Obsah. Pr vodní zpráva - DRS

Transkript

1 Prvodní zpráva - DRS Obsah 1. Identifikaní údaje objektu Identifikaní údaje akce Identifikaní údaje investora Identifikaní údaje zpracovatele dokumentace EL A UMÍSTNÍ STAVBY ÚDAJE O DOSAVADNÍM VYUŽITÍ ÚZEMÍ A POZEMCÍCH ÚDAJE O PROVEDENÝCH PRZKUMECH Ekologická východiska Geomorfologické a geologické pomry Klimatické pomry dní pomry Hydrologické pomry Biogeografické pomry edpokládané skupiny typ geobiocén a druhová skladba porost v navrhovaných prvcích Vyhodnocení stavu pírody a krajiny Ochrana pírody a krajiny Rámcový zpsob realizace prvk ÚSES Napojení ešeného území na technickou a dopravní infrastrukturu Informace o existenci sítí a podmínkách správc sítí a dotených orgán Informace o dodržení obecných požadavk na realizaci cné a asové vazby stavby na související a podmiující stavby a jiná opatení v doteném území EDPOKLÁDANÁ LHTA VÝSTAVBY, VETN POPISU POSTUPU VÝSTAVBY STATISTICKÉ ÚDAJE O objektech POUŽITÉ PODKLADY Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov)

2 Prvodní zpráva - DRS PRVODNÍ ZPRÁVA 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE OBJEKTU 1.1. Identifikaní údaje akce Název akce: Realizace prvk územního systému ekologické stability (ÚSES) v k.ú. Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Kraj: Okres: Obec: Katastrální území: Stavební úad: Dodavatel stavby: Stupe dokumentace: Jihomoravský Brno-venkov Podolí Podolí u Brna Šlapanice dodavatel bude vybrán investorem na základ výbrového ízení dokumentace pro realizaci stavby 1.2. Identifikaní údaje investora Investor: Obec Podolí, Podolí.p.1, Podolí u Brna Zastoupeno: Ing. Vítzslavem Eliášem, starostou obce O Telefon: starosta@podoliubrna.cz 1.3. Identifikaní údaje zpracovatele dokumentace Zpracovatel: AGERIS s. r. o. Jeábkova 5, Brno O: DI: CZ Zápis v obchodním rejstíku: Krajský obchodní soud v Brn, oddíl C, vložka Statutární orgán: RNDr. Josef Glos, jednatel spolenosti Ing. Renata Šmahelová, jednatel spolenosti Ing. Ivo Podracký, jednatel spolenosti Smluvní zástupce: RNDr. Josef Glos Zodpovdný projektant Ing. Draga Koláová, autorizovaný projektant ÚSES , Technický zástupce: Ing. Ludmila Podracká, projektant Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 1

3 Prvodní zpráva - DRS 2. EL A UMÍSTNÍ STAVBY Zámrem obce jako investora je dobudovat komplexn systém ÚSES a plochy krajinné zelen na svém katastru za dotaní podpory OPŽP. elem realizace je obnova ploch krajinné zelen - remíz, stromoadí, mezí, solitérních strom a luk, které byly po scelení pozemk prakticky na celém katastru zlikvidovány. Obr. 1: Ilustraní foto Obnovené louky a meze v krajin jako cílový stav navržených opatení v katastru Podolí u Brna Realizací navržených prvk lokálního územního systému ekologické stability dojde k napojení izolovaných krajinných prvk PP Horka a VKP Remízek, dojde k propojení stávajících, již realizovaných prvk ÚSES s biokoridory BK 2, BK 3, ástí BK 1 a biocentrem BC 5 Pindulka. Dobudováním ÚSES v katastru obce Podolí dojde k napojení na systémy ÚSES v sousedních katastrech obcí Bedichovice, Velatice, Horákov a Líše. Do budoucna tak budou zajištny podmínky pro podstatné zvýšení biodiverzity v tchto katastrech na lokální, regionální a nadregionální úrovni. Navržená opatení budou mít v krajin, a to zejména na svazích, výrazn protierozní funkci. Izolaní funkci bude zele splovat zejména tam, kde dochází k piblížení dálniního tlesa a zemlsky využívaných ploch k intravilánu obce. Nezanedbatelná bude pro obyvatele i funkce rekreaní, kdy realizací krajinné zelen dojde k znovuzpístupnní krajiny. Plochy pro realizaci prvk ÚSES a ploch krajinné zelen byly navrženy na orné p. Lokální biocentrum BC 1, BC 2 a ást lokálního biokoridoru BK 1 v severovýchodní ásti katastru bude napojena na již realizované úseky biokoridor BK 1, BK 2, BK 3. Celá tato trasa je souástí osy nadregionálního ÚSES NRBK K 132. Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 2

4 Prvodní zpráva - DRS Lokální biocentrum BC 4 v západní ásti katastru s navazujícím biokoridorem BK 4b bude zajišovat propojení systému ÚSES na katastr Líšn a po dobudování ásti biokoridoru na katastrálním území Bedichovic také s biocentrem Pindulka. Biokoridor BK 4a v jižní ásti katastru propojí již realizované biocentrum BC 5 Pindulka a biocentrum BC 3, jehož souástí je PP Horka. Realizací biocentra BC 3 bude vytvoeno ochranné pásmo kolem Horky a budou dosazeny specifické druhy devin pímo v lokalit pírodní památky, po vybudování dojde k napojení na ÚSES zrealizovaný na katastru Bedichovic. Plochy pírodní zelen ZK 1 a ZK 3 budou mít pevážn funkci krajinotvornou a izolaní a zajistí propojení krajinné zelen po obvodu intravilánu obce. Plocha krajinné zelen Šelov bude sloužit k obnovení prostupnosti krajiny v místech historické cesty a luk s doprovodnými devinami. 3. ÚDAJE O DOSAVADNÍM VYUŽITÍ ÚZEMÍ A POZEMCÍCH Plochy budovaných prvk ÚSES tvoí zemlsky obhospodaovaná pda. V katastru nemovitostí jsou parcely vedeny jako orná pda a ostatní plochy. Parcely jsou ve vlastnictví soukromých osob, obce Podolí a zemlských spoleností. Na pevážné výme ešených pozemk hospodaí spolenost AGROPOD a.s. se sídlem Podolí 131, Podolí u Brna. Na pozemcích vyhrazených pro zbudování biocentra BC 3 hospodaí spolenost BONAGRO a.s., Smetanova 1662/1, Šlapanice Pozemky vlastník, kteí nesouhlasí s vybudováním prvk ÚSES, jsou z návrhu ÚSES vylenny - nebude zde provedeno zatravnními ani výsadby Tyto pozemky jsou v návrhu jednozna vymezeny. Seznam parcel vylenných z ploch urených realizaci zámru viz íloha F. Vlastnické vztahy a rozsah zábor viz samostatná íloha F. 4. ÚDAJE O PROVEDENÝCH PRZKUMECH 4.1. Ekologická východiska Geomorfologické a geologické pomry Širší ešené území obce Podolí se prostírá na rozhraní dvou geomorfologických provincií - eské vysoiny a Západních Karpat. Rozptí nadmoských výšek v katastru se pohybuje od 230 m (dno údolí ky u Pindulky) do 350 m (vrchol Staré hory severn od obce). eskou vysoinu zastupuje v území Konická vrchovina, souást celku Drahanské vrchoviny, zasahující do území ze severu svým jižním okrajem. Konická vrchovina je budovaná souvrstvím kulmských bidlic, drob a slepenc, vystupujícím na povrch v podob drobných skalních útvar v údolí ky. Široký okrajový pás je tšinou pekryt miocénními vápnitými jíly a písky a tvrtohorními sprašemi a sprašovými hlínami. Místn se Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 3

5 Prvodní zpráva - DRS ze tvrtohorních sediment ješt vyskytují svahoviny, náplavové kužely a fluviální usazeniny (údolní niva ky). Západní Karpaty jsou zastoupeny Dyjsko-svrateckým úvalem, zasahujícím do území od jihu. Geologickým základem reliéfu Dyjsko-svrateckého úvalu jsou v ešeném území miocénní vápnité jíly, vtšinou pekryté tvrtohorními sprašemi, pípadn fluviálními a deluviofluviálními sedimenty (údolní nivy a dna suchých údolí). Mezi údolím ky a vrchem Žurá vystupují na povrch ostrvky spodnokarbonských slepenc. Charakter reliéfu je závislý na geologické stavb. Složitý tektonický vývoj poznamenal pechodovou oblast Drahanské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu. Pekryvy neogénních a kvartérních usazenin zde vytváejí reliéf pozvolného pechodu mezi Drahanskou vrchovinou a Dyjsko-svrateckým úvalem, vyznaující se stídáním hbet a výrazných suchých údolí a úpad. Do severozápadní ásti katastru proniká svým jižním okrajem výrazn zahloubené údolí ky s píkrými údolními svahy. Pahorkatinná jižní ást katastru má plochý reliéf, bez ostrých pechod. Údolí ky je zde široce otevené, hbety jsou zaoblené Klimatické pomry ešené území písluší v severní polovin do mírn teplé klimatické oblasti MT11 a v jižní polovin do teplé klimatické oblasti T2. Prrná roní teplota vzduchu se pohybuje mezi 8oC v nejvyšších partiích a 8,5 C v nejnižších ástech. Nejteplejším msícem je obvykle ervenec s prrnou teplotou 17,5-18,5 C, nejchladnjším leden s prrnou teplotou okolo -2,5 až -3 C. Roní srážkový úhrn iní v prru mm, pemž nejvíce srážek bývá obvykle v ervnu nebo ervenci (cca mm), nejmén v únoru nebo beznu (cca mm). Proudní vzduchu je charakterizováno pevládajícím severozápadním smrem vtru, v zimním období rovnž smrem jihovýchodním až východním. Vlivem tvaru reliéfu dochází k etným místním modifikacím proudní Pdní pomry dní pokryv se vytvoil zejména v závislosti na místních geologických a klimatických podmínkách. Z hlediska zastoupení pdních typ je území pomrn málo pestré. Takka v celém katastru jednozna evládají rzné formy ernozemí na spraších a vápnitých jílech, smrem k Horákovu pecházející v hndozem na spraších a sprašových hlínách. Ve svazích zaíznutého údolí ky severozápadn od obce se vyskytují hndé pdy (kambizem). Pro údolní nivy ky a Podolského potoka je charakteristická nivní da (fluvizem). Ohrožení zemlských pd spoívá v psobení vodní a vtrné eroze. Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 4

6 Prvodní zpráva - DRS Hydrologické pomry Takka celý podolský katastr písluší do povodí ky. Okraje území pi východní hranici katastru jsou odvodovány do Rokytnice, levostranného pítoku ky. Nepatrná ást západního výbžku katastru je souástí pirozeného povodí Svitavy. Vodní toky se vyznaují malou vodností, jejich sí je velmi ídká. Nejvýznamnjším vodním tokem katastru je ka, protékající od severu k jihu pibližn stedem katastru (pes obec). Prrný prtok v ce pod Líšeským potokem (u Truksova mlýna) iní 0,14 m 3 /s. V obci se do ky vlévá z levé strany Podolský potok (Podolík), dnes v dolní ásti zatrubnný. Režim vodních tok je výrazn nevyrovnaný, maximální prtoky se objevují v jarních msících (bezen - duben), minimální na podzim (záí - íjen). Pozitivní zmírující vliv na nevyrovnanost prtok v ce má vysoká lesnatost povodí horního toku, vápencové území Moravského krasu a existence tí nádrží v Mariánském údolí u Líšn. Hydrogeologicky je území obce Podolí málo významné. Prlinové vody místního významu obsahují štrky a písky ního pvodu v údolní nivky. Puklinové vody zpevnných hornin jsou zanedbatelné Biogeografické pomry Dle geobotanické mapy SSR (Botanickým ústav SAV 1970) tvoily pvodní vegetaci vtšiny území dubohabrové háje, ojedinle acidofilní a subxerofilní doubravy. Vodní toky byly doprovázeny luhy a olšinami. Regionáln fytogeografické lenní SR (Botanický ústav SAV, 1987) adí území do dvou fytogeografických obvod - eskomoravského mezofytika a Panonského termofytika. eskomoravské mezofytikum je zastoupeno okresem Drahanská vrchovina (podokres Drahanské podhí), Panonské termofytikum okresem Jihomoravská pahorkatina (podokres Hustopeská pahorkatina). Podle Biogeografického lenní eské republiky (M. Culek, 1996) se zájmové území nachází na severním okraji panonské biogeografické provincie a její severopanonské podprovincie, která je v území reprezentována pechodnou a nereprezentativní zónou Lechovického bioregionu Pedpokládané skupiny typ geobiocén a druhová skladba porost v navrhovaných prvcích QUERCETA PETRAEAE - doubravy dubu zimního - 1 AB 3 irozenými stanovišti této STG jsou v ešeném území výslunné výchozy kulmských hornin, ostrvkovit roztroušené ve všech zastoupených biochorách, s rznými zpsoby využití (les, zemlská pda, stepní lada). V pvodní devinné skladb byl patrn zcela dominantní dub zimní, doprovázený babykou. Keové patro v zapojených porostech zejm nebylo vyvinuté. V bylinném podrostu se vyskytovaly teplomilné oligotrofní druhy. Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 5

7 Prvodní zpráva - DRS LIGUSTRI-QUERCETA - doubravy s ptaím zobem - 1 B-BD 3 Dominantní STG v nižších a výslunných polohách ešeného území, s výrazn pevažující ornou pdou. vodní devinné patro tvoily duby (zimní a šípák), s vtroušenou babykou, habrem obecným, jeábem ekem a lípou srditou. V podrostu se vyskytovaly teplomilné kee: ptaí zob obecný, svída krvavá, ešetlák poistivý, kalina tušalaj, skalník celokrajný, trnka obecná, rže šípková, dín obecný atd. Bylinné patro tvoily teplomilné, pevážn panonské druhy. FAGI-QUERCETA - bukové doubravy - 2 AB 3 STG bukových doubrav je zastoupená okrajov na zemlské p pi severní hranici ešeného území. irozenou devinnou skladbu tvoí dub zimní s pímsí buku lesního a babyky, pípadn s vtroušeným habrem obecným, bez keového patra. V bylinném pate pevládají oligotrofní druhy. FAGI-QUERCETA TYPICA - typické bukové doubravy - 2 B 3 STG typických bukových doubrav má pirozená stanovišt roztroušen na mineráln dobe zásobených, dnes pevážn zemlsky obhospodaovaných pdách v pechodové ásti Drahanské vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu, pípadn v prostoru Žurán. Hlavní devinou v pirozených porostech je dub zimní, k nmu pistupují vtroušen buk lesní, habr obecný, lípa srditá, javor babyka, vzácn i jeáb bek. V pln zapojených souvislých lesních porostech kovinné patro chybí, V bylinném pate pevládají mezotrofní druhy. FAGI-QUERCETA TILIAE - lipobukové doubravy - 2 BD 3 STG lipobukových doubrav je významn zastoupená ve vyšších a zastínných polohách, pevážn na zemlsky obhospodaovaných pdách. irozená devinná skladba je tvoena dubem zimním, s pímsí buku lesního, habru obecného, lípy srdité, javoru mlée a babyky, jeábu beku a jilmu habrolistého. Keové patro je druhov pestré - brslen evropský, trnka obecná, ptaí zob obecný, ešetlák poistivý, hloh obecný, hloh jednosemenný, líska obecná atd. V bylinném pate pevládají mezotrofní druhy, doplnné druhy nitrofilními a kalcifilními. FRAXINI-ALNETA INF. - jasanové olšiny nižšího stupn BC-C 4-5 STG jasanových olšin má pirozená stanovišt v potoních nivách ky a Podolského potoka a ve dn širokého úvalovitého údolí pod Kandií. V pirozených porostech se uplatuje olše lepkavá spolu s jasanem ztepilým, na relativn sušších místech s pímsí javoru mlée, javoru klenu, dubu letního, jilmu vazu, jilmu habrolistého, jilmu horského, habru obecného, lípy srdité a lípy velkolisté. V keovém pate je hojná ada druh: bez erný, kalina obecná, trnka obecná, krušina olšová, svída krvavá, brslen evropský, stemcha hroznovitá, keové vrby apod. Bylinný podrost tvoí mezotrofní a eutrofní, vlhkomilné až mokadní druhy Vyhodnocení stavu pírody a krajiny ešené území je dlouhodob osídleno již od neolitu. Následkem lidské innosti tu došlo ke znaným zmnám ve vegetaním krytu, patrným v celém ešeném katastru. Krajina podolského katastru je v souasnosti pevážn zornná, takže zde pevládají ekologicky zcela instabilní spoleenstva kulturních plodin na orné p. Pozemky scelené do velkých ploch, bez protierozních pekážek (mezí, zatravnných Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 6

8 Prvodní zpráva - DRS ploch apod.), jsou na stedních i mírných svazích postiženy vodní erozí, v jižní ásti území prakticky celoplošn vtrnou erozí. Negativn se na ekologické stabilit zemlské krajiny odráží celkov nízké zastoupení ekologicky významné trvalé vegetace, regulace vodních tok spojená s odstranním behových porost. Dochází tak k narušení migraních tras a snížené prostupnosti krajiny pro nejrznjší druhy živoich, zejména drobných obratlovc a bezobratlých Ochrana pírody a krajiny Zvlášt chránná území V katastru Podolí je vyhlášeno jedno maloplošné zvlášt chránné území pírodní památka Horka. írodní památka se nachází v jižní ásti katastru. Pedmtem ochrany jsou vzácná spoleenstva stepních lad xerotermního charakteru s výskytem zvlášt chránných rostlinných druh. Po obvodu pírodní památky Horka lze nalézt nkteré ohrožené druhy polních plevel (Adonis aestivalis, Adonis flammea, Bupleurum rotundifolium, Thymelaea passerina, Stachys annua, Lappula squarrosa, Rapistrum perenne nebo Caucalis platycarpos, ). Viz fotopíloha PZ. Obr. 2: Slepencový výchoz a lesostepní porosty pírodní památky Horka Významné krajinné prvky V katastru se nacházejí z obecn vyjmenovaných významných krajinných prvk lesy, vodní toky, rybník a údolní nivy. Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 7

9 Prvodní zpráva - DRS V roce 1994 provedl referát životního prostedí bývalého Okresního úadu Brno-venkov v ešeném území registraci významných krajinných prvk (VKP) dle 6 zákona. Registrovány byly následující lokality: VKP Pod Žurání slepencový výchoz jižní orientace navazující na pírodní památku Horka jižn od Podolí - stepní lada s výskytem vzácných suchomilných a teplomilných rostlinných druh, vetn vzácných plevel a s bohatou entomofaunou VKP Remízek doasn zavodnné údolí Podolského potoka s porosty vlhkomilných devin. Významné útoišt ptactva a drobné polní zve. Lokality s výskytem zvlášt chránných druh organism V Podolském katastru je výskyt chránných druh organism soustedn na lokalitu pírodní památky Horka a VKP Pod Žuránm. Chránné druhy živoich se vyskytují v lokalit Remízek a v rybníku u Zukalova mlýna (skokani, ropuchy). Natura 2000 Do evropsky významných lokalit byla zaazena v katastru Podolí lokalita Horka jako souást EVL Šlapanické slepence pod kódem lokality CZ , s typem pírodních stanoviš vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) a subpanonské stepní trávníky Obr. 3: Mapa lokality CZ výez lokality PP Horka Územní systém ekologické stability a poloha navrhovaných prvk Územím Podolí prochází ÚSES nadregionální a lokální úrovn. Návrh lokálního ÚSES v katastru Podolí byl zpracován dokumentací Generel lokálního územního systému ekologické stability k. ú. Podolí u Brna (Koláová a spol., Brno, 1995) a spolu s nadregionální vtví zapracován do platného Územního plánu obce Podolí (Ing. arch. A. Dumková, Brno, 2006). Lokální ÚSES Lokální ÚSES v podolském katastru zahrnuje dv vtve místní (lokální) úrovn. Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 8

10 Prvodní zpráva - DRS První vtev reprezentuje spoleenstva významn ovlivnné podzemní vodou, procházející tém výhradn podmáenými až vlhkými (mokrými až zamokenými) stanovišti a je vázána na tok ky. Tuto vtev tvoí biokoridor BK 5 a biocentra BC 5 Pindulka a BC 6 U Zukalova mlýna. Biocentrum U Zukalova mlýna bylo jednozna vymezeno na lokalit v severovýchodní ásti katastru pi hranici s katastrálním územím Líše (a s pesahem do k.ú Líšn), v levobežní niv toku ky, na stanovišti významn ovlivnném podzemní vodou. Prvek je v souasné dob charakterizován jako tém stabilizovaný. BK 5 zahrnuje stávající tok a ehy ky. Biocentrum Pindulka bylo nov realizováno v roce 2010 za dotaní podpory OPŽP. Druhá vtev navržená k realizaci reprezentuje hydricky normální až suchá spoleenstva teplomilných doubrav se zastoupením zejména dubu zimního, doplnného nap. habrem, javorem babykou, javorem mléem, lípou malolistou, jilmem habrolistým aj. V katastru Podolí vychází z lokálního biocentra BC 3 Horka biokoridorem BK 4a kíží biocentrum Pindulka. Úsekem mimo ešené území pechází katastrem Bedichovic a v k.ú. Podolí pokrauje biokoridorem BK 4b a biocentrem BC 4 Nad výhonem do k.ú. Líše. Navrhované biocentrum BC 3, biokoridor BK 4a, BK 4b a biocentrum BC 4 je nutno komplexn založit. Nadregionální a regionální ÚSES Severní až severovýchodní ástí katastru prochází regionální biokoridor RBC 068, spojující nadregionální biocentrum Údolí ky s regionálním biocentrem Santon a Velatická strá. Biokoridor pedstavuje významnou migraní trasu mezi sosiekoregiony Drahanské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu. Osa NRBK K 132, z ásti již v souasné dob realizovaná v parametrech lokálního ÚSES, prochází severovýchodní ástí katastru, pevážn pes souvislé hony orné pdy s návaznostmi v sousedních katastrálních územích Velatice a Horákov. Sestává ze dvou realizovaných úsek, oznaených v územním plánu jako BK 2 a BK 3, áste realizovaného úseku BK 1, a ze dvou vložených lokálních biocenter. V návaznosti na VKP Remízek je to lokální biocentrum BC 1 Pod Vážany a mezi biokoridorem BK 2 a BK 3 lokální biocentrum BC 2 Pololání. Ob tato biocentra a ást biokoridoru BK 1 jsou navržena k realizaci Rámcový zpsob realizace prvk ÚSES Obec Podolí se rozhodla ve spolupráci s vlastníky a uživateli pozemk realizovat územní systém ekologické stability skute jako ucelený systém, tedy jako propojenou sí v celém katastrálním území nikoliv pouze jednotlivé segmenty. Z tohoto zámru vyplynula na druhou stranu jistá omezení: protože v obci doposud neprobhla komplexní pozemková úprava, ne všichni vlastníci pozemk souhlasili s budováním systému, a proto jejich pozemky byly z realizace vypuštny, vlastníci ásti pozemk s ohledem na jejich úrodnost (ernozem na spraších) požadovali možnost ásteného a extenzivního využívání ploch jako kosených trvalých travních porost. Tomuto požadavku bylo vyhovno návrhem rozvolnných výsadeb zejména tam, kde potenciální vegetaci tvoily doubravy s ptaím zobem - Ligustri querceta - 1 B-BD 3, jako nejrozšíenjší skupina typ geobiocén v rámci hydricky normální vtve ÚSES. Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 9

11 Prvodní zpráva - DRS Toto ešení vymezuje na území obce Podolí prvky ÚSES. Zatravnní pozemk a jejich extenzivní zemlské využívání umožuje kdykoliv, zejména v rámci pozemkových úprav, plochy devinných porost rozšíit v návaznosti na nyní navržené výsadby Napojení ešeného území na technickou a dopravní infrastrukturu ešené území je dopravn pístupné z polních cest, které jsou napojeny na úelové a místní komunikace v obci a dále na silnice III. tídy a.3833 a silnici I. tídy.430. Staveništ nevyžaduje napojení na inženýrské sít. Voda pro zálivku bude dovážena v cisternách, ostatní energetické zdroje tvoí pohonné hmoty Informace o existenci sítí a podmínkách správc sítí a dotených orgán 1. Brnnské vodárny a kanalizace, a.s. V zájmovém území se nenachází vodo- hospodáská infrastruktura ve správ BVK 2. EPS, a.s. V zájmovém území se nenachází žádné el. zaízení ani jeho ochr. pásmo v majetku spolenosti 3. eské radiokomunikace, a.s. V zájmovém území dojde ke styku s podzem. telekomunikaním vedením a zaízením sdlovací síteských radiokomunikací. Provádní prací povolujeme za podmínek uvedených ve vyjádení 4. E.ON eská republika, s.r.o. V zájmovém území se nachází: podzemní vedení NN nadzemní vedení VN podzemní sdlovací vedení Dodržení ochranných pásem, zákres do PD 5. RWE - Jihomoravská plynárenská, a.s. V zájmové oblasti se nachází: VTL DN 500,PN40 Stanice katodické ochrany Regulaní stanice na KN915/10 Dodržení ochranných pásem výsadby strom mimo ochranná pásma, zatravnní bez omezení 6. MAXPROGRES, s.r.o Ve vyznaeném prostoru stavby se v souasné dob nenachází žádné podzemní komunikaní vedení 7.. NET4GAS, s.r.o. Akce nezasahuje do bezpenostního pásma VTL plynovodu a ochr. pásma telekomunikaního vedení ve správ spolenosti 8. Povodí Moravy, s.p. Zámr není v rozporu s Plánem oblasti povodí Dyje souhlasí se zámrem Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 10

12 Prvodní zpráva - DRS 9. ízení letového provozu R, s.p. Úseky BC4,BK4a,Šelov, ZK1, BK4b, BC3 v ochr. pásmu RK systém, výškov do ochr. pásem nezasahují 10. SELF servis,spol. s r.o. Akcí jsou doteny dálkové optické propoje ve vlastnictví spol. Zakreslení sítí do PD 11. SITEL, spol. s r.o. Dojde ke kontaktu stavby s PV dle situace, Zákres prhu do PD, respektovat OP 12. SITEL spol. s r.o. - zastoupení pro GTS Czech s.r.o. 13. SITEL spol. s r.o. - zastoupení pro TeliaSonera International Carrier Czech Republic a.s. Dojde ke kontaktu stavby s PV dle situace, Zákres prhu do PD, respektovat OP V zájmovém území se nenachází žádná podzemní komunikaní vedení a zaízení veejné kom. sít 14. Telefonica Czech Republic, a.s. V zájmovém území dojde ke stetu se SEK, Zákres prhu do PD, respektovat OP 15. T-Mobile Czech Republic a.s. V ešeném území se nenachází žádné spoje spolenosti 16. UPS eská republika, s.r.o. Stavba nezasahuje do VKS ve správ spolenosti 17. VAS, a.s. divize Brno-venkov Stavbou nebudou dotena zaízení ve správ spolenosti 18. Vírský oblastní vodovod, sdružení st, obcí a svazk obcí V pedmtných k.ú. se nenachází žádné objekty VÍV 19. VIVO Connection spol. s r.o. Dojde ke stetu s telekomunikaním zaízením spolenosti, Zákres prhu do PD, respektovat OP 20 Vodafone Czech Republic a.s. V zakresleném území se nenachází žádné podzemní ani nadzemní vedení 21. Krajský úad Jihomoravského kraje, odbor ŽP 22. Ú Šlapanice, odbor výstavby - stavební úad Komplexní vyjádení -zámr nemže mít vliv na žádnou EVL nebo ptaí oblast Stanovisko akce nepodléhá územnímu ani stavebnímu ízení 23 MÚ Šlapanice, odbor ŽP Komplexní vyjádení-zámr je možný pi splnní podmínek: - pro uvedený zámr není teba souhlasu s vyntím ze ZPF - ped realizací pedložit zpracovaný projekt 24. Ú Šlapanice, odbor výstavby - odd. územního plánování 25. Krajský úad Jihomoravského kraje, odbor ŽP 25. Krajský úad Jihomoravského kraje, odbor ŽP PD v souladu s ÚP Projekt doporuen k realizaci Souhlasí s výsadbami v PP Horka Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 11

13 Prvodní zpráva - DRS Požadavky správc sítí a orgán státní správy byly v projektové dokumentaci pln respektovány Informace o dodržení obecných požadavk na realizaci Údaje o souladu zámru s územn plánovací dokumentací. Realizací navržených biocenter a biokoridor dojde k napojení na stávající a nov realizované prvky zalenné do systému místního a regionálního ÚSES v souladu s územním plánem obce, generelem ÚSES. Obr.4: ÚP obce Podolí u Brna Požadavky na využívání území Dle vyjádení odboru ŽP MÚ Šlapanice není pro uvedený zámr teba souhlasu s vyntím ze ZPF, viz kap. 6. Dle stanoviska odboru výstavby MÚ Šlapanice nepodléhá akce územnímu ani stavebnímu ízení, viz kap. 6. Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 12

14 Prvodní zpráva - DRS 4.5. Vcné a asové vazby stavby na související a podmiující stavby a jiná opatení v doteném území Dojde k propojení systém ÚSES v sousedních katastrech Líše, Horákov, Velatice a Bedichovice a zalenní VKP Remíz a PP Horka do územního systému ekologické stability. Jiné vcné a asové vazby nejsou známy. 5. EDPOKLÁDANÁ LHTA VÝSTAVBY, VETN POPISU POSTUPU VÝSTAVBY Zahájení stavby se pedpokládá v roce Stavba bude ukonena v roce 2014, následná pée do roku Postup a etapizace výstavby: Zaslání žádostí správcm sítí o aktualizaci informací o existenci sítí a žádostí o zamení prhu sítí a ochranných pásem II Vytyení hranic pozemk III Píprava pdy ped výsadbou a založením travního porostu III. - IV Založení travního porostu a osazení signalizaních k na hranicích biocenter a biokoridor V Vytyení technických sítí ed zapoetím výsadeb VI. - IX Vytyení a výstavba oplocenek VI. - IX Výsadba strom a ke X. - XI STATISTICKÉ ÚDAJE O OBJEKTECH SO1 Založení travního porostu a výsadba devin Celková plocha zakládaných prvk celková plocha prvk ÚSES navržených k realizaci celková plocha zakládané krajinné zelen Celková plocha zakládaného trvalého travního porostu na plochách prvk ÚSES na plochách prvk krajinné zelen Celková plocha osázená devinami plocha úhoru Poet vysazovaných strom celkem Poet vysazených ke celkem 26,12 ha, z toho 15,74 ha 3,05 ha 16,15 ha, z toho 13,6 ha 2,55 ha 2,50 ha 0,10 ha ks ks Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 13

15 Prvodní zpráva - DRS Poet zakládaných prvk prvk ÚSES prvk krajinné zelen 10 ks, z toho: 7 ks 3 ks 7. POUŽITÉ PODKLADY katastrální mapa k. ú. Podolí u Brna, Územní plán Podolí u Brna, Mapy.cz, ZÚR JMK, Mapový server Cenia, AOPK, seznam EVL, mapa klimatických oblastí (Quit 1971) mapa biogeografického lenní R v digitální podob pdní mapa R 1 : platné obecn závazné právní pedpisy zákon. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, v platném znní vyhláška MŽP R. 395/1992 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona. 114/1992 Sb., v platném znní píloha. 1 k vyhlášce. 499/2006 Sb. vyjádení orgán státní správy a dotených organizací Culek, M. a kol.: Biogeografické lenní R, Enigma s.r.o. Praha 1995 Culek, M. a kol.: Biogeografické lenní R II. díl, AOPK R, Praha 2005 Buek, A.; Lacina, J.: Geobiocenologie II, Mendelova zemlská a lesnická univerzita v Brn, Brno 2000 Madra, P.; Zimová, E.: Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. (Elektronický dokument) Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brn, Löw a spol., Brno 2005 Martiškovi J. a K.: Šlapanické slepence, ostrvky teplomilné kvteny, JMK 2009 V Brn, listopad 2012 Vypracovala: Ing. Ludmila Podracká Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 14

16 Prvodní zpráva - fotopíloha EHLED VZÁCNÝCH DRUH PLEVEL, VYSKYTUJÍCÍCH SE NA OKRAJÍCH POLÍ (PP HORKA) ostrožka straka (Consolida regalis) písenice douškolistá (Arenaria serpylli-folia). kamejka rolní (Lithospermum arvensis dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos) drchnika rolní (Anagalis arvensis). chrpa polní - modrák (Centaurea cya-nus) Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 1

17 Prvodní zpráva - fotopíloha zbhoveek trojklanný (Ajuga chamaepytis) vrabenice polní (Thymelaea passerina) istec roní (Stachys annua) radyk prutnatý (Chondrilla juncea hlaváek letní (Adonis aestivalis) Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 2

18 Prvodní zpráva - fotopíloha mák polní (Papaver argemone) strošek pomnnkový (Lappula squarrosa) prorostlík okrouhlolistý (Bupleurum rotundifolium) hlaváek plamenný (Adonis flam-mea) blín erný (Hyoscyamus niger) epovník vytrvalý (Rapistrum perenne) Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov) Strana 3