu na stát vydavatele. Za odborné periodikum je považován vědecký časopis, který je recenzován, je vydán jako periodická publikace v tištěné nebo elektronické podobě a má přidělen ISSN 16

17 (International Standard Seriál Number) kód. Za odborné periodikum není považován denní tisk ani populárně naučný časopis. Vědecký článek ve sborníku Sborníkem se rozumí recenzovaná neperiodická publikace, vydaná u příležitosti pořádané konference, semináře nebo sympozia a má přidělen ISBN kód. Sborník obsahuje samostatné stati různých autorů s příbuznými tématy, nejedná se však o pouhé abstrakty. Písemný výstup lze považovat za jednu z nejdůležitějších vizitek vědeckého badatele. Nekvalitně provedená formální úprava může znehodnotit i jinak vysoce odborný text. Při psaní jakýchkoliv odborných publikací je nutné dodržovat zásady pravopisu jazyka, ve kterém jsou publikace psány, a sloh. Pokud si pravopisem či slohem není výzkumník jistý, může využít Pravidla českého pravopisu nebo Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český. Abychom mohli napsat kvalitní odborný text jasně a srozumitelně, musíme splnit následující podmínky a předpoklady: Vím, co chci říci Nejdůležitějším předpokladem dobrého odborného textu je myšlenka. Chceme-li myšlenku podat co nejvýstižněji a ušetřit tak čtenáři čas, musíme se držet určitých zásad, které budou rozebrány dále. Vím, komu to chci říci Vždy je nutné mít na paměti, že text píši pro čtenáře. Své poznámky píšeme jinou formou než výzkumnou zprávu, článek, knihu nebo dopis. Podle předpokládaného čtenáře se rozhodneme pro způsob psaní, rozsah informací a míru detailu. Mám dokonale promyšlený a sestavený obsah sdělení a pořadí myšlenek, které chci čtenáři sdělit Jakmile víme, co a komu chceme sdělit, musíme si rozvrhnout strukturu textu. Ideální je rozvržení, které tvoří logický přesný a navazující celek, jehož jednotlivé části do sebe přesně zapadají. Musí být jasné všechny souvislosti a musí být zřejmé, co kam patří. Proto je nutné pečlivě rozvrstvit text do kapitol, podkapitol a uvědomovat si vztahy mezi nimi. Pokud bychom tuto strukturu chtěli znázornit diagramem, měl by mít podobu spíše stromu, než řetězce. Píši strukturovanou a co nejsrozumitelnější formou, včetně dobrého slohu a značení Máme-li splněny všechny výše uvedené body, můžu začít psát. Při prvního konceptu se snažíme zaznamenat všechny své myšlenky a názory, vztahující se k jednotlivým kapitolám a podkapitolám. Každá myšlenka musí být srozumitelně vysvětlena, popsána a prokázána. 17

18 Struktura vědecké publikace je velmi důležitá, i když pro ni neexistuje striktní předpis či norma. Obecně však lze říci, že vědecká publikace, ať již se jedná o příspěvek, článek, či knihu, by měla obsahovat minimálně následující logické celky: název; abstrakt; klíčová slova; úvod; cíl a metodika; výsledek; diskuze; závěr; použitá literatura. Ve fázi samotného psaní zvláště oceníme možnost zpracování textu pomocí počítače. Písemné výstupy se v současnosti zpracovávají pomocí textových softwarů, tzv. textových editorů (nejznámější je MS Word). Tyto editory značně mohou značně usnadnit tvorbu textových výstupů. Především poskytují následující funkce: možnost nastavení vzhledu stránky (zejména velikost stránky, okraje, zarovnávání textu); výběr a charakter písma (zejména velikost písma, font, styl, proložení); kontrolu pravopisu; předdefinované styly odstavců a nadpisů a tak mít celý dokument v jednotné úpravě a možnost tuto úpravu okamžitě změnit; vkládání poznámek pod čarou, které jsou ve vědeckých pracích hojně používány; možnost vyhledávání, resp. nahrazování určitého slova či řetězce slov; tvorbu tabulek, grafů, psaní vzorců a vytváření jednoduchých schémat; přebírání tabulek a grafů z jiných programů A.3.2 Ústní prezentace Kromě psaných výstupů je většinou samozřejmá jejich ústní prezentace. Ta je využívána převážně na konferencích, workshopech, seminářích, kolokviích či odborných přednáškách. Při takovémto osobním vystoupení je základním faktorem samotná osobnost přednášejícího, ale je také důležitý hlasový projev, řeč těla a mimika. Stručně řečeno je pro diseminaci ústním projevem velmi důležitá rétorika. Dalšími důležitými faktory jsou vzájemná provázanost prezentace a v současné době čím dál tím více vystupuje do popředí využívání vizuálních technik. Presentace se proto v dnešní době stává více než jen samotnou rétorikou, ale definována jako osobní přednes uspořádaného sledu myšlenek, podporovaného vizuálními pomůckami, předem připravenému publiku. 18

19 Přesto, že v současnosti si tento způsob diseminace již nedokážeme představit bez využití projekční techniky, stále zůstává role prezentujícího nezastupitelná a nenahraditelná moderními technologiemi. 1. Příprava prezentace a zásady vystupování Důkladná příprava prezentace je velmi důležitá a odvíjí se hlavně od cílové skupiny posluchačů a druhu vystoupení. Téma musí reflektovat jak odbornou úroveň posluchačů, tak odbornou úroveň prezentujícího. Před samotnou prezentací je vhodné, aby prezentující věděl, kolik posluchačů se bude prezentace účastnit a zjistit, jaká bude k dispozici audiovizuální technika, respektive zajistit, aby technické vybavení bylo adekvátní vzhledem k počtu posluchačů. Při přípravě přednášky musí být brána v potaz logická struktura vystoupení, která by měla mít úvod (představení přednášejícího a účelu prezentace), samotný výklad a závěr (shrnutí důležitých bodů a toho co z předchozího výkladu vyplývá). Již při přípravě prezentace je nutné dbát střídání náročných částí výkladu s méně náročnými, např. není vhodné zahlcovat posluchače množstvím grafů a čísel jdoucích po sobě, ale proložit je textovými úseky prezentace či zopakovat náročné části srozumitelnější formou (např. uvedením konkrétního příkladu). Celkovou prezentaci je vhodné, obzvláště u nezkušených vystupujících, předem nacvičit a přednést před jinou sobou, nebo si výklad nahrát na (audio)vizuální nosič a přehrávat si jej. Je také nutné klást důraz na dodržení časového limitu vystoupení. Obecně platí, že čím má být prezentace kratší, tím její jedna reálná minuta zabere více času přípravy. Z výše uvedeného vyplývá, že příprava prezentace je velice důležitá. Navíc poskytuje přednášejícímu pocit větší jistoty a sebevědomí, což je velice důležité pro celkový dojem jeho vystoupení. Ústní prezentace výsledků vědeckého výzkumu má dvě roviny: jazykovou (verbální); nonverbální. Text celého vystoupení si je nutné z důvodu osvojení před prezentací důkladně přečíst, i když ho má prezentující připravený v písemné formě. Samotný projev se odvíjí od zkušeností přednášejícího a odbornosti a náročnosti posluchačů. Nejvíce náročný projev, tedy výklad pouze z paměti, ani druhý extrém, doslovné čtení textu nejsou pro prezentaci Vašich výsledků vhodné. Preferuje se tedy kombinovaná forma čtení a volného projevu, přičemž úvod a závěr by měly být předneseny volně, byť s pomocí osnovy. Prezentace nesmí být nudná a únavná. Proto by přednášející měl: 19

20 a. použít kratší věty a mluvit přiměřeně rychle (běžně se uvádí méně než 120 slov za minutu); b. používat řečnické obraty (jako např. tady narážíme na další problém, nyní si shrneme závěry, atd.); c. používat řečnických otázek, tj. otázky, na které neočekává odpověď publika a sám je zodpoví; d. hovořit, tak aby posluchače zaujal, tedy zvyšoval intenzitu hlasu při důležitých výrazech, měnit tempo řeči či klesat hlasem na konci vět čili neměl by mluvit monotónně; e. vyhýbat se těžko vysvětlitelným pojmům a neměl by používat příliš mnoho cizích slov, pokud je to možné; f. mluvit spisovně, přesto, je-li to vhodné z hlediska posluchačů, může text obohatit vtipnými poznámkami; g. mít na paměti větší souvislost přednášené problematiky, než je obsahem prezentace. Přesto, že hlavní částí prezentace je samotná řeč prezentujícího, z hlediska posluchačů je velmi důležité také jeho nonverbální vystupování. To dokonce tvoří větší část celkového zaujetí posluchačů přednáškou. Nonverbální část vystoupení např. postoj, aktivní zrakový kontakt, gesta a mimika přednášejícího, ale také reakce jeho těla na podměty posluchačů. Velmi důležitý je oční kontakt přednášejícího s posluchači. Pomůckou pro začínající přednášející je může být navázání očního kontaktu na jednu konkrétní osobu při konkrétní přednášené myšlence a při další myšlence se zaměřit na další konkrétní osobu z publika. Neexistující oční kontakt či naopak strnule zahleděný pohled jsou častými chybami přednášejících. Dále je důležité zvolit optimální polohu postoje mezi škrobeným stáním na místě a nervózním přecházením sem a tam. Držení těla by mělo být sebevědomé, ale ne arogantní. Vhodné je také nonverbálně reagovat na podměty z publika např. kontrolovanou změnou místa přednášejícího blíže k cílovému posluchači nebo změnou polohy rukou či zvýšením hlasitosti a rychlosti hlasu. 2. Vizualizace a technická podpora prezentace V dnešní době se již nedílnou součástí prezentace stává použití vizuálních prostředků. Při volbě užití této technické podpory je nutné brát v potaz cílovou skupinu posluchačů, stanovení cílů presentace, prostorové podmínky a čas na přípravu. Nejčastější formou je v současnosti prezentace ve formátu MS 20