VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Výnosnost akciových podílových fondů

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Výnosnost akciových podílových fondů Bakalářská práce Autor: Denisa Křivohlavá Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2016

2

3 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá tématem podílových fondů v České republice. První část je teoretická, zaměřuje se obecnou charakteristikou kolektivního investování, historií podílových fondů, druhy fondů, investiční a poplatkovou politikou fondů a metodami měření výnosnosti podílových fondů. V druhé části práce jsou uvedeny subjekty kolektivního investování a přehled akciových podílových fondů. Hlavním tématem této části je analýza a vzájemná komparace výnosnosti čtyř akciových podílových fondů. Výsledky jsou zde vyhodnoceny a zpracovány do grafů a tabulek. Klíčová slova Podílové fondy, akciový podílový fond, měření výnosnosti, kolektivní investování, investiční strategie Abstract This bachelor work deals with theme of unit trusts of the Czech Republic. The first part is theoretical and focuses on the general characteristic of collective investment, the history of unit trusts, the species of unit trusts, investment and fee policy and methods of performance measurement of them. In the second part of thesis are presented subjects of collective investment and the summary of equity mutual fund. The main theme of the second part is analysis and mutual comparison of performance the four equity mutual fund. The results are evaluated and processed into the graphs and tables. Key words The unit trust, the equity mutual fund, the performance measurement, the collective investment, the investment strategy

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Petru Jiříčkovi za odborné vedení práce a za podporu při vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Radimu Maškovi, finančnímu poradci působící jako partner společnosti Broker trust, a. s., za poskytnuté odborné rady a konzultace, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

5 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Obsah Úvod Charakteristika základních pojmů Kolektivního investování Kolektivního investování Investiční společnost Depozitář Fondy kolektivního investování Investiční fond Podílový fond Podílový list ISIN Asociace pro kapitálový trh České republiky Historie kolektivního investování Historie ve světě Historie v České republice Charakteristika podílového fondu Založení podílového fondu Zrušení podílového fondu Oznamovací povinnost Rozdíl mezi otevřeným a uzavřeným podílovým fondem Pozitiva a negativa investování do podílových fondů Druhy fondů Druhy fondů z pohledu evropského práva Z hlediska předmětu investování Z hlediska způsobu rozdělování výnosů Z hlediska používané investiční strategie Z hlediska převládajících aktiv ve fondu... 23

7 4 Investování do podílových fondů Investiční strategie Konzervativní strategie Vyvážené strategie Agresivní strategie Poplatky Měření výnosnosti fondu Volatilita Riziko Kritéria pro výběr podílového fondu Osobní finanční cíle Časový horizont Rizikový profil investora Přehled kolektivního investování na českém trhu Subjekty kolektivního investování v ČR Podílové fondy Objem majetku investovaného prostřednictvím členů Asociace AKAT ČR Největší zprostředkovatelé Přehled akciových podílových fondů Analýza vybraných akciových podílových fondů ČSOB Akciový střední a východní Evropa, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost, otevřený podílový fond Základní údaje fondu Výnosnost fondu Fond nových ekonomik, otevřený podílový fond Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s Základní údaje fondu Výnosnost fondu... 47

8 7.3. SPOROTREND otevřený podílový fond Základní údaje fondu Výnosnost fondu Pioneer akciový fond, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond Základní údaje fondu Výnosnost fondu Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam příloh... 65

9 Úvod V dnešní době jsou investice a investování nedílnou součástí finančních trhů. Investování se týká jak velkých institucionálních investorů velmi zámožných jedinců, tak také drobných investorů z řad běžných domácností. Jednou z forem investování právě pro individuální drobné investory je prostřednictvím kolektivního investování. Přestože je cílem bakalářské práce komparace výnosnosti a cen podílových listů vybraných podílových fondů, považuji pro přesné pochopení problematiky a propojení souvislostí nejprve představit kolektivní investování jako celek a specifikovat investování podle jednotlivých typů fondů kolektivního investování. V první části bakalářské práce se zabývám obecnou problematikou a právní úpravou kolektivního investování v České republice, jeho historickým vývojem, teoretickým členěním fondů kolektivního investování, jejich poplatkovou a investiční politikou či teoretickými poznatky v oblasti měření výnosnosti fondů, a to vše se zaměřením právě na podílové fondy. Druhá část je zaměřená na přehled subjektů kolektivního investování, českých podílových fondů a největších zprostředkovatelů v ČR. Vzhledem k danému cíli této práce je uveden i přehled akciových podílových fondů nabízených v ČR. Naplnění hlavního cíle práce je uvedeno v 7. kapitole této práce. K analýze byly vybrány akciové fondy nejznámějších investičních společností a to fond ČSOB Akciový střední a východní Evropa, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost, otevřený podílový fond, Fond nových ekonomik, otevřený podílový fond Generalli Investments CEE, investiční společnost, a.s, SPOROTREND otevřený podílový fond a také Pioneer akciový fond, Pioneer investiční společnost, a. s., otevřený podílový fond. U uvedených fondů se zabývám představením obhospodařovatele fondu, základními údaji o fondu a zhodnocením výnosnosti fondu na 8letém investičním horizontu. Údaje potřebné pro zpracování bakalářské práce jsem převážně čerpala z dat uveřejněných Českou národní bankou, Asociací pro kapitálový trh (AKAT ČR) a investičními společnostmi. Metodami použitými v této bakalářské práci jsou analýza a komparace. Práce je doplněna mými vlastními názory na řešenou problematiku. 9

10 1 Charakteristika základních pojmů Kolektivního investování Úvodem této bakalářské práce se budu zabývat vysvětlením základních pojmů z oblasti kolektivního investování, proto abych předešla opakovanému vysvětlování pojmů v jednotlivých kapitolách. 1.1 Kolektivního investování Kolektivní investování můžeme definovat jako podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od široké veřejnosti za účelem společného investování do fondů. Tito investoři mají společný zájem o co nejefektivnější zhodnocení svých prostředků a minimalizaci rizika investování pomocí diverzifikace společného portfolia. Spravovat a obhospodařovat majetek investorů může investiční společnost, která vlastní oprávnění od České národní banky. Kolektivní investování je v České republice upraveno zákonem č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a fondech. (Musílek 2002, strana 365, 5 zákon o investičních společnostech a investičních fondech). Zájem o investování volných peněžních prostředků prostřednictvím fondů je především z důvodů, že fondy řídí odborníci s požadovanou kvalifikací, kteří mají dostatečné množství informací a je zde efektivně diverzifikované riziko díky nakupování velkého množství různých investičních instrumentů. Pro investory je příznivé, že mohou investovat do široké nabídky investičních instrumentů a také nižší transakční náklady vzhledem k tomu, že se obchoduje s větším objemem. (Revenda 2008, strana 175) 1.2 Investiční společnost Investiční společnost je dle zákona definována jako právnická osoba se sídlem v České republice, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou oprávněna obhospodařovat investiční fond nebo zahraniční investiční fond, popřípadě provádět administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu. ( 7 zákon o investičních společnostech a investičních fondech) 10

11 1.3 Depozitář Depozitářem je právnická osoba, která má na základě depozitářské smlouvy oprávnění opatrovat majetek, zřídit a vést peněžní účty a evidovat pohyb peněžních prostředků majetku fondů a kontrolovat a evidovat stav majetku jiného fondu. Depozitářská smlouva se sjednává na dobu neurčitou a výpovědní lhůta je po dobu 6 měsíců. Podle je stanoveno, že depozitář fondu se nesmí shodovat s obhospodařovatel fondu a každý fond musí mít pouze jednoho depozitáře. Příslušnému fondu by bez dohledu a správy depozitáře nebyla udělena licence. Depozitář svou činnost provádí s odbornou péčí a především v zájmu akcionářů nebo podílníků fondů. ( zákon o investičních společnostech a investičních fondech) 1.4 Fondy kolektivního investování Fondy kolektivního investování se ve vyspělých státech rozdělují podle dvou základních modelů investiční model a podílový model.( Revenda 2008, strana 175) Investiční fond Investiční fond je právnická osoba ve formě akciové společnosti. Své peněžní prostředky získává prostřednictvím emisí akcií, které jsou veřejně obchodovatelné, a následně prostředky investuje do různých investičních instrumentů. Při zakoupení akcie se investor stává akcionářem fondu, a tudíž se může podílet na řízení fondu. Tyto fondy se převážně objevují v USA, ve Francii, Velké Británii, Nizozemí a také u nás v České republice. (Musílek 2002, strana 405, Revenda 2008, strana 175) Podílový fond Podílový fond na rozdíl od investičního fondu nemá vlastní právní subjektivitu. Fond vytváří a spravuje investiční společnost, prostřednictvím vydávání podílových listů. Investor se stává při vložení prostředků podílníkem na majetku fondu. Každý podílový fond musí mít vlastní označení, tak aby byl odlišný od jiného podílového fondu. Fond je tvořený jměním, na které mají právo všichni podílníci fondu. Právo podílníků je stanoveno podle poměru jejich vlastněných podílových listů. Podílníci neručí za dluhy v podílovém fondu. Tato forma kolektivního investování se často využívá ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Francii a České republice. (Musílek 2002, strana 405, Revenda 11

12 2008, strana 175, Zákon o investičních společnostech a investičních fondech) 1.5 Podílový list Jak již bylo řečeno, podílové listy jsou dokumentem o majetku investora v podílovém fondu. Podílový list je forma cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru, který představuje podíl a práva podílníka na majetku podílového fondu. Listinný podílový list může mít formu cenného papíru na řad nebo na jméno. U zaknihovaného podílového listu je dostačující, když jsou obecné informace zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných podílových listů. Podílový list by měl obsahovat označení podílový list a následné údaje, které jsou zapotřebí k identifikaci podílového fondu, druhu podílového listu a jmenovitou hodnotu listu (včetně měny, ve které je hodnota vyjádřena). Pokud se jedná o podílový list vydaný, jako zaknihovaný cenný papír, musí obsahovat označení formy a číselné označení listu. ( Zákon o investičních společnostech a investičních fondech) 1.6 ISIN Je číselné označení podílového fondu, podle kterého lze vyhledat fond v evidenci investičních společností. 1.7 Asociace pro kapitálový trh České republiky Asociace je známá pod zkratkou AKAT ČR. Tato asociace sdružuje nejvýznamnější správce, jako jsou investiční společnosti a asset management společností, působící v České republice. Mez hlavní činnosti Asociace patří, snaha o rozvoj kapitálového trhu a kolektivního investování, ochrana investorů a podpora zájmů svých členů. (Základní popis, 2 Historie kolektivního investování 2.1 Historie ve světě Jako první se pravděpodobně objevila forma kolektivního investování v Belgii roku 1822 založením firmy Société de Belqiue. Následně roku 1852 vznikl první investiční 12

13 francouzský fond Crédit Mobiliér a v roce 1860 byla založena Scottish-American Investment Company ve Skotsku. Ve Velké Británii došlo k rozvoji kolektivního investování především prostřednictvím trustů, které investovali do zahraničních cenných papírů, britských akcií a státních dluhopisů, v 70. letech 19 století. (Musílek 2002, strana ) Americké kolektivní investování se začalo rozvíjet až o několik desítek let déle, a to z běžných podniků jako např. The Boston Personal Property Trust, ze kterých se později staly investiční společnosti. Do roku 1929 vzniklo v USA několik uzavřených investičních společností. V roce 1924 vznikl první americký otevřený fond The Massachusetts Investors Trust. Vzhledem ke krachu newyorské burzy v roce 1929 došlo u mnohých amerických uzavřených fondů k velkým finančním problémů a jejich následnému krachu. Tato situace zapříčinila, že v USA byly přijaty zákony upravující finanční trh a to Zákon o cenných papírech Securities act (1933) a Zákon o burze cenných papírů Securities stock exchange act (1934). V roce 1940 byl uveden v platnost Zákon o investičních společnostech Investment company act. V 60. a 70. letech došlo k velkému rozmachu otevřených fondů, které neměly přesně stanovenou výši kapitálu a díky tomu získaly velkou flexibilitu v počtu vydávaných podílů. U občanů si postupně získávaly popularitu podílové fondy, které byly podpořeny v 80. letech dobrovolným programem individuálních penzijních účtů. Tento program umožnil lidem investovat jejich finanční prostředky na svých penzijních účtech do podílových fondů. Podílové fondy v této době byly opatřeny pouze vstupním poplatkem ale z důvodu vysoce rostoucím platům správců fondů, byly zavedeny i výstupní poplatky. Dlouhodobý růst amerického akciového trhu způsobil, že investoři měli v podílových fondech značnou část svého majetku. Ovšem na počátku 21. století došlo k propadu na akciovém trhu a ten zapříčinil velký odliv investorů z fondů. (Musílek 2002, strana , Jílek 2009, strana 406) Ve státech pod vlivem Německa (Dánsko, Rakousko) se kolektivní investování objevilo až po druhé světové válce. V roce 1949 skupina německých bank založila investiční společnost Allgemeine Deutche Investmentgesellschaft. Během následujících 10 let vznikly v Německu pouze další čtyři investiční společnosti. Tyto investiční společnosti investovaly finanční prostředky především do akciových instrumentů a následně do nemovitostí a dluhopisů. V 80. a 90. letech dochází k velkému rozmachu německého 13

14 kolektivního investování, v této době na trhu funguje již 66 investičních společností. (Musílek 2002, strana 366) Ve východních zemích jako je Japonsko a Jižní Korea dochází k rozvoji kolektivního investování až v 80. letech 20. století. (Musílek 2002, strana 366) Forma kolektivního investování na trzích Střední a Východní Evropy se rozvinula v 90. letech minulého století.(musílek 2002, strana 366) 2.2 Historie v České republice K prvnímu zaznamenání rozvoje kolektivního investování na území České republiky došlo až v 90. letech minulého století. Historie kolektivního investování na našem území není příliš dlouhá, ale za to velmi pestrá. První českou institucí, která se zabývala kolektivním investováním, byla První investiční (PIAS), která byla založená roku 1990 Investiční bankou jako její dceřiná společnost. Společnost vytvořila tři fondy kolektivního investování a to Investiční rozvojový fond, Český majetkový fond a Moravskoslezský majetkový fond. Ostatní státní banky na založení těchto fondů zareagovaly v roce 1991 a vytvořily investiční společnosti také jako své dceřiné společnosti. V následujících měsících založila Komerční banka Investiční kapitálovou společnost Komerční banky (IKS Komerční banky), Československá obchodní banka založila OB INVEST, jako svou dceřinou společnost a Česká spořitelna vytvořila Spořitelní investiční společnost (ISI). Jelikož v 90. letech ještě nebyla legislativa, která by upravovala problematiku kolektivního investování, uvedené společnosti se řídily na základě povolení od Státní banky Československé, vydané podle 14 zákon 158/1992 Sb., o bankách a spořitelnách. Forma kolektivního investování převládala v podobě podílových fondů. (Musílek 2002, strana ) Většina investičních fondu vznikla v období kuponové privatizace v druhé polovině roku Fondy byly založeny na základě zákona č Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Investiční privatizační fondy měly oprávnění shromažďovat investiční body držitelů investičních kuponů (DIKů) a následně je investovat do nabízených akciových společností. Společnost HC&C nabídla občanům možnost, investovat svoje veškeré investiční body do jednoho ze svých šesti investičních privatizačních fondů a tím získat částku Kč do jednoho roku po skončení první vlny kuponové privatizace. Ostatní společnosti na tuto nabízenou 14

15 kampaň zareagovaly velmi rychle a nabídly občanům předem stanovené peněžní částky za odkup akcií nebo poskytnutí úvěru zajištěného emitovanými akciemi privatizačních fondů. Toto jednání společností bylo velmi účinné, protože získaly kolem 72 % z celkového počtu investičních bodů. (Musílek 2002, strana ) Po první vlně kuponové privatizace docházelo k postupnému selhávání trhu, a to z důvodu neplnění informační povinnosti správců majetku, zneužíváním svěřeného majetku a nedodržování pravidel. Investiční privatizační fondy v této době vlastnily velký počet akcií privatizovaných společností a tak docházelo k postupnému ovládnutí těchto společností. (Musílek 2002, strana ) Druhá vlna kuponové privatizace proběhla již na dnešním území České republiky. Při této vlně sice pokles zájem občanů na uplatňování svých investičních bodů pomocí fondů ale i přes to fondy shromáždily 63,5 % z veškerých investičních bodů. Na oblast kolektivního investování se v této době vztahoval zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Fondy již získaly podobu investičních fondů a otevřených a uzavřených podílových fondů. Občané především preferovali investiční a uzavřené podílové fondy. Významné postavení na českém trhu v oblasti kolektivního investování získal Restituční investiční fond (RIF), který spravovala investiční spolčenost PIAS. (Musílek 2002, strana ) Třetí vlna kuponové privatizace vyústila z důvodu velkého počtu fondů, drobných investorů a veřejně obchodovatelných akcií na trhu. V rámci této vlny docházelo k přeskupování portfolií a vytváření neformálních sdružení. (Musílek 2002, strana ) V roce 1995 skupina Motoinvest pod vedením Pavla Tykače získala velkou část akvizic nebo převzala významné privatizační fondy. Skupina HC&C v roce 1996 začala s přeměnou fondů na holdingové společnosti, které se díky tomu vymanily ze státní regulace, snížily informační povinnost, diverzifikaci investičních rizik a poklesla likvidita instrumentů. (Musílek 2002, strana ) Situace, která nastala v polovině 90. let minulého století, měla negativní vliv na důvěru vznikajícímu trhu cenných papírů v ČR. Velkou změnou byla novelizace zákona o investičních společnostech a fondech z roku 1998, která zavedla přeměnu investičních 15

16 fondů a uzavřených podílových fondů na otevřené fondy podílového typu. (Musílek 2002, strana ) Mezi nejvýznamnější data z historie českého kolektivního investování patří 31. března 1999, kdy Komise pro cenné papíry zahájila přelicencování subjektů kolektivního investování. Důsledkem přelicencování bylo výrazné snížení počtu investičních společností. (Musílek 2002, strana ) Jelikož bylo české kolektivní investování směřováno na otevřené podílové fondy, stoupl i zájem investorů o tyto fondy. Vzhledem k tomu, že Česká republika v roce 2004 vstoupila do Evropské unie, došlo i k harmonizaci legislativy upravující kolektivní investování, proto vzniká zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Zákon umožnil vytváření standardních a speciálních fondů, přísnější informační povinnost a činnost depozitáře. (Musílek 2002, strana , ) V roce 2013 proběhla úprava a oblast kolektivního investování upravuje zákon č.240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. (Musílek 2002, strana , ) 3 Charakteristika podílového fondu Vzhledem k tématu své bakalářské práce se v této kapitole budu více zabývat podílovým fondem. Samostatná definice podílové fondu je již zmíněna v předchozí části práce, proto se nyní zaměřím na vysvětlení podmínek, které jsou nutné pro vytvoření a zrušení podílového fondu. Zmíním se o oznamovací povinnosti a o rozdílu mezi otevřeným a uzavřeným podílovým fondem. Také uvedu základní charakteristiku jednotlivých druhů podílových fondů. 3.1 Založení podílového fondu Zakladatelé fondu mohou založit fond, pokud se shodnou na tom, kdo se má stát jeho obhospodařovatelem a vytvoří statut fondu. Veškeré právní jednání o vytvoření fondu musí probíhat písemnou formou, jinak bude prohlášeno za neplatné. Obhospodařovatel musí podat žádost o povolení vytvoření podílového fondu České národní bance ke schválení. Žádost musí obsahovat příslib depozitářské banky a statut fondu. Podílový fond vzniká dnem zápisu do seznamu podílových fondů vedené ČNB. Doba založení 16

17 podílového fondu může trvat až několik měsíců, to se odvíjí od zvolené formy fondu a na schopnosti poskytnou veškeré informace ČNB. ( zákon o investičních společnostech a investičních fondech) 3.2 Zrušení podílového fondu K zrušení podílového fondu může dojít několika různými způsoby a to z důvodu odebrání povolení k vytvoření podílového fondu, uplynutím doby, na kterou byl fond založen nebo přeměnou podílového fondu. Podílový fond může být také zrušen společně se zrušením investiční společnosti, pokud nebude provedeno rozhodnutí o převodu spravování fondu na jinou investiční společnost. ( zákon o investičních společnostech a investičních fondech) Podílový fond může být také zrušen s likvidací. Důvody k tomuto zrušení jsou definovány v zákoně jako rozhodnutí obhospodařovatele fondu, zrušení obhospodařovatele fondu s likvidací a pokud zaniklo oprávnění obhospodařovatele k obhospodařování fondu a není zvolen jiný obhospodařovatel. O zrušení s likvidací může také rozhodnout ČNB nebo soud. Pokud se nejedná o uzavřený podílový fond, který se po uplynutí doby přemění na otevřený podílový fond nebo akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, dojde ke zrušení fondu uplynutím doby, na kterou byl založen. ( zákon o investičních společnostech a investičních fondech) Samostatná likvidace fondu proběhne do 6 měsíců ode dne zrušení fondu, kdy jeho obhospodařovatel zpeněží majetek fondu a splní dluhy fondu. Následně do 3 měsíců ode dne zpeněžení majetku administrátor fondu vyplatí podíly na likvidačním zůstatku podílníkům fondu. ( zákon o investičních společnostech a investičních fondech) Přeměnou podílového fondu se rozumí možnost splynutí nebo sloučení podílového fondu, přeměna podílového fondu na akciovou společnost, uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond a přeměna speciálního fondu na standardní fond. Fondy, u kterých může dojít ke splynutí, jsou ustanoveny v 382 zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Splynutí fondu se provádí na základě schválného projektu splynutí, který musí schválit všichni, kteří se podíleli na jeho vypracování. Ke splynutí příslušných fondů je třeba povolení ČNB. Pokud dochází k sloučení fondů, jeden z fondů zaniká bez likvidace a jeho jmění se stává jměním fondu, se kterým 17

18 dochází ke sloučení. S projektem o sloučení je to obdobně jako s projektem o splynutí. I zde musí být sloučení schváleno Českou národní bankou. ( zákon o investičních společnostech a investičních fondech) 3.3 Oznamovací povinnost Investiční společnost má povinnost poskytnout ČNB svou výroční a pololetní zprávu, statut fondu a sdělení klíčových informací fondu a jejich každou následnou změnu. Statut fondu musí obsahovat veškeré informace o skladbě majetku, o obhospodařování fondu, o využití pákového efektu a další údaje např. výsledek hospodaření fondu, finanční situaci fondu a další. Tyto informace pomáhají investorům vytvořit si ucelený názor na daný fond. Jako další má obhospodařovatel fondu například oznámit rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti nebo údaje o derivátech. Pro všechny oblasti, na které je podle zákona stanovena oznamovací povinnost, ČNB stanoví vyhlášku, ve které stanoví strukturu, rozsah, formu, způsob a lhůty pro oznámení těchto údajů a poskytnutí příslušných dokumentů. ( zákon o investičních společnostech a investičních fondech) 3.4 Rozdíl mezi otevřeným a uzavřeným podílovým fondem Již několikrát jsem uvedla pojmy otevřený a uzavřený podílový fond, ale ještě nebyly blíže vysvětleny, proto si nyní řekneme základní rozdíly mezi těmito dvěma typy. Otevřený podílový fond nemá limitován počet vydaných podílových listů, ani počet podílníků fondů. Každý majitel podílového listu má právo na odkoupení svého podílového listu investiční společností. Svoji žádost o odkoupení může podat kdykoliv. V den, kdy investiční společnost obdrží žádost o odkoupení listu, je povinna list odkoupit za částku, která je aktuální k tomuto dni. Pokud se jedná o standardní fond má investiční společnost povinnost odkoupit zpět podílový list do 2 týdnů a jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti do 1 měsíce. Povinnost odkoupit podílový list do 1 roku má investiční společnost, zda jde o fond kvalifikovaných investorů, který neinvestuje do nemovitostí stejně jako speciální fond a do 2 let pokud jde o investiční fond neinvestující do nemovitostí a účastí nemovitostní společnosti. Obhospodařovatel fondu může 18

19 rozhodnout o pozastavení vydávání i odkupování podílových listů pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo ochrany zájmů podílníků. Pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů se nesmí pozastavit na dobu delší než 3 měsíce. Jedná-li se o otevřený podílový fond investující do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti se může doba určit odchylně, ale nesmí být delší než 2 roky. (Musílek 2002, strana 405, zákon o investičních společnostech a investičních fondech) Na rozdíl od otevřeného podílového fondu, uzavřený podílový fond má omezený počet emitovaných podílových listů a je určena doba, za kterou musí být podílové listy vydané. Pokud do této doby nebude vydaný stanovený počet podílových listů, vstoupí fond do likvidace, pokud obhospodařovatel fondu nerozhodne, že se fond přemění na otevřený podílový fond nebo akciovou společnost s proměnným základním kapitálem. U uzavřeného podílového fondu nemá podílník právo na odkoupení jeho podílového listu na účet fondu, ovšem fond může stanovit, že podílník bude mít právo na odkoupení v určených lhůtách (delších než 1 rok). Pokud je fond vytvořený na dobu delší než 10 let nebo na dobu neurčitou, je podílníkům umožněno odkoupit podílové listy po 10 letech od vzniku fondu nebo v době stanovené ve statutu fondu, delší než 1 rok. (Musílek 2002, strana 405, zákon o investičních společnostech a investičních fondech) 3.5 Pozitiva a negativa investování do podílových fondů Jako základní výhody kolektivního investování jsou uváděny především tyto: Profesionální správa portfolií toto tvrzení je na základě, že fond je svěřen do péče odborníkům, kteří mají neustálý přehled o situaci na finančním trhu, mají dostatečné množství informací a při svých rozhodnutí vycházejí z podrobných analýz a poznatků. Tato odborná správa by měla přispívat k výkonnosti portfolia. Jako hlavní výhodu tohoto tvrzení, bych uvedla spíše fakt, že většina potenciálních investorů nemá dostatek času na vyhodnocení všech faktorů, které daný fond ovlivňují a tak vidí přínos v tom, že odborníci za ně situaci zhodnotí. Na druhou stranu je zde stále riziko, že odborník nemusí vždy danou situaci vyhodnotit správně. (Musílek 2002, strana 368, Jílek 2009, strana 442) 19

20 Diverzifikace rizik spočívá v tom, že podílový fond má větší objem kapitálu než individuální investor, a proto může peněžní prostředky rozložit do různých cenných papírů a tím snížit případné riziko. (Musílek 2002, strana 368) Nízké náklady jelikož fondy operují s podstatně vyšším objemem peněz, než si může dovolit investor sám, mají podstatně nižší poplatky spojené s investicí. Zejména pokud se jedná o podílové fondy bez poplatků. (Steigauf 2003, strana 19) Široká nabídka investičních instrumentů pro individuální investory by byly některé investiční instrumenty až nedostupné, jedná se například o instrumenty nemovitostí, finanční deriváty a zahraniční cenné papíry. (Musílek 2002, strana 368) Jednoduchost instituce nabízejí různé služby, které jsou pro investory atraktivní. Mezi tyto služby patří nabídka reinvestování, spořící plán, plán výběru a výměnu podílů z jednoho fondu za podíly jiného fondu. Investor může využívat různé výhody spoření. (Musílek 2002, strana 368, Steigauf 2003, strana 19) V literatuře se uvádí i několik nevýhod kolektivního investování. Tuto problematiku bych spíše nazývala možnými riziky spojené s kolektivním investováním. Vysoké náklady investor by si měl řádně prostudovat veškeré náklady, které souvisejí s investováním do fondů. U některých fondů jsou účtované vysoké vstupní poplatky a poplatky za správu fondu, proto může být výnos z investice značně snížen. (Jílek 2009, strana 443, Steigauf 2003, strana 20) Špatné řízení můžeme se setkat s nevyhovujícím řízením fondu. Jediná možnost investora, jak ovlivnit tuto situaci je vystoupení z fondu. (Jílek 2009, strana 443, Steigauf 2003, strana 20) Nízká likvidita investiční společnost běžně odkoupí své podílové listy do 15 dní, investor při přímé investici do dluhopisů a akcií obdrží peníze během 3 dnů. (Jílek 2009, strana 443, Steigauf 2003, strana 20) Bez zákonného pojištění investice formou fondů nejsou ze zákona pojištěné. (Jílek 2009, strana 443, Steigauf 2003, strana 20) 20

21 3.6 Druhy fondů Rozdělení fondů není vždy úplně jednoduché, protože se často liší jen v drobnostech, a tím není dělení fondů striktní a zcela jednoznačné. Fondy se dělí z pohledu několika hledisek. V této bakalářské práci uvedu dělení dle kritérií použitých různými autory odborné literatury Druhy fondů z pohledu evropského práva Standardní fond je fond, který splňuje požadavky práva Evropské unie. Fondy mohou být distribuovány i do ostatních zemí EU bez administrativních nároků. Tyto fondy se nazývají UCITS fondy. Standardní fond může být pouze v podobě otevřeného fondu. V majetku fondu nesmí být drahé kovy ani certifikáty, které je zastupují. (Jílek 2009, strana ) Speciálním fondem se označuje fond, který nesplňuje požadavky práva EU, jejich právní úprava je ponechána v rámci jednotlivých členských států. Proto nemohou používat výhody v prodeji podílových listů v ostatních členských státech EU. Speciální fondy mohou mít formu investičního fondu, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu. Tyto fondy se dělí podle toho, zda se jedná o fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti nebo od kvalifikovaných investorů. U fondů shromažďujících prostředky od veřejnosti se dále dělí: - speciální fond cenných papírů - speciální fond nemovitostí - speciální fond fondů. (Jílek 2009, strana ) Z hlediska předmětu investování Podle předmětu investování se dělí fondy na dva typy a to fondy finanční a fondy reálných aktiv. Finanční fond předmětem investování těchto fondů jsou cenné papíry, dluhopisy, finanční deriváty a jiné finanční instrumenty. Finanční fondy se dále rozdělují podle aktiv: - fondy peněžního trhu 21

22 - fondy kapitálového trhu Fondy reálných aktiv obhospodařovatelé fondu investují do nemovitostí, komodit a drahých kovů. (Musílek 2002, strana 374) Z hlediska způsobu rozdělování výnosů Důchodové fondy tyto fondy se snaží dosahovat co nejvyššího výnosu na čisté hodnotě aktiv jednoho cenného papíru. Růstové fondy jsou opakem důchodového fondu. Růstový fond se hlavně zaměřuje na růst čisté hodnoty aktiv jednoho cenného papíru. Smíšené fondy využívají kombinaci důchodové a růstové politiky fondů. Zaměřením fondu je snaha o dosahování optimálně vysokého výnosu při ohledu na optimální růst čisté hodnoty aktiv jednoho cenného papíru. (Musílek 2002, strana 378) Z hlediska používané investiční strategie Indexované fondy při této strategii je investováno do všech tržních instrumentů bez ohledu na informace a jsou drženy po jejich celou investiční dobu. Pasivní fondy se řídí takovými strategiemi, které vycházejí z chování finančního trhu. Mezi významné strategie patří: Cost averaging, jejichž cílem je získat investiční instrumenty za co nejnižší průměrné pořizovací ceny. Investování se provádí v pravidelných intervalech v konstantní výši. Pyramidová technika, při které se mění množství peněžních prostředků podle vývoje cen investičních instrumentů. Modelové investování pracuje na základě, že při poklesu kursů se akcie nakupují a při růstu se prodávají. Zde se investiční portfolio dělí na část obsahující akcie a část, která slouží jako jistící rezerva. Tento model se často využívá na americkém trhu. Zajištění portfolia využívají garantované fondy, kde správci portfolia zajišťují zhodnocení při rostoucích cenách investičních instrumentů při garantování 22

23 hodnoty vloženého kapitálu, pokud dojde ke kolísání cen investičních instrumentů. Aktivní fondy vycházejí z toho, že se finanční trhy chovají neefektivním způsobem a správci využívají investiční analýzy k vyhledávání investičních instrumentů i celých tržních segmentů. (Musílek 2002, strana ) Z hlediska převládajících aktiv ve fondu Fondy peněžního trhu vznikly v USA v 70. letech minulého století. Fondy se staly velmi populárními, a to především z důvodu vyšší výnosnosti než u krátkodobých bankovních vkladů a mají vyšší stupeň bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o fond, je zde riziko poklesu úrokových měr a tím i klesající vliv na výnosy z těchto fondů. Nashromážděné peněžní prostředky se využívají na nákup krátkodobých investičních instrumentů. Pomocí tohoto fondu se investuje především do finančních produktů, jako jsou termínované vklady v bankách, pokladniční poukázky, depozitní certifikáty a krátkodobé dluhopisy se splatností do 1 roku. Fondy také investují prostřednictvím repo obchodů. Repo obchod je dohoda často mezi bankou a investorem, ve které je dohodnut prodej cenného papíru a zpětný nákup tohoto cenného papíru za původní cenu s připočteným úrokem. Průměrná výnosnost těchto fondů se pohybuje do 5 %. Investoři mají zájem o formu investování pomocí fondu peněžního trhu především, protože mají možnost mít část svých peněžních prostředků v hotovosti a berou tento typ fondu, jako formu spoření pro nepředvídatelné výdaje. Při porovnání peněžního fondu a fondu dluhopisového, peněžní fond nereaguje tak výrazně na změny úrokových sazeb. (Musílek 2002, strana 374, Steigauf 2003, strana 56) Dluhopisové fondy jsou fondy kapitálového trhu. Předmětem investování dluhopisového fondu bývají tuzemské dluhopisy, zahraniční dluhopisy nebo eurodluhopisy. Tyto fondy většinou investují do méně rizikových dluhopisů, jako jsou státní dluhopisy. Výnosnost fondů je větší než u fondů peněžního trhu ovšem na úkor většího rizika. Výnosnost fondu může být i záporná, běžně se však pohybuje v rozmezí 2 % až 6 %. Dluhopisové fondy se dále dělí podle různých kritérií na několik druhů fondů. Například to je podle druhu dluhopisů, které jsou ve vlastnictví portfolia na dluhopisové fondy s vládními dluhopisy, s komunálními dluhopisy a s firemními dluhopisy. Jako další kritérium k dělení fondů, může být průměrná splatnost. To jsou 23

24 fondy krátkodobé (do 5 let), střednědobé (5 10 let) a dlouhodobé fondy (více než 10 let). Investoři využívají investování pomocí dluhopisových fondů především z důvodů, že je možné vyplácet podílníkům úroky z dluhopisů jako dividendu, jsou stanovené nízké počáteční investiční sumy a je zde vysoká diverzifikace rizik, protože fondy nakupují několik různých druhů dluhopisů. Na druhou stranu musí investoři zohlednit, že není pevně stanovená dividenda vyplacení a ani není fixovaná doba splacení investice. (Jílek 2009, strana 408, Steigauf 2003, strana 62 65) Akciové fondy patří mezi nejrizikovější formy investování. S těmito fondy je obecně spojován větší výnos a tím zároveň i větší rizikovost. Výnosnost a riziko se odvíjejí od situace na akciovém trhu, od investičních strategií fondu a do kterých společností fond investuje. Investování prostřednictvím akciového fondu by mělo být na základě delšího časového horizontu a správce fondu by měl obstarávat fond, tak aby dosahoval co nejvyššího potenciálního výnosu. Průměrná výnosnost fondu je v rozmezí 7 13 %. Akciové fondy se opět dále dělí podle různých kritérií. Například podle investiční strategie, podle tržní kapitalizace akciových společností a mnoho dalších. (Jílek 2009, strana , Steigauf 2003, strana 66 74) Smíšené fondy jsou formou kombinace mezi dluhopisovým a akciovým fondem. Portfolio fondů je rozloženo mezi akcie a dluhopisy, popřípadě do fondů peněžního trhu. Podle tohoto rozložení portfolia fondu se odvíjí i případný výnos nebo riziko. Poměr mezi jednotlivými druhy musí být uvedený ve statutu fondu. Tento poměr si volí každý fond sám. Toto rozložení majetku fondu umožňuje správci minimalizovat případná rizika a maximalizovat výnosnost. Výnosnost se pohybuje kolem 6 %. (Jílek 2009, strana 410) Zajištěné fondy fungují na základě toho, že investují do akciového trhu a při jeho poklesu, investorovi vracejí pevné částky. Fondy mohou být zřízeny na dobu určitou nebo dobu neurčitou. Zajištěné fondy na dobu určitou vracejí 100 % vložených peněžních prostředků, v některých případech i více ale pouze, pokud skončí investiční období. Doba, na kterou většinou fondy vznikají, je zhruba 5 let. U těchto fondů je velkou nevýhodou dlouhodobé zavázání svých peněžních prostředků, protože předčasný výstup z tohoto fondu, je pro investora nákladný a to především díky vysokým poplatkům. V některých případech bývá stanovená minimální i maximální výnosnost. Minimální se však nachází pod úrovní výnosnosti termínovaných vkladů u bank. 24

25 Maximální výnosnost může být omezena procentem nebo je stanovena podle aktuální tržní hodnoty investice. Výnosnost u zajištěného fondu na dobu určitou bývá vázaná buďto na akciový index nebo na koš indexů. Naproti tomu u fondů na dobu neurčitou, může podílník vstoupit a vystoupit z fondu kdykoliv ale fond zaručuje jen nízké procento vrácení peněžních prostředků. U zajištěných fondů bývá výnos většinou do 2 %. (Jílek 2009, strana ) Fondy fondů, již z názvu vyplívá, že se jedná o fondy investující do podílových listů jiných podílových fondů. U těchto fondů jsou většinou vyšší poplatky než u jiných fondů. Průměrná výnosnost fondů se odvíjí od zvolené strategie fondu a rizikovosti portfolia. (Jílek 2009, strana 413) Fondy nemovitostní investují nepřímo do nemovitostí. Vznik těchto fondů byl v 60. letech minulého století v USA. V případě nemovitostních fondů je výnosnost kolem 2 % a ve výjimečných situacích může být výnos až 8 %. Ovšem je tu také značné riziko, že fondy budou prodělečné. Vůči jiným fondům mají fondy nemovitostí větší provozní náklady. (Jílek 2009, strana 413) 4 Investování do podílových fondů 4.1 Investiční strategie Zvolená investiční strategie je pro každého investora velmi důležitá. Máme několik druhů investičních strategií a každá z investičních společností může využívat jiné strategie. Jednotlivé strategie mají ovšem téměř vždy velmi podobně definovaný základ. Investiční strategii si každý investor volí sám podle svých kritérií a požadavků na zhodnocení svých peněžních prostředků. Mezi nejvíce známé strategie patří konzervativní strategie, vyvážená a agresivní strategie. V této kapitole se budu zabývat bližší specifikací každé z nich Konzervativní strategie Tato strategie se hodí pro investory, kteří patří mezi ty nejopatrnější. Nepožadují žádný vysoký výnos, ale dávají přednost stabilnímu výnosu mírně nad hranicí inflace a především se chtějí při zhodnocování svých peněžních prostředků vyhnout vlivu poklesu hodnot. Důvodem zvolit tuto strategii může být požadavek vysoké likvidity 25

26 nebo také omezení krátkodobým horizontem investování. (Kohout 2003, strana ) Při využití této strategie se většinou využívá investování do nástrojů peněžního trhu, jen malá část portfolia je umístěna do dluhopisů, které mají větší riziko. Tímto rozložením portfolia se investoři snaží vykompenzovat, fakt že pokud dojde k poklesu úrokových sazeb, tento pokles vyváží rostoucí ceny dluhopisů. (Kohout 2003, strana ) Vyvážené strategie Vyvážená strategie se nachází mezi konzervativní a agresivní strategií. Tato strategie je vhodná pro investory, kteří se nespokojí jen s malým výnosem, ale chtějí vyšší výnos a nebojí se s tímto požadavkem podstoupit větší riziko při investování. Ovšem i zde musí platit, že riziko musí být pro investora v přijatelných mezích. Strategie je vhodnější pro investora, který chce zhodnocovat své peněžní prostředky dlouhodoběji (5 let a více) a chce dosáhnout většího výnosu než při využití konzervativní strategie. (Kohout 2003, strana ) Při takovéto strategii by investice měla být z části zastoupena akciemi, z důvodu možnosti vyšší výnosnosti a část zastoupenou dluhopisy, jako defenzivní složka portfolia. Poměr rozložení portfolia se pohybuje kolem 55 % akcií, 35 % dluhopisů a zbylých 10 % nástroji peněžního trhu. (Kohout 2003, strana ) Agresivní strategie Agresivní strategie je určena pro ty nejodvážnější investory. Je to opravdu protiklad konzervativní strategie. Investor, který by měl využít tuto strategii, požaduje co nejvyšší výnos, ale tím musí podstoupit značně velké riziko investice. Při používání této strategie investor musí zohlednit fakt, že při investování svých prostředků, se může stát, že hodnota portfolia může klesnout záporně až o 20 % - 30 % než jaká byla při vkladu. Tato situace může nastat v krátkém časovém intervalu nebo i po 5 letech investování. Před takto velkým a neočekávaným kolísáním vás i v dnešní době nedokáže žádný odborník v oblasti kolektivního investování varovat s dostatečným předstihem. Ovšem za příznivější situace se investor může setkat se zhodnocením až v řádu desítek procent ročně. (Kohout 2003, strana ) 26

27 V takovémto portfoliu bývají akcie zastoupeny až 75 % v majetku fondu. Ve zbývajících procentech bývají zastoupeny spíše konzervativní cenné papíry. Investiční horizont při takovéto strategii by měl být minimálně od 5 let a víš a to především z důvodu vysokého kolísání hodnot. (Kohout 2003, strana ) 4.2 Poplatky S investováním do podílových fondů jsou spojovány také různé druhy poplatků, které musí investor uhradit. Tyto poplatky jsou jednorázové, patří mezi ně tzv. vstupní poplatek a výstupní poplatek nebo poplatky průběžné, které se strhávají za správu fondu. Vstupní poplatek je účtován při nakupování podílových listů fondu. Vstupní poplatky se u každého fondu liší a jsou stanoveny procentuelně, toto procento se strhne z investované částky a za zbylé prostředky se nakoupí podílové listy. Na stejném principu funguje výstupní poplatek, ten se snaží odradit investory od výstupu z daného fondu, pokud investor zjistí, že pro něj daný fond není výhodný. Správcovský poplatek neboli poplatek za obhospodařování, je poplatek, ve kterém jsou zohledněny veškeré náklady spojené s obhospodařováním fondu. Jako další poplatek bych zmínila poplatek za přestup, ten je účtován, pokud investor chce přesunout svoje prostředky v rámci stejné investiční společnosti ze stávajícího fondu do fondu jiného. Veškeré poplatky daného fondu se nechají dohledat ve statutu fondu. (Jílek 2009, strana 444) 4.3 Měření výnosnosti fondu Výnosnost podílových fondů je měřena pomocí ukazatelů výkonnosti fondu. Výkonnost fondu je velmi důležitým aspektem při rozhodování investora o tom, kam vloží své peněžní prostředky k zhodnocení. Ovšem slouží i správci fondu k zhodnocení situace fondu a také pro následné rozhodování fungování fondu. Při uvedených výpočtech se budeme setkávat s pojmem NAV (Net assets value), který se česky nazývá čisté obchodní jmění (ČOJ) nebo čistá hodnota aktiv (ČHA). Vypočítá se jako majetek fondu upravený o jeho závazky a výsledná hodnota se vydělí počtem vydaných podílových listů. Z této hodnoty se vychází při odkupu a prodeji podílových listů. Většina fondů vyhodnocuje čisté obchodní jmění denně. (Musílek 2002, strana 382) 27

28 Pokud budeme brát pouze investorovi dosažené výnosy u otevřených fondů, můžeme použít jednoduchou metodu na měření výkonnosti, pro kterou se používá, následují výpočet. jestliže r OF NAV R D NAV B je výnosová míra z instrumentů, je odkupní cena na konci období, jsou vyplacené dividendy, r OF = NAV R + D NAV B NAV B x 100 je prodejní cena na začátku období. (Musílek 2002, strana 382, U uzavřených fondů použijeme stejný vzorec jako pro fondy otevřené, pouze nahradíme odkupní a prodejní ceny za ceny tržní. (Musílek 2002, strana 383) Při využívání moderní metody měření výkonnosti portfolia, se nejen měří výnos portfolia, ale také se zohledňuje riziko. Vychází se zde navíc z dodatečné výnosové míry, která se vypočítá takto: jestliže ER = TPR RF ER TPR RF je dodatečná výnosová míra, je celková míra výnosu portfolia, je bezriziková výnosová míra. Tyto metody jsou založené na porovnávání výnosu a rizika a mezi nejznámější metody patří metoda Sharpa, Teynora a metoda Jensena. (Musílek 2002, strana ) Metoda Sharpa Tato metoda se nazývá, podle svého autora Williama Sharpe, který ji vymyslel v roce Zabývá se vztahem mezi výnosem a rizikem fondu, dochází zde k poměřování dodatečného výnosu portfolia a směrodatné odchylky portfolia. Sharpův index lze vyjádřit takto: 28

29 S p = TPR RF SD jestliže S p TRP RF SD vyjadřuje Sharpův index, je celková výnosová míra z portfolia, je bezriziková výnosová míra (nejčastěji státní pokladniční poukázky), směrodatná odchylka výkonnosti portfolia. Pro ukazatel platí, že čím vyšší číslo vyjde, znamená to vyšší výnos pro investora, při zohlednění rizik portfolia. Vyšší číslo znamená vyšší výnos na jednotku celkového rizika investice. Sharpův index nelze brát jako samostatnou jednotku pro hodnocení, vždy se musí porovnávat opět se Sharpovým indexem jiného fondu. Při srovnání by měli být porovnávány fondy s podobnou investiční strategií. (Musílek 2002, strana , Metoda Treynora Metodu vymyslel její autor Jack Treynor v roce Tato metoda stejně jako Sharpe, poměřuje dodatečný výnos portfolia s rizikem, ovšem Treynor používá jako měřítko rizika beta faktor. Musí se ovšem vycházet z předpokladu, že portfolio bude diverzifikováno o jedinečné riziko a vliv na riziko portfolia bude mít pouze riziko systematické. Vzorec pro Treynorův index je: jestliže T n TPR RF β n vyjadřuje Treynorův index, je celková výnosová míra, T N = TPR RF β n je bezriziková výnosová míra (nejčastěji státní pokladniční poukázky), je beta faktor portfolia. (Musílek 2002, strana 384) Opět platí, že čím je výsledné číslo vyšší, tím je to lepší pro investora, neboť ten získá vyšší výnos z tohoto portfolia. Výsledná hodnota je rovněž porovnávána s indexy jiných srovnatelných fondů. (Musílek 2002, strana 384, 29

30 Metoda Jensena Další metoda Jensenova alfa byla založena Michaelem Jensenem Od dvou předchozích metod se tato metoda liší tím, že pro měření využívá absolutní výkonnost místo relativní výkonnosti při zohlednění rizika. Metoda vychází z modelu oceňování kapitálových aktiv, kde dochází k porovnání jejich skutečné dodatečné výnosové míry s požadovanou výnosovou tržní mírou, které by se mělo dosáhnout vzhledem k beta faktoru portfolia. Matematicky můžeme tento způsob vyjádřit takto: TRP RF = a + β(rm RF) jestliže TRP je celková výnosová míra, RF je bezriziková výnosová míra (nejčastěji státních pokladničních poukázek), α je alfa faktor, β představuje beta faktor, RM je výnosová míra tržního portfolia. (Musílek 2002, strana ) Při měření velikosti faktoru alfa se při ohodnocování výkonnosti portfolia využívá přímka trhu. Z toho vyplívá, že pokud je hodnota alfa pozitivní, tak portfolio má nadprůměrnou výkonnost a naopak pokud je alfa negativní, výkonnost portfolia je značně podprůměrná. (Musílek 2002, strana ) Volatilita Slovo volatilita pochází z latinského volare, ve významu létat. Volatilita se většinou používá k měření rizika akcií ale i jiných finančních nástrojů např. dluhopisů, komodit i měn. Je označována jako číslo, které vyjadřuje míru kolísavosti kursů. K určení volatility se používá stanovení standardní odchylky historických výnosů v daném období. Vypočtená odchylka z minulého období ovšem slouží pro odhad budoucí volatility. Jelikož lze volatilita počítat z různě dlouhých řad z denních, měsíčních nebo ročních, může dojít k různým hodnotám a tudíž k nepřesnému odhadu. Volatilita není samostatným rizikem ale pouze jednou z mnoha měr rizika. Uvádí se, že volatilita slouží k odhadnutí, jak dlouhé bude období pro dosažení možných budoucích výnosů a že ovlivňuje jejich výši. Pomocí volatility se může hodnotit výkonnost portfolií fondů 30

31 a jejich manažerů a umožňuje lépe pochopit vliv rizika inflace a kolísání cizích měn. (Kohout 2003, strana ) Riziko Protože již mnohokrát jsem v této práci uvedla pojem riziko a většina investičních společností propaguje strategie, které se snaží co nejvíce minimalizovat rizika v oblasti investování, ráda bych se v této kapitole věnovala, co takové riziko pro investora znamená a jaké máme druhy. Investiční riziko je specifikováno jako kolísavost vzestupů a pádů celkového výnosu neboli proměnlivost výnosu. Je nutné zmínit, že každý investor vnímá riziko jinak, vše záleží především na povaze investora. (Steigauf 2003, strana 25) Tržní riziko je spojené s pohyby tržních cen dluhopisů a akcií a to především z poklesu jejich cen. Tržní riziko je také nazýváno jako nediverzifikované riziko a to z důvodu, že se tomuto riziku nedá vyhnout tím, že by investor vlastnil ve svém portfoliu velké množství cenných papírů. Jelikož ceny na trhu budou neustále kolísat, řešením k výnosu je dlouhodobý investiční horizont. (Steigauf 2003, strana 25 28) Úrokové riziko vychází z pohybů cen dluhopisů a změnami úrokových sazeb. Pokud úrokové míry rostou, ceny dluhopisů klesají a naopak. (Steigauf 2003, strana 25 28) Riziko změny výnosů znamená případnou možnost, že se výnos z investovaných prostředků bude měnit. V případě fondů peněžního trhu a krátkodobých dluhopisů je toto riziko vyšší, a pokud se jedná například o kmenové akcie je riziko stabilnější tudíž menší. (Steigauf 2003, strana 25 28) Měnové riziko se týká investora, který investuje do fondů v cizí měně. Jedná se o hrozbu změny směnného kurzu domácí měny vůči měně zahraniční. Touto změnou může investor získat vyšší zisk nebo naopak může změna způsobit ztrátu. (Steigauf 2003, strana 25 28) Mezi další rizika patří například sektorové riziko, které by mohlo nastat, pokud fond investoval jen do jednoho sektoru nebo několika málo sektorů nebo riziko inflace a riziko likvidity apod. (Steigauf 2003, strana 25 28) 31

32 5 Kritéria pro výběr podílového fondu Pro výběr správného podílového fondu, do kterého by měl investor investovat svoje peněžní prostředky, je potřeba zohlednit několik aspektů, které toho rozhodnutí ovlivňují. Jinými slovy každý investor by si měl nejdříve stavit svůj investiční plán, který bude obsahovat osobní cíle, časový horizont investice a rizikový profil investora. 5.1 Osobní finanční cíle Předtím než se investor rozhodne investovat, tak by mělo dojít k analyzování z jakého důvodu, chce investor investovat a k čemu své zhodnocené peněžní prostředky následně využije. Mezi nejčastější důvody investování patří zajištění na penzi, případné zajištění nenadálých událostí, financování studia nebo také tvorba zajištění pro své děti aj. U většiny investorů dochází ke kombinaci dvou i více cílů. (Steigauf 2003, strana 88) 5.2 Časový horizont U každého podílového fondu je doporučený minimální investiční horizont, tak aby investice byla výnosná. Proto je důležité stanovit si v jakém intervalu, chceme dosáhnout dané částky a poté vybrat fond s příslušnými finančními nástroji. Obecně platí, že čím delší je časový horizont, tím většího výnosu může investor dosáhnout. U jednotlivých druhů fondů jsou dány doporučené minimální doby pro investování. (Steigauf 2003, strana 89 90) Fondy peněžního trhu - 1 rok Dluhopisové fondy 2 3 roky Akciové fondy 5 a více let (optimálně 10 a více let) Smíšené fondy 3 5 let 5.3 Rizikový profil investora Představuje riziko, které je investor schopný akceptovat při své investici. Každý investor je ovlivněn celou řadou různých aspektů, může to být například věk investora, celkové příjmy a výdaje, stanovený cíl investice nebo zvolený časový horizont apod. Proto je příhodné si určit, jak velké riziko, chceme při své investici podstoupit. Jak již bylo uvedeno výše v mé práci, na podílové fondy má vliv hned několik rizik. Po určení 32

33 rizikového profilu investora se může zvolit podílový fond s vhodnou investiční strategií. Jedno z ověřených pravidel říká, že pokud chce investor dosáhnout vyššího výnosu, musí podstoupit vyšší riziko, které se ovšem s rostoucím časovým horizontem snižuje. (Steigauf 2003, strana 89 90) Pokud si investor stanoví své cíle, časový horizont a svůj rizikový profil, může přejít k samotnému výběru podílového fondu, které nabízejí investiční společnosti. (Steigauf 2003, strana 88 90) 6. Přehled kolektivního investování na českém trhu 6.1 Subjekty kolektivního investování v ČR Na konci roku 2015 působilo na českém trhu 28 investičních společností, které jsou regulované ČNB. Z těchto společností má 23 z nich převážně českou účast na základním kapitálu a 5 z nich má účast na základním kapitálu převážně zahraniční. Mezi společnosti s převážně českou účastí patří například AXA investiční společnost, a.s., Conseq Funds investiční společnost, a.s., ČP INVEST investiční společnost, a.s., ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost nebo J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. Společnosti s převážně zahraniční účastí jsou například Investiční kapitálová společnost KB, a.s., Pioneer investiční společnost, a.s. nebo WOOD & Company investiční společnost, a.s. Zahraničních investičních společností poskytujících služby na území ČR u nás figuruje 46, nejznámější jsou AXA Investment Managers Paris, C-Quadrat Kapitalanlage AG nebo PIONEER ASSET MANAGEMENT S.A. V následující tabulce je zachycen vývoj investičních společností na našem území. Z uvedených údajů můžeme říci, že vývoj počtu investičních společností je v posledních několika letech stabilní. (Celkový přehled počtu subjektů, 33

34 Tabulka 1: Vývoj počtu investičních společností v ČR Investiční společnosti dle vlastnictví Domácí Převážně s českou účastí na základním kapitálu Převážně se zahraniční účastí na základním kapitálu Zahraniční Zdroj: vlastní zpracování 6.2 Podílové fondy Jak už bylo uvedeno výše v této práci, podílové fondy se dělí podle několika kritérií. Pro zjištění počtu nabízených podílových fondů, jsem využila dostupné statistické údaje od ČNB. V následující tabulce vidíme vývoj počtu domácích podílových fondů, podle charakteru fondů v roce 2015 převládaly fondy otevřené, kterých bylo 189 a uzavřených bylo pouhých 6. Zohledňuji zde také kritérium podle harmonizace s požadavky práva EU, které dělí fondy na 53 standardních fondů a 87 speciálních fondů. Tudíž z celkových 195 domácích podílových fondů pouhých 53 mohlo být nabízeno bez dalších omezení v ostatních členských státech. Rozdělní dle typu investora, bylo koncem roku 2015, na 140 fondů pro veřejnost a 55 fondů kvalifikovaných investorů. (Celkový přehled počtu subjektů, 34

35 Tabulka 2:Vývoj počtu domácích podílových fondů v ČR Podílové fondy dle charakteru dle harmonizace s požadavky EU Otevřené Uzavřené standardní speciální dle typu investora pro veřejnost Zdroj: vlastní zpracování pro kvalifikované investory Rozdělení fondů dle typů v České republice za rok 2015 je znázorněn v následujícím grafu. V roce 2015 bylo v ČR prostřednictvím domácích i zahraničních fondů investováno 385,30 miliard Kč a tímto údajem se investice do fondů drží na historicky nejvyšší úrovni. Mezi nejoblíbenější druhy fondů patří smíšené a dluhopisové fondy a nejméně oblíbené jsou fondy peněžního trhu. Nárůst majetku ve fondech během roku 2015 zaznamenaly smíšené fondy, akciové fondy, nemovitostní fondy, dluhopisové fondy a fondy fondů. Naopak pokles majetku se projevil u fondů peněžního trhu a zajištěných (garantovaných) fondů. (Tisková zpráva 3. února 2016, Trh podílových fondů v roce ,5 % 3,3 % 1,2 % 7,3% 35,9 % 29,3% 18,5% Peněžní fondy Zajištěné fondy Akciové fondy Dluhopisové fondy Smíšené fondy Fondy fondů Fondy nemovitostí Obrázek 1:Trh PF v ČR rozdělení podle druhů k Zdroj: vlastní zpracování 35

36 Pro porovnání rozložení fondů je uveden graf, který znázorňuje strukturu podílových fondů v roce Z obrázku vyplývá, že investoři své peněžní prostředky v minulosti investovali především do fondů peněžního trhu, zajištěných fondů a akciových fondů. Trh podílových fondů v roce ,30% 0,80% 13,20% 13% 16,70% 27,70% 22,30% Peněžní fondy Zajištěné fondy Akciové fondy Dluhopisové fondy Smíšené fondy Fondy fondů Fondy nemovitostí Obrázek 2 : Trh PF v ČR rozdělení podle druhů k Zdroj: vlastní zpracování Z grafů je viditelné že za posledních 5 let, investoři přestali tak výrazně investovat do peněžních fondů a spíše investují do smíšených fondů a dluhopisových fondů. Jak již je výše uvedeno, podle tiskové zprávy Asociace AKAT ČR bylo v roce 2015 investováno 385,30 miliard Kč. Rozdělení objemu investic mezi domácí a zahraniční fondy podle uvedených typy fondů k datu je uvedeno v tabulce č. 3. Tabulka 3: Rozdělení investic Typ fondu Domácí fondy Zahraniční fondy Celkem Fondy peněžního Kč Kč Kč trhu Zajištěné fondy Kč Kč Kč Akciové fondy Kč Kč Kč Dluhopisové fondy Kč Kč Kč Fondy smíšené Kč Kč Kč Fondy fondů Kč Kč Kč Fondy nemovitostní Kč Kč Kč Celkem Kč Kč Kč Zdroj: 36

37 6.3 Objem majetku investovaného prostřednictvím členů Asociace AKAT ČR Ze zveřejněných dat v tiskové zprávě k , jsem zjistila že, celkový objem majetku aktiv správců ČR a také správců aktiv v zahraničí dosáhl výše 1,150 bilionu korun a během roku 2015 vzrost o 47 miliard Kč. Rozložení majetku mezi jednotlivé investiční společnosti je znázorněno v tabulce č. 4. Data uvedené v tabulce, jsou společná pro domácí i zahraniční společnosti nabízející služby na českém trhu. (Tisková zpráva 3. února 2016, Tabulka 4: Objem majetku členů AKATČR Finanční skupina Čistý objem aktiv mil. Kč Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s Česká spořitelna, a. s. (group) ČSOB (group) Komerční banka (group) NN Investment Partners AXA Investiční společnost, a. s. Conseq Investment Management, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a. s. + Pioneer investiční společnost, a. s. Raiffeisenbank a.s. J&T (group) AVANT investiční společnost, a.s. AMISTA investiční společnost, a. s. WOOD & Company investiční společnost, a.s. ING Bank N. V., organizační složka ZFP Investments, investiční společnost, a.s. AKRO investiční společnost, a.s. RSJ a.s. BH Securities a.s. Citibank Europe plc, organizační složka BNP Paribas Asset Management IAD Investments, správ. spol., a.s. PROSPERITA investiční společnost, a. s. OSTATNÍ CELKEM Zdroj:

38 6.4 Největší zprostředkovatelé Mezi nejvýznamnější a největší zprostředkovatele jak domácích tak i zahraničních fondů figurujících v České republice patřily v roce 2015: skupina ČSOB skupina České spořitelny skupina Komerční banky skupina UnitCredit bank Conseq. (Tisková zpráva 3. února 2016, Přehled akciových podílových fondů Protože se dále v této práci zaměřím na hodnocení výnosnosti akciových podílových fondů, je zde uveden přehled právě akciových fondů nabízených na území České republiky. Pro účely bakalářské práce jsou uvedeny fondy pouze s českým domicilem. Z databáze dostupné na stránkách České národní banky, bylo zjištěno, že z celkových nabízených 195 domácích podílových fondů, jich je právě 27 akciových. Úplný seznam fondů se nachází v příloze číslo Analýza vybraných akciových podílových fondů Ve své práci budu hodnotit výnosnost podílových listů akciových fondu pomocí jednoduché metody pro měření výkonnosti fondu, uvedené v kapitole této práce. Pro analýzu byly vybrány fondy ČSOB Akciový stření a východní Evropa, Fond nových ekonomik, SPOROTREND a Pioneer akciový fond. Kritériem výběru bylo zaměřit pozornost na fondy s rozdílným sektorovým a regionálním členěním portfolia ČSOB Akciový střední a východní Evropa, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost, otevřený podílový fond Jako první bych zhodnotila výnosnost fondu ČSOB Akciový střední a východní Evropa. Tento fond obhospodařuje ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost, proto 38

39 bych nejprve krátce představila tuto společnost. ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost (ČSOB AM IS) patří mezi členy Skupiny ČSOB, která se například skládá z ČSOB Pojišťovny, Českomoravské stavební spořitelny, Hypoteční banky, ČSOB Penzijní společnosti, skupiny Patria a dalších. Skupina ČSOB je sama dceřinou společností KBC Bank NV, jejímž vlastníkem je KBC Group NV. Na českém finančním trhu Skupina ČSOB zaujímá významnou pozici. (O ČSOB a skupině, ČSOB AM IS byla založena a je právním nástupcem obchodní společnosti O. B. INVEST, investiční společnost, spol. s. r. o. Na základním kapitálu společnosti mají podíl ČSOB, a. s. ve výši 40,08 % a KBC Participations Renta C, SA s 59,92 %. Výše základního kapitálu je 499 mil. Kč, který je tvořen pokladní hotovostí a pohledávkami za bankami. Společnost spravuje majetek v objemu 186 miliard korun a dlouhodobě patří k největším distributorům domácích a zahraničních fondů. (Informace o ČSOB AM, Činností ČSOB AM IS je kolektivní a individuální správa portfolií v rozsahu uděleného povolení ČNB. V současné době, podle pololetní výroční zprávy k , společnost obhospodařuje 19 vlastních otevřených podílových fondů a dále zprostředkovává fondy společnosti KBC. Proto investoři, kteří chtějí investovat prostřednictvím ČSOB AM IS, mají možnost si vybrat ze široké nabídky podílových fondů. (Informace o ČSOB AM, Výpis z obchodního rejstříku, Základní údaje fondu Fond ČSOB Akciový střední a východní Evropy (dříve ČSOB akciový fond Střední a Východní Evropa) vznikl Fond je založen na dobu neurčitou a je označován jako standardní fond. ISIN fondu je CZ Tento fond má vlastní kapitál ve výši 303,44 mil. Kč. Jak je již patrné z názvu fondu, fond zaměřuje své investice převážně do zemí střední a východní Evropy, zejména do zemí bývalého východního bloku a také do Turecka. Cílem investičního fondu je vhodným výběrem a strukturou investic dosahovat trvalého růstu hodnoty podílového listu při řízeném omezení rizik. Fond je kapitalizačním fondem s aktivní správou v rámci schválené investiční strategie. Fond v průběhu investice nevyplácí dividendy (podíly na zisku), 39

40 neboť jsou tyto výnosy dále reinvestovány. (Statut ČSOB Akciový střední a východní Evropa, Prostřednictvím fondu se investuje především do aktiv, jako jsou tuzemské a zahraniční akcie a obdobné investiční nástroje, cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování nebo zahraničním fondem a cenné papíry opravňující k nabytí cenných papírů. Dále také do finančních derivátů v podobě derivátů přijatých i nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu, pohledávek na výplatu peněžních prostředků v české i cizí měně a indexových certifikátů s pokladovým aktivem, kterým je koš akcií nebo akciovým indexem. Portfolio dle typu aktiv je tvořeno 16,13 % českými akciemi, 81,51 % struktury portfolia zastupují ostatní akcie a zbylých 2,36 % tvoří hotovost. Kompletní složení portfolia fondu je obsahem přílohy 2 této bakalářské práce. Sektorové rozdělení portfolia fondu není bohužel uveřejněno na internetových stránkách fondu. (Statut ČSOB Akciový střední a východní Evropa, Pololetní zpráva k , Regionální rozdělení portfolia k % 1% 2% Akcie Turecko 7% 6% 26% Akcie Polsko Akcie Rakousko 8% Akcie Rusko Akcie Maďarsko Akcie ČR 12% 22% Akcie Rumunsko Akcie Chorvatsko 15% Akcie Slovinsko Hotovost Obrázek 3: Regionální rozdělení portfolia Fondu ČSOB Akciový střední a východní Evropa Zdroj: vlastní zpracování Hodnota minimální vstupní investice je buď jednorázově ve výši od 5000 Kč, nebo pravidelně od 500 Kč, tyto hodnoty jsou stejné i pro ostatní akciové podílové fondy ČSOB AM IS. Poplatky fondu jsou vyšší než u jiných podílových fondů a to především díky tomu, že akciové fondy mají rizikovější charakter, proto jsou stanoveny vyšší 40

41 poplatky, zejména za obhospodařování fondu. Fond ČSOB Akciový střední a východní Evropa má stanovený vstupní poplatek ve výši 3% z investované částky, správní poplatek 2% ročně z objemu majetku fondu a fond nemá žádný výstupní poplatek. (Statut ČSOB Akciový střední a východní Evropa, Fond je zařazen do 6. rizikové skupiny, ČSOB AM IS používá rizikovou stupnici od 1 do 7, kde č. 1 představuje nejmenší riziko a č. 7 naopak největší riziko. Zařazení fondu do rizikové skupiny označuje, jak potenciální výnos investice souvisí s rizikovostí fondu. Obecně platí, že čím vyšší je toto číslo, tím vyšší může být výnos ale s tím je i spojená větší nepředvídatelnost fondu a ten se může stát i ztrátovým. Pokud, je číslo nižší znamená to, že investice sice nabízí nižší ale za to předvídatelný výnos. Pro určení rizikové skupiny tohoto fondu se vycházelo z historických údajů o proměnlivosti hodnoty podílových listů. (Statut ČSOB Akciový střední a východní Evropa, Tabulka 5: Upozornění na rizika Rizika fondu Úvěrové riziko Měnové riziko Koncentrační riziko Tržní riziko Riziko likvidity Zdroj: Vysoké Vysoké Nízké Vysoké Nízké Úvěrové riziko souvisí s možností, že emitent neboli protistrana bude ve špatné finanční situaci nebo hrozbou insolventního řízení a tak nebude schopna splnit své závazky. Fond dále uvádí, že je zde vysoké riziko vlivu kolísání měnového kurzu. Jako poslední vysoké riziko je uvedené tržní, které souvisí s proměnlivostí cen akcií, změnou úrokových sazeb a vývojem cen na trzích alternativních investic. S nízkým označením jsou uvedena rizika koncentrační a likvidity. Koncentrační riziko je nízké, protože investice jsou rozděleny do několika různých skupin aktiv. (Statut ČSOB Akciový střední a východní Evropa, Fond je určený pro odvážnější investory s nadprůměrnými zkušenostmi na kapitálovém trhu, a kteří jsou schopni akceptovat větší kolísání cen za účelem dosažení vyššího potenciálního zisku. Investoři musí být však připraveni přijmout riziko možné ztráty své investice. Doporučený minimální investiční horizont fondu je 10 let. (Statut ČSOB Akciový střední a východní Evropa, 41

42 Výnosnost fondu Doporučená doba investice do tohoto akciového fondu je uvedena v 10letém horizontu. Z důvodu krátké existence fondu nemůžeme zachytit výnosnost fondu po dobu celého doporučeného horizontu, ale uvedu výnosnost za posledních 8 let, tj. od do Výnosnost hodnoty podílového listu je zachycena v následující tabulce. Tabulka 6: Výnosnost hodnoty podílového listu za 8 let ČSOB Akciový střední a východní Evropa Datum Doba investice Zdroj: vlastní zpracování NAV podílového listu Pokud by investor, který vložil své prostředky do fondu ČSOB akciový střední a východní Evropa před 8 lety, tedy , požádal o zpětný odkup podílových listů, dosáhl by za tuto dobu ztráty o 44,66 %. V případě, že by investor chtěl odkoupit zpět podílové listy v kratší době, dosáhl by po jednom roce držby propadu o 56,24 %, což je největší propad hodnoty podílového listu, za uvedený 8letý investiční horizont. Další procentuelní zhodnocení je uvedeno v tabulce, spolu i s meziroční výnosnosti podílových listů. Výpočty uvedené v tabulce nezohledňují strhávaný správní poplatek. Z tabulky je zřejmé, že výnosnost fondu od jeho založení není nikterak příznivá. Velký propad ceny podílových listů zapříčinila finanční krize v průběhu roku Následně se fond odrazil a v roce 2009 zhodnotil podílové listy o 41,57 %, nicméně byly podílové listy stále v záporných číslech ve srovnání s hodnotou při jejich vydávání. V roce 2010 hodnota rostla pomalejším tempem až do první poloviny roku 2011, kdy důsledkem globálních událostí v souvislosti s dluhovou krizí, došlo k dalšímu propadu. Průběhem roku 2012 se hodnota zvyšovala a od roku 2013 do současnosti hodnota kolísá mezi hodnotami 0,6 a 0,5. Výkonnost fondu od jeho vzniku po zohlednění poplatků za správu a po přepočtu na roční hodnotu je záporná 6,424 % p. a. Následující graf tedy znázorňuje vývoj hodnoty podílového listu za období (ČSOB Akciový střední a východní Evropa, Meziroční výnosnost Výnosnost za dobu investice , , ,24 % - 56,24 % , ,57 % - 38,05 % , ,62 % - 29,61 % , ,59 % - 47,62 % , ,25 % - 31,77 % ,5926-7, 44 % - 36,84 % ,5771-2,62 % - 38,50 % , ,02 % - 44,66 % 42

43 Obrázek 4: Vývoj hodnoty podílového listu za období Zdroj: Fond nových ekonomik, otevřený podílový fond Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s Jako druhý fond bych uvedla akciový fond, jehož zkrácený název je Fond nových ekonomik, který byl změněn z původního názvu Fond nových ekonomik ČP INVEST. Obhospodařovatelem fondu je společnost Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. Tato společnost vznikla sloučením dvou společností Generali Investments CEE, a.s. a společnosti ČP INVEST investiční společnost, a.s. s účinností ke dni Společnost působí v oblasti českého kolektivního investování od , dříve jako ČP INVEST. Jak již bylo zmíněno v této práci v tabulce č. 4, aktuálně je Generali Investments CEE, IS, a.s. největší investiční společností na českém trhu s objemem aktiv v hodnotě okolo 250 miliard Kč. Základní kapitál je ve výši 91 mil. Kč. Společnost nabízí komplexní nabídku produktů a služeb pro individuální investory i instituce jak v oblasti fondových produktů, tak v oblasti asset managementu. Základní nabídkou společnosti jsou české podílové fondy a irské podílové fondy, které společnost obhospodařuje. Společnost je součástí Skupiny Generali, která je jednou z největších světových pojišťovacích skupin a zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Dále také stále získává významnější pozici v Asii a střední a východní Evropě. Podle informací získaných z výroční zprávy společnosti k , společnost obhospodařuje 15 fondů kolektivního investování, 10 fondů kvalifikovaných investorů a 11 zahraničních fondů. (Profil společnosti, Pololetní zpráva k , 43

44 Základní údaje fondu Fond nových ekonomik vznikl Fond je veden jako otevřený podílový fond, který byl vytvořen na dobu neurčitou. Podle zákona je fond standardním akciovým fondem, který byl ovšem do roku 2005 fondem speciálním. Fond je označován ISINEM fondu CZ K datu fond obhospodařoval majetek ve výši Kč. Auditorem fondu je Ernst & Young Audit, s.r.o. a depozitářem je UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. Cílem fondu je dlouhodobé zhodnocení aktiv prostřednictvím diverzifikovaného portfolia ze sektoru tzv. rozvíjejících se trhů. Tyto trhy se vyznačují tokovým potenciálním růstem a atraktivním oceněním. Fond většinou investuje do aktiv, které jsou bonitní s rychlou dynamikou růstu a jsou především z oblastí Asie, Latinské Ameriky a střední a východní Evropy. Jako cíl fondu je ve statutu uvedeno, že není snaha minimalizovat rizikovost, ale nastavit optimální poměr mezi rizikovostí a potenciální výnosností. Fond je řízen aktivně a je fondem růstovým, tudíž nejsou vypláceny podíly na zisku, ale veškerý zisk je dále reinvestován. (Statut Fond nových ekonomik, Hlavními druhy aktiv, do kterých fond investuje, jsou nástroje peněžního trhu (zejména pokladniční poukázky) a vklady či termínované vklady v bankách, akcie ze zemí s rozvíjejícími se trhy, indexových certifikátů, které jsou vydávány významnými finančními institucemi s vysokými stupni ratingu. Dále jsou obsahem portfolia cenné papíry typu Exchange Traded Funds, cenné papíry vydané fondem kolektivního investování a finanční deriváty v podobě měnových forwardů a swapů. Aktuální rozdělení aktiv fondu podle typu je k únoru ,94 % akcií, 12,18 % peněžních prostředků a 3,88 % tvoří fondy. Rozložení portfolia podle měny je nejvíce zastoupeno v USD a to 76,57 %, dále 16,93 % CZK, 5,83 % EUR a 0,66 % GBP. Celkový obsah portfolia je uveden v příloze 3. (Statut Fond nových ekonomik, Infolist, 44

45 Sektorové rozdělení portfolia k ,95% 14,08% 13,89% Bankovnictví Polovodiče Telekomunikace Energetický průmysl 3,89% 3,95% 4,38% 5,07% 8,09% 10,52% Elektronika Těžební průmysl Automobilový průmysl Počítače Ostatní Obrázek 5: Sektorové rozdělení portfolia Fondu nových ekonomik Zdroj: vlastní zpracování Regionální rozdělení portfolia k ,88% 15,94% 18,94% Jižní Korea Tchaj-wan 4,02% 7,99% 13,53% Čína Indie Brazílie 11,50% 12% Česká republika Hongkong Ostatní Obrázek 6: Regionální rozdělení portfolia Fondu nových ekonomik Zdroj: vlastní zpracování 45

46 Do fondu nových ekonomik může investor investovat svoje finanční prostředky jednorázově nebo pravidelně. Jako minimální hodnota investice je uvedeno 500 Kč. Poplatky související s investicí jsou vstupní poplatek, který se může pohybovat v rozmezí 2,5 % - 4 % a manažerský poplatek, který v sobě zahrnuje i úplatu za administraci je 2,2 %. Výše vstupního poplatku je odvozená od investované částky, tato situace je zachycena v následující tabulce. (Klíčové informace pro investory, Tabulka 7: Výše vstupního poplatku Fondu nových ekonomik Hodnota investice Vstupní poplatek do Kč 4 % Kč 3,5 % Kč 3 % nad Kč 2,5 % Zdroj: Fond je opět zařazen do rizikové skupiny 6, která ukazuje vztah mezi rizikovostí investice s potenciálním výnosem při zohlednění kolísání hodnoty podílového listu. Stejně jako u fondu ČSOB Akciový střední a východní Evropy je rozmezí skupin od 1 do 7. Ukazatel rizika a výnosu se pravidelně přehodnocuje a jeho hodnota se může měnit. (Statut Fond nových ekonomik, Společnost obhospodařující tento fond zohledňuje především následující rizika. Tržní riziko se snaží omezit mimořádnou diverzifikací portfolia pomocí koncentrace druhů aktiv, regionů, trhů, sektorů a měn. Úrokové riziko je zohledňováno s dluhopisy a jejich dlouhodobou a krátkodobou úrokovou sazbou. Dále fond přihlíží k rizikům úvěrovým a měnovým, riziku likvidity, derivátů, koncentrace a riziku souvisejícím s investičním zaměřením (trhu, sektoru, regionu) nebo riziku zrušení fondu. (Statut Fond nových ekonomik, Fond nových ekonomik je díky vysokému stupni rizikovosti vhodný pro zvláště dynamické investory, kteří vyhledávají možnost vysokého zhodnocení a zároveň jsou schopni podstoupit vyšší riziko spojené s investicí. Proto se pro investici do tohoto fondu doporučuje jako minimální horizont 8 let a více. (Statut Fond nových ekonomik, 46

47 Výnosnost fondu Jelikož je doporučený horizont investice minimálně 8 let, zhodnotím výnosnost hodnoty na jeden podílový list na 8letém horizontu. Výpočty jsou uvedeny v následující tabulce a nezohledňují správní poplatky za obhospodařování fondu. Tabulka 8: Výnosnost hodnoty podílového listu za 8 let Fondu nových ekonomik Datum Doba investice NAV na podílový list Meziroční výnosnost Výnosnost za dobu investice , , ,61 % -48,61 % , ,71% -26,14 % , ,06 % -17,98 % , ,57 % -36,49 % , ,37 % -24,19 % , ,26 % -31,97 % ,7698 4,65 % -28,81 % , ,28 % -42,53 % Zdroj: vlastní zpracování Zhodnocení podílového listu za období od do (8 let) dosáhla hodnota propadu o 42,53 %, což je přibližně stejný propad jako u předchozího fondu. Fond je opět v záporném zhodnocení, protože začátek investice je v roce 2008, kdy pak v průběhu roku ovlivnila hodnoty podílových listů finanční krize. Za rok 2009 došlo k největšímu ročnímu růstu hodnoty o 43,71 %. Koncem roku 2011 došlo opět k poklesu hodnoty aktiv připadající na podílový list fondu, cena podílových listů následně přiměřeně kolísala do roku Od dubna roku 2015 došlo k dalšímu klesání hodnoty, která se začala vzpamatovávat na začátku roku Na následujícím obrázku je zachycen vývoj hodnoty podílového listu za zmiňované období. (Fond nových ekonomik, 47

48 Obrázek 7: Vývoj hodnoty podílového listu za období Zdroj: SPOROTREND otevřený podílový fond Třetím analyzovaným fondem je fond Sporotrend, který obhospodařuje investiční společnost Erste Asset Management GmbH, pobočka Česká republika. Investiční společnost je pobočkou společnosti Erste Asset Management Holding, která odpovídá a koordinuje všechny činnosti týkající se řízení aktiv v rámci Erste Group. Erste Group má pozici silné mezinárodní finanční skupiny, která patří mezi jednoho z největších poskytovatelů finančních služeb ve Střední a Východní Evropě. Společnost aktuálně spravuje aktiva v hodnotě kolem 58 miliard eur a má pobočky v Rakousku, Chorvatsku, České republice, Německu, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. (O nás, Pololetní zpráva k , Erste Asset Mangement GmbH, pobočka Česká republika, vznikla na základě příhraniční fúze na podzim 2015, sloučením Investiční společnosti Česká spořitelna (ISČS) a Erste Asset Management GmbH (EAM). Důsledkem fúze ISČS zanikla a její práva a povinnosti přešly společnost EAM. Společnost je nadále členem finanční skupiny Erste Bank. Předmětem podnikání investiční společnosti je obhospodařování a administrace standardních a alternativních investičních fondů, správa portfolií jednotlivých zákazníků a také investiční poradenství ve vztahu k investičním nástrojům. Podle nejaktuálnější dostupné pololetní zprávy k , uveřejněné na stránkách společnosti, jsem zjistila, že společnost obhospodařuje 33 otevřených podílových fondů, 48

49 z toho 19 standardních fondů, 12 speciálních fondů a zbylé 2 jsou fondy kvalifikovaných investorů. Základní kapitál společnosti je uveden ve výši tis. Kč. (O nás, Pololetní zpráva k , Základní údaje fondu Akciový fond SPOROTREND byl založen , z hodnocených akciových fondů uvedených v této bakalářské práci je tento fond nejstarším fondem. Do roku 2001 nesl fond název Spořitelní investiční společnost, a.s., SPOROTREND otevřený podílový fond. Fond je standardním fondem kolektivního investování. Pro označení fondu se využívá následující ISIN CZ Auditorem fondu je společnost Ernst & Young Audit, s. r. o. Podle informací statutu fondu je depozitářem podílového fondu Česká spořitelna, a. s. Fond obhospodařuje majetek ve výši Kč. Cílem investiční strategie fondu je dlouhodobé zhodnocení podílových listů prostřednictvím investicí do akcií společností kandidátských a nových členů zemí EU. Fond pracuje s potenciálem dynamičtějšího růstu rozvíjejících se ekonomik naproti ekonomikám již rozvinutým. Manažer fondu se snaží nacházet investiční příležitosti napříč ekonomickými sektory i regiony. Výnosy z hospodaření s majetkem fondu fond znovu reinvestuje. (Statut SPOROTREND, Druhy aktiv, které je možné nakupovat do majetku tohoto podílového fondu, jsou především tuzemské a zahraniční akcie, dluhové cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně, dále jsou to nástroje peněžního trhu, finanční deriváty a cenné papíry opravňující k nabytí cenných papírů. Bohužel na stránkách fondu není uveřejněno procentuelní rozložení portfolia dle druhů aktiv. Struktura portfolia podle zastoupení měn ve fondu byla k v rozložení 22,54 % USD, 18,02 % HUF, 18,01 % TRY, 15,19 % CZK, 9,78 % PLN, 6,88 % EUR, 5,32 % RON a v poslední řadě 4,26 % GBP. Struktura portfolia fondu SPOROTREND je uveden v příloze 4. (Statut SPOROTREND, 49

50 Sektorové rozdělení portfolia k ,22% 4,21% 3,69% 3,40% 5,15% 5,83% 10,72% 12,06% 30,06% 20,66% Finanční služby Ropa a plyn Necyklické zboží a služby Cyklické zbozí a služby Elektroenergie Zdravotní péče Telekomunikace Ostatní Průmyslové zboží a služby Materiály Obrázek 8: Sektorové rozdělení portfolia Fondu SPOROTREND Zdroj: vlastní zpracování Regionální rozdělení portfolia k ,31% 0,08% 9,47% 8,82% 21,91% Rusko Česká republika Turecko 17,94% 18,48% Maďarsko Polsko 17,99% Ostatní Rumunsko Ukrajina Obrázek 9 : Regionální rozdělení portfolia Fondu SPOROTREND Zdroj: vlastní zpracování 50

51 Do fondu je na rozdíl od předešlých dvou fondů možné investovat již minimálně od 300 Kč. Vstupní poplatek tohoto fondu může dosahovat maximálně výše 5,75 % ovšem aktuální hodnota vstupního poplatku je 3 % z investované částky. Výstupní poplatek není stanoven a poplatek za správu je uveden 2 %. (Statut SPOROTREND, Fond je na stupnici rizikovosti od 1 do 7, také zařazen do skupiny 6, protože historická hodnota podílových listů kolísá silněji a jsou relativně vyšší šance výnosu nebo rizika ztráty. Fond se potýká s tržním, měnovým, úrokovým rizikem a akciovým rizikem, které může být vyšší, protože fond investuje na akciových trzích rozvíjejících se zemí. Dále výkonnost fondu ovlivňují rizika kreditní, riziko koncentrace, nedostatečné likvidity a také operační a legislativní riziko. (Statut SPOROTREND, Fond je vhodný pro investory, kteří věří v pozitivní vývoj na akciových trzích rozvíjejících se ekonomik států EU. Protože se opět jedná o akciový fond, investor musí brát ohled na to, že při vyšší výnosnosti je možnost vyššího rizika. Tento fond je vhodný pro zhodnocování finančních prostředků v časovém horizontu 5 let a více. (Statut SPOROTREND, Výnosnost fondu Pro porovnání s výnosností ostatních fondů, budu hodnotit výnosnost fondu také na 8letém horizontu, i když je doporučený minimální horizont jen 5 let. Tabulka 9: Výnosnost hodnoty podílového listu za 8 let Fondu SPOROTREND Datum Doba investice NAV na podílový list Meziroční výnosnost Výnosnost za dobu investice , , ,11 % -66,11 % , ,36% -13,12 % ,8051 2,09% -11,30 % , ,01 % -45,01 % ,2167 8,73% -40,21 % ,1054-9,15 % -45,68 % ,0050-9,08 % -50,61 % ,9718-3,30 % -52,25 % Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky a také z obrázku č. 8 můžeme pozorovat velký propad cen podílového listu v roce 2008 a 2011, kdy došlo o snížení ceny o 66,11 % a v roce 2011 o 38,01 %. 51

52 Hodnota podílového listu Následně se fond odrazil v roce 2009 a zhodnotil podílové listy o 156,36 %, ovšem nedostal se na hodnotu, které dosahovaly listy v roce Na rozdíl od předešlých fondů se hodnota podílových listů fondu SPOROTREND pohybuje v rozmezí od 1 do 1,9 ale i přes to, za dobu investice je výnosnost fondu ztrátová o 52,25 %. Nicméně od vzniku fondu v roce 1998 naopak téměř po celou dobu existence fondu, hodnota podílových listů rostla až do roku Od roku 2015 došlo k mírným propadům cen listů v souvislosti s klesající cenou ropy, která ovšem začala navzdory pesimistickým prognózám opět růst. Zhodnocení investice ve zmiňovaném investičním horizontu, není také pozitivní. Vývoj hodnoty majetku na jeden podílový list zachycuje obrázek č. 8. 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Obrázek 10: Vývoj hodnoty podílového listu za období Zdroj: vlastní zpracování 7.4. Pioneer akciový fond, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond Posledním fondem, kterým se budu zabývat ve své práci, je fond Pioneer akciový fond. Investiční společnost, která fond obhospodařuje, se jmenuje Pioneer investiční společnost, a.s. Společnost je členem bankovní skupiny UniCredit a patří do konsolidačního celku společnosti Pioneer Global Asset Management. V rámci skupiny Pioneer Investments na českém trhu působí ještě Pioneer Asset Management, a.s. (Profil Pioneer investments, 52

53 Pioneer investiční společnost, a.s. vznikla 8. března 1995 dříve jako Pioneer česká investiční společnost, a.s. Předmětem podnikání společnosti Pioneer investiční společnost, a.s. je obhospodařování investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů a provádění administrace těchto fondů. Podle dostupných informací z výroční zprávy investiční společnosti k fond obhospodařuje 10 otevřených podílových fondů. (Profil Pioneer investments, Výroční zpráva k , Základní údaje fondu Fond byl založen pod původním názvem Živnobanka akciový fond investiční společnosti ŽB Trust, a.s., otevřený podílový fond. Tento název nesl fond do roku 2004, kdy došlo v důsledku fúze sloučením společnosti ŽB Trust, investiční společnosti, a.s. se společností Pioneer česká investiční společnost, a.s. a tím i ke změně názvu fondu na Pioneer akciový fond, Pioneer česká investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond. Následně v roce 2005 došlo ke změně názvu, tak jak ho známe dnes. Fond je na rozdíl od předešlých fondů fondem speciálním, také vytvořený na dobu neurčitou. ISIN fondu je Fond obhospodařuje majetek ve výši 1 118,06 mil. Kč. Cílem fondu je dosáhnout zhodnocení majetku pomocí diverzifikovaného portfolia akcií a dalších investičních nástrojů zejména na trzích zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj při dosažení lepší likvidity, nižšího rizika a vyšší diverzifikace než při individuálních investicích. Zhodnocení investic vytváří prostřednictvím investic do akcií a cenných papírů v rámci globálního trhu, do společností se silnými fundamentálními charakteristikami napříč řadou sektorů a odvětví. Fond zaměřuje většinu investic do cizí měny. Auditorem fondu je společnost KPMG Česká republika, s.r.o. Zisk z hospodaření s majetkem fondu je v plné výši znovu reinvestován, a tím zvyšuje hodnotu podílového listu. (Statut Pioneer akciový fond, Tento fond především investuje do následujících finančních aktiv cenných papírů vydaných fondy, akcií, nástrojů peněžního trhu, pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu v české i cizí měně, dluhopisů a finančních derivátů. Finančními deriváty mohou být swapy, fowardy, opce a úrokové swapy. Rozložení struktury majetku fondu podle druhů aktiv ani podle měny není na stránkách fondu zveřejněno. 53

54 Celkové složení akcií portfolia najdete v příloze 5. (Statut Pioneer akciový fond, Souhrn Pioneer akciový fond, Sektorové rozdělení portfolia fondu k ,42% 4,39% 2,98% 2,85% 20,12% Finanční služby Zboží krátkodobé spotřeby Informační technologie 9,08% 9,18% 12,40% 13,12% 13,30% Zdravotní péče Zboží dlouhodobé spotřeby Průmysl Petrochemie Telekomunikace Suroviny Výrobci a distributoři energie Obrázek 11: Sektorové rozdělení portfolia Fondu Pioneer akciový fond Zdroj: www. pioneerinvestments.cz, vlastní zpracování 3,52% 4,33% 3,49% 4,32% 9,42% Regionální rozdělení portfolia fondu k ,51% 1,72% 1,61% 2,52% 58,40% USA Japonsko Německo Spojené království Čína Švýcarsko Francie Kanada Španělsko Ostatní Obrázek 12: Regionální rozdělení portfolia Fondu Pioneer - akciový fond Zdroj: www. pioneerinvestments.cz, vlastní zpracování 54

55 Fond má stanovenou minimální výši investice 5000 Kč a minimální hodnotu následných investic 1000 Kč. Pro pravidelné investice je dána minimální výše 500 Kč. Vstupní poplatek může být maximálně 5,5 % z investované částky, fond ovšem stanovuje výši vstupního poplatku podle výše investované částky. Výši poplatku znázorňuje následující tabulka. (Statut Pioneer akciový fond, Tabulka 10: Výše vstupního poplatku Fondu Pioneer - akciový fond Investovaná částka Výše vstupního poplatku pod Kč 3,75 % Od Kč (včetně) 3,50 % Od Kč (včetně) 3,25 % Od Kč (včetně) 2,75 % Zdroj: Poplatek za obhospodařování fondu je v aktuální výši 2 %. Investor má právo na odkup podílových listů bez zbytečného odkladu společností, minimální výše pro odkup je stanovena minimální hodnota 3000 Kč nebo odkup veškerých podílových listů, pokud je jejich hodnota menší než 3000 Kč. (Statut Pioneer akciový fond, Rizikový profil fondu je stanoven na úrovni 6 skupiny. Opět se k určení rizikovosti fondu využívá stupnice od 1 do 7. Investor se v souvislosti s investicí prostřednictvím tohoto fondu může zejména setkat s následujícími riziky. Jako u všech fondů je zde uvedeno tržní, kreditní a měnové riziko. Dále jsou to především riziko vypořádání, rizikem likvidity, operačním rizikem, riziko koncentrace a rizikem zrušení fondu. (Statut Pioneer akciový fond, Jelikož je portfolio fondu koncipováno tak, aby nabízelo investorům zhodnocení investice v českých korunách s dlouhodobým investičním horizontem, je fond vhodný především pro investory, kteří mají přehled o vývoji na akciových trzích. Investor musí být schopen přijmout možné ztráty plynoucí z nepředvídatelných výkyvů na trzích a dovolit zhodnocení svých finančních prostředků na delší časový horizont. Fond uvádí jako minimální doporučený investiční horizont 7 let. (Statut Pioneer akciový fond, 55

56 Výnosnost fondu I v následujícím hodnocení výnosnosti fondu, při pozorování změny hodnoty na jeden podílový list, použiji 8letý investiční horizont. Tabulka 5: Výnosnost hodnoty podílového listu za 8 let Fondu Pioneer akciový fond Datum Doba investice NAV na podílový list Meziroční výnosnost Výnosnost za dobu investice , , ,64 % - 41,64 % , ,23 % - 28,08 % ,7348 6,63 % - 23,31 % , ,45 % - 31,33 % , ,78 % - 23,24 % , ,80 % - 8,05 % ,9368 6,32 % - 2,23 % ,9174-1,94 % - 4,26 % Zdroj: vlastní zpracování Představme si investora, který vložil své prostředky do tohoto fondu před 8 lety, tedy V této době byla hodnota připadající na jeden podílový list na svém vrcholu. V následujícím roce 2009 došlo k strmému pádu hodnoty, a to o 41,64 %. Z následujícího grafu je patrný dopad finanční krize na hodnotu podílového listu. Od poloviny roku 2009 docházelo k postupnému zotavování, který vystřídal další pokles cen v druhé polovině roku Jestliže by tedy investor dodržel 8letý investiční horizont ve fondu Pioneer akciový fond a nyní odprodal své podílové listy, utrpěl by ztrátu 4,26 %. Od vzniku fondu v roce 2000 je uvedená roční výkonnost fondu 0,61 % p. a. Tento fond má ze všech hodnocených nejpříznivější výkonnost, i přesto, že je také záporná. U předešlých fondů se ztráta pohybovala kolem 40 % - 50 % u tohoto fondu je pouze 4 %. (Historické ceny, 56

57 Obrázek 13: Vývoj hodnoty podílového listu za období Zdroj: 57